Příspěvky uživatele

→ Common forest
Pomalu jsem šlapala nahoru. Ohlídla jsem se, zda-li nás nesledují ti cizí vlci a spokojeně se usmála, když jsem ani jednoho neuviděla. Nasála jsem čerstvý horský vzduch. Kromě dvou přátel po boku jsem ucítila i tři jiné vlky. Mávla jsem ocasem a a rozešla se směrem, kde nebyli ti vlci. Vítr foukal studený a všude kolem bylo pusto. Zadívala jsem se dolů, na krajinu a zastříhala jsem ušima. Byl zde nádherný výhled. Vítr mi čechral srst a stále ke mě přiváděl pachy různých zvířat a také těch třech vlků. Což mi nedovolilo zůstat nepozorná.

Mávla jsem ocasem a podívala se k horám. Byly vysoké a foukal od nich studený vítr. Mírně jsem se usmála na pomalu zapadající slunce. Nastával večer. Otočila jsem se na oba vlky a zastříhala ušima. Zdálo se, že oba jsou pro to, aby jsme šli na hory. A já s tím problém neměla. Vlastně jsem byla ráda. Na hory nikdo snad nechodil. Byly strmé a trochu i zrádné. Ne každý by v nich dokázal přežít. A tak jsem jen vesele kývla a rozešla se směrem k horám. Šla jsem pomalým tempem a blížila jsem se k místu, kde byli ti čtyři vlci. Jen jsem se tam ohlídla, přesto jsem se však snažila jít obloukem. Možná mě ucítili. A možná mne budou sledovat. Ale doufala jsem však, že můj - náš- pach budou ignorovat. Pokud by šli za námi, mohla by to však být.. zajímavá situace
--> Pityas

,,Mno, asi je to dobrý nápad, se odsud vzdálit,"řeknu jen a mávnu ocasem. Být v blízkosti tří neznámých vlků mi vadilo. Navíc tam byla i ta vlčice, kterou jsme potkali - Sarah. A s tou jsme si příliš nesedly. Někdy jsem měla chuť na ní zaútočit, jelikož její chování bylo více než podivné. Trion navrhl, abychom se podívali na ty hory v dáli. Byly za lesem, takže nebyly zas tak daleko. No, pár kilometrů se nejspíše projdeme, ale to nevadilo. ,,Souhlasíš, Barn? Mě se to zdá jako vcelku dobrý nápad," podívám se na černou vlčici s lehkým úsměvem. Většinou jsem se neusmívala, ale po pár týdnech strávených zde, jsem změnila trochu náhled na svět a na některé vlky. Každopádně, v jádru jsem nejspíše zůstávala tou zlou a protivnou Athai, kterou jsem vždy byla. Tedy, ta zlá Athai se objevovala jen v případě neznámých vlků a v případě ohrožení. Stále to ve mě bylo a já nezapomněla, kým jsem byla a kým v jádru jsem. ,,Radši bych se setkání s těmi vlky vyhnula. Stačí už jen to, že kolem nich víceméně půjdeme," řeknu jen.

6 % do Vytrvalosti ^^

Do nosu mne trkl zase další vlčí pach. Máchla jsem ocasem. Nezdálo se, že by vlci něco chystali, jelikož ti tři voněli dosti nově a ten poslední vlk tu byl nejspíše již déle. Vypadalo to, že se zde objevuje čím dál víc nových vlků. Ale nezdálo se, že to byla nějaká smečka, nebo že by se znali. Každopádně jsem byla ve střehu. Byli sice čtyři, ale kdyby zaútočili, nejspíše by nás nezabili. Byli tam tři noví a to nebyla zas tak velká síla. Zase jsem ukousla kousek ze srny a olízla si tlamu od krve. ,,Možná ano, ačkoliv se zdá, že jsme od nich vcelku daleko. Zajímalo by mne, zda-li něco plánují," řeknu jen a podívám se na hvězdnou oblohu.

Yey, také bych se ráda zúčastnila ^^

Trion měl zase veselou náladu, což mě potěšilo. Cítila jsem se v přítomnosti těchto dvou dobře. Byli to mí první přátelé. První přátelé za celý život. Ačkoliv, ne tak úplně. Hlavou mi projel obrázek rozsápané kamarádky a její krev na mém kožichu. Rozšířily se mi zorničky. Zaklepala jsem hlavou, musela jsem si protřídit myšlenky. Na chvíli jsem byla mimo. Dokonce jsem si ani nevšimla, že se Sarah už úplně vzdálila. Zastavila se však nedaleko, blízko toho druhého pachu. Setkali se, pomyslím si. Stála jsem před srnou a dívala se na kaluž krve pod ní. Musela jsem se nadechnout. Podívala jsem se na Barnatt, která spokojeně jedla a sledovala Triona. Nejspíše se také utápěla v myšlenkách. Věřila jsem jí. Už ano. Dokonce jsem si začínala i myslet, že by z nás byly velmi dobré kamarádky, ačkoliv jsme trochu v jistých směrech protiklady. Usmála jsem se na ní a podívala se zpět na srnu. Utrhla jsem si kus masa a začala jej žvýkat. Krev mi stékala po jazyku. Příjemný pocit. Trion už také jedl, vypadal spokojeně. ,,Jo. Už jsem umírala hlady," ušklíbnu se a mávnu ocasem. Do nosu mě ale trkne další pach. Nový vlk. Nevoněl jako tohle místo. zdálo se, že přišel z neznáma. A zastavil se u Sarah a druhého pachu. Což mě vcelku uklidnilo. Byli od nás vcelku daleko. ,,Dneska je tu nějak moc vlků," zapřemýšlím nahlas. ,,Je to trochu otravné," dodám jen. Neměla jsem ráda společnost.

Barnatt vlčici řekla, že by bylo lepší, kdyby odešla. také jsem si to myslela, bylo to pohodovější pro všechny. Trion byl nejspíše stejného názoru, protože se už vůbec neusmíval. Což u něj bylo neobvyklé. Když mi hrklo v hrdle, Trion do mě ťukl čumákem. Máchla jsem ocasem a ušklíbla se. Vlčice vypadala, že se uklidnila. Stejně zde ale vládla divná atmosféra. Vlčice poděkovala a rozloučila se. Poslední věta byla zdvořilá a ani v jejím hlase nebyl náznak, že by nás ráda poznala. Možná spíše naopak. Vlčice se otočila a odcházela. Slyšela jsem jen její poslední slova, která při odchodu vykřikla. ,,Možná," pronesu do větru a zastříhám ušima. Oblízla jsem si tlamu a podívala se na mrtvou srnu. ,,Tak... asi se dáme do jídla," zazubím se a rozejdu se k srně. Utrhnu si kus, který následně rozžvýkám.

Ano ^^

Včera jsem neměla čas vyhodnotit soutěž, tak to udělám dnes ^^

1. Místo : Hailee, Altair, Rocky, Aliis, Cint, Barnatt, Sarah, Trion, Casper, Harinoka, Blue, Rain a Larissa

- Tito vyhrávají 1 tlapku a 10 %

2. Místo : Sisi a Cernun

- Vyhrávají 10 %

Děkuji všem za účast!
Athai

rozdáno

Podívala jsem se na Barnatt. Vlčice se jí začala čím dál tím méně líbit a mě také. Trionovi zmizel úsměv ze tváře a propaloval vlčici pohledem. Zopakoval mou otázku. Vlčice ze začátku vypadala, že zanedlouho, vybuchne smíchem. Máchla jsem ocasem. V tlamě jsem stále cítila krev srnky. Zavětřila jsem. Daleko v lese jsem cítila pach vlka. A poté další, ztrácející se pach, který jsem tu cítila i před tím. Vlčice zase nahodila klidnou masku. Ne příliš důvěrnou. Vlčice poté ospravedlnila svůj smích. ,,Mě to zrovna vtipné nepřijde," řeknu. Tahle situace mi nebyla vůbec příjemná. Zastříhám ušima a dále sleduju vlčici. Ta zase začala něco říkat. ,,Mě jsi tedy nepřekvapila. Tvůj pach jsem cítila. A upřímně, tři na jednoho je velmi velká převaha, pokud by si nás chtěla napadnout, či nám jídlo ukrást. Což předpokládám, neplánuješ. Protože to by byla čirá pitomost," můj hlas stále nebyl zrovna přátelský. Vlčice napínala svaly. A byla nervózní. A vypadala, jako by byla připravená útočil. V hrdle mi hrkne.

Jojo, u některých jde i více věcí. Myslím že jen asi u dvou. Pokud napíšete jednu ze dvou správných odpovědí, tak to bude uznáno. :)

Jistě, nápověda to aspoň trochu usnadnila. I tak si myslím, že pro některé to byl velký oříšek a ta nápověda aspoň trochu pomohla. :D

Vlčice hned změnila výraz, jen co uslyšela Trionovo jméno. Vypadala, že jí do myšlenek zasahuje minulost. V duchu jsem se ušklíbla a sledovala ji. Najednou zavrčela, ale následně se ihned omluvila. Mávla jsem ocasem a sledovala ji dále. Minulost. Něco ji stoprocentně připomnělo minulost. Vlčice se pak uklidnila a následovala její otázka na smečku. Na tu jí hned odpověděla Barnatt, která trochu popošla více k nám. Stála ale stále vzadu, nejspíše se jí vlčice stále příliš nezamlouvala. Upřímně, ani mě se nezamlouvala. Nezamlouvalo se mi spousta vlků, které jsem znala jen chvíli. S Barnatt to bylo jiné. Byla Trionova kamarádka a já věřila všem Trionovým přátelům. Zadívala jsem se na tu vlčici, Sarah. Můj postoj k ní se stále nezměnil. Byla jsem připravená jí rozdrásat hrdlo, kdykoliv by mě podráždila či chtěla začít nějakou rvačku. Moje tvář byla neutrální, nevykazovala žádné pocity. Trion se najednou také ozval, zopakoval to, co Barnatt. Vypadal zase přátelsky, jak jinak. Byl už prostě takový. Vzpomněla jsem si na naše setkání u jezera. Tehdy byl také milý. Vždycky byl milý. Nad tím jsem se musela pousmát, ale následně jsem zase přešla do reality a úsměv nahradil neutrální výraz. Vlčice kývla. Možná, že se k nějaké smečce chtěla přidat. Kdo ví. Najednou jsem z ní ucítila něco jako výsměch. Vlčice nebyla daleko od toho, aby se začala smát z plných plic. Nelíbila se mi. Ale svůj výlev pocitů udržela a zase nahodila klidnou tvář. Lhostejně jsem se podívala na oblohu. Byla krásně modrá. Poté jsem se podívala na vlčici, ze které jsem cítila pobavení. Měla to v očích. ,,Je tu něco k smíchu?" zeptám se neutrálně, ale můj hlas byl tvrdý a ne příliš přátelský.

// Akorát si mě přeskočila =D