Příspěvky uživatele

Trochu mě zarazilo, že nešel, ale měla jsem pro to pochopení a tak se zaražený výraz přeměnil opět na úsměv. "Aha, to chápu, jsem ale hloupá, jasně že potřebuješ odpočinek, promiň mi to," řeknu a hodím po něm svá laskavá důvěřivá očka. "V klidu odpočívej, pokusím se ulovit i něco pro tebe, maso ti jen pomůže se lépe zotavit," řeknu a rozklušu se za zajícem.
Moje lovecké taktiky nejsou kdo ví jak dobré, jsem mrštná, ale tím to tak končí, zajíc si mě snadno povodí a bylo tomu tak i teď. Sotva jsem se k němu připlížila, už jsem měla pocit, že o mně dávno ví. Vyrazila jsem za ním ve snaze nasytit i Syaorana Ten vlk má vážně složitý jméno,...
Zajíc mi pořád uniká a kličkováním mě dokonce i strhne do sněhu, že se vyválím v bílé křikrývce a na nohy se vyškrábu jako velké strašidlo. Je to docela komické mě pozorovat, protože to moc nevypadá, že se to někdy dostane konce. Přesto však využiju jednoho stromu a v prudké zatáčce se o něj odrazím a místo abych zase vyletěla a ztratila vzdálenost, skočím přímo na zajíce. Zaručený to fígl. Najednou ale zjistím, že pod tlapama nic nemám a tak do tlamy naberu jen spoustu sněhu a nic z toho. Vyděšeně zvednu oči a začnu se ohlížet - pořád se sněhem v tlamě a na čumáku - kolem sebe, kam se ušák poděl, vypadám, že mám dost velký error.

Pohodila jsem mírně ocasem a úsměv mi opadl. "Ach, kam přišlo moje vychování," komentuju, že jsem se zapomněla představit. "Jsem Misty, ráda tě poznávám," řeknu a lehce ukloním hlavou. Dokloužu se z kopečku, protože je skoro nemožné tu stát, aniž by mě něco nebolelo nebo netahalo a jak se tak kloužu, zahlédnu něco hnědého. Protože to jen zahlédnu, nezkoumám, zda je to iluze nebo realita. Jsem docela všímavá, ale kde co mě dokáže zmást. "Bohové asi vyslyšeli můj hlad a támhle to vypadá že něco je, třeba je tam nora a najdeme jich, abychom se dosyta najedli," řeknu a ukážu na jeho iluzi. "Jdeme?" zeptám se nejdřív, nejsem si jistá, že bych ho sama zvládla ulovit, ale rozhodně ho nutit nebudu, navíc sám říkal, že by si něco dal. Byla jsem ochotná ho i prosit, ale na základě tohohle faktu jsem se vlka jen zeptala, zda půjde.

Sjela jsem ho šedýma očima, které se leskly jak stříbro a sálala z nich laskavost. Podívala jsem se na něj a mile se usmála, skoro bych mu až poděkovala, že ho mohu ošetřit. "Bohové na to jistě dohlédnou," řeknu a rozejdu se k jeho boku. Pomalu k němu přiložím tlamu a začnu z něj sundávat všechen nepořádek. Kdyby bylo víc sněhu, nic by na něm nebylo. "Myslím, že na sáňkování je ještě čas," řeknu s humorem a lehce se zachichotám. Pohodím ocasem a pomalu mám hotovo. "Tak, to je lepší," řeknu a přejdu zase hlavou k jeho hlavě.

Slyšela jsem zašustění a doufala, že to bude nějaké zvíře. Nedbala jsem na to, co cítím a rozeběhla se tam. Pomalým krokem jsem šla kolem svahu, protože to lehce klouzalo. Uslyšela jsem nějaké sténání a trochu přidala do kroku. Než jsem ale vlka našla, byl už na nohou a šel směrem ke mně. "Dobrý den přeji i tobě," pozdravím slušně vlky a lehce ukloním hlavou. Nečekám, až ke mně dojde a starostlivě se k němu sklouznu po tlapkách. Překvapivě dost obratně. "To sama nevím, ráda bych si něco dala, ale zatím jsem nic nenašla. Spíš mi dělá vrásky, zda se tobě nic nestalo, vypadalo to jako pěkný pád a máš v sobě zamotaná nějaká smítka," řeknu a kouknu na vyjeté koleje od jeho těla a zároveň ukážu tlapkou na jeho bok. "Můžu?" zeptám se mile a naznačím tak, že bych ho ráda očistila. Je takový maličký, nikdy jsem tak malého vlka snad neviděla, je hrozně roztomilý.

<<< Příchod

Kroky mě vedly do otevřeného lesíku. Už jsem snad věky nejedla a tak jsem pomýšlela nad lovem. Nikde jsem to ale nic necítila. Ach bohové, pomozte mi prosím najít něco maličkého k jídlu, pomyslím a dál pomalu procházím lesíkem, pokud se tomu tak dá říkat. Je to tu docela hezké, zhodnotím. Přeci jen zima mi je dost příjemná a sníh hezky ladí s mým kožíškem. Sněhové vločky se snáší pomalu na zem a v chuchvalcích pokrývají zem. Je to těžké lovit, když je zima, ale musím něco najít. Dál procházím kolem stromů a nikam nespěchám, vychutnávám si okolní přírodu a vlastně i tak nějak relaxuju.