Příspěvky uživatele
< návrat zpět
Naštěstí ale nebylo třeba dalších výstrah ani útoků. Narušitel byl nakonec odehnán a Noir si konečně oddechl. No, byl trochu už utahaný, jak se pořád někam vlekli a běhali prakticky sem a tam a tam a sem. Otřepal se od té vody. Pořád cítil mokro v kožichu, ale alespoň už na ně nepršelo. Ještě přesunul srnce dozadu a svalil se vedle něj na zem. "To teda. Docela mi to připomíná tu nemoc, co tu tak řádila. No, taky mě trochu vzala." Začal se chechtat. "Tehdá jsem se schovával zrovna v tom Zlatým lese, když jsem myslel že horečkou shořím." Jo, bylo to vtipný. "Ale žádný zaťák mi stejně nepomohl." Pak si zívl, přitáhl si tlapy k tělu, aby si vytvořil teplo a nechal pod sebou vyrůst hřejivý mech. Udělal totéž i pod Faustem. "No, tak co ses dozvěděl na tý louce?" Byl zvědavý. "A co ten oheň? Říkal jsi, že tě pálí uvnitř, už to je lepší?"
(Říjen)
Jméno vlka: Noir
Počet postů: 25
Postavení: Beta
Povýšení: xxx
Aktivita pro smečku: Hledání případného dočasného úkrytu. Obstarání potravy na horší časy - srnec.
Krátké shrnutí (i rychlohry): Narušování hranic Zlaté smečky, šťourání do Rhaaxina, taktický ústup, pomoc Faustovi pomocí Plazivce, výroba "chodítka/nosítka", zachraňování Fausta z vody, lov srnce na horší časy a taky pro členy chaosu. Přesun do Hraničního, hledání bezpečného úkrytu.
Bobříci: ano
• špeh - prozkoumej hranice smečky (Zlatá) +5 kšm
• učitel - dával terorii a pomáhal Faustovi vybrat si magii, kterou si koupí u Wua +5 kšm
• voják - útok na Rhaaxina s Faustem +5 kšm a 5% na 5 kšm = +10 kšm
• miluj - vyrobil Faustovi nosítka a vlekl se s ním z Mělké pláže přes bažiny, Mangrovy až do Tiché zátoky. +5 kšm
• zachránce - ošetřil Faustovi zranění po souboji pomocí Plazivce +10 kšm a 1% na 1 kšm = +11 kšm
• lovec - srnec s Faustem +10 kšm 1% na 1 kšm = 11 kšm
= +47 kšm
(III)× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní (4b) 4/4
(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 5/5
(III)× Pokus se ubránit své bezpečné místo před nájezdníkem (včetně predátorů)
Ale jo, tohle místo mu přišlo jako dost slušné na to, aby se tam vměstnali a i více vlků. Celá smečka asi ne, to bylo jasné, ale muselo a mělo to stačit. Několik vlků se sem mělo vejít, celkem v pohodě. Jako nebyl to úkryt co byl u jezera, ale bylo to docela fajn místečko.
"Slušný místo a zdá se, že není obydlené," ale jestli skutečně bylo neobydlené nebo patřilo predátoru, který je následně zastihl, o tom neměl Noir ani šajnu a i kdyby měl, nejspíš by stejně zachoval tak, že by se zvíře pokusil vypudit. Už chtěl být v suchu tak moc, že ho to hrozivé mručení spíš popudilo. Pustil srnce a prudce se otočil na vstup do jejich úkrytu. Zavrčel tak hrubě, že zároveň použil magii až se země před úkrytem zatřásla. (Aby bylo jasno, netřásl celým pohořím, nýbrž jen plochou před vstupem) Predátor měl tedy docela nepříjemný zážitek že mohl i spadnout na zem. Jestli tohle stačilo na to, aby utekl to Noir nevěděl, ale byl připravený zaútočit i jinak.
(III)× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní (4b) 3/4
(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 4/5
Také se mu nelíbilo, že zde mohli narazit na mnoho vlků, ale zatím byli v místě, kde jen tu a tam někdo prošel, když mířil od Prokletého jezera na Louku nebo naopak. Místo, kde byl předtím Wu bylo mnohem dál na sever. Věnoval bratru úsměv, "Fakt, jo? Tak to jsem zvědavý, ale jo, nejdříve nějakej suchej flek a pak můžeme řešit, co dál." Počasí zatím bylo neměnné. Popadl proto srnce a šli.
Jak dlouho se s tím srncem táhli nevěděl, nepočítal minuty ani kroky. Prostě táhl v dešti dál. Přišlo mu nakonec fajn, když Faust něco zahlédl. Něco, co vypadalo jako dostatečný úkryt. "Vypadá to, jako slušné místo. Není nijak velké, ale to je někdy spíš i výhodou." uvažoval Noir nahlas. Faust se ptal, kam se srncem. "Asi pro něj uděláme dolík, hm někde vzadu?" Navrhoval.
(III)× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní (4b) 2/4
(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 3/5
Noir hodlal zvíře odehnat všemi možnými prostředky. Hodil po ní šutr a pak vrčel. Cenil na šelmu zuby, ani neslyšel příchod bratra! Zaznamenal ho teprve ve chvíli, když se predátor naštvaně, po příchodu druhého vlka, rozhodl zlostně zamručet a nakonec odběhnout pryč. Noir se otočil na flekatého. "Tak tady jsi. Šel jsem tě hledat dolů, ale tam už je jezero po celé louce." Odplivl by si znechuceně, kdyby to dokázal. Ale jako vlk to, pochopitelně, neuměl. "Vezmeme toho srnce a musíme najít nějakou jeskyni. Tady v horách jich musí být přehršel. A za chvíli bude tma." Poznamenal. Rozhlédl se kolem. Dokonce použil i magii Aury, aby proskenoval blízké okolí, jestli ta kočka opravdu zdrhla nebo jestli tady není další vlk. Pak odhalil srnce, kývl na flekatého a sám se chopil jedné nohy, aby ho mohli odtáhnout někam výš do hor.
Noir
• 400 postů pisálek +40 kšm
Deinell
• 200 postů +20 kšm
Zapsáno.
(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 2/5
(III)× Setkej se tváří tvář s predátorem (1b)
(III)× Napiš v horách jeden post alespoň po dobu čtyř dní (4b) 1/4
Kvetoucí louka >>>
Noir opustil trosky dřevěného golema. Však ani nebylo poznat, co to před chvílí bylo. Prostě se golem rozpadl na klády a větve. Musel se tomu uchechtnout. Pořád nad tím přemýšlel. Mohl něco takového využít k boji? Určitě ano, jen si musel promyslet jak to použít. Ale tohle, co se mu stalo, bylo úchvatné, když si to zpětně přehrál. Bylo to mnohem impozantnější, než vytvořit jen nějaký strom, byť by byl třeba vysoký několik metrů.
Stoupal k místu, kde ukryl pod kameny jejich srnce, když si všiml, že tam u toho místa někdo je. No, nebyl to vlk. Alespoň ne nejblíže Noirovi. Pokud tady byl i jiný vlk, v první chvíli nebyl zaznamenán. Jen to zvíře, co se snažilo vyhrabat Noirovův a Faustův úlovek. Noir se rozzuřil a hrozivě zavrčel na šelmu. Rozběhl se přimo k ní a pomocí magie hodil kočce na kebuli pořádný šutr velikosti její pěsti. Doběhl skoro až kní a zuřivě na ní cenil zuby.
(III)× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty (3b) 3/3
(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 1/5
Kvílivec >>>
Jakmile dostal Noir trochu toho vzteku pod kontrolu, což u něj bývalo docela těžké, začal se soustředit na myšlenku, že se k němu země natahuje. Že jej objímá a ucítil tvrdé, ale zároveň příjemné dřevo, které uchopilo jeho tělo a vyzdvihlo ho nad hladinu. Že by pod ním vyrostl strom? To si myslel. Jenomže cítil, jak ho dřevo drží a napadlo ho, že se z něj nedostane, v tom ho dřevo pustilo a on žuchl opět do vody s velkým šplouchnutím. Ale do skunčí zadnice! To jsem z toho vyklouzl? Vyplaval a pokusil se otočit, aby se podíval na své veledílo, ovšem, to se k němu blížilo a už se po něm natahovalo. "Do prde... co to je?!" vyjekl, ale to už ho dřevěný golem držel zase. Noir se zmítal, ale golem ho držel dál a i s ním zamířil do hor. No jakmile se dostali na pevnou půdu ze záplavy a proudu skryté řeky, golem Noira pustil a rozpadl se na několik dřevěných špalků a větcí. Noir na to chvíli zíral jako na zjevení samotnýho Nera, protože toho jaktěživa neviděl. Pak nad tím zavrtěl hlavou. Tlapou udeřil do kmene, ale ten se už nepohnul.
"Hustý!" Vnímal, že to byl jeho výtvor. Jen tak úplně nevěděl, jak k tomu došel. Možná byl už tak dobrý v ovládání země, že si vytvořil tohle. Nakonec ještě párkrát plácl do ostatků golema a pak se vydal zpátky do hor. Mířil k srnci.
Hraniční pohoří >>>
(III)× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty (3b) 2/3
Kvetoucí louka >>>
Věděl, že tady ta zatracená řeka je, ale jak se to všechno semlelo, nevěděl, kde. To se však záhy dozvěděl. Cítil, jak ho proud strhává. Jak ho nese s sebou, jako nějaký kus klády. Naštěsí se ho voda nepokusila strhnout pod hladinu do svých útrob i když i to, bylo možné, že se stane. Noir plaval. A samozřejmě se pokusil využít i pomoc magie. Jen se mu špatně soustředilo a když se pokusil vyvolat nějakou liánu, které by se mohl zachytit. Tak ten proud ho vážně ponořil pod hladinu. Jako by řeka byla živá a snažila se mu znemožnit užití magie. Jako by se mu vysmívala, že je mocnější než hloupá země, protože ji prostě vymyje! Tak to ne! Ty hloupá potopo! Mě nedostaneš! Tohle ho doslova rozzuřilo. Kdyby ovládal oheň, asi by se voda nad ním začala přímo vařit! Ale to on nedokázal. Místo toho zabral ještě silněji, aby se dostal zpět na hladinu.
>>> Kvetoucí louka
(III)× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty (3b) 1/3
Hraniční pohoří >>>
Vydal se hledat Fausta, zamířil dolů z pohoří. Bylo dlouhé, takže nebylo divu, že se vlci minuli, pro tuto chvíli. Samozřejmě Noir neplánoval Faustovi zdrhnout, ale jak pršelo, prostě nevěděl, kudy se z toho klečovitého křoví pak flekáč vydal. Jen tušil, že dolů. Pohodil hlavou a mířil dolů též. Občas ho do nosu udeřily různé pachy, byly všelijaké. Od šelmího čpivého zápachu, až po voňavé, senem a bylinami zářného libého odéru býložravců. Cítil, též myši a sledoval, jak se před ním blíží vodní plocha jezera. Nechtěl jít až přímo k němu, Neměl to v plánu, prakticky už skoro ani nebylo poznat, kde jezero bylo, jen pár stromů trčelo korunami nad hladinou, jako ostrůvky rákosí lemujících bývalý břeh. No a v tom se to stalo, když sestoupil pod hory, nevěděl, kde je řeka. Jen tušil, když mu podklouzly tlapy a zbytek svahu sjel po zadku přímo do vody. Ihned se ho zmocnil silný proud skryté řeky.
>>> Kvílivec
Shine a její doprovod (Northia a Alina???)
Ta černá vlčice, co byla vysoká skoro jako jeho bratr Zeiran, mu někoho připomínala, ale nevěděl koho. Vlastně ani nevěděl, jestli ji kdy viděl. Neznal ji, ale měla tak podobný pach jemu, až mu to přišlo zvláštní. Díval se na ni, jako by se ji snažil přečíst. Ale nechtěl tady před ostatními říkat jak se jmenuje a kdo je. Tohle prostě nechtěl, ale vlčice ho zajímala, ne, že ne a opravdu to nebylo z hlediska, že by s ním mlátily hormony, nýbrž, byla mu tak povědomá, tak zvláštně blízká. "Hele, Shine, ty, nevím proč, ale prostě bych si s tebou rád promluvil, ale mezi čtyřma očima a čtyřma ušima. Vypadáš totiž dost podobně jako můj bratr." Aler to bylo tak vše, co řekl. Chtěl si sní promluvit a moc a nevěděl jak, ale jak řekl, až budou sami, tady bylo až příliš mnoho vlčích uší.
Olízl si tlamu, "No, koukám, že můj společný cestovatel se kamsi," rozhlédl se, ale Fausta neviděl. Co? On jako, fakt zmizel jako malý vlče? Chce si snad hrát na schovávanou? "odešel, asi bych se po něm měl podívat než se tady na ostrově utopí, to on má totiž jaksi ve zvyku. Hm." Zamručel nespokojeně, ale pak se na vlčice usmál: "Dámy, slečny, Shine, těšilo mě, ale fakt se po tom troubovi půjdu podívat, snad se ještě setkáme." Usmál se zubivě na všechny vlčice, ale pravdou bylo, že na Shine nechal pohled o něco déle. Snad aby i ona se zamyslela nad tím, proč by měla být podobná jeho bratru.
>>> Kvetoucí louka
"Shine, to je hezké jméno," a ne jenom jméno. Tahler dáma vypadala, že je starší, ale pořád pěkná. Možná proto po ní Faust tak pokukoval. Ale něco mu na ni nesedělo. Tedy, jako, voněla tak trochu jako on. Ale ne úplně ale... Chvíli na ni koukal jako na zjevení, jako by měla něco říci. Ona se ale zajímala o Fausta.
"Odvar z Trychtýřku? Hm, no, proč ne, poslední dobou objevuji zajímavosti rostlinného světa." Pronesl Noir. Jo, nikdy předtím ho to nebralo a ani netvrdil, že by chtěl být léčitel, ale, tohle se mohlo zase hodit a byl by hňup, kdyby nebral, že jo. "Trychtýřek? Roste na loukách. Jasný tam se kytkám to... líbí." Dávalo to smysl. "Dezinfekce, takže by se hodila před Plazivcem jo?" ujišťoval se Noir. A tak se vydal za černou vysokou vlčicí.
Kvílivec (přes Kvetoucí) >>>
"No jo, to klidně můžeme zkusit, co by se s tím stalo, ale tohle jsem na mysli neměl, víš? Spíš jsem uvažoval nad tím ve větším měřítku. Co by se dalo udělat, aby to počasí prostě přestalo být takhle bláznivý. Co bych mohl udělat se zemí já, aby jsme byli v cajku a nebo si vyrobit nějaká pršiplášť." Uvažoval, zatím co stoupali do hor.
"Tak to rád slyším. Přece jen by to bylo dost na nic, kdyby ses cítil blbě." Jinými slovy, byl by na nic, kdyby se cítil tak na nic, že by uvažoval o tom, jestli to má cenu. Mělo. Vždycky byla možnost, že třeba jednou natrhne zadek místnímu božstvu a to byla hezká představa, pro Noira.
Po nějaké době narazili na tři vlčice. No jo, nebylo divu, že na někoho narazí, vždyť proto taky z hor původně sešli, bylo tu moc vlků.
A už to tu bylo zase. Noir hodil nenápadně očko po Faustovi. To jako fakticky? Další poblouzněněc vlčicema? Heh? Jo, zdálo se že je opravdu hodlal balit. Teda pokud to nebyla jen hra. to by pak nic proti tomu neměl. "Jo," vydechl a zadíval se na ně. Inu, opravdu byly docela hezké. Ne tak, jako Scallia, ale byly. Jenže Scallia nebyla jeho. A byla pryč kdo ví kde.
Přišel k nim a to už Faust mlel pantem. "Čau, dámy, slečny? Dámy a slečny?" Pozdravil, relativně slušně, ačkoliv pořád tak trochu floutsky. No no, byl to prostě rebel.
Odznak - Kreslíř / 10 obrázků
(II)× Zamiř do bezpečí (1b)
Od Kvílivce se raději rozhodli vzdálit. Po kolikáté se už to Noir koupal? Jo, začínalo to být otravný, ale držel tlamu. Proti rozmarům počasí toho stejně moc nenadělal, že jo. Takže co lamentovat. Na to bude mít čas zase jindy. Teď byl ohleduplný a nechával prostor na lamentování svému bratru.
"Se stane. Jak vidíš, ani já to nevybral. Prostě když je ta zem tak promočená, asi je nevyzpytatelná. Ale třeba by s ní šlo něco dělat, hehe," Možná by ji dokázal vysušit. No, spíš ne, ale třeba by ji mohl tvarovat.
K chaluhám, "Já nevím, jsou lepivé, ne? Ale ve vodě se odvinou? Vlastně, ani ti nevím." Prohlédl si ho. Dávalo by smysl, že lepkavé budou na souši a ve vodě budou normálně plavat, ale třeba když se utrhnou tak změní vlastnosti? Nevěděl.
Brach byl v depresi. "No, možná se odtud nedostaneš. Na druhou stranu, co bys tam venku mimo ostrovy našel? Hm? Myslíš, že něco lepšího? Já ti nevím, ale podle mě to je stejný. Alespoň ti vlci co sem přijdou to říkaj. Možná tam není tolik magie, ale zase, kolik jich přišlo bez ní?" Uvažoval. "Seber se brácho, jasný? Svět tam venku není o nic lepší. A kdo ví, jací bohové jsou tam venku." třeba by moli být ještě debilnější.
"Nemáš zač a jo, bylo by to fajn, ale bacha, jo? Zase tolik nevěřím, že už to zvládneš ovládat."
A tak zamířili do hor.
>>> Hraniční pohoří