Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Řekl, že si jej pamatuje. Musel se usmát.. Kdo by si nepamatoval vlka, který mluví ve třetí osobě a druhému prakticky zachránil život? Jo, asi jen hlupák.
V odpověď Alduin pouze zavrtěl hlavou a byl ještě asi minutu zticha. ''Ne, je to pouhá náhoda, že osud Alduina dostal zpátky k.. Wissfeohovi, pokud se Alduin neplete?'' Povytáhl obočí a tak víc odhalil své modré očko, což byla chyba.. prach se dostal do jeho oka a to ho donutilo víc mrkat, aby to dostal pryč.
Když se to podařilo, opět se na černého vlka podíval. ''Je Wissofi lépe? Už přestal zkoušet žrát jedovaté svin**va?'' Zeptal se prostě a švihl ocasem, ale povedlo se mu to tak, že popel okolo moc nerozvířil.

<- Temný les

Možná kráčel po kostích shořených které už byly jenom prachem, možná tu kdysi byla krásná louka, ale on tomu nevěnoval moc pozornosti. Kráčel dál, hlouběji tohoto místa. Po chvíli měl popel všeho snad úplně všude, slabý vítr jej roznášel všude okolo. Dokonce i v čumáku, což ho donutilo si kýchnout. ''Kam se to Alduin, ten hlupák, zas pro jednou dostal..'' Zamručel si pod čumákem a najednou zacítil pach.. Něco mu říkal, už ho někde asi potkal. Šel za ním, možná bude větší zábava jak s Květinkou a on se tak šíleně nudil.
Po chvíli narazil na černého vlka s bílými ponožkami, tedy.. aspoň je měl když ho viděl naposled.. Nebo snad ho šálí paměť? ''Hm, Alduin si pamatovat tohoto vlka..'' Řekl si víceméně pro sebe, když na něj hleděl. Měl nic neříkající výraz, jen občas střihl ušima, zřejmě aby odehnal prach, která létá okolo nich.

<< Luka (Přes les u Mostu, Most)

Most mu trvalo přejít jen chvíli, už věděl na jaké vrzající prkna si dát víceméně víc pozor. V tomhle lese byla větší tma a u země se snášela mlha, na první pohled.. dost děsivý les. Ne, že by se bál, ale nechtěl tu trávit čas delší, než bylo nutné. Chvíli sice bloudil, ale nakonec se prostředí pomalu měnilo v jakousi vypálenou pustinu..
-> Spáleniště

Takže květinka se rozhodla jít po svém. Tak on se tou cestou, svou, vydal tedy taky. O kus dál potkal dalšího vlka...

*Zápis Rychlohry se Scarem*
Vlk se k němu blížil, byl černobílý a měl pár jizev, díky kterým ho Alduin nazval Pan Jizva, ale to se mu nelíbilo, tak mu začal říkat PanMilost. Jméno se za celou dobu nedozvěděl, ale na druhou stranu.. Mluvil se svým druhým vůdcem Společenstva. Doptal se na některé detaily ohledně chaosu a navrhl, že by se vyšší posty mohli jednou za měsíc někde scházet, kvůli členům.. Ještě chvíli si povídali a pak se každý vydal zase svou cestou.
*Konec Zápisu.*

Šel směrem odkud přišel, mířil k lesu nad kterým jen zamručel, a přes něj se dostal k mostu, za mostem na něj čekal další les..

-> Temný les (Přes Les u Mostu, Most)

11

Rozhlédl se kolem. Stále tu nebyl nikdo jiný, kromě Květinky, ačkoliv se tu mísilo spoustu pachů. ''Neviděl.'' Zamručel ji na odpověď co se týče černého okřídleného vlka. Nudou vzdychl. S tebou je nuda, Květinko. Radši si najdu někoho kdo se nechová tak odměřeně a povýšeně.'' Řekl a pozvedl obočí. Tím, že se stále nehnul z místa dal šanci zda začne být zajímavější téma, nebo zdá se vlčice sama otočí a půjde si po svém.

10

Střihl ušima a v duchu protočil očima. ''Nějaká chytrá.'' Řekl a protáhl své tělo. Byla s ní nuda, hrála si na chytrou a vševědoucí, což ho začínalo celkem rozčilovat. Nikdo nemůže vědět všechno a tahle se o to snažila. Začínal uvažovat o tom, že zase půjde najít Šedou dámu. ''Nejsem nudný jako jsi ty, Kvěťule. Nehraju si na chytrého, abych všechny od sebe odlákal.'' Odfrkl na její slova a přimhouřil znuděně oči. Když ho nazvala slabým vlkem, lehce zavrčel, leč dost uraženě. ''Znáš mě dost na to, abys posoudila, že jsem slabý? Jsem mladý, má síla teprve roste chytrolínko. Každý dobrý vůdce vidí ve svých následujících i něco jiného, než sílu. Ještě, abys nebyla překvapená co tenhle vlk může v budoucnu dokázat.'' Řekl a zavrtěl hlavou. ''Ale co se snažím. Vlci co vidí všude jen sílu jsou největší hlupáci.'' Odpověděl, opět ohnul hlavu k vodě, aby se napil. Vysvětlovat nudným vlkům je tak vyčerpávající, že ani nevěděl, proč se o to snažil.

9

Povytáhl obočí a sledoval každý její sebemenší pohyb těla, aby si odtušil co od ní může očekávat. Svým způsobem byla zajímavá, tahle Květinka. Když odtušila, že se přidal do smečky už, opět obočí povytáhl a naklonil hlavu na stranu. Vždyť ještě nechytil pořádně pach Společenstva, aby to šlo poznat takhle z pachu.. Jedině, že... Ne to nemůže být možné... Přimhouřil na ní oči. ''Květinka zní nějak chytře. Jsem ve 'smečce' sotva pár dní, dost krátkou dobu na to, aby již šlo poznat že někam patřím.'' Zamručel. Prostě ne, nemohla to poznat z pachu a nějaké smečkové znaky, nebo něco prostě taky nemá. ''Co mě vedlo k čemu? Jsem vlk, netoužím skončit někde na skále sám až budu chcí*at.'' Protočil očima. Co to vůbec bylo za vlčici? Stray a Allavanté.. Jo z těmi byla teda větší zábava. Zafuněl.

8

Pouze jej tiše sledovala. Už si začal myslet, že nebude zábava, že teda půjde o místo dál, ale nakonec se odhodlala také představit. A ptát se co tu dělá vlk jako on. Teď byl chvíli ticho on. "To kdyby Ald... Kdybych věděl." Zakoktal se, když jej to lákalo k třetí osobě, ale opravil se opět na první. Střihl ušima a podíval se na vodu. "Moře mě tu vyplavilo. Poměrně nedávno." Kývl rameny, což mohlo Květince teda dojít, že vlastně ani sám nevěděl co tu dělá vlk jako byl on. Ale. Přidal se do Společenstva, zároveň se mohl toulat jako Svobodný vlk. Mohlo to být nakonec přece jen zajímavé místo.

7

Překvapivě se ani nehnul, když se kolem něj objevil oheň, trošku nakrčil čumák, když jeho srst trošku chytla a rozhostil se kolem pach spáleného kožichu. Nebylo to nic oproti tomu co mu provedla Allavanté s ocasem. posadil se a tlapou si začal prohrabovat srst. ''Má-m ten kožich celkem rád.'' Zamručel, když dokončil úpravu své srsti a pohlédl na květinku. Švihl ocasem postavil se. ''No jistě, kde jsou mé způsoby, omluv mou hrubost.'' Povytáhl obočí a mrkl, sám byl dokonce i překvapen. Rozhodl se teda soustředit pro jednou na mluvení v první osobě, protože proč ne? ''Alduin Gorthaur, jméno mé. Kdopak si ty, květinko?

6

Když zaslechl šplouchání vody otevřel oči a pohlédl tím směrem. Hnědá vlčice se čistila o kousek dál a on zafuněl. ''Tu jsou snad jen vlčice. Neodneslo Alduina moře ke špatnému ostrovu? Pomyslel si a protočil očima. Necítil z ní známý pach, ten který měli společný Šedá dáma Stray, ani princezna Allavanté. Nejdřív uvažoval jak říkat téhle, jestli mu bude stát za to ji oslovit. Ještě chvíli na ní jen modrýma očima hleděl, jak se neustále očisťovala a na obličeji se mu roztáhl úsměv. Všiml si květiny za uchem. Pomocí magie začal zvedat vlnu a... nechal ji spadnout na ni. ''Květinka chtěla zalít.'' Zabručel zvesela a ani se nehnul, jen se k ní šklebil.

5

<Les u mostu
Když zahnul za poslední strom, Šedá dáma byla opět pryč. Vítr dokonce roznesl už celý její pach všude do okolí, takže ani nevěděl kudy by ho měl následovat, aby ji dohnal. ''Nu nic, Alduin si ji najde později.'' Mávl si nad tím tlapou a pokračoval loukou tedy sám. Kde se měl vydat? To netušil. Znal jen Stray a Allavanté, která jej mezi chaosany přizvala. Co měl teda vlastně teď dělat?Možná najít někoho dalšího? Došel k říčce a z té se napil. Zůstal hledět na svůj odraz a prohlížel se. ''Já... proč já, nedokáž-u být jako ostatní?'' Řekl ke svému odrazu, někdy jej docela obtěžovalo, že byl takový, uvnitř zmatený, víc já, než kdo jiný.. Švihl ocasem a lehl si na břehu říčky a tlapu smáčel ve vodě. Nikam nespěchal a tak se rozhodl si přivřít očka.

4

(Temný les - přes most

Před nimi se objevil starý, na pohled ne moc stabilní most. Jeho mysl se točila kolem toho co na tomhle ostrově všechno není. Protočil očima a začal pomalu po dřevěných prknech, které nepříjemně vrzali pod každým krokem, jít. Díval se dolů, i Když neměl strach z výšek, točila se mu pěkně hlava. Když byly konečně na druhé straně, bezeslov pokračovali dalším lesem, který byl víc prosvícený, než ten z kterého šli. Už ani nedutal, vyrovnal krok s Dámou a šel vedle ní. Už ho ty lesy nebavili, byl rád že se blížili ke konci lesa a spatřil za posledními stromy jakousi louku.

>> Luka

3

Kývl a šel dál. "Měli." Řekl jen. Tady ještě nebyl, takže aspoň viděl že se pohybují dál a netočí se v kruhu po stejných místech, a třeba... Už se vyhnou dalším lesům. Chtěl aspoň týden, jeden hloupý týden k tomu, aby se vzpamatoval z toho, že viděl hadovi až do žaludku. Neřekl však ani slovo. Jen když dáma zastavila a podívala se na něj. "Dáma má poslední dobou smůlu, takže ať tak na Alduina nekouká, jde s Dámou, bez debat." Mrkl na ní a naznačil, že ji v chůzi předchází kupředu, ale ne moc. Nevěděl kam má namířeno. Zastřihal ušima a podíval se na ní. Chtěl ji asi trošku zvednou náladu, strávil s ní teď dost času a tak mu to přišlo logické, že by ji neměl nechat se tvářit tak smutně. ''Jinak. Alduinovi přijde po dlouhé době dáma jako dobrá společnost. Normálně už by Alduin dávno bláznil z ostatních a utíkal spíš od nich, aby byl sám. Dáma je po dlouhé době někdo, koho Alduin rád doprovodí.'' Mrkl na ní.

2

<< Květoucí louka (přes Pityas)
Když se prostředí hor změnilo v les, kráčel bezeslovně on, na její slova o opakování řekl prosté ''Hm.'' Konečně slyšel její jméno. Inu, nebylo špatné. Šedá dáma ji však už zůstane v jeho hlavě. Švihl ocasem a nechal si píchat jedno jehličí za druhým do tlap. Když se ho zeptala odkud zná fígle, podíval se na ní. ''Přítel.. Diego, učil to Alduina po mnoho měsíců, kdy se o něj staral, protože matka se věnovala spiknutí a válce se svitskými vlky.'' Odpověděl.
A šel dál. ''Ty co vzali Dámě sílu?'' Zeptal se.

Od doby co se Dáma vrátila, není moc upovídaná. A to Alduina uvnitř zžíralo víc, než by přiznal. Podíval se na ni, jak pokračuje v chůzi a dívá se jen vpřed. ''Dámo, Alduin tuší obavy, ale nemusí ho ignorovat.'' Zamručel přece jen nakonec a pozoroval jak se louka postupně mění v les a Alduin zavrčel. Zase další les, proč jich tu je tolik!? Řekl si myšlenkách a se zachmuřeným výrazem pokračoval do hlubin temného lesa za dámou.

>>Temný les (Přes Pytias)