Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Postovaná: 51

Jojo, trénovat a cvičit. To byl fakt. No, Noira napadlo, že by mohl ještě trošku pocvičit. Ne nic velkého nebo vyčerpávajícího. Ty chorože bylo dost těžké nechat vyrůst. Ale když zkusí něco menšího, tak by to mělo fungovat. Co bych tak mohl zkusit? Něco z hlínou nebo kamením? Přemýšlel Noir, ale kamení tady tolik nebylo a nevděl, co by s ním měl zkusit a tak se pokusil o hlínu. Tedy, vytvořit něco jako maličkou zídku. Byla velká jenom tak jako prsty na tlapách a dlouhá maximálně jako Noir sám. Ale když se soustředil, tak se povedlo! Nadšeně se ušklíbl a pak se podíval na Dail a Deirona.
"Jo, přesně tak, a nebo taky na Ledových pláních či prostě někde, kde je zima a sníh." Dodal ještě k tomu. Zauvažoval, jaké by to bylo mít magii ledu a jestli by se mu to hodilo. Mohl by si vytvářet ty rampouchy, ale to by musel dělat pořád, což by ho nejspíš brzo přestalo bavit.
No jo. Pokud se vrátí na podzim, tak třeba mít štěstí budou. "Jo, to je dobrý nápad. Vrátíme se sem na podzim." Díval se na Deirona a pak na Dail a pak řekl: "Hele, my už asi půjdeme. Jestli chceš, můžeš jít s námi. Je to na tobě."

//Po domluvě se odpojujeme s Dail od Deirona.

>>> Tichá zátoka

Postovaná: 50

Sedl si na zadek a sledoval dění. Poslouchal, co říkají a moc jim do toho nevstupoval. Zatím. Nechával to na své starší sestře. Když však Deiron mluvil o svých magiích, střihl uchem. "Led? To zní docela zajímavě. Co s tím dokážeš?" Připomnělo mu to totiž tu skvělou zábavu v Mrazivé jeskyni a pomýšlel na ty krásné krápníky z ledu. "To by se ti možná trénovalo dobře v Mrazivé jeskyni." Vyslovil nakonec Noir.
Na Dailinu spekulaci, že je ovoce asi jen na okrasu, přikývl, že tomu asi tak bude. "Nejspíš. Na co jiného." Ale i tak mu to vrtalo hlavou. "Třeba bude dobré sem zajít jindy, jestli to ovoce nepadá v jinou roční dobu." To byla taky možnost. Jejich nový malý kámoš o ovoce už zájem nejevil, jak si Noir všiml, ale on s Dail to nějak potřebovali uzavřít, tak nejspíš to vykoumají jindy. Jestli vůbec. Však to stálo za pokus odhalit záhadu. Alespoň měli další cíl. Kromě najít Rain, tak odhalit záhadu ovoce modrého stromu.
Bylo zvláštní slyšet mluvit Dail o tom jak bojovala proti chaosu, ale tu historku slyšel. Bylo to celkem vtipné, to, že nyní je členem právě chaosu. "Jo, proti chaosu." Potvrdil to Noir, ačkoliv on ve válce nebyl. Zubil se na Deirona. Zajímavé. Kolik smeček na ostrovech je? Zlatá, Daén, Chaos...

Postovaná: 49

Byl rád, že to mladej pochopil a že mu to nemusel nějak krkolomně vysvětlovat. Takže jo, ovoce nebo co to bylo, chtěli to prostudovat a nejlépe si nějaké utrhnout.
"Jo, magii větru. Přesně tak." No, když nad tím tak přemýšlel, asi ta magie nebude vůbec marná. Možná by si též mohl pořídit tuto magii. Dail napadla ještě jedna věc a vyzkoušela ji. Tu i Noira překvapilo, co Dail se svou magií dokáže. Netušil, že umí i tohle. To bylo dost působivé. Přesto ani tahle dovednost nám nepřinesla kýženého úspěchu. Jako by ty plody odtrhnout vůbec nebylo možné. "Proč tam tedy ty plody rostou, když se nedají utrhnout. To nedává smysl." Byl z toho zklamaný, ale bylo to i dost zajímavé. K čemu by tedy mohly být dobré?
Jak se zdálo, Deiron byl magií Dail hodně nadšený. Ani se mu Noir nedivil. Taky by potřeboval nějakého učitele magie. Jak se zdálo, plody ze stromu nedostanou, tak si mohou udělat takový magický dýchánek. Bohužel o Rain neslyšel. No, alespoň se zeptali.

Postovaná: 48

"To právě nevíme, ale je to jedna z věcí, která nás fakt zajímá a chceme to zjistit." Začal Vysvětlovat Noir mladíkovi. "Jak jistě víš, duby mívají žaludy, ale tohle na žaludy nevypadá. Jenže co to je, to se takhle ze země moc nepozná a tady máš tedy důvod toho, proč jsme se snažili vylézt nahoru a zjistit to." No a kdyby to náhodou mladýmu nedošlo, tak raději Noir i ujasnil, že to zkoušeli už sundat i jinak. "Magie větru to taky nesundá a to ti garantuji, že tady moje super sestra, umí s magií hodně skvělý kousky!"
Pak se zasmál a k Dail promluvil: "Vidíš? Já ti to říkal, že bychom museli být veverky nebo něco takového." Mrkl na ni. Pak se zase podíval na Deirona. "Tak vítej malý brachu. A odkud pak jsi?" Zeptal se ho. "Jo a nepotkal jsi náhodou vlčici jménem Rain?" Když už, tak se zeptal. Proč ne, nic za to nedají, když se zeptají.

Postovaná: 47

Zkoumal toho mladýho. Dail, když si přítomnosti mladšího vlka také všimla, očividně ale pátrala pohledem, zda nemá poblíž někoho dalšího. No jo, to je taky fakt. Nikdy dřív mě to nenapadlo, ale mohla by to klidně být nějaká léčka. Uvažoval jsem o této situaci. Poslat mladýho vlka a pak obklíčit ty, na které by chtěli ušít nějakou tu boudu. Kdyby tady někdo takový byl, že jo. Noir zavětřil, ale kromě nového pachu, jistě toho vlčka, tady žádný jiný další nebyl. Takže svou bujnou představivost pozastavil a sedl si pěkně na zadek.
Když přiskákal k nim, pohlédl Noir do koruny stromu. "Vidíš tam to ovoce? Teda, pokud to je ovoce. Chceme zjistit, co to je a prozkoumat to. Ale ten strom je moc vysoký." To bylo zřejmé od pohledu. Vždyť tenhle modrý dub byl tak desetkrát větší než jakýkoliv obyčejný dub na ostrově. Kdo by nechtěl pokořit jeho výšku.

Postovaná: 46

Sice moc nevěřil, že se jim to podaří, protože veverky opravdu nebyli, ale i tak to bylo dosti zábavné. Až na ty pády, ale zase nepadali z nijak extra velké výšky, takže i ty se daly v poklidu přežít. S nadšením tedy sledoval, jak se Dail znovu a znovu snaží vyšplhat výš a sám přemýšlel, jak by ještě mohl zabodovat a co vymyslet na vyzkoušení nějaké nové taktiky. No, sám netušil, co zkusit, ale zaujalo jej, o co se pokusila Dail. I když to opět nevyšlo, působilo to takhle celkem dobře a tak zkusil udělat totéž. Tedy se rozběhl a odrazil se od kmene stromu. Dokonce zavadil tlapou i o chorož, který však nebyl tak pevný, jak se zdál a tak se pod váhou Noira odtrhl od kmene a spadl dolů. Noir pak přistál ve větvích, které tam přičarovala Dail, ale tak nešikovně, že stejně jako chorož i on skončil zase na zemi. Začal se smát a pak si všiml něčí přítomnosti.
Nedaleko nich stál nějaký mladý vlk, asi ve velikosti Wyiana, když se potkali před pár dny na Červené louce. Postavil se na nohy a díval se na příchozího, který se asi snažil vybádat, co tady ti dva dělají. "Nazdar." blafl na na vlčka.

Postovaná: 45

Zasmál se, když to řekla a byl to upřímný a vřelý smích, takový jaký snad ještě nikdo jiný ani neslyšel od Noira. Možná to bylo poprvé, kdy se smál takhle, ale už v té Mrazivé jeskyni byl uvolněný, takže možná, že poprvé to nebylo, ale i tak to stálo za zmínku, neboť jak se zdálo, Dail se podařilo roztát Noirovu slupku z ledu a nedůvěry. "Asi máš pravdu, je to třeba vyzkoušet!" A její další návrh vypadal jako výzva ke hře a proč si nezadovádět? "Tak do toho! Jsi na řadě, drahá ségro." Pobídl ji a díval se pobaveně, jak se snaží opětovně vyšplhat. Ale nakonec i tak nevylezla výš. Však překoná Noir svůj rekord? Pokusil se o to, rozhodně ano, ale ty větve byly poněkud dosti pružné a tak, když se natahoval tam, kde by se i překonal, větev se zahýbala a on, přeci jenom nebyl veverka ba ani kočka, takže už byl na zemi taky.

Postovaná: 44

Asi nemělo moc smysl se hádat. Ale bylo to i hezké. Lepší než se hádat o něčem, co by nebylo příjemné. Takhle to byla namísto hádky spíše taková hra kdo z koho. Noira to rozhodně přivedlo do mnohem lepší nálady než byl. I když ani před tím nebyl v nějak špatné náladě. Spíš byl odhodlaný proto najít Rain. No teď měli i další cíl. Ovoce. "Jak myslíš. Nebudu se přeci hádat se voji nejlepší sestřičkou. Co bych to pak byl za bráchu, že?" Jen si ještě přisadil takovou tečičku a pak už se díval, jak se Dail snaží. To bylo působivé. "Jo, takhle by to taky ško." Dail se to rozhodla vyzkoušet, ale brzy skončila na zemi. "Tak to zkusím i já, doufám, že se nepřizabijeme. No, proč? Třeba právě proto." dodal, když skončila na zemi.
Zkusil to i on, a dokonce se dostal i výš, ale pak i on žuchl na zem. "Hm... co teď?"

Postovaná: 43

Opětoval ji otření se a rozhodně se hodlal hájit. Hájit si svou pravdu, které věřil: "Ale jsi a nepřeháním. Jsi jediná koho mám." Tetu Stray už neviděl týdny. Naposled ji viděl před útokem cizáků. Věřil, že je v pořádku a že se prostě jenom míjeli, tak jako se Dail míjela s Rain. "Jsi a jsi a jsi skvělá." A hotovo.
"Ano, a taky zač je toho chaos, hihi." Tehdy byl mladý moc a nyní trochu zesílil a i když je pořád mladý dost, už ne tak, aby se sebou nechal vláčet.
Nenechal se pobízet dvakrát a tak se začal soustředit na to, aby něco vyrostlo na kmeni stromu. Něco vyrostlo, ale nebylo toho dostatek, aby mohli vůbec vylézt. S bídou se mu podařilo, aby na stromě vyrostly dva chorože, ale cítil, že moc víc nezvládne. Přišel k nim a prohlížel si je. Uneslo by to vůbec vlka? "Pokud se z nás nestanou veverky, tak tohle asi nedáme." Oznámil trochu otráveně, neboť se mu nezdálo, že by to mohlo vyjít.

Postovaná: 42

"Nemáš zač, sestřičko." Kdyby mohl, tak by se asi červenal. Ještě nikdy nikdo mu neřekl nic tak hezkého, jako právě Dail a to, že by mohl být dokonalý. Užíval si toho příjemného pocitu, který ho náhle hřál u srdce. Oh, ano, měl teď tu nejlepší sestru, jakou mohl kdy mít. "A ty jsi zase ta nejlepší moje starší sestra." Žádná jiná neexistovala.
"To si piš. Příště už si to odskáče a jestli se mi neomluví, tak ho kousnu." Sliboval si Noir.
Díval se na strom a na korunu a plody. "No jo, nějak ho musíme otestovat, ale jak?" A odtrhnout ovoce byl dobrý nápad. "Jenže jak to provedeme? Na ten kmen asi nevylezeme. Je moc příkrý a ty větve jsou moc vysoko." Na to asi budou muset použít magii. Dail to zkusila po svém, ale se stromem to jenom něžně zavlnilo a ovoce zůstalo pevně viset dál na stromě. "Tak to fakt netuším. Co nechat obrůst kmen choroži a vyskákat po nich nahoru, ale... asi to je blbý nápad." Uvažoval Noir nahlas.

Postovaná: 41

"I já s tebou. Když budeš chtít, stačí říci." Mrkl na ni Noir a myslel to vážně. Nevadilo by mu to, cestovat po ostrovech, když by potřebovala. Vlastně teď měli takový nový cíl a tím byla sestra Dail. Najít Rain bylo alespoň důvodem, proč cestovat společně dál.
"Ne, nedozvíme, ale to nevadí. Asi měl jenom moc vysoké ego." A Noir nevýhodu. Ale tu už teď neměl. Alespoň už nebyl slabý jako moucha. "Upřímně, já nevím, jestli bych se ho ptal, jestli mu nic není, ale co vím určitě, že bych se o něj nepřerazil." Byl už zvyklý, že když má jen jedno oko, musí se víc dívat kolem sebe a spoléhat se taky víc na uši a nos, protože se ztrátou oka ztratil i prostorový odhad. Musel si vytvořit jiný způsob jak nevrážet do věcí kolem něj.
Podíval se na strom. "No jo, mohl by být nějak kouzelný, ale jak? Vypadá jako dub, ale to listí." Bylo modré. A po žaludech tady na něm taky nebylo ani památky. "Vidíš to ovoce? Vypadá to jako jablka nebo broskve. Ale nikdy jsem neviděl tohle na dubech."

Začarovaný les >>>

Postovaná: 40

"Tak to asi budeme teď dva, kdo sem občas rád zajde." Sice kvůli incidentu s tím vlkem, by to mohlo být naopak, ale to byl ješt vyhublý a slabý. No, kdyby ho potkal teď! Asi by si to s ním i vyříkal. "Hele, to fakt netuším. Asi byl myšlenkami jinde nebo já fakt nevím." Odpověděl na to, jak se to, že o něj zakopl, mohlo vlastně stát. "No v tu chvíli asi slepý byl. Ale pak už ne. Raději jsem zdrhnul, protože to jsem nebyl zrovna v nejlepší kondici a vysvětluj nějakýmu namachrovanýmu vlku, že jsi ještě mládě i když jsi velká." Jo, ani sám netušl, jak by reagoval on sám. Ale on by určitě o někoho jen tak nezakopl.
"Výborně! Já taky ne. Myslíš, že je možné, že by tady vyrostl někdy nedávno? Nezdá se být malý." Jak se blížili, byl spíš větší a větší než okolní stromy. "Jestli je nový, tak je asi magický." Poznamenal Noir ke stromu s modrým listím.

Postovaná: 39

Ano, bylo to tak. Našli místo, kde byli dříve už oba. Ale to nevadilo, alespoň to byla nějaká změna. I tak bylo s podivem, kolik míst, na která narazili, ještě dříve prozkoumána jejich maličkostmi nebyla. "A je to pěkný les." Jak si mohli všimnout, les byl i dosti hustý. Za noci se dokonce mohl jevit ještě hustší, protože stíny často působily jako iluze toho, že před vámi stojí další stromy. I tak se tady Noirovi líbilo.
"Tady jsem potkal vlka, co o mě zakopl. Představ si a ještě byl naštvaný, že co mu překážím. No chápeš to?" nechápal totiž, jak ho mohl ten vlk tenkrát vůbec přehlédnout. "Musel být buď hloupý nebo slepý." Ironie byla, že ten vlk nebyl slepý, zatímco Noir měl jenom jedno oko.
"Tak půjdeme dál. Jestli chceš." Zadíval se někam, kde se čnil k obloze jakýsi velký strom. "A tam už jsi byla?" Zeptal se, ale nečekal na zápornou odpověď. On tam ještě nebyl a tak se tam chtěl podívat. A co kdyby tam narazili na stopy Rain?

>>> Modrák

Mokřady (přes Tajgu) >>>

Postovaná: 38

Byl rád, když se vymotali z bažin. No, z mokřadů spíše, ale kolik chybělo, aby se z toho staly bažiny? Moc ne. A stejně tak moc rozdílů v tom neviděl. I když by měl. Asi by viděl, kdyby ho mokřady zajímaly. Ale už z principu ho nezajímaly. Komárů zde taky bylo požehnaně, takže byl fakt rád, když byli od těch mokřin co nejdál a to ještě nějakou chvíli je hejno komárů obtěžovalo. "My ji najdeme." Pokud tady někde na ostrovech je, jednou ji musejí potkat. "A když ne v tomto lese, tak v nějakém jiném." Zazubil se a mrkl na Dail. To už vstupovali do lesa, který oba poznali. "Taky jsem tady už byl, ale hádám na opačné straně." Kývl hlavou do nitra lesa. "Takže Rain, kdepak jsi?" Začal pátrat po známkách nějaké přítomnosti Dail sestry.
Podíval se i na Dail, jestli třeba ta neuvidí něco, nebo neucítí, co by ji napovědělo. "Tak co? Cítíš něco?"

Postovaná: 37

Tak tady zapadnout do nějaké tůně v noci teda nechtěl, to fakt ne. To nebyly dobré vyhlídky na budoucí život Noirův a určitě ani ten Dail. "Asi se raději vrátíme a půjdeme někam jinam, dřív než zahučíme do nějaké tůně a ještě se utopíme." A ano, kdo ví, co všechno tady žije. Aby je nestáhlo nějaké monstrum do bažiny. "Máš pravdu, pachů je tady hodně, ale vlčích moc ne." S tím se tedy otočili a vydali se zpátky do míst, kde to nebylo takhle zrádné a nečvachtala jim voda pod tlapami. Zamířil tedy do míst, kde už to znal, ale zrovna v této části ještě nebyl. "Les, kam jdeme bývá, řekl bych, že frekventovaným místem, kde vlci rádi chodí. možná tam najdeme stopy po Rain spíše, než-li tady."

>>> Začarovaný les (přes Tajgu)