Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Aetas mluvil o zombie a o tom, jak si bohové střílí z vlků. Jen jsem nad tím pokývala hlavou. ,,Momentálně ne. Měli bychom přijít na to, co se děje - a zkusit to zastavit. To teď bude naše priorita. Jestli přijde na smečku něco podobného jako ty lišky, těžko říci, jak dlouho boje potrvají. Zbavili jsme se jich tím, že jsme je nalákali do potoka. Ale to nejspíše fungovat příště nebude, jestli se vrátí zpět." Nadechla jsem se a vzápětí usnula.

Zdál se mi zlý sen. Nad smečkou se stahovala mračna, něco se vynořilo ze země a začalo to vraždit naše členy. Všichni hrdě bojovali. Monstrum se sklánělo nad mým zkrvaveným tělem, jedno oko jsem měla zavřené a táhla se přes něj jizva. Napůl jsem oslepla. Z boku mi tekla krev, ale stále jsem vrčela a snažila se alespoň magií ono podivné zvíře zabít. Když svými drápy proťal celé mé tělo, vzbudila jsem se.

Zamrkala jsem. Byla jsem zde, mezi smečkou. Hluboce jsem se nadechla. Sen mne znepokojil, ale nedala jsem na sobě nic znát. Podívala jsem se po ostatních. Také odpočívali.

Vše prosím k Avanté :)

Mimoto, nechceš poskytnout monstra k vidění? Třeba je hodit na blog? :D

PŘIDÁNO

Acci začala vyprávět o tom, jak lovila zajíce a nemohla jej zabít. Možná mi to v téhle situaci přišlo trochu komické. Nesmrtelná zvířata. A co jako teď budeme jíst? No jo, lesní plody. Ale já byla krvežíznivá a maso bylo to, co jsem milovala. Povzdechla jsem si. Neměla jsem příliš hlad, zocelený žaludek vydržel několik týdnů bez potravy.
,,To asi momentálně žádný smečkový lov nenaplánujeme. Je to škoda. Chtěla jsem si otestovat vaše lovecké schopnosti. Teď to asi moc užitečné nebude. Příroda mne očividně trestá a bohové se nám vysmívají. Pff." Povzdechla jsem si a mávla ocasem.
Podívala jsem se na Sisi, která se zase jala odcházet. Možná jí moc vlků vadilo a tak jsem se nehodlala šťourat v tom, proč. Místo toho jsem radši zavřela oči a na chvíli usnula. Byla jsem unavená.

//Ath si odpočine a poté klidně můžeme začít s Marcosovým tréninkem. Stejně ještě čekáme na pár vlkoušů, co se chtějí přidat na monsto-akci :D

S Ath jsem se účastnila už dost týmovaných, takže bych spíš měla zájem dělat POROTCE ^^

Pozdravila jsem Acci, která se vynořila z lesa. Zdála se být udýchaná, docela i vyděšená? Doufala jsem jen, že ji nepotklo nic hrozného, jako nás.
Podívala jsem se na Marcose a kývla na něj. Zdálo se, že je do toho učení opravdu zapálený. Už se setmělo. Měla jsem chuť se po náročném dni vyspat. Venku bylo poměrně dobře, jen začalo lehce pršet. To jsem měla ráda.
Acci si nejspíše všimla, že nejsme úplně ve výstavním stavu, no zeptala se, jestli jsme v pořádku. Nebo spíše, nejdříve Marcose. Zajímalo mne, co mezi nimi je. ,,No, myslím, že jsme všichni docela v pořádku. Napadly nás nesmrtelné lišky. Dávej prosím pozor na nějaké ostatní zvířata." Podívala jsem se na ní. ,,Vidím, že se ti nejspíše také něco přihodilo."
V dálce jsem uviděla Sisi. Přišla k nám a tak jsem ji pozdravila. Doufala jsem, že to slyšela také, abych nemusela své varování opakovat.

POVOLÁNÍ!

Jistě jste si všimli - už dávno - nového článku o smečkách. Jsou tam vypsány nové funkce, tzn. povolání.
Prosím VŠECHNY ČLENY, i ty, co to již psali, aby mi tady pod příspěvek napsali, co by rádi za funkci (bojovník, lovec..) Nováčci po přijetí jsou zde také povinni napsat!

Jsou také nově vypsány posty (alfa, beta..), takže z tohoto důvodu bych pak i nováčky prosila, aby včetně funkce vypsali datum, kdy byli přijati do smečky!

Testovat vás ohledně fukcí budu na smečkovém lovu, který zahájíme po poražení monstra. A pak vám dám pokoj :D

Marcos, Sisi, Acci - 28.7. 2018
Barnatt - 3.6. 2018
Navin, Ress - 14.11

Taiyi, jestliže se chceš zúčastnit, musel bys dojít do smečky co nejdřív a nechat se přijmout :)

Sisi, akce je pro každého člena, samozřejmě že neotravuješ. Sisi je silná vlčice a má dost procent i magie, takže se klidně přidej a zkus zabojovat :)

Co se týče monstra, Feli nám je vytvořil. Ti, co nemohou či se zde teprve chtějí dostat, prosím napište, jaké datum by se vám hodilo (kdy byste stihli dojít atd.) Akce bude dlouhá, s tím počítám, tak aby začala ještě o prázdninách.

Pomalu jsem se rozešla směrem k úkrytu. Musela jsem se podívat, kde jsou ostatní. Doufala jsem, že budou všichni v pořádku. Nasála jsem pachy. Barnatt jsem cítila hodně daleko, za smečkou. Stejně tak jako spoustu jiných vlků. To mne docela znepokojilo. Nezdálo se, že by však bojovali - možná další zájemci o smečku. Snad si s tím Barnatt poradí. Měla by. Mohla by být Beta. Potřebujeme nějakou. Nikomu kromě ní a Aeta jsem zatím úplně nevěřila.
Marcos se optal na něco, co mne docela zarazilo. Já a učit bojovat? Nikdy jsem nikoho pořádně neučila.
,,Jistě. To bych mohla." Podívala jsem se na tmavého vlka se zájmem. ,,Počítej ale, že naše tréninky budou tvrdé. Začít můžeme zítra ráno." Ne že bych teď neměla dost starostí. Plánovala jsem brzy započít nějaký smečkový lov, jen co bude smečka stabilní - a jen co se dozvím, co mají ti vlci za hranicí za požadavky. Doufala jsem však, že to Barnatt zvládne.
Nedaleko jsem ucítila pach Acci. A poté i viděla její siluetu.

ZDRAVÍM VLČÍCI!

Jistě jste již postřehli probíhající akci, týkající se nesmrtelnosti. S Felim jsme se domluvili, že si necháme spešl pro naši smečku poslat nějakého toho příšeráka.

Nu a proč to píšu zde?
Ráda bych, abyste si nějak neplánovali momentálně utíkat ze smečky. Ti, co chtějí být přijati a chtějí si v téhle akcičce zahrát, bude ideální, když se co nejdříve dostavíte!
Zároveň prosím ty, co chtějí hrát, napište mi zde, že se hlásíte. Zase, jestli máte domluvenou hru s někým jiným, nutit vás nemůžu, ale berte, že Alfy si toho budou herně velmi cenit a neodejdete s prázdnou co se odměn týče!

Den, kdy se monstrum objeví zveřejním poté, co se domluvíme a uvidím ohlas.

Aetas k nám doběhl. Vydýchávala jsem ten boj a vytahování Marcose z vody. Moje svaly pocítily únavu. Dlouho jsem si tak dobře nezabojovala. Olízla jsem svůj mokrý čenich a podívala se na oba vlky. ,,Ano, je mi dobře," odvětím s lehkým úsměvem a kývnu na Marcose. ,,Děkuji, že jsi zachránil mého partnera. Nezapomenu ti to," pronesu a olíznu Aetův čumák.
,,Kdo ví. To nám zase bohové nejspíše něco hezkého nachystali," pronesu ironicky a povzdechnu. ,,Musíme najít Barnatt a zbytek smečky. Bylo by dobré je varovat." Neumírjící lišky - a mohlo být hůř. V kostech jsem cítila, že hůř opravdu bude.
Nedaleko proběhla Sisi. Chtěla jsem ji oslovit, no zmizela pryč. Snad se jí nic nestane.

Aetas i Marcos běželi kousek ode mne, Aet se nakonec dostal do vedení, přeci jen, byl o něco rychlejší než já a vedl nás k řece. Zanedlouho jsme byli u ní. Udržovala jsem rychlé tempo, aby mne liška následovala a přitom nebyla schopná na mne zaútočit či mi ublížit.
Viděla jsem Aeta, jak zápolí se svou liškou. Ta jej několikrát kousla a on se pokoušel všemi možnými způsoby ji dostat do vody. Nakonec tam spadla, no zachytila se o jeho nohu.
Musela jsem od tohoto zápasu odtrhnout oči, jelikož moje liška se samozřejmě ihned vrhla na moji nohu a zakousla se. Zavrčela jsem, přičemž jsem ji zachytila za krk a odtrhla od mojí nohy. Liška zápasila, no hodila jsem ji do vody. Ona se však zachytila o břeh a vydrápala se nahoru, přičemž se mi zakousla do krku. Měla jsem na krku hrubou srst, takže mi tedy tekl pouze malý pramínek krve. Lišku jsem chytla za nohu a pořádně stiskla. Křup. Její noha byla doslova sešrotovaná. Pustila se mého krku, no já do ní kopla. Ona se zapotácela, každopádně do vody nespadla. Já použila svou magii. Voda byla blízko, stačilo vytvořit vodní chapadlo, které lišku obmotalo za zlomenou nohu, což jí způsobilo ohromnou bolest, soudě podle jejích skřeků, přičemž jí stahovalo do vody. Chvíli se držela a já se tedy soustředila, každopádně nakonec ji proud vody strhl a ona zmizela pod hladinou.
Asi to bylo právě včas, jelikož jsem viděla, jak Marcos udatně skočil do vody a pomohl Aetasovi. Usmála jsem se, každopádně vlka to začalo také stahovat. Měla jsem temno před očima. Ač to byl nový člen, byl v naší rodině. Marcos se zachytil o větev a bylo jen otázkou času, než jej strhne proud. Rychle jsem se rozběhla k vlkovi, přičemž jsem se pomalu naklonila, tak, aby větev nepraskla. Chytila jsem vlk za kůži na krku a zapřela se. Tahala jsem jej z vody, avšak vlček byl těžký. Sílu jsem měla a tak jsem jej nakonec z vody vytáhla. Vydechla jsem úlevou.

ANBAĎÁCI, zde je náš discord, prosím ať se připojíte

https://discord.gg/MVRSjT

,,Věděla jsem, co pro tebe smečka znamená a nechtěla jsem, aby třeba celá tvá práce přišla nazmar. Byl to i můj domov a nic víc, než jeho obnovu jsem si nemohla přát. Sice přišli noví vlci, ale ti také budou rodinou, kterou chci mít kolem sebe." odvětila jsem směrem k Aetasovi a usmála se na něj, vřelým, upřímným úsměvem.
-
Lišce, jíž jsem prokousla hrdlo, jsem dále nevěnovala pozornost. Viděla jsem Marcose, kterého naháněla ta třetí. On jen uskakoval, nebojoval. Nevěděla jsem, že s bojem nemá žádné zkušenosti a tak jsem se rozhodla mu běžet na pomoc. Najednou na mě však něco zezadu skočilo a já ucítila bolest v hýždi. Liška. Další? Ne, to byla ta mrtvá. Najednou slyším Aetase, jak povídá něco o tom, že ty lišky jsou nejspíše nesmrtelné. Paráda, opravdu perfektní, řeknu si v duchu a zavrčím. Liška se mě stále drží, no já jí chňapnu za ocas a rychlým trhnutím jí plácnu o zem.
Marcos dostal nápad. Já nikdy z boje neutekla, ale nesmrtelné lišky ohrožující smečku byly více, než má hrdost. No, tedy... ne, nebyla to hrdost, o co bych přišla. A neutíkala jsem. Bylo to odstranění problému - navést lišky do řeky a nechat je unést proudem.
,,Dobrý nápad. Nedaleko je velká řeka." Kývla jsem na oba vlky a rozběhla se tam, přičemž mě liška samozřejmě následovala.

,,Tak v tom případě doufám, že budeme žít věčně," pronesu a zazubím se na něj. Pomalu se oddálím, když pronese větu o tom, jak dlouho vlastně byl pryč. Podívám se mu do očí a polknu. No jo, bylo to docela dlouho..
,,Nuže... Určitě to bylo měsíc... možná daleko víc. Po tom, co jsi zmizel, jsem byla v zátoce, co byla nedaleko. Tam jsem potkala Resse. Jeho pach cítím, možná se tu brzy přijde ukázat. Je to milý vlk, asi se rád do smečky přidá. Potom jsem šla zpět a objevila se tu Barnatt, moje kamarádka, kterou jsem roky neviděla. Ta se do smečky přidala. No a potom.. přišel Marcos, Acci a Sisi." Povyprávěla jsem tak nějak v rychlosti vše, co jsem dělala, když byl mimo.
Najednou se z křoví vyřítil Marcos.. a za ním - lišky. Od kdy se chovaly tak agresivně? A ještě vůči vlkovi! Zavrčela jsem a běžela naproti Marcosovi, abych mu pomohla. Taková liška pro mne nebyla nic obtížného, no byly tři. Opravdu divné.
Doběhla jsem k Marcosovi a liška, co jej napadla, se mi zakousla do nohy. Chytila jsem ji za hřbet a zakousla se pořádně. Liška vyjekla, ale držela se zuby mojí nohy, přičemž se šikovně vyvlekla z mého sevření, ač její hřbet krvácel. Přikrčila jsem se k zemi, no liška vystartovala po mém krku. Zakousla se a já ji nemohla setřást. Soustředila jsem se na svůj element a vytvořila vodní trysku ze země, která lišku opařila horkou vodou. Ta se pustila mého krku a pištěla, měla popálené celé tělo. Chvíli jsem ji nechala trpět a poté jsem se zakousla do jejího krku.

Na jeho odpověď jsem se jen mile usmála a nechala hlavu zabořenou v jeho kožichu. Nasávala jsem jeho vůni, že jsem až skoro přehlédla to, že se sem linula vůně mne známého vlka - Resse. Och, tak přeci jen nezůstal pozadu, pomyslela jsem si a usmála se.
Byla jsem opravdu nadšená, kdo by čekal, že mé pocity budou opětovány? Že zase někdy pocítím lásku, něhu, přátelství? Mávla jsem ocasem a zavrtala svou hlavu hlouběji do jeho srsti.
,,Já to cítím stejně. Jsem hrozně ráda, že jsem tě poznala. A už tě nikdy nechci ztratit." Usmála jsem se a poté jej olízla na čenichu. Tenhle den nemohl být lepší. Prostě nemohl.