Příspěvky uživatele
< návrat zpět
(-- Modrák (skrz Začarovaný les)
Průchod začarovaným lesem jí způsobil lehčí vlnu nostalgie. Tam se tehdy vydala, když nemohla najít ani jednoho rodiče a nakonec skrz něj skončila až na louce. Povzdechla si a podívala se na moře. Koupal se tam jeden vlk. "Zdravím." Zamručela jak na něj tak na jeho partnerku a vydala se vstříc k vodě. Voda byla příjemně teplá, ale nadnášela mnohem míň než ta v tom slaném jezeře. Bylo to něco kvůli čemu by se měla do toho slaného jezera pak zase někdy vydat. Tuna relaxu bylo něco co rozhodně potřebovala. Podívala se na ostrůvek, co byl vidět v dálce. Neváhala a vrhla se do vln. Nechtěla se tomu vzdávat, prostě bojovala s vlnami a odvážně se snažila doplavat až na ten malinký ostrov. I přes to, že jí tam nejspíše žádní bohové nechtěli. Ale co se s tím dalo dělat. Prostě budou muset přijmout fakt, že ona tam bude. A prozkoumá to.
--) Písčiny
(--- Kvílivec (přes Kvetoucí louku)
To kvílení co slyšela u tamtoho jezera bylo příšerný. Neměla ani čas na to to rozebírat přímo na místě jen díky tomu, že netušila co za nestvůru to mohlo být. Netušila proč bohové tady vysazovali různé tvory, které mohli jen tak zničit vlky bez mrknutí oka. Povzdechla si a podívala se konečně na to, kam se to dostala teď. Byla u toho modrého stromu. Ach, jaká to krása. Konečně si ho mohla prohlídnout. Byl skutečně majestátní, nikdy by jí nenapadlo, že může existovat strom s modrými listy. Nakonec se tady konečně posadila. Packy jí boleli jako čert, takže i ty minutky co tu bude v tichosti využije k relaxaci. Seděla a nechávala na sebe dopadat kapky z listů stromu. Bylo to něco příjemného. Zavřela oči a nechávala to všechno na pár desítek minut plavat. Nakonec vstala a rozhodla se jít zase dál. Čekalo jí toho ještě příliš. Nehodlala u toho strávit další měsíce. Odfrkla si. Jo, už teď se cítila více znalá tohoto svého domova.
--) Průliv (skrz Začarovaný les)
(-- Hraniční pohoří(přes Kvetoucí louku)
A tak se konečně ocitla na místě, kde by vodní zdroj, jenže si nikde z těch hor nevšimla, že by byl zásobený a tak dost možná neměl v sobě ani žádné jídlo. Ach, jaká to škoda, ona se konečně chtěla najíst a zasytit tím tak svůj žaludek. Během toho co si odskočila si všimla cestičky vyšlapané divokou zvěří. V očích se jí zalesklo, když si během jejího bezhybného postoje všimla králíka. Neváhala ani minutku a díky vodnímu biči mu ho ovázala okolo krku a nakonec ho dalším vodním pramenem uzemnila. Skočila k němu a s hlasitým lupnutím mu dupla na vaz. Králík sebou ani nezacukal a už byl mrtvý. Více méně se díky magii vody naučila dokonale lovit pro své potřeby, Zaryla své tesáky do masa a okusila tu železitou chuť krve. Bylo to lahodné, konečně zasytila pořádně svůj žaludek a spláchla ho vodou z jezera. Konečně nebyla slaná, divně nepáchla či jinak divně se netvářila a taky jí nemusela nechávat rozpustit ve své tlamě. Z této pohody jí vyhnalo až nepříjemné kvílení.
--) Modrák(přes Kvetoucí louku)
(--- Ledovcové jezero (skrz Ledové pláně)
Momenty, kdy už věděla, že se konečně dostává do teplejších míst skoro běžela. Nikdy netušila jak moc se bude těšit do většího tepla. Leč tu bylo asi jen deset stupňů, furt se to dalo mnohem více než tam. Podívala se zase z hor co jí čeká. Ještě neměla jedno jezero, co zde bylo a všímala si jej a ten modrý nádherný strom. Lákal jí jeho barvami. Netušila, zda jí něco v životě mohlo tak lákat. Rozhodla se proto tedy, že to vezme nějak systematicky. Prvně dost možná to jezero, kde budou nějací zajíci, co si uloví a pak se staví objevit ten strom. To by měla mít tuhle část ostrova. Netušila zdali bude moct jít konečně i na ten malinký ostrov, ale věděla že se o to minimálně pokusí a dost možná tam bude i ten divný věci prodávající stařík. Kde jen ty věci bral? Kde si je mohl dovolit vzít? Vyráběl je sám? Ty lektvary na zvednutí levelu rozhodně vyráběl on.
--) Kvílivec
(--- Dvojčata (přes Ledové pláně)
A tak se Merlin dostala od těch dvojčat až sem. Bloudila už v těchto ledových končinách dost dlouho na to, aby se cítila zmrzlá až do morku kostí. Podívala se na to kam se to vlastně dostala teď. Bylo to jezero, pěkně zmrzlé jezero. Neváhala a odhodlala se skočit na něj. Nebála se, že by se propadlo. Vypadalo to na dost pevný led. Nemusela se tedy ničeho bát. Možná tak že jí přimrznou packy k tomu. Klouzala se po ledě jako malé vlče. Jako kdyby neměla vůbec žádné zábrany a sakra si to užívala. Bylo to jako z pohádky. Klouzala se jako malá a smála se tomu jako kdyby měl zítra nastat konec světa. Jako kdyby všechno uměla hodit za hlavu. Nakonec se přeci jen vydala zase z ledu na pevnou méně klouzavou zem. Když na ní vstoupila, cítila se jako malá srna s vratkými nohami. Nakonec se zase vydala pryč. Konečně pryč z těchto zimních plání.
---) Hraniční pohoří (skrz Ledové pláně)
(-- Rozbitý sever
Merlin se dostala konečně dostatečně daleko od toho satanského místa plného velkých zvířat pod hladinou moře. Samo sebou, že netušila co je to kosatka, když jí nikdo předtím do těchto záležitostí nezasvětil. Podívala se proto na toto místo, kam se dostala. Byli tam dvě hory tyčící se do výšin, kdesi v dálce. Na tu dálku by se také dalo říct, že jsou téměř identické. Jejich křivky, propadliny to vše bylo jako kdyby jedna hora kopírovala tu druhou, jenže čím to bylo? Byl to zase nějaký nepřiměřený vtip bohů, že nějaká dvojčata proměnili v kámen? Jenže kdo byl dvojče? Merlin neznala žádná dvojčata na těchto ostrovech, možná tak skoro dvojčata. Atray jí byl dříve dosti podobný, ale teď? Toho zrádce neviděla co byl rok dlouhý. Nepřijít ani na pohřeb matky, to bylo něco co Merlin nemohla odpustit. Nemohla prostě mu říct, že se nic nestalo a každý se občas ztratí, když tohle byla smrt vlčice, co mu dala život. Odfrkla si. Ať shnije v pekle stejně jako Rhaaxin.
--) Ledovcové jezero (přes Ledové pláně)
(--- Ledové pláně
A Merlin dorazila na místo, kde se každý blbý krok mohl stát její zkázou. Rozhodla se proto jen bezpečně z dálky dívat a pozorovat rozbouřené moře. Na některých krách si všimla ještě krve. Něco se tu rozhodně nedávno muselo dít. Netušila ale co. Jen co se pohnula blíže, aby to prozkoumala led nebezpečně zakřupal. Proto se rozhodla raději držet na těch co nejvíce pevných částech. Co kdyby tam něco bylo? Co kdyby.. a hle, skutečně. Všimla si velkého stínu, který se objevil tak deset metrů od ní v oceánu. Co to bylo? Co bylo sakra takhle velký? To bylo moře skutečně takhle nebezpečné? Nelíbilo se jí to. Rychle raději zacouvala ještě dál a oklepala se. Nebude tu. Nechce tu být ani o sekundu navíc. Tiše se vydala zase dál.
Kdo byl takový blázen a šel s těmito tvory bojovat? Co když to byl ten maják světla co se objevil nedávno? Merlin si ho všimla, ale nereagovala. Raději dělala že není, protože namočit se do cizích problémů neměla moc za potřebí.
--) Dvojčata
(--- Mrazivá jeskyně (skrz Tundru)
A tak se Merlin dostala na místo, kde nebylo nic více než jen bílá. Všude bílá. Neviděla nic jiného než tuny a tuny bílé. Jak to, že ostrov mohl obsahovat tyto ledové části a zároveň poušť na jednom ostrově? Nechápala to. Dost možná to byla nějaká záhada místních bohů. Ach, jak ona je nenáviděla. Ne jen že jí sebrali Fausta, ale oni jí ještě dávali do obličeje nesmyslný fenomén. Povzdechla si a podívala se na nebe. Byla tu skutečně zima. Rozhodně větší než by si kdy pomyslela. Jenže netušila kam by se v téhle až bílé mlze měla dál vydat. Měla by jít rovně? Měla by se vzdálit a zase vrátit? Bylo tady toho více? Netušila, kdo by jí ale mohl dát odpověď na tyto otázky, když cestovala sama? Povzdechla si a stáhla uši k hlavě. Život a cestování bylo někdy tak komplikované. Podívala se na sníh pod nohama a pak už jen zase šla vpřed. Aneb hurá za nosem! Možná jí při tom nic nezabije.
--) Rozbitý sever
Sorry, jeden post a jsem zas pryč. Plním sportovce!
(--- Tundra
To kam se Merlin dostala byla jeskyně. Zaujalo jí že se vlez do ní skoro nedal v té bělostné pustině najít, ale rozhodně se rozhodla nacpat kamkoliv kam se dalo. Podívala se po svém okolí a do čumáku jí zarazil pach dvou vlků. Nehodlala jim tu teda ničit intimčo, ale rozhodně nehodlala toto místo také nechat neobjevené.
Podívala se na krásné rampouchy, které se tu nacházeli. Rozhodně by dokázali někoho probodnout napříč. Obdivovala jakoukoliv ledovou výzdobu a přemýšlela zda to vyrobil vlk s magií vody či se potřebovala magie ledu. Dokázal to vyrobit nějaký vlk nebo to byl přírodní jev? Rozhodně to dle tloušťky podlahového ledu v některých místech vypadalo jako nádherný přírodní jev. Možná vlci za těch pár desítek let co to tu je přispěli menší výzdobou, ale tohle rozhodně mluvilo samo za sebe. Vydala se zase proto rychle ven, Aby netušila ty dva dost možná milence co tu spolu byli. Ještě by viděla něco co by neměla.
--) Ledové pláně (skrz Tundru)
(-- Slané jezero (Přes Hraniční pohoří)
A po cestě horami, aby získala přehled o tom, co jí ještě čeká. Nakonec viděla jen neskutečné pláně bílé. To je to kde rozhodně ještě nebyla.
A teď se k těm bělostným pláním dostala. Začínala tady mnohem větší zima než bylo běžné, možná proto jí nikdy nenapadlo sem lézt, ale tohle vše se muselo prozkoumat jestli chtěla tvrdit, že svůj domov zná jako své boty. Když se poprvé její packy dotkli sněhu, ucukla. Tohle byla teprve její druhá zima a pořád si nezvykla na to, že je to tak studené na dotek, ale dost dobře si uvědomila, že teď může pít co si její hrdlo žádá, jen se musí vyvarovat žlutému sněhu. Nabrala si bělostný sníh bez čehokoliv ať už žlutého či hnědého do tlamy a nechala jej rozpustit. Takto to zopakovala ještě třikrát, než cítila pořádně, že její žízeň byla zažehnána. Vydala se proto dál, vstříc té zimě. Která se dala ještě takhle brzo vydržet. Avšak jí možná v průběhu cesty a zkoumání bude pořádná zima.
--) Mrazivá jeskyně.
(--- Prokleté jezero (přes Nížinu hojnosti)
A kde vlastně byla Merlin? Bloudila od jednoho jezera ke druhému, akorát že ani z jednoho se nedalo napít. Tady cítila vysoký obsah soli, který jí až štípal do nosu. Netušila, zdali je to přírodní jezero nebo výmysl bohů, ale rozhodla se tento fakt prozkoumat. Zdálo se že to je přírodní jev. Nevšimla si žádného neobvyklého jevu. Prostě to asi bylo zásobené podobně jako jejich malinké jezírko v úkrytu.
Nakonec se odvážila namočit celé své tělo do vody. Hezky a příjemně nadnášela. Bylo to jako skutečně levitovat. Mnohem víc nadnášela než běžná mořská voda. Bylo to tím vyšším obsahem soli? Jo, dost možná by si tenhle jev měla zapamatovat. Pro další zkoumání by to bylo rozhodně vhodné. Vydala se zase zpátky na břeh a oklepala se. Tohle bylo další zajímavé místo, které už asi nikdy nenavštíví. Neměla k tomu další důvody. Leda že by tady někde byl ten podivný obchodník. Toho vlastně taky ještě chtěla najít. Kde jen byl?
--) Tundra (přes Hraniční pohoří)
(--- Temný les
Ale zase se naskytovala myšlenka.. patřila ona ke zlaté smečce, když neuměla dobře zacházet z pocity? Musela se to od někoho konečně naučit, cítila se jako malé vlče. Cítila se jako neuvěřitelný budiž k ničemu.
Podívala se na to místo kam došla. Temná auta jezera dokonale doplňovala auru lesa, který jej z části obklopoval. Bylo to jako kdyby tahle místa od pradávna byli součástí jednoho velkého komplexu. Odfrkla si a podívala se na vodu pozorněji. Neviděla ani jednu rybku, ani část jiného podvodního života. Netušila, zdali to je zapříčiněné tou aurou nebo faktem, že tu něco neskutečně smrdělo. Odvrátila se proto od jezera a zvedla se. Vydala se směrem k Nížině hojnosti, kterou předtím navštívila s Mie. Kde jen této mladé naivní vlčce byl konec? Dokonce ani její sestru už dlouho neviděla. Kde jen byla?
--) Slané jezero (přes nížinu hojnosti)
(--- Les u Mostu
A tak se zase dostala do tohoto temného místa. Netušila, zdali to má brát jako znamení, že místa v okolí tohoto nemá prozkoumané nebo prostě jen všechny cesty domů vedou buď přes portál nebo přes temný les. Odfrkla si a vydala se dál směrem, kde si myslela že nebyla. Dneska její myšlenky byli neobvykle hlasité. Všechny křičeli ať si konečně vybere nějakou stranu, jenže ona si nechtěla vybírat stranu. Milovala jak Iridana tak i svou rodinu. Nejraději by se stala tulákem, ale prostě jí vázali povinnosti ke Zlaté smečce. Cítila, že jsou to povinnosti. Velké povinnosti, které musela prostě.. vyřešit. Které nesměla ignorovat a musela ve smečce být až do konce života. Cítil toto také Iridan? Však jí nepřipadal ani jako pořádný Chaosan. Připadal jí jen jako nejmilejší vlček. Jako někdo z její smečky a ne sebestředný Chaosan. Možná toto dobro sebral po svém otci. Nechtěla však nějak degradovat oba dva, ale rozhodně.. tam nepatřili.
--) Prokleté jezero
A tak jí opouštěli. Byl to divný pocit. Neuměla vyjádřit jestli jí to vadilo nebo byla konečně ráda sama. Alduin navíc chtěl, aby Iridana neučila. Ušklíbla se. S vodou na tom oba dva byli stejně, otázkou bylo jen kdo z těch dvou má větší vlohy pro učení, ale když se on rozhodl takto, nehodlala mu bránit. Iridan pak oznámil, že jim bude hlídat rybičky. Pokývala s úsměvem a už jen sledovala oba dva vlci jak vyráží vstříc jejich osudům. Tak otec pozná Iridana jindy. Musela se ještě pořádně rozhodnout, jestli přetáhne Iridana do zlaté nebo sama sebe do Chaosu. Dělali ostatní kvůli lásce takovéhle šílené věci? Netušila. Pro ní byla láska to co jí ukazovali rodiče, nikdy je neviděla interagovat mezi sebou, a když ano, byla moc malá na to aby si to pamatovala.
Nakonec se i ona vydala směrem k nepoznání. Nebo spíš do objevit ten zbytek míst, které neměla pomyslně odškrtnuté. A pak stoprocentně domů. Už byla připravená na to vidět se s otcem a zbytkem rodiny. Sledovala jak se jí mihá packa vedle packy. Byla tišší, než někdy jindy. Většinou by si aspoň broukala, ale teď? Pořád cítila tu krev pumy. Její první zabití z vášně. Co se s ní jen dělo.
--) Temný les
Září bylo slabší, asi se budu muset odstucknout
Jméno vlka:
Merlin
Počet postů:
6
Postavení:
Kappa
Povýšení:
---
Funkce:
Chtěla by být učitelem
Aktivita pro smečku:
---
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Prožila si predátory s Alduinem a Iridanem, do toho teda poznala svého tchána.