Příspěvky uživatele

< návrat zpět

<- Temný les

Zavrtěl jsem zamyšleně hlavou. ''Nic mi to neříká.'' Řekl jsem zamyšleně. A vlka s kloboučkem bych asi nepřehlédl ne? Snad se mu nic, už jen kvůli Barnatt a Renbli nic nestalo.. ''Třeba ho taky poštěstilo ono cestování mimo ostrovy, nebo tak?'' Nadhodil jsem. No jistý jsem si tím moc nebyl, ale... co jiného mohlo znít ještě logicky a bezpečně?
No to už jsme došli z lesa zase na nějakou další louku. I zde už bylo vody víc než dost a já nad tím musel trochu zakroutit hlavou. Proč? Inu.. Chodil tu vyděšený vlk, který se oháněl jakýmsi liščím ocasem, který se pak ukázal jako bylinka, která dokáže donutit ostatní kýchat. Otočil jsem se po jejich slovech zase k ní, ''Copak se mu asi jenom přihodilo..'' Prohlásil jsem a trošku jej také zalitoval... ''Je zvláštní co občas narazí jeden za vlky. Takoví jsou velmi snadný cíl.'' Řekl jsem souhlasně k jejím slovům.

-> Kvetoucí louka

<- Ovocný lesík

Byla to rozhodně velmi impozantní vlčice a proto mě to s ní tak bavilo, ač si ona o mě musela myslet že jsem podivín. Nebo se snad tuhle myšlenku snažila vsunout mě, abych si to myslel já o ní? Kdo ví? Kdo se má v té mladé dámě vlastně vyznat? ''Mm, to třeba jen když si vzpomeneš, ale není to nutná informace, kterou bych potřeboval k životu.'' Zasmál jsem se. Já jsem se taky narodil s předispozicemi tlustého líného vlka a co ze mě bylo teď? No.. určitě jsem měl furt co dohánět, haha..
''Mhm.'' Souhlasně jsem tedy musel kývnout hlavou, ''Je fakt, že i moje sestra, Merlin, měla takový zlatý náramek no.'' Ten asi nebyl jen z nějakého kouzelného proutí, ''Ostrovy jsou vskutku občas velmi zvláštní. A dle tebe soudím že to i místa mimo něj.'' Natočil hlavu a pak.. ''Takže bleskovci nejsou jediní.. Chápu. To jste také velmi početná rodina.'' Neznal jsem všechny detaily. Slyšel jsem jen jméno Navin, potom že si Taylor myslí že je jeho náhrada, nebo co. No, prostě rodinný drama! Kterou rodinu neprovázelo, hm?

-> Nížina hojnosti

× Zlepši své dovednosti
Její smích rozesmál i mě. Její pohled naznačoval, že tohle vesměs komentovat nebude, protože to je pravda, ale zároveň nebyla.
To už pak souhlasila s tím, že někdy je fakt lepší nepřemýšlet. Ale.. ''Po jedný jsem bezhlavě skočil. Jen co je pravda.'' Ušklíbl jsem se pobaveně. A to, že jsem si vybral Renbli, kterou jsem doslovně viděl prvně v životě tak.. A vůbec jsem s ní prostě neuměl vést logickou konverzaci! Skočil jsem do toho tak po hlavě, až jsem se v tom ztratil! A přitom to Renbli zvládala s takovou grácií.. Ale to už poskočila do kaluže přední a ze smíchem mi začala utíkat. To už ji začínám nudit? Snad néé. Ale přesto se smíchem jsem se za ní rozběhl.
''Jo? Zatím vím teda jen o tobě. A že tvoje máma má až abnormálně dlouhou srst na krku.'' Delší než huňatá Kara z hor. To už tu stál Wu v celé své kráse, protože my o vlku!
Renbli si vzala něco pro léčitele, kotlík. Takový jaký měla i má sestra. I já jsem pohlédl na jeho nabídku a něco málo si vybral...
Pak jsem opět následoval Renbli.

-> Temný les

Nákup
1) 158 kšm || 9 rubínů || 4 mince
2) Rozměňuji -> 3 rubíny >> 188 kšm
3) 2, 3, 4 level do země ( 50, 60, 70 = 180 kšm
4) Zůstatek -> 8 kšm || 6 rubínů || 4 mince

Schváleno

<- Furijské hory

Natočil jsem chápavě hlavu. ''Možná teď, zatím jsi tady mladá. Třeba časem ti to pak ani nepřijde. Táta s tvojí mámou to asi taky neuměli hned, ale dospěli k tomu až v průběhu let.'' Alyanna k tomu taky jistě postupně dospěje, teď byla jen velmi mladou a nezkušenou Alfou.
Pak jsem se lehce zasmál, ne zle. Ohledně jejich bratrů, ''Ta síla kterou vládnou, jestli jim to netlačí na mozek nebo tak.'' Ale kdo ví? Takový Rhaaxin mi přišel nyní dosti inteligentním, ale je fakt že asi ne každý se o kytky zajímal natolik, aby se naučil rozdíl mezi pampeliškou a paloučnatkou, že? Koneckonců... Kdybych to neviděl, asi bych to také nepoznal.
Její slova mi přišli jako by si ze mě utahovala, ale přesto jsem to poslouchal z vážnou tváří a když mi dotaz opětovala.. ''Hledá sám sebe?'' Odpověděl jsem otázkou a u toho se uculil, ''Připadám si občas že bloudím, jsem k něčemu rozhodnutý a pak nad tím uvažuju zda je to dobré rozhodnutí, nebo tak. Asi strašně nad vším přemýšlím.'' Ušklíbnu se a sleduju vlčici, která se představí jako konvalinka.
Když Renbli podotkla, že to je ta, kterou nejspíš udělala i Sill, přikývl jsem. ''To je dobrý poznatek.'' Prohlédl jsem si a sledoval jsem, jak i tuhle si Renbli uložila.
No pak už jsme pokračovali do lesa, ''Jsem ti hned za ocasem..'' Což mě vlastně přivádí k otázce, ''Takhle ses narodila? Nebo Wu zvládá i takovýhle změny.'' Byla speciální, byla výjimečná, co si budeme.

-> Ovocný lesík

× Zamiř do bezpečí
<- Les Alf

Pokýval jsem hlavou. ''A třeba když se poznáte.. A ona taky o tobě zjistí víc, kdo ví? Třeba jednou post Bety jako tvá matka dostaneš.'' V to jsem věřil. Záleží jak by se k tomu postu Renbli postavila a jakou Betu si vlastně Alyanna po svém boku vyjma Barnatt představuje. ''Jak si sama řekla víceméně, nevíme co přinese budoucnost. Jsme tady a teď.'' Tím jsme začali kráčet vzhůru.
V horách jsme narazili na jakousi vlčici. Paloučnatka, jedovatá. Renbli si jeden kvítek vzala a chvíli jsem váhal, ale nakonec jsem to ponechal jen na Renbli, zatím jsem ji neplánoval opouštět, takže když by to někomu chtěla ukázat, bude stačit pouze jeden. ''Třeba bys ji pak mohla ukázat Sill? Kdo ví vlastně co všechno zná.'' Šikovná ohledně rostlin asi byla, ale jak moc? To jsem nevěděl.
''Ano.'' Souhlasil jsem a tím jsem ji po zkoumání rozdílů zase rychle dohnal a srovnal ji tempo. ''A co vlastně ještě takového ráda děláš? Kromě bylin a tak.'' Naklonil jsem hlavu.. Než abychom řešili pouze jednu věc, zajímalo mě i víc toho okolo ní.

-> Luka

<- Červená louka

Zásadní otázka co? Zamyslel jsem se. ''Abych řekl pravdu, poznal jsem ji osobně až při návratu do Zlaté smečky.'' Podíval jsem se před sebe, ''Nevím jaká byla předtím, taky ji pořádně hlouběji neznám. Znám jen to, že jsem viděl že má zájem o dobro smečky, že se o ní chce starat.'' Věnoval jsem pak pohled Renbli, ''Myslím že dobré Alfě by mělo záležet na názorech svých členů, kdyby došlo na nejhorší, měla by být schopná položit za ní život. Vést a zároveň umět jít příkladem. Ne doufat že si tlapky nezašpiní a udělají to jiní.'' Takovou alfu bych si asi já představoval, takovou Alfou bych chtěl být já, kdyby otec zvolil mě. Ale nezvolil mě, zvolil Alyannu. ''Když si odmyslím že tedy nejsou moje rodina, možná bych reagoval podobně jako ty. Chtěl bych po ní vidět to, že nenažene smečku do nebezpečí, ale sama tomu jde příkladem. Měla by s každým členem smečky strávit aspoň nějakou chvíli a každého individuálně poznat, znát potřeby svých členů. Jejich cíle.'' Opět jsem pohlédl kupředu. Jo, znát své členy, jejich cíle.. To by měla dobrá Alfa znát, ne? ''Jako bratr ji věřím, že se své úlohy ujme se vším co by mělo být potřeba, jako člen... doufám že Zlatá nezahyne a bude vzkvétat s novou tlapou ve vedení.''

-> Furijské hory

<- Bašta

Tak jsem nějak poslouchal co vlastně říká. Odůvodnila svou nedůvěru k Alyanně? I otci? Pravděpodobně ano. Máš na svůj názor právo, neboj Renbli. ''Možná to znělo blbě, ale snad nikdo, kromě nás v rodině, nemůže jen tak z ničeho přičarovat svůj respekt. Je pochotpitelné, že jestli jsi s Alyannou neměla příliš vzpomínek, a jen tu negativní, že ti bude trvat ji nějak více přijmout.'' Nechtěl jsem ji její názor brát. Byl jsem na straně podpory Alyanně, ale zároveň jsem nikomu z vlků nemohl vyčítat to, že ji většina vlků nechtěla nějak důvěřovat po větě 'hej, teď je Alfa, všichni se ji teď podřídíte.' Věnoval jsem ji tedy chápavej pohled, ''Věřím, že když ji víc poznáš, třeba názor změníš, ale prozatím ti nikdo nemůže vyčítat že ji nevěříš.'' Zakončil jsem odhodlaně. Tak to bylo. Měla a mohla mít svůj názor, který ji nikdo nemohl vyrvat. ''Není nic jednoduššího, než se podílet na jejím bezpečí a klidně Alyanně častěji svůj názor vyjádřit. Taky doufám že se Zlatá vyhrabe.'' Záleželo mi na sestře, ale také mi záleželo i na Zlaté smečce a také jsem nechtěl, aby padla.

-> Les Alf

Tak cestu života? ''Ač bys mi poradila sebevíc, stejně na to musím přijít postupně sám.'' Zazubení jsem ji samo sebou opětoval. Se zaujetím jsem však naslouchal jejím slovům. ''Je spousta věcí, kterých lituji, ale už jsem se s tím naučil žít.'' Nebyl jsem předtím pro nikoho, ale nyní tu pro ně jsem. Žiju, dýchám, mám štěstí se každé ráno probouzet. To už takové štěstí jiní neměli. ''Teď a tady.'' Souhlasně jsem tedy to zakončil. Její moudro bylo skutečné, klasické a zcela pravdivé. Neměl jsem k tomu víc co dodat.
''Tak nyní to snad bude jiné, drahá Renbli.'' Minimálně mě se teď chvíli nezbavíš určitě, ''Rodina umí být jistě všímavá a když se objevíš po takové době a rovnou vypustíš svou upřímnost, no, každý si všimne, že znáš to, ale nebyla jsi u toho.'' Zauvažoval jsem, ''Ale líbí se mi, že se s tím nepářeš.'' Pohodil jsem ocasem.
Ohledně Pršivky už jsme se moc dalšího nedozvěděli, ale to nevadí. Renbli udála směr a já se ho jal následovat.

-> Červená louka

<- Zlatý les

Se zaujetím jsem poslouchal Renbli, která se až zasnila u svého povídání o tom kde byla. Tolik světů.. Tolik různých vlků, ''Nedokázali mluvit? To zní opravdu neuvěřitelně.'' Zašklebil jsem se, ale pravdou bylo, že jsem se nad tím zamyslel. Opravdu existovalo místo, kde vlci nemluví, nepoužívají magie, nebo místa kde vůbec nebyly? To, že se oblíkali do jiných kůží mě asi ze všeho nejméně překvapilo. ''Tak to jsi jistě zažila spoustu dobrodružství.'' Přikývl pobaveně, když ji tak sledoval. Zdála se tím být opravdu nadšená. ''A na čem dle tebe v životě záleží a čem ne?'' Naklonil zvědavě hlavu. Dle mě si každý o tom stejně vždy udělal svůj obrázek, ale taková hle životní cesta, kterou má za sebou, ji jistě mohla změnit názor ještě víc, než kdyby žila jen tady na ostrovech.
Pak si všimla, že jsem skoro nevěděl o čem se s ní pořádně bavit. Lehce jsem se zazubil, ''Nebudu lhát, prokoukla si mě.'' Pohodil jsem ocasem, ''Ale to přijde. Vždyť teď spolu trávíme čas více prvně a je mi celkem líto, že jsem tě nepoznal dřív, to už bych možná věděl najít vhodné téma.'' Podíval jsem se před sebe a spatřil vlčici která si snad hrála ve vodě? Nechápavě jsem se koukl na Renbli a pak zase na ní, když jsme se k ní přiblížili. ''S čím si tu tak hraješ?'' Naklonil jsem hlavu, abych spatřil modré kvítka, které pluli s proudem. Že Pršivka potulná, Přikývl jsem a zaujatě jsem si ji prohlédl, teda.. Co to proud vody v rámci možností dovoloval. ''Myslíš, že to mlíko bude k něčemu?'' Reagoval jsem poté na Renbli, tu to jistě zajímalo, rostliny jakožto léčitelku přeci jen o něco víc.
K vlčici jsem se také děkovně usmál, když oznámila, že tu prošla má sestra směrem na Zubří.

<- Úkryt (Přes území)

Čekal jsem na odpověď vlčice, která se ještě vyjadřovala své rodině a když se mi dostalo defakto pozitivní odpovědi společně s ní jsme opustili úkryt. Chvíli jsem přemýšlel co s vlčicí vlastně řešit. A tak jsem šel ticho. Podíval jsem se na ní až když jsme došli převážně ke kraji území, ''Um.. A kde jsi vlastně byla, když jsi dlouho byla mimo ostrovy?'' Svět tam někde venku. Musela zažít úžasné věci! Já i když jsem byl mimo, měl jsem dojem, že jsem nikdy ostrovy neopustil a jestli ano, jedině ve snech. Tedy, ne že bych to nějak aktivně vyhledával. Byl jsem tu doma, stejně jako ve Zlaté smečce.
V lese jsem se ohlížel přibližným směrem kam se vydali Alyanna s Rhaaxem, ale nikoho jsem nikde neviděl. Dost možná jsme se totiž vybrali na druhou stranu, než šli oni. Les nebyl nejmenší. ''Takže léčitelka.'' Dodal jsem pak a povytáhl obočí, chtěl se o ní víc dozvědět? Pravděpodobně. Mluvil jsem už s tolika vlčicemi, ale žádná, vyjma sester, nebyla v mém věku, o čem jsem se s takovou vlčicí měl vlastně bavit?!

-> Bašta

× Zauvažuj nad nejlepší akcí pro přežití potopy (ve čtyřech vlcích)
× Po promočení si udělej horký odvar z trychtýřku

>> Všichni kdo se bavil o potopě, Sillarei a trychtýřek
Čas běžel. Úprosným tempem a voda se pomalu začínala zvedat i v úkrytu, to vskutku nebylo dobré znamení. Máchl jsem několikrát ocasem a zaslechl jsem úryvek rozhovoru, která tu vedla skupinka co tu ještě zůstala. ''Myslím, že mít úkryt někde ve vyvýšeném místě není špatný nápad.'' Reagoval na sestru, která chtěla potravu a vše úkryt. Což by se mělo udělat asi co nejdřív, ne-li snad rovnou zapojit další lov, protože se zdálo že tady brzy nastane chaos. Jen jsem převážně přikyvoval k věcem co mi přišli že jsou dobrý nápad..
Sestřička Sill mezitím připravila něco pro zahřátí a tak jsem ji věnoval úsměv a s vděčností si také dal. Příjemně to zahřálo, ''Jsi fakt šikovná, sestřičko.'' Pochválil jsem ji spokojeně..

Renbli
Ale to už se pomalu všichni dvojičkovali, nebo prostě odcházeli. A když jsem viděl jak Rhaax vyzval Aly ke společnosti, a společně pak vyšli za jasným světlem, který se tu na moment ukázalo, já jsem příliš neváhal a postoupil jsem blíže k Renbli, ''My bychom mohli spolu se podívat na situaci.'' Navrhl jsem flekaté vlčici. Chvíli jsem zvažoval zdali bych neměl jít za Rhaaxem s Aly, ale poté co jsem viděl Rhaaxovi schopnosti, věřil jsem že tohle zvládne a kdyby došlo k boji... no, jistě bychom to poznali a přiběhnout se může později.
Tím jsem počkal na vyjádření vlčice a pak jsem vyšel ven.

-> Zlatý les

Aetas, pohled k Renbli
Aileen s Rhaaxem se ucházeli o povýšení. Lehce jsem se podmračil. Rhaaxin, toho jsem sice tak neznal, ale i za těch pár minut jsem věděl že ten dokázal smečce dát toho hodně, minimálně v té obranné sféře.. Aileen? Vrátila se domů snad po delším čase, než já sám. A povýšení ji padlo do klína. Tiše jsem si povzdychl.. Já jsem byl přece ten, co to sestrám přál, ne?
Pak mi otec svěřil skutečně funkci obránce smečky, ''Slibuji.'' Přikývl jsem hrdě a už-už jsem uvažoval že až deště ustanou, tak se pokusím zastavil k Mistrovi do svatyně. To udělám asi nejlépe.
Pozoroval jsem chvíli ostatní, kteří také přednášeli zájmy o své funkce. Můj pohled se nejdéle ukotvil na Renbli. Léčitelka? Jako jeho sestřička Sill? Usmál jsem se. Měla drzý jazyk a přesto laskavé srdce.. Rozhodně jsem ji plánoval poznat potom lépe. Ale to ji budu muset odchytit bez bleskových bratrů.. Nerad bych přišel o srst. Ušklíbl jsem se. Ti ji asi na rande se mnou nepustí, co? Kdy mě nějaká vlčice tak zaujala, hm?

x Promluv si s druhým vlkem o aktuálním počasí(1b)
x Informuj Alfu o aktuální situaci (2b)
Rekonstrukce úkrytu >>Aileen, Alfy
Podíval jsem se k Aileen, která se rozmluvila o tom, že je třeba ten úkryt opravit. Tak jak jsme se bavili venku. Byl jsem trochu překvapen, že ji to táta svěřil jako velkou akci, ale jinak jsem nedal najevo nic. Podíval jsem se k Aileen, které jsem však tedy věnoval povzbudivý úsměv. ''Sestřičko, je to skvělý nápad,
to už jsem ti říkal předtím, když tě to napadlo prve, ale myslím že prozatím bude lepší tuhle rekonstrukci odložit na později.'' Rozhlédl jsem se k Minkarovi, který předtím přinesl zprávy o počasí, ''Počasí se venku podle všeho vůbec nelepší. Ještě k tomu začíná pravděpodobně chaos vystrkovat drápy v těchto těžkých dnech. Když by byla většina vlků na lovu a druhá většina v tuhle chvíli by rekonstruovala úkryt tak by nás dokázali dostat nepřipravené.'' Hodlal jsem vzít obranu vážně a to i uvnitř celého celku, Otočil jsem se k Aileen, ''Až se to počasí přežene, osobně ti budu k tlapě ke všemu co budeš k tomu potřebovat, ale pro teď tuhle rekonstrukci bys měla odložit až dny budou světlejší.'' Byla to žádost? Byl to rozkaz? Byla to prostě prosba mladšího bratra ke starší sestře. K lovu jsem se nevyjádřil, ten byl bezpochyby v tuhle chvíli skvělý nápad. Bohužel já nebyl zdatný lovec, a nikdy jim nebudu, takže to skupiny lovecké jsem se nehlásil.

Taylor
Nakonec otec se věnoval nováčkům, kteří se rozhodli do smečky vstoupit. Angee, která se ucházela o místo pečovatelky vlčat. Taylor, který už předtím ze sebe dostal zájem obránce. Úplně jsem na to do téhle chvíle zapomněl! Dostal jsem ho defakto na starost? Vše má se mnou konzultovat.. K otci jsem přikývl jakože rozumím a pak jsem pohled otočil k Taylorovi, ''Věřím, že si najdeme dobrou strategii spolupráce.'' Prohlásil jsem k němu. Trochu ve mě cukalo to, že jestli je takový pořád, takový jak se velmi špatně vyjevil před chvíli, mluvil aniž by byl vyzván.. Jestli nakonec ta spolupráce nebude s ním snad nemožná.. Ale, navenek jsem znát nedál nic. Jen to, že jsem se na vzájemnou spolupráci těšil. Pak se ještě chystal vyjádřit Hádes, který se dle konverzace, která se odehrála venku, s Taylorem znal. Kdo ví odkud?

Pro známosti zbytek smečky
Nakonec jsem postupně pohledem obešel všechny přítomné a to především ty, se kterými jsem ještě neměl příležitost mluvit, včetně tedy Angee, Minkara, Ahvaryana, Naxina, Barnatt,. ''A s vámi, se kterými se navzájem ještě neznáme, či jsme ještě neměli příležitost si promluvit, doufám také při lepší příležitosti víc možností k hlubšímu seznámení.'' Zlatá byla pro mě vším, chtěl jsem znát její členy. Už jsem nechtěl být v té nevědomosti, ve které jsem dlouhou dobu žil.

Alyanna, Aetas
Rodinné trable Barnatt a její rodiny jsem nějak úspěšně se snažil vypouštět. Nebyl jsem toho součástí. Taylor byl vskutku podivným vlkem, ale seřváno dostal od většiny.. Jen Alyanna to vzala už poměrně s klidem.
Nakonec se to nějak postupně vysvětlilo. Byl jsem rád. Úsměv jsem Alyanně opětovala. A pak.. Pak byly vyzvaní zájemci o povýšení. Rozhlédl jsem se kolem a mírně naklonil hlavu. Já jsem nepředstoupil, ačkoliv to možná ode mě Alyanna čekala. Na povýšení jsem se necítil. Ne sám od sebe...
A tak jsem čekal, čekal jsem. Pak přišel čas na funkce. Konečně jsem mohl říct co jsem chtěl dělat. Ale.. co jsem chtěl ve skutečnosti dělat chtěl? Předstoupil jsem ve věci funkce, ''Rád bych..'' Zhluboka jsem se nadechl a vydechl, ''Rád bych se ujal funkce Obránce.'' Vydechl jsem.

<- Území

Ještě před..
Vešel jsem do úkrytu a jezevce jsem odložil do 'spíže' na ulovenou zvěř. Ještě jsem to ukázal i Hádesovi a popřípadně- Taylorovi. Pak jsem se vydal usadit blíž ke své rodině, otec již pomalu vítal všechny příchozí.

Sraz, Alyanna
A tak začal mluvit. Začal samozřejmě tou největší novinkou a to tou, že Alyanna bude po boku naše otce a že by byl rád, aby to pak fungovalo. Nikdo snad nečekal, že by to každý přijal hned.. Barnatt... Ta vyjádřila podporu, Renbli.. Ta zcela jasně tohle odmítala. Projížděl jsem tváří po všech, v každém z nich se značila jiná emoce a po většinou spíše mlčeli.
Otec zmínil, že jeho rozhodnutí je neměnné, Alyanna se také pokusila vyjádřit a moc se mi líbilo, že to vzala s takovou elegancí.. To mi jen utvrdilo v to, že Aly bude skutečně dobrou Alfou. Vyjádřila se i Aileen. Chvíli jsem koukal na Sill, ale...
Udělal jsem krok kupředu, kdy jsem se podíval na otce i na Alyannu, ''Sám jsem dlouhou dobu předtím ve smečce nebyl. Nebyl jsem u toho, když... naše máma zemřela, nebyl jsem u ničeho kdy mě rodina nejvíc potřebovala.'' Můj pohled se na moment otočil k Renbli. Netušil jsem kde byla, ani jsem ji vlastně neznal, byla to snad jen vteřinka, než se můj pohled vrátil k Alyanně, ''Ale nyní tu jsem a i když nenahradím čas minulý, budu tu vždy pro budoucí čas tobě, i smečce.'' Lehce jsem se také k Alyanně uklonil na znak mé podpory. Ještě jsem ji věnoval i jeden úsměv, než jsem se otočil k davu, ''Věřím, že Alyanna zvládne tuto povinnost a budu ji jako bratr i jako člen smečky oporou.'' A tímto jsem svůj monolog skončil. Vrátil jsem se na své místo a sedl jsem si na zadek. I my sourozenci jsme koneckonců mohli vyjádřit jasný nesouhlas proč ona a proč né my. Měli by jste ji dát šanci..

Vysvětlení se jal Rhaaxin a situace se nějak vyklidnila a pak samozřejmě, díky počasí náš otec požádal, abychom se přesunuli do úkrytu. Nikdo moc nadšený nebyl, že sraz musel proběhnout uvnitř, ačkoliv Rhaax udělal štít, ale nakonec se postupně začali všichni přesouvat dovnitř.
Už-už jsem se chystal jít také, ale.. ''Uh?'' Otočil jsem se, když jsem zaslechl své jméno. Rhaaxin. Příkaz. Pozvedl jsem obočí, ale.. nějak jsem to asi nechtěl řešit, ne v tuto chvíli. A tak jsem prostě čapl jednoho jezevce a vydal se dovnitř úkrytu. Byl jsem upřímně zvědavý jak zbytek smečky bude reagovat na to, že Alyanna se má stát Alfou. Já jsem byl rozhodnutý k její největší podpoře. Byla na to z nás vhodná nejvíc. Byla jako naše matka, kterou jsem si tak pramálo pamatoval.

-> Úkryt