Příspěvky uživatele
< návrat zpět
-> Tichá zátoka (Louka, HP - 11el)
Allavante povstala z popela jako Fénix. Tohle cestování bylo poměrně šikovné, ale vlčici samozřejmě stálo nějakou energii. Proč se objevila zrovna zde, to netušila. Vytí předtím prichazelo z dálky, až někde od Lesa u Mostu. Ona však cítila pachy... toho Zrzka z Vyhlídky, Ezru... Callida, Fausta a další Chaosany. A to jistě nemohla být náhoda. Společenstvo nebylo tak soudružné a to, že se tady pravděpodobně sešli z nějakého důvodu, musela být reakce na ono vytí.
A tak se zrzka rozpohybovala. Svaly měla ztuhlé, sníh byl neúnosný a hrozně se jí protivil. Nohy jí studily a její nelibosti byla vypsána v její tváři. Následovala pach vlků, které znala.
V dálce je viděla, pronásledovali nějakého vlka - Allavante došlo že to byl Uran. Znala ho, jeho pach, jeho vzhled. Pořád se motal kolem Yefreie.... a ten byl vlastně původce onoho vytí, které slyšela předtím. Přivřela oči. O co tu šlo?
Sledovala je z dálky. Vlci Urana Štvali jako lovnou zvěř a zrzka si nějakým zvraceným způsobem užívala co viděla. Tania ho švihla bičem, všichni se přidali k masakru, který následoval. Zrzka měla potutelný úsměv. To, že štvali člena Společenstva znamenalo, že zradil. Přesto však měla otázky a tak počkala, až si dokonají své a půjde je vyzpovídat.
Její oči zabloudily k Alastorovi. ,,Další zrádci? No, moc jich zase není, většinu jsme zabili," uchechtla se zrzka. ,,Utopený vlk chutná... no, neřekla bych že dobře. Pokud maso není čerstvé, tak ho nejezte. Teď už je to jedno, rozloží se v hrobě." Zrzka přivřela oči. ,,Nevím zda by bohové chtěli vlčí oběti, Alastore. Ale většina Chaosu jistě ocení, když zabiješ nějakého zrádce."Nedaleko prošla i Artume, ale nejspíše neměla namířeno k nim. Nechala jí tedy, ať si jde kam chce. Allavante se uvelebila na zemi. ,,Odpočiňme si, než dojde otec," Zrzka vytvořila plamínek na zahřání a společně všichni usnuli.
Allavante probudil známý hlas. Zvedla oči. ,,Alduine," řekla k němu, když konečně dorazil. Prohlédla si svá vlčata, která cestovala s otcem. ,,Astaroth, Caine," pronesla uznale a pokývala. Žili, to bylo hlavní. Viděla je poměrně ráda. ,,Úkryt je úplně zničen. Ale to zvládneme obnovit. Bohužel už očividně padl sníh," zabručela vlčice a její oči spočly na Amonovi. Zase spal otci na zádech. Allavante Zvedla obočí na Alduina. Možná by už mohl zkusit fintu s nehodou, že by mu syn spadl z křídel při letu. Stejně se zdál zbytečný. Odfrkla si.
V dálce uslyšela vytí. ,,Zdá se, že naši Chaošští bratři potřebují pomoci," semkla pysky. ,,Půjdu se podívat co se děje. Až se vrátím, vynahradíme si ztracený čas," mrkla na Caina a Ast. Zbytek vlcat si teď aspoň mohlo užít otce.
,,Budu brzy zpět." S těmi slovy vlčice vzplála a shořela. Zbyl po ní jen popel. Povstala jako Fénix, jen o pár území dále.
-> Nížina hojnosti (přes Louku a Hraniční pohoří)
Díky moc za akci!
Ava - 50 - předmět.
15kšm, 1 rubín, 15% a 1 tlapka - tlapka do hradby, procenta na kšm
Camiya - 50 b
- Speciální magie (ještě nevím) 41b
- 1 tlapka a 1 kšm - 9b
15kšm, 1 rubín, 15% a 1 tlapka - tlapky do země, 15 procent do lovu
Althyra
- Speciální magie (ještě nevím) 41b
- 1 tlapka do vody a 1 kšm - 9b
15kšm, 1 rubín, 15% a 1 tlapka - tlapky do vody, procenta do lovu
Illyrian 45 bodů
- 70 sleva do obchodu 35 b
2x 5 bodů- 4 procenta = 8 procent do obratnosti
15kšm, 1 rubín, 15% a 1 tlapka - tlapka do vzduchu, procenta do lovu
Ezkyl 28b
20 - element vody
8 tlapka - země
1bod
× Zkontroluj svůj/smečkový úkryt (Camiya. Ava, Althyra)
× Prokonzultuj s jiným vlkem povodňová zranění (Althyra, Camiya, Allavanté, Illyrian)
2 BODY
× Odhal následky potop (Althyra, Camiya, Allavanté, Illyrian)
3 BODY
× Jakkoliv se zbav nalezeného, vyplaveného těla (Althyra, Camiya, Illyrian, Ava)
× Ošetři/nech si ošetřit vážné zranění související s potopami** (Althyra, Camiya, Allavanté, Illyrian)
Dohromady
Ava: 50
Cami: 50
Thyra: 50
Yrian: 45
Ezkyl: 28
-> Úkryt
Zbav se mrtvého těla.
Ležérně se vynořila z úkrytu a přejela očima vlčata. Položila spící Amygdalu do vchodu úkrytu, tam kde bylo poměrně sucho. Její oči na pláži Tiché zátoky viděly kožešiny a některé jejich věci, které vyplavila voda. ,,Jak se zdálo, úkryt je úplně zdevastovaný. Jakmile přijde otec, pomůžete s úklidem a výstavbou, dobrá?" Podívala se na ně a uchechtla se. ,,No, bude to chtít nějakou magii, abychom vytáhli zbytek vody a tam... alespoň si procvičíte své schopnosti," mlaskla. Očima hledala Alduina, ale nikde nebyli. Neměla však obavy či strach. On se o sebe i jejich děti uměl postarat. Zvedla hlavu a zavyla táhle, aby svého partnera informovala, že je tady. Doma. Pak se otočila na vlčata. Když Zvedla zraky, Všimla si něčeho v dáli. Prvně myslela, že to je kožešiny, ale... Nedaleko za vlčaty však její oči zaměřily tělo. Bylo to větší vlče, asi. Zrzka ho přejela pohledem, ležel v písku a zdál se... utonutý. ,,Ten moc štěstí neměl. Zakopejme to, než z toho bude mor," mlaskla a jala se udělat díru. Jestliže jí vlcata pomohla, společně pak mrtvolu umístili do hrobu a zahrabali. Nic moc na účet mrtvého neřekla. Byl to koloběh a hlavně, co jí bylo po cizím decku?
-> Tichá zátoka
Zkontroluj úkryt
Vlčice pomalým krokem došla k úkrytu. Byl jen kousek a vlčata jí pravděpodobně Zvědavě následovala, aby i oni skontrolovali stav úkrytu. Allavante nakoukla dovnitř a to co viděla, pro ni bylo velice nemilé. Kožešiny které tady byly to vyplavilo kdo ví kam. Bylinky byly mokré, rozházené kolem, některé chyběly. V tom měl většinou přehled Alduin. Všechny jeho věci byly rozházené po úkrytu. Bylo tam bláto, něco vzadu páchlo. ,,To je... zase losraná práce," zavrčela vlčice a volala více dovnitř. Nohy se zaryly do bláta a písku, který se tu vytvořil. Naštěstí ho nebylo tolik. Všude po ukrytí byla cítit vláha a všude to bylo prosté a jednoduše mokré a nechutné. Allavante ohrnula čenich a její oči spadly do místa, kam si schovala svoje trofeje. Zub od vlka, kterého zabila v Lese u Mostu, jak jim nakázala Hlídač, ten našla náhodou na zemi. ,,Vida. Tebe by byla škoda," uchechtla se zrzava vlčice a schovala zub do srsti. Poté vyšla před jeskyní, kde stála vlčatA
-> Zátoka
-> Hraniční pohoří
Odhal následky potop
Allavante šla bok po boku s vlčaty, mířili horskou cestou směrem k louce a posléze do zátoky. ,,Řekla bych, že voda je důležitá k vytvoření duhy. Ale proč, to mě nikdy nezajímalo. Duha jako taková k ničemu není," odpověděla oběma synům bez nějakého většího zájmu o přírodní ukaz. Když Lili zmínila, že by mohla být magická, Avante se na ni chvíli podívala. Možná? Že by to byla jen nějaká... iluze? To všechno? Voda se vypařila opravdu rychle, ale to zrzka přisuzivala boží síle. Zamračila se a otočila se na děti.
,,Nenyslím, že to mělo za účel likvidovat zvěř. Ať to bylo cokoliv, myslím, že to bylo za vyšším cílem," Ava nad tim přemýšlela, než slezli dolů na Kvetoucí louku. Bylo tady spousta mrtvých ptáků, kousky listí co přinesla voda, mnoho kmenů a vyvrácených stromů. Jedním slovem, Chaos. A to zrzce příliš nevadilo. ,,Jak to poznáš? Stačí pohled do očí. Síla. Nějaký vnitřní pocit. Ten vlk se zdál psychicky odolný. Ta vlčice byla jen drzá a namyšlená, ale neuměla zhola nic. Navíc páchla jako smečka, takže byla nepřítel." Odpověděla poměrně jednoduše. ,,Nepřátele? Asi primárně zrádce Chaosu. Excelsiora jsem zabila, ale jsou tu i jiní, co Společenstvo zradili... a poté asi Alfy Zlaté a Daénu. Aetas a Athai. A Dorya, tuším, tak se jmenovala," semkla pysky do rovné linie. Jejich nohy už zapadly do bláta. Louka byla celá promočená. ,,S Alduinem budou v bezpečí, " Ujistila Lilith.
Amygdala na jejich zádech nejspíše usnula. Allavante to neřešila, chápala její únavu. Konečně stanuli v Zátoce a zrzka se jala zkontrolovat úkryt.
-> Úkryt
-> Prokleté přes temný les
Odhal následky potop
Allavante se rozešla směrem do hor. Prvé prošli kousek Temného lesa, než jejich tlapky vstoupily do pohoří. Les byl také zdevastovaný, vše kolem bylo rozbředlé, kusy stromů a popadané kmeny byly vlastně všude kolem. ,,To co je na obloze, je duha. Přírodní jev, většinou se objeví po dešti," kývla synům, kteří byli zvědaví. ,,Zdá se, že to všechno mělo nejspíše nějaký důvod... ale proč?" Allavante sama nevěděla a jak už tušila, boží cesty byly velmi nevyzpytatelné a ona chápala, že to mohla být jen další nuda těch nahoře, nebi nějaká směšná šaráda. Tak či onak, nechávalo jí to poměrně chladnou. Teď byla priorita najít Alduina.
Zrzavá vlčice pokračovala horským průsmyku. Dostali se poměrně vysoko, aby si mohli z dálky prohlédnout vše, co voda natropila. ,,Všude je bahno. Zdá se, že kytky se teď budou shánět těžko. Zajímalo by mne, kolik vlků stihlo chcípnout," uchechtla se sama pro sebe. Její kroky směřovaly dolů z hor. V úkrytu byly především kožešiny, zásoby a ano, i byliny. Otec chtěl ale stejně úkryt zvětšit, tak alespoň bude příležitost... a jídlo snad najdeme po cestě." Mlaskla zrzka.
-> Tichá zátoka
Allavante se nechala syny ošetřit a poděkovala jim kývnutím hlavy. Zdálo se, že se její rány začaly pomalu zatahovat, tak či onak nebyly tak vážné, aby z toho něco nutně bylo. Jediné na co si musela dávat pozor byla infekce, což jí její synové samozřejmě poučili.
Zvedla svůj zadek a zadívala se do dáli. Ač byli v Temném lese, trošku výše v horách, stále se jim naskytl přes tmavé stromy výhled na... slunce. A duhu. ,,No konečně! Už jsem měla pocit, že to bude nekonečné!" Procedila možná až skoro radostně.
Její oči spadly na Amygdalu, která se zdala po tom všem dobrodružství dosti vyčerpaná. Allavante ji chytila za kůži na krku a vysvihla ji na záda. ,,Pojďme za otcem. Jistě bude už kontrolovat úkryt. Potkáme se snad tam. A aspoň zjistíme, co nám z úkrytu zbylo," pronesla zrzavá a vyšla ven, mířící přes hory směrem k Zátoce. Voda se, jak se zdálo, stáhla nadpřirozeně rychle.
-> Hraniční, přes temný les
Prokonzultuj s jiným vlkem povodňová zranění (
Ošetři vážné zranění související s potopami
Allavante Zvedla oči ke Garethovi. Jak se zdálo, přemýšlel a tak svou pozornost radši přesměrovala na Noira s Faustem. ,,Snad už to bylo poslední koupání, " odvětila s lehce nespokojeným tónem a pak vlkům kývla, když odcházeli. Sama se zvedla a rozešla se do úkrytu, nechávajíc Garetha za sebou. Přeci nebude stát na dešti, ne? Pokud se vlk bude chtít přidat, jistě za nu přijde sám.
To už na ní mluvil Alastor. Očima sjela k němu a hleděla na něj shůry. ,,Vidíš, ani jsem si nevšimla. Byla jsem zabraná do toho tu vlčici vyhnat, ani jsem nezaznamenala, že mě poškrábala" Cítila ránu na krku, to trochu ano, ale škrabance na těle začaly pálet až vykezla ven. "Voda je špatná, za to jistě může Temný les. Infekce možná bude silnější, to ano...Jen běžte. Vem i sestry, já budu v jeskyni," kývla mu na to, že budou hledat Plazivec, aby ji ošetřili rány. Zalezla do úkrytu a sledovala, jak vlčata hledají flekatou rostlinu. Sama si oblízla krvavé šrámy. Lehce to štípalo, ale vlčice to neřešila.
Z dálky už viděla Alastora, který za chůze žvýkal plazivec. Jakmile přišel, vložil jí ho na ránu. Jemně se na něj ušklíbla a kývla mu. ,,Výborně. Za chvíli to bude zase dobré..." Její oči se zadívaly ke zbytku vlčat. ,,Ještě si odpočinte. Vypadá toy že už prší trochu méně. Vidy jiste brzy odpadnou a my se vydáme hledat otce. Vyoadáte trochu potlučení, po tom vodním dobrodružství. Měli byste nabrat síly."
Jméno vlka: Allavante
Počet postů: 21
Postavení: Alfa
Aktivita pro smečku: Zavyla informaci ohledně podezdření, že Einar je z cizí smečky.
Krátké shrnutí (i rychlohry): Lízala si rány, viděla Einara lítat nad hlavou, Z vyhlídky se vydala domů, zjistila že Alduin s Artume zabil cizí vlčici, Začala potopa, nepříjemný déšť a když dorazili do zátoky, barák byl pod vodou, vydali se do hor, zabila pro děcka kapybaru, Levhart je vyhnal z úkrytu.
Bobříci:
• miluj 2x, 10 kšm - bránila rodinu před Levharty, chránila děckanpred utopením
• lovec - lovili kapybaru +11 kšm
1bod
Setkej se tváří tvář s predátorem (Ava, Camiya, Althyra, Illyrian, Ezkyl)
2 BODY
× Dej své alfě (nebo betě*) vědět o momentální situaci *Camiya, Ezkyl)
3 BODY
× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty (Illyrian, Camiya, Allavanté, Althyra)
× Pokus se ubránit své bezpečné místo / Napadni bezoečné místo (Illyrian, Althyra, Allavante, Ezkyl, Camiya)
4 BODY
× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní (Althyra, Camiya, Illyrian, Allavanté, Ezkyl)
× Servi se s cizím vlkem (Althyra, Illyrian, Avante, Camiya)
Allavante: 25b + 15 = 40
Althyra: 25b + 15 = 40
Camiya: 23b + 17b = 40 celkem
Illyrian: 21b + 15b = 36
Ezkyl: 18b+ 10 = 28 celkem
Camiya, Gareth, děti
--‐
-
5. Allavante si užívala každou chvilku, kdy vlčice vydávala zvuky bolesti a kňučení. Byla to vyloženě lahodná věc pro její uši a ona si v tom doslova libovala. Vlčice se jí vysmekla ze sevření, primárně ale pro to, že ji Avante pustila. Bylo to vtipné, sledovat jí, jak se válí na zemi v prachu. Zrzka se vítězně ušklíbla. Chtěla jí zabít pomalu, užít si to, vychutnat si její porážku. Až bude prosit o život. Bylo to k popukání, zapudit samozvanou královnu. Každý musel vědět, že jediná královna je tady ona. Celých ostrovů.
Vlčice před ní dýchala těžce. Ale byla hrdá, bojovala dále. Avante v jejich očích viděla hrdého, nezlomného ducha. Možná to zabití přehodnotí? Někdo takový by se jistě do Chaosu náramně hodil. Když promluvil, Allavante zklapla pysky a pak se začala smát. Ezra... ten nováček - tohle byl jeho objev? ,,Ezra ti povídal o Chaosu, výtečné... a co seš ty? Jeho povyražení? Potencionální člen?" Zvedla obočí a znovu se zasmála. ,,Nechám tě žít. Ale padej mi z očí. Chaos nechce takový slabý kus. Jestli zesílíš, pak mi teprve můžeš jít na oči. ," zazubila se. Jakmile Camiya zmizela z úkrytu, Allavante vyšla opět před úkryt. Pokud vlčata okouněla, věnovala jim jen úškleb. Otočila se na Garetha. ,,Kde jsme skončili?
4-
Allavante byla pobavená, adrenalin jí pumpoval v žilách, cítila to vzrušení z boje, vzrušení z vyhrávání a toho, že vlastně nad vlčicí jednoduše dominovala. Bylo to jednoduše k popukání! Allavante se vyloženě tetelila blahem, při souboji s Garethem nezažila tolik rauše, jako nyní s neznámou, se kterou si vyloženě hrála na kočku a myš. Ona byla samozřejmě ta kočka. Ta predátorka. A mladá Camiya byla její hloupá kořist. Zrzka ucítila její zuby na svém krku, ale byl to ooravdu chabý pokus, jak se vymanit ze spárů alfy Chaosu. Koneckonců, za moc to nestálo a jakmile s Camiyou škubla, tak ji hnědá pouštní vlčice pustila a plácla hubou o zem. Zrzka by se byla i zasmála, kdyby v hubě nedržela zátylek, z něhož tekla lahodná krev.
Vysoká vlčice se však nedala zadarmo, opřela se tlapama o zem a zakousla se Allavante do nohy. Zrzka cítila škubání, ale jak se zdálo, moc to s ní nehlo. Z tlapy jí vyletěl plamen, který zasáhl vlcici do obličeje. Kdo ví, jestli se z tohohle útoku mladá Camiya z pouště, samozvaná královna, vzpamatuje. Zrzka nechala, aby se vysmekla z jejího sevření. ,,Tohle dokáže pravá alfa... já jsem Allavante, alfa Společenstva Chaosu," štěkla zuřivě
.
3-
Allavante zklapla pysky a na tváři se jí objevil temný, děsivý úškleb. Opět dostála svého jména, Usměvavá se na vlcici, samozvanou kralovnu poště, dívala shůry. Její ohnivé oči plály jako samotný požár a spalovaly na dálku. Zabodla je do těch Camiyných, světle zelených a ukazovala jak má vlastně zrzka navrch. Pobaveně koukala, jak vlčice sténá a užívala si každý jeden zvuk bolesti, které ze sebe pouštní vlčice vydala. Allavante se opět uchechtla, vítězstvím, pobavenim. ,,Čekala jsem od samozvané královny více. Ale jde vidět, že velká slova neznamenají velké činy. Jen počkej drahá. Já ti ukážu, co znamená velké jméno," zasmála se zlověstně. Nečekala, že se Camiya ještě postaví, ale stálo se tak. Viděla v jejich zelených očích... odpor? ,,Oho... budeš zajímavá, drahá. Tak pojď. Ukaž mi, co dokážeš," zazubila se alfa Chaosu a nakrčila se k útoku. Když Camiya vyrazila, ani Allavante nezahálela. Vlčice se střetly. Allavante se jí zakousla tentokrát zvrchu do hřbetu a cukala s ní, jako s hadrem na podlahu. Pokud se jí podařilo jí položit, opravdu s ní podlahu možná i vytřela.