Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Jestli tohle mělo být bezpečné místo, tak já byl alfa Zlaté. Sotva jsme dorazili, už se nám něco sápalo po svačině. Nevychovanost. "Já se s ní teda taky dělit nehodlám. Zmizni, než z tebe uděláme chodící pochodeň." Co bychom to byli za vlky, kdybychom si nechali naši kořist sebrat nějakou kočkou? Ať si jde ulovit svoji kořist, tahle byla naše a my jsme také potřebovali jídlo. Tohle jsme si navíc i sami ulovili. "Pokud není blbá nebo až moc zoufalá," poznamenal jsem a sám po pumě chňapnul. Bylo třeba dát jí najevo, že si tohle nenecháme líbit. Popadl jsem svého králíka a vyrazil za Taniou. kočka... nás následovala. Dobrá, jak chce. A tak jsme vyvolal ohnivý bič a švihl po ní. Puma tak tak uskočila. Nějaká vytrvalá potvora. No, pokud se rozhodne nás následovat i dál, mohl jsem ji švihnout rovnou znova. A líp. Čas najít nějaké lepší a bezpečnější místo. Třeba nás nebude chtít následovat.

---> Severní hory (přes Dračí průsmyk)

× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem 2/3
× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní 1/4
× Vydej se hledat bezpečné místo 2/5

---> Luka

Vesele jsme se na ni zazubil. "Co na to můžu říct, je to doslova moje práce." A byl jsem někdy opravdu rád, že jsme na ni byli dva. Nechtěl bych vést normální smečku. Představa té moci mě kdysi lákala, ovšem představa těch povinností... no, to dokázalo jednoho spolehlivě odradit. Nicméně dobré vědět, že se Tania myšlence vlčat tak docela nebránila. Třeba se z toho ještě něco vyvine.
Nyní byl čas postarat se především o to, co bylo důležité teď - tedy o nás. Každý se svým zajícem jsme zamířili do hor. Možná, že jsem i trochu doufal, že se tu v tom bahně Tania vymázne... ale škoda zajíce, že? Byl by pak akorát špinavý. Do jezera ji můžu hodit i později. Do hor jsme se dostali pohodlně, jenže... no, brzy jsem si všiml, že nás něco pozoruje. A následuje. Zastavil jsem na malém plácku a odložil zajíce na zem. "Tanio, máme společnost." A opravdu. Zpoza skal se vynořila puma. Zasyčela na nás. vypadala docela pohuble a neuniklo mi, jak pokukuje po našich úlovcích. Hah, ani náhodou. Vycenil jsme tesáky a zavrčel.

× Setkej se tváří tvář s predátorem
× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem 1/3
× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní 1/4
× Vydej se hledat bezpečné místo 1/5

Výplaty Říjen:
Jméno vlka:
Počet postů:
Postavení:
Povýšení: (Jestliže jste byli v tomto měsíci povýšeni a máte to odehráno, napište to zde, ať dostanete jednorázovou odměnu!) -> Povýšení ze sigmy na betu
Aktivita pro smečku:
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Bobříci: popis, kde byli získáni + výpis celé odměny a % kde je chcete, případně převést % na KŠM

Jméno vlka: Scar
Počet postů: 21
Postavení: alfa
Povýšení: -
Aktivita pro smečku: vyzvídání informací
Krátké shrnutí (i rychlohry): Předal zraněnou Ávu do tlapek Alduina, povýšil Artume a šel se podívat, kdo to vříská u vodopádu. V lese zahlédl Alateyské a pojal podezření, že mu Alduin něco tak docela neřekl. Dorazil k jezeru, kde vytáhl (domnělého) utopeného Zinka a trochu se přitopil. Následně se od něj naučil nějaké rostlinky a vyzvěděl informace. Dozvěděl se o existenci léčitelské Aliance a byl pozvaný, aby tam vyslal nějaké léčitele, kromě Alduina. Pak se ukryl u úkrytu, kam za ním přišla Tania. Společně vyrazili hledat místo, kam se ukrýt před deštěm,a probírali budoucí generace Chaosu. Potkali Konvalinku a Scar se naučil novou rostlinu. Nyní loví.
Bobříci:
Miluj - nabídl Tanie úkryt, složil jí pár komplimentů

Partnera si dokáže najít sama, huh? Ah jistě, nezávislá a samostatná vlčice. Ty se mi zamlouvaly nejvíc... pokud tedy patřily do Chaosu. jenže pak z ní vypadlo něco, co my mě donutilo zvednout obočí, pokud bych byl člověk a ne vlk. zazubil jsem se na ni. "Bacha, co říkáš, abych tě ještě nevzal za slovo." Byly věci, o kterých jsem nežertoval. Jednou z nich bylo samozřejmě topení vlčic s nevymáchanou tlamou, a tou druhou... nu, Chaos a jeho budoucnost. Líbilo se mi, jak to jen tak ledabyle řekla, jako poznámku mezi řečí. Nic důležitého, netřeba se nad tím pozastavovat. já věděl, proč se mi už od začátku zamlouvala. No, uvidíme. Ať už to myslela vážně, nebo ne, na to bude čas i později.
Připlížil jsem se k zajíci a pak... krátká honička a už se mi zmítal v tlamě. Dnes hladovět nebudeme. Vzal jsem ho a spolu s ním jsem zamířil zpět k Tanie a jak jsme viděl, i její lov byl úspěšný. Položil jsme ušáka na chvíli na zem. "Slušná rychlost. Tak co, vyrazíme hledat nějaký ten suchý plácek v horách a povečeříme, nebo se tu chceš ještě chvíli plácat v bahně?" zeptal jsem se. Já jsem se tu plácat nechtěl. Sebral jsme ho zpět a vyrazil směrem k horám.

× Ulov si na horší časy - 3/3
× Zamiř do bezpečí

---> Jižní hory

Ah, takže se těch spratků nebála a alespoň se tvářila, že by byla zodpovědná. Výborně. nevinně jsme se na ni uculil. "Jen zvědavost. Ale pokud tě to potěší, už tím bys byla lepší než někteří... nejmenovaní." No jo, Chaos zrovna neoplýval perfektníma rodičema. Nicméně já neměl v plánu ji to přemlouvat, aby si se mnou udělala vlčata. na některé věci je třeba jít pomalu a opatrně a teď bylo stejně strašné počasí. Eh, ono to počká. Nicméně zatím nevypadala, že by byla zásadně proti potomstvu. Teda, nevypadala ani, že by byla zásadně pro, ale někdy si vlk musí vystačit s málem, že? "Leda bys to sama chtěla," pohodil jsme ocasem, "Víš co, geny máš dobrý, byla by jich škoda, ale tohle je čistě na tobě." A tím to pro mě prozatím skončilo. "Já taky," varoval jsem ji ještě jednou a s náležitým úsměvem. No jen do toho, potvoro. Vykoupeš se.
Počkal jsme si, až si s tou bylinkářkou vyřeší svoje a pak hurá na lov. Králíka, kterého jsme lovil, jsem brzy uviděl. seděl ke mě zády a něco žvýkal. Ah, nádhera. Přikrčil jsme se do trávy a začal se k němu plížit, abych trochu zkrátil vzdálenost a snáz ho pak chytil.

× Ulov si na horší časy - 2/3

Přesně tak, netřeba se unáhlovat. pokud nepřežijí, byly to slabé kusy, pokud přežijí, no, pak budou užiteční. Tak jednoduché to bylo. "To máš pravdu, byla by to škoda. Dobré geny by se měly šířit pro dobro všech." Hlavně pro dobro Chaosu. Naše geny, samozřejmě. "Jak by se ti třeba líbilo vlčata jenom udělat a nechat je na výchovu někomu jinému?" Byla to vlčice, i samotná výroba vlčat by pro ni patrně nebyla dvakrát příjemná, že? Nicméně já chtěl tak nenápadně zjistit, na čem si tu stojím, protože, no, tahle vlčice patrně dobré geny měla, já měl také dobré geny, a už i Usměvavá mě naháněla, ať se někde rozmnožím, ne?
Věnoval jsme jí dlouhý pohled, když řekla, že nevěří, že bych ji do jezera hodil. Chyba, slečinko. "Zkus se mi zasmát znova, až kolem nějakého půjdeme," doporučil jsem jí. Za tohle už ji do jezera házet nebudu, ale jen ať si ta potvora zkusí být drzá.
Jenže my jsme mezitím dorazili na louku a tady byla nějaká vlčice. Smrděla trochu jako Caelum, ale to jsme v přítomnosti Tanii nehodlal komentovat. "Ah, dobrý den," usmál jsem se na ni mile. Copak to tu měla? Rostlinky? "Copak to máte v košíku?" A ona povídala. Trychtýřek? Ten jsem ještě neznal, ale rozhodně to znělo jako něco, co se může hodit. Pozorně jsem si vyslechl informace, ale rostlinku jsme zdvořile odmítl, protože by se mi blbě nesla. Plánovali jsme přece lovit, že? "Tak jdeme na zajíce," odsouhlasil jsem a vyhledal stejné stopy, jaké objevila ona. "Dobře, já půjdu po tomhle, ty vezmi toho druhého," řekl jsem a pak rovnou vyrazil, než déšť smyje pachy úplně.

× Ulov si na horší časy - 1/3

---> Křišťálové jezero

"Yrsi a Callid, ano," potvrdil jsem její slova. "Jo, sledoval jsme je v boji a rozhodně si myslím, že je to nadějná posila. patrně jsou na ostrovech teprv krátce a moc se tu ještě nevyznají, ale když jim dáme měsíc nebo dva..." Vždyť ten Callid, ten byl samá jizva. A Yrsi přežila boj s Artume, což tay něco vypovídalo - buď že je silná, nebo že má rozum a ví, kdy ustoupit. "Uvidíme, jestli je ostrovy nesemelou dřív, než si zvyknou, ale pokud jo, no, pak by nám stejně k ničemu nebyli, ne?"
"Mi povídej o nějakých pudech. Já vlastně nevím, co vlky vede k tomu, že se množí. Jakože, vychovat někoho podle svého a předat geny dál, fajn, ale že by to muselo být?" Ale třeba by si dala říct. A stejnětak bych si mohl dát říct já. Ono to možná nebylo úplně od věci a už i Usměvavá mě popichovala, že bych si měl nějakou tu malou, smradlavou havěť pořídit. Zas by byla škoda, kdyby po mně ve Společenstvu nic nezůstalo, ne?
Ovšem po debatě o vlčatech přišla pravá ledová sprcha... přesněji řečeno koupel. "Jestli se mi budeš smát, hodím tě tam taky," upozornil jsem ji. Nebyla to výhružka ale čisté konstatování. Jen zkus riskovat, slečinko. "Nemá ponětí, ale asi bude lepší, když nalovíme a pro jistotu se vydáme do hor." Ani podzemní doupě by nemuselo být bezpečné. To už jsem se ale pustil po stopě nějakého ušáka, protože i když tady bylo zatím docela sucho - v rámci mezí - budou se patrně hodit nějaké zásoby. "Můžeme se tu rozdělit a ulovit každý sám, pokud nechceš zkusit třeba srnu, ale myslím, že zajíc nebo bažant se pak bude líp přenášet." A hele, tady byla stopa! A čerstvá. No, tenhle ušák to bude mít za chvíli spočítané.

---> Podzemní doupě

Taková moudrá vlčice s vyspělými názory. Jako by mi mluvila z duše! Já si říkal, že bychom si mohli rozumět, už když jsem ji poprvé potkal, a zatím mé domněnky jen potvrzovala.
"By mě zajímalo, proč smečky takovou charitu vůbec dělají. Jasný, postarat se o někoho, kdo je zraněný, než se dá dokopy a začne být užitečný, to bych bral, ale nabírat si zbytečnou zátěž? Ha!" Zazubil jsem se na ni. "A to je přesně důvod, má drahá Tanio, proč je Společensto Chaosu mnohem lepší." My jsme hlídali záda jen svým bratrům a sestrám a to byli vlci, kteří už prokázali, že za něco stojí. I vlčata bych osobně radši sežral, než aby z nich vyrostla přítěž, ačkoli se Chaosu nová krev hodila.
"Vždycky by se dalo aplikovat na někoho chaosskou férovku, ne? Ale i kdyby byli všichni silní, někteří prostě budou slabší, hloupější, naivnější... Víš, jak to chodí." Že bychom snad někdy měli málo zábavy, o to jsem se nebál.
"Předat geny je fajn, ale starat se o to? Nah. Hele, já se vlastně některým od nás vůbec nedivím, že se na to vykašlali, jen co to začlo chodit. Ale zas... Možná je to s vlastníma jinak." A já byl samec, já bych to ani nemusel odnosit. "Pokud jsem dobře počítal, tak snad i sedm. Oni se docela předvedli už s prvním vrhem, až na toho Iridana, tak se třba povedou i tihle."
Ovšem slečna chtěla jídlo a já tu kul pikle jak získat její přízeň, takže čas něco opatřit. Jenže jsem se rozhodně neměl nechat rozptylovat. Ona s tím rozhodně moc nepomáhala. Vylézal jsme z doupěte už tolikrat, že jsem si myslel, že nemusím koukat na cestu a... Žbluňk. Zahučel jsem přímo do jezera, které se rozhodlo navštívit přímo náš práh. Trocha nespokojeného prskání, pár temp, a už jsem se škrábal zpátky na břeh, kde jsem jezero zpražil pohledem a pak si vysušil kožich magií. "Teda, tohle mě znepokojuje. Nějak se nám to vylilo z břehů." Svůj pád jsem důstojně nijak nekomentoval. "Pozor tady na ty kameny, pěkně kloužou," upozornil jsme ji ještě.

× Projdi se po zatopeném území
× Pokus se plavat

---> Luka

"Přesně tak," odsouhlasil jsem. Bylo to podle mého docela jasné. Respektive bývalo, ale oni se pokaždé ukazovali s jiným kožichem a Zeiran pak jednou dokonce s křídly. nevěděl jsem ani jak moc se vlastně znají a jaké mají mezi sebou vztahy, protože jejich rodiče nebyli zrovna ukázkoví. Bylo vlastně docela vtipné, že ze všech se jako nejlepší rodiče ukázali Alduin a Áva a přitom Áva nebyla ani zdaleka maminkovská.
Uchechtl jsem se její poznámce. "Tak to máš dobrej vkus," řekl jsem, "Má to něco do sebe, co? Ublížit jinému vlkovi. Hlavně když je slabší, než ty, a sotva ti to může oplatit." Razil jsme názor, že kdo se nedokáže ubránit nebo si neopatří někoho, kdo se o něj postará, ten si prostě žít nezaslouží. Přirozený výběr a tak dále.
"Jo, přesně tu havěť," souhlasil jsem. "Copak, nejsi moc fanda vlčat?" Rozhodně se na ně netvářila. Že by jí je Usměvavá taky na chvíli strčila na hlídání?
"To je zas pravda." Ne teda, že by tam ta zdechlina vydržela dlouho, když jsem byl poblíž. "Tak se pojďme po něčem podívat. V lese bývá zvěře dost." A rovnou jsem vyrazil ven. Díval jsem se samozřejmě na ni a nějak zapomněl zkontrolovat situaci venku. Jak to dopadlo? To se dozvíme v příštím postu.

---> Křišťálové jezero

Udělal jsem pohyb který mohl být dost dobře pokrčením ramen. "Náký vlci nemají rádi, když jim ostatní lezou do úkrytu, ale nikdo z nich jejich tatíka nijak zvlášť nemiloval a nemyslím, že by měli nějaký extra vzpomínky na tohle doupě." Jinak řečeno, ne, neměli by si stěžovat, ale teoreticky by mohli. Zda by to ostatní zajímalo, to už byla jiná otázka.
Zdálo se, že se jí mé lichocení zamlouvalo. Hah, body pro Alduina, že ji přijal. Zdálo se, že k nám hezky seděla. "Ráda se rveš?" Patrně to byla trochu zbytečná otázka, když jsem vzal v potaz její nadšenou reakci. Na její rýpnutí jsme se zasmál "Ale ani v nejmenším. Můj synovec by ti povyprávěl. Ovšem myslím, že pokud by k tomu došlo, byl by nejzajímavější souboj mě a Usměvavé a na to teď nebyly úplně vhodné podmínky, vzhledem k tomu, že měla nedávno vlčata. Možná příště. ne teda, že by si ten nedostatek boje vzápětí nevynahradila jinde." Ovšem bylo by zajímavé změřit síly. Nemohl jsem tvrdit, že jsme o tom neuvažoval. Radši jsem se rval s vlky slabšími, než já, ale už tomu bylo dlouho, co jsem naposledy cítil cizí krev v tlamě... hm. "Mě spíš překvapilo, že se nikdo neutopil, vzhledem k tomu, jak stupidní věc dělali." Mávl jsem ocasem. Zmetci měli plot armor.
zazubil jsem se na ni, když opět promluvila. Mluvila mi z duše. "Máš naprostou pravdu." Ve víc se to líp táhne. Ve víc se líp trpí v jeskyni, když je venku bouřka. "Hm. Kroupy tam už ale, zdá se, nejsou. I když jestli bude takhle pršet dál, tak se jezero rozvodní a budeme muset do vyšších pater." S těmi slovy jsem se zvedl. "Nevím, jak ty, ale já mám docela hlad. Nepůjdem se podívat po něčem k snědku, dokud neprší tolik? Tady žádné zásoby nejsou." Docela rád bych také obhlídl okolí, ale to jsme nahlas nezmiňoval.

× Dej své alfě (nebo betě*) vědět o momentální situaci - 2b

Ušklíbl jsme se na ni nazpět. "No, ano i ne. Tenhle úkryt dřív patřil Letcovi, ale ten už tu není a když už se tu scházíme, byla by škoda ho nepoužívat, ne? Patří teď Zeiranovi, Noirovi a Corinne, ale nikdo z nich nenamítal, aby ho používali i ostatní." Vrátil jsem se na své původní místo a spokojeně se rozplácl na zemi. Alespoň tu teď byla nějaká společnost, tak se neuhryžu nudou. "Samozřejmě, zasloužíš si ji. I když hádám, že pro tebe to rozhodně nebyla první rvačka, co?" Významně jsem si prohlédl jizvy na jejím těle. Tahle vlčice se nějakého kousance rozhodně nezalekla. "Nevypadáš jako někdo, kdo by se porvat bál, to se mi zamlouvá." Hledala nějakou oběť? Hah, no, pokud nechtěla zpět do deště, teď tu byla zavřená se mnou. "To dává smysl. Přijít o chvíli dřív, viděla bys tu nějakou bandu idiotů, jak se snažili ten vodopád sjet. Všichni to bohužel přežili." Ušklíbl jsem se. Caeluma netřeba zmiňovat víc. Vlastně to celé bylo lepší nerozebírat víc. "To si piš, že splnily. Vlastně jsem rád, že tu nemusím být zalezlý sám. Je tu jinak docela nuda." Střelil jsem pohledem směrem k východu. "Jak to vůbec vypadá venku? Před chvílí tam snad i padaly kroupy, ne? To aby se jeden bál i vylízat." Ale teď už se zdálo, že se déšť trochu utišil. "Takovejhle liják snad ani nepamatuju."

× Promluv si s jiným vlkem o momentálním počasí - 1b

Venku lilo a padaly kroupy, i když jsem měl dojem, že jak se blížil večer, začíná bouře utichat, To bylo dobře. Rád bych se pohnul z tohohle úkrytu a netrčel tu ještě celou noc, pokud nebudu muset. Ovšem byl jsem poměrně blízko vchodu a brzy jsem si všiml ještě někoho dalšího, docela povědomého. Ne, nebyl to Caelum, který by si snad svůj odchod rozmyslel a přišel si ještě pro pomazlení. Byl to někdo jiný. "Pokud se potřebuješ schovat, pojď dál. Je tu dost místa pro všechny," řekl jsem a vystrčil čenich z jeskyně jen tak, aby mě viděla. Tania. Kam ta vlastně zmizela po boji? Patrně měla na práci něco jinde, ale teď byla zpátky a nebyl tu nikdo, kdo by nás rušil. Čas se trochu seznámit. Uhnul jsem od vchodu, aby mohla dál. "Docela jsi se dnes předvedla, mimochodem. Co tě přivádí zpátky k jezeru?" Byl jsme upřímně zvědavý, kde zatím byla a jestli potkala někoho zajímavého. A... jestli nás s Caelumem viděla, protože to by bylo poněkud nemilé.

---> Křišťálové jezero

Zapadl jsem dovnitř, jak na zem začaly bubnovat kroupy. Fuj to bylo zase počasí. Na courání venku to rozhodně nebylo, takže jsem se u vchodu oklepal, vysušil si kožich, a pak jsem zamířil hlouběji do doupěte, abych si našel nějaké pohodlné místo, kde to přespat. Zůstal jsem poměrně blízko vchodu, v místě, kam netáhlo. Zima se blížila a počasí podle toho už zjevně vypadalo. Dost bylo slunných dní.
Stočil jsem se do klubíčka a položil hlavu na přední tlapy. Přemítal jsem o setkání s Caelumem. O informace se dělil velmi ochotně, na to, že jsme měli být nepřátelé. Byl své smečce loajální, ale zdálo se mi, že u něj jde jen o princip, než o nějakou hluboko zažranou věrnost. Bylo to něco, co rozhodně stálo za prozkoumání a shledával jsem, že se na příští setkání docela těším. Mohl bych si nalhávat, že je tomu tak proto, že chci zjistit víc informací pro Chaos, ale mé důvody byly čistě sobecké.
A navíc to, jak se ke mně lísal... zamlouvalo se mi to, ale rozhodně to nebylo chování hodné vlka, který měl partnerku - i kdyby mě jen škádlil. zajímavé.
Velmi zajímavé...

Vysoká a světle hnědá? To rozhodně neznělo jako ta vlčice, o které jsme si myslel, že je alfa Daénu. Zdálo se, že tam došlo k nějaké změně ve vedení. Hmm... "Dobré vědět." Co se asi stalo s tou fialovou? S tou mrňavou? Pochyboval jsem, že vyrostla a změnila barvu.
Přikývl jsem. "Takže máš zkušenosti. Ale řekni mi, co na těchhle ostrovech je ještě překvapivého?" Byli tu bohové, byla tu magie, byl tu ten vlk s vozíčkem, co nás obíral o pracně vydělané peníze (co to vůbec byly peníze?). Caelum neprotestoval proti mému narušování jeho osobního prostoru. Zajímavé. Neříkal, že měl družku? Nebo to byla lež a on informace zjišťoval pro Daén? Nebo byl tohle snad souboj vůlí a on odmítal ustoupit? Ah ta drzost. Chtěl jsem se tomu smát. "Zajímají mě všechny rostliny, jen k těm jedovatým bylo tak nějak snazší se dostat. Cop bys taky čekal od někoho, jako jsem já? Že bude léčit?" Ale pokud se byl ochotný podělit o víc, byl jsme víc než ochotný poslouchat. Možná to byl nepřítel a já netušil, co tím sleduje, ale svým způsobem jsme mu důvěřoval. V jistých ohledech. Zachránil dva Chaosany před utopením (minimálně. I když u jednoho to utopení taky málem způsobil), přizval nás do Aliance, pokud najdu někoho, kdo se bude umět chovat... hah, ten nás snad příště pozve i na tu narozeninovou oslavu, ne? "Hlucina snotvárná... takže mám sám zjistit, jak funguje, co?" Dobře, někomu ji podstrčím.
zazubil jsem se, když mi složil kompliment. "Myslím, že ty jsi mi přinejmenším rovný. Jak to, že nejsi alfa Daénu ty?" byla to řečnická otázka. Možná prostě neměl takové ambice.
Můj úsměv se jen rozšířil, když mi olízl čumák. parchant jeden. "Budu se těšit. nenech mě čekat dlouho." A nevoď si společnost. Sledoval jsem, jak se rozpustil. Působivé.
Ovšem co už nebylo působivé bylo dnešní počasí, protože začaly padat kroupy. Otočil jsme se a rychlým krokem zamířil do úkrytu.

---> Podzemní doupě

Výplaty Září:
Jméno vlka:
Počet postů:
Postavení:
Povýšení: (Jestliže jste byli v tomto měsíci povýšeni a máte to odehráno, napište to zde, ať dostanete jednorázovou odměnu!) -> Povýšení ze sigmy na betu
Aktivita pro smečku:
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Bobříci: popis, kde byli získáni + výpis celé odměny a % kde je chcete, případně převést % na KŠM

O výplaty si pište do 13.10.

Můžete si také zpětně napsat o bobříky z arény - konkrétně se vás může týkat Souboj, Tatér a Střelec (pro ty, kteří své elementy použili na dálku)
Bobříky za Srpen budou ještě ohodnocené původními odměnami.
Bobříci získaní během srpna během arény, kteří jsou omezení na 1/měsíc, se pochopitelně nepočítají do zářiového limitu.

Výplaty Srpen:
Scar: 5 kšm (Miluj - 10 kšm + 5 % -> 15 kšm)
Faust: 15 kšm a 1 % -> 16 kšm (Špeh, Otrokář - 20 kšm)
Thia: 5 kšm
Cain: 3 kšm
Wissfeoh: 6 kšm
Allavanté: 25 kšm a 2 % -> 27 kšm (2x náborář - 20 kšm + 10 % -> 30 kšm)
Noir: 15 kšm a 1% -> 16 kšm
Alastor: 8 kšm (Tatér - 10 kšm + 5 %)
Lilith: 5 kšm


Počet postů: 5
Postavení: alfa
Povýšení: -
Aktivita pro smečku: řešení povyšování, šíření znalostí
Krátké shrnutí (i rychlohry): Dozoroval aréně, pak se vrátil na vyhlídku a řešil s Allavanté nové bety. Učil mládež kytky
Bobříci:
Učitel - učil na vyhlídce rostliny
Miluj - ošetřil Allavanté