Příspěvky uživatele

< návrat zpět

>> Portál

Peisia sotva prostoupila portálem a jala se jí podivná nevolnost. Bylo to prvně, co takhle prošla portálem a tušila, že již není cesty zpět. Zelené oči upřely pohled za sebe a na chvíli se naplnily smutkem, než se otočila před sebe a povšimla si veškerých těch květů. To jí jakéhokoli smutku okamžitě zbavilo. Nastražila uši a zahleděla se na dvojici vlků, kteří stáli osaměle uprostřed květinového pole. Moc ji nezaráželo, že by snad mohli být nepříjemní a neradi kvůli tak náhlému vyrušení, jednoduše se k nim vydala. Přehodnotila pohledem oblohu ještě než k nim dorazila a pak se na oba dva usmála co nejmilejším úsměvem. ,,Dobrý podvečer přeji! Věděl by někdo z vás, kde jsem se to objevila?" optala se dvojice a jen přejela pohledem ocas kolem Strayina krku. Asi ji nijak neděsil - nebo možná počítala s tím, že o ten její s jeho velikostí skutečně zájem nebude. ,,Mé jméno je Peisia a objevila jsem se tu sotva pár okamžiků nazpět," dodala zrzečka ke dvojici vlků. To už však její pohled zaujaly červené kvítky. ,,Velmi zajímavé rostliny! Ty jsou zdejší?" zeptala se s neskrývaným nadšením. Tak přeci měla štěstí! Cizí země, s cizími rostlinami. Jen skutečně doufala, že zdejší vlci mluví stejným jazykem jako ona.