Příspěvky uživatele

< návrat zpět

#10, Teta tuč

Nebyl jsem si absolutně jistý tím, co dělám, ale její baculatý krček mi přišel velmi pohodlný! Spokojeně jsem se zavrtěl a zamručel, zatímco z mé tlapy vykoukl hadí jazýček. „Sssss, teto, kamssss nássss zavedla?“ ptal jsem se zoufale a s opatrností, kdy se mi motal doslova celý svět, už jsem se dostával těžce ze zad vlčice. Spadl jsem a kníkl. „Prosssssssím, kdy to už skončí? Bříško mě bolí, necítím nohy.. TETO! JÁ NEMÁM NOHY!!!!“ začal jsem šílet a svým vlčím čumáčkem přejížděl po šupinatém těle, sakra, sakra. Co na to maminka řekne? Ztratil jsem nohy!!!! Se vším šílenstvím jsem se překulil ke své tetě a se smutným výrazem obmotal její tlustou nožku, div jsem pro ni nebyl vajco na sezení.

#9, Tetička Strayuš back!

Sám jsem netušil, co se po tý chutný houbě dělo, ale bylo to naprosto boží. Avšak, můj pohyb byl velmi uzemněný, začal jsem se kroutit na zemi a sem tam se překulil na záda, natušil jsem, co se se mnou děje, ale ssssssssssslyšel jsssem tetu.„Sssss, tetičko!“ řekl jsem nadšeně a už požíral svůj ocas, proč?! Bylo to nechutné! Do mého těla se vešel?! Během chvíle jsem jej pustil a jen se strachem, avšak překrásným světem už jen hleděl na vlčici. „Co se ti to stalo?! Vypadáš legračně!“ řekl jsem k ní se smíchem a už jí lezl kolem krku, nějak to šlo samo. Co se to sakryš dělo? Neznal jsem to, ani jsem nebyl schopen určit co za vlky jsou ostatní, tohle se mi líbilo. Svými ladnými pohyby jsem tetě musel dělat dobrou masáš, sss!

#8, feat. Noiřík, houba

S klidným pohupováním ve vzduchu jsem zahlédl cosi, co mně chutné přijít mohlo. Viděl jsem ve všem dobroty, ač jsem už hodil šavli.. Ještě trošku si dát určitě můžu! S co největší svižností o rychlosti šneka jsem začal za tím krásně barevným, dokonale vypadajícím potěšením plácat se letíc po zemi. Už jsem to skoro měl, když zasekl jsem se o dřívko keříku, musel jsem ji mít. MOJE! Žádnej zlej vlk mi to už nesežere, a.. a.. už jenom kousíček, natahoval jsem se k ní div jsem si nevyrval něco z těla, zamručel jsem a nakonec se zamručením se i s houbou v tlamě převalil na záda, začal jsem s chutí mlaskat a vrtět ocáskem. Byla moje, to bude maminka čubrnět! Jak šikovnáho synáčka má. Nojo, jsem prostě Noiřík!

Hlásím: Herně (už je) i neherně.
Zvíře: Nártoun filipínský

#7, Tetička Satan Stray už v dálce.

Zoufale jsem vydechnul, vznášel jsem se a sem tam svým kulatým a lehkým tělem vrazil do tetičky, která byla taky jinde. Vše bylo z toho super špatné, ač i tak jsem měl chuť něco ještě sežrati, proč taky ne? Hihihi. Začala jsem máchat tlapkami ve vzduchu a hnaje se za bobulemi už jsem jen spokojeně zamručel a s bolavým bříškem jsem se ohlédnul na tetu. „Létající Noiřík teto! Pojď ještě pro to dobrý!“ ozval jsem se a v tu chvíli ze mě vypadlo něco, ale ne zezadu.. ze předu to jde taky?! Udiveně jsem se ušklíbnul a s nepříjemnou pachutí jsem zamířil k tekoucí vodě, nijak jsem se nad svým stavem zas nepozastavoval, hodlal jsem se napít víc a víc a víc! Mňami mňam.

#6, Tetička Stray

Nemohl jsem, když do mě přestala rvát bobule.. zakuckal jsem se a už se jen těžce převalil, opatrně se zvednul a doslova letěl. Rozhlédnul jsem se kolem, zatímco jsem byl příjemně lehký.. mé bříško začalo příjemně hřát, usmíval jsem se, až jsem si všimnul podivné rostlinky pod keříkem. Začal jsem se hnát k houbě, když tu se tam dohnalo něco velkýho a sežralo to. „Maminka a teta Stray si tě najdou, ošklivej vlk!“ řekl jsem s kňouráním a už se vznášel pryč. Bylo mi opravdu tuplem zle a doufal jsem, že to co nejrychleji skončí... Houbička zmizela, tudíž jsem nyní se zvláštním pocitem pokračoval za svou tetou, co bylo s ní?.. Už to nebylo vtipné..

#5, Tetička Stray

Když jsem tak vyřízeně ležel, začínal jsem se konečně uklidňovat. Kdybych tušil, že to čím jsem se před chvíli ládoval nebyl onen cukrkandl, ale větve a hlína.. Už bych to hodil nyní, zatím jsem se však držel a s opatrností jen koukl na svou tetičku, která mi dala jméno. „Pfoč to děfáš?“ zeptal jsem se, když mi do tlamy hodila další bobule, bylo toho na mé drobné já moc, asi jsem.. asi jsem ve tmě! Noir, jsem v Noiru! Bylo na mě všeho moc, limonáda a teď další bobulky.. maminka by mě jistě už přizabila, ale teta Stray určitě věděla, co potřebovala. Nyní jsem jen zavrtěl ocáskem a bobulky poslušně spapal, pro tetu udělám cokoliv..

#4, Teta Stray

Konečně záchrana, nalokal jsem se té tekutiny a zamručel nepříjemně, když jsem tak nejistě plácnul svou maličkost na břeh. Tetě z toho bylo špatně, tak jako mně.. Bylo to všechno vynikající, ale nedokázal jsem toho jíst víc. Ty neznámé věci jsem cítil v bříšku až moc, tudíž jsem se nezmohl na nic jiného, jak se opatrně zvednout a nevinně dojít k jednomu z keřů, ze kterého jsem začal odkousávat další dobrou věc. (bobule) Bylo mi z tolika dobrot tuze špatně, že jsem přestával zvládat kontrolovat plnost svého žaludku, upadl jsem k zemi a zamručel, užívajíc si všechny barvy kolem a nepříjemnosti v bříšku, které jen tak neodcházely.. Byla to neskutečná divočina.

#3, teta Stray

Nakonec, když jsem měl tlamu od hlíny, už jsem cupital k tekoucí vodě a spokojeně poskakoval do vzduchu, zatímco jsem nasával tu delikatesní vůni! S nadšením jsem vrtěl svým ocáskem až jsem udělal jeden slepý krok a do vody spadl. Začal jsem sebou máchat, jelikož jsem plavat neuměl. Nezapomněl jsem si loknout, byla vynikající, ale to mě nezachrání. Kňučel jsem a koukal všude kolem, čekaje, že teta zasáhne. „Teto!“ zakňoural jsem až zakřičel zoufale. Potřeboval jsem z vody dostat se. Hledal jsem svou tlamou větvičku, které bych se třeba chytit mohl, marně. Přestávala to být i přes můj stav legrace.. začal jsem fňukat a kňourat, nohy přestával zvládat ovládat a smysly taktéž, ta limča pohltila mě.

#2, Teta Stray

Sledoval jsem tetu, co to šlo.. Ale během chvíle se kolem mě objevila zvláštní krajina, nezvyklé tvary a nezvyklé vůně. Její hrozně zajímavou povídku jsem vnímal tak pět minut, přikyvoval jsem celou dobu, než jsem se zahleděl na její nohu.. Tak zvláštní věc, nad kterou se mé sliny zbíhaly jako ty nejdivočejší vodopády. Podíval jsem se na to mluvící něco, co znělo jako teta a během chvíle už jen svým jazýčkem olizoval její tlapičky, občas jsem do toho kousnul. Začal jsem si užívat to, co chutnal. Nemohl přestat lízat nohu cukrkandlové tetičky, byla prostě dokonalá! Do toho občas přikousl kus těch výtečných věcí na zemi, vzal i pár větviček.. Nemohl přestat, ale u té cukrkandlové nohy zůstal. Slintal jako bernardýn, prostě to nešlo!

#1 feat Teta, koštujeme bobulky

Teta se hnala jak vítr, jo byla fakt srandovní! Dostali jsme se někam, kde to bylo fakt hódně zvláštní. Natočil jsem nechápavě hlavu a když mě teta sundala ze zad, zaculil jsem se. Rozcupital jsem se skrz tu divně barevnou trávu za tetou a následně, když začala žrát nějaký věci, už jsem to do sebe na její pobídku dával taky. „Teto, co že to je za maso?“ zeptal jsem se neznale, jedla to celkem s ústihodnou rychlostí, bylo mi tu nějak zvláštně.. Raději jsem snědl pouze dvě a otřepal hlavou, drknul jsem přední do tety a nechápavě ji sledoval. „Kam jsme se to dostali?“ zeptal jsem se nechápavě, zatímco jsem sledoval, co se v okolí děje... Třeba tu bude i maminka?

<<< Most (přes Temný les.)

Bylo to bžundózní! Teta mě vzala na záda a já tak mohl odpočívat. Byl jsem celkem čára, takže jsem se tlapou dotýkal jejího břicha. Bylo to fakt super, konečně jsem chvíli odpočíval a dokonce na pár minutek usnul. Teta mě pojmenovala, dala mi jméno! Přišlo mi to super, jelikož.. koněčně jsem měl to, co jsem chtěl. Ač mi chyběla matka, asi jsem ji našel. Teta tu pro mě byla zatím nejvíc, často jsme se viděli a myslím, že mě má i celkem ráda. S opatrností jsem položil hlavu na ten obrovitánský ocas, co jí rostl za krkem. Měla ho pořádnej, jo.. říkala mi ten příběh, ale tohle zní mnohem víc fantasticky! „Znáš ten vtip o pomalým a líným?“ řekl jsem k ní mile a začal se smát, ale to už jsme se blížili do nížin.

>>> Kvetoucí louka

<<< Luka (přes Les u mostu)

Dorazil jsem sem ani nevím jak, jediné, co tak vím, že mě nohy začínaly celkem dost bolet, a tak jsem v pravou chvíli začal stávkovat. Objevili jsme se u jakéhosi mostu, na který jsem si neodvážil dát tlapu, vlastně jsem ani netušil, co ta věc je. Otočil jsem proto nechápavě hlavu na tetu. „Švac? Beck a Noir?“ zopakoval jsem po tetě, to poslední mi znělo povědomě. Proto jsem jen chvíli hleděl na tetu a nakonec se převalil na záda. „Noir je unavený z toho, jak hledal tetu!“ řekl jsem líně a nehodlal dále pokračovat po svých. Teta se nabízela, měl jsem ji rád, byla to dobrá teta, ale.. i tak jsem hodlal být chvíli líným, Sasanku taky táhla půlku cesty a na mě se vyprdla!

>>> Pityas (přes Temný les)

V pořádku! Zavrtěl jsem spokojeně ocáskem a do té obludy se pustil. Chutnalo to už lépe jak ryba, ta byla fuj! Celkem jsem netušil, jak to maso jíst.. otevřu a trhám? Koušu? U ryby to bylo snazší, zde mi to dávalo poněkud zabrat, ale nakonec jsem přišel jak na to. Chutnalo to báječně a proto jsem s tlamou od krve jen spokojeně zavrtěl ocáskem k tetě, když jsem byl sytý, bylo mi ještě hůř, ale.. nejsem přece Sasanka, no ne? „Teto, kam půjdeme teď?“ zeptal jsem se vlčice, zatímco jsem jen s natočením hlavy už jsem se začal nenápadně sunout pryč, tam, kam se mi to prostě líbilo. Víc v tom nebylo.

>>> Most (přes les u mostu)

Poskočil jsem a očima kouknul na vlčici, tetu! Jen jsem se nakonec ušklíbnul a zavrtěl hlavou. „Nerevu! Bojoval jsem s obrovským tvorem teto. A tys mě nechala na pospas tmě, zase. Tahle rodina je na nic.“ řekl jsem drzeji a ušklíbl se, následně jsem jen zavrtěl hlavou a se vztyčenou hlavou, jako vzorný herec, šel od ní pryč s tím, že půjdu tam, odkud přišla. Volání dobrodružství! Rozcupital jsem se, ale zas brzy zakopnul a vydechl. Nohy byly unavené, a já je neuměl tak těžké nést. Podíval jsem se proto na tetu a smutně koukal, rozkošný a neodolatelný výraz jsem na ní upřeně držel, doufal jsem, že to pochopí.. Byl jsem chudáček maličký, vlastní nožičky mě nenesly.. Jak já potřeboval jíti s pomocí jí. Zakňučel jsem, abych dodal na autentičnosti. „Kdes nechala Sasanku? To takhle chodíš s vlčaty na ztrácecí výlety?“ zeptal jsem se nechápavě.