Příspěvky uživatele

< návrat zpět

<< Ice World

Kde to jsme? Byly první myšlenky, které vlcici probehly hlavou. Celá zmatená koukala koulem sebe a vubec se ji tu nelibilo. Stáhla usi k hlave. "To je ten červený Ostrov?" Spitla tise ke svemu bratrovi.. Jestli ji chtel ukazat zrovna toto, moc ji nenadchl. Raději by se vratila. Okolo byli další vlci, zdálo se, ze nikdo nechape, co se tu vlastně děje..
Dole to bylo ještě horší..Co to tam plave? Jak se dostaneme nahoru? Co jsme komu udelali? Zacne pomalu panikarit, jakoby se ji nechtel dostávat kyslík do plic a ona nemohla dychat v teto jeskyni.
"Cože??" Slysela jen nějaký hlas, ale mela špatný výhled drzela se u bratra a cekala pomalu a jiste na svůj konec. Lhala by, kdyby tvrdila ze je vse v pořádku.. Co jim chybi? Dřív nez se stačila projevit, uz mluvili jiní a tak nechala prostor starším a zkušenějším. "Nelíbí se mi tu Azi.." Věnovala dalsi slova svemu bratrovi, kdyz začala chápat a hlavně slysela ostatní, nechtěla tu umřít!

<< common přes pláně

Aileen měla plnou hlavy nekoncicich myslenek. Jeji bratr a jeji sestra, matka, otec. Mladá Vlčice už nebyla tak naivni a mnoho věcí, které ji dřív nedochazely, ji docvakly jako první. "Toulal." Promluvila ke svemu bratrovi a stahla usi.. Rikali rodice nekdy, ze by hledali Aze? Hledali nekdy Aly jak utekla ? Proc jsem byla ja jediná ta vlezla prdelka? Beze slov se ji ve tváři vytvořila nehezka grimasa... "Rodice jsou na baterky... nikdy se o nic nezajímaj.. pouze az te vidí treba s jízvou..." procedila mezi zuby.. ze by puberta? Citila hnev, ne vuci nim.. ale i vuci sobě.. ano byla vlce a bylo ji vse jedno, ale jak si mohla byt jistá, ze je Az v pohode? Jak to mohli vědět rodiče??.. "Jsem moc ráda Azi, ze si v poradku, ze ti nechybí koncetina a ze se o tebe nekdo postaral, kdyz to oni neudelali." Řekla po chvilce uvažování a věnovala mu pohled plný lásky jaky mu jen sestra může dát. Sice nebyla tak silna, ani velká ale chytrá byla.. Nemůže omlouvat sama sebe, neresila to kde je a mrzelo ji to. Vic ji stvalo ze rodice nic neudelali, vřela zevnitř ale nechtela to davat najevo...
Z myslenek ji vytrhl jiny vlk. Ohledla se za zlatým vlkem. "Nax?..." rekla a hned si chybu uvedomila.. nebyl to Nax, ale jeho bratr, vedela to jiste pach byl podobny a vzhled ani nemluvě!! Jaký bratr to je?? Prohledla si vlka pořádně. "Ty jsi Naxuv bratr, ze ano?" Zeptala se jako blbka.. "Ano jsme to my.." Spíš jen odsekla, porad ji v hlavě sedělo vsechno to co se za rok stalo...

<< Tichá přes kvet. louku

Každým krokem se vzdalovali od domova, prebihali území a nezpomalovali. V hlavě se ji premitalo hned několik myšlenek, nestacila si v té rychlosti pobirat krásy okolních věcí a přesto stále následovala svého bratra. "Jak divné, co mYslíš tim červený ostrov?" Některé veci ji byly nejasné, nebyla v obraze a to ji znejistovalo. "Divné tvory?? Je to tam moc nebezpečné?" Zeptala se svého bratra. Může tam být něco horsiho jak medvěd? Krajina se víc a víc ochlazovala a ona na to nebyla zvyklá. Přesto ji dál táhlo velké neznámé..Nemyslela na to, jestli jdou správně,či ne.. plně mu duverovala, jako kdyby se nikdy neodloucili.. "Azi? Kde si celou tu dobu byl?" Musela se zeptat, celou dobu ji to vrtalo hlavou.

>> Ice world pres ledové pláně

Těch pár slov, které její bratr pronesl k otci... no prostě tomu nějak nemohla uvěřit. Byla rozhodnutá to rozvinout dál, přeci jen nehodí jen tak za hlavu, že se její bráška prostě někde skoro na rok zatoulal. Dřív než ale otec nebo kdokoliv jiný stačil reagovat už byla řeč o něčem jiném. "To je náhodička!" Vyjekla nadšeně po zjištění, kde k jizvě přišel její bratr. Beztak nějaké znmaení.. Pomyslela si. "Červený ostrov? Vůbec nevím o čem to mluvíš." Byla trochu zmatená, sam se tolik jako její sourozenci neflákala a byla celou dobu poblíž domova, jediná výprava ji zkrášlila o jednu jizvu a to byla fakt jen jedna cesta mimo smečku, ale teď už je větší! Celá se rozzářila ve chvíli, kdy ji nabídnul průzkum území , o kterém snad ani v životě neslyšela. "Jasněže chci !!" Najednou byla jak z divokých vajec a těšila se na dobrodružství.. Ani se ji nechtělo čekat na reakci rodičů, prostě souhlasila. Houkla na rodiče něco ve stylu. "Brzy se vrátím!" A pelášila jako smyslu zbavená za Azraelem. Určitě je čeká nějaká cesta a tak bude mít příležítost si s bratrem popovídat o jeho dosavadním putovaní bez poslechu rodičů.

>> common (přes louku)

Aileen odhlašuji kvůli přihlášení do Podsvětí :)

Dost odvážná mladá vlčka se hlásí na dobrodružnou výpravu!! Snad bude jeji síla napomocná!

Jakmile si bratra dostatečně pomačká a trochu se z té vsi radosti uklidní, odtahne se od něj krapet a zkoumá si ho už z blízka. Dřív než stihne rict nějaká chvalitebna slova, uz je z mordy dostává její bratr. "Děkuji bráško!" radostne se ukazovala svemu bratrovi, jak ji to slušelo. Byl moc hodnej a vsimavej! Ockej videla, jak se jeho spolecnik odebírá pryč.. To kvůli me? Nechtela jsem ho vyhnat... posmutnila malinko.. hned na to pohledla smerem odkud sem pribehla, videla Alyannu, jak ji vubec krev její krve nezajímá a Aileen nemela k tomu vubec žádné slova. Nevěděla kdy zase svoji sestru uvidí, ale Aze neviděla věčnost a kdo ví, kdy ho zase uvidí. Mezitim se k nim uz pomalu řítili rodice. "Faakt??? Tedaaa ta je fajnova.. vypadas jako tvrdak!!!" Pochvalila bratrovi jizvu a hned byla zvědavá. "Kdo ti ji poridil?? Me pomohl medved.." Pochlubila se a poté nechala prostor i rodičům.

Usmála se na mámu, kdyz ji potvrdila její slova. Následně se rozhovor spíš tykal její sestry, jelikoz ona si uz vyhubovani za toulky po okolí dost vyzrala, uz to tolik nevnimala. "Jasně taťko." Uculila se na nej, po jeho proslovu a zapatrala pohledem po okolí, Tichá zatoka nebyla nejak rozlehla, byla to pláž do pul kruhu a tak slo videt snad vše. Mladá vlcka byla zvědavá a kdyz se k ní dostaly nově příchozí pachy ztuhla. Natočila se směrem odkud pach šel.. Rodičove byli asi moc zabrání do hubovani, ze nevnimali.. ale zkoumava vlcka ihned zmrzla, kdyt videla. Jak se z louky do zatoky vradaji dva vlci. Pach ten pach.. Zapatrala v paměti a privrela oci aby zaostrila.
"Azi?? Az!! Aziii!!!" Vyhrkla ze sebe zasekane pouze a od země se odpichla, jako zavodici auto. Nemyslela, vysvětlovala, upalovala za svým braskou, ktereho tak dlouho neviděla! "Azi!! Azi!!!!" Odrazila se od země, vyletěla do vzduchu, roztahla tlapky a sevrela Aze do velkého objetí. "Azi! Azi!! Ty si doma!!"" Olizovala ho na hlave, za uchem, kde mohla, neumela utisit radost, kterou zazivala z teto chvíle, vubec ji nenapadlo mu vyhubovat, ze je tu tak dlouho nechal.. byla rada, ze je jeji sourozenec v pořádku. Dost yrost a zmenil svuj vzhled, ale pach neskryjes. Vrtela ohonem a davala mu najevo lasku, tak ja to ma jeho sestra v oblibě, nějak pri té vší radosti, uplne zapomněla, ze ma vedle sebe jeji bratr společníka, ale co je spolecnik oproti ztracenemu bratru ze?

Cítila se dost provinile, když k ní mluvila sestra. Ona byla vždy ta, která ji chtěla chránit, ale dlouho tu nebyla a naštěstí, nebo naneštěstí tu byl ještě Nax a nemohla říct, že by její úlohu převzal, ale o jeho ochraně nemohla říct zlého slova.. Jen bylo asi fakt, že ty problémy spíš vyvolávali, nebo na ně měli opravdu velké štěstí. Stáhla uši k hlavě ... "Ano sestřičko." Řekla podřízeně, pořád v ní uvidí autoritu.. NE protože by byla větší než ona, ale byla to větší vlčice v jiném smyslu, ale byla to i slova radosti, neboť se na dobrodružnou cestu se sestřičkou velmi těšila. Náhle se u nich objevila jak matka tak i otec. "Neviděla jsem bratra." Zavrtěla hlavou na znak nesouhlasu. Neviděla jsem ho od doby co jsem se snad naučila chodit.. Proběhlo ji v myšlenkách.. Je to opravdu už dlouhá doba. "Toho obchodníka jsme taky nedávno potkali s mámou, že jo?" Sama si díky němu polepšila o magii a její barva oční duhovky se taky v důsledku toho proměnila. "Ale rádi bychom tě viděli častěji Aly.. chybíš nám." Řekla na slova svojí sestry. Je ji jasné, že je schopná se o sebe postarat, ale copak ji nevadí, že je tu rodina, které schází?

Její sestřička se zhrozila nad zdobením, které teď měla na svém stehně. Nuž, ji to už vůbec nepřišlo jako závratná novinka. Byl to jen malý škrábanec. Ona byla víc zvědavá z toho, jak se změnila její sestra. "Ale to vůbec nic není." Zasmála se nad svou jizvou. "Taky jsem se jednou s Naxem vydala mimo hranice naší smečky a podívej se na mě... no.. já vyvázla dobře... Potkali jsme s Naxem jedno starší vlče od nás ze smečky to je... no potkali jsme..spíše probudili nechtíc medvěda... no a ta moje jizva je taková asi vzpomínka na svět venku ... už a.." No zapomněla úplně co chtěla dál říci. "úžasné, ale plaché? Byla si dlouho pryč sestřičko.. Obdivuji tě, že si celá.. Máma bude pěkně zužit." Poví ji, sama ví, jak vyváděla, když Aileen neviděla nějaký den a co teprve její nejstarší? Ta byla hodně dlouho mimo rodinu! "Já nic krom jizvy a šátku nemám, ale podívej se na sebe, naposledy si tě pamatuju jako Mámu... už vůbec nevypadáš jako máma! A taky doufám, že už nás tu nenecháš, nebo mě vezmeš sebou!" Řekla ji naprosto odhodlaně a vážně.

Máma se tak trochu asi zapomněla u obchodíka a tak se Aileen vydala po pobřeží zátoky, chtěla ji mít na očích, aby předešla dalším možným nepříjemnostem, kdyby se oddělila, ale nezdálo se, že by ji postrádala a tak si hleděla svého. Počasí se začalo nehezky měnit a vlčce začalo velice rychle bít srdce. Co se to děje? Pocit jakoby se celá planeta posouvala na jedné velké "židli". Vyhukaně koukala kolem sebe, ale příčinu toho všeho neviděla. Už už se chtěla rozeběhnout zpátky k mámě, když ji v tom cosi zastavilo. Byl to známý zvuk. Natočila svůj zrak směrem, odkud to vytí přišlo a bez váhání zavyla taky. Naštěstí ji něco málo Nax naučil a tak dokázala ne profesionálně, ale docela slušně odpovědět. "Alyy!!!!" Vykřikla a zavrtěla ocáskem, tak ráda slyšela její hlas. Sic ji neviděla, byla celá šťastná a bez váhání se rozběhla směrem za svou starší sestrou.
"Sestřičkoooo!!" Volala už z dálky, připravená ji pořádně smetnout na zem, povalit a pomačkat, z dálky nebylo moc dobře poznat díky zbarvení, zda se jedná o tu správnou vlčici, ale pach nelže! Neskrývala radost a z blízkosti na svou sestru láskou skočila a horlivě vrtěla ocáskem. Nemohla uvěřit, že ji po tak dlohé době vidí. Konečně! "Alyy! Kde si byla? Jsi v pořádku? Měla jsem o tebe starost! Vypadáš jinak, si krásná!" Dostávala ze sebe komolenici vět.

Následovala svou matku v těsném závěsu za ní. V této oblasti se neměla ještě možnost porozhlédnout, proto nespěchala a šla pomaličku. Sledovala velké množství vody, vypadala lahodně, ale nezastavovala se za ní, aby neztratila svou mámu, toto místo se jí líbilo a zatoužila se sem podívat i s Naxem. Toto místo nevypadá tak nebezpečně a určitě tu nejsou medvědi. Napadlo ji a to už se před nimi začala rýsovat postava, cizí vlk. No neměla moc důvěry, ale její matka byla v klidu, proto se uklidnila a po matčině hovoru s obchodníkem, se tatáž osoba obrátila i na vlčku. Ta mu sdělila svou tužbu.

Po nákupu se její oko zbarvilo do modré barvy. "A teď už jsem zpoloviny po tobě a z poloviny po tátovi" Usmála se Aileen na svou matku a ohromně se z toho těšila. Nevěděla, že se její oko změnilo, radost měla z magií.

NÁKUP
KŠM: 153||Rubíny: 17||Mince: 3
7R=70KŠM
153+70=223
Nový element voda - 223-180=37 KŠM
Obarvení oka podle vody - 10-5=5 R

Zůstatek
KŠM: 37||Rubíny: 5||Mince: 3

Mladou vlčku potěšilo, že její sestru matka viděla, ale zastesklo se jí, ráda by ji viděla osobně, už ji neviděla celé měsíce. Jaká asi vůbec je? Mohla být její sestra, stále ta stejná vlčice, nebo se za tu dobu co nebyla ve smečce nějak změnila? O svého bráchu takový strach neměla, no strach, moc neuvažovala nadtím, jak se asi má. Věcně s ní nebyl a vlastně ani neví, co si o něm myslet. Máma rozhodla, že se půjdou hledat, no samozřejmě, že chtěla jít vlčka s ní. Pohlédla na zlatého vlka, který se vzdaloval, povzdechla si, ale nic neříkala. Chvíli uvažovala, ale pak se rozhoupala pohodila ocáskem a následovala svou matku na cestě za dobrodružství a svými sourozenci.

>> Tichá

Malá vlčka byla opravdu ráda, že se situace lepšila a dospělí už nebyli tak přísní, Barn a Navin spolu zakoukaně odcházeli a ona Aileen byla ráda za slova své matky, nepochybovala o tom, že by byl Nax srabík nebo nějak omezený ztrátou. Její hrdina už jednou pro vždy byl. Přesto pořád nevěděla, proč byl na ni Nax takový a jestli na ni není třeba naštvaný za to všechno, bylo by to všechno právem. Normálně by za ním vyběhla a přidala se, ale teď váhala. Ohlédla se na své rodiče, otec vzpomenul její sourozence. Ano, kam se vlastně poděli, už ani nevím jak vypadají.. Beztak taky nejsou na území smečky.. Průkopníci. Linulo se hlavou mladé slečně, to ji vytrhl z myšlenek její otec a ona nesouhlasně zavrtěla hlavou. "Nechci sedět zalezlá doma tati, na vzduchu je vše lepší. A už to skoro nejde ani cítit. Taky bych chtěla vidět sourozence." Řekla tak přesvědčivě jak jen mohla, samozřejmě že to bolelo, ale už nebyla to malé chlupaté nic, už je to velká holka a něco vydrží!

Tolik slov, tolik informací, tolik otázek a rozkazů. Jen jsem se chtěla podívat na ty špičaté kopce v dálce, ale pak bouřilo a nedávali jsme dostatečně pozor." špitla směrem ke svému otci, s ušima stáhnutýma k hlavě. Přestože litovala výletu, byla ráda, že si to zažila. Špatná zkušenost taky zkušenost. Máma mluvila o nějakých bylinkách ají to téma zajímala, chtěla jít s mámou a dozvědět se víc, už tak by s rodiči chtěla nějakou dobu pobít. Nax se na ni zlobil a ona se okamžitě znovu upne na své nejbližší. V oběhu bylo téma Naxovo oko a magie země, Aileen automaticky podívala na svého otce. On měl zelené oči a určitě také ovládal tento Element. Byla si jistá, že ji o tom máma povídala už kdysi dávno a určitě tu magii zvládal ovládal lépe než mladá vlčka. Nikterak se dospělým nevměšovala do konverzace je jen tiše sledovala situaci, jak dopadne Naxovo oko? "Uvidí ještě někdy na to oko?" ohlédla se na svou matku s tím, jakoby měl být její otec bůh všeho a uměl opravit vše co se přihodí.