Příspěvky uživatele

< návrat zpět

POST č.8

<<< Most (přes Les)

Každý krok bez odpovědi od Sam byl hrozný, naštěstí jsem se ale odpovědi dočkal a fakt jsem nevěděl, co si k tom myslet. Podíval jsem se na ní a zkoumavě jí prohlížel. Přišla mi taková nesvá. Nelez jí do hlavy, nelez jí do hlavy,... říkal jsem si, bylo to fakt těžké, mohl jsem si všechno zjistit hned. ”Jen jsem se trochu praštil, nemám rád stísněné prostory, vlk s mojí velikostí má rád prostor, mor s těmi křídly,” dodám jen a zavrtím hlavou. Lehnu si vedle ní a olíznu jí za uchem. ”Přijdeš mi nějaká nesvá, stalo se ti něco? Něco čeho bych si v Labyrintu nevšiml? Přeci jen si taky dostala pořádně zabrat a bojovala si vážně skvěle,” brouknu k ní s úsměvem, snažím se jí trochu zlepšit nápadu, i když je to celkem těžké. Namáčknu se k ní bokem a sleduju klidnou hladinu moře před sebou jak pomalu jezdí po mělčině sem a tam. Byl jsem rád, že jsem si mohl odpočinout, dost jsem to potřebovat. Fakt jo. I když co to bylo za odpočinek, když Samantha nebyla dvakrát ve své kůži, cítil jsem se trochu bezmocně a to mě zžíralo, měl jsem potřebu mít vždycky všechno pod kontrolou.

POST č.8

<<< Temný les

Nepřišlo mi ani trochu divné, že jdeme v tichosti. Měli jsme za zády všechny vlky a tak jsem nečekal, že se Sam hned rozmluví. Sám jsem si svá slova nechával až budeme dál od nich a nebo osamotě úplně. Jak ale cesta ubíhala, pomalu mi docházelo, že je to ticho nějaké dlouhé. Neměla by už mluvit? Kouknu po ní a jasně, že mě napadne, se jí podívat do hlavy a zjistit, co se děje, ale já jsem to nechtěl. Ne u ní, to si nezaslouží! Notak Angele, to vymyslíš i sám! motivuju se a snažím se přijít na to, co by se mohlo dít? Udělal jsem snad něco špatně? Pohodil jsem hlavou a když jsme přišli k mostu, nechtěl jsem jít za Samanthou a ještě víc jí rozvlnit most, ne ne, já chtěl letět! Roztáhl jsem křídla a přehoupl se přes převis. Spokojeně jsem udělal několik klidných otoček kolem mostu a pořádně se protáhl. Po klaustrofobním zážitku v Labyrintu to bylo víc než dost vítané! Samantha ale pořád mlčela a já se tak nemohl radovat z letu, trpěl jsem, když nebylo všechno v pořádku mezi námi. Přestál jsem na druhé straně mostu a trochu kysele se táhl za ní. Co jí jen může být? Rozhodl jsem se to prostě risknout a promluvil. "Děje se něco?" zkusím. Snažím se znít tak nějak normálně, ale ona asi ví, jak jsem zmatený, tohle vážně nebylo něco, v čem bych vynikal, ani v čem bych byl průměrný, vlčice byly občas hrozně složité. No co se může stát horšího, než že začne křičet, no ne? To snad nějak zvládnu, lepš než se tu upřemýšlet, stejně bych to netrefil!

>>> Tajné ostrovy před Les

VYHODNOCENÍ

Samantha - 3 tlapky do Iluze + 20%

Stray - ???

Ayshi - 3 tlapky + 30%

Áres - 1 tlapka do ohně + 20%

POST č.7

<<< Labyrint

Pohodil jsem hlavou a spokojeně sledoval naši malou ceremonii. Jakmile bylo vše vykonáno, trochu rozlámaně jsem protáhl křídla. Jak já se chtěl svobodně proletět!

RYCHLOHRA S ÁRESEM A ELLIE
Áres se mi stejně nějak nepozdával a tak mě napadlo s ním dát chlapáckou řeč, byl trochu protivný, ale narazili jsme na vlčici, kterou už jsem potkal. Neměl jsem proti ní vesměs nic, ale to jsem nevěděl, co se stalo mezi ní, Áresem a Samanthou. Vyslal jsem tedy malého Árese, aby na ní něco zkusil s tím, že mu propůjčím své magie - a tak se taky stalo. Skryt dál od nich jsem naslouchal jejich mysli a malého vlka vedl ke zlu. Ellie se zdála být jiná, než co byla se mnou a moc se mi nelíbilo, kam to všechno mířilo. Nakonec jí ale mladý vlček ukousl kus ucha a i když jsem na něj byl velmi pyšný, on se moc dobře necítil. Nechal jsem ho raději být.

RYCHLOHRA S AYSHI
Neodpustil jsem si ještě krátkou zastávku u Ayshi. Byla přeci jen nejstarší členkou a věrnou betou, navíc jsem si s ní musel promluvit o tom vlčeti co ukradla. Sama nevěděla, kdo to jo, ale bylo jí to jedno, měla touhu z něj vychovat silného vlka. Nakonec jsme zabrousili i na vztahy a mé doznání ke vztahu se Samantou. Ayshi se mi svěřila ohledně nerozhodnosti k Elricovi a tak jsme se dohodli, že mu trochu zapátrám v hlavě co a jak se tam děje a co smýšlí ohledně ní.

Po rozloučení s Ayshi jsem zamířil k vlčicím, které odpočívaly opodál. Chtěl jsem se k nim přidat a taky si lehnout, ale místo toho mě ale Samantha překvapila tím, že chtěla jít někam pryč a SAMA! Nadrženě jsem skoro až vyplázl jazyk a hltat jí pohledem. Být s ní sám? No jasně že s ní chci být sám! Chtivě jsem na ní hleděl jako nevěrnější pes a olízl jí letmo po čenichu. Někde se s ní rozvalit na louce nebo tak, to by bylo! "Kam jen budeš chtít!" dodám spokojeně a usměju se. Na jejím štěstí mi záleželo nejvíc ze všech a hlavně pak to dělalo šťastného mě. Olízl jsem si čenich a vydal se za ní k mostu. Nasadil jsem pomalé tempo, ale zároveň jsem se musel brzdit, jak jsem už chtěl s ní být sám.

>>> Most

RADĚJI BYS - Neherní akce pro pobavení

Myslím, že pravidla nejsou moc složitá, ale přeci jen je sem napíšu:
Musíte odpovědět na VŠECHNY otázky a vždycky máte jen jednu možnost. Odpovídáte v kůži vašeho vlka a pokud se otázka týká vás, tak odpovídejte jako byste to měli udělat vlkovi s podobným temperamentem jako má ten váš.
Nezapomeňte, že dotazník má 3 stránky :D

Odměna: 2 rubíny
Dotazník: https://www.survio.com/survey/d/Y2I7T1M5F1B2X7X2E
Čas: do 13.9.



BONUS - Herní část
Pokud máte odvahu, tak proběhne losování, kdy vám přidělím jednu nebo více z otázek a budete jí muset provézt dle toho, jak odpovíte. Pokud je tam nějaká otázka ve stylu "nikdy nemohl udělat to a tamto" pak bude samozřejmě časově ohraničena, třeba na několik postů, nebo tak.
Na splnění těchto úkolů budete mít 3 měsíce!
Odměny budou vypsané při losování a budete moct získat dle náročnosti od několika rubínů až po nějaké tlapky či slevy.

Pac a pusu Angel :*

POST č.6

Po pádu si toho moc nepamatuju. Vlastně jen to, jak vlci položili mé tělo na zem před Assiřin labyrint. Kdo ví, jak je možné, že jsem se začal probírat zrovna ve chvíli, kdy mě položili. "Co-co se stalo?" zeptám se rozlámaným hlasem a ihned mě příšerně začne třeštit hlava. Tlapkou si sáhnu na místo, kde mi nejvíc tepe bolest a ucítím tam krev. Bolestivě zasyčím a křečovitě přimhouřím oči. Začnu se ale zvedat, protože se tu přece nebudu válet jako bábovka před svou smečkou. Je ale vidět, že síly moc nemám jsem taková mátořivý. Sjedu pohledem všechny přítomné a stále se tvářím dost rozbolavěle. "No, musím říct, že jste si vedli vážně skvěle," řeknu shrnujíc celou situaci. "Co myslíš Kurážná, dokázali svou věrnost smečce?" zeptám se vlčice a rozmažu tlapku od krve z hlavy o zem. Už jsem trochu víc v realitě a nevlní se mi celý svět. Zatřepu křídly a podívám se na Árese. "Myslím, že máš před sebou slibnou kariéru v Chaosu a rád bych tě mezi nás oficiálně přijal a vás dvě-" otočím se na Sam a Stray, "-Bych za věrnost, statečnost, sílu a pomoc jeden druhému povýšil. Každý vlk z Chaosu, stejně jako Kurážná, musí dostat přezdívku a cejch, aby nás všichni dobře poznali a my je," řeknu a pohodím hlavou k Ayshi. Sám přistoupím k Samanthe a skloním se k její noze, kde jí "otetuju" stejně, jako jsem já i Ayshi. Kouknu na Kurážnou, zda udělala to samé u Stray sjedu pohledem Samanthu. "Co ty na to - Krvavá?" nadhodím možnou přezdívku pro ní, protože ona taková prostě je. Pak kouknu na Kurážnou, zda vybere ona, nebo to nechá na mě. Hmm, co třeba Moudrá? Nebo Sečtělá?

Další měsíc za námi a opět jsou tu výplaty! Pokud by někdo zapomněl, nebo nevěděl jak na ně, kousek níž najdete myslím si že podrobný návod co a jak! :D

!Vlci, kteří jsou se mnou na akci nemusí vypisovat poslední bod, to jest co vlk zažil!

Jméno + postavení: Angel, Alfa
Počet postů 6
Aktivita pro smečku: Vedení herní akce + příprava neherních Bobříku
Zažil: Část chasu je tedy v labyrintu, kde se střetlo s masožravou kytkou, kde si Angel uvědomil, že je může trochu potrénovat, hned na to potkali hada hnusáka, skoro se utopili a pokousaly je rybky a teď se potýkají se škorpionem a on upadl do bezvědomí při pádu

POST č.5

Bez váhání jsem popadl Ayshi a vytáhl jí od hladových ryb. Chudák tam byla nejdýl a tak její kůže nejvíc nabrala krev hada. Stejně jako jsem já lovil vlčice, i já se neubránil pocitu svědění, které mi dost vadilo a tak jsem měl na sobě jen pár kapek z jejich kožichů. Vysadil jsem Kurážnou a konečně mohl odpovědět na její slova. "Než ta voda stoupne, musíme být pryč, jinak se zaplní i tahle chodbička," řeknu a i já sám si zalezu do tunelu. "Rychle pryč!" zavelím, že jsme všichni a začnu se prodírat úzkým otvorem. Nesnáším stísněné prostory, předemnou jen něčí zadky a za mnou bude za chvíli jen voda. Přes to se snažím držet. Sam přidej, nechci tu být už ani minutu! Vidíš někde konec? zakňučím své partnerce do hlavy, jdeme už nějakou minutu a ulička nemá konce. Je mi čím dál hůř. Začnu se chvět a celý se potit. Klaustrofobije se nelepší, ani když se začne chodba ještě víc zužovat. Tlak stoupá a já mám pocit, že se nemůžu už ani nadechnout. Začnu se celý ošívat a když ani po 15cti minutách chůze nenacházíme nic než temnotu dojde mi, že pomalu ale jistě se sem valí voda a tlumené tlapkání naší výpravy vystřídá čvachtání. Jako smyslů zbavený se začnu ošívat a couvat dozadu. Ne ne ne, musíme zpět! pomyslím zděšeně a vyvalím zlaté oči plné hrůzy. Už to zkrátka nesnesu a mé tělo začne nekontrolovatelně dělat neplechu a narážet do zdí. Snažím se roztáhnout křídla, celé tělo se mi vzmítá. "Vzduch, není tu vzduch!" šeptám v panice, ale může to slyšet na nejvýš Ayshi přede mnou. najednou se ozve praskání a zem pode mnou praskne. Nestihnu udělat vůbec nic, jen ucítím, jak jsem i s kamením propadl někam níž.
Dostanu silnou ránu do hlavy a upadnu do bezvědomí. Možná je to dobře, protože v místnosti spí obrovská potvora která připomíná štíra. Je asi 2x větší než já a jeho ostrý bodec by udělal překnou díru do těla. Leží na druhé straně veliké místnosti, kde je jen kamení a na zemi nějaký písek. Vedou odtud 2 chodby - prostorné chodby - ale kdo ví kam ústí. Štír zatím spí, ale kdo ví, jak snadno ho lze vzbudit. Vlčice i s Áresem zůstaly v tunelu, který se dál nerozpadá. Na zem pomalu začnou kapat kapičky vody ze zatopené místnosti vedle a asi jich bude přibývat.

//Asi je jasné, že vzhledem k velikosti tunelu se nemůže obcházet a sotva se tam otočíte - Sam se asi neotočí vůbec. Podlaha je křehká a samozřejmě magie je tu slabší, takže si poraďte :D

POST č.4

Už po střetu s hadem se všichni asi cítili dost vyčerpaní, ale teď jsme nemohli polevit. Vlčice rozhodly o cestě vrchem. Ne, že by se mi nechtělo je tam všechny vynášet (//protože jsem napsala, že je ve stropě několik metrů nad námi :D//). Podíval jsem na Sam, která byla dost vůdčí podobně jako já a tak nějak to všem nalajnovala. Myslím, že dohromady fungovaly dost dobře. Sam byla konstruktivní, Stray nic neuniklo a Ayshi byla blázen co skočil do akce a vždycky vymyslel něco dobrého. Moje moc tu neměla takovou sílu a tak jsem je nemohl moc vysadit. "Měli bychom pohnout, tohle bude dost náročné," řeknu při pohledu na vysoký strop. Popadnu Samanthu, která chtěla jít první. Nic jsem proti tomu neměl, byla dle mě nejsilnější. Popadl jsem jí mezi tlapky, nebylo to daleko a tak jsem i tak velkou vlčici jako je ona byl schopný takhle vynést. Sotva jsem jí ale zvedl do vzduchu, vypadla další ryba. Chvíli to vypadalo, že ani ona nepřežila, ale rychle se dala do pohybu, i když už nebylo dost vody, aby byla ponořená celá. Vlčice si musely poradit. Bylo tedy jasné, kdo půjde dál, protože Áresovi voda stoupla už ke krku. Vysadil jsem tedy Sam do tunelu ve stropě, kde neměla moc místa a musela se tam přikrčeně "polo-plazit". "Buď opatrná," špitnu k ní rychle. Pak jsem ihned střelil pro Árese. "Moc se neškubej," brouknu na něj a čapnu ho za krk, přičemž ho vytáhnu z vody, která opravdu rychle dál stoupá. Ozvala se další rána a do vody, které v tuhle chvíli už bylo dost přistály další dvě ryby, které snad sto let nejedly a krvelačně se sápaly po vlčicích. Rychle jsem tedy vysadil malého Árese do tunelu za Sam a letěl pro Stray. "Stray, teď ty," řeknu a zakousnu se do ploutve jedné z ryb a prudce jí odhodím od vlčic. Asi to nečekala, protože se po mě ani nestihla ohnat. V tomhle malém prostoru se manévruje dost blbě a tak se otočím odrazem od stěny a podobně jako Samanthu čapnu i Stray. Voda už je tak vysoko, že vlčice musí plavat. Když nesu Stray, všimni si i něčeho zajímavého a to toho, že se jim srst probarvuje limetkovou barvou. Hadova krev se smísila s vodou a začala se po trochách usazovat úplně všude. Naštěstí tolik nesvědila, bylo to trochu cítit, ale rozhodně ne tak, jako zraněné ucho a zadek. Už docela obratně vyložím Stray a vrátím se pro Kurážnou. "Ayshi, jak jsi na tom?"

POST č.3

Stejně jak jsme si mysleli mi že jde do tuhého, myslel si to i had. I on cítil, že je čas vytáhnout osa z rukávu a začal se dost škubat, což jsem já i Ayshi dost pocítili. Jak ho vlčice vysíraly, najednou se začal napřímovat a roztáhl kolem "krku" velký vějíř jako nějaká kobra. Agresivně zaútočil na Stray a ta měla najednou co dělat, aby stihla uhnout jeho hlavě, která se jí objevila nad hlavou. Pohužel to odneslo její levé ucho (//rozsah škod si urči sama//) celé změnilo barvu a začalo jí neskutečně svědit.(//upozorňuju, že svědění je opravdu k nevydržení//). Ještě se snažil ohnat po Samanthě, ale ta měla jako jediná štěstí a nedostala tenhle jedovatě svědivý zásah. "Teď!" štěkl jsem po Ayshi a společně jsme na tu zrůdu shodily kus kamení ze stropu. Konečně! Had se jak nic odporoučel k zemi a na podlahu jen vytekla jeho krev v podobné zářivě limetkové barvě. Asi bylo jasné, že by bylo lepší se tomu vyhnout. "Jste celé?" zeptám se vlčic a starostlivě kouknu po Ayshi vedle sebe. Má jen tu hnusně svědivou (//upozorňuju znovu HODNĚ svědivou//) věc na zadku. Skočím ke Stray a překontroluju ucho, vypadá taky celkem celá. Pak přiskočím k Samanthě, u které kouknu na Árese a nakonec obejmu Sam hlavou kolem krku. "Ah, jsem rád, že jsi celá," vzdechnu do jejího kožichu a když se od ní odtáhnu, lehce se o ní otřu. Otočím se zpět k vlčicím. "Vedly jste si výborně - i ty Áresy - myslím, že je čas jít pryč," řeknu a už-už přemýšlím, jak vlčice přenesu přes tu haldu krve, když v tom zaslechnu nepěkný zvuk.
Díra ve stropu očividně nebyla sousední se stropem a jsme zřejmě tak hluboko, že je nad námi ještě jedno patro. Labyrint je prostě labyrint. Zvuk, který se začne rozlýhat nezní ani jako žádné kroky, nebo tak něco, je to takové dunění, které si asi ne hned každý přirovná k tomu, co to opravdu je. "Pryč!" zakřičím zděšeně, když si uvědomím, že se na nás válí voda. Než ale stihneme zareagovat, vchod do slepé chodbičky kdy jsme se se zavalí kamením ze stropu, tak, že během zlomku vteřiny se urve většina stropu a my jsme tu jak v pasti. Jediné kam lze jít je nahoru, ale kdo ví co je tam. Voda tudy jako nějakou šachtou začne vytékat přímo na nás. Jak to ale? na to teď není tak úplně čas zjišťovat. Voda sem teče ve velkém a nám rychle začne stoupat voda pod nohama. Neváhám a vyletím nahoru k díře, valí se sem fakt hodně vody a z druhé strany je jen díra do temné tmy. Zapálím chodbu ohněm, abych věděl co tam je, ale jediné co vidím je prázdná chodba, kam bych se možná narval, ale musel bych se hooodně plazit. Sletím dolů k vlčicím, za tu chvilku už mám vodu do půlky nohou a strop je vysoký alespoň 10 metrů. Tázavě se na ně zadívám, když v tom nám před packy vypadne z vody ryba. Vypadá jako piraňa křížená se žralokem a je velká asi jako Áres. Při pádu z takové výšky do mělčiny ale okamžitě zemře. Je možné, že vypadnou další? Kam jít?

POST č.2

Pečlivě jsem sledoval snad všechny vlky a ani jsem je nemusel korigovat, jeden plán a všechny jej zlepšili, dokonce se zapojil i Áres, na kterého jsem musel dávat větší pozor, takže když začal hadovi vypalovat díry do děla, použil jsem hradbu, abych jej alespoň trochu ochránil, když z něj seskakoval, škoda, že už pár ran dostal, ale nakonec se dostal dolů bez větších zranění. Chtěl jsem na něj zavolat, aby přišel ke mně, ale místo toho jsem jen roztáhl křídla, kdyby chtěl přeci jen ochranu, mohl vědět, že u mě se mohl schovat vždycky. Kouknul jsem po ostatních a docela se jim dařilo. Zaujal mě nápad Stray, který by vše mohl urychlit - hodně urychlit. Přímo pod hadem se zhmotnilo několik výčnělků. "Stray! Sam! Udržte ho nad nimi!" zavolal jsem na obě vlčice, které jeho hlavě dávaly pěknou sodu. Had naříkal a vzpíral se co to jen šlo, bylo dost těžké ho držet, ale brzo bude po něm. "Ayshi, až řeknu, tak strhneme ten velký kámen nahoře," řeknu a ukážu tlapou na většinu zdi, aby přesně věděla co mám na mysli, celá oblast o asi 4 metrech se obkrouží ohněm, který ho trochu uvolní. Kouknu po Samanthě a Stray a čekám na jejich povel, s jejich povelem dám pak sám povel Ayshi a hada tím snad zabijeme úplně.

POST č.1

Opravdu hrdě jsem sledoval obě vlčice, které na hada kurážně útočily. Spokojeně jsem zvedl ocas a cítil, jak mě těší pohled na skvělou týmovou práci. Posadil jsem se, protože jak to vypadalo, obě to zvládaly víc než dobře. Myšlenky Samanthy jsem nijak nekorigoval, nebo jí neradil. Chci vidět, zda to zvládnou. Had se ale jen tak nedal. Snažil se co nejvíc ošívat a házet hlavně hlavou sem a tam. Bolest, kterou mu Samantha způsobila ho značně rozčílila, ale díky pohotové reakci Ayshi černo-fialová vlčice unikla několika prudkým útokům v čele s jeho čelistmy. Ayshi držela hada co mohla, ale on měl v čelistech takovou sílu, že provazy po chvíli přetrhal a dal se do útoku právě na ní. Z tlamy mu vyletělo několik kapek toho limetkového humusu a dopadlo to vlčici na vršek zadku, tam na hřbet blíž ke kořenu ocasu. Doteď jsme nevěděli, co jed dělá, ale kůže jí okamžitě začala neskutečně svědit a celá z toho šílela. Zavrčel jsem a had si všiml mě. "Zůstaň tady, dokud nebude pod kontrolou, pak útoč," řeknu k Áresovi a doufám, že se zbytečně neohrozí. "Zaútočte najednou, budu hodržet!" rozkážu vlčicím a spoutám hadovi tlamu, protože mám větší sílu, ihned se semkne. Snažím se ho držet co nejvíc v klidu, ale ta bestie se celá kroutí a mohutné tělo se vzmítá tak silně, až naráží o stěny chodby. Vlčice tak musí prokázat velkou obratnost, a důvtip, protože jeho tělo jen tak neprokousnou asi.

Pečlivě jsem sledoval, jak si ostatní počínají s úkolem, který vypadal celkem děsivě, ale konečně tak těžký zase nebyl. Stray mi přišla asi nejslabší, když se tam tak chaoticky motala, ale nakonec se i ona uchýlila k použití některé ze svých magií. Vlastně většina tu používala magie, jediný, kdo je neuměl ovládat byl malý Áres - no dobře, malý už moc nebyl, ale vlastně oproti nám byl. I přes to si i on počínal celkem dobře. Když se všichni dostali přes liány, které rozehnaly svými elementy, rozhodl jsem se jít dál a zkusit štěstí v dalších uličkách. Malý trénink vám určitě neuškodí, pošlu Samanthě a lišácky se na ní zazubím. Pak zvednu hlavu a jako řádný vůdce přepočítám mrtvoly. Super, stále 4 ze 4, jak vítané! "Půjdeme dál, něco tam jistě je!" řeknu, protože i mě samotného láká hlas, který nás tu pronásleduje. Neznal jsem legendu labyrintu a tak jsem se mohl jen domnívat, co všechno v jeho středu budeme moci najít.
"Tudy!" zavelím, když na zemi spatřím malou myšku, která má podivnou limetkovou barvu. Tam budou jistě trable! Rozeběhnu se tím směrem a snad i všichni ostatní za mnou. Temné uličky se rychle rozsvítí, když se na konci jedné chodby z kamenných stěn až ke stropu, banda malých myšek stejně limetkové barvy. Slabá záře se lehce chvěje stejně jako těla asi tuctu myšek, které se na sobě drží jak klíšťata. Přijdou mi dost podivné - pominu-li to zbarvení, ale nevím proč. Upřený pohled na naši skupinku však rychle vystřídá pohled vzhůru někam za nás. Ostražitě se otočím tím směrem, když v tom za námi spatřím obrovského hada s hlavou velkou jako celá Stray. Kde se tady sakra vzal?! Vůbec není cítit ani slyšet, nic mě před ním nevarovalo a očividně ani ostatní. Had je mohutný, slupl by nás jako malinu. Jeho černé tělo připomínající zbarvení jedovatých žab má na sobě stejně limetkové fleky, jako mají barvu myšky. Otrávil je snad nějak a tohle je následek? Při kontaktu s ním se takhle rozsvítíme? Obrovské tělo se táhlo někam do tmy, jen těžko odhadovat, kolik metrů asi může mít. Rozhodně ale spoléhal na to, že bude točit jen hlavou a svýma jedovatýma tesákama - tedy pokud jsou jedovaté. První rána šla po nejbarevnější vlčici - Samanthě. Hlava prudce vyletěla přímo k ní. Mě a Árese si zatím nevšímal, vlčice ho lákaly mnohem víc, protože pak mlsně kouknul po Ayshi a nakonec útočil i na Stray. "Áresy!" oslovím šeptem malé vlče a tlapou mu zahradím cestu. "Počkej až uvidíme co dokáže, jsi nejslabší a tak musíš o taktice přemýšlet pokud můžeš, sleduj ho, najdi slabinu a pak útoč. Zatím si tě nevšímá, tak toho využij," zašeptám vlčeti do ucha a stáhnu nás trochu víc do stínu. Had možná vypadá děsivě, je docela mrštný, ale jsme ve poměrně malé chodbičce, moc toho tady nezmůže oproti nám. Nemůže tolik využít obratnosti jako vlčice. Přijde mi, že špatně vidí a orientuje se spíše podle sluchu, což ho dost hendikepuje a opravdu, jakmile se dotkne nějaké části těla, místo se po kontaktu rozzáří limentkovou barvou, následky ale budeme muset řešit potom.

Pořadí: Samantha, Ayshi, Stray, Áres, Angel

Důležité části podtrhávejte

Protože bytí ve smečce má několik výhod, rozhodla jsem se uvést do provozu VÝPLATY! Toto téma už bylo nadhozeno na discordu a když zavítáte do Nápovědy >>> Smečky >>> A úplně dole najdete Chaos, asi by nebylo špatné získat měsíčně 20-30kšm a k tomu nějaká %!

Jak to bude probíhat?
Pošlete níže do komentáře následující (a to přesně v tomhle formátu)
Jméno + postavení (pokud se za daný měsíc změnilo, uveďte oboje a přibližné datum hry)
Počet postů (co nejpřesnější, v profilu to snadno dopočítáte - pouze herní posty)
Shrňte vaši aktivitu pro smečku (koho jste přijali, koho jste trýznili atd)
V pár slovech sepište co vás vlk zažil

Příklad u Angela:
Jméno + postavení: Angel; Alfa
Posty: 37
Aktivita pro smečku - Herní: Setkání s Áresem, který bude nadále přijat; Zavedení vlků na trénink do Labyrintu
Neherní: Vedení jedné neherní akce a pokud o druhou, vedení herního dungu
Příběh: Angel se setkal po chvíli odloučení se Samanthou, která měla v tu dobu už na krku Árese se kterým se zkrátka nesnese. Hašteření přerostlo v skoro smrtelnou situaci, když ho nechal spadnout z mostu, ale vlče se rozhodlo, že bude hrát před svou adoptivní matkou svatouška a tak nastal jakýsi mír.
Na to se trojice setkala s Ayshi, Stray a pro Angela nově i s Elricem a ukradeným Azraelem. Všichni kromě Elrica a Azraela podlehli mámení Labyrintu, do kterého zamířili. Hned po pár metrech na ně číhala první past z chtivých lián, kterou měl Angel pod kontrolou, ale chtěl otestovat ostatní a trochu jim pomoct zlepšit dovednosti a tak se rozhodl je nechat se vymotat samotné a případně jim být po tlapce.

Odměny budou hodnotit alfy - pokud máte zájem o výplatu, máte čas do 6.8. - 7.8. platy zveřejníme

<<< Temný les

Pár slov na začátek: většina z vás už se mnou akci šla, post píše ten, kdo má na co reagovat a má čas -> případně používejte chat
Na konec vašeho postu mi napište, co chcete vylepšit, jestli magii (konkrétně jakou) a nebo %- KŠM a rubínu tu nelze získat!

Sotva jsme vkročili do labyrintu, začaly kolem nás padat drobky ze stropu. Bylo to dost nepříjemné a někdo se mohl zranit. "Áresy! Co tady děláš?!" zamračím se nad vlče a nastavím na něj křídlo, aby na něj něco nespadlo, přeci jen hlava dospělého vlka vydrží víc, než ta jeho. Rozhlédl jsem se kolem a nasál pach. Pěkně to tu smrdělo. "Držte se u sebe," zavelím a rozejdu se pomalu do jedné z uliček, která vede kamsi do středu labyrintu, odkud se stále ozývají ty podezřelé zvuky. "Tady narazíš na kde co, když jsem tu byl posledně, tak jsem se roz-pětil a každé moje já mělo jednu z mých magií, jen se chovali dost jinak," řeknu Stray a vzpomenu na růžovou tekutinu, která mi to udělala. Zvuk je stále silnější a zní jako sténání nějakého kopytnatce. Podrážděně zavrčím a v tom nás praští přes čenichy podivně sladký pach, je velmi příjemný a jednoho dunutí přivřít oči a zasnít se. Každý pod tím pachem cítí něco jiného, já například cítím vůni Samanthy se směsí ostružin a jiných lesních plodů, takový ten letní nadýchaný kožich ze kterého šílím. Spokojeně zkroutím koutky do jakéhosi " :3 " a ještě zpomalím na tempu.
Najednou se nám v zasnění začne kolem nohou plazit nějaká lepkavá liána, která se nás snaží svázat. Než si jí ale kdokoliv pořádně všimne, už jí má pod nohama. Na nějaké "pozor!" už je pozdě a když se snažíme uskočit, celé nohy nám sváže. Tady dole jde opravdu velmi těžko používat magie, mají snad poloviční účinnost. Začnu do nich kousat, ale rozlije se mi do tlamy hnusná hořká chuť. "To může být jed!" varuju ostatní, ale to už mi černá slizká hmota kape z tlamy. Naštěstí to ale jed není je jen hořká. Použiju magii země, abych je od sebe odpoutal a šlehnu po nich plamen ohně. Nemám sice extra sílu, ale tady to jde snadno - jsou to jen kytky - zatím. Rozhlédnu se po ostatních a přestanu to tolik hrotit. V tom dostanu geniální nápad je trochu potrénovat a proto je nezbavuji toho otravného plevele a nechám je v tom pěkně pokoupat. Alespoň se něco naučí a kdyby něco, tohle mám pod kontrolou. Sám se rozejdu za liány asi 30 metrů a dělám, že horko těžko bojuju, i když bystřejší jedinec si asi všimne, že mi to jde dost snadno. Liány rychle šplhají po těle a jak se jeden zastaví, mohou mu v cuku letu omotat celý hrudník a kdo ví, kam by je zatáhly. Letmo jsem sledoval situaci, kdyby někdo potřeboval pomoct, byl jsem připraven.