Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Příšera se pomalu, ale jistě začala hroutit a bylo vidět, že pod snahou Lissandry umírá, až "zemřela" nadobro. Vlci vyhráli a překvapivě ani nikdo nepřišel k úhoně. Tu se objevil Nero. Právě v čas! "Já věděl, že to zvládnete," řekl spokojen sám se sebou, že se všemu vyhnul. Posadil se k vlkům, kteří ho asi ne úplně rádi viděli, ale jakýkoliv odpor vůči nim odrazil, přeci jen útočit na boha není moc moudré. Pomalu došel k Lissandře a z vaku, který měl přehozený záda někde mezi břichem a zadkem vytáhl lahvičku, kterou na ní položil - no hlavně na ten hnus, který jí znepříjemňoval pohyb. "No, já vím, já vím, jdu pozdě, ale stále vám hrozí nebezpečí," řekne zatímco ošetřuje Lissandru - překvapivě velmi něžně a mast je fakt příjemná a pomáhá. Nakonec se od ní zvedne a znovu zaloví v brašně. Z té vyhodí 3 krystaly, které začnou vycucávat sílu vlků, kterou získali z ovocných plodů. Ti se začnou zase zpět měnit. Jakmile je magie odebrána, Nero se raději rychle klidí z cesty.

KONEC

Odměny:
Lissandra - 3 tlapky
Azzip - 2 tlapky
Xere a Shine - 1 tlapka
- Přidáno

Síla vlků se rozhodně nerovnala jejich síle samotné. Vycucávat z někoho vodu je hezká představa a vlastně v praxi fungovala dost dobře. Lissandra příšeře ubrala možnosti kde čerpat další bahnu a tak se nemohla nijak obnovoat. Když se do toho přidal i Xere, bylo i vidět, že se příšera začíná tak trochu rozpadat. Je to snad výhra? Trpící Lissandra nevypadala nejlíp, ale na rozdíl od Azzip unikla prudkému nárazu Xereho, který nezvládal držet vítr a ten se začal měnit v jakési tornádo. To nasála vytahovaná voda, kterou měla v tlapách Azzip a zkrátka ji neudržela a oba dve to smetlo z oblohy do odporného bahna. Naštěstí ne do toho lepkavého, které by jim sice i tak moc neublížilo, tak raději se v něm neválet. Bažiňák byl hodně poničený a vlastně celý takový vyschlý jak potrhaný. Rozčíleně kolem sebe máchal, řval, ale všechno jen ničil, místo aby to tekuté bahno pohlcovalo do sebe a spojovalo v lehce lepkavou páchnoucí směs humusu. Vlci byli na pokraji svých sil a proto museli přijít s nějakým efektivním nápadem, který příšeru dorazí a zničí nadobro.

Ne, že by měl Nero potřebu zdrhat ze souboje... ale jaksi si nerad špinil tlapky. Možná že se ale vrátí, no ne? No dobře, asi spíš ne. Jak začala Liss používat magii země, kterou měla sice vrozenou, ale naprosto nevěděla co s ní, země jí sice začala poslouchat, ale její tělo spíše protestovalo, neuměla se soustředit na dvě věci najednou a protože tak dobře nelítala jako Azzip s vedou natož pak Xere se vzduchem, rychle skončila na zemi. Vyčerpaná vlčice ale něměla ani chvíli na odpočinek, protože tím svým počínáním bažiňáka pěkně naštvala a ten neváhál a začal kolem sebe máhat bažinnáma chapadlama co to šlo. Nejen, že kolem začal kácet a vyvracet další stromy, ale dokonce se i začal natahovat po vlčici, která mu ukázala, že má vážně hodně síly. Teď byl zas čas na jeho magii. Obluda začala řvát a z hrdla jí začalo létat nechutné bahno, která poleptalo všechno kolem a zasáhlo vlčici zadek, zadní nohy a ocas. To všechno se jí slepilo dohromady a pomalu se nemohla ani hnout, co s tím? Nechutné lepkavé bahno jí děsně svědělo a zdálo se, že jí stahuje, svazuje a začíná drtit svaly a pomalu i kosti. Když do toho strčí čumák, přilepí se? Kdo ví. Obluda se vyprskala a dala tak šanci na protiúder, ale ne moc dlouho.

Obluda nedala vlkům moc času přemýšlet a ihned se rozmáchla v celé své “kráse” a shodila dva stromy vedle sebe, jeden se s ohromým prasknutím přelomil v půli a druhý dokonce vyvrátila i s kořeny. Oba dva spadly mezi vlky (to jestli někoho trefily nechám na vás)
Nero se podíval na Lissandru, která se ho furt na něco vyptávala. Zavrčel na ní a přitom se začal měnit do své normální podoby obrovitého vlka. Takže se z tenoučkého pískání veverky stalo opravdu nehezké hrdelní vrčení. ”Proč by měl bůh všechno znát?! Prostě je to nějaká příšera, víš kolik jich tu je?!” zavrčí a máchá kolem se naštvaně tlapou. Mezitím si ho monstrum všimne. Tedy spis si všimne jeho přívěšku, který je plný energie, kterou bažiňák chce. Začne se tedy natahovat co to jde, ale jakmile není v bažině, tak nemůže nic, dál se nedostane. Proto se k němu začne chtivě natahovat a hrozně u toho vřeštit. ”Aaah,” povzdechne si bůh a seskočí k Lissandře. ”Na!” řekne a vrazí jí do tlamy asi 7 bobulek, přičemž jí skoro exploduje tlama, do které se to skoro nevejde a trochu jí tím přidusí. Ano, jsou to ty samé bobulky.
Poletující vlci, kteří se učí s tím, jak se vlastně mimo zem pohybovat si mohou všimnout ještě jedné věci - příšera pravděpodobně nic nevidí, protože moc nezaregistrovala, že Nero seskočil a natahuje se pořád stejně. Otázkou je, zda je to výhoda, protože očividně jí dobře fungují jiné smysly. Toho zmatku samozřejmě využije Nero a s tichým “puf” zmizí.

//napíšu v neděli/pondělí nejpozději, pořadí je na vás

Veverčák se zamračil na Lissandru, jakože ho dost urazila. ”To ty jsi ho vzbudila, tak si to užij,” řekne opravdu dost dotčeným tónem a otočí se na bažinu, která se dá do pohybu. Hladina se začne chvět a stále tu je ten problém s balónkovými vlky. Ti se dostanou do další fáze, kdy se jejich břicho sice začne vyfukovat, ale jejich antigravotační stav neustane. K jejich zjištění dokonce začne lehce svítit celé jejich tělo a dokonce se začne trochu měnit. Shine se vystuží hřbet kamenitýma šupinama, z ramen jí vyrostou větývky a krk i ocas prokryje spoustu květin. Na těle se jí objeví svítící klikyháky v zelených barvách. Její síla v magii země vzroste na magimum. Díky kamení na zádech je ale těžší než ostatní a tak se jí hůř poletuje, ale je o dost obratnější při zemi. Oproti tomu Azzipino tělo začne být mnohem vláčnejší a ohebnější, teď je to spíš 99% vody a zbytek prostě ona. Všude kolem ní cáká voda při každém pohybu a její ocas s vrchem hřbetu, krkem a čelem je čistě spíš jen takový vodový sloupek, trochu připomínal fontánu. Poslední je tu Xere, který dokáže poměrně dobře korigovat své létání, kolem něj proudí vzduchové viry a tělo tak nějak ztratil svou hmotnost a kdyby někdo chtěl, asi by skrz něj dokázal prohodit i kamínek, aniž být ho zranil. Lehkost jeho těla jej vynese do velké výšky. Všichni tři jsou maximálně našlapané odrazy svých magií, která je ovšem bude rychle vyčerpávat vzhledem k jejich vlastnostem.
Na druhé straně máme protivníka, který se vynořil z bažiny, kam spadla přes chvíli Lissandra. Je to obří hmota ničeho, takový beďar na hladké bažině, který má jen obří tlamu, která pohlcuje všechno. Je tvořen z mokřadu pod sebou. Takže voda, rozložené rostliny, sem tam nějaký klacík, kámen, větev, žába. No prostě hnus! Vlci nic takového nikdy neviděli a tak neví, co všechno tvoří jeho tělo a co to vlastně celkově je. Bažinová příšera začne hrozivě řvát a ničit všechno co je kolem ní. Cokoliv, co se zamíchá do jejího těla jí zvětší a žere opravdu úplně všechno!

Veverčák se zaměřil na Lissandru, která k jeho zjištění ještě nic nepožila. Vyzývavě se na ní podíval a jen se posměšně zasmál. Bylo tedy nad slunce jasné, že to on je klíčem k téhle bobulkové lapálii. Nero byl dokonce tak drzý, že jí podběhl přímo pod nosem a uháněl po větývkách kolem keříku na druhou stranu a vodil jí sem a tam kolem ostatních, dokud se Lissandře nepovedlo zahučet do močálu. Vypadalo to, že tohle by mohl být konec vlčice, ale s velkým štěstím se vypotácela nějak ven. Sice měla štěstí, ale z hloubi močálu, kam zajela se něco začalo hýbat a na povrchu se tvořily smrdlavé bubliny, které praskaly a nahazovaly hnědo-zelenou hmotou všechno kolem. "Voda" se začala ohřívat a i samotný Nero přestal divoce poskakovat sem a tam.

Jak se vlci začali cpát bobulkama, veverčák Nero se tiše smál na větvi. Toho si všimla Lissandra, které tak nějak došlo, že ta poťouchlá veverka jim to udělala naschvál. Vypadla tedy z mámení bobulek a když viděla, jak se její nový kamarádka a ti další dva cpou jak nevázaní, dostala na veverčáka pěkný vztek, čehož si on ale vůbec nevšímal, jak se za břicho popadal smíchy.
Ostatní už skoro otrhali keřík a nebylo to nic hezkého, protože aniž by si toho všimli, jejich břicha se začala podivně nafukovat, ale nikoliv těžknout. Jejich pozornost tedy zabraly až po chvíli a to už byla břicha ve stavu, kdy je doslova nadlehčovala a podivně svítila barvou právě jejich elementů. Vlkům se začalo dělat špatně od žaludku, nebylo to ale na zvracení, spíše jako by jim někdo všechny orgány prohnal mixérem. Břicha se začala tak nafukovat, že vypadali jak američani z realitišou o nadměrných vahách a ani jednomu se to úplně nelíbilo. Nemohli ale nic dělat, protože se pomalu začali odlepovat od země a mohli se jen bezmocně odrážet po špičkách, něco jako kdyby byli na měsíci, ale nemohli ani plně dopadnout na zem. Samozřejmě tu zavládla paranoia, ale boj v tomhle stavu by byl spíše pro smích, než k něčemu dobrý. Nafouklé balónky ale nevěděly, že to nejhorší je teprve čeká.

//Liss: Tvůj post čekám jako první a hned po něm mě kopni a napíšu

Veverka Nero utíkal spokojen s tím, že nahnal tolik vlků na louku, kde byl jeden jediný keřík. Ani jeden z vlků nikdy nic takového neviděl, bobulky je lákaly jak vůní, tak i pohledem. Keřík vypadal obyčejně, ale plody na něm hrály několika barvami - jedny byly v červených tónech, druhé v zelených, další v tmavě modrých a poslední byly hodně světloučké tyrkysové spíše do modra. Náhoda? Nemyslím si! Vlky samozřejmě lákaly ty barvy, které byly spřízněné s jejich vrozeným elementem (//koukala jsem, že máte každý po jedné tlapce ve svém vrozeném elementu, takže je to asi jasné). Vlci podstoupili nelehkou zkoušku, aby se k nim vůbec dostali a Nero měl teď jedinečnou příležitost sledovat, jak se v nich zvedá chtíč. Bobulek tu bylo docela málo a každý z vlků - ač byli všichni celkem přátelské povahy - je začal chtít mít sobecky pro sebe. Obzvláště Lissandra a Shine, které mají stejný element začaly pociťovat rivalitu v tom, čí zelené bobulky budou. Nad místečkem se vznášel bojový éter, dojde k němu ale?

Mokřady nejsou a nikdy nebyly bezpečným místem. Voda je tu úplně všude a měkká půda není úplně dobrá na chůzi, takže se vám co chvíli boří tlapy a co si budeme povídat, nijak zvlášť to tu nevoní. Takže kdo ví, co sem přilákalo zdejšího boha Nera, který právě sleduje nové tváře, které jej ještě vlastně neznají a to je přece škoda, ne? Jeho plány nováčci brzy poznají a tak se jim tak trochu vkrade do mysli a vede jejich kroky tam, kam on sám chce.
Lissandra zabraná do rozhovoru i přes zajímavé téma nepřehlédne veverku, která je nápadně podobná právě tomuhle bohové, což ona sice neví, ale i tak je jí veverka nápadná, možná protože má kolem sebe náramek, který je z barevnýrevných, moc voňavých bobulí, na které dostane chuť každý, kdo je ucítí. Je možné že veverka běží na místo, kde je jich víc? Nebo si je jde schovat a má v doupěti i jiné pochutiny? Určitě by nebylo na škodu jí sledovat. Veverka ale skáče po stromech a tak se vyhne borcení do bažin, ale ty bobulky prostě musí mít!

//Asi to nebudeme prodlužovat a rozepisovat zbytečně

Vlkům se vzdávat nechtělo, byli to piráti, ale to měli dělat. Kapitán byl mrtev a vyděšená posádka by jistě odmítla bojovat. Černý vlk, který byl pravděpodobně novým kapitánem jen vrčel na podlaze. Koukl po bílém, jako by spolu komunikovali a pak zavrčel na Samanthu, protože jí považoval za vůdce skupiny, vzhledem k jejímu zabití kapitána Rudochlupa. "Takových ostrovů ještě je," zavrčí na ní podrážděně a zvedne se. Pomocí svých kouzel vyjedou z podpalubí bedny, které jsou ale prázdné, vzhledem k tomu, že už předtím neměli moc svého a ještě je vybrakoval Sya. Vypadne jen pár zlatek. Otevře bednu, kam předchozí vlk hodil Samanthin kvítek a hodí do něj to, co vypadalo z podpalubí. Koukne na Sam, aby dal najevo, že víc nedostanou, sama viděla, že víc nemají. Protože to není žádný laskavý vlček. Bednu hodí na pláž a s ní i Sam s Lucianem, pomocí podobného kouzla jako použil bílý vlk předtím. Pak koukne na draka, který se začne stahovat k Syovi na břehu, protože se chce vrátit zpět do truhličky. Lissandra je tedy násilým stažena a když je u truhličky, opět se promění ve vlčici a malý dráček se vrátí do svého příbytku. Pomocí magie tak vlci odplují, protože dodrželi jejich podmínky a dál se s nimi vybavovat nehodlají.

VYHODNOCENÍ
Protože jste mě všichni příjemně překvapili a hlavně fakt potěšili svou aktivitou, akce se odehrála vážně rychle a možná jsem pro vás mohla připravit i víc příběhu, ale takhle to asi stačilo ne? Určitě mi nechce nějakou zpětnou odezvu, ať vím co a jak příště.

Odměny:
Protože jste si herně mohli nahrabat zlato a nějaké ty cetky, pak vám přidělím finance dle toho, co jste si nakradli + zbytek vzhledem k tomu, jak jste bojovali atd
Ellie - Ellie si odnesla tlamu zlata a nebojovala, ani nic jiného - 30kšm + zraněná nožka a drobné ranky
Lissanda - Z truhlice na břehu 50kšm + 5% síly a 5% obratnosti nebo 1 tlapka - logické a chytré jednání
Lucian - Z truhlice na břehu 50kšm + 10% libovolně + 2 tlapy - chytře využitá iluze a nápad se zastrašením, líbí se mi i držení povahy
Samantha - Z truhlice na břehu přívěšek + 20kšm - ubrala bych trochu na tom co může a nemůže
Sya(nevím jak dál) - Z truhlice na břehu 50kšm + 30kšm co nakradl v podpalubí + 5% do síly a 5 do vytrvalosti - nápadité uvažování, je vidět, že jsi to pročítal a přemýšlel nad tím

Protože se myslím všichni z vás přihlásili do Yaloru, jsem ráda, že jsem si s vámi mohla zajít nějakou akci, strašně super, že jste fakt měli chuť psát a hráli aktivně. Aktivita ale není to jediné, co jsem sledovala. Jde o komunikaci na discordu o komunikaci se mnou, mezi sebou atd. Sledovala jsem vaši ochotu k odpisům a i to, jak jste přistupovali ke hře a jak jste se projevovali při hraní. Proto bych ráda vypíchla Elrica, který mě zaujal svým přemýšlením a i když některé věci řeší nad rámec možností vlka (víme o čem mluvím), fakt se mi líbí. Beru ho jako potencionálního člena do nového týmu Yaloru a doufám, že svou aktivitu i nadále udrží, pokud ano, budu ráda, když se po prázdinách připojí do hry. Určitě bych ráda uvažovala i o Sam a Liss, které mě utvrzují svou aktivitou a fakt mám ráda, že napíšu a jsou schopné odepsat, obě mají ještě své malé "ale", ale určitě bych i vám ráda řekla, že o vás uvažuju :)
Hrozně jsem ráda, že máte chuť hrát a chodit na moje akce, určitě se ještě před Yalorem něčeho dočkáte, protože si chci proklepnout víc zájemců a takhle je to nejlepší :D

Jakmile začal Áres pít ohavnou vodu z jezera, udělalo se mu pěkně zle, voda vážně není dobrá na pití. Kdo ví co v ní všechno plave za zdechliny a co ještě. Pořád tu byla taky hrozba od toho obrovitého tvora. Nebylo moc dobré tu zůstávat. Jakmile Áres dopil, nenapadlo ho zkusit promluvit, ale jak ho bolelo břicho, vyšlo z něj zakňučení. Konečně se mu začal vracet hlas! Jakmile se ale pokusil něco říct, nešlo to, měl by vody vypít víc, aby se mu vrátil hlas? Ale vydrží to jeho břicho? Udrží ho Ellie při životě, aby vypil dost vody na to, aby se mu vrátil hlas? Když už to podstoupí, pomůže to? Je to dost riskantní a může to být náhoda, že se napil z Badu a vyšel z něj konečně hlásek, ale co když to dělá každá voda? Co teď a jak to vysvětlí Ellie?

Samantha, které se podařilo tiše proplýžit až k Rudochlupovi to neměla vůbec těžké. Občas čekáte velký boj a místo toho přijde přežraný spící vlk. Nebylo divu, že ho panika na palubě nerozrušila, byl tak přežraný, že chrápal hlasitěji, než křičeli jeho vlci. Před vlčici se dostala jedinečná možnost, zabít ho, nebo udělat cokoliv jiného, věděla, že musí jednat rychle, tam nahoře se to bude jen zhoršovat.
Lissandra, která se pídila po něčem zajímavém se začala natahovat ke knize, která jí přišla nejsympatičejší, obzvláště protože doufala, že v ní najde nějaký návod. Jakmile jí ale otevřela zjistila, že neumí číst - tedy ne tímto jazykem. Náhle se ale loď naklonila po Lucianovou magií a na Lissandru spadla truhlička s čínským drakem navrchu. Jak dopadla na její tělo otevřela se a z krabičky vyletěl velmi živelný dráček ne větší než její tlapka. Usadil se jí na zátylku a v tu chvíli bylo zle!
Mezitím se Lucianovi začalo dařit tak moc, že vlci od něj a jeho hadů jen s jekotem ustupovali. Trochu se ale přepočítal, protože i když bílý držel z posádkou. Najednou se kousek od něj otevřel portál a jím přímo před něj proskočí černý vlk, kterého se tak moc chtěl zbavit. Použil totiž moc prstenu, který se dá sehnat i v putovním obchůdku - ten plesnivej šedák by si měl dobře rozmýšlet domu co prodává. Na palubu přistál pytel plný pokladu a černý velmi obratně uhnul Lucovu ocasu a skočil po něm. Tohle bude výborný bojovník. Když po něm ale skákal, vypadalo to, že už s Lucianem bude ámen, ale komůrka, kde byla Lissandra se rozletěla a z ní vyletěla Lissandra - ano, vyletěla, proměnila se totiž v ohromného čínského draka, který byl na délku stejně dlouhý jako celá loď. Měla trochu zastřenou mysl tou pro měnou, ale měla výhodu ve svém velkém těle se snad neprorazitelnýma šipinama - magie ale žádná.
Sya, který byl skrytý v houští mohl to všechno vidět. A taky mohl vidět, jak truhlička vyletěla jako by jí někdo zahodil a dopadla kousek od něj k lodi. Jenže ta se velice nebezpečně potácela sem a tam, takže bylo docela nebezpečné pro ní plout. Pošle zbarvení draka poznal, že je to Lissandra, možná že v truhličce bude nějaký další drak nebo návod jak se oddračit, rozhodne by bylo fajn jí mít.

Liss
Jakmile se vlčici podařilo proklouznout do komůrky, dveře se za ní zabouchly. Bylo to tu fakt hodně stísněné a nacpané všemožnými cetkami. Lissandra mohla zjistit, že zevnitř dveře tak snadno otevřít nejdou a tak si potřebovala ideálně něčím pomoct. Jenže udělat jakýkoliv pohyb biť jen hlavou byl obtížný. Jako první na zem letěla lahvička s nějakou tekutinou, která trochu nevalně voněla. Místnost zářila od dalších kuliček, které byly u země. Jedna byla asi jako tennisák a měly opravdu různé barvy. Bylo tu spoustu předmětů, které měly vázne zajímavé ornamenty a drahokamy. Jak ale věděla, zlato vlci ukrývali v truhlách, tak proč jsou tyhle cetky tady? Mohou být magické?

Loď
Lucianova slova nikoho nezajímala, jeho plky o tom co koho je spíše rozesmály posádku. Jakmile ale začal o bozích, byla to jiná, hlavně po tom, co jim dal důkaz o jejich existenci - nebo se o to spis snažil vlastní magií. Posádka ihned zmlkla a brala to docela vázne. To se ví, že piráti jsou pověrčivý, ale ale všichni.
”On-on-on má pravdu! Tahle vlčice pálí!” vykřikne ten co drží Samanthu a už se dál nepřemáhá snášet její magii. ”Co to je za hlouposti! Jen vás tahá za nos! Koukněte na ně, to dělají oni svým elementem!” zavrčí bílý vlk a snaží se dát svou posádku do kopy. Když v tom se ozve odkudsi jakási rána a podivný řev, což vlky moc nepřesvědčí, kdyby tak věděli, že to Lissandra shodila další cetku, ve které byl řev zhrzené sirény. ”Jsou to boží vyslanci, proklejí nás a skončíme v Bernardském osmistěnu!” začne plašit jeden z vlků a v tom propukne panika, takže si nikdo nevšímá zajatců a všichni jsou mimo, až na bílého, který je jediný racionální a snaží se opět zjednat pořádek.

Sya a Ellie
Jen co se dal Sya na útěk viděl, jak se vrací zbytek pirátů se Sam a Lucem. Nenapadlo ho nic lepšího, než se schovat do nejbližšího keře, protože když viděl, co s nimi dělají a on má plno jejich zlata - no, je lepší se jim vyhnout a tady na té pusté pláni toho dvakrát moc není. Ať už naštěstí nebo naneštěstí, nedošel moc daleko od lodi a zároveň měl dobrý výhled na kajutu kapitána Rudochlupa, kudy právě vyskakovala Ellie. Vlčice zahučela do mělčiny, takže se nevyhla nárazu o dno vody. Trochu si při tom pochroumala tlapku a dostala docela silný naráz na hrudník, což snížilo její obratnost. Syu neviděla, ale on viděl jí. Mezitím už byli ostatní dávno na lodi.

Liss
Liss nevyužila šance a raději se zdržela na lodi, kdo ví, jestli to bylo moudré rozhodnutí, ale už nebylo cesty zpět. Chvíli po tom, co Sya odešel a ukryl se v keři kousek od keře, kam se za chvíli ukryje Ellie, přišli vlci a jí nezbylo nic jiného, než se ukrýt v postranní chodbičce za kajutou mezi lany. Tady ovšem objevila pytel plný jakých si barevných kuliček. Měli tmavě zelenou barvu a divoce se v jich něco míchalo. Byly zavěšeny v sítích kolem dokola kajuty, co to asi je? Viděla tu i několik zbraní a dalších lán i sítí, to vše bylo rozvěšeno po boku kajuty. Když vyletěl Rudochlup, Liss ještě víc zalezla za kajutu. Pořád měla možnost skočit a zachránit se, ale v tom uviděla dveře, odkud svítilo zajímavé světlo, překvapivě nebylo těžké je otevřít - pozor, dveře, ale pěkně vržou!

Luc a Sam
Oba vlci byli mrštěni na palubu a Lucián hned přivazován k hlavnímu stěžni. Přivázali ho zády ke stěžni, takže vypadal, jak když dělá povel “popros” jen měl přední tlapy svázané podél těla. Vlky ovšem uspávala blízkost jeho ocásku a tak ne úplně vsi silou utáhly provazy. Přesto ho ale omotali tak dobře, že se z nich jen tak nedostane. Naopak Samanthu hodili doprostřed paluby a vzhledem k tomu to předvedla předtím jí jeden vlk držel zubama pod krkem, že skoro nemohla dýchat. Jeden z nich jí dokonce strhl kvítek a přihodil ho do jedné bedny na lodi, kde bylo mnoho dalších podobných cetek.
Jakmile ale Rudochlup rozrazil dveře kajuty, všichni se uklidnili. ”Co je to tady za rozruch?! To je tak těžké nechat svého kapitána odpočívat a donést kořist? Místo toho zase slintáte nad nějakou čubkou! A co je tohle zas?!” štěkne na něj a koukne na Luciana. ”Pane! Pro poklad jde První důstojník, tihle nám chtěli překazil plány, tak jsme je zajali,” zahlásí bílý vlk a Rudochlup na něj jen nevrle koukne. ”Hmm, tu si nechce a on? Postup znáte ne?” broukne nevrle, zatím co obchází Samanthu a klape při tom dřevěnou nohou v monotóním rytmu. Samantha už trochu zná magie a elementy a proto z nej cítí velkou moc. Jeho posádka rozhodně nebude tak tvrdý oříšek jako on samotný. Rudochlup se rozejde do druhé části podpalubí. ”Jdu si pro žrádlo, tak tu buďte potichu, ať se aspoň jednou pořádně vyspím,” zavrčí a zaleze na druhou stranu lodi do podpalubí.

Ellie
Rudochlup se vysmál pokusu vlčice něco udělat. Sílu měla, ale jeho magie a schopnosti byly silnější. S lehkosti přetrhal její kořínky a rozešel se za ní. ”A přesně proto jsi ty jen pro zábavu a tvé přítelkyně taky,” řekne, protože ví, že se jich tu pohybuje víc. Dveře se znovu obepnou mnohem silnějšími liánama a Ellie může jasně vidět, že už nemá šanci. ”Ty nikam nepůjdeš, budeš se hezky koukat, jak tvé dva kamarádíčky přivážu ke stěžni a nechám je tam na slunci hladovět, dokud nezešílí a až budeme na širém moři, vysunu jim prkno a oni se po něm hezky projdou a pak jen žbluňk! A bude po nich a té jejich drzosti!” řekne spokojeně a přejede Ellie čenichem po hrudi a nasaje její pach. ”Jsi tak mladá, mladý maso já rád,” řekne slizky a odstrčí jí od dveří. ”A teď si tady hezky lehneš a-“ v tom ho přeruší rány na palubě od jeho posádky. Sváže Ellie nohy k sobě a nějaký mořský řasy jí omotají tlamu. ”Hni se a předhodím tě všem svým dvanácti vlkům!” zavyhrožuje jí, ale protože jednal docela ve spěchu, nepřivázal jí tlamu úplně. Že by šance pro Ellie?