Příspěvky uživatele

Stina - 10
Deiron - 4
Segin - 15
Tundra - 3
(Aira - 5)
Zohar - 9
Aeris - 5

Celkem - 46 (+ 5 Aira = 51)

Snad těch pár minutek kvůli kterým jsem letěla mokrá ze sprchy nebude takový problém T-T

Pokývu hlavou na její odpověď. "To zní dost rozumně. Třeba na něj někdy narazím. Ale bude těžké se po něm nedívat všude, když jsem zjistil, že tu může vlk vládnout více magiemi." řeknu a zastříhám ušima, než se má pozornost přesune na orb. Ano, zajímal mě velmi, protože to bylo něco, co jsem vskutku doposud nikdy neviděl. Magie, o kterých mluvila, jsem alespoň v rámci mezí znal, že existují a tak trochu tušil, co by měly dělat. Přeci jen se docela vyskytovaly i u nás... až na pár výjimek. Ale ten orb? Speciální schopnosti? To bylo něco vskutku nového. Když mi však pak ukáže měnu, se zájmem se na to podívám. "Hm, zvláštní, ale zní to vskutku užitečně. Místní magie tohohle místa musí být opravdu něco. Přesouvání vlků sem, umožnění vlkům kupovat magie... možnost speciálních magií a zvláštní vortex plný platidel? Zkoumala jste někdy magie této země, tohoto světa?" optám se zvědavě, protože přijít na to, jak tenhle svět funguje, mě vskutku velmi zajímalo.
Když se představí, vřele se usměji. "To vskutku ano. Mé jméno je Aeris z šeptajících plání. Ve světě, ze kterého přicházím, jsem byl šeptajícím mágem. Vlkem, který pomocí větru a zpěvu radí a věští pro ostatní vlky, kteří hledají pomoci." řeknu upřímně, protože když už se představila a prozradila mi toho tolik, bylo jen fér ji říct něco o sobě.
Trochu mě zklamalo, že ten orb ještě nezkoušela, ale pokývu s pochopením hlavou. "Řekl bych, že ti nikam neuteče, takže času na jeho vyzkoušení bude dosti." řeknu a už už chci dodat, že pokud je unavená, nechci ji nijak rušit, když v tom začne mluvit znovu. Ztratila adoptivní dceru. Na tváři se mi mihne lítostivý stín. "Jak víš, že zmizela? Pomocí nějaké vyhledávací magie?" zeptám se a naklopím hlavu na stranu.
K mému čumáku se donese vzdálený pach cizího vlka a nedalo se nevšimnout si zježené Merlininy srsti. Hlava se mi mírně otočí směrem, odkud pach přicházel a pak zpět na Merlin. I kdybych se ji rozhodl chránit, jaksi jsem pochyboval, že to zaprvé potřebuje a zadruhé, že bych se svým momentálním stavem něco zmohl. Pomalu si lehnu blíže k ní, ale tak, abych ji nenarušoval nijak osobní prostor. Možná, po tom svěření, přeci jen potřebovala trochu té společnosti.

Trochu si po svých otázkách poposednu a se zájmem vnímám vlčici, která se i přes svůj žal rozhodla mě pobídnout k milionu otázek, které jsem na ní nakonec vysypal.
Bedlivě jsem poslouchal její slova a ukládal si je do paměti. "Mhm... hádám, že ten 'pošuk s vozíkem' bude díky vozíku mobilní a bude dost náhoda ho najít, že? " zeptám se a na chvíli se zadívám na orb vlčice přede mnou. "Další důležitá otázka... když se tu tedy dá získávat magie i své dovednosti... jak? Co za to ti 'pošuci' chtějí?" optám se, protože i když jsem byl mladý, moc dobře jsem věděl, že nikdy nic není zadarmo. Navíc sama řekla, že se jedná o prodej.
Vlčice se pak odmlčela, jako kdyby potřebovala najít vzduch. "Takže jste místní mág..." řeknu a na tváři mi zahraje velmi přátelský úsměv. "Tam, odkud pocházím, jsem se také věnoval magiím, ale... tam je nešlo získat... tam se s nimi člověk pouze rodil... asi jsem vskutku šťastný, že jsem se mohl probudit zde a evidentně většinu magií třeba i vyzkoušet." spokojeně zamlaskám a pak opět pohlédnu na orb. "A možná třeba někdy získat i nějakou speciální magii. Už jste tu svou vlastně více zkoušela?" řeknu a se zájmem naklopím hlavu na stranu. Ano, tahle vlčice pro mě byla velmi zajímavou.

Tiše jsem si broukal svou písničku, jejíž tóny mohly dolehnout až k uším vlčice. Bylo to zvláštně vyčerpávající, ale nijak extrémně mi to nevadilo. Možná jsem tím tak zkoušel i limity toho, co tady vlastně všechno vydržím. Bylo zvláštní začínat zase od začátku.
Slova vlčice jsme neposlouchal, i když jsem je pravděpodobně možná zaslechnout mohl. Místo toho jsem se věnoval tichému zpěvu a sledoval pohyby své magie, které byly velmi oslabené. V domovině jsem dokázal rozpohybovat stébla trav na celých pláních, aby se můj zpěv nesl skrz ně. Tady? Tady se sotva pohnulo pár stébel trávy u mých nohou.
Vlčice pak promluvila mnohem více nahlas a já si uvědomil, že slova patřila mně. Utichnu svou píseň a tím utichne i má magie. Pohlédnu na vlčici a pak zpět na hladinu vody. "Ano... všiml jsem si a cítím únavu... jen jsem potřeboval... uklidnit. A zároveň možná otestovat, jak moc slabší jsem." řeknu s povzdychem. "Takže tedy... jak se dá síla magie získat zpět? Navíc hádám, že toto místo nesebralo jen magii, ale i fyzickou sílu." řeknu. Ano, sám sebe jsem vždy uměl analyzovat velmi dobře a byl jsem si vědom svého tělesného stavu nyní. "Jak je to tady obecně s magiemi? Nebo spíš... co všechno víte o místních magiích?" zeptám se a modrý kroužek kolem zorniček se opět upře na vlčici. Netušil jsem, jak moc se zajímala o magie, ale dokud chtěla odpovídat, hodlal jsem z ní vytáhnout tolik informací, kolik jsem mohl. Přeci jen jsem se o magie zajímal i ve svém rodném světě a mít možnost dozvědět se i o magiích zde?
"Mimochodem, co je ten zvláštní orb kolem Vás?" optám se ze zvědavosti. Byla to taky nějaká magie?

Slyšel jsem šumení vody a pak jsem velmi dobře poznal kroky v trávě. Coby našeptávač jsem tenhle zvuk dobře znal. Mé oči však zůstávaly zavřené a tiché hlubší tóny písně zněly dál. Tedy alespoň do té doby, než vlčice evidentně přišla blíž a pak na mne promluvila. Otevřu své šedavé oči s modrými kroužky kolem zorniček a tón mého hlasu zmizí, jako kdyby tu nikdy nebyl... stejně jako vánek kolem mých nohou. Cítil jsem se... unavený, ale bylo pro mě nepřirozené se takto nezrelaxovat... konkrétně v podobnou nehybnou noc.
Pomalu vstanu a uhnu vlčici stranou. Tázavě na ni pohlédnu a pohlédnu i na kámen, ke kterému potřebovala jít. Zdálo se mi to, nebo na něm byla vyryta nějaká slova? Co mě také zarazilo, byl zvláštní orb kolem vlčice...
Nechtěl jsem však na vlčici déle zírat, možná potřebovala být sama a tak jsem hlavu otočil zpět k vodě a opět jsem si sedl. Tentokrát tak, abych ji nijak nepřekážel. A pak se nehybnou krajinou doprovázenou tichým šuměním moře, opět začnou nést mé tiché tóny zvláštně uklidňující písně, která skoro jako by mohla vyprávět vše, co by daný vlk chtěl slyšet.

← Ze světa magických "dvorů"

Věděl jsem, že jsem se uložil ke spánku někde u říčky ve Stříbřitém lese. Místě, ve kterém vládli vlci s magií země. Před časem jsem se tam dozvídal a učil o jejich magii, než jsem chtěl zamířit někam dál, ideálně na Sopečné mýtiny, kde se vyskytovali vlci s magií ohně. Osud však evidentně chtěl něco jiného. Když jsem totiž nyní otevřel oči, rozhodně mi nic z mého momentálního okolí nepřipomínalo nic ze Stříbřitého lesa. Ležel jsem na hebké trávě pod nějakými palmami s výhledem na písčitou pláč a odraz nočního nebe na hladině moře. Ano, věděl jsem, že to není nějaké jezero, ačkoliv se zde vzduch ani nehnul, visela v něm vůně slané vody. Zhluboka se nadechnu a pomalu si sednu.
Ne, nebyl jsem nijak extrémně překvapený. Možná jen trochu zmatený.
Lehce se oklepu a pak pohlédnu na stébla trávy a skoro automaticky, bezmyšlenkovitě, k nim vyšlu svou magii vzduchu. Nyní se na mé tváři však překvapení mihne. Býval jsem mistrem svého elementu a nyní? Zdálo se mi, že mi nějaký přesun vysál snad veškerou sílu. Mírně se zamračím a nakonec se stébla tráv přeci jen lehce pohnout. Při zvuku lehkého vánku v trávě zastříhám ušima a uklidním se. Alespoň tohle... Co tohle bylo za místo? Věřil jsem však, že jsem zde z nějakého důvodu. Možná jsme se měl o své magii a třeba i o magiích jiného světa dozvědět něco víc! A s tím se podívám na hvězdné nebe a byť mě to vyčerpávalo, mírně jsem si s větrem pohrával s trávou kolem svých tlapek. A pak se tichou nocí začal ozývat můj hlubší, tichý zpěv. Zavřu při tom oči. Potřeboval jsem takto chvíli rozjímat, abych si pořádně uspořádat myšlenky a tohle bylo něco, co jsem dělal již od svého útlého dětství. I zde to pomáhalo...

Jméno: Aeris z Šeptajících plání
Datum narození: 17.6.2021
Pohlaví: samec
Element: vzduch
Otec/Matka: Seiver z Šeptajících plání (♂) / Fieree z Bouřlivých hor (♀)
Sourozenci:
Vrh Aerise (2021): Ilana z Šeptajících plání (♀), Myrra z Šeptajících plání (♀)
Pozdější vrh (2024): Qimaris z Šeptajících plání (♂), Elara z Šeptajících plání (♀)

Povaha:
Již na první pohled může snad každý usoudit, že tento vlček toho napoprvé zas tolik nenamluví. Často lehce nepřítomný pohled nebo snad dokonce tiché, skoro až šeptavé, tóny zvláštních písní, mohou kdekomu napovědět, že je plně ponořen do svých myšlenek. Často ho můžete najít, jak sedí někde v trávě v otevřené krajině, a právě cosi šeptá trávě a větru, jenž si s ní pohrává. Pokud ho někdo z jeho myšlenek vytrhne, může být na chvíli zmatený jako malé vlče, než si uvědomí, kde se nachází a že byl vyrušen. V takovém případě můžete sklidit buď zamračení, nebo dle nálady i úsměv a mírnou omluvu za vaši ignoraci.
Umí být náladový. Ne vždy je svět růžový, a i on umí mít občasnou špatnou náladu. Většinou ji však skryje za mírné zamračení a ticho či následný odchod, kterým dá najevo, že nyní nechce s nikým mluvit. Ve většině případů ho však najdete s mírným úsměvem na tváři a očima, které vám jasně prozradí, že se mu můžete s čímkoliv svěřit a on vás velmi rád vyslechne. Přímou odpověď či radu u něj však úplně nehledejte. Často se rád noří do filosofických úvah a určitých metafor, takže z jeho slov může být někdo zmatenější než předtím.
Aeris je v naprosté většině času nekonfliktním vlkem. Je mu jedno, z jaké rodiny nebo odkud pocházíte. Jestli jste takoví, nebo makoví… Je naučen naslouchat a poradit všem, kteří za ním s tímto záměrem přijdou. Nemyslete si však, že se neumí bránit. V jeho domovině patřil k takzvaným šeptajícím mágům, kteří právě radili vlkům a byli velmi vážení. Přesto se občas našel nějaký narušitel a bylo potřeba se umět bránit. Aeris sice neoplývá velkou silou, ale zato zdědil poměrně velkou rychlost, obratnost a vytrvalost. Použití magie k boji je pro něj navíc přirozené, takže k tomu můžete přičíst i to. Rozhodně to není vlk, se kterým je radno si zahrávat a snažit se ho zbytečně provokovat nebo mu škodit. Mohlo by se vám to velmi zle vymstít.
Tento vlk si navíc velmi hájí to, co „je jeho“. Ačkoliv se většinu času zdá nekonfliktní, je poměrně dost majetnický, pokud by došlo na nějaký vztah. Dává dost okatě najevo, že daná partnerka či partner patří k němu. Může se u něj objevit i občasná žárlivost, pokud se k jeho protějšku chová někdo až příliš přátelsky. Svůj protějšek nijak neutlačuje. Vždy se snaží problémy vykomunikovat, ale občas je přeci jen hlava a reakce rychlejší než slova v soukromí.

Minulost:
Aeris se narodil v letní větrný den na prosluněných travnatých pláních. V jeho domovině nikdy nebylo příliš chladno, jednalo se spíše o savanovitý typ prostředí. Nacházela se zde vysoká, často skoro až suše vypadající tráva, která zvláštně ševelila ve větru. Odtud také pochází název smečky, do které se tento vlček narodil – vlci z šeptajících plání.
Narodil se jako jediný syn z prvního vrhu a dle toho byl také vychováván. Byl u něj předpoklad, že se ujme otcovy pozice, pokud se otci nenarodí další syn. Cvičen byl hlavně v užívání magie větru, ale také i v boji a lovu. Obecně mu bylo předáno a vštípeno velmi mnoho dovedností a informací.
Aeris nikdy nebyl úplně nadšený, že by se měl uchýlit k životu pouze v pláních. Zajímaly ho i jiné magie. Jeho matka například přišla z Bouřlivých hor a její oči nesly mnohem tmavší modrou barvu než ty otcovi. Když byl starší, dozvěděl se, že se jedná o magii vody. Obecně chtěl slyšet i o dalších magiích více, a tak skoro skákal radostí, když jeho matka opět zabřezla, a nakonec porodila dalšího syna. V té době byl již v podstatě dospělým vlkem.
Svému otci poblahopřál k narození dalšího syna a poprosil ho o vyvázání z dědictví. Vysvětlil mu, proč chce odejít. Popsal mu svou zvědavost ohledně magií a že by se rád setkal ještě s dalšími. Otec mu nijak nebránil. Byl rád za zdravá dvě vlčata a možného nového následníka. Aerisovi odchod nikdy nezazlíval, naopak mu popřál hodně štěstí, ať ve světě najde to, co hledá.
S tím Aeris také odešel z domoviny a dostal se na spoustu zajímavých míst… a jedním z nich byly nakonec ostrovy Mois Grisu.

Zajímavosti:
• Jeho oči jsou díky elementu téměř světle šedé, skoro jako kdyby neměl magii. Jeho magii však prozrazuje výraznější modrý kroužek kolem zornic.
• Je svalnatý, avšak nepůsobí nijak mohutně, spíše atleticky
• Je fascinován různými druhy magií
• Často se noří do filosofických myšlenek
• Smečky jeho domoviny jsou úzce spjaty s elementy vlků, kteří v nich žijí. (Smečky často povolují i mezismečková partnerství pro udržení dobrých vztahů.)
• Aeris pochází z dlouhého rodu „šeptajících mágů“, kteří vládnou elementem vzduchu.
• Měří 103 cm, výšku však dost dělá i délka jeho nohou
• Má velmi příjemný hlubší hlas, umí i nádherně zpívat, byť to málokdy někdo uslyší (basbaryton).

Vzhled:
- Dlouhoocasý vlk s mírně delší srstí na tlapách (podobně jak má třeba Nito)

Vlastnosti:
• Síla – 2%/60%
• Vytrvalost – 5%/85%
• Rychlost – 3%/70%
• Obratnost – 3%/75%
• Schopnost lovu – 2%/60%

Silný vlk – Aeris, jak již bylo řečeno v zajímavostech, patří do dlouhé linie rodu, jenž se zabývá ovládáním magie vzduchu. Tito vlci jsou označováni jako našeptávači, protože magii vzduchu často používají k dorozumívání s přírodou, okolím a obecně i k radám jiným vlkům. Aerisovi rodiče byli betami své smečky a podle toho také byli silní. Geneticky měl tedy všechny předpoklady pro zdědění fyzické zdatnosti po nich, a to se také stalo. Navíc je jejich nejstarším synem, a tudíž byl u něj vždy předpoklad, že zdědí pozici otce právě on. Dle toho byl také vychováván a cvičen. Výcvik byl sice zaměřován hlavně na výdrž a ovládání magie, ale samozřejmě nechyběl i bojový či lovecký výcvik.

Dodatek: náhrada za Airu

Budoucí smečka: Kam ho vítr povede