Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Nasál pachy okolí, klidně se rozhlížel kolem, jako by tu krásu snad mohl vidět taky, však před jeho očima bylo jen čisté černo. Zamrkal, ač to nebylo pod páskou vidět a pohnul se vpřed. Cítil tu smečku. Ty vlky. ,,Zprvu i to byl problém. Ale využívám magii vzduchu, vítr vidí za mě. Smysly jsou bystřejší, sluch, hmat. Slyším a cítím dunění země, to jak daleko předměty jsou dokáži odhadnout. Usmál se na vlka, který byl kousek za ním a kývl. Měl trochu hlad. ,,Můžeme se po něčem porozhlédnout," přitakal Blind. ,,Ze slyšení znám pár vlků ze zdejší smečky. Moje kamarádka hledá dceru, která by měla být její členkou. Proto jsem tady."

-> Furijske hory

Když uslyšel, jak se pod váhou vlka kameny sunou dolů, ohlédl se na Arryna. Ten ale očividně sjezd kamínků ustál a pokračoval dál. Blind se pousmál, když mu vlk řekl, že si nevšiml jeho slepoty. Blindovi to přišlo očividné, ale slyšel v Arrynově hlase jakýsi typ úcty. Jen pokývl na jeho údiv a pokračoval dál. ,,Vlk si po nějaké době zvykne. Už jsem slepý pár let. Na začátku to bylo jen naražení do stromů a nárazy do hlavy," zasmál se vlk. Konečně se dostali přes průsmyk do údolíčka. V dálce cítil vůni vody, jezero. A kolem cítil poměrně dost pachů. ,,řekl bych, že jsme na místě"

Pomalu našlapoval dál, procházel cestičkami, cítil pach horských koz. Přemýšlel, zda nebude logické je následovat, možná je dovedou do roklinky, odkud cítil pach oné smečky. Ta pravděpodobně přes tenhle průsmyk nešla. ,,Ah, tohle?" Ukázal tlapkou na černý šátek. ,,To je páska na oči. Asi sis všiml, že jsem slepý," zasmál se Blind a pokračoval dál. každý vlk, který ho potkal, se jej na to ptal. Už to bylo součástí jeho života.
,,Portál je taková věc, která tě přesune z jednoho místa na druhé. Tedy, z jednoho ostrova na další. Je tady ještě podzemní cesta, jak se dostat na další ostrov, ale tohle je poněkud rychlejší způsob cestování," odvětil Blind. Pomalým krokem si to mířil k malému průsmyku, který díky magie větru a podle pachu horských koz našel. Průsmykem se pak dostal na druhou stranu hor.

-> Rest

-> Les Alf

Opatrnými kroky stoupal po horách. Nevěděl, zda nebylo lepší možná obejít to celé, hory vypadaly strmě, ale on, jelikož měl svou magii vzduchu, přesně vědět, kam se pohybovat. Doufal, že jej mladší vlk následuje, snad neudělá někde špatný krok a nespadne ze srázu. Necítil, že by byli úplně vysoko, ale i špatný pád mohl znamenat smrt či vážné následky. ,,Ale jistě. Místa jsou tu opravdu krásná. Na těchto horách jsem teda poprvé. Ale vím, jak se dostat na pláž k portálu. Později." Kývl na něj a pokračoval v chůzi. ,,Ano, smečky jsou silné. A hlavně, je to rodina," pousmál se Blind. Ano, rád by zase měl rodinu. Ale stále se nemohl smířit s tím, co se stalo.

,,Ano. Já už asi příliš nejsem velkým přínosem pro smečku. Navíc, být sám je pro mě vyhovující. Těžko říci, jestli by mne bratr ve smečce uvítal rád," zamyslel se Blind nad tím vším. Měl svou minulost. Rád by ale bratra viděl... tedy, v rámci jeho možností. Zlatá smečka mu ale stále naháněla vzpomínku na mrtvou sestru. Nejspíše byla mrtvá. Vydechl, nedal však nic znát.
,,Arryn," zopakoval jeho jméno a pousmál se. ,,Rád tě tedy oficiálně poznávám. A prosím, tykej mi. Zas tak starej nejsem," zasmál se. ,,Já bych se rád nejdříve dostal do Daénské. Musím zjistit, jestli tady přebývá. A potom, pokud se tam nezabydlíš a bude se ti chtít, mohu tě dovést do Zlaté."

-> Furijské hory

,,Osud se občas přeceňuje, chlapče," pronesl Blind a zastříhal ušima. Cítil nějaký divný tik v oku, kde měl jizvu. Jako by jej staré zranění chtělo znovu obtěžovat. Divnou bolest však přešel a snažil se věnovat slovům vlka. ,,Znám dvě smečky. Zlatou, kterou vede můj bratr. Ta je však na opačném ostrově. A pak Daénskou. Neřekl bych, že hledám zdejší smečku, spíš jednoho jejího člena," odvětil k vlkovi a pomalu vstal. Svaly měl ztuhlé z dlouhé chůze po celých územích. Neměl jen tak polehávat. ,,Ano, je tu poměrně dost pěkných krajin." Škoda že on je nemohl vidět. ,,Rád uvítám společnost na cestách. Mimoto, jsem Blind."

Zdálo se, že vlk byl poměrně mladý, avšak se slušnosti Blindovi vykal a to se mu líbilo. Tak či onak, měl svůj věk. už by se měl usadit. Možná mít nějaký to vlče. A spokojeně zemřít. ,,Už pár let se toulám těmito krajinami. Mohu ale říct, s klidem na duši, že většinu území tady poznávám." Odvětil vlkovi a zadíval se na něj, jako by si snad jeho slepé oči mohly vlka prohlédnout. Věnoval mladému vřelý úsměv a mávl ocasem, do kterého se zamotalo pár větviček a lístků. ,,Neznám jméno celé této země, ale podle toho, co vím, tohle je samostatný ostrov. Podle všeho by tu měla žít smečka, kterou hledám, ale nejsem si jist. Neznám všechna území co tu jsou, podíval jsem se zde jen na určitá místa. Portálem se však dá dostat na další ostrov, který je teda podstatně větší, tam jsem trávil poměrně dlouhou část života."

Blind cítil, že se ten vlk přibližuje. Jako by cítil, že země vibruje. Vlastně, cítil jak k němu někdo jde. Naučil se vnímat to zvláštní dunění o zem, když se někdo blížil. Čím blíže mu vlk byl, tím více mohl cítit, že ono dunění bylo zvláštní - jako by onen vlk zatěžoval pouze tři tlapy. To značilo jediné - kulhal. Nebo alespoň jemně našlapoval na poslední nohu, to znamenalo pouze to, že vlk byl nedávno nejspíše zraněn a kdyby chtěl útočit, Blind dokázal vydedukovat, že bude mít jistojistě převahu. Mimoto, byl huňatější. Starší. *A taky jsem ztloustl, měl bych to vyběhat,* pomyslel si a sám se nad tím pousmál. Konečně cítil, že vlk je blízko něj. Kousíček. Uslyšel hlas. ,,Také zdravím," pronesl svým, již ne tak mladým a poměrně moudrým hlasem.

-> Ostříží zrak

Setkání s obchodníkem bylo zvláštní, ale Blind se nad tím nepozastavoval. Unaveně pokračoval, už necítil tlapky. Šel skoro celý den, no pořádně nenarazil na nikoho, kdo by mu připadal, že by snad mohl být členem smečky. Pravda byla, že cítil hodně pachů. No těžko říct, jestli to byli smečkoví vlci.
Ucítil pod tlapkami mech. Byl v nějakém lese. Ano, tady byla ta pravá chvíle si na chvíli odpočinout. Zívnul si a zalehl do měkkého mechu. Najednou však ucítil pach jakéhosi vlka. Jenže to nebyl žádný pach, jaký cítil v Mlžných.

-> Ice world

Zase ucítil v zubech tu známou chuť písku. Odplivl jej a zasmál se. Cítil krásný mořský vzduch, ačkoliv teda byla lehce zima, jelikož i podzim prostě ukazoval, že nyní je pánem on. Zívl, no pokračoval v cestě. Do čenichu ho trkl pach nějaké lovné zvěře, nejspíše ptáků, kteří lítali kolem moře a běhali po písku. Nechal je však tak, on mířil za jiným pachem - pachem vícera vlků, smečky.

-> Les Alf, přes baštu a ostříží

-> Zauber

Jeho pach ho zase dostal do nepříznivých ledových pustin. Stopy již dávno smetl vítr, ale on je tak či onak neviděl. Řídil se svým čichem a ten mu říkal, že se smečka určitě přesunula přes portál. Přál si, aby s ním mohla být Sarah, která by mu jistě pomohla i poznat některé vlky ze smečky a tak říct, jestli byl jejich cíl úspěšný, či nikoliv. Mávl ocasem a intuitivně se blížil k portálu, který velmi dobře znal. Přeci jen, kdysi tudy šel pro poklad... Zazubil se nad tou vzpomínkou a vlezl do portálu, zatočilo se mu v hlavě...

-> Mělká pláž.

-> Mlžné

Vlčice jej nenásledovala. Cítil, že za ním nikdo nejde, cítil, že se nejspíše buď odpojila, nebo na ni zapůsobil ten divný vlčí spánek, jako teď na něj. Probudil se v měkké trávě, no díky padajícím listům poznal, že se blížil podzim. Zase dlouho spal. Povzdechl si, se Sarah se cítil opravdu dobře. Zamžoural slepýma očima pod páskou a pomalým krokem se vydal za svým cílem - najít Daénskou smečku. Zdálo se, že Sarah se nepohnula z místa, takže až vstane a on už bude zpátky s tím, že ví, kde smečka je, alespoň trochu by mohl vlčici pomoci. Konečně zase viděl ve svém životě trochu smysl. Usmál se a vyběhl směrem, kterým cítil pachy.

-> Ice world

// omlouvám se za hrozně dlouhou prodlevu :/ na týden jsem tu měla rodinu atp, nestíhala jsem.

Jen kývl hlavou, nechal jí zpracovat její myšlenky, kterých se jí do hlavy jistě nahrnulo příliš. Když se vrátil, viděl jak leží a odpočívá. Sám měl chuť na chvíli ležet, ale nejspíše by to bylo nevhodné. přece jen, ležel až moc dlouhou dobu. Neměl by být zbytečně unavený. ,,Vlastně jsem se ani nezeptal, zda jsi, nebo už ne, členem oné smečky?" Rád poslouchal všechny životní příběhy, rád se dozvídal o ostatních více, než bylo možná dobré. Ale chtěl tu vlčici poznat. Líbila se mu její nátura. Když se o něj otřela, lehce sebou cuknul, ale spíš proto, že nebyl na tohle zvyklý.
,,Pojď" řekl s úsměvem, nasál pachy a vyrazil vpřed.

-> Zauberwald

Usmál se na ni, ač teda nemohl zachytit její reakci, ale doufal, že nebude smutná. Necítil z ní přímo nějaké nadšení v moment, když se zeptal na partnera. Otočil hlavu a držel ji rovně, pokračoval v kroku. ,,To chápu. Ale všechno špatné je asi k něčemu dobré. Máš dceru, určitě úžasnou." Mávl ocasem. Kdyby snad měly špatný vztah, nehledala by ji - dedukoval.
Sarah se zastavila a já učinil to samé. Předpokládám, že jsme byli na území. Cítil jsem velmi staré pachy, některé se dokonce opakovaly. Pomalu jsem vstoupil na území a hledal nějaké místo - třeba úkryt. Čmuchal jsem, hledal. Všechny byly sice staré, ale něco po sobě zanechaly. Každý byl jiný, všechny dokupy byly matoucí, ale pomalu jsem je oddělával a rozděloval, jako skládačku. Nahlédnul jsem do úkrytu, který jsem našel. Ten byl na pachy silnější. Poté jsem se vrátil k Sarah.
,,Nepoznám pach tvé dcery, ale možná dokážu vystopovat smečku."

-> Bull Meadow

,,To mi je líto, možná se s někým potkáš, kdo ví. A tvou dceru jistojistě najdeme. Tenhle svět nemůže být zase tak velký, aby se nedala najít jedna vlčice." Pokusil se udržet svůj optimismus. ,,Takže máš partnera nebo...," odmlčel se, "asi bych se neměl ptát, omlouvám se," došlo mu až po chvíli. Toulala se sama, možná její partner zemřel. Nebo se stalo něco horšího, možná nechtěla o tomhle mluvit.
,,Já měl ještě sestru, ale ta.. zemřela. Nebo prostě zmizela. Nevím, tělo se nenašlo, ale už tomu bude dlouhá doba. Byla ve smečce, proto jsem říkal, že už tam nechci. Možná leda za bratrem. Pozdravit jej a jít."