Příspěvky uživatele

Byla více méně v tichosti, jako kdyby ještě vstřebávala dojmy z tohoto místa. Než se jí podařilo šlápnout na jakési trny pod sněhem a to už se rozjela série nadávek v jazyce, který místním vlkům mohl připadat jako cizí. Ona severská kráska v ní se rozhodně nemusela za toto stydět. Leč by možná měla dbát na celkovou svou povahu než to, aby někomu přišla příjemná. Aspoň někomu. Poté co se ocitla zde nevěděla jací zde byli vlci. Jestli se s nimi bude dát rozumně domluvit. Ucítila potřebu otřít svou packu o sníh a zanechat tam krvavou stopu. A pak si jej všimla. Zprvu to byl pouhý hnědý flek v dálce a pak se to začalo mnohem více vyjasňovat. "Dobrej, taky bych řekla, že jsem docela ztracená. Jak se to tu jmenuje?" Zeptala se ho nakonec. Možná by ji na tohle to přerostlé vlče mohlo odpovědět. Připomínal jí v něčem její dítka, akorát ti se s ní moc nemuseli takto bratříčkovat. Sledovala jej ledově modrýma očima a čekala, co z něj vlastně vypadne.

{-- Zubří pláň
A tak se ocitla ze Zubří pláni, u které samo sebou jméno netušila, na Baště. Další planině, která ji v této zimě byla platná jako mrtvému zimník či dokonce slepému housle, ten by na nich aspoň něco předvedl. Kara momentálně neměla co předvést. Byla na tom bídně. Hodně bídně. Pohublá a celá její krása byla fuč! Co jiného mohla tato ledová kráska nabídnout? Moc toho tedy nebylo. Momentálně. Ale až si dá pár jídel a zesílí, tak to bude jiná podívaná. Aspoň tak se uklidňovala. Že nebude úplně zcela k zahození, ale bude se na ni dát dívat. Teď by se ani svému partnerovi nelíbila. Stáhla uši k hlavě. Cítila se zde tak nekomfortně. Ani netušila kde byla. Kde vůbec mohla být. Určitě za to mohla ta zpropadená magie, která ji už dost sourozenců vzala. A ona byla jednou z nich.

(-- Sněžné tesáky
Krajina se zdála působiti v té vrstvě sněhu a příjemném nočním světle jako ze snu. Jenže tohle nebyl její domov, takže i kdyby to bylo sebevíce povědomé, tak nad tím ohrnovala čumák. Nechtěla být zde. Chtěla být doma. Chtěla být u svého partnera a u dětí. Leč ani jedno nemusela zrovna, tak to byla její povinnost se jim věnovat. Nakonec se musela zastavit a nabrala sníh do svých úst. Potřebovala se napít. Studěly jí zuby skutečně nepříjemně. Bylo to pro ní takové, že se musela oklepat jak jí přejel mráz po páteři. Když zkousla znovu aby pořádně polkla, tak už se jí to zdálo mnohem lepší. Nakonec se vydala dále. Dávala si pozor na případné díry do kterých by mohla zapadnout. Dávala si pozor na případné díry, které se pod sněhem mohly schovávat. Nechtěla by zrovna do nějaké takové zapadnout.
--) Bašta

(--- Bůh ví kde
Nemilovala svého partnera, nemilovala své děti jako by měla správná matka své potomstvo milovat. Přesto když se od nich ztratila v mlze, tak zavolala jeho jméno a následně jména dětí. Bylo to automatické. Strachovala se o ně. Jenže velmi brzo ji docházelo, jak kráčela mlhou, že se ocitla ve zvláštní to situaci. Než se nakonec rozhodla jít dál přímo za svým černým čumákem. Jako by měla jinou možnost jak jinak se neztratit ještě více..
Dorazila na tesáky a vnímala v tom jisté uklidnění domova. Chlad byl příjemný, aspoň pro ni. Něco na co byla zvyklá. Zastřihala ušima a rozhlédla se. Hledala v tomto chaosu někoho známého, ale docházelo ji, že tohle nebyl její domov. Tohle nebyla krajina na kterou byla zvyklá. Tohle bylo něco nového. Něco neznámého. Šlehla ocasem a rozhodla se sejít z hor směrem, který se jí zdál jako nejvíce přijatelný.
--) Zubří pláň