Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Niran, Rhaaxin

Ačkoliv Alduin byl značně vepředu, ale stejně ho písčitý předehnal. Spadl před něj nějaký vlk, ale Alduin se mu krásně vyhnul. Dál pokračoval za písčitým vlkem k tmavému vlku. Dost možná ho brzy dohnal a pokusil se ho zastavit. ''Písčitý by neměl útočit bezhlavě, měl by vymyslet strategii, případně udělat překvapivý útok, jinak nemusí mít šanci! Alduin pomůže!'' Řekl, pokud ho zastavil, případně za ním jenom křikl. Byl tu doslova všude masakr, Alduin se tu dostal náhodou, ale když už, využije té šance pár brouků zašlápnout, ne-li rovnou ty hlavní pokud se poštěstí. Tohle se bude pravděpodobně táhnout ještě dlouho a pokud je nezastaví teď a oni.. Tak kdo? Cítil smrad bažin, spálených těl a kdo ví čeho ještě, ale co bylo podstatné, měl tu přírodní zdroj vody a případně i cizí ohně, chvíli bude moct na boj používat magii, ale nesmí to přehnat jak s šedým při boji Chaosu a Daénu, nesmí využít všechnu sílu hned... a pak měl.. i tajnou zbraň od Wua, pokud bude nejhůř... Bude moct dokázat na pár minut zesílit, pokud bude třeba.

Ásleif, Rhaaxin (reakce na Ellien odchod)

< Mangrovy

Netrvalo to dlouho a dostali se do samotného srdce.. nebo spíš zatím jen těla.. jejich operace zničení ostrovů. Alduin si všiml jak se šedá oddělila k jinému. Otočil se však na písčitého a zjizvenou. ''Alduin by to viděl tak, že najde jednoho z těch co to tu vedou, jinak se jich nezbaví do budoucna.'' Řekl a švihl ocasem. ''Přidá se zjizvená a písčitý?'' Zeptal se, ale na odpověď příliš dlouho nečekal. Když se nadechl za účelem rozpoznání pachů, moc mu to nepomohlo.. a proč? Byl tu hrozný smrad z bažin! Ale byliny by tady mohli být pěkné.. Zavrtěl hlavou, musel se soustředit a rozhlédl se, plno vlků už začalo dost možná i bojovat. Musel se nepozorovaně dostat kolem obyčejných pěšáků a najít místnost z vůdci, určitě tu bude. Alduin se naposledy podíval na ty dva, snad že se už stihli rozmyslet a sám pomalou chůzí a hlavně tichou plíživou, podél největších stínů, pravděpodobně se mu teď dařilo projít až do zadních místností, protože byly i ti na pohled pěšáci v pohotovosti, zcela určitě nebyly první co se tu objevili.

-> K Niranovi

Ellie, Ásleif, Rhaaxin

Ellie házela bahno, Alduin se nevyhnul dalšímu útoku a měl toho akorát tak dost. Ásleif s Rhaaxinem si vedli o dost lépe. Nejradši by Alduin našel mozek... spíš srdce... toho všeho a konečně to ukončil, jestli se jich nezbaví pravděpodobně to neskončí jenom tak a tohle je možná jen poslední šance kdy se mohou dostat do jejich tábora. ''Buď bys měl zdechnout, nebo se ukázat.'' Trval na svém, s neviditelným prostě bojovat nemohl. Nepomůže mu tu ani metat ohněm či vodou kolem sebe, ublížil by akorát své náhodné skupince. Tedy, ne že by mu to teda extra vadilo, ale teď byl cíl ten neviditelný hajzl. Bylo už mu jedno jestli mluví tak nebo tak. Chce toho hajzla dostat a proto byl tentokrát skutečně připraven k tomu se bránit, jenže fakt prostě nevěděl odkud ten zatracený úkol přijde, když dostal nesmyslně neviditelného protivníka.

Ellie, Ásleif, Rhaaxin

Vodní biče skutečně cizince zachytili, ale jen na pár vteřin. V momentě se biče rozpadli a když se chtěl otočit a rozhlédnout se narazil do mnohem svalnatějšího těla, než byl on sám, ale stále nic neviděl. Najednou Alduin bolestí štěkl, neviditelný se mu zakousl do plece. a když povolil, Alduin máchl tlapou, ale v jeho okolí opět nic nebylo. Vytasil tesáky a hleděl okolo, ''Ten haj*l by měl přestat se schovávat a měl by bojoval jako vlk!'' Štěkl někde směrem kde nic nebylo, ale čeřila se tam voda a to ne jen kvůli jeho elementu. Jen jedním okem nakoukl směrem k zjizvené. ''Zjisti co umí ten přívěšek! Naše skupina ho může použít proti nim!'' Štěkl, a pak se opět věnoval oběma očima tomu se případně dalšímu útoku ubránit. Stále byl připraven použít vodu, případně i oheň. Vždyť on toho brouka zašlápne!

Jméno, postavení: Alduin, sigma
Počet postů: 11 (Nom, Září nic moc, já vím :D )
Shrnutí: Po tom co se oddělil od Asairy, putoval pár místy s cílem najít něco užitečného do úkrytu a poté měl na plánu najít Avanté, než ho cestování dovedlo však do Bažin kde se úplnou náhodou dostal do skupiny s Ellie, Rhaaxem a Ásleif a čistě náhodou objevený oheň ho zahnal do situace že musel jít s nimi směrem do Mangrov. Tam vešli do rozvodněné řeky a po úspěšném odbourání myšlenek, které je měli svést se cizinci objevili... no objevili. Začali topit jejich dvě společnice Ellie a Ásleif. Alduin pomocí elementu víc rozvířil bahninou řeku a úspěšně na pár chvil zachytil jednoho co topil Ellie, ale najednou zmizel. Ještě jejich boj neskončil. Vždyť on toho cizáckého brouka ještě rozšlápne!
Bobříci: -

8 kšm

Ellie, Ásleif, Rhaaxin

Najednou se ozval hlas úplně jinak. A najednou dva cizinci začali topit jejich společnice. Drželi jim hlavu pod vodou, různě machali. Alduinovi se roztáhl úsměv do pomateného šílence a smál se ještě víc. Nechal sám sobě volný průchod. Všude okolo byla voda, ačkoliv bahnitá. Sic kradli magické zdroje ale přece to nedokázali jen tak proto měl teď šanci. Voda v jejich blízkosti se začala hýbat jak kdyby se blížil vítr. "Cizinci si vybrali špatnou skupinu k zabití!" Štěkl a najednou z vody, za vlkem, který škrtil šedou (Ellie) vystřelil vodní bič za účelem chytil ho pod krkem a samotného ho stáhnout pod vodu. Bylo to celkem rychlé, když se věnoval topení vlčici, přece by na to neměl stihnout reagovat. Sic se dostal do této skupiny úplně náhodou, ale když už, tak vlci neumřou tlapami těch ohavných zrůd. Voda by zároveň měla dělat stále vlny, protože byl připravený s vodními útoky pokračovat i bránit se s nimi. Svůj element si nenechá vzít bez boje a bez boje zrovna teď nikdo v jejich blízkosti nezemře, prostě to nedovolí.

Ellie, Ásleif, Rhaaxin

Nakonec Alduinovi písčitý pomohl na nohy. Protože pomocnice hnědá tentokrát byla moc vepředu a písčitý, byl o něco blíž. "Máš můj dík." Kývl k vlku. Bylo celkem neprijmne, že je neznal jmény. Pak už kráčel o něco lépe. Už to nebylo tak šílené a pod tlapami se mu nemotali kořeny. Podíval se na zjizvenou, která se tvářila že právě šlápla do mrtvoly, v tom se začínalo něco ozývat v jeho hlavě. Hlas. Hlas, který mu tvrdil, že přijde zjizvené vlčici k ničemu. Hleděl na ní chvíli upřeně, zamračeně, než si uvědomil jednu zásadní věc. Začal se smát strašně nahlas, možná by mohl znít jako někdo kdo právě zcvokl. Rozhlédl se okolo. "Ten kdo si hraje s Alduinovou myslí by se měl trošku polepšit! Žije s druhým hlasem v hlavě celý život a tak primitivní věci by mu nikdy nenakukal!" Štekl, zároveň tím chtěl upozornit ostatní, že si tu něco hraje s jejich myšlenkami. Možná je pozoruje jeden z těch cizinců a snaží se, aby se zabily navzájem? Aby vůbec nedošli do jejich Tábora? Protože se k nim blíží! Každopádně ten, kdo si chtěl hrát s Alduinovou myslí zapomněl na fakt, že Alduin není tak blbý, ačkoliv je jiný. Jeho podivnost mu právě zachránila zdravý úsudek a zpozornil díky tomu. A proč? Protože jeho myšlenky k němu promlouvají také ve třetí osobě. "Vlci se nesmí, my, nechat zlákat myšlenkami, je to past." Dodal ke svým společníkům. Už jednou promluvil ve třetí a celkem nahlas, tak už opět nemělo cenu se snažit mluvit v první. Že se vždy najde něco co mu zkazí jeho trénink mluvení s ostatními vlky.

Ellie, Ásleif, Rhaaxin

<- Bažiny
Alduin se s touhle skupinou dostal k rozvodněné řece. Pořád nechápal jak přesně se mu povedlo připlést zrovna k nim, ale nějak moc to neřešil. Při vstupu do řeky, po zjištění že okolo není žádný most po kterém by mohli přejít, měl stejně pak jinou práci. Neustále se do něčeho zamotával! ''To je bože nápad, lézt do řeky!'' Zanadával si, než mu šedá přišla už po několikáté na pomoct, aby se rozmotal. Docela mu to drásalo nervy a jen litoval, že se do svého úkrytu nevrátil hned. Proč vlastně do řeky lezli, když oheň je nepronásledoval a zůstal pouze tam kde vznikl? Proč si nedali ten čas to zkusit obejít a šedá, která mu právě teď znovu pomáhala, je zavedla bez rozmyšlení rovnou do ní? V tom Alduina něco napadlo, mohl by přece pomocí svého elementu vody vodu rozdělit a umožnit jim bezpečné a hlavně rychlé projití! Ale to by se nemohl tentokrát zamotat tak, že ztratil rovnováhu a šplouchl do vody úplně...

Druhá část - Alduin
- Vytvořte skupinu (?)
- Sejděte se u vstupu

Odměna:
10 kšm, 1 tlapka

Zapsáno

Ellie, Rhaaxin, Ásleif

Alduin nebyl příliš dlouho sám. Brzy se přímo předním objevil vlk s písčitou srstí a vychrlil na něj zda něco ví o těch cizích. Asi se měl opravdu sebrat a jít, než bylo pozdě, ale pozdě už bylo a byl skutečně zatažen do celé této situace. Pod čumákem si zamumlal něco jako 'Alduin měl jít radši do toho úkrytu'. A dřív, než stačil vůbec odpovědět, tak už jej písčitý tahal k dalším vlkům. Alduin odevzdaně vzdychl. Inu... stejně neměl nic lepšího na práci. Začal se i dokonce soustředit, neměl náladu poslouchat o své podivnosti a proto se bude snažit občas prohodit věty spíš v první osobě. Vždyť mu to občas už šlo pěkně, takže co by to nezvládl znovu? Když se dostal i s písčitým k ostatní, konečně měl snad i možnost promluvit. ''Cizáci kradou i magie, bude se muset dávat hlavně i na to pozor.'' Řekl, konečně na dotaz písčitého a vlastně to je jediné co o nich věděl. Víc o nich opravdu nevěděl. Pak poslouchal šedou.. že kradou vlčata. Tohle by si nedovolilo snad ani společenstvo, ne? Najednou však hrom. Alduin musel stáhnout uši, vždyť to byla rána jak na psa a hned u nich! Koukl po chvíli tím směrem. Ačkoliv vlky neznal, očividně teď s nimi pár hodin stráví, protože směrem kterým přišel se vrátit nemohl a byla cesta jen v před. ''Měli bychom jít, hned.'' Řekl, ten oheň se mu nelíbil a ani si tak neuvědomil, že skutečně se mu podařilo složit čistou větu v první osobě. Jako první, případně druhý hned za šedou vlčicí se vydal dál bažinou.

-> Mangovy

<-Zlaťák

Jezírko a myšlenky o čistě přírodním zdroji nechal za sebou. Teď ho do čumáku začal štípat smradlavý puch bažin, v něm se mísili i pachy vlků. Cizích, známých, neznámých. Ale díky smradu z bažin nedokázal úplně přesně rozpoznat, který je který a proto jen hnusem pokračoval dál. Každou chvíli spatřil jak kolem něj otravně poletovali komáři, mouchy, brouci. Kdyby byl nějaká upištěná holka, asi se otočí na patě a vrátí se směrem, kterým přišel. O však hlubší kus dál narazil v dálce na známou šedou skvrnu. Zinek, pokud si dobře pamatoval? Možná, ale teď ho nezajímal. Válka mezi Chaosem a Daénem už byla několik dní tatam a teď oba měli jiné zájmy, proto jen prošel, snad i jim nezpozorován. Loudal se tam a neměl moc dobrý pocit. Tušil, že se něco brzy zcela jistě stane, pokud tu bude dál zůstávat, ale znáte to.. Zvědavost je silnější.

<- Mlžné pláně

Již i tu Mlžnou část ostrovů nechal za sebou a jen těžko by vlk napočítal kolik kilometrů dohromady v tlapkách nechal. A nezdálo se, že by už končil. Stále pokračoval, ale smysly jeho rodného elementu zacítili něco, co ocení každý vlk, když ujde tolik kilometrů bez. Vodu. Alduin se nechal vést smyslem až dorazil k malému jezírku, které zde bylo. Plnými doušky se z něj napil. Celkem by byl rád kdyby mohl mít takové nádoby ve kterých by voda držela, přírodní voda je silnější, než tu kterou si může vzít pouze z okolí. Zavrtěl hlavou a podíval se na oblohu. Nebyla zima, ani teplo. Slunce se pralo s mraky kdo bude teď velet obloze, zda bude chladný stín, nebo ještě jakštač příjemné teplo. Celkem by mu bodlo kdyby začalo pršet, pokud potká cizáky, déšť je taky relativně dobrým přírodním zdrojem. Nakonec po těch několika minutách odpočinku a uvažování se zase vydal do kroku. Tentokrát už neběžel, šel pouze rychlou chůzí, čili klusem.

-> Bažiny

< Ice World

Trvalo to bezmála snad několik hodin, než ledovou pláň, a dva různé lesy za sebou. Les Zauberwald zcela jistě proběhl tryskem, protože ten les nesnášel ze všech lesů nejvíc. Vždyť ho tam málem sežral had! Kdo ví jestli tam ten drak ještě byl? Jak pojmenovali se Stray toho tvorečka co se objevil před tou bestií? To už si vybavoval pouze matně. Krysík? Holouš? Kdo ví, zřejmě už si na tu malou chlupatou potvůrku nevzpomene, jak ho pojmenovali, ale rozhodně nezapomene na obří tlamu, která ho málem spolkla na jednohubku. Brzy se prostředí začalo plnit mlhou. Už tu byl několikrát, stačilo se na moment přestat soustředit a nechybělo mnoho k tomu, aby se ztratil. Proto přestal vzpomínat na zážitek v Zauberwaldu a soustředil se na směr, kterým pokračovat, tudíž rovnou za čumákem.
-> Zlaťák (Přes Bull Meadow)

< Laica Mar

Alduin vůbec netušil kudyma vlastně šel. Na takové zmrzlé pláni ani snad nemohl najít nic co by se mu mohlo hodit do doupěte, natož někde tudy najít Avanté. Zavrtěl hlavou, naposledy se rozhlédl a to jen potvrdilo jeho vlastní myšlenky, 'Tady Alduin nic nenajde'. Snad kromě něj tu teď živého ani nebylo, takže kdyby chtěl lovit, stejně by asi nic nenašel. Zkusil začenichat, ale mráz mu poštíval nosní dírky a to ho, divte se, donutilo pšíknout si. Vzdychl, zavrtěl hlavou a vydal se krajinou dál. Nebyl důvod se tu nějak zdržovat, či tu zůstávat o nic déle, než musel.

-> Mlžné pláně ( přes Common Forest, Zauberwald)

< Temný les

Nakonec se rozhodl ne příliš dlouho čekat na její odpověď a vydal se dál. Chvíli uvažovat, že se zajde podívat do úkrytu zda Avanté dorazila, ale nakonec nad tím zavrtěl hlavou. Nemůže zase pořád ji stát za ocasem. Chtěl jen ji sice ukázat, že stojí o její náklonnost. Možná víc. Dal se do kroku, možná jen chtěl na něco narazit, než se skutečně vydá do úkrytu zpět a třeba přijde cestou na něco. Nebo narazí na cizáky a ukáže jim co proto? Nebo může přijít na to, jak funguje ona panenka, která mu spadla pod tlapy, byl si úplně jistý, že nějakým způsobem kouzelná je. Kráčel rychle, avšak neběžel. Krajina pomalu zamrzala a bezy začal kráčet mrazem.

-> Ice World