Příspěvky uživatele

< návrat zpět

19. Zinek

Vlnu chtěl odrazit vlastní stěnou, což se povedlo jen zčásti. Byl už unavený. ''Baví to šedého? Život to příteli stejně nevrátí.'' Začal znovu mluvit, když šedý zatím klidně stál. Zároveň tím oba tedy mohli načerpat nové síly pro další boj. Nemusel mu šedý odpovídat, Alduin jen neodolal tomu si trošku rýpnout. Čas se zdál, že se zastavil. Boj s šedým byl jiný, než s hnědým. Byl silnější, víc se bránil. Skoro se zdálo, že hnědý zemřít prostě chtěl, jen v boji.

18. Zinek

Nárazy a skoky zřejmě neměli příliš velký účinek, šedý se Alduina pořád držel, tu a tam mohl ucítil jak se Alduinovo tělo pod náporem jeho váhy třese, ale přesto to pořád nevzdával. Na jeho slova odpověděl, ale nebylo to důležité, důležité bylo to, že se do jeho tlapy dokázal zakousnout, zcvakl ho tak silně, jak jen dokázal, ale žel bohu... křupnout kost neslyšel. Nakonec se po nějaké době podařilo šedého shodit, avšak protože se ho držel, měl tlapu zaryté v jeho kůži, spadl Alduin na zem s ním. Podařilo se mu vniknout pohledem hluboko do jeho očí, viděl v nich pohrdání, vztek a nenávist. Pohrdání a pobavení mohl šedý spatřit v těch jeho. Když se mu podařilo dostat jeho tesáky z jeho krku, opět bolestně zavrčel, vyrval mu dost srsti i s kousky masa, černý bahnitý krk začala zdobit i krev. Kdyby byl člověkem pod náporem ztráty krve, byl by už bledý jak albín, to jistě. Avšak i pod tou vší ztrátou, držel se při smyslech, bojoval ze všech svých sil. Nehodlal to vzdát, nehodlal zemřít v tomto boji. Postavil se a odskočil od vlka jak nejdál mu to síly dovolily. Byl už unaven, ale dokázal ještě vytvořit pomocí svého vodního elementu druhou větší vlnu, která mířila směrem k šedému. Avšak i kdyby ho smetla, nebo ne, poté se bude už muset spoléhat skutečně jen na sílu fyzickou, element už pak nějakou dobu nebude moct dokázat použít.

17. Zinek

Ač byl Alduin unavený, síly mu ještě zbývali. Byl oproti šedému dost menší, teprve až s ním vnímal výškový rozdíl v boji. Začal cvakat zuby do prázdna, skákat z jedné strany na druhou, občas narazil do nějakého balvanu, hlavně ve snaze ho ze sebe shodit. Nedá mu svůj kožich zadarmo. Krev z nových ran tekla, už nevěděl zda je po jeho kožichu voda, krev, či bahno. Všechno se mísilo dohromady. ''Šedý se chová jak kdyby záleželo na jednom mrtvém vlku!'' Štěkl, vlastně ani ne vztekle, jako spíš provokativně, na to do jaké situace ho teď dostal. Během snahy ho shodit a ty nárazy mu určitě naskytly šanci se také zahryznout, třeba to takové tlapy, pokud ano, zahryzl se opravdu hluboko, co svalstvo vlka pustilo.

16. Zinek

Černý nereagoval, jaká to smůla. Kazil zábavu. Otočil se k hnědému, chtěl mu něco urvat a vzít si to, pak dát Avanté jako dar, že vštípil Daénským, že není radno si zahrávat s Chaosem. Zaslechl zvuky ve vodě, mířili k němu, otočil se, avšak nebyl příliš rychlí a vlk narazil do jeho boku, přičemž do něj zarazil své drápy i zuby. Alduin vyštěkl, svou tlapou mávl ve vodě, bahnitou vodu i pomocí magie zamířil přímo do jeho obličeje. ''Konečně, vypadá to na další zábavu!'' Zasmál se v ágonii bolesti, kterou mu šedý způsobil. Může mu ublížit, zabít ho, může si zase hrát! Smál se jako šílenec, druhý Alduin byl na povrchu, užíval si tyhle skvělé pocity bolesti, bolesti své, bolesti ostatních, tak moc chtěl šedému ublížit i fyzicky, ne jen psychicky, protože jeho tlapou zemřel jeho kamarád.

15. Amorphis, ať je ti země lehká~, Hranin

Uchechtl se. ''Jak si hnědý myslí.'' Kývl rameny. ''Alduin chtěl prokázat dobrosrdečnost, za to že se s hnědým tak pobavil.'' Řekl s hlasem, měl v něm i trochu šílenství, ovšem hlavně zněl pobaveně. Došel k vlkovi. ''Určitě hnědý chce, aby tohle už skončilo.'' Dodal a shodil ho opět do bahna. Černošedý svět se barvil do ruda, stál nad jeho tělem, cenil zuby v úsměvu až nakonec... zakousl se mu Alduin znovu do krku, tentokrát přes tepnu, Alduinova tlama se zalila železitou chutí krve, pustil jeho krk a olízl si tlamu. Se smíchem se otočil na černého vlka, který se do jejich boje chtěl připlést. ''Černý Daénský je na řadě.'' Zasmál se a švihl ocasem. Třeba když právě viděl jak mu umírá kamarád bude ochotnější bojovat.

14. Amorphis

Hnědému docházela síla, stačilo tak málo a mohl ho Alduin zabít. Šíleně se zasmál a kráčel pomalu za jeho plazícím tělem. Hnědý se pokusil postavit, což se mu povedlo. ''Poslední přání?'' Zeptal se ironicky, i když byl Alduin malým vzrůstem, cítil se být teď mnohonásobně větším, než-li byl vlk na pokraji svých sil. Pod náporem mokré srsti se rýsoval jeho každý sval, každá rána, kterou mu hnědý způsobil štípala, avšak díky adrenalinu, který mu koloval v žilách to dokázal nevnímat. Celý svět okolo těchto dvou se pro něj rozplynul, teď byla jen tato chvíle, kdy doslova držel jeho život ve svých tlapkách.

13. Amorphis

Hnědý uhnul jen o kousek, Alduin se tak zapřel o jeho bok, taktak udrželi rovnováhu. Ozvalo se další zaúpětí, když se hnědý zakousl do Alduinova krku, druhou tlapou, která nebyla zaseklá v jeho těle se hnědému ohnal a těsně pod okem mu pleskl drápy. Byla to taková facka, ale skoro oslepující, doslova, jeho oko minul snad jen o centimetr. Vlkovi už viditelně docházela síla,, síla se bránit, síla bojovat, ještě chvíli a bude to jeho konec. Bude ho chtít černý pak pomstít? Bude pak víc ochotný bojovat? Kdo ví, ale hnědého hodlal zničit za tu troufalost.

12. Amorphis

Černému vlku se vlna vyhnula, byl mimo její směr, ovšem hnědý musel využít magii, aby ho nesmetla. Alduin se zasmál a vyrazil po zablácené cestě rovnou k němu, tlapy mu klouzali, ale udržel směr, zamířil si to přímo k hnědému. ''Hnědý by se měl víc snažit!'' Štěkl a skočil přímo jeho směrem. Měl šanci ještě rychle uhnout, ale Alduin se se svými zuby a drápy nebezpečně blížil. Tak moc ho bavilo když hnědý trpěl, už viděl to, jak ležel ve vlastí krvi, vydává ze sebe poslední výdechy života a on hrdě nese trofej své Avanté, jako důkaz že patří ke Společenstvu. Možná přímo k jejímu boku. Možná to dělal proto, že to bylo zábavné, ale hlavně chtěl tím zaujmout i princeznu Chaosu.

11. Hranin, Amorphis

Vlci se pustili, z Alduinovi tlapky vyjelo z rány pár lesklých kapek krve, které se hned ztratili a tlamě měl kousek ucha soupeře. Nestihl se ani postavit a už mu po boku skočil další vlk, jehož předchozí slova při návalu adrenalinu neslyšel. Druhý vlk se převalil na bok s tím jak mu podklouzly tlapy. Alduin toho rychle využil a postavil se, když však se postavil na prokousnutou tlapu, musel ji se syknutím pozvednout. Dost to bolelo. Podíval se k hnědému a zasmál se. ''Ó ano, Tohle je velmi zábavné, a zábava pokračuje..'' Štěkl směrem k němu, zároveň i k černému, který se přidal. Dva proti jednomu.. To by nemuselo už být férovým bojem dobré pro něj, proto využil většinu vody okolo nich, déšť se tak zpomalil. Za Alduinem se tvořila obří vodní koule. ''Alduin doufá, že Daénští rádi vodu.'' Zasmál se a s hlasitým vydechnutím únavy, se vodní bublina změnila v obří vlnu, která zamířila směrem k hnědému a černému.

10. Amorphis

Jak se dalo čekat vlci se skáceli v bahně a jejich už tak mokrá srst byla celá špinavá bordelem, jenž byl všude okolo nich. V moment kdy ho soupeř kousl do tlapy z Alduinova hrdla se vydralo tiché bolestné zakňučení a stisk jeho krku na moment drasticky zesílil, pak jej pustil, z tesaků spadlo na zem pár kapek krve, které se v bahně hned ztratili. Alduin začal útočit po jeho tlamě u které příliš nebezpečně blízko cvakal zubama, chybělo asi jen pár milimetrů k tomu, aby se mu zakouskl nad kořenem čumáku, nakonec jen zachytil jeho ucho, ale nezakousl se tam zrovna tou nejvyšší silou, aby se nevysmykl. Konečně Alduin pocítil pocit toho, že se baví, jediná chvíle kde se takhle bavil, byly chvíle s Avanté, ke které cítil nejenom respekt a náklonnost a bylo čímdál těžší to sobě samotnému zapírat. Soupeř z Daénu však vyplnil tu prázdnotu po jiné stránce, a co víc... V Alduinovi se probouzelo to druhé já.. to já, které chtělo víc krve, víc bolesti, víc utrpení, chtělo jednoduše smrt tohohle opovážlivce z Daénu.

9. Morph

Vlk to viditelně neměl v hlavě v pořádku... a to prý byl Alduin cvok. Nevěděl co se mu honí hlavou, ale musel vnitřně bojovat sám ze sebou a to ho donutilo se jak neřízená střela vrhnout se směrem k Alduinovi. Chvíli si počkal na tu správnou chvíli a pak se postavil na zadní tlapy, přičemž ho nechal vrazit do svého těla, zaskučel, protože rána to byla, avšak ze zavrčením se mu silně zakousl do zátylku, zuby se mu dostal dost hluboko na to, aby se mu hned nevyškubl. I přesto všechno zřejmě dopadli k zemi, protože když jeden vysokou rychlostí narazí do druhého co stojí jen na dvou tlapách, rovnováhu udržet nemohli. a každou cenu ho držel v zubech, ale měl odkryté ostatní části těla ke kterým se ten vlk mohl dostat.

8. Morph

Život byl jednoduchý, zabij, nebo buď zabit. Skutečně teď chtěl asi jen, aby se déšť co se nestihl vsáknout do země zbarvil rudou barví krve. Potěšil by tím jistě své znuděné já, možná i ji? Možná kousek ouška, nebo třeba ocas jako trofej? Nad tím mohl uvažovat později. Hlavně měl tu přístup k tolika vodě, že kdyby bylo potřeba, může ji všechnu použít ke svému vlastnímu úspěchu. Vytlačil ze svého zorného pole ostatní nepotřebné vlky a zaměřil se jen na hnědého. ''Tak pojď!'' Křikl opravdu nadšeně na jeho poznámky a znovu švihl ocasem, stál v bojové pozici a tu a tam přes hlasité bubnování deště šlo zaslechnout jeho smích, očekával svůj nejzábavnější den v životě.

7

Zinek, Loki, Zipp.. Další.. -> protivník - Morph c:

Objevila se tu Zíppa, ..už ztratil přehled, zajímal ho teď jen vlk, který promluvil k Alduinovi. ''Alduina nezajímá nějaké problémy Alf Chaosu a Daénem. Alduinovi to přišlo jako zábava, proto se přidal.'' Kývl rameny a na tváři se mu rozrostl úšklebek. Tenhle vlk se mu líbil, s ním by mohla být zábava. ''Tenhle bude Alduina.'' Tiše si ho zabral a hrábl tlapkou do země, malá vyhrabaná díra se rychle naplnila vodou z deště. Hej, nechceš si se znuděným Alduinem trošku hrát ty?'' Švihl pobaveně ocasem. Nechtěl však skočit první, byl trpělivý, čekal na správnou chvíli. Zaslechl Azzip, proč tu ještě neteče krev.. ''Daén se asi bojí, jinak by byly víc ochotní chránit své území, krystalko.'' Reagoval ke své společnici z Chaosu. Krev dneska však poteče.

6 - Zinek, Loki. Protivník- Hranin(snad dojde)

Alduin pohlédl směrem za zvukem, který slyšel. Spatřil v děsti obrys šedého vlka a musel se ušklíbnout. ''Heh, měl. jsem.. pocit, že slyším jen nějaký hmyz co se nestihl schovat před deštěm.'' Zasmál se a švihl ocasem. Pak se ozval druhý zvuk a už se Alduinovi o důvod víc nechtělo zkoušet první osobu, koukl na dvoubarevného a měl takový nějaký pocit, že to bude ten Loki, kterého Stray jednou zmínila.. Protočil očima. V tom ten šedý zmínil Stray a to donutilo Alduina napřímit ouška. ''Takže dáma si dělá kamaradíčky v jiných smečkách? A to si Alduin myslel, že je to chytrá vlčice.'' Zavrčel, měl ji rád, ale proč by ji šedý vlk něco sliboval, kdyby se nebavili? Jsou připraveni protože Společenstvo někdo zradil a řekl jim co plánují? Na to se bude muset zeptat, ne-li přímo upozornit Avanté se Scarem.

<< Křišťálové jezero
5.

Netrvalo to dlouho a objevil se na jiném místě.. Byl trošku zklamán, jeho to vyhodilo tady a žádný vlk tu nebyl. ''Do Rintintinova ocasu, radši měl jít Alduin po svých!'' Zavrčel a pomalým krokem se rozešel směrem k území smečky na kterou útočili. Možná tu ti chudáčci ještě ani nestihli doběhnout? Kdoví, ale čím dál víc chtěl pocítit ten pocit boje a tak se přestal spoléhat na portál, který byl stále nad jeho hlavou a svou hračku se vydal hledat sám.