Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Pomalu a jistě začínalo všechno tát. Objevovaly se první kvítky, které vystrčily hlavu zpod sněhové nadílky. Jeden z nich byla žlutá květinka. I když se poměrně rychle stmívalo, rostlina byla stále velmi dobře vidět. Kdokoliv by k ní přistoupil, viděl by i okousané listí. Zjevně si na ní někdo už smlsl! Stačilo však pohledem zabloudit kousek dál a bylo nemožné si nevšimnout padlého těla horské kozy, která se těšila, že si nalezla dobrou svačinku. Když se vlk odhodlal vyrazit k ní, zjistil, že z pysků jí ještě trčí kus nesežvýkané rostliny. Na těle nebyly žádné známky pod skolení - tohle musela být práce rostliny, kterou koza snědla. Tak či tak, rostlina připomínající pampelišku vlku připomněla, že ne všechno nevinně vypadající nevinné skutečně je. Tato rostlina rozhodně byla jedovatá a nejspíš i prudce, jinak by se zvíře dostalo dál než na pár kroků.

// Napište si dnes opět delší postík. Tentokrát mi v 500ti slovech popište, jak vlk nalezl rostlinu, tělo, zapamatoval si rozdíl mezi pampeliškou a paloučnatkou. Na konci můžete přidat i prozření nad jménem rostliny, jelikož se nachází i mimo Mois Gris. O splnění postu dejte opět vědět Zí! Jako vždy, na získání květiny máte 12 hodin.

>> Zlaťák

Na Zeiranovi otázky bylo odpovězeno hned, jak se ptal. Tenhle vlk zjevně neměl velký problém s tím, že by někdo zneužíval jeho znalosti. ,,Ano, roste pod hladinou jezer. Myslím, že jen sladkých," přisvědčil Zeiranovi. ,,Minimálně jsem ho našel ještě v tom velkém jezeře, které je na dalším ostrově," poučil a mávl ocáskem. Dost vlků se pak začalo doptávat na to, o čem to vlastně mluví. Vypadal docela zklamaně, Shine nadhodila, že ji tu asi nikdo neskládá. ,,Zkouška Stezky je zažitá věc mé domoviny. Vlci, kteří se soustředí na rostliny a jejich účel, musí složit zkoušku Stezky. Prochází skrz většinu území a hledají všechny rostliny, které by mohly být nějak užitečné a tak dále. Ale... dostávám se teď do docela složité části," s tím věnoval úsměv i Mireldis, která zmínila, že ve zlatém lese se nachází smečka. ,,Vím
o ní, ale nemám v plánu vkročit na území. Věř mi, z jednoho lesa už mě jedna cestující smečka vyhnala svou přítomností, takže mám tak nějak přehled, kam nechodit," podotkl a pokračoval v cestě. Vlci konečně dorazili do zlatého lesa. Večer začínal být tmavší a tmavší, což donutilo vlka v čele průvodu, aby vyvolal drobné světýlko, které osvětlovalo cestu. ,,Tyhle stromy jsou skutečně speciální!" rozpovídal se nadšeně o zlatém lese. ,,Nejen že nerostou nikde jinde na ostrově, ale co jsem slyšel, tak ani nikde jinde na světě! Tyhle ostrovy jsou svou flórou neskutečně zvláštní a magické. Ale nejsme tu kvůli Zlatým stromům," usmál se nadšeně na všechny ostatní. S tím přidal trochu do kroku a začenichal. ,,Znáte někdo houby, které zde rostou?" optal se nadšeně svých vlčích společníků (a nejspíš přivodil Vinovi mírné ptsd). ,,Potřebuju je na dokončení zkoušky, takže jestli někdo nějaké najdete, dejte mi prosím vědět!" požádal vlky a rozsvítil světýlko ještě víc, aby viděli lépe i pod spadané listí.

// Sorry, sorry, spěcháme, ať můžem co nejdřív pryč, narušovat intimčo s vlčaty nechceme, ale zlaté stromy jsou prostě endemiti :'D

Cizákovi se podařilo pro teď kýchnutí zarazil a jen si nos protřel tlamičkou, aby to nepříjemné lechtání zarazil. Následně se porozhlédl po vlcích, kteří se kolem něj shromáždili. Zjevně nečekal až takovou pozornost. Tedy... asi měl, když jim všem vyblýskl oči. Trochu nervózně stáhl uši a usmál se na dvojici vlků, která se mu rozhodla pomoci. Bylo vidět, že si cení té snahy alespoň trochu pomoct - voda z něj totiž doslova tekla, ten ne zrovna hustý déšť by jej nepromočil tolik, jako koupání v jezeře. Na slova vlků o tom, že prší, naklonil hlavu na stranu. ,,Nikdo z vás neovládá vodu? Ta je proti dešti docela účinná," podotkl trochu zaraženě. Pak ale zavrtěl hlavou. Kde bylo jeho vychování! Spokojeně zavrtěl ocasem a usmál se na Mireldis s Dagarem, než k nim konečně prohodil nějaká ta přátelská slova. ,,Zdravíčko, zachránci! Děkuji vám za pomoc. Vážně bych nerad znovu kýchal." To už se však osmělil Zeiran a poukázal na rostlinky, které měl u tlapek. ,,Tohle? To je prosím pěkně hadí tělo. Hodí se jako obinadlo. Je docela pružné i když vyschne," osvětlil před všemi vlky, kteří se dostali do blízkosti. ,,Získalo si tím i přívětek přilnavé," dodal a věnoval Zeiranovi úsměv. Vypadal, že mu rád předvede, co přesně zná. ,,Nečekal jsem, že se tak brzy setmí, jinak bych se pro něj nepotápěl teď," dodal zamyšleně a podíval se na oblohu, ze které stále padal déšť. Když si jeho pozornost ukradla Shine, zatvářil se jako sluníčko. ,,To je dobrý nápad!" Zrovna tak kývl na Taylora a odpověděl Xanderovi: ,,Aaa, to nebude třeba, ale děkuji za nabídku." S tím se po vlcích okolo jezera rozhlédl. ,,Co tu vlastně všichni děláte?" optal se. ,,Skládáte snad všichni taky zkoušky Stezky? To by bylo zajímavé! Neznám moc vlků na ostrovech, co by znali zdejší faunu." Vesele zavrtěl ocasem a rozhlédl se po všech. Ale ať už pršelo nebo ne... Když už jich tu bylo tolik, mohli by pokračovat! ,,Co to vzít přes zlatý les?" optal se. ,,Třeba mezitím přestane tolik pršet! A aspoň si zblízka prohlédneme ty zlatolístky," dodal nadšeně a než se snad někdo stihl vyjádřit, chňapl rostlinky do tlamy a vesele si to mířil směrem ke zlatým stromům. Že je tam snad nějaké území smečky mu zjevně bylo ukradené - no mohli ho nechat jít samotného? Vždyť ho někdo s takovou sežere.

>> Zlatý les

Zatímco všichni si řešili své bolístky, nevypadalo to, že zůstane dost času na to, aby stihli probrat... všechno. Slunce pomalu zapadalo a spustil se déšť, který nechráněným vlkům brzy začal nepěkně smáčet kožíšek. Aby toho nebylo málo, sem tam profoukl i chladnější vítr. Nebýt těchto dvou nepříjemných elementů, noc by byla příjemná - být lidi, určitě by nebylo třeba si dnes zapínat zip mikiny až ke krku. Pro vlky s hustým kožichem však už začínalo být teplo i za studenějších nocí.
Do poměrného ticha, které přerušovaly jen hlasy vlků, kteří se zde shromáždili, se vynořil někdo další. Přímo z jezera, ve kterém se ještě před chvílí topil Zeiran. Chvíli kuckal, musel dokonce něco vyplivnout. Brzy se však oklepal a vypadalo to, že všechno je v pořádku. Nezněl jako někdo, kdo se topil. Dokonce držel i nějaké rostlinky, které se mu teď válely u tlapek, jak znovu nabíral dech. V ten moment však přišel závan ledového vzduchu a vlk, který právě vylezl z vody se celý otřásl, zarazil s pootevřenou tlamičkou... a pak si kýchl. Ono to kýchnutí samo o sobě nedělalo moc, spíš byl problém ten efekt, jakým bylo provázeno. Celé okolí Zlaťáku osvětlil paprsek světla a na chvíli vlky, kteří se nacházeli v jeho blízkosti, i oslepilo. Vlk stáhl uši k hlavě. ,,Pardon, pardon! To nebyl účel! Není tu někdo kdo by mě... vysušil?" zkusil to aspoň, když už si tak nevybraně získal pozornost vlků okolo. To už se však zarazil, pootevřel tlamičku a vypadal, že brzy bude kýchat znovu.

Amorek - Faust&Merlin

Amorek se úspěšně leč ne zrovna nadšeně dostal k jeho poslednímu páru, který se rozhodl očarovat jeho mocí. Bylo mu líto, že pro letošek již musí skončit se svým "řáděním" a vrátit se na svůj růžovoučký obláček, odkud leda může zamilované sledovat, ale nikoli je již ovlivňovat svými šípy. Povzdechl se a přiletěl blíže k vlkům, kterých si všiml. Byli tři - Aetas, jeho dcera Merlin a Faust. Rozhodně neměl v plánu trefovat staršího vlka, který tu zřejmě jen hlídal svou dceru před nápadníky, kterým by mohl být právě Faust. Ušklíbl se a popoletěl blíže k Merlin a Faustovi. Chvíli dumal, koho vlastně nechat vzplanout, proto si pro jistotu připravil dva šípy, kdyby se náhodou nedokázal rozhodnout. "Tak kterého z vás?" zamyšleně na oba hleděl a hodnou chvíli přemýšlel, nakonec se rozhodl využít oba šípy. Namířil na ně a vypálil. Nad oběma mladými vlčky se objevila symbolická srdíčka a Amorek s tímto činem pro letošní rok skončil a vrátil se zpět na růžový obláček, kde nabere síly do příštího roku...

Šíp trefil Fausta i Merlin. ♥

Amorek - Favori&Ayshi

Předposlední pár, který Amorka čekal, byl v Dunách. Pousmál se a na nic nečekal a rovnou se vrhl do Dun, kde na něj čekala Ayshi s Favorim. Opět vlci, kteří si neznali a teď měli příležitost se poznat a ještě ke všemu v přítomnosti bůžka lásky, který se rozhodl jejich seznámení zpříjemnit. Chvíli v kopcích písku hledal, než se mu je podařilo najít. Pohlédl na Ayshi a následně na Favoriho a usmál se. "Takže vy dva jste moje poslední oběti lásky, výborně," šibalsky se usmál, jak jinak. Vzal do tlapiček šíp a namířil. Dal si na čas, ale přesto vystřelil na vlčka, který tu příliš dlouho nebyl a zasmál se. Nad Favorim se objevila srdíčka. Amorek se k nim o něco přiblížil a křikl k nim: "Užijte si dar, který jsem vám poskytl," těžko říct, jestli ho ti dva slyšeli či nikoli.

Šíp trefil Favoriho. ♥

Amorek - Dagar&Black

Amorkova cesta se již opravdu blížila ke konci a měl ještě pár hodin na to, aby někoho mohl strefit, než se vypaří jako pára nad hrncem a zase ho nikdo rok neuvidí. Chvátal, jak jen to šlo, aby toho stihl ještě co nejvíce. Zabloudil tentokrát do Sněžných Tesáků, kde narazil na Black a Dagara, kteří se jako většina neznali. Amorek si promnul tlapičky a pousmál se. Dagar tu byl na ostrovech nový a mnoho vlků ještě nepotkal a už vůbec ne zamilovanou vlčici. Ušklíbl se a pohlédl na Black, která zrovna moc příjemná nebyla. "Tak to holčičko ne," zahihňal se a šíp lásky trefil přímo do Blackiné zadnice. Nechtěl, aby se Dagar setkal hned s někým nepříjemný a rozhodl se tomu pomoci amorovým šípem. "Užijte si vaši láááásku," zamumlal k nim, přičemž se nad Black objevila symbolická srdíčka a Amorek zmizel na poslední výpravy.

Šíp trefil Black. ♥

Amorek - Taylor&Solfatara

Jeho řádění po ostrovech se kvapem chýlilo ke konci. Amorka to tížilo, ale věděl, že za rok se zase vrátí. A kdo ví? Třeba z těch několika vlků se opravdu zamilují a skončí spolu, jen bylo třeba Amorkovo popostrčení. Každopádně ne všichni toto popostrčení k partnerskému svazku potřebovali. Například Taylor se Solfatarou již partnery byli, dokonce plánovali vlčata, tak proč střílet šíp lásky, když není třeba? Sice není třeba ke vzplanutí, ale posílení partnerství také rozhodně není na škodu a Amorek se rozhodl, že to udělá u těchto dvou. Chtěl, aby se vlčata narodila do harmonického svazku a tímto činem toho mohl dosáhnout. Na nic nečekal a z luku vystřelil jeden svůj šíp který trefil Taylora. Amorek se usmál a zmizel. Nad Taylorem se objevila srdíčka lásky.

Šíp trefil Taylora. ♥

Amorek - Anakhi&Ásleif

Z Tajgy Amorek zamířil rovnou do Tiché zátoky, kde opět hledal své oběti, ve kterých by mohl zažehnout lásku, kterou měl ze všeho nejraději a moc rád ji šířil mezi ostatními. Poletoval nad zátokou a dlouho hledat opravdu nemusel. Zahlédl hnědou Ásleif s mrňavou Anakhi, které se právě potkaly. Amorek se šibalsky usmál a rozhodl se i u těchto dvou vlčic probudit lásku. Nikdy neměl problém strefovat vlky, ač byli stejného pohlaví. Vlastně nikdy nad tím moc nedumal a prostě střílel, co to jen šlo. Amorek se posadil poblíž vlčic a sledoval je. Přemýšlel, kterou trefí. Ovšem co o těch dvou věděl, tak nakonec rozhodl, že bude lepší trefit hnědou, Anakhi si s touto situací rozhodně nějak poradí. Vzal si šíp do tlapiček a natáhl jej a nakonec z luku vystřelil a střelil Ásleif do sedínky. "Milujte se!" křikl k těm dvěma, kdo ví, zda ho vůbec slyšely. Nad Ásleif se objevila srdíčka, která značila Amorkův vliv, který brzy zmizel.

Šíp trefil Ásleif. ♥

Amorek - Lucian&Tissa

Ve zbývajícím čase, co Amorek měl, rozhodl se navštívit Tundru, kde věděl, že někdo je. Chvátal, aby stihl ještě co nejvíce vlků, než zmizí zpět na svůj růžovoučký obláček lásky. Netrvalo dlouho a všiml si Luciana a Tissy, kteří se oba náhodou dostali do Tajgy, kde začne jejich vzplanutí! Lucian byl již postarší vlk oproti Tisse a to se Amorkovi líbilo. Líbíte se mi a hodíte se k sobě. Usmál se a k těm dvěma se přiblížil. Ještě na sebe nenarazili, ale Amorek vyčkával, až se tak stane a bude jednoho z nich moci trefit šípem lásky, který již držel v tlapkách a čekal. "Tu vás mám," zazubil se sám pro sebe a šíp natáhl a jak bylo u sebe blíže, vypustil šíp, který se trefil do zadnice Tissy. "Přeji vám jen lásku!" hejknul a odlétl zas pryč.

Šíp trefil Tissu. ♥

Amorek - Einar&Dante&Astrid

Jak už na Lukách ho napadlo strefit více vlků, plánu se chtěl držet, ale ne u tamté čtveřice, ale rozhodl se, najít si jiné oběti na jeho menší experiment. Nevzpomínal se, že by někdy trefoval více než dva vlky, ale možná zapomněl. Za ta léta strefil tolik vlků, že si to jeho hlava již nepamatuje. Každopádně to mu nebránilo v tom to udělat a proč ne rovnou ve smečce? O to to bude jistě zajímavější. Rozhodl se navštívit Alateyskou smečku, která tu sídlila poměrně nově a jistě je třeba utužovat vztahy, no ne? A tohle období bylo stvořené přímo pro to. Amorek proletěl skrz území a rovnou si zalétl do úkrytu, kam byl vedený svým pomocníčkem - kompasem. Nemusel dlouze hledat více členů, ti se mu naservírovali úplně sami. Hezky do úkrytu, ve třech... No výborně. Prohlédl si všechny tři přítomné a přemítal, co a jak má udělat, aby mu vše vyšlo dle plánů. Jistě musel trefit alfu, jak by k tomu chudák přišel? Bum ho! Nad Einarem se objevila srdíčka lásky. Amorek pohled přesunul na Danteho a Astrid a přemýšlel nad scénáři, jak by tohle setkání mohlo dopadnout. Mlaskl a vystřelil další šíp. Měl využít i ten třetí? Nebo posledního nechat se poprat s touto situací? Sic by to mohlo být velmi zajímavé, ale na druhou stranu ty vztahy chtěl utužit, ne naopak. Proto vystřelil šíp i na Astrid. "Lásku Alateyskou vám třem přeji," uculil se a zmizel tak rychle, jak se objevil.

Šíp trefil Einara, Danteho a Astrid. ♥

Amorek - Wyian&Thia

Z Oázy do Luk. Takhle rychle se Amorek přemístil. Chtěl stihnout ještě co nejvíce vlků, než mu dojde čas a zase na rok zmizí. Neměl to rád, ale nic mu nezbývalo. Proto si musel užívat všechny chviličky, které tu trávil se strefováním (ne)vinných vlků, kteří o jeho přítomnosti neměli nejmenší tušení. A to se týkalo i Thii a Wyiana, kteří sem právě mířili a Amorek se rozhodl, že si na něj s radostí počká. Líbilo se mu, že se jedná o dva přibližně stejně mladé vlky, kteří byli vlastně ještě vlčaty, sic odrostlými, ale stále vlčaty. Hned jak je Amorek spatřil, rozzářil se mu úsměv na tváři. Viděl, že jich jde více, ale jeho intuice říkala, že není nutné strefovat všechny čtyři, ač by to byla jistě velká zábava, ale třeba někdy příště. Na nic nečekal a přiblížil se k mladému vlčkovi, do kterého následně strefil amorkův šíp a jen se smíchem dodal: "Užívejte lásky!" zahihňal se a zase zmizel.

Šíp trefil Wyiana. ♥

Amorek Wissfeoh&Mireldis

Pomalu a jistě se Amorkova práce blížila ke konci a jemu zbývalo již jen pár vlků na seznamu, které chtěl strefit. Jistě nemohl vynechat ani Oázu, která byla sice teplá, ale proč nedopřát někomu ještě větší zahřátí? To ho do očí trkli dva vlci - Wissfeoh s Mireldis, kteří se právě setkali a blížilo se jejich seznámení. Amorek si promnul tlapičky a usmál se. Měl hned jasné, koho vlastně trefí. "Výborně, výborně," zašklebil se a přiblížil se k těm dvěma a chvíli je tiše pozoroval, jak on rád občas dělával. Mireldis se hned ujala seznamování a Amorek nechtěl více čekat. Vzal svůj luk se šípem a namířil. Nemusel moc dlouho mířit, byl dostatečně blízko na to, aby se trefil přímo tam, kam chtěl. "Lásku vám přeji, moji milovaní," uculil se a poof. Byl zase pryč a nad strefeným vlkem byla jen srdíčka.

Šíp trefil Wissfeoha. ♥

Amorek - Mercer&Sierra

Amorek neotálel a pokračoval ve svých cestách po Mois Grisu. Jeho šípy mu pomalu a jistě docházeli, ale ještě jich tam pár bylo a toho chtěl využít. Nehodlal nechat jediný šíp nevystřelený, proto musel najít další vlky, na které by se daly amorkovy šípy použít. Jeho kompas jej dovedl ke Slanému jezeru, kde v dáli zahlédl Mercera a Sierru, kteří odpočívali u jezera po jejich dobrodružné výpravě přes nehostinné pláně na severu. "To bude třeba napravit jejich vyčerpané nálady," šibalsky se usmál a opět do tlapiček vzal luk se šípem a namířil. Chvíli přemýšlel, zda má šíp schytat vlk nebo vlčice, ale nakonec usoudil, že tentokrát ho pošle do dalšího vlka. Jak jej trefil, objevila se nad ním srdíčka a než Amorek stihl zmizet, houkl: "Vám dvěma taktéž přeji lásku!" A pak jako kdyby se po něm slehla zem.

Šíp trefil Mercera. ♥

Amorek - Sar&Laelia

Netrvalo dlouho a Amorek se dostal do Severních hor, kde by údajně měli být další vlci, které by mohlo strefit svými oblíbenými šípy. Zaculil se a přiblížil se k Sarovi a Laelie. Ti dva se neznali a teprve teď se i potkali, o to by to mohlo být zajímavější, ale kdo ví, třeba to tak nebude a bude to pro ně spíš trápení než krásné seznámení, ale to si Amorek nechtěl připustit. Muselo to dopadnout prostě hezky. Sar se zdál, že jej vlčice zaujala, ale jak to měla Laelia? Zdál se jí hnědý vlček sympatický? Těžko říct a jelikož tohle Amorek nevěděl rozhodl se trefit svým šípem šedavou vlčici. Nemusel moc dlouho čekat a vypustil šíp, který zaletěl přímo do zádele Laelii. "Lásku vám přeji," zahihňal se a zmizel. Nad Laeliou se objevila opět srdíčka, která značila Amorkův vliv.

Šíp trefil Laeliu. ♥