Příspěvky uživatele

< návrat zpět

,,Taiclara... je v úkrytu. Možná bys s ní později mohla promluvit a ukázat jí okolí. Teď se ovšem obávám, že bude chtít spíše mluvit se svou matkou. Ale ta vypadala, že se bude starat o tu Fialovou vlčici, co jsme našli..." povzdechl si. Ve všem byl zmatek. Moc velký zmatek. Bylo na čase na to pro teď přestat myslet a prostě se věnovat Stině. ,,A možná bych ocenil, kdyby sis později promluvila i s mým bratrem. Je na čase, aby se s někým poznal," povzdechl si Einar. Netušil však, jak toto téma nadhodit a pokud Stina bude v očekávání, nejspíš na to řeč dojde mnohem lépe, než kdyby za ním Einar přišel se slovy 'Vidare, najdi si ženu, tíkají ti biologické hodiny'.
Jemně ji pošťouchl čumákem. Byl rád, že to chápe a byl rád, že měl partnerku, co měla vlastní vizi. Jiná by šla jen po moci a měla by vztek, že už dávno není alfou, ale Stina to chápala. Bylo požehnáním ji mít za partnerku. Skutečným.
A vtípky stranou - Stina souhlasila. Byla připravená. Einar se na ni usmál a pak se o vlčici opřel bokem. Chvíli tam s ní jen seděl, na nic nespěchal. Měli přeci jen celý den.

Všechno se Stinou proběhlo podle plánů. Einar věděl co dělat již díky prvnímu vrhu s Astrid a vlastně to bylo lehčí, než se pamatoval. Jakmile byla celá věc odbitá, jednoduše se Stinou leželi schoulení v klubíčku a navzájem se zahřívali. Einar měl čenich zabořený v její srsti a křídla líně složená po bocích. Jeho partnerka nyní čekala jeho - jejich - vlčata. Krásná myšlenka.
,,Vím, že je velice brzy, ale napadlo mě, že by prvorozený syn mohl být pojmenovaný po našich praotcích," promluvil po chvíli ticha a jen mírně hnul hlavou, aby Stině nemumlal do srsti. Už nechtěl žádná prokletá jména po mrtvých bratrech - a tohle znělo jako solidní začátek.

Einar zavrtěl hlavou. Astrid zahlédl jenom krátce na červené louce a pak se vlčice dopravila sem, svými vlastními prostředky. A tady... bylo tu příliš mnoho očí a uší, které mohly vidět a slyšet. Nevěděl, jestli chce, aby ho Astrid poslouchala před obecenstvem, kterým úkryt momentálně byl. Ale s Taiclarou... s tou by si promluvit mohl. Odběhla přeci jen kamsi do kouta, hned po získání Vidara jako učitele. Viděl, že si vlčata cosi špitají, takže asi nebylo od věci se jí vyptat, co se stalo.
,,Nebylo moc šancí si o tom promluvit. S Astrid jsem se zastihl teprve těsně před schůzí a tehdy jsem jí zmínil smrt našeho syna. Nebylo na to... místo. Možná je nechám ještě chvíli truchlit... ale ne moc dlouho, aby pak celá věc nebyla ještě horší," povzdechl si. Bude chvíli trvat, než Stina začne vypadat že je těhotná. Tu chvíli hodlal zcela využít.
,,Mám to stejně. Myslel jsem, že to bude jiné, když jsem tady. Když mám... hm, na výběr. Tyto ostrovy jsou plné možností a přesto mi přijde, že v mnoha věcech jsem stejný jako v době, kdy jsem byl doma." S tím na Stinu pohlédl. ,,Chci, aby sis ve smečce vydobyla respekt, Stino. A pak, až si ho zasloužíš, chci, abys stála po mém boku. Ne jako delta, gamma, nebo snad beta. Chci tě na úplném vrcholu. A i když vím, že si to zasloužíš, Alatey jako celek tě nezná tak dobře jako já. Ale až tě pozná... přidáš se ke mě. Pokud tedy budeš chtít." S tím se vlk zadíval zpátky na obzor a přišlo na jejich pošťuchování ohledně okřídlených vlčat.
,,Oh? A k tomu si představ pečovatelky. Vrátíš se domů z úspěšného lovu a Vločka s Kafkou ti nervózně vysvětlují, že jsou vlastně naše vlčata v pořádku, ale vyletěla do větví stromů a nemají je jak sundat dolů." Ta myšlenka ho nutila se usmívat a když si představil výrazy chudáků pečovatelek, dokonce se i tiše uchechtl. Chudák Vločka. Pak by si s ní měl promluvit. ,,Takže," zpátky k tématu, ,,jsi připravená?" A ochotná?

Mírně se ušklíbl. Když se Einar zrovna netvářil jako ten nejledovější vlk na ostrovech, ukazoval nějaké pocity svému okolí zrovna jako kdokoliv další. A tady se Stinou... rozhodl se být zcela upřímný. I kdyby ho jeho družka soudila, nezáleželo na tom.
,,Mám na mysli spoustu věcí. Od reakce Taiclary a Astrid, až po tu tvou. Nechci pro tebe být v tomto zklamáním, ale jsem... přijde mi to celé ponižující. Proces vytváření vlčat myslím," povzdechl si. Někteří vlci si to užívali, třeba jeho rodiče. To byl taky jediný důvod, proč existoval. Další? Další ne. Vlk od vlka. Einar cítil docela smíšené pocity ohledně toho, že nebyl zrovna... nadšeným z toho, co celý život čekal, že pro něj bude více než naplňující.
,,Jak jsem řekl, nechci tě v tomto ohledu zklamat a také nechci, aby ses cítila nepříjemně. Pokud jsi tedy připravená. Je jaro, bude dostatek potravy a nemáš žádné učedníky. Tedy ideální čas," podíval se po Stině a opatrně si protáhl křídlo, které bylo mezi nimi a natáhl ho směrem k černobílé vlčici, až ji zrzavo-bílým peřím zahalil. ,,...také se docela obávám, že se naše děti narodí s peřím," ale navzdory tomu, že to označoval za obavu, se Einar skutečně zasmál. Pro jednou to nebylo přidušené, ale upřímné. Teď, když tu byli samotní a na Einarovi neležela veškerá tíha, kterou obyčejně nesl, zdál se být... uvolněnější. Když pomineme celý jeho názor na vytváření vlčat.

>> Úkryt

Einar byl překvapivě nervózní na to, že se jednalo o něco, co už dělal předtím a co... no, bylo součástí vlčího života. Možná proto, že nechtěl Stinu zklamat, možná proto, že se toho dělo momentálně poměrně dost a možná proto, že mu pořád na srdci ležela Taiclara a Astrid.
,,Takže..." začal Einar, ale pak mu oči sjely k Letovi a Yarovi, kteří zrovna taky vycházeli ven. Tak nějak předtím slyšel, že Yaro chtěl sbírat dřevo, ale k němu nešel, takže mu moc pozornosti nevěnoval.
,,Naše území sahá až na ledové pláně a do tajgy, každopádně předpokládám, že právě v lese dříví najdete nejvíc," podotkl k dvojici omeg a protáhl si křídla. Bylo to zvláštní, víceméně... automatické. Nebyl si jistý, co si o tom myslí. Nechtěl si však křídla teď před vlky smečky očividně prohlížet.
,,Pojď, něco ti ukážu," pronesl tiše ke Stině a seskočil drobnou vyvýšeninu a po vyšlapané cestičce orámované klečemi a nejrůznějšími keříky, se i se Stinou v závěsu vydal vpřed a do mírného kopečka. Až nakonec dvojice vystoupala na mírný sráz, ze kterého měli krásný výhled na celý sever a východ.
,,Tady myslím budeme mít soukromí," očima těkl k černobílé vlčici.

Shine, Stina, Hvozdík

Einar nemusel na něčí společnost čekat příliš dlouho. Prvně k němu přikročila Shine a chvilku na to se přitočila beze slova Stina. Musela chvilku počkat, než Shine zjistí, co potřebuje - a to samé Hvozdík, co přistoupil. Oba se stejnou otázkou. Férový dotaz, ačkoliv by čekal, že se zeptají už dřív. Nejspíš jim to ani jednomu nedošlo. Než stihl odpovědět na dotaz Shine, Hvozdík se zeptal na to samé a Einar je jen oba nechal mluvit s trpělivostí, která mu obyčejně nebyla vlastní.
,,Ano, poučení léčitelek ocením. Nechte však později Šalvěj, aby léčivky našla sama. Pokud nemá magii země, aby je vyvolala, musí se naučit, kde je hledat," odvětil. ,,Samozřejmě můžete zůstat než se ta fialová vlčice bude cítit lépe. A co se týče návštěv rodiny..." sjel očima i k Hvozdíkovi, ,,vzhledem k tomu, že už stejně víte, jak se sem dostat, máte mé svolení. Někdo si vás však bude muset vždy vyzvednout na hranicích. Nechci vlky, kteří do Alatey nepatří, potulující se po území." A vyzvednout si vás mohou příbuzní! ,,To se týká i jejich otce, Shine. Pokud sem bude chtít, vždy jen s doprovodem," mávl zlehka ocasem a pak mu uklouzl mírný úšklebek. ,,Užij si peří, Hvozdíku." Zloději goblinská.
,,A pokud to je všechno..." můžete jít a nadále mě nerušit.
Teď přišel čas Stiny. Stočil k ní oči a tak nějak čekal, že Shine s Hvozdíkem se vypaří za jejich vlastními cíli a povinnostmi. Nebyl si sice jistý, co plánuje dělat černobílý vlček, ale Shine měla mít plné packy práce s léčitelkami. A tudíž...
,,Chtěla bys jít na vzduch? Možná... možná by byl i čas... vím, že bych měl počkat déle, ale..." povzdechl si. Cítil se trochu provinile. Nechtěl, aby si Taiclara myslela, že se ji snaží nahradit, nebo že byla zklamáním takovým, že se vrhl po další vlčici. Pravdou bylo, že vyrábění vlčat Einara nikdy moc... nezajímalo. Chtěl si to odbít a pak už mít drobečky u sebe, jenže bude muset tak či tak čekat. Očima zabloudil k vlkům, které tu znal. Vidar, Astrid, Mercer. Všichni tři tu byli tak dlouho, všichni tři viděli základ Alatey. A teď si Einar pořizoval další vrh potomků. Jak dlouho už to bylo? Několik zim. Možná čtyři zimy. A kdo ví, kam mezi tím vším zmizel Dante...

>> Území

Hanka, Cinder, Máta, Xander, Šalvěj

Zdálo se, že Hanka skončila s veškerou prací na zádech. Einar se pousmál - a ani si nepostěžovala! Naklonil se k ní a tiše pronesl: ,,Pokud bys potřebovala pomoci, neboj se říct. Není ostuda požádat o pomoc, hlavně když máš tolik práce, kterou by jeden vlk sám nezvládl. Možná jsem alfa, ale taky umím lovit." Buď připravena zapřáhnout i Einara, kdyby na to došlo! A pak předstoupila trojice. Dvě vlčice, které byly dcerami Shine a Xander. Einar se usmál. Byl hrdý. Pěstoval si skvělé členy... a byl taky pyšný, že tehdy Shine přijal do smečky. Hvozdík a Meduňka možná odešli, ale měl tu dvě schopné kappy a dvě budoucí delty - snad. I Xander měl samozřejmě potenciál. Jen doufal, že ho podědila veškerá jeho vlčata, ale zatím vypadala skutečně nadějně. Očima i zabloudil k Cinder, jakoby se tázal, zda taky nepředstoupí. Možná to však nebylo nic pro ni.
,,Xander, Šalvěj a Máta. Výtečně," pronesl spokojeně. ,,Máto. Až úspěšně odvedeš svůj první lov, budeš okamžitě jmenována deltou. Předávám tuto čest Hance, která tě jmenuje hned na místě. Věřím, že to zvládneš," usmál se na ni. Až se Máta trochu poučí, může pod dohledem Hanky vzít nová vlčata na lov. Pak bude deltou.
,,Šalvěj," otočil oči k Mátině sestře, ,,tvým úkolem bude prokázat, že máš skutečně znalosti potřebné léčitelky. Chci, abys sem přinesla během jara léčivé rostliny a předvedla mi je. Také ukážeš, že se dokážeš postarat o ostatní členy smečky..." oči mu sjely směrem k léčitelskému koutku, kde byla Fialka. ,,A taky se podíváš na Hančinu nohu. Určitě zvládneš připravit obvaz, viď?" pokývl jí. ,,Po tvém předvedení dovedností budeš povýšena na deltu."
A nakonec Xander. Nejvyšší postavení, první gamma. To byla pozice, kterou Hanka zcela přeskočila, protože Einar věřil jejím dovednostem a viděl, jak dobře si rozumí se členy smečky. Ne každá alfa a beta byli ti nejsilnější, občas se hodilo i umění jednoduše mluvit a empatizovat s ostatními.
,,Xandere. Ačkoliv je tvou funkcí obrana, gamma musí umět trochu více než pouze jednu dovednost. Stejně jako já a Hanka se staneš obrazem toho, co si cizí vlci myslí o Alatey," odmlčel se. ,,Tvým úkolem bude vypátrat, kde se nachází ostatní smečky a donést mi o nich zprávu." O některých už věděl, ale zajímalo ho, zda dokáže Xander získat informací víc. ,,Také zamíříš k té na jihu, co se nachází kdesi na druhém ostrově. Navážeš s ní přátelské vztahy, s mým požehnáním," mávl ocasem. ,,A rád bych, aby ses jich vyptal, zda mají tamější alfy syna nebo syny ve věku mé dcery." Neutečeš tomu, Taiclaro.
,,Jakmile zvládneš toto poslání, budeš povýšen na gammu," kývl Xanderovi. ,,Věřím, že to pro tebe nebude nic těžkého. Jsi velice schopný. Vy všichni tři jste." S tím jim pokývl. Pak se ještě rychle otočil k Šalvěji.
,,Považujte s léčitelkami Fialku za omegu Alatey. Pokuste se z ní dostat, co je zač. Máto, vy jí zařiďte s lovci něco k snědku. A ty Xandere... jdi se pozdravit s rodinou," pokývl vlkovi.
,,To je pro dnešek vše," pronesl už hlasitěji. ,,Pokud by si se mnou chtěl někdo soukromě promluvit, brzy budu k dispozici. Můžete se rozejít po svých úkolech. Ocenil bych, kdyby někdo donesl dřevo na podpal." A to bylo... vše. Jste volní, leťte jako vlaštovky na jih!
Einar seskočil z podstavce a oklepal se, až se peří zase rozletělo do okolí. Tak. Někdo zájem o rozhovor se zrzavým alfou?

Xanderčata, Taiclara, všichni přítomní lovci

A vlčata hovořila. Na slova Vittani kývl. Hanka byla k mání. Pak však promluvila Taiclara a Einar se na ni tiše zahleděl. Krátce se podíval směrem k Vidarovi na druhé straně, za celým mořem vlků a na okamžik se mu zahleděl do očí. Pak se podíval znovu na Taiclaru a neodpověděl. Pak promluvil Enigma a v ten moment už to začínalo být Einarovi vtipné. Další lovec? A pak Cipher. Čtvrtý lovec. V jedné várce vlčat. Neskutečné. Trochu se na svém podstavci zavrtěl, líně mrkl a pár momentů uvažoval.
,,Za normálních okolností bych vás svěřil do tlapek Tiary a Rainera, ale ani jeden z nich tu není..." povzdechl si vlk. Ale čtyři lovci tu nakonec přeci jen byli... že?
,,Vidare," pronesl pevně. ,,Vkládám ti do opatrovnictví svou dceru. Pokud zklameš znovu, bude ti sebrán titul delty a začneš znovu, bez ničeho," pronesl Einar. Život byl tvrdý a zpátky doma jedno zklamání stačilo, aby jeden skončil na konci potravního řetězce. Kde komu podobná slova jako milost nepřišla, pro Einara tomu skutečně tak bylo.
,,Hanko. Vezmeš si pod svá křídla Vittani, Enigmu a Cipher. S tímto úkolem ti bude pomáhat Mušle a Máta," podíval se po vlčicích. Jedna z nich sotva získala svou roli a dávat jí učedníka mu bylo poměrně proti srsti, ale... ,,Alespoň se naučíte řádně lovit ve skupinách. Domluvte se a vyrazíte společně na velký lov. Ulovte něco, co za to stojí - Vidar a Taiclara se samozřejmě mohou také účastnit." S tím se podíval zpět na vlčata. ,,A vás čtyři tímto vítám na kappách. Už nejste vlčaty a je na čase začít smeče pomáhat jak jen to půjde. Přeji vám mnoho štěstí při lovu," pokývl jim a nechal vlčata, aby ustoupila bokem. A to byl příběh toho, jak Hanka získala ne jednoho, ne dva, ale tři učedníky během asi jedné minuty. Hodně štěstí!

Stina, Mercer, kappy a delty
,,Dále," Einar se rozhlédl po místnosti. Kdo další tu byl, kdo si zasloužil být jmenován kappou? Vlk a vlčice s tmavým obličejem, přesto jejich kožichy nemohly být rozličnější. ,,Stina Ezra a Mercer se ode dnes taktéž stávají kappami Alatey. Doufám, že mou důvěru nezklamete," pronesl k dvojici. S tím se Einar narovnal a znovu si pročísl místnost pohledem.
,,Nakonec... nachází se mezi námi kappa, která by si přála být deltou? Nebo delta, která by si přála být gammou? Pokud máte podobné přání, můžete předstoupit a zasloužit se o nové postavení," pronesl Einar a všechny vlky si měřil pohledem. Pokud by tu nikdo takový nebyl... pomalu přicházel čas schůzi rozpustit.

Zinčata, Vidar, Astrid, Sierra

Nakráčela sem všechna. Tedy, kromě Tymiána, který byl kdo ví kde, Hvozdíka, co odcházel a Meduňky, kterou Einar ani pořádně nikdy nepoznal. Nu, co už. Podběl kývl, přijal tedy svou roli obránce. Mimoděk Einarův pohled zamířil za Hvozdíkem, kterého učila Cinder. Jeden z bratrů se rozhodl být tím, co si zvolil, druhý se vydal na zcela jinou cestu. Připomínalo mu to jeho a Vidara.
Máta zmínila, že se s Vidarem míjala, ale že Hanka ji dobře učila. Jen se po své betě krátce podíval, ale neříkal nic. Chtěla být lovkyní. Další na řadě byla Třezalka, kterou zjevně Arryn dobře učil a chtěla se vybrané role držet. Pak další dvojice, jimž se učitelé nevěnovali. Konvalinka a Šalvěj, obě zanedbávané svými učitelkami. Očima přejel místnost a zastavil se kdesi vzadu na Astrid. Nepřekvapovalo ho to.
,,Podběli, ode dnes jsi Alateyským obráncem. Máto, ty se odteď budeš pyšnit titulem lovkyně. Třezalko, vítej mezi Alateyskými hraničáři. Šalvěj a Konvalinko, starejte se o Alateyské dobře jakožto naše léčitelky," kývl všem vlčkům. ,,Co se týče Vidara, Astrid a Sierry, jsem skutečně zklamaný. Pro teď se vám dalších učedníků nedostane a budu očekávat, že se budete o své již vyrostlé učně alespoň trochu starat i nyní. Učit mladé a neznalé je nejdůležitějším úkolem jakéhokoliv člena smečky. Mladí jsou naší budoucností." S tím se na vlčata usmál. ,,Rád bych vám všem také dal úkol. Podběli, chtěl bych vidět, jak zvládneš bojovat. Později se domluvíme. Máto, uspořádáš pod taktovkou Hanky po této schůzi menší lov. Uvidíme, jak šikovná jsi. Třezalko, tvým úkolem je obejít s Keijim hranice a porozhlédnout se po jakýchkoliv narušitelích. Šalvěj a Konvalinko... věřím, že vy už pracujete na úkolu, který jsem vám zadal. Postarejte se o naši fialovou návštěvnici." S tím byla vlčata propuštěna. Úspěch! Jste v očích Einara dospělí! Dobrá práce, všichni!

Xanderčata, Taiclara

,,Taiclaro, Vittani, Enigmo, Cipher! Předstupte!" zavolal tentokrát na vlčata Xandera a Cinder a... svou dceru. Jedinou, která zde dnes byla. Měl ten tíživý pocit, že Adu už nikdy neuvidí.
,,I vy jste dostatečně staří na to, aby jste si vybrali, čemu se chcete učit," mávl zlehka ocasem. ,,Právě jste od starších učedníků slyšeli, jaké chtějí vykonávat funkce, ale je na vás si nyní vybrat, čemu se chcete věnovat. Nezapomeňte, pokud se vám vaše role nezalíbí, můžete si na konci svého učednictví vybrat funkci jinou." S tím se rozhlédl po přítomných vlcích. Nebylo tu zas tak moc možností, léčitelek už měli příliš, takže se o nich Einar ani zmiňovat nechtěl.
,,Můžete se stát lovcem pod taktovkou Hanky," očima sjel k Vidarovi, který svou učednici zklamal a tedy nebyl v nabídce, ,,dále je zde několik obránců. Xander, Cinder a Mercer." Očima sjel k mladé Vittani, Enigmovi a Cipher. ,,Pro vás by bylo lepší si vybrat někoho jiného než vaše rodiče - pro rozšíření obzorů," vysvětlil. Kdo dále? ,,Máme zde pečovatelku Vločku a průzkumnici Stinu. Kdo z těchto vlků by pro vás byl ideálním učitelem?" Nabídl by Arryna, Rainera a Tiaru, ale ani jeden z nich nebyl přítomen. Keiji pak byl ve smečce příliš krátce na to, aby zhodnotil, zda byl schopen učit mladé členy smečky. ,,Nebojte se. Každá funkce se částečně prolévá s funkcí jinou. Vaše získané zkušenosti nepůjdou nazmar, i pokud by zde nebyl vlk s funkcí, která by se vám líbila."

Hanka, Stina, zaúkolovaní vlci, Zinčata (vyjma Hvozdíka)

Einarův pohled se střetl s Hančiným a pak se podíval zpátky k ledu. Pokud uměl manipulovat s jakýmkoliv ledem, pak bude užitečný. Einar předtím podobnou magii také neviděl, ale upřímně se už ničemu nedivil. Taky ho potěšilo, jak statečná Vittani byla a cítil poměrně silné rozpaky nad Yarovým zhroucením. Přehrával vlk? Ne, to by bylo hloupé, když všichni viděli, jak se nese Vittani. Chm. Zvláštní.
Hanka ho následovala zpátky na jejich vyvýšené místečko a Einar si všímal, jak bezemoční její tvář byla. Odmítal to však komentovat či řešit - bylo jen dobře si držet určitý odstup. Teď od zdejších vlků byla dál než hvězdy. Musela držet hlavu zpříma a chovat se jako dobrá beta.
Hanka se pak pustila do vyřčení trestu a Einar se konečně rozhlédl a uvědomil si, že se tu všude povaluje peří. Zamrkal a na okamžik vypadal vyveden z rovnováhy. Jedno z křídel zkusmo během Hančina proslovu roztáhl, takže věděl, jak vypadají, ale nějak mu ušlo, jak moc pelichal... a to je měl sotva pár minut! ,,...peří," doplnil za Hanku. Jen se neboj, on si uvědomoval, že je z něj teď opeřenec. Není třeba tančit okolo horké kaše. Sotva však skončila s mluvou Hanka, ozvala se Stina z druhé strany. Einar se narovnal.
,,Můžeš ji... je pustit dovnitř." Mezitím se k Třezalce přidala i Astrid. ,,Nebezpečí nehrozí, takže věřím, že se můžete všichni vrátit k tomu, co jste dělali předtím," kývl na Mercera, Xandera, Cinder, Stinu, Vidara a Razera. Pohov.
,,Šalvěji, Máto, Podběli, Třezalko, Konvalinko, prosím, předstupte," pronesl alfa konečně, jakmile byli všichni vypuštěni z aktivních pozic. Normálně by zaznělo i jméno Hvozdíka, ale mladý vlček smečku opouštěl - a i proto před Einara zavolán nebyl. ,,Myslím, že je na čase vás propustit z rolí učedníků. Stále se máte co učit, takže své učedníky zatím přijmout nemůžete... ovšem, je na čase, aby jste vyjevili, jakou roli chcete ve smečce nést. Rovnou mi prosím i povězte, jak se o vás vaši učitelé starali. Ty samozřejmě nemusíš, Podběli," usmál se na vlčka, ,,pokývni mi prosím směrem na vlka, který nese roli, kterou bys i ty chtěl mít. Pokud bys chtěl být obráncem jako tvůj učitel, pouze kývni."

Hanka, Vittani, Všichni

Einar tiše naslouchal jejímu rozhodnutí. Křídly zarážel jakémukoliv světlu přístup. Jediné, co zde bylo, byl bílý plamen, co se odrážel od tváří všech, co před ním stáli. Čeho si většina vlků asi nevšimla, bylo jemné odstrčení Hanky, aby plamenu nebyla přímo vystavená. Drobné plamínky, co plápolaly na jeho křídle, při doteku Hanky jednoduše zchladly natolik, že by vlčici nijak neublížily. Byly jako chladné potůčky z hor.
A pak se Vittani rozešla směrem vpřed. Horko se zakousávalo hluboko do její srsti a ve svém kožichu se téměř až vařila. Bílý plamen pálil oči nejen barvou a přibližovat se k němu skutečně chtělo dostatek vůle. Pak se však Vittani přiblížila a plamene se dotkla. Byl cítit smrad spálené srsti, jak se konečky srsti zlehka kroutily horkem. A pak... pak oheň Vittani Virentem objal.
Vlčice s tmavým obličejem byla rázem v ohni. Její tělo objal bílý plamen a laskal ji jako matka, kterou řádně neznala. Otíral se o ni jako stébla trávy na jaře. A Vittani... nic nebolelo. Oheň plápolal na její srsti, ale nepálil. I horko se pomalu vytratilo. Nikdy ho nevydával plamen. Byl vždy chladný - Einar by v životě členu smečky neublížil.
Tiše si Vittani měřil, než se mu na tváři konečně objevil mírný úsměv. Stáhl křídla k tělu a otočil se tváří směrem ke členům smečky.
,,Poslouchat vaši alfu je správné - ale ne vždy je to to nejlepší. Nikomu z vás nikdy neublížím, pokud mě přímo nevyzve. Alateyčané, jste má rodina. To vy jste má křídla." Přejel pohledy všechny, od Cinder s Xanderem přes Hvozdíka s Shine a Doubravku, až po Vločku s Keijim a Mušlí. ,,Máte právo se mnou nesouhlasit a mít poznámky k mým činům. V Alatey jste v bezpečí - nikdy se nesnížím k tomu, abych prolil vaši krev za váš názor."
Jeho oči našly Hanku, kterou zlehka šťouchl křídlem a pak se podíval na Vittani, která před ním stála, stále objímaná bílými plameny. Krásný kontrast s její srstí. ,,Vittani. Postavit se za ty, kterým dlužíš život, je správné a šlechetné. Ovšem, je to také hloupé. V životě nebudou všichni připraveni plamen zarazit, než ti ublíží. Ovšem, buď hrdá - děláš čest své matce a otci. Jsi skutečně statečná a těší mě, že mám vlčici jako jsi ty ve své smečce," odmlčel se. ,,Až vyrosteš, jistě z tebe bude skvělá gamma." S tím se Einar otočil k odchodu, zpátky ke svému podstavci. ,,Hanko, vyber, jaký bude trest pro Yara - a ty, Yarův bratře, poneseš stejný trest. Oba však zde budete v bezpečí. Vaše bláhovost tentokrát nebude potrestána. Poučíte se o chodech smečky a jednou... jednou jsem si jistý, že z vás budou excelentní členi Alatey. Důvěryhodní členi rodiny. Ne rodiny poutané krví, ale důvěrou a loajalitou." S tím se zrzavý alfa rozešel zpátky ke svému podstavci.
Na ten vylezl a otočil se k osazenstvu. ,,Další zprávou, pro vás novou, je ta, že Hanka je novou betou Alatey. Věřím, že je dostatečně připravená vás všechny bránit svým životem. A pokud bych vás snad jednou zklamal já, bude mou perfektní nástupkyní."

Křídla

Einar si ani neuvědomoval, že ho oheň přestává poslouchat a že ohnivé kuličky vyhasly. Brzy se začalo něco dít a sám si nebyl jistý, o co přesně jde - z lopatek mu však začala vystupovat řezavá bolest. Že by ho vlastní oheň spálil? Že by si ublížil vlastním žárem? Ovšem... ne. Zatímco cenil zuby a jeho obličej se stáhl v bolestivé grimase, kterou Yaro i Leto viděli bez obalu, z jeho zad vyrašila křídla. Vlk s nimi spíše instinktivně než díky čemukoliv jinému mávl a zvířil už teď všude poletující peří, které se v chaotických smyčkách sneslo mezi členy smečky. Podíval se přes rameno a roztáhl křídla tak, až zastínila jakékoliv světlo dopadající na Yara a Leta. Skončili v absolutní temnotě. Zrovna tak Hanka - která měla šanci ze tmy do světla vystoupit, ale těžko říct, zda se považovala za světla zasluhující.
Konečně vydechl a soustředil se znovu na vlky před sebou. Na křídla... se soustředí později.

Yaro, Leto

,,Jsi tak ochotný se za svou krev nechat spálit ohněm? Budiž," pronesl Einar. Skutečně špatná volba slov, ještě k tomu před hořícím alfou. Skutečně, Yaro, jak bláhová myšlenka!
,,Pokud vydržíš žár tohoto plamene, Yaro, bude vám projevena milost. Oběma," pronesl Einar tiše a mávl tlapkou. Ve vzduchu se z ničeho objevil zářivě bílý plamen, který pálil všechno už jen ve svém okolí. Linulo se z něj nesnesitelné horko - a i tehdy Einarův plamen, který pokrýval jeho tělo, zaplápolal a změnil se ve stejný, bílý - horký tak, že jej všichni v jeho okolí cítili na tváři. Samozřejmě neignoroval ani Letova slova, ale jednoduše se teď vlkovi nevěnoval. Toto byla Yarova zkouška ohněm... nebo... možná že nakonec ne.

Vittani

Xanderovo vlče se přiřítilo k Einarovi, Hance, Letovi a Yarovi než měl jediný z vlků čas zareagovat na Einarova slova. Zda-li by Yaro přijal Einarovu nabídku? Kdo ví... možná že ano. Ale pokud malá vlčice chtěla vlky tak moc bránit... pak jí bude svoleno.
,,Přijmeš za ně žár bílého plamene?" pronesl alfa pobaveně. ,,Pak dobrá. Vstup do ohně, Vittani, dcero Xandera a Cinder - pokud zachránili oni tvůj život, prokaž jim svou loajalitu. Ukaž mi, že jsi schopnou dědičkou svých rodičů."
Bílý oheň zaplál. Zaplál vysoko a dost do dáli na to, aby jím Vittani mohla projít. Toto bylo její rozhodnutí.

Hanka

Hanka se tvářila zmateně a Einar nadzvedl pomyslné obočí. Jsi beta, Hanko, co jsi čekala? Máš skoro stejné právo pouštět dovnitř cizí vlky, zrovna jako Einar.
,,Později si promluvíme o tvých pravomocech jako beta," podotkl Einar a oči mu krátce sjely k Hančině tlapce. Nic však neříkal, jen se postavil - což pro ty, kteří schůze znali, byla známka špatných věcí, které se blížily.

Všichni

Po chvíli ticha, kdy si Einar cosi špital s Hankou (a kdy ohnivé kuličky nebezpečně plápolaly), se alfa postavil. To samo o sobě nevěstilo nic dobrého. Jeho oči přejely místnost, jakoby počítal, kolik je tu vlků. Kolik je tu mladých.
,,Vidare, Stino, zablokujte východ," zavrčel vlk konečně. ,,Nikdo nevejde dovnitř - nikdo neodejde." Oči mu sjely k Cinder a Xanderovi. ,,Xandere, Cinder, přebíráte pro teď zodpovědnost za vlčata. Nic se jim nestane." Einar sestoupil ze svého stupínku a rozešel se nekompromisně vpřed.
,,Mercere, drž se u léčitelek." Kdo ví, co byl cizí vlk v jejich úkrytu schopen udělat, pokud by byl konfrontován. Einar nehodlal nic riskovat. A ať už se za ním Hanka vydala nebo ne, krátce se po ní podíval. Udělej, co si myslíš, že se v této situaci patří, Hanko.
,,Yaro," pronesl alfa konečně a jeho zrzavý kožich obklopily jiskřičky. ,,Co to má znamenat?" Jeho hlas rozhodně nebyl klidný a vyrovnaný, když se před drobným vlkem zastavil a zíral na něj z vrchu dolů. Teď z této dálky viděl podobnosti mezi krémovo-pískovými kožichy, to však neměnilo nic na tom, co Yaro udělal. Kdo byl a nebyl jeho bratr byla věc vedlejší - tady šlo o odhalení srdce Alatey cizímu vlkovi. Yaro k tomu byl sotva sigmou. Einar ho viděl kolikrát, jednou? Ne, to nebylo dost na vybudování důvěry. Alfa teď připomínal naježenou kočku.
,,Jsi v Alatey sotva dvě zimy, na téměř nejnižší pozici, kterou lze získat. Jsi jeden z posledních, co sem přišli - a přesto si dovoluješ do srdce smečky, do avaru, dovést cizího vlka bez toho, abys to komukoliv zmínil?" Einar zvýšil hlas a jeho srst začínaly prolínat první plamínky.
,,A ty-" jeho pohled se stočil na druhého vlka, co s Yarem přišel, ,,jsi stejně bláhový jako tvůj bratr. Nenapadlo tě, že bys neměl vstoupit do úkrytu smečky, která je ti zcela cizí? Do úkrytu smečky, kde se vyvádějí vlčata a který má být bezpečný pro kohokoliv, kdo do něj vstoupí?!" vyštěkl. Byli snad oba dva tito vlci absolutní hlupáci? Netušili, co se sluší? Neměli snad zdání, co tohle znamenalo? Jak moc Yaro poskvrnil jakoukoliv důvěru, kterou si s Alateyčany budoval? Všichni věděli, že sigmy byli členy na okraji - stále jim nebylo zcela důvěřováno. A pokud si sigma něco takového dovolila, Einar se k němu hodlal chovat jako k jakémukoliv cizímu, co mu vstoupil na území.
,,Toto místo je bezpečným právě proto, že je ostatním neznámé," zavrčel. ,,Není tu pro vlky, kteří do naší - tvé - rodiny nepatří. Krev je tady vedlejší." V jeho očích zahořel plamen a konečně i jeho srst začínal plát plamen, který se zmítal v jemném větříku, co sem proudil otevřeným stropem. ,,Co kdybys sem v dobré víře přivedl vlka, který chce Alatey zničit? Vlka, který chce zabít naše mladé? Vlka, který má číhající smečku hned za rohem? Co kdyby si nikdo nevšiml?!" vyštěkl na drobnou sigmu. ,,Uvědomuješ si, co mohla tvoje hloupost způsobit? Sotva jsem přišel o syna a okamžitě ohrožuješ i ostatní vlky!" v tento moment jeho srst plápolala stejně jako tehdy s Vé. ,,Dovedl jsi cizáka na místo, kde má družka bude vychovávat naše vlčata!" cvakl podrážděně zuby ve vzduchu, kus nad Yarovou hlavou.
,,Řekni mi jediný důvod, proč bych tebe i tvého společníka neměl spálit v popel. Tady a teď. Tebe jako zrádce a jeho jako narušitele?!"

// Ráda bych upřesnila, že tahle reakce Einara nemá co dělat se mnou. Necítím nic negativního vůči Yarovi ani Letovi, nebo snad jejich hráčům. Prosím brát to s notnou dávkou křišťálu. OG hráči ví, že Einar je pěkně naštvaný i když mu vleze někdo cizí byť jen na území, úkryt je jednoduše další meta.

Hanka (a pro Hančiny uši pouze)

Vlci sebou vrtěli v reakci na Einarova slova o mrtvých vlčatech. Einar se k tomu však pro teď nevyjadřoval, chtěl o tom později s Taiclarou a Adou mluvit osobně, nehodilo se to... ne teď. Astrid tu nebyla. Nejspíš stále truchlila. Ona jim to tedy říct nemohla. Musí to udělat sám.
Krátce kývl na Keijiho, ale skrz obavy se mu moc dalších reakcí nedostalo. Neobávej se, Keiji, jistě si tě všichni tady brzy oblíbí. Alatey byla rodina - brzy budeš její součástí. K jeho překvapení však zahlédl i nějaké opozdilce. Jedním z nich byla Cinder, kterou sledoval pohledem až k její rodině ve chvilce ticha. Další byl... Yaro. A vlk vedle něj. V momentě, kdy duo Einar zahlédl, oheň zaplápolal víc. Jakoby odrážel alfovi pravé myšlenky. Zlehka se naklonil k Hance, než jí pošeptal něco, co zbytku vlků zůstalo skryto.
,,Vidíš toho vlka, co právě dorazil s Yarem? Znáš ho? Dovolila jsi mu ho sem dovést?" zeptal se tónem, který jasně dával najevo, že brzy tu bude poměrně horko. Chudák Hanka.

>> Území

Hvozdík, Shine

Einar následoval Shine a Hvozdíka, který se na něj ale pořádně ani nepodíval. Vypadalo to, že Hvozdík jednoduše s Einarem nechtěl mít nic společného. V pořádku. Dokud nezačneš rozkecávat, kde Alatey je, můžeš si ponechat hlavu na krku. Dokud nezkusíš něco nepřípustného, drahý Hvozdíku. Einar si jen olízl pysky a pokračoval do úkrytu. Protáhl se kolem něj Razer, se kterým si vyměnili kývnutí hlavou a Konvalinka, co si ho nijak nevšímala - a okamžitě se vydala kamarádit s rodinou. Chm. Ti mladí mají nulový respekt.

Vidar, Taiclara

Samozřejmě si všiml svého bratra a své dcery. Králíci. Dobrá práce. Mávl ocasem. ,,Těší mě, že ses k nám konečně odhodlal připojit," pronesl k Vidarovi s mírným štípnutím na konci. ,,Každopádně dobrá práce vy dva. Vidare, zůstaň v okolí Taiclary po zbytek schůze. Pokud potkáš i Adu, vezmi si ji taky pod svá křídla." Pokud Ada už nebyla po smrti. Pak se rozešel hlouběji do úkrytu, než se zarazil a podíval se na béžového vlka přes rameno.
,,Rád tě znovu vidím, bratře."

Vločka, Hanka

Einar si samozřejmě všiml Vločky, co připravovala pelech a jen jí z dálky pokývl. Taky tam byla Hanka, která si prostě stála v prostoru a vypadala jako kůl v plotu. Absolutně bezradně. Einar si dlouze povzdechl. ,,Hanko," ozval se vlk konečně ke své betě. ,,Jdi se posadit na místo, co bude po mém boku. Hned přijdu," oznámil betě a pak mírně přivřel oči a sklonil se k ní. ,,A promluvíme si o tvé pobíhání kolem a zapomětlivosti. Pokud máš být dobrá beta, musíš vždy předávat všechny informace. A tím myslím všechny. I ty, co ti nepřijdou důležité. Předpokládám, že ten bílý pruh na tvých zádech se tam taky neobjevil jen tak."
S tím byla Hanka ponechána o samotě a po cestě k léčitelskému koutku drknul bokem do Vločky a dokonce - když se snad zrovna nikdo nedíval! - oblíznul ouško.

Léčitelský koutek + Shine, Šalvěj

Einar si to jednoduše nakráčel za Doubravkou a ostatními, co stáli u padlé Fialky.
,,Jak je na tom?" optal se vlčice. Jeho zraky skončily na vlčici, nad kterou momentálně stálo jedno z dvojčat. Nebyl si jistý, kdo z nich to byl, ale hned vedle dvojčete stál další Xanderovec - a taky Xander. A Mercer. Hm, štědrá nadílka - že by se Mercer znovu neplánoval ztrácet?
Všem pokývl, vyčkal, co z Doubravky vypadne a pak otočil hlavu do místnosti. Kde byli všichni léčitelé? Astrid stále nedorazila, takže bylo třeba zapřáhnout alespoň Shine... ne. Shine ne. Její děti?
,,Shine? Uděláte mi tu laskavost a s vašimi dcerami prohlédenete tuto vlčici zatímco budu mluvit?" Doubravka vypadala ztraceně a hodilo by se, kdyby Shine viděla, jak moc se její dcery naučily a případně je poučila. Nikdy neviděl Astrid přímo v akci, takže vsadit na Shine byla asi nejlepší možnost.
,,Omluvte mě," pronesl ke zbytku společnosti, otočil se a odkráčel.

Stina

Taky postávala v okolí, ale dočkala se převážně mírného otření se bokem a žádných příliš veřejných citů. Takový menší downgrade od toho, co dostala Vločka, ale to byla jednoduše... Vločka. Ta se nepočítala.
,,Jsem rád, že jsi tady," pronesl tiše a už se vydal ke svému místu.

Všichni

Do vzduchu se vznesly ohnivé kuličky, které hořely chladným ohněm - nepálily, jen svítily. Einar zaujal místo na podstavci mezi kořeny stromů a vyčkal, než se k němu přidá Hanka. Následně jeho oči sjely zpátky na Alateyčany. Bylo jich tu poměrně velké množství, ale také si uvědomoval, že mnoho tváří chybí. Nezlobil se, možná... že stále spali. Jako on a Taiclara v začarovaném lese.
,,Drazí Alateyčané - rád vás zase vidím," pronesl, jakmile se místnost utěšila a pohledy (mimo léčitelský koutek) se stočily jeho směrem. ,,Začal bych tím, že mě těší hojná účast. Mnohé tváře jsem neviděl již dlouho a budu rád, pokud se mezi sebou i jako členové smečky nějakým způsobem seznámíte." Zlehka přivřel oči.
,,Začneme pár špatnými novinkami. Po této schůzi se s námi rozloučí naše delta Shine a její syn Hvozdík. Ostatní její přítomné dcery a syn mají možnost předstoupit a také požádat o opuštění smečky. Pokud máte zájem, ocením, pokud se tak stane než začneme s povyšováním." Rozhlédl se po smečce.
,,Nadále... trápí to mé srdce, ale našel jsem několik dní zpátky jedno z Alateyských vlčat po smrti. Rodiče, dávejte si na své ratolesti pozor a pokuste se je najít pokud zde nejsou přítomna." Nechtěl zmiňovat jméno - raději by to Taiclaře řekl z očí do očí a ne takto. Na jeho výrazu však šel poznat hluboký smutek. Pro nalezené vlče truchlil. ,,Nadále... v našich řadách vítáme Keijiho, nového hraničáře Alatey. Vítej mezi námi, Keiji," jeho zraky zamířily kamsi mezi vlky a Keijiho hledal - načež nadzvedl pomyslné obočí, když si všiml, že jednoduše zmodral.

>> Slané jezero

Einar byl zcela okouzlen. Byla skutečně škoda, že Shine byla zadaná, s podobně silnou vlčicí by jistě založil silnou linii Fiskeů. Měla však něco, co Stina neměla? Možná roky navíc a zkušenosti, ale to mohla získat i jeho družka - nebylo tedy třeba krčit obličej příliš dlouho. I on může nabýt magií, které Shine ukazovala. Jistě by mohl.
To už ovšem Shine vyčarovala světýlko, které se rozletělo k úkrytu. Zvláštně modrá bludička. Einar si ji zapamatoval. Možná, že podle ní v budoucnu Shine pozná. Na to se rozzářil i Hvozdík a Einar jen kmitl očima k Shine. Jistě byla hrdá, že má šikovného a učenlivého syna. Docela ho zajímalo, jestli i jeho děti budou mít tu možnost se ukázat s vícero magiemi. A taky... Einar byl zvědavý, jestli měl víc magií než jen ty, o kterých už věděl. Jedna byla magií světla, že? Možná by se mohl později pokusit s ní manipulovat...
Nad obzor se škrábalo slunce a tady z hor svítilo Einarovi do očí. Krátce na něj upřel zrak a pak se za dvojicí vydal do úkrytu, jakmile si dovolil poslední zavytí, aby zavolal všechny opozdilce zpátky domů.

>> Úkryt