Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Athainy dny byly jen samé kojení, sledování vlčat při hře a mateřské pudy ji nutily ke klasickým hygienám. Poté, co neznámá vlčice odešla z jejich úkrytu, bilá alfa se jen otočila na Aetase. ,,Jo, arogantní byla. Ale na druhou stranu kdo ví," pokrčila rameny, už to moc nechtěla řešit. Vytáhnout vlčata na vzduch byl dobrý nápad. sama by se ráda chtěla prověrtrat, už byla až příliš dlouho zavřená v tomhle titěrném prostoru úkrytu a začínalo jí to lézt na maják. ,,Pojďmě, musíme vlčata naučit, jak to ve smečce chodí,"zazubila se bělka a čapla Merlin do tlamy, přičemž ji vysoukala na povrch. To samé udělala i s ATrayem a Deironem, až konečně byla všechna vlčata nahoře.

-> území

VÝPLATY ZA říjen
Opět prosím vyplnit:

Jméno, postavení:
Počet postů za celý předchozí měsíc:
krátké shrnutí všech postů (počítají se i rychlohry, které v tomto období zapíšete):
Bobříci: (popis, kde byli získáni + výpis celé odměny a % kde je chcete, případně převést % na KŠM)

ZAPSÁNO

Deiron taky vypadal jako malý bojovník, schopný strážit celý úkryt. Athai se nad tou myšlenkou jen pousmála a ťukla do syna čumákem, aby jej uklidnila. Atray po vzoru bratra, krčíc se u tlapy matky, taky začal velice vtipně neznámou vlčici odhánět, pak to ale vzdal a začal obtěžovat sourozence. Athai se nad tím jen usmívala. I Merlin se k bratrům přidala a tak je bílá alfa nechala hrát si, přičemž se soustředila na neznámou v jejich úkrytu. Vlčata opravdu rostla jak z vody. ,,Jo, je to škoda, vydechla Ath na jeho slova." Tímto chtěla kapitolu válka uzavřít.
,,To je koneckonců pravda, slíbila jsem jí ochranu," řekla k Aetasovi, který se jevil agresivnější, nebylo divu. ,,Klidně můžeš pobýt na území smečky, jen prosím nevtrhávej do úkrytu, když nejsi členem." Pokrčila rameny Athai a sledovala šarvátku vlčat.
Athai se na neznámou podívala a pokrčila rameny. ,,Sama nevím, ale byla bych prostě opatrná. Pravděpodobně hrozí nebezpečí nám všem. Každopádně jestli bys ráda ochranu, rádi tě vezmeme do smečky. Jsme přátelštější než občas vypadáme," neodpustila si poznámku k Aetasovi a uchechtla se. ,,Chápu, že první dojem nestál za nic. Každopádně kdyby ses rozhodla jinak, stačí se vrátit." Odvětila Athai a jen na její poslední slova kývla. ,,Tak či onak, buď opatrná."

Yrian = 43
35 - element - oheň
5 mince
3 rubín

Áva= 46
40 - magie - pavučina
5 mince
1 2kšm

díky moc, byla to zábavička!

Zapsáno

Takže, suma sumárum!

24.10 začíná akce! (měla 25.10, ale mám 12ku, takže bruh)

23.10 se prosím již dostavte na daná místa, abychom se nezdržovali. Pokud ještě teď chcete z akce odstoupit, třeba kvůli nedostatku času, napište mi prosím do 24.10!

23 nebo 24 vám napíšu první, úvodní post, dle toho, jak se kdo dostavíte. Úvodní posty jsou pro každého víceméně totožné.

Shrnutí účastníků herní akce
*U Lokiho s Aphrodite a Polluxe změněno místo dostavení, z důvodu, že už tam začíná někdo jiný, kdo se přihlásil dříve. prostředí je jen o jedno posunuté, abyste neměli problém se tam dobelhat*

Xere + Nusa - jižní hory, NPC - 0
Korren + Dante - Mlžné pláně, NPC - 1
Belial + Sigrid - Temný les, Shay - 0
Enzou + Vidar - Rest, NPC - 1
Vintorez + Akiko - Bull Meadow, NPC - 0
Aphrodite + Loki - Luka, NPC - 1
Einar (or Zinek) + Ahvaryan - Small, NPC - 1
Scar + Azzip - Les u mostu, Angel - 1
Pollux + Khan - červená louka, NPC - 0
Zei+ Tay, Irisin ráj,Partnerka Taye - 2
Sol + Xander - křišťálové jezero, NPC - 2
Vino + Zeiran - Zauberwald, NPC - 2
Rýdie + Mireldis - Common, NPC - 1
Isogai - Salt + otec
Lucian - NPC

Kdyby něco nesedělo, pište mi na DC!

Neherní:

Vidar, Expert
Azzip, Expert
Shine, expert
Ayshi, pokročilý
Einar, pokročilý
Shen, pokročilý
Wyian, pokročilý
Zeiran, pokročilý
Vino, pokročilý
Wiss, pokročilý
Korren, začátečník
Xevikan, začátečník
Akiko, začátečník
Deiron, začátečník
Atray, začátečník
Pollux, začátečník
Merlin, začátečník
Isogai, začátečník
Mireldis, začátečník
Sigrid, začátečník

,,Aspoň jim ukážeš, že i staří vlci jsou k nečemu dobrý," uchechtla se jen a švihla ocasem. Už byla mnohem spokojenější, než předtím. Všechen smutek nějak vymizel a ona se radovala z malých přírůstků. Sillarei vypadala o něco slabší, ale i tak po chvíli otevřela svoje oči a hledala něco ve tmě. Nakonec však stejně skončila u struku, stejně jako Merlin. Kluci se jali více objevovat, otevřeli také pomalu očka a začali se dívat na svět. Bílá alfa se usmála.
,,No, zdá se, že umřel jen jediný vlk. Neznala jsem ho, byl z jejich smečky. Byl to ale mladý vlk, možná sotva ani ne tříletý." Athai z toho bylo smutno, když viděla jeho mrtvolu u vchodu do jejich úkrytu. Bílá vlčice sledovala partnera, jak láskyplně se staral o jejich vlčata. Byla v dobrých rukou. Athai doufala, že se taky tak rychle nerozprchnou do světa, jako její předchozí.
Athai ucítila tu cizí vlčici. Původně na ni zareagovala dost hrubě, nyní se snažila jednat klidněji, na rozdíl od Aetase. ,,Úkryt je jen pro členy smečky. Co jsi chtěla, že tě za námi poslala Aileen?" Natočila hlavu. Snad to vyřeší rychle.

,,Dobrá, když myslíš," řekla vlčice a pokývala hlavou, přesto však sledovala jizvu na noze svého partnera. ,,Aspoň se tě budou bát, když jsi zjizvenec," jemně se uchechtla. byla ráda, že tu byl Aetas teď s ní a mohla s ním mluvit o všem co chtěla. Cítila se šťastná a zároveň smutná, vzhledem k tomu, co se stalo předtím. I vlčata to musela vycítit, jelikož se k ní lísala. ,,Já vím," dodala jen, když vysvětlil okolnosti ohledně jeho zranění. Věděla to, ale i tak jí to štvalo, i když za to Aetas nemohl. Jen chápavě pokývala hlavou a věnovala se vlčatům. Občas jim pomohla jít správným směrem, nebo je otočit, aby neodešli moc daleko od ní. Nad poznámkami o pojmenování se jen ušklíbla. ,,Ne, neměli. Byla válka. Víš vůbec o tom? Hledala jsem tě na území, ale někde ses poděl. Aileen se ke mně připojila, i Alyanna. Šly jsme pomoci vedlejší smečce, uzavřeli jsme alianci. Napadlo je jakési společenství - společenstvo Chaosu, nebo tak nějak," pokrčila rameny. ,,Každopádně se zdá, že to nebylo nic oproti tomu, jaký rozruch s sebou přinesli ti cizinci. Myslíš, že se vrátí? Nebo, co se s nimi stalo?"

,,Nechceš ty rány ošetřit? Můžu ti to chladit vodou," řekla s úsměvem bílá Alfa a sledovala svého partnera, který tady s ní ležel. Byla teď najednou šťastnější a spokojenější. ,,Byla jsem naštvaná, žes tady nebyl," odpověděla upřímně. ,,I když jsi za to nemohl." Nakrčila nos Athai a pak se zasmála. ,,Stejně mají krásná jména, hezčí bys nevybral," vyplázla na něj jazyk a sledovala malé koláčky štěstí, které putovaly ke strukům. Sillarei se cpala mezi sourozence, Atray byl trochu ukníkaný. ,,Z Raye bude ukecánek," pousmála se na Aetase.
,,Aileen je v pořádku, asi." pokrčila rameny s povzdechem. ,,Odešla pryč, asi přemýšlet. Byla naštvaná, kvůli vlčatům. Protože... jsme se jim nevěnovali pořádně. Aileen nás potřebovala a my jsme dělali něco méně důležitého." Vypustila to ze sebe bílá vlčice. ,,Nebyli jsme tu pro ně, a pak dopadli jak dopadli. Aileen napadl medvěd, Azrael se prý přidal k nové smečce, už jako malý. Jsem hrozná matka. Co když má teď jinou mámu? Vyrůstal někde sám a my jsme ho ani nešli hledat," Athai zachvátil pláč, těžko říct, jestli kvůli hormonům, nebo proto, že ve vnitřku duše byla měkota.

Athai nevěděla, co říct na slova své dcery. Měla pravdu a ač by se ráda chtěla hájit, nebylo jak. Její vlčata jí už nepotřebovala, všichni byli dospělí a ona jejich dětství promrhala...něčím. Ani sama nevěděla, co celou tu dobu dělala, bylo to jako opar, co jí mlžil minulost. Když Aileen odešla, byla tam chvíli sama. Nevěděla, co má dělat a tak nedělala nic. Doufala, že alespoň Alyanna se jí nezřekne.
Očima těkala k východu a stále doufala, že se dostaví Aetas. Když ucítila jeho pach, a také pach krve, houpla ocasem. Její partner vešel do úkrytu a přilnul své čelo k jejímu. ,,Chápu," odpověděla Ahai suše, ne že by mu to vyčítala, ale byla smutná z toho, že tady nebyl. ,,Jsou skvělá. Už jsem je pojmenovala, nechtěla jsem je nechat bez jména. Tohle je Deiron, Atray, Merlin a Sillarei," řekla a při tom ukazovala na vlčata. Pak se vážně podívala na Aetase. ,,Byla tady AIleen," pronesla, jako by snad byl konec světa.

Když jí Aileen řekla, že Azraela ztratila už dávno, Athai otočila hlavu. Věděla už dávno, že její syn se rozhodl jít svou cestou a pravděpodobně se nevrátí. Možná si pořád jen nalhávala, že jí její vlčata potřebují. Možná i nějaká láska k matce a otci dávno opadla - nedivila by se a ani by jim to neměla za zlé. ,,Vím že jsem vám nebyla nejlepší matkou." Neměla k tomu nic víc co říct, cítila se hrozně a přemáhala slzy. ,,Vlastně jsem možná nebyla vůbec matkou." Položila hlavu na tlapky a zadívala se do prázdna. ,,Všichni jste vyrostli tak rychle. Alyanna se rozhodla objevovat, ty také. Nikdy jsme s otcem nebyli po vašem boku. Nechali jsme tebe a Naxina se zranit, aniž bysme věděli, kde jste šli. Azrael zmizel a neviděla jsem ho už dlouho, naposledy u zátoky. Už jako samostatného vlka. Všichni jste dokázali být bez nás." Bílá alfa se cítila strašně, všechny tyhle fakty ignorovala, až doteď. ,,Moc mě to mrzí. Úplně pochopím, když prostě... odejdeš," řekla Athai a nemohla se otočit na svou dceru. ,,Pokud zůstaneš, pokusím se ti vynahradit všechen ten čas, když budeš chtít. Vím že jsem byla častěji s Alyannou, než s tebou. A co se Azraela týče - najdu jej a promluvím si s ním. Věřím, že v té smečce už má svůj život. Nebudu ho nutit vrátit se tady."

Athai vydechla a modré oči upřela na svou dceru. ,,Dokážu si to představit. Měla jsem si o tom s tebou promluvit. Jenže všechno se semlelo rychle. než jsem stihla najít tebe, Alyannu, nebo třeba Azraela - tak vypukla válka a já měla jiné starosti. Pak přišli tihle cizáci a já prostě... nebylo kdy řešit vlčata," neměla to být žádná omluva, jen vysvětlení. ,,Měla jsem ti to říct dřív. Ne tě stavět před hotovu věc. Mrzí mě to," střihla ušima a provinile sledovala svoji dceru. ,,Já jsem v pořádku," odvětila jí s lehkým úsměvem. ,,S tvým otcem jsme chtěli mít vždycky velkou rodinu. A není to tak, že by vás ta vlčata měla nahradit. Budou to mladší sourozenci, ano. Vyrostli jste tak rychle a rozutekli se do světa... chtěli jsme prostě znovu zažít ten pocit, mít o koho pečovat." Švihla ocasem a pokusila se o úsměv. ,,Sama to jistě pochopíš, až budeš mít někoho, kdo ti bude oporou a budeš chtít založit rodinu. Prostě se to stalo." Když řekla že Aetas je s tou cizinkou, místo u jejího porodu, zatvářila se smutně a natočila hlavu na vlčata. Neměla k tomu komentář.

Athai viděla stín, který se pohnul u východu. ucítila známý pach, její ocas začal kmitat tam a sem. Když její hnědá dcera vstoupila, jen se pousmála. ,,Aily," šeptla tiše do dáli, tak aby ji dcera slyšela. Nechala své novorozené děti pít z jejích struků, přičemž se koukala smutně do dálky. ,,Omlouvám se Aileen. Vím že se asi cítíš mizerně," pronesla bílá alfa se sklopeným pohledem a střihla ušima. Malá vlčata se měla čile k světu, pomalu hrabala do jejího bílého kožichu a snažila se zavrtat co nejvíce, aby jim bylo teplo. Athai je spokojeně olízla, byla částečně šťastná, částečně absolutně vyčerpaná, zdrcená a smutná. ,,Můžeme si promluvit?" Natočila hlavu a sledovala, jestli náhodou nepřijde Aetas. Nebo kdokoliv. ,,Táta je asi pořád v tahu, co?" Zeptala se ještě, skenujíc vchod do jeskyně a nespokojeně vydechla.

POROD

Athai zhluboka dýchala. Mohly to být hodiny, nepočítala tu dobu. V hlavě si pouze přehrávala šťastné momenty života, myslela jen a jen na pozitivní věci. Nafouklé břicho ji bolelo, cítila všechny pohyby, které vlčata dělala. Cítila se s nimi spjatá už teď. Nádech, výdech. Opakovala si to v hlavě. Snažila se dýchat. Přesto do jejích myšlenek bodal neviditelný nůž, který projížděl masem a dával jí do hlavy zpětné myšlenky na cizáky. Cizáci... doufala, že se zde neobjeví - co by proti nim zmohla? Kde byl Aetas? Oči upírala stále k východu a čekala - na kohokoliv. Připravovala si v hlavě všechny možné scénáře. Nechtěla být sama. Proč musela rodit sama?
,,Agh." Zavyla bolestí a tlačila. Bylo to méně bolestivé než první porod, ale i tak to trvalo hodiny. Nádech, výdech. Zatla zuby, nasála vzduch do nozder a při výdechu zatlačila. Cítila svoje těžké tělo, které se lepilo k zemi. Aetasi... kde jsi mi zmizel? Nádech, výdech. Když zatlačila znovu, první vlče se dostalo na svět. Athai si jej k sobě vzala a očistila jej. Byl to malý, nahnědlý vlček. ,,Ty budeš Deiron," řekla vlčeti a oblízla jej. Další přišla na svět malá vlčice. ,,Mmmm. Ty bys mohla být Sillarei," špitla jemně Athai a očistila vlče. Nepřestala však tlačit dál. Neměli čas ani diskutovat s Aetasem o jménech. Tolik času a ona většinu svého těhotenství strávila v cizí válce a zbytečném boji. Vydechla. Další byl hnědobílý strakatý vlček a poslední... strakatá vlčice. Měla by počkat, až přijde Aetas? Měl by se na jménech podílet... nebo jim dá jména sama? ,,Ty budeš Atray... a Ty Merlin," špitla k vlčatům, která nejspíše nevěděla, co se děje a ihned se přisála ke struku. ,,Nikomu vás nedám." Špitla spokojeně. byla unavená, chtěla spát, ale paranoia z cizáků a nepřítomnost jejího partnera a zbytku rodiny ji nutil sledovat východ jeskyně.

VÝPLATY ZA Září
Opět prosím vyplnit:

Jméno, postavení:
Počet postů za celý předchozí měsíc:
krátké shrnutí všech postů (počítají se i rychlohry, které v tomto období zapíšete):
Bobříci: (popis, kde byli získáni + výpis celé odměny a % kde je chcete, případně převést % na KŠM)

UZÁVĚRKA 7.10

Moji bobříci (Avanté)
Před válkou:
Náborář: Srnečka! 10 KŠM a 5%
Válka:
Vůdce 15 kšm a 15%
Střelec - trefila ohněm Dail do boku 10 KŠM
Obsazení Daénu Chaosem - dobyvatel - 10 KŠm +5%
Po válce:
Stray - tatér - 10 KŠM + 10%

55 KŠM 35% - 14% za 4% obratnost a 10% lov + hranice = 21% = 21 KŠM(z toho si udělám kšm)
= 71 KŠM

VŠE ZAPSÁNO

-> Zlatý les

Athai prošla územím Zlaté smečky. Cítila Barnat i Navina a doufala, že jsou v pořádku. Nepotkala je však, museli být trochu dál od úkrytu a ji už tlačilo břicho. Blížilo se to. bude rodit co nevidět - a Aetas tady nebyl. Cítila se kvůli tomu trochu mizerně. Rychle dýchala, když se snažila pomalu vejít do prostorné jeskyně. Zamířila do koutu, který byl určen pro alfy. Pomalu si lehla na pohodlné kožešiny a začala hluboce dýchat. Doufala, že její partner i dcera udou v pořádku. Musela si se všemi promluvit. Najít Azraela. najít Alyannu. Chtěla vyřešit tolik věcí! Upořádat smečkový lov a podobné. Měli tolik nových členů, Athai cítila nové pachy - a ona je neznala. Smutně se dívala na stěny a cítila úzkost. Samotu. A to na svět měla za chvíli přivést malé uzlíky štěstí. Nikomu je nedá. Naučí je všechno co uměla. Tolik prožili a ani se nenarodili. AThai se bála - že přijdou cizáci a vezmou jí je od struku. Zavrčela, sama pro sbee. Vrčení se rozléhalo po celé místnosti. Ale bylo ticho. Slyšla jen kapání vody. Vydechla vzduch a začala zrychleně dýchat. Dostavila se velká bolest a ona cítila, že je to tady.