Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Čas na hodnou tetu Avanté? Možná. Těžko by se dalo říct, že někdo téhle vlčici rozuměl. Její povaha se dala měnit lusknutím prstu. V jednu minutu byla hodná, v druhou naprostý psychopat. Možná proto byla alfou Chaosu...
Vlk byl poměrně urostlý, ale i tak jí přišlo, že je mnohem mladší než vypadá. Asi jako kdysi Dereck. Kde tomu je ale konec?
Prohlížela si mladého vlka od hlavy k patě. ,,Copak tak nabroušeně?" Pronesla s úšklebkem a mávla ocasem. Opravdu čekala, že po ní vyjede. A pak by byla rvačka. A pak nějaký zábavný usmíření. Možná ne. Možná to byla prostě jen její zvrácená mysl. Ale co není, může být.

Těžko říct, jestli to byl pach krve, který jí donutil otevřít oči a zvednout hlavu, nebo snad úpěnlivé zavrčení, které by se dalo klasifikovat jako mrzuté naštvání či ryk z bolesti způsobené ranami, které vlk měl. Tak či onak, vlk ji nejspíše neucítil, vítr poměrně nahrával jejímu situačnímu bodu a tak měla trochu navrch.
Už jen z principu, že se nudila, byla rozmarná, nevybouřená a prostě měla chuť na nějakou zábavu, začala se plížit k místu, kde vlk byl. Velice tiše, velice nenápadně, tak aby ji nemohl zpozorovat. Ležel zády k ní, tudíž měla perfektní šanci se mu připlížit k uchu. ,,Kuk," pronesla svým sladkým, rozverným hlasem a čekala, zda se vlk lekne, či jí rovnou vyjede po čumáku.

-> Mlžné

Došla přes zátoku zde, na louku. Podívala se na nebe, zamrkala a mávla ocasem. Uvelebila se do trávy a sledovala květiny, na kterých sem tam přistála nějaká vosa či včela. Zlost už jí tak nějak přešla, ačkoliv stále měla chuť na nějakou zábavičku. Ne že by na ni lezlo jaro. Ono na ni lezlo pořád. A nedalo by se tomu asi ani říkat jaro. Hladový žaludek jí dal vědět, že je tady taky, ale ona jej jako vždy odignorovala. Byla zvyklá prostě nejíst. Přeci jen, musela být hubená a krásná, ne? A navíc, lovení ji nešlo nejlépe, takže se ani nechtěla snažit. Možná se najde někdo, kdo uloví za ni.

Otevřela oči a unaveně zívla. Zase. Nikdo nebyl kolem, oba vlci zmizeli a ona se naštvaně zamračila. Měla chuť zuřit, pálit a ničit. Se Scarem si hodlala nějak zábavně užít, každopádně on nebyl poblíž. Zívla. Zase. Pomalu zvedla svůj zadek a rozešla se směr pryč. Mlžné pláně byli klasicky.. mlžné. Ráno bylo vlhké, nudné a únavné. Mávla ocasem, no přidala do kroku.

-> Kvetoucí louka (Přes Tichou zátoku)

Z jeho řečí usoudila, že je neprokoukl, což si brala, že opravdu umí skvěle hrát. Jako by to teda sama o sobě nevěděla, ale tohle jí umocnilo v tom, jak úžasná vlastně je. Veškerého představování společenstva se uchopil Scar a ona jej v tom nechala, přeci jen se nebude starat o to, aby řešila nějaký vadný kus, který nebyl nějak moc zajímavý. Jo, egoista, možná tak. Zlý? Asi částečně jo, proč ne. Ale jinak ji přišel jen jako do počtu. Každopádně i takoví vlci se hodí. Do bojů. Silní, se silnou vůlí. Proč ne. Své choutky na nějakou další zábavičku si s tímhle vlkem nechala ujít. Má jen přeci úroveň, ne?
,,Jak řekl Scar, zdá se to s tebou býti dobré. Společenstvo Chaosu bylo založeno Angelem Letcem, Scarem Milostí, Dereckem Černým a mnou, Allavanté Usměvavou. Při povýšení dostaneš i vlastní jizvu, aby se členové Chaosu poznali. Pokud se tedy chceš přidat, budiž." Ukázala svůj typický úsměv.

Vlk nevypadal s mým úsudkem spokojen, ale vzhledem k tomu že neměl žádné poznámky - což by asi měl děkovat sám sobě, jinak by mu Avanté při dalších egoistických kecech asi ukousla i to druhé ucho. Nechala to být, pouze se zaposlouchala do navazující konverzace, kterou dva vlci vedli. Čekala, že mu možná dojde, proč o společenstvu mluvíme a jak se najednou změnil náš milý postoj. Očividně však vlk myslel jen na to, jak si bude užívat v křoku s nějakou zdejší vlčicí. Ne že by ona nemyslela na tohle taky - většinu svého času - avšak alespoň používala nějak svůj mozek a inteligenci. Vydechla.
,,Jak řekl tady Milost. Očividně ti to nejspíše nedošlo, ale jsme alfy Společenstva Chaosu." Řekla to, jako by to byl jen nějaký prostý fakt bez důrazu.

,,Proč by měly opěvovat někoho, jako jsi ty?" Vpálila mu do obličeje. Vážně, co na sobě ten vlk viděl? Přemýšlela, jestli se příliš neunáhlili s tím, že by jej snad mohli do Chaosu vzít. Když si jej prohlédla, na jeho vzhledu neviděla nic přespříliš atraktivního. Možná ty svaly, jizvy byly celkem sexy... Kolem a kolem, možná by si dala říct. Ona si většinou skoro vždy dala říct. Ale tenhle vlk jí povahově až příliš připomínal jí samou. Tedy, ona byla mazaná liška, tenhle vypadal spíše jako egoisticky smýšlející osel, dle jejího názoru. Nechala to být.
,,Ani bych neřekla, že je to smečka," pronesla se znuzeným hlasem. Měl před sebou dvě alfy Chaosu - ano ,možná jejich divadýlko bylo docela očividně, ale aspoň doufala, že mu tohle mohlo postupně začít docházet. Poslední šance. Pokud tenhle vlk bude zpochybňovat společenstvo, opravdu mu rozsápe krk - jak chtěla předtím. ,,Ne, smečka ne. Je to společenstvo. Plné nezávislých vlků, bez pravidel, bez závazků. Rozsévající chaos."

Neuměla vážit slova. Prostě je chrlila tak, jak ji jednoduše napadlo. Když hrála divadlo, dokázala si promýšlet své kroky geniálně, avšak teď už to byla spíše čistá improvizace. Tak či onak, brzy to celé praskne, tak proč se namáhat s jakýmsi vymýšlením scénáře?
Byla ráda, že Scar byla její - doslova - spřízněná duše. Jako by jí četl myšlenky. Vlastně ani nepotřeboval onu magii, jako měl Angel. Oba čistě chápali svoje úmysly, jako by byli dvojčata. ,,Nějak jsem tyhle ostrovy úplně nestihla prozkoumat všechny. Ale tak či onak, zatím jsme narazili jen na spoustu zajímavých míst. A na hodně... zajímavých vlků," pronesla s lehkým úšklebkem, kterého by si nejspíše jeden ani nevšimnul. Mávla ocasem a elegantně našlapovala vpřed, sledující oba vlky. Už už se chtěla chytit onoho obdivování, ale vzhledem k tomu, že si oba přebrali slovo druh jinak, nechala to plavat. Tohohle svádět nebude. Byl na ni moc... sebestředný. Nudný. Taková zbytečná svačinka. Ale přeci jen, už měli se Scarem plán, nebude dělat nějaké unáhlené manévry.

-> Arcus Deum

,,Jak říká tady můj... druh. Náhodou jsme na něj narazili a bylo to zajímavé místo. Pak jsme potkali tam toho vlka, který mě napadl.. a pak jej vcucla díra. To mu patřilo!" Usměvavá mávla ocasem a teatrálně si upravila tlapkou srst, jako by snad byla stále pocuchaná od zlého vlka. Mávla ocasem a zařadila se vedle Scara, kterého nazvala druhem. Nechtěla mu říkat Milost a mimoto, přeci to byl její druh. Druh ve zbrani. Vesele ťapala vedle obou vlků.
Podívala se na Scara, který se koukl na ni. Otočila se tak, aby ji neviděl ten druhý vlk a ušklíbla se na svého společníka. Už bylo dost hraní. I ona poznala ve vlkovi jakýsi malý potenciál. Možná by se hodil k Chaosanům. Čím více zla, tím lépe. Chtěla ho sice prvotně zpřetrhat za to, že jí pokazil zábavnou chvilku s Milostí, ale nějak se po téhle dávce šarády uklidnila. Vždyť oni si to zase zopakujou.

Protočila panenky, když vlci zmizeli z dohledu. Už nějak neměla náladu hrát tady divadýlko. Unaveně zívla a mávla ocasem. Vlk se zdál být naivní až moc, že jim na tyhle příběhy skočil - ač tedy, jednoho opravdu schramstl tajemný vír, nebo... cosi. Že by z toho Allavanté byla nějak vystrašená se říct nedalo. Zaostřila na oba vlky a rozběhla se. Ještě jednou si prohlédla tohle místo - zapamatuje si, kam jít. A jednou zde určitě bude muset dotáhnout zbytek Chaosu - minimálně by tady mohla být každoroční setkání!
Blížily se Vánoční svátky a co si budem, Chaos byl přeci jenom taková malá, zlá rodina. Ačkoliv teda místo hezkých chvílí s ostatními by se scházeli spíše jen proto, aby řekli ostatním, jak zbylým vlkům zkazili Vánoce. Byla by to krásná tradice! lepší než pečení cukroví a věšení ozdob na Vánoční stromeček.
,,Počkejte na mě!" Křikla na vlky, kteří už byli za horizontem.

-> Mlžné

,,To máš asi pravdu", uznala onomu novému vlkovi a ještě jednou se prošla kolem kamenů, opatrně našlapujíc, aby svému divadýlku dodala ten pořádný šmrnc.Poté se otočila, když Scar promluvil. Mávla ocasem. ,,To není pravda, není to morbidní! Pouze se snažím být realistická!" Okřikla jej dotčeně, dala do toho veškeré srdíčko. Pořád si přece hrála na neškodnou, roztomilou princeznu, ne? Nahodila svůj uražený výra a když kolem Scar prošel, nasupeně jej obešla. Očkem jej však stále sledovala, potřebovala vědět, co má za lubem. A to jde vždy vyčíst, ať už z pohledu, nebo postoje! Když jí položil tlapu na rameno, trhla sebou. Vydechla. Nic mu na to neřekla, stále se tvářila lehce naštvaně. Otočila se tak, aby měla oba vlky v zorném poli, ale nic neříkala.

,,Ano, vypadá to docela stabilně. Ale tlapu do ohně bych tady za to místo nedala." Ušklíbla se na tmavého vlka. Zatím jejich malé divadýlko neprokoukl. No, tedy, nebyla to zrovna nejhorší lež. Není ale úplně hloupý. Drží si odstup. Asi nemá IQ vydlabané dýně. Otočila se zpátky na svého společníka. ,,Já a morbidní?" Otočila hlavu na bok a zatvářila se udiveně. Tak přesvědčivé! Ještě jí chyběl kostým anděla a mohla jít hrát do divadla.
Zdvihla hlavu, když Scar pokračoval svým klidným hlasem v projevu. Uznal svou chybu, pro dobré divadlo? Ten je sladký! Nad touhle myšlenkou - i nad kvótou co pronesl se ušklíbla. Za takový výkon by zasloužil aspoň cukrátko. Mávla ocasem a zahleděla se kolem, pak se dramaticky otočila na nového vlka, když Scar pronesl svou portálovou teorii. ,,Máš pravdu.. ale to možná byla vyšší síla? Možná je tohle místo prostě magické a jednoduše takové věci přtahuje! Tak či onak, ten vlk si o to koledoval. Napadl mě a chtěl mi ublížit," pronesla smutně, jako by jí zrovna někdo zlomil srdíčko.

,,Tomu úplně rozumím." Chvilku se odmlčela, stále s falešným, přesto neprokouknutelným úsměvem na tváři. Pravda byla, že jeho tvrzení docela urazilo její ego. Vlčice se neumí prát? Uvidíme, co řekneš, až se budou tvoje střeva válet po těchhle kamenech. ,,Jak říkáš, nejsem typ co by se rval. Vždyť jsem kost a kůže. Navíc, proč bych ubližovala tak... šarmantnímu vlkovi, jako jsi ty?" Mrkla na něj svůdně a uculila se. Dalo by se říci, že se jí svým zjevem i líbil. Vypadal, že prožil dost rvaček, soudě podle jizev, co měl na sobě. A to, jak mluvil o sobě samém, jí trochu připomnělo ji samotnou. Zdálo se, že to byl trochu egoista, alespoň to dokázala vydedukovat z jeho mluvy. Zdali si Scar také všiml? Možná tenhle vlk, ač přerušil její malou chvilku, by zapadl do Chaosu. Možná by si mohla udělat malou chvilku i s ním? V hlavě se jí míhaly všemožné zvrácené představy, které přerušil Scarův hlas.
Otočila se na něj, jako by dokonale rozuměla jeho malému divadýlku. ,,Ano, tak či onak si myslím, že tady někdo něco obětovával. Tohle místo je děsivé a v mlze." Přidala se k jeho teatrálnímu výstupu.

S Ávou bych se také ráda zúčastnila.

Když řekl, že její nápady jsou geniální, uculila se a vzhlédla k nebi. Jako by snad doufala, že nějaký bůh vyslyší její prosby o novou zábavu. ,,Ano, to by nebylo špatné," kývla k jeho nápadu, tak či onak, oni se nemuseli trmácet nikam, projednou mohli také ostatní zvednout své líné zadky a dojít za nimi, no ne? Prohnula záda, bohové její volání vyslyšeli, jak řekl Scar. Otočila se k místu, kde se pohyboval neznámý vlk a pomalu se začala přibližovat. Vlk chtěl nejspíše utéci, tak nahodila svůj velice přátelský výraz a vykoukla zpoza kamene. ,,Nemusíš se skrývat, nechceme se rvát," pronesla jak nejhezčeji a nejsvůdněji uměla. Opravdu velice špatně prokouknutelná lež. Byla dokonalou herečkou.