Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Otřepala se, její srst teď nevypadala uhlazeně jako vždy. Skoro by si ani nevšimla, že má společnost, kdyby se neozval jí známý hlas. Ukázala svůj typický úšklebek a švihla ocasem. Pomalu se přiblížila k černému vlkovi a posadila se do trávy, upravujíc si svůj kožich jazykem. ,,Holt mi tě asi posílá osud, abys mě po každém mém výbuchu vzteku přišel uklidnit," pronesla jemně a zazubila se na něj. Rány na krku moc nešla vidět, ale noha ji bolela, ač by to nikdy nepřiznala. Byla na bolest zvyklá a nevadila ji. Možná byla trochu masochistka. ,,Princezna se trochu porvala s jedním otravou, který byl až příliš sebevědomý a myslel, že dokáže Princeznu porazit." Olízla si koutky úst a mávla ocasem. ,,Princezna byla ale hodná a vzala toho vlka do Chaosu, protože byl docela silný. Jestli však vlk bude podrývat její autoritu znovu, Avanté už tak hodná nebude." Ihned se zase přizpůsobila jeho mluvě. Docela se jí to líbilo. Připadala si pak jako něco víc.
,,Co tady vůbec dělá můj Blázínek?" Minule se jí představil jako Alduin, Blázen. Vždycky využila příležitosti někomu vytvořit zajímavou přezdívku. ,,Stalo se mu něco zajímavého od doby, kdy se od Princezny oddělil?"

-> Arcus Deum

Bolelo ji roztržené stehno, i teď cítila své spálené maso. Přesto však měla pocit nadřazenosti a absolutního vítězství. Kdo si jako myslel, že je?! Ona je alfa chaosu, nejobávanější, nejdůležitější, nejrespektovanější! Mísil se v ní vztek, ten vlk samotný jí prostě vytočil, měla chuť se tam vrátit a roztrhat mu hrdlo na cáry. On pochyboval o její autoritě a nazval jí betou. Nepřípustné!
Došla k zátoce. Pomalu se přiblížila k vodě a napila se. Bylo teplo. Rozhodla se svůj kožich smočit ve vodě. Rány jí štípaly, ale ne tak jako lehce pošramocené ego z toho, že ten vlk nepřijal její autoritu. Nepoklonil se. Stála po břicho ve vodě, cítila jak krev z krku odkapává, stejně jako cítila štípání nepěkné rány na stehně. Vše si však způsobila sama, přes bolest se dostala k vlkovi a nebýt toho, že povolil a dle ní se vzdal, dostala by jej do prachu. Zamračila se, stojíc ve vodě. Dívala se do dáli. ,,Arrrrrghhhhh!" Zakřičela přes celou zátoku, dávajíc ven vztek. Z úst jí vyšlehl plamen, který se nesl nad vodní hladinou a poté zase zmizel. Avanté hluboce dýchala. Příště až ji vytočí, zabije ho. Vydechla a vylezla z vody.

-> Zauberwald

Zase byla na tomhle divném místě, přitahovalo ji několika způsoby. Ať už svou tajemností, tak dušemi, které zde cítila. Začala obcházet všechny kameny, když najednou ucítila pach. nenechala se tím však nijak odrazovat.

ZÁPIS RYCHLOHRY S EXCELEM.

Avanté obcházela kameny, když si všimla, že do nedalekého šutru narazil poloslepý vlk. Mluvili spolu, zdál se jí jako vhodný kandidát do Chaosu. Chvíli spolu bojovali, vlkovi se podařilo jí uštědřit ránu na krku a roztržené stehno, které si vypálila pomocí elementu ohně. Přijala Excela do Chaosu a odešla pryč.

-> Tichá zátoka, přes mlžné.

VÝPLATY ZA KVĚTEN
Opět prosím vyplnit:

Jméno, postavení:
Počet postů za celý předchozí měsíc:
krátké shrnutí všech postů (počítají se i rychlohry, které v tomto období zapíšete):
(získaní bobříci, nejlépe s odkazem na post kde byl bobřík získán):

O výplaty si můžete říkat od 26.5 - 4.6

-> Jezero smrti

ZÁSPIS RYCHLOHRY S ALDUINEM - platí od DUBNA

Byla znovu v tomhle hrozném lese. Byl tak moc... sladký, moc magický, byla z něj cítit čirá pozitivní energie, magie a kdo ví co ještě. Měla chuť vytvořit velký plamen a celé tohle místo zapálit. Možná právě kvůli jejím myšlenkám jí do cesty přivedl les obří větev, která jí švihla do hlavy. Zaúpěla bolestí, když jí kus dřeva rozřízl její majestátní kůži nad okem. Spustila se jí krev, která stékala kolem jejích očí. ,,Argh!" Zavrčela a velkým plamenem celou větev zapálila. Ne že by z toho měla pocit zadostiučinění... ,,Zkurvenej les," vyštěkla.

Poté narazila na Alduina. Chvíli laškovali, když se ukázalo, že chce být členem Chaosu. Avanté jej s radostí přijala po tom, co měli krátký souboj.

-> Arcus deum (přes mlžné)

Pravděpodobně na tomhle podivném místě usnula. Vedle sebe viděla chrápajícího Árese. Povzdychla si. ,,Tak se měj prcku. Ještě se určitě potkáme," zazubila se na něj a vstala ze země plné prachu. Protáhla si tlapky, zadívala se na rozlehlé jezero a zazubila se. Tady by také nebylo špatné místo na sraz. Očima přejela po celém okolí jejího zorného pole. Ještě jednou se její oči upřely na Árese a pak zmizela v dálce.

-> Zauber přes kvetoucí louku.

1.

Zazubila se nad jeho přirovnáním. Jednodušší. Ano, hodně moc. Sladcí, jednodušší, krásní, snadno se dali svést. Ideálka. Zadívala se na jezero před sebou. Očividně v sobě nemělo ani kousek života. ,,Divné místo," pronesla s lehkým zaujetím. Zajímalo ji, jestli tady prakticky zdechlo všechno. Možná byla ta voda otrávená - to by mohla využít!Možná.
,,Vzhledem k tomu, že do společenstva nabíraly členy jen alfy, myslím že, když Scar zavyje a poté zavyju já či Angel, nebo Dereck, pokud ještě žije, většina těch, co jsme přijali, se k nám doplazí. Minimálně doufám, že to poznají." Nevěděla jak to bude probíhat. Nějak to snad vyjde.

-> Laica Mar

,,Vlci jsou produktivnější delší dobu než vlčice, takže se není čemu divit. Jen teda většinou dřív chcípnou, vlci totiž neumí používat to co maj v hlavě a místo trpělivého oměkčování a lstivosti radši hned vše řeší tesáky a drápy. A nechaj se snadno svést," bylo jí jedno, že on je vlk a ne vlčice. Právě díky tomu co řekla měla vlky mnohem radši. Dali se oblbnout. Vlčice ne. ,,Vím že tam je nějaká bílá vlčice, Toen kterýho jsem potkala se Scarem a pak ani nevím." Zívla, vlastně jí to nějak nezajímalo.
,,To jsme se Scarem chtěli. Snad brzo uslyšíme jeho volání, těžko říci," pronesla, opravdu se o to nestarala. ,,Aha." Neřekla na to víc nic. Nějak rodinné vztahy neřešila. A nevěděla co mu na to říct. Ne že by mohl za to jak se narodil, ale jí to bylo jednoduše úplně jedno.

Cítila se mnohem silnější, když od onoho obchodníka odcházela. ,,Hmm. Zajímavý stařík!" Ne že by z toho byla úplně nadšená, ale malá radost z větší síly tam byla. Švihla ocasem a zamířila pryč. Dále. ,,Je starej, takže pravděpodobně mu jednou dosloužej křídla a spadne na hubu, přinejmenším si zlomí vaz, nebo něco," pokrčila rameny, jako by jí to vůbec nezajímalo. Angel jí nikdy nepřišel jako nejlepší vlk pod sluncem, Scara měla teda mnohem radši. ,,Minimálně ti tvé jizvy alespoň připomenou, žes něco dokázal. Vsadím se, že většina těch imbecilů, co se do společenstva přijímají, jsou jen namyšlení idioti, ale nikomu ještě nestihli rozdrásat hrdlo." Nevěděla kdo vše ve společenstvu je, ale aspoň ten vlk, kterého potkali se Scarem za moc nestál. Ale všichni potřebují omegy a sigmy, co alespoň poslouží jako živej štít. S touhle myšlenkou se však Áresovi nesvěřila.
,,Proč by mu mělo vadit, že jsi NEVLASTNÍ spratek někoho ze smečky? Možná ho jen nebavilo hrát si na babysitting."

-> Jezero smrti (přes Temný les)

-> Kvetoucí louka

,,Jo, nevlastní tatík není úplně to nejlepší pod sluncem," uchechtla se ryšavá vlčice a pokračovala v chůzi směr nížina. přešli malé kopečky hor, nebylo to příliš daleko. Planina byla rozlehlá a podobná louce, na které byli. ,,To je jen pár škrábanců. Za týden o tom ani nebudeš vědět," pronesla jako by snad jeho rány neměly žádnou váhu. Což pro ni neměly. ,,Scar byl vždycky trochu ukvapený. Pročpak ti chtěl vyškrábat oči? Nezalíbil ses?" Vysmála se mu. Došli do nížiny, když najednou spatřila obchodníka. Ten po ní začal řvát. ,,Krásná slečno, nechtěla byste... něco z mého obchůdku?" Avanté nakrčila čenich. To se na to podíváme...

NÁKUP:
18 r = 180 KŠM + 276 = 456 KŠM

10 Level do ohně - 130 KŠM
6 lvl do magie - 350 KŠM

480 KŠM + 30% sleva
480-144= 336KŠM

456-336 = 120 KŠM

SCHVÁLENO

,,Letec změkl. Ale to možná bude jen tím, že má malé spratky." Konstatovala rezavá vlčice a zahleděla se do dálky. Zamrkala, poté švihla ocasem. Podívala se na mladého vlka. ,,Ukážeš? To jsem zvědavá. Doufám, že spolu někdy budeme bojovat bok po boku," zazubila se. Možná by ji překvapilo jak mladý vlk dokázal zabít. Ale spíš ne. Na chvíli se odmlčela, potom zívla a podívala se vlkovi do očí. ,,Jak jsem řekla. Ti silnější přežijou. Pokud se něco ve společenstvu narodí, nemělo by to jen tak pojít." Pokrčila rameny a vstala ze země, přičemž se oklepala. ,,Scar občas umí bejt nepříjemný. Pročpak si myslíš, že tě nemá rád?" Nadzvedla obočí, přičemž nečekala na odpověď. Potřebovala trochu provětrat nohy.
-> Laica Mar (přes Pityas)

Mladý vlk se přetočil na záda. Ona však zůstala ve stejné poloze, nechala hřát paprsky na svoji hlavu. Neměla možná v plánu úplně svádět Angelova nevlastního synka. Více-méně. Zazubila se a mávla ocasem. Měla dost jiných vlků, který by mohla zabavit svým tělem. Tenhle mezi ně nejspíše patřit nebude. Kdo ví. Přeci jen, její nálada se měnila z minuty na minutu. Zatím k tomuhle mlaďochovi chovala malou dávku respektu. Za to zabití.
,,Oh? Proč si to myslíš?" Zazubila se. Možná byl silnější, než se zdálo. ,,Hmm, to je však správný. Ať se to o sebe postará samo," odfrkla si. Ano, mluvila o vlčatech jako o tom. Byl to pro ni zbytečný odpad. Pokud by to teda bylo její. ,,Já jsem Allavanté. Usměvavá," dodala jen tak mimochodem. Jména pro ni nebyla tak důležitá. Spíš činy. ,,Áres," zopakovala. ,,To už by jsi měl začít přemýšlet o nějaké přezdívce. Minimálně za zabití by ti mohli dát nějaká privilegia," ušklíbla se.

,,Tak to je dobře. Někteří si nezaslouží žít," řekla s naprostým klidem a úsměvem na tváři. ,,Slabost se netoleruje. Přirozená selekce je ta jediná věc, která drží rovnováhu světa. A vždycky přežijí ti silní. Jsi Chaosan. Nemáš povoleno prohrát." Řekla mu vážně do očí a poté se zase vrátila k užívání si slunce.
Její ocas se občas pohnul, sem a tam. Zadívala se na bezmračnou oblohu. Tohle měla ráda. Konečně bylo po zimě.
,,Angel a vlčata?" zasmála se, hlubokým hlasem. Poté se na něj zcela vážně podívala a zazubila se. ,,Starej chudák do toho praštil. No.. alespoň bude nějaká nová chaosská krev." Sama v plánu vlčata nikdy neměla. Vždycky si vybírala dny, kdy nemůže otěhotnět. Nechtěla si kazit postavu malými spratky. Podívala se na něj. ,,A jak se jmenuješ? Máš už nějaké smečkové jméno?" Zívnula.

Na jeho slova nic neřekla, pouze se lišácky usmála a zastříhala oušky. Vlk moc nevypadal, že by si chtěl hrát... jaká škoda. Navíc byl možná trochu mladej. Mohla by se krotit... mohla. Možná.
,,Už to tak asi bude." Pokrčila rameny a zadívala se mu do světlých očí, tak jak to vždy měla ve zvyku. Poté si znova lehla vedle něj do trávy, zavřela oči a nechala sluneční paprsky, aby jí lechtaly na srsti.
,,Oh. A zabil jsi ho ty?" Ani neotevřela oči, nemusela. Jen se lehce ušklíbla a užívala si slunečního svitu - než zas začne pršet. Otevřela jedno oko a zkoumavě si jej prohlédla. ,,A co ty seš zač?" Její hlas byl tvrdý, avšak neztrácel onu pompéznost a nadřazenou krásu.

Svýma ohnivýma očima sledovala vlkovo počínání. Když se přetáčel, všimla si jeho úšklebku. Byl to možná spíš bolestný úšklebek, jak viděla všechny jeho rány. ,,Ale drahoušku, jen ráda provokuju," řekla poněkud sladkým tónem, ač byla jedovatá jako zmije, co se povahy týkalo. Pomalu vstala a protáhla se, přičemž se nepřestávala šklebit. Její typický úsměv byl prostě nezapomenutelný. Z vlka byl cítit Scar. Takže buď byl ve smečce, nebo se s ním porval. Ale spíš typovala to první, dle pachu - smrděl prostě Chaosácky. ,,Kdopak ti to udělal?" Zeptala se a mávla ocasem. ,,Možná jo. Jsem Usměvavá," řekla mu a ihned reprezentovala své jméno šíleným úšklebkem. Poté hlavou kývla na jizvu, kterou skrývala na vnitřní straně stehna.