Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Tanec mrtvých - Scar a Azzip
7

---> Les u Mostu

Jo, jak jsem tak Azzipku poslouchal, ta by to i tady dokázala převrátit vzhůru nohama. No nebyla skvělá? Nechal jsem Angela i tu druhou vlčici za zády, následoval kompas a tak nějak doufal, že půjde moje krystalická společnice za mnou. Ona přece taky chtěla tu duši zpátky a hezky zas na povrch, že jo.
nečekal jsem, že je to ještě možné, ale místo, kam nás kompas zavedl, vypadalo ještě bezútěšněji a pochmurněji, než to předchozí. celkem mi připomínalo jeden pozemský les, ale držel jsem tlamu zavřenou, protože to fakt teď nebylo důležité.
zastavil jsme a zkontroloval kompas, "tak bych řekl, že jsme na místě. nějaký nápad, co teď? mě nenapadlo nic lepšího, než začít chodit kolem a vyřvávat urážky, což by nutně nemuselo být neefektivní, ale neřekl bych, že jsme chtěli toho Požírače vyloženě nasrat. "Na tohle jsi to expert ty, takže pokud dovolíš, budu se dívat a učit se," zazubil jsem se na Azzip. neznamenalo to, že tu hodlám sedět na zadku a nechat ji, aby odvedla všechnu práci, jen jsem si nebyl jistý, co chce dělat. Mohlo by být dobré, kdyby ona provokovala a já zatím někde číhal s tím práškem. Jestli byl Požírač on, tak by ho jistě vlčice mohla zajímat, ačkoli... když jsem nad tím uvažoval, Azzip sice byla fakt kus, ale když nemáte tělo, nejspíš vás podobné věci moc zajímat nebudou. Ale o podobných věcech jsme teď uvažovat nechtěl, chtěl jsme tohle mít z krku a zdejchnout se odsud dřív, než tu zdechnem.

Tanec mrtvých - Scar a Azzip
6

"Jo, tomu se říká neférovost. proč by si ti, co si neuměj užívat života, mohli po smrti hezky schrupnout, když bychom my ostatní šli pracovat..." Život není fér, pravda, ale to jako čekaj, že se budu chovat jako andílek, jen abych po smrti nemusel pracovat a neskončil tady? To sotva. "Ani ty tu nemáš co dělat, bratře. Za to všechno, cos v životě dokázal, by tě měli odměnit, ne po tobě chtít makat ještě tady." Byl jsme rád, že tu alespoň usměvavá nebyla a byla tedy šance, že ještě otravuje vzduch nahoře. Nechtěl jsme mít na krku celou smečku sám. "Skočila do blbýho portálu ještě spolu s jednou," zamumlal jsem, "ty ženský snad nemaj trochu rozumu. Tebe teď nemyslím, Azzip, občas mám pocit, že seš jediná, kdo tam mozek má."
Sledoval jsem tu cizí vlčici, jak něco hledá. "No paráda," okomentoval jsem to. "Jak je vůbec možná, že nám ukrad duši, když jsme byli nahoře, když je on tady?" byla to spíš řečnická otázka, upřímně mi to bylo u chvostu, protože nám je ten parchant taky hezky zas vrátí. Alfu a betu Chaosu nikdo okrádat nebude a kdo to zkusí, ten za to taky zaplatí. Kývl jsem a zazubil se na Azzip, "tak to je fajn, že tu na provokace máme pravého experta, ne?" Dával jsem si ale bacha, abych si dobře zapamatoval, co máme dělat. "jasný," vzal jsem si od vlčice kompas a prášek přenechal Azzip, ať taky něco nese. pak jsme dodal ještě jedno slovo: "děkujeme." A ani to nebolelo! No jo, i já umím být slušný, hlavně když nám pomáhala a my jsme si ji nechtěli úplně znepřátelit, že jo? To už jsem ale vyrazil, kam mě kompas vedl.

---> Temný les

Tanec mrtvých - Scar a Azzip
5

Já sám zabití třemi vlky nepovažoval za zas tak špatnou smrt, obzvlášť když je vzal s sebou. nechápejte mě špatně, pro mě by to špatná smrt byla, ale spíš proto, že bych rád ještě chvíli na tom světě nahoře kazil vzduch. No co, bude stačit, když místo tří řeknu třeba pět nebo deset vlků, to by mohlo stačit. Byl jsem celkem rád, že Angel fakt zhebl a nepláchl, i když by se nám víc hodil živej, samozřejmě. Řady alf Chaosu slušně prořídly. "Hele, neviděl jsi tu čistě náhodou někde Usměvavou, že ne?" zeptal jsem se zkoumavě. S trochou štěstí stále dejchá, ale jistý jsem si být nemohl. Jestli ona a Moudrá zařvala u těch cizáků a já s Azzip zařvem tady, je Společenstvo slušně v hajzlu.
"Jestli je tohle peklo, tak si piš, že udělám všechno pro to, abych tady ještě nějakou dobu neskončil. A hlavně abychom tu nezůstali," ušklíbl jsem se na Azzip.
"Taky jsem toho kluka už pěkných pár dní neviděl, ale třeba se ještě ukáže, kdo ví..." Netušil jsem, kam nás to Angel vede, ale už jsem tam chtěl být. Čím dřív z tohohle lesa vypadneme, tím líp. Samanthu a její mrňouse jsem nijak nekomentoval, místo toho jsem poslouchal, co nám měl co Letec říct o tomhle místě, "Tak to fakt doufám, že tu nebudem muset makat," poznamenal jsem.
Sotva nás dovedl za vlčicí, neváhal jsem a ujal se slova. Však nás taky oslovila, no ne? "Dostali jsme se sem ani nevím jak a něco nám asi ukradlo duše, nebo tak. Rádi bychom se odsud dostali zpět na povrch." Taky jsem šel rovnou k věci.

Tanec mrtvých - Scar a Azzip
4

"Tohle je fakt z bláta do louže," okomentoval jsme to místo, kde jsme vylezli. cesta ven tudy nevedla. Neztrácel jsem ale nervy tak jako Azzip, ačkoli bych tady tu duši, o který tamten vlk mluvil, klidně nechal, jen abych mohl vypadnout a zalízt zpět do své jeskyňky. Cítil jsem se tu špatně a stejně jsem netušil, k čemu je taková duše dobrá. nebo proč ji máme a jestli ji máme, když už jsme u toho.
"Jauvajs!" sykl jsme, když mě ta zubatá potvůrka fakticky hryzla. Ušklíbl jsme se na Angela, "no, za pokus to stálo." To znamenalo, že jsme pěkně v háji a to nejen doslova, ale i obrazně. Navzdory situaci jsem se na Angela zazubil, "jo, pověz, skončil tady ten mladej Daéňan? A když už jsme u toho, neviděls tu takovýho zrzavo-žlutýho vlka, který by mlem něco o Daénu?" Nedělal jsme si iluze, kdo z nás dvou by šel do pekla, když by šlo o mě a Felicia, ale tohle bych tomu parchantovi docela přál. Ale ať už odpověděl jakkoli, v současné době mě víc znamenalo, jak se odsud dostat, než s kým tu skejsnem, pokud tu zůstanem.
Na jeho žádost jsem kývl, "jasný, vyřídím, až na ně někdy narazím. Měl bys mimochodem vědět, že z jednoho tvýho děcka roste pěknej sluníčkář. Chybí jim ten správnej vliv." A tady bylo dost možná mrtvý, to jsem ale zmiňovat nehodlal, aby si naši záchranu ještě nerozmyslel. Místo toho jsem vyrazil za ním a byl celkem zvědavý, za kým nás zavede.

Jméno, postavení: Scar, alfa
Počet postů za celý předchozí měsíc: 11
krátké shrnutí všech postů (počítají se i rychlohry, které v tomto období zapíšete): Potkal Azzip, konečně dokončili její povýšení na betu, co se týče jména a jizvy, ukázal jí svůj nový bejvák a trochu si popovídali o dekoracích. Pak vyrazili na lov a dostali se do světa mrtvých v rámci akce
Bobříci:
Miluj - byl ochotný se s Azzip podělit o vlčí maso a pak jí nabídl, že jí uloví něco jiného, když jeho předchozí nabídku odmítla - 10 kšm + 5 % (rychlost)

+ 12 kšm

Tanec mrtvých - Scar a Azzip
3

Bylo dobře, že jsem neuměl číst myšlenky, protože by se dost dobře mohlo stát, že bych Azzip ušetřil rozhodování a udělal si z ní další předložku do doupěte... i když ta by byla dost nepohodlná se všemi těmi jejími krystaly. Ale její myšlenky jsme neslyšel a i tak bych si to asi trošku rozmyslel, než bych jí zakroutil krkem, protože jsme ji měl celkem rád a myslím, že jsme si docela vyjasnili, jak to mezi námi je, když jsme se před časem spolu koupali. Nakonec myslet na alfovu vraždu je přece zcela přirozené, ne? To ještě neznamená, že to někdo hodlá i uskutečnit.
Jo, Azzipina věta docela pěkně vystihovala situaci, jen jsem doufal, že nebudeme procházet moc dlouho. Už mi začínal chybět dýchatelný vzduch a pořádné světlo, jaké byly venku. "Hej, koukej počkat!" zavolal jsme za svítivým, když se jal prchat někam do háje, a pohnul jsme zadkem, aby mi úplně nezmizel. Ukázalo se to jako dobré rozhodnutí, protože pak se před mým zrakem objevil les a já se zaradoval. Opět svoboda! No... jen kdyby ta radost vydržela dýl, než pár vteřin, protože přesně tak dlouho mi trvalo, než jsem se podíval, kde jsme to skončili. "Co to do pr..."
O to větší překvapení mě čekalo, když jsem se znova podíval na zářivého. Spadla mi čelist, "Angele?" Když si jeden myslí, že už to nemůže být divnější... "No to teda fakt nejsme a ty bys taky neměl. Co tě oddělalo, kámo?" Víc mě ale zajímalo, co tu sakra děláme my a kde to jsme. 'Svět mrtvých' mi ttiž fakt moc neřeklo, kromě toho, že jsme tu ani já, ani Azzip neměli být. "Zlato, řekni mi, že je tohle nějaká zatracená noční můra. Hele, kousni mě." Nemyslel jsem, že spím, ale za pokus to stálo. Kdybych spal, nejspíš bych se necítil tak divně a ani by mě tak neotravoval pach hniloby. Připadal jsem si prázdně, skoro jako kdyby mi někdo sežral vnitřnosti, ale zároveň ne tak docela.

Tanec mrtvých - Scar a Azzip
2

A takhle to dopadá, když se jednou snažím být hodný a udělat pro někoho něco hezkého. Každý dobrý skutek je fakt po zásluze potrestán. "Jsem tu," odpověděl jsem Azzip a byl rád, že ji slyším. Dokud jsme ji viděl a slyšel, byla tady a cokoli, co by nás chtělo sežrat, tedy mělo jen poloviční šanci, že by to začalo mnou. nakonec já byl taková kost a kůže, Azzip určitě vypadala jak chutnější svačinka i navzdory těm krystalům...
byl bych ale radši, kdyby ani jeden z nás neskončil sežraný, protože pak bych buď umřel a nebo skončil na tomhle odporném místě sám a ani jedno se mi moc nezamlouvalo. Následoval jsem světlo, které ale rozhodně nebylo východ, protože ten by před náma nezdrhal. Copak tu ale bylo něco lepšího, za čím se hnát? Přimhouřil jsem oči jako bych tak snad mohl lépe vidět na svítícího vlka. A co mělo být zas tohle? Trochu jsem zpomalil, abych šel po boku Azzip a nehnal se tolik vpřed. Chtěl jsme na tu svítící figuru promluvit, třeba by nám řekla, co tu děláme, ale než jsem stačil otevřít tlamu, ozval se zas ten hlas, ze kterého se mi ježily chlupy. Tiše jsem v odpověď zavrčel. co to mlel o duších? Kdyby to bylo kdekoli jinde, asi bych odsekl, že mám z dobrého zdroje, že nemám ani duši ani srdce, ale nějak jsem se necítil na vtipkování. radši jsme pokračoval dál tunelem. někde musel končit. Kdybych jen věděl, jak jsme se sem dostali...

Tanec mrtvých - Scar a Azzip
1

Přikývl jsem, "Jasný, protože kdyby nikdo nic nevedl, byl by v Chaosu ještě větší Chaos, než teď. Řekl bych ještě, že tvé názory od teď budou mít váhu, ale víš, že tu měli i doteď, protože jsi chytrá vlčice a máš dobré nápady a byl bych hlupák, kdybych si toho nevšiml." na pár věcech jsme ale zapracovat mohli. byli jsme obrovská smečka a naše počty rostly, brzy stejně nebude možné, abychom všechno uhlídali jen já s Ávou.
"Moudrá. Taková ta šedá vlčice, co si otevírala tlamu, když jsme vás táhli do války. Jmenuje se Stray, možná ji znáš." A možná taky někde chcípla.
Uchechtl jsme se, "nemusíš, jestli nechceš, ale mohla by to pro tebe být příležitost omotat si kolem drápku pár dalších vlků a třeba by se ti to i líbilo." Znova jsem začichal, "co by si slečna Kousavá přála, hm? Králíčka, zajíce, koroptvičku nebo třeba nějaké hlodavce?" Znova jsem se chtěl sklonit, abych se ujistil, že nenabízím něco, co tady není, ale moji pozornost upoutalo cosi ve tmě. naježily se mi z toho chlupy na hřbetě. Mám vidiny? přišla mě strašit ta mrtvá vlčice za to, že jsem ji zabil? Ale oči naštěstí zmizely a já si oddechl. Určitě se mi to jen zdálo... A pak se vzduchem ozval ten děsivý smích a les zmizel.
probudil jsem se ve tmě a ačkoli jsem nikdy nebyl strašpytel, tentokrát na mě všechno křičelo, abych stáhl ocas mezi nohy a zmizel odsud. Rychle jsme se rozhlédl, ale naštěstí vedle mě byl známý bílý kožíšek. Dobrý, je tu se mnou. Když nás bude chtít něco sežrat, byla tu slušná šance, že si jako první vemou ji a já budu mít víc času utéct. Nebo jsem si to alespoň říkal. byla by jí škoda, ale svůj kožich mám přecejen pořád o něco radši.
Jenže pak jsem se probudil jinde. nebo možná ne jinde, ale byla tu tma a smrdělo to tu, ale nic se tu nesmálo a nebyly tu ani žádné oči. Možná se mi to zdálo a jen jsme se někam propadli nebo tak něco. Muselo to mít nějaké vysvětlení. Kýchl jsem ve snaze si pročistit čenich. Ne že by to pomohlo, ten pach byl všeobjímající a brzy taky to jediné, co jsme dokázal cítit. tady snad něco chcíplo a už pár let hnilo, ne? "Azzip?" Nestačil jsme říct víc, než mé uši upoutal zvláštní šepot. Jedna věc lepší, než druhá. Nad světlem jsem moc nepřemýšlel, kde bylo světlo, tam byl jistě i východ, takže jsem na nic nečekal, ani na svou bílou společnici, a už jsme si to štrádoval k němu.

---> Úkryt

Vůbec jsem netušil, kolik toho Azzip o Chaosu ví. Nejspíš nebylo správné předpokládat, že všechno, když jsem se teprve nedávno dozvěděl, jak zoufale neinformované jsou další sigmy. "Jo, mění se toho dost," odpověděl jsem, když jsem vyběhl z doupěte, "teď máš tu slibovanou rovnost, o který pořád mluvíme. Můžeš přijímat do smečky, můžeš navrhovat na povyšování nebo vést ostatní Chaosany do boje a tohle všechno. V podstatě jedinej rozdíl mezi mnou a tebou, co se smečky týče, by měl být název postavení a fakt, že já můžu povyšovat sigmy na betu." Ve skutečnosti tomu tak úplně nebylo, bylo to klasický, všichni jsou si rovni, ale někdo rovnější, já a Áva jsme pořád měli pár výhod, ale na tom se pracovalo a pokud Usměvavá nepojde u cizáků, dořešíme to a konečně budem mít jasný pravidla.
"Těžko říct. Plánovali jsme dořešit ty cizáky, kteří unesli Moudrou, a pak dát Chaosu nějaký jasný řád, protože máme spoustu nových vlků, kteří věděj houby. Však jsi to sama viděla," odfrkl jsem si, "jenže Usměvavá a Moudrá skočily do nějakýho portálu a teď jsou někde v háji, pokud taky nenatáhly brka. Každopádně by to v blízké době chtěli nějakou stmelovací akci nebo tak, kde by se členi Chaosu seznámili jeden s druhým." Zatímco jsem mluvil, zkoumal jsem okolí a hledal stopy zvěře, která by se mohla stát naším dnešním obědem. Pachů tu bylo dost, některé staré, některé novější, jen si vybrat. Dala by si dáma bažanta nebo snad raději králíka?

Neucukl jsem před ní, jen jsem jí úsměv oplatil. Měl jsem překvapivě dobrou náladu, ale možná za to mohla jen fajn společnost a mrtvý vlk ve spíži. Jak málo stačí k radosti. "Mimo to se to k tobě hodí." Takže bude Kousavá. Kdo by to byl řekl? Už teď jsem litoval vlky, kteří nebudou tohle varování v podobě jména brát vážně. Byla ale pravda, že kdybych ji neznal a ona se trošku snažila, sežral bych jí i s navijákem že je milá a hodná vlčice. "Tvé přání je mi rozkazem," ušklíbl jsem se a sklonil je k její nožce. Udělal jsem na ní zevnitř drápem hezky úhlednou ránu. Až se zahojí, měla by po ní zůstat jen tenká jizva. Tak, to by bylo. "Vítej oficiálně mezi betami. A teď teda ta sváča." Olízl jsem si zakrvácený drápek abych ho očistil, než to zaschne a pak jsem už neztrácel čas a vyrazil ven ze svého nového doupěte. Kdybych tu byl sám, asi bych si dal něco ze zásob, ale když je slečna vybíravá... Alespoň pak zbyde víc na mě.

---> Les u Mostu

Uchechtl jsme se, "máš recht. Takhle si toho nejspíš ani nevšimnou." příkladné zanedbání výchovy, jinak se to říct nedalo. Kdyby Angel dělal co měl, jeho vlče by nejenže nemlelo o dobru a podobných hloupostech, ale ještě ke všemu by bylo živý.
Kývl jsem směrem k visícím kořenům, "možná použít ty." Pak bych s nimi mohl zkusit něco provézt... až se mi bude chtít. Měl jsem sice zjevně magii země, ale to neznamenalo, že bych s ní i uměl. Sotva jsem ji objevil. Bylo by hezké tu mít kostičky, která by výhružně chrastily ve větru. Dodalo by to téhle jeskyňce takříkajíc tu správnou atmosféru. Že já se měl dát místo alfování na doupového designéra!
Otočil jsem se k ní a zazubil se, když mě za můj návrh nejenže nesežrala, ale ještě se tvářila, že o tom fakt uvažuje, "Kousavou ještě nemáme, takže jestli se ti to líbí, je to jen a jen tvé." Pak jsem se natočil tak, aby mě viděla z té správné strany, "chaosová jizva. Na vnitřní straně zadní nohy. Klidně ti udělám jen takovou malinkou, aby nebyla moc vidět a neubrala ti na kráse." Jí by teda i jizva slušela, ale jestli byla na svůj kožíšek háklivá, vynasnažím se, aby byla spokojená. "Pak bychom se mohli podívat po nějaké svačině, jestli teda fakt nehodláš okusit vlčí maso, když není naporcované," navrhl jsem.

"To sice jo, ale viděl jsme ho slítnout ze skály a ačkoli bych si rád připsal kredity, tentokrát jsme s tím neměl nic společného." Napodobil jsem její úšklebek. Angel by mi asi moc nepoděkoval, že jsem pro záchranu vlčete udělal asi tolik že jsem se ho neúspěšně pokusil chytit, abych s ním mohl pokračovat v rozhovoru o výhodách kanibalismu, ale na druhou stranu byl tuhej a jeho stížnosti tudíž irelevantní. měl tu být a starat se o svý vlčata sám. Ukázat jim, jak být správní chaosani, aby je pak nenapadali podobné myšlenky, jako že si vlci, co tu akorát tak plýtvají kyslík, zaslouží něco jako důstojný pohřeb, nebo tak.
"Naprosto souhlasím. Ještě vymyslet, jak ty kostičky zavěsit, aby ve větru cinkaly..." Jak jsem si tak prohlížel kořeny visící ze stropu, napadlo mě, že by se něco dalo uvázat na ně. Udělat do kostí nějaká díry by nemusel být takový problém, kdybych třeba použil svou magii ohně a zkusil je propálit. nejdřív bude potřeba ty kosti ale trochu očistit, aby mi tu pak nezasvinily podlahu. Hmm, jestlipak je poblíž nějaké pěkné mraveniště?
Nechal jsem teď ale design interiéru chvíli být. "Co se týče smečky, tak pro tu už beta oficiálně jsi, takže můžem ten zbytek dořešit hezky v soukromí. Budeš potřebovat akorát jizvu a nějaké Chaosové jméno." Zazubil jsem se, "já osobně bych navrhova Kousavá, hezky to vystihne tvé běloučké zoubky."

Herní:
Scar
Dvojice: Azzip
Shodly jsme se na duchovi Angela a místě Les u mostu

Neherní
Shine
Začátečník Pokročilý Expert jinak mě ukamenujou

Uchechtl jsem se, "je možný, že všichni pochcípali." Pokud se na ně papá vykašlal, jakou šanci by měli přežít? Angelova vlčata by se nám hodila, dobré geny a tak, pokud ještě někde běhala a pokud by se nám podařilo jim z hlav vytlouct myšlenky na záchranu světa. Co se týkalo výchovy, tak Angel dost pohořel, i když on se možná ani nesnažil. Nebo chcípl ještě předtím, než něco stihl. "Je to možný. Pokud teda tu bílou neměl předtím a neodkopl ji." Ale to jsme nepovažoval za tak pravděpodobné. Bylo to spíš jak říkala Azzip. Pan Wu prodával všechno možné a taky už mi nejednou vnucoval nějaké přebarvení kožichu, jako by snad moje černá nebyla dost dobrá, nebo co.
"Rozhodně to tu potřebuje úpravy, možná i nějakou dekoraci. Objevil jsem tuhle jeskyni, když jsem hledal nějaké místo, kam schovat tu vlčici." přistoupil jsme ke stěně a drápkem z ní seškrábl kus lišejníku, který se mi tam nelíbil. "Ale ne, na tu jsem náhodou narazil. Už tak vypadala, že chcípne, tak jsem jí s tím jen trošku pomoh'" Usmál jsme se na Azzip, jako bych mluvil o skutečné pomoci, ne o vraždě. Vyhlížet si vlky na kožešinky, protože mají hezký kožich? To byla zajímavá myšlenka.

---> Les u Mostu

Chtělo ba to dost šikovné tlapky, nebo příhodnou magii, to ano, ale rozhodně by se z toho něco vyrobit dalo. Šperky z vlčích zubů by sice kazily dojem, který jsem chtěl budit, ovšem Azzip... ta by nějaký určitě nosit mohla. Tak jako tak by byla škoda to zahodit, když už pro to jistá vlčice položila život. Na vlčí mrtvoly se nenaráží každý den.
"Tak to byl asi jinej, tenhle na chcípačka nevypadal. Naopak bych řekl, že ještě pár měsíců a bude tak velkej, jak býval jeho tatík." Museli jsme potkat jiné vlče, tamten nejspíš fakt chcíp. Ani by mě nepřekvapilo, kdyby mu k tomu chcípnutí Azzip pomohla, věděl jsem, jak pohlíží na vlčata. Na její slova ohledně Angelovy partnerky jsem kývl, tu jsem potkal taky. "Ten mladej vykládal něco o nějaké černobílé vlčici jménem Samantha, tak mě zajímalo, jestli mluvil o tý samý a nějakým zázrakem se přebarvila, nebo si Angel našel bokovku. U něj by mě to nepřekvapilo." Uhnul jsem se stěně, aby si mohla moji jeskyňku prohlédnout, "vítej v mém skromném příbytku," ušklíbl jsem se.