Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Všimla si toho jejího postoje. Bylo na něm něco divného. Rozhodně to nebyla ta klidná Ali, co znala. Nebyla to ona. Hlavně kvůli jejím reakcím. Dívala se na ní a překvapeně mrkala. Proč? Co se to všechno dělo? Nechápala to. A pak to její šílení. Vypadalo to skutečně, že ona nevnímala okolí. Prožívala nějaký ten záchvat. Něco, co jí pletlo smysli. A jak se zdálo, tak to byly i vidiny. Něco viděla, ale nevěděla co. Takto dobrý vztah s ní neměla. "Alino... nevím co se ti děje v hlavě, ale není to reálné. Není to reálné... jsme tu jen my dvě... jen my dvě a nikdo jiný. Soustřeď se na můj hlas." Dívala se na ní a pevným hlasem se jí chystala navádět. "Zhluboka dýchej, to co se ti děje není reálné. Neexistuje to. Je to jen uvnitř tvé mysli." Snažila se jí z toho vytáhnout Northia. Netušila jestli tohle byla ta správná varianta. Ale za zkoušku nic nedá, ne?

Neměla to tam nechávat. Pokynula hlavou a dívala se na ni jako kdyby toho litovala. Nakonec se rozhodla tedy jíst. Tak aby utišila svůj hlad, ale Shine tam ještě něco zůstalo, pokud by přeci jen měla hlad. Olizovala si pak pysky a sledovala na Alinu. Jako kdyby byla svatý obrázek. Řekla, že si půjde protáhnout packy a Northia přikynula hlavou. "Dobře tedy, jdi se projít a já si mezitím odpočinu... jsem hodně unavená a moje tělo potřebuje regenerovat..." Zívnula a stáhla během toho uši k hlavě. Nakonec si tedy lehnula a stočila se do klubíčka. Spokojeně během pár sekund usnula a tak jí uniklo, jak Alina šla směrem pryč. Jak se dívala na to, co příroda vytvořila. Northia mezitím spokojeně spala.
Northia se probrala o pár chvilek později. Překvapeně se rozhlédnula. Alina tu stále nebyla. Vydala se proto po jejím pachu. Našla jí jak tam stále seděla. "Ali? Je všechno v pořádku?" Zeptala se vlčice a podívala se na ní se starostí v očích. Bála se o ní. Bála se toho, co by se jí mohlo dít.

Podívala se na onen úlovek, co jim tu zanechala Shine a stáhla uši k hlavě. Rozhodně jí nechtěla něco sbírat a okrádat jí o to, ale když tvrdila, že to Shine nebude potřebovat, tak přeci jen si vzala kousek z onoho ptáka. "Je mi to blbé, ale pokud tedy říkáš, že to nebude potřebovat, ale je mi to hrozně blbý..." Přiznala se druhé vlčici. Alina byla ale už dlouho po jejím boku a Northia se přeci jen cítila spokojená. Bolelo ji to jen pomyslet na to, že by se druhé něco stalo. Podívala se na ni a slabě se pousmála. Skutečně tohle jí dávalo nový náhled na to, jak by se měla vidět s jinými. Leč se na první stránku mohly zdát chladné, tak se z nich pak staly ty nejvíce zlaté osoby se srdcem na pravém místě. "Ali... koukej... venku už neprší." Změnila nakonec téma Northia.

Pomáhali jí lepit dohromady, ona se na ně dívala a slabě se usmívala. Nevěděla jak moc jim poděkovat. Nevěděla jak moc by jim měla hlavně děkovat. Nikdy se o ní nikdo nestaral. Nikdo se jí nevěnoval. Ona se na ně dívala na jednu stranu užasle. Shine měla ovšem speciální magii, kterou Northia mohla obdivovat. "Hlavně buď opatrná... leč to vypadá, že venku přestává pršet, tak..." Jenže to už Shine byla pryč a ona si jen povzdechla. Podívala se na Alinu a slabě se pousmála. "Tak jsme zase samy... odpočineme si a vyrazíme dál?" Zeptala se své kamarádky. Nevěděla, co má zrovna ona v plánu. Měla něco v plánu? Nevěděla. Nevěděla momentálně nic. Po tom, co Shine odešla netušila co by mohli dál dělat. Najíst se? Zamyslela se, jestli tu bylo něco k jídlu. Dokonce i Alina na to upozornila. Pokynula hlavou. "Je tu něco k snědku?" Zeptala se jí a podívala se všude okolo.

Znala ještě jednu, ale to bylo nad její síly. Pokynula jí, že to chápala. "Není třeba se vydávat riskovat... nevíme jaké to tam je." A právě to ji popostrčilo k tomu, aby se vydala ven, z útulného úkrytu a od tetřeva, kterého Shine ulovila předtím. Jenže co se stalo, stalo se. Nebylo to zrovna to nejchytřejší, co mohla Northia udělat. Ale stalo se to.
Nakonec stáhla uši k hlavě. "Já neumím říct ne, takže když mi vlk pomohl a chtěl bojovat, tak jsem mu nemohla říct ne... vím, je to blbá vlastnost..." Přiznala se jim a povzdechla si. Proč to tak měla? Proč byla skutečně submisivní? A tak se jí jali obě dvě kárat. Ali řekla tu nejdelší větu zároveň. Northia prostě jen měla hlavu skloněnou jako malé vlče. "Já... měla bych to změnit. Nebo se v budoucnu skutečně něco stane.." Přiznala se jim ještě. Podívala se na kouli, co k nim dala Shine a ona se tedy napila až po nich. To příjemně hřálo. Skutečně to hřálo jako kdyby znovu zažila objetí milované osoby.
Shine se jí jala léčit. "Děkuji ti moc... to je nějaká tvá speciální magie?" Ptala se jí se zájmem.

× Prokonzultuj s jiným vlkem povodňová zranění
× Po promočení si udělej horký odvar z trychtýřku
× Ošetři/nech si ošetřit vážné zranění související s potopami

Konečně se dostala k Alině a Shine. Podívala se na Alinu, co hned vyletěla jako čert z krabičky. Pohled světlých očích jí věnovala s něhou. Bála se o ní. Bála se o ní docela dost. "Chtěla jsem se podívat do okolí jak se to vygradovalo, ale během chvilky mi stáhl proud a já... ocitla jsem se tažená proudem v jezeru kamsi do prčic, ale zachránil mne on. Měl docela viditelnou jizvu přes oko a pak zadní nohu. Plus teda i něco na jednom z ramen. Chtěl ale potrénovat a tak jsme si dali... cvičný souboj? Dalo by se to tak říct? Ze začátku mi šetřil a pak... to jak to dopadlo vidíš na mém těle... ale ani on nevyvázl s čistým kožichem. Podařilo se mi mu nějaké rány vrátit." Pochlubila se a otřela se o Alinu, která se k ní přitiskla. "Neboj se... trochu to poléčíme se Shine a zase budu jako rybička..." Snažila se jí uklidnit. Ona sama cítila vysílení.

Vlk, kterého jméno neznala a stejně si s ním rozbíjela ciferník se zdál být překvapen jejím výpadem zpět. Jak se aspoň zdálo dle jeho povolení čelistí na malý moment a vyvalení oka. Už se chtěla radovat ze slastné výhry v tomto možná ne tak cvičném souboji, ale on ji přesvědčil o opaku. Zaskučela bolestí jen když ji zaryl drápy do boku. A ona mu na oplátku zaryla drápy do chybějícího oka. Jenže pak nastalo jeho zamručení a puštění. Pustila ho taky a sledovala jak se vydává kousek od ní. Znamenalo to, že vyhrála? Dokonce jí i pochválil. Zavrtěla slabě ocasem a pousmála se na něj. "Northia Iceborn. A je to ta smečka v tom zlatavém lese? Chtěla jsem se tam přidat... teď už vím, že je proč. Ráda tě tam uvidím." Pousmála se na něj a pokynula hlavou. Bude tak ráda. Nepoužil ani jeden z nich magii, to byla pravda. O to více úctyhodné to bylo.
Pokynul hlavou směrem odkud připlavala proudem. "Dobře... setkáme se tedy ještě." Pokynula k němu a kulhavým krokem se vydala směrem odkud byla přivalena vodou.
Dorazila zase k vlčícím s krvácejícími ranami. "Vlci... jsou šílení..." Vydechla než si sedla vedle Shine. "Vyvolala bys mi prosím magií nějaké rostliny? Ošetřila bych si rány..." Podotkla k ní. Zase se usmívala.

× Servi se s cizím vlkem (nesmí se jednat o NPC, ve dvou lidech 5 postů každý, ve čtyřech a více každý 3) - 5/5

Pustil, on skutečně pustil poté co mu zaryla drápy do nohy. Jako kdyby se učila každým dalším výpadem co proti němu udělala. Konečně začínala chápat jak se jeden cítil během toho, co s tím dalším bojoval. Ona se na něj dívala jako kdyby se zase narodila. Jen to prostě nebylo něco, co by chtěla dělat stále. Díval se na ni a ona se dívala na něj. Oddechovala zhluboka během této jejich "pauzy". Olízl si pysky a zavrčel. Ona udělala to samé. Dokonce se jí naježila i srst na krku. Chtěla mu ukázat, že se ho nebojí.
On proti ní udělal další výpad. Chtěl zas dostat od ní ránu také?: Rozhodně z tohoto oba dva vyváznou s novou sadou jizev. On se jí strefil do zadního stehna vzhledem k tomu, že se otočila, aby se mu momentálně ona zahryzla do krku. Nehodlala ho pustit do chvilky, dokud by nepustil on. Tak to aspoň bylo vyvážené.

× Servi se s cizím vlkem (nesmí se jednat o NPC, ve dvou lidech 5 postů každý, ve čtyřech a více každý 3) - 4/5

Jeho otázka byla úderná. A ona musela uznat, že tento samec měl pravdu. Měl pravdu v tom, že prostě jí nikdo během reálného souboje nebude šetřit. Nebude se ptát jestli se mu vyrovná a nebude mít čas ani na to zjišťovat to. Prostě bude bojovat o svůj život. Zaútočila na něj a on se jí zahryzl do jejího krku. V ten moment jí tělem projela šílená bolest. Až se jí zatmělo před očima. Zaskučela bolestí a snažila se mu to vrátit aspoň zarytím drápů do jeho bohy. On byl rozhodně tak moc zjizvený, že... že prostě to nebude na jeho těle ani vidět. Zasekla mu drápy do ramene a jela níž. Jela a snažila se mu to hnusně rozevřít. Bude vnímat bolest stejně jako ona? Nebo snad kvůli tomu, co se mu stalo byl vůči bolesti odolný? Netušila, ale modlila se v to, aby tomu tak nebylo.

× Servi se s cizím vlkem (nesmí se jednat o NPC, ve dvou lidech 5 postů každý, ve čtyřech a více každý 3) - 3/5

Když se dokázal vyhnout jejímu tělu, tak ji ještě podrazil nohy. Cítila jak se jí bahno dostalo snad všude do těla a ona ucítila palčivou bolest. Dokonce se i na ní postavil. Sledovala ho se strachem v očích. Jeho žlutavé oko bylo plné hněvu, adrenalinu a jiných emocí spojených s bojem. Takový pohled znala od matky. Ale ta ji rozhodně nedávala lekce. "Jak se mám vyrovnat někomu jako jsi ty? Já jizvy nezpůsobuji, já je léčím." Vydechla na něj Northia a zvedla se jakmile jí dal tu šanci. Oklepala se od přebytečného bahna a sledovala ho. Kroužil okolo ní jako puma a dokonce chtěl aby zaútočila. Na to že neznala jeho jméno a byl to pro ní zcela cizinec to bylo... překvapivé. Podívala se na něj a následně na své packy. Tohle dá. Tohle zvládne a ještě mu ukáže. Udělala proti němu výpad. Tedy jak chtěl a mířila momentálně na jeho hrudník. Chtěl boj? Tak ho měl mít.

× Servi se s cizím vlkem (nesmí se jednat o NPC, ve dvou lidech 5 postů každý, ve čtyřech a více každý 3) - 2/5

Pomohl jí! On jí pomohl. Nemohla tomu uvěřit. Leč se cizinec zdál, že s tím má docela problém, tak ji pomohl a Northia teda mohla děkovat jen a pouze jemu za záchranu života před utonutím. Jenže ta jeho slova pak... všem skutečně šibalo! Proč to bylo? Proč se to sakra dělo? Zaskučela a podívala se na něj nechápavě.
On jí šel po packách, snažil se jí tím snad sabotovat? Nemohla tomu uvěřit. Těm vlkům z toho počasí rozhodně šla hlava kolem. Ona nechtěla být zrovna ten agresor, ale když to teda on tak chtěl... Uhnula mu tak tak předtím. Nečekala to totiž. Ale s jeho jizvami se nedivila tomu, že se chtěl rvát. Udělala proti němu také výpad. Šla mu hlavně po krku. Jako kdyby nedávala nikdy během učení se boji pozor. Přeci jen ona rány zacelovala, nikoliv je způsobovala.

× Servi se s cizím vlkem (nesmí se jednat o NPC, ve dvou lidech 5 postů každý, ve čtyřech a více každý 3) - 1/5

Bělo-hnědé vlčici se zářivějšími znaky nezbývalo nic jiného než nechávat se unášet proudem. Plíce ji bolely jako kdyby to celé způsobovalo nějaký zánět v nich a ona nemohla bojovat. Zavřela oči a modlila se k tomu, aby to celé byl jen zlý sen. Aby to celé bylo jen snem ze kterého se probere a bude stále u Shine a Aliny. Jenže jak se zdálo, tak se to nedělo. A ona si o něčem takovém mohla jen nechat zdát. Povzdechla si aspoň uvnitř své mysli, vzhledem k tomu že měla hlavu zase pod hladinou. A pak konečně když se všechno zdálo jako to nejhorší, tak se něco událo. Voda její tělo konečně začínala sunout ke břehu a ona... byla tak vyplavena. Blíže ke břehu. Stále však ponořena ve vodě. Snažila se s tím bojovat. Všimla si ovšem bělostného vlka se spoustou jizev. "Prosím... pomož mi..." Zavolala na něj z posledních sil než se její hlava zase dostala pod vodní hladinu.

× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty - 3/3
× Podej pomocnou tlapku topícímu se/top se a nech zachránit

Proud nebyl nejspíše tak silný jako na začátku. Zdál se být spíše slabší, ale rozhodně stále pro tuto netrénovanou vlčici byl přítěží. Velkou přítěží. Snažila se s tím bojovat jak jí síly dovolily, ale nešlo to. Nemohla. Vůbec to nešlo. Zaskučela a cítila jak ji to ještě stahuje pod hladinu. Její hlava se tam ocitla a ona tak dostala plnou dávku vody do plic. Nemohla ani kašlat. Bolelo to a ona se dusila, kuckala a cítila jak prostě... jí docházejí síly. Jak se to zdá skoro až nemožné se nadechnout, i když čas od času měla hlavu nad hladinou. Voda jí nesla někam. Nevěděla ani kam. Kdo tam byl? K někomu jí to táhlo. Jako kdyby to snad chtěl samotný osud a ona nevěděla jak se z toho celého dostat. Musela se jen modlit, aby to celé přežila.

× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty - 2/3

Tohle celé se zdálo až moc dlouhavé. Přesto se dívala ven z úkrytu a překvapeně se zatvářila v moment, co se zdálo, že déšť venku povoloval. Že by konečně to bylo zažehnáno? Zase vysvitnou sluneční paprsky? Ovšem zrovna v blbý čas se ocitly v povodních... půda na zimu bude promočená. Bude to katastrofální. Podívala se na Shine a slabě se pousmála. "Nerada bych tě otravovala drahá Shine, ale nemohla bys nám prosím udělat ten odvar z trychtýřku? Nechci se připojit k nachlazeným. Bůh ví kolik jich bude... snad... ne tolik, aby to ohrozilo většinu a nevznikla zde ještě respirační nákaza." Povzdechla si a podívala se na Alinu. Vypadala slabě. Nelíbilo se jí to. Povzdechla si a stáhla uši k hlavě. "Podívám se ven. Co když sem voda přitáhla něco, co by se nám mohlo hodit..." S tím tedy zvedla své tělo a vydala se ven z úkrytu. Spíše směrem k jezeru.
Což bylo osudová chyba. Špatně odhadla jak na tom byla sice sestupující, ale stále hodně pomalu, voda v okolí a tak do ní zahučela. A proud jí samo sebou ještě strhl. Pokusila se plavat proti němu a bojovat s ním, ale nedalo se. Nedalo se jí to.

× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody
× Pokus se plavat
× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty - 1/3

Asi jako kdekoliv jinde. Povzdechla si a podívala se na ni. Tohle nebylo vůbec milé a dokonalé. Bylo to spíše velice... nevítané. Jako kdyby sama ani netušila jak to pojmenovat. Pokynula hlavou. "Spíš bych chtěla něco pro léčitele... abych... mohla připravovat masti a další věci." A taky aby měla smečku. Ale to by chtěla moc. Nevěděla ani kde byli vlci ze Zlaté smečky. Ba naopak. Netušila o nich nic. Ani kde by mohli být.
Skutečně toto byla nečekaná návštěva. Podívala se na pumu zaraženě než se naježila a sama zavrčela. Rozhodně si nenechá vzít tento okamžik, co měla se Shine a Alinou. Ne, když... ne když neměla nic jiného. Olízla si pysky a ještě jednou zavrčela. Puma se spíše bála Shine než někoho jako byla Northia. Ale snažila se. Dokonce i po pumě máchla packou, aby jí zastrašila.

× Pokus se ubránit své bezpečné místo/hranice před nájezdníkem (včetně predátorů)