Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Jméno vlka: Scar
Počet postů: 7
Postavení: beta
Aktivita pro smečku: Přijetí Scallii a Morgan
Krátké shrnutí (i rychlohry): Rozloučil se s Ayshi, potkal Scalliu, kterou přijal do smečky, a nyní hovoří s Thiou, která přivedla Morgan, a přijal Morgan do smečky
Bobříci: Náborář 2x - 20 kšm a 10 % (procenta se mění na 10 kšm)

Výplaty červen, červenec a srpen:
Scar - 5 kšm + 30 kšm
Zeiran - 15 kšm + 1 kšm (převod procent)
Riveneth - 10 kšm + 1 kšm
Noir - 10 kšm
Dail - 15 kšm
Thia - 10 kšm + 1 % + 10 kšm + 5 %
Rhysburr - 1 kšm
Iridan - 10 kšm + 1 %

Nebyl jsme k zastižení? Podíval jsme se na Thiu stylem: "To snad nemyslíš vážně." Však jsem se pomalu nehnul z místa co si pamatuju, pořád jsem akorát řešil nějaké záležitosti smečky. "Většinu času mě najdeš tady. Než se objevila Scallia, mluvil jsem tu s Ayshi." nehnul jsme se z místa už snad od zimy, nebo jsme měl alespoň takový dojem. Ale docela jsem chápal, že to nevěděla. Bylo také možné, že mě tu hledala ještě předtím, než jsem sem s Ayshi prvně přišel. na její slova o podpalování lesů jsme však přikývl. Pokud by se rozhodli podpálit nějaký les, prosím. A pokud to bude nějaký z těch, v kterých žily zbylé smečky, o to líp. Zdálo se, že Morgan nemá problém s žádným z pravidel, která jsem zmínil. ve zkratce jsme jí tedy ještě řekl zbytek (viz nástěnka), abych měl jistotu, že ví, do čeho jde, a také aby mi tu zase neběhali neinformovaní členové. "Jak se jmenuješ?" zeptal jsem se pak, a pokud mi odpověděla, rovnou jsem pokračoval: "Doufám, že sis to dobře rozmyslela, protože na vlky, kteří chtějí smečku opustit, nepohlížíme zrovna přívětivě. Nicméně vzhledem k tomu, že tě přivedla tady Corinne, myslím, že není třeba se zdržovat formalitami. Od teď jsi sigmou Chaosu a pokud se prokážeš, budeš držet se smečkou a budeš nám dělat čest, určitě se brzy vyšplháš na betu, tedy plnohodnotného člena. Vítej ve smečce." Když jsem to říkal, můj pohled zamyšleně zalétl ke Corinne. Pokud se tahle vlčice opravdu osvědčí, zasloužila by si povýšení i ona. Byla s námi už dlouho a ačkoli jsme o ní neslýchal tak jako o Zeiranovi, tímhle by dokázala, že má dobré oko a nebude do smečky tahat odpad. Sice se mi nezamlouvalo, jak na mě otevírala tlamu, ale sám jsem věděl, jak frustrující bylo hledat jiné členy smečky. Povýšení na betu už tu dlouho nebylo. Nicméně bych to rád probral s nějakou ze současných bet. Když už jsme tu propagovali rovnost, neměl bych být jediný, kdo o podobných věcech rozhodoval, že?

Corinnin ostrý jazýček mě přiměl zvednout obočí. Na sigmu si tu tlamu dost otvírala, bude dost překvapená, až ji po ní někdo přetáhne. Já měl však dnes dobrou náladu, mimo to mě zajímalo, co tu chce. "Jsou ti i jiný vlci, než jen vy, chvíli počkat vás nezabije," řekl jsem klidně, ale důrazně. Druhá vlčice se chovala líp. Nicméně já tu nehodlal stát a vybavovat se, takže jsem šel rovnou k věci a udělal kolem nové vlčice kolečko, abych si ji prohlédl. Nevypadala špatně. "To ještě uvidím," řekl jsme Thie. Nevypadalo to, že sem přivedla úplný odpad, to ne, ale z jednoho pohledu toho o vlkovi moc nevyčtu. zastavil jsem se pak před vlčicí. "To říkala správně. Tady ti nikdo rozkazy dávat nebude, ani se nikomu nemusíš klanět, ceníme si svobodné vůle. Ovšem jakožto nový člen budeš muset stále respektovat výše postavené. Budeš muset konat tak, abys smečku nijak nepoškozovala, a dodržovat těch pár pravidel, která tu máme." Jestli nechtěla nikoho ani trochu poslouchat a přesto být ve smečce, tak jsem pochyboval, že někde pochodí. Nicméně nevypadala na takového hlupáka, aby si myslela, že to tady tak chodí. "Například netolerujeme ubližování ostatním členům, kromě omeg, samozřejmě." Ovšem to byla jen jedna výjimka. "Ale pokud chceš prohnat nějakého tuláka nebo člena jiné smečky, to naopak podporujeme," usmál jsem se na ni a ukázal přitom ostré zuby.

Ambiciózní a sebevědomá, ale přitom zná své místo. Takových vlků bychom potřebovali víc a místo toho jsme tu měli takové jako Favoriho... Holt ne každý mohl být dokonalý, ale občas se zadařilo a občas ten někdo přišel dokonce sám. Zeiran měl rozhodně dobrý odhad, troufal jsem si říct, že by si za tenhle úlovek i zasloužil povýšení, aby pak mohl přijímat nové vlky sám, protože úsudek měl brilantní. No, promluvím si s ním, až ho zase někdy potkám. "Tady poslouchat nemusíš, jen dodržuj těch pár pravidel, která máme." V rychlosti jsme jí řekl výcuc toho nejdůležitějšího, aby se zase nestalo, že nám tu bude pobhíat někdo, kdo o smečce neví vůbec nic, ačkoli jsme si troufal odhadovat, že to pro ni nebudou nové informace. "Než se vyšplháš na betu, cti slovo těch výš postavených, ale pak už bude záležet jen na tvém vlastním úsudku. Konej v zájmu smečky, respektuj své bratry a sestry a bude všechno v nejlepším pořádku." Nepovažoval jsme za nutné dodat, že oni jí oplatí stejným, to snad bylo dané. Scallia si jistě povede dobře.
Na její slova díků jsme pokývl. "Rádo se stalo. dělej nám čest, sestro." A tím byla záležitost uzavřená. Sledoval jsem, jak odchází a sotva byla pryč, rozhlédl jsem se kolem. Byly tu jisté dvě vlčice, které přišly ještě když jsem mluvil se Scalliou, a jestli si myslely, že o nich nevím, tak byly na omylu. Vypadaly, že na něco čekají, a všiml jsme si, že po mně koukaly, takže jsem se zvedl a vyrazil k nim, abych zjistil co tu pohledávají. Ta černá byla Chaosanka, jedna z Angelových vlčat, i když jméno jsme si v tuhle chvíli nevybavoval. Tu druhou jsem neznal. vypadaly docela zabrané do vlastního rozhovoru. "Neruším, dámy?" zeptal jsem se.

Scallia. To jméno jsem už také slyšel, ačkoli jsem si ho až teď mohl spojit s tváří. "Pak jsem o tobě už taky slyšel. Hádám, že se znáš s Havranem." Jaká byla pravděpodobnost, aby se tady na ostrově vyskytovaly dvě Scallie, které se zajímaly o Chaos, že? ZDálo se, že se mladý vlk nemýlil, když tvrdil, že by tahle vlčice mohla mít potenciál. Nezdržovala se zbytečnými řečmi a ačkoli mi její slova lichotila, neměl jsem z nich pocit, že je to nějaké plané podlézání, aby se mi vetřela do přízně. Rozhodně se mi zamlouvalo, že šla přímo k věci. vypadala jako vlčice, která ví, co chce.
Nespěchal jsem na ni, pouze jsem tam stál a prohlížel si ji, zatímco jsem čekal, až se vymáčkne. A nezklamala, opět šla přímo k věci. Byly chvíle, kde měly řeči, slovíčkaření a vykrucování své místo, ale tady to rozhodně nebylo. Přikývl jsem. "Hádám, že také příliš neoceňuješ, když ti někdo říká, co máš dělat, že?" Seskočil jsem ze svého kamene a pomalu ji odešel. Nijak výhružně, pouze jako bych zvažoval, co jí odpovím. Přesto jsem se však nepotřeboval příliš rozmýšlet, udělala na mě dojem. "Potyčka s Daénem není nic nového, hádám ses už doslechla o válce, kterou jsme proti nim vedli." Pokud se Daénu týkalo, smečka do toho byla zatažená už tak dost, ačkoli teď panoval klid. "Nepřekvapilo by mě, kdybys tu našla vlky, kteří ti s tvými cíly ochotně pomůžou." Bylo mi docela jasné o které zrzavé svini mluví, ačkoli já tu vlčici moc dobře neznal. Daén neměl zas tolik zrzavých vlků, co mi bylo známo. Nemyslel jsme si, že by proti ní měla Scallia příliš mnoho šancí, pokud by došlo na boj jeden na jednoho a pokud tedy neměla nějaké eso v rukávu, ale až ještě trochu vyroste a se správným tréninkem... no, rozhodně jsem byl zvědavý, jak se to mohlo vyvíjet. "Nicméně myslím, že nemá smysl to protahovat. Slyšel jsem o tobě dost a myslím, že mezi nás dobře zapadneš. Vítej tedy v Chaosu, sigmo." Věnoval jsem jí drobný úsměv. Klidně bych se vsadil, že o téhle vlčici ještě uslyším.

naklonil jsem hlavu na stranu. Ale, takže slečna bude přeci jen zajímavá. Nepotřeboval jsem víc, abych pochopil, že se nejedná o někoho, kdo se sem zatoulal náhodou. Tohle byla vlčice s jasným cílem, a nemohl jsem tvrdit, že mě nepotěšilo, že jsme tím cílem byl já. "Hádáš správně," řekl jsem, "A s kým mám já tu čest?" Nenapadalo mě nic jiného, co by po mě mohla taková mladá vlčice chtít, než se přidat do smečky. Pokud to teda nebyla příbuzná té vlčice, kterou jsem onehdá zamordoval u území Zlatých, ale byl jsem si docela jistý, že ten zločin si se mnou nikdo nespojil. A tahle navíc nevypadala, že by si přišla vyřizovat účty. "A co tě za mnou přivádí?" Její slova, že mě má pověst předchází, mě potěšila. Zdálo se, že se všechna ta tvrdá práce se smečkou začíná vyplácet, i když mi to většinu času připadalo, jako bych se pokusil sehnat dohromady stádo ovcí, které se neustále rozebíhalo všemi možnými směry. prohlédl jsem si mladou vlčici znova a lépe, patrně byla někdo, kdo stál za zapamatování. Koneckonců každý stál za zapamatování, i když každý z jiného důvodu. Byl jsem upřímně zvědavý jak a kde se o mně dozvěděla, ale radši jsem se nevyptával, nedělalo by to dobrý první dojem.

Posledních pár dní bylo překvapivě líných. většinu z nich jsem strávil potloukáním se po okolí a hledáním něčeho zajímavého. Narazil jsem sice na pár pachů, které rozhodně nepatřily chaosanům, ale nijak mě nepřekvapovalo, když sem občas zavítali cizí vlci, kteří neměli ani tušení, kdo se tu občas schází. nyní jsem opět vysedával u jezera a přemýšlel, zda se mi chce jít lovit, a nebo to zatím nechám na později, když jsem spatřil, jak se sem kdosi blíží. Šlo o hnědobílou pruhovanou vlčici, která vypadala docela mladě. Mohla být sotva odrostlé štěně, rozhodně ještě nebyla úplně dospělá, avšak nebyla ani malá, takže jsem si nemyslel, že sem přišla s rodičema. Neznal jsem ji. Do smečky rozhodně nepatřila, nebo pokud ano, musela ji přijmout nějaká z mých bet a to tak, že poměrně nedávno. Počkal jsem, než se dostane blíž a usadí se u jezera, než jsem seskočil ze svého kamene a vydal se za ní, abych pozdravil jako slušně vychovaný vlk: "Dobré odpoledne." Patrně byla myšlenkami jinde, když si ani nevšimla, jak tam sedím. Třeba bude zajímavým zpestřením mého dne. Abych řekl pravdu, docela jsem se tu začínal nudit.

Ztratila vlčata. jak může někdo prostě ztratit vlčata, to mi nešlo do hlavy. To se jednoho dne prostě sebrala a odešla a ona je nehledala? Ale budiž, necítil jsem potřebu to nijak dál rozebírat, zjevně jsme prostě ve smečce neměli příliš zodpovědných rodičů. Víc mě překvapovalo, jak odolná ta vlčata byla, že se mohla takhle zatoulat a i tak nějak zázračně přežít do dospělosti. (Nebo téměř do dospělosti. od doby, co jsme jejího syna viděl, už taky uběhla slušná doba a kdo ví, jestli mezitím nestihl někde pojít)
"Pokud na něj narazím, můžu to zkusit," slíbil jsem neurčitě. Nebylo jisté, že v tu chvíli budu vědět, kde je pro změnu Ayshi, navíc jsem nebyl nijak nadšený z představy, že si budu hrát na hodného samaritána a svádět dohromady rozpolcené rodiny. I kdyby to bylo pro smečku. Ayshi mi pak řekla něco málo o Azraelovi a Lissandře, na což jsem přikývl. "Máš pravdu, nebylo by to od věci. Pokud by měl někdo zájem se tam vydat a něco zjistit, mohlo by nám to prospět." Byl tu podezřele dlouho klid, možná na nás něco plánovali a bylo by nemilé to zjistit až když by se nám tu objevila celá, po zuby ozbrojená smečka, připravená nás smazat z povrchu zemského. Nicméně to bylo asi tak všechno, co jsem teď chtěl s Ayshi probírat. byl nejvyšší čas se zase odebrat jinam, měl jsme pocit, že jsme se tu bavili celou věčnost. Takže jsem se rozloučil, sebral se a odešel.

Jméno vlka:
Počet postů:
Postavení:
Povýšení: (Jestliže jste byli v tomto měsíci povýšeni a máte to odehráno, napište to zde, ať dostanete jednorázovou odměnu!) -> Povýšení ze sigmy na betu
Aktivita pro smečku:
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Bobříci- popis, kde byli získáni + výpis celé odměny a % kde je chcete, případně převést % na KŠM

Výplaty za prosinec:
Dail - 5 kšm
Noir - 5 kšm

Jméno vlka:
Počet postů:
Postavení:
Povýšení: (Jestliže jste byli v tomto měsíci povýšeni a máte to odehráno, napište to zde, ať dostanete jednorázovou odměnu!) -> Povýšení ze sigmy na betu
Aktivita pro smečku:
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Bobříci- popis, kde byli získáni + výpis celé odměny a % kde je chcete, případně převést % na KŠM

A dále konečně vyhodnocení výplat za poslední tři měsíce (Polepším se, slibuju ):
Září:
Scar - 20 kšm
Iridan - 10 kšm
Noir - 15 kšm
Dail - 15 kšm
Rhysburr - 10 kšm
Zeiran - 15 kšm + 1 %
Riveneth - 15 kšm + 2% (+ 40 kšm za bobříky

Říjen:
Scar - 10 kšm
Dail - 10 kšm
Noir - 10 kšm + 1 % (+ 10 kšm za bobříka)
Iridan - 15 kšm
Rhysburr - 10 kšm

Listopad
Scar - 5 kšm
Noir - 5 kšm
Iridan - 5 kšm

Jméno vlka: Scar
Počet postů: 3
Postavení: alfa
Povýšení: xxx
Aktivita pro smečku: xxx
Krátké shrnutí (i rychlohry): setkal se s Ayshi a povídají si
Bobříci: xxx

Jméno vlka:
Počet postů:
Postavení:
Povýšení: (Jestliže jste byli v tomto měsíci povýšeni a máte to odehráno, napište to zde, ať dostanete jednorázovou odměnu!) -> Povýšení ze sigmy na betu
Aktivita pro smečku:
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Bobříci- popis, kde byli získáni + výpis celé odměny a % kde je chcete, případně převést % na KŠM

"Můžeme v to doufat," řekl jsem prostě. To bylo tak všechno, co jsme mohli dělat. Doufat a hledat. Buď ji najdeme my, nebo ona nás, nebo zůstane navždy ztracená, protože někde zařvala podobně jako nemálo členů chaosu. Občas jsem se divil, že vlci ještě nevymřeli, když umírali takovým tempem. Asi se museli dost rychle množit. "Přijala jsi ho, spoléhám na tebe, že se nepleteš a že dostojí tvému slovu." Pokud z něj vychová použitelného vlka, možná to budu považovat za malý zázrak, ale co už. Musel jsem uznat, že o tom vlkovi nevím pomalu ani co by se za drápek vešlo.
Pokývl jsem hlavou, "s těmi jsem se před srazem taky bavil. Pochybuju, že teď ještě bude mít o Daénu aktuální informace, pokud se nerozhodla hrát si na dvojitého agenta." Už to bylo nějakou dobu, co byla členkou Daénu. "Ale máš pravdu, za průzkum to stojí." Ovšem taky jsem rovnou nevstával a neběžel Daén hledat. "Víš? Já vím, že trávil dost času tady na jižní části ostrova, ale nic moc podrobnějšího." Naklonil jsem se k ní v očekávání, že mi onu sladkou informaci prozradí. Zeiran by ji jistě ocenil, pokud tedy sám nevěděl, kdo Azraela hledat. Nevzpomínal jsem si, že by se zmiňoval o tom, kam Azrael šel, jen kdo mu onu informaci přinesl, možná ale věděl víc, než dával najevo. "Mimochodem, myslím, že jsme o tom ještě nemluvili, ale docela nedávno jsem potkal vlka, který tvrdil, že je tvůj syn. O Chaosu ale nevěděl nic, dokonce ani že je jeden z nás." Ačkoli jsem to formuloval jak jsem to formuloval, byl jsem si téměř úplně jistý, že je to skutečně její syn, jeden z dvou vlčat, u jejíchž narození jsem byl. Jeho kožíšek možná vypadal jinak, ale věkově by to odpovídalo a i jeho pach mi Ayshi vzdáleně připomínal.

"Asi to jediný, co teď potřebujeme, je najít Usměvavou," zvedl jsme obočí, "ale klidně běž a šiř chaos." Nevadilo mi, že mě vyrušila, alespoň jsem věděl, že je furt živá, což se o některých jiných říct nedalo. I když jsem začínal nabírat podezření, že je dost možná nezničitelná, koneckonců táhla to s námi už dlouho a pořád žila, jediný, kdo byl ve smečce déle, než já, a o kom jsem věděl, že ještě nečuchá ke kytkám zespodu, jsme byl já sám. Zajímalo mě však, jestli má něco, co mi chtěla říct, nebo jestli se mám otočit na druhý bok a spát dál (na což bych se ovšem radši přemístil do podzemí, když už na to přijde. Nechutně foukalo.) její slova ohledně stříbrného mě moc nepřesvědčila: "Vskutku?" řekl jsem. Slova 'To bych chtěl vidět' zůstávala nevyřčená. Doufal jsem, že nám ten vlk nezkazí pověst dřív, než dostane trochu rozumu, ale možná v něm Ayshi viděla něco, co já neviděl. Možná byl jen dobrý v přetvářce a neukázal nám svou pravou tvář. A možná jsem bůh. Neměl jsem teď však zájem toho mladého vlka soudit. "Doufám, že máš pravdu, nepotřebujeme vlky, kteří neberou členství v Chaosu vážně nebo se za pár měsíců rozhodnou utéct na zelenější pastviny." Přímo jsem však její názory nezpochybňoval, byla beta, zasloužila si alespoň trošku důvěry. "Když už jsi tady, nepotkala jsi náhodou nedávno někoho z těch, kdo na sraz nedorazil?"

Nejspíš jsem musel usnout, protože když mě probudily cizí kroky, už se stmívalo. Otevřel jsem jedno oko, abych se podíval, kdo se to ke mně blíží. Ale ale, kdo se tu zjevil! Zvedl jsem se, zívl a protáhl se, než jsem jí pozdrav oplatil. "Kurážná. Ne, nevím o tom, že by se našla, ale není tomu tak dlouho, co jsme to řekli zbytku smečky." Že se nenašla doteď ještě neznamenalo, že se nemůže objevit v nejbližších dnech, i když jak šel čas, dával jsem tomu míň a míň šancí.
Pohodlně jsem se na svém kameni usadil. Pokud jsem si pamatoval, Kurážná na srazu byla, byl jsem tedy docela zvědavý, co tady chce. "Potřebuješ něco, nebo sis přišla jen tak pokecat?" Osobně bych se nebránil ani jednomu. Šlofík mi pomohl dát si odstup od předchozích událostí a i když mě stále myšlenka na Azraelovu zradu naplňovala zlostí, měl jsem jinak docela dobrou náladu a žádné plány, které by nemohly chvilku počkat. "A když už jsme u toho, co byl zač ten šedý vlk s pruhy, co přišel s tebou? nepamatuju si, že bych ho už někdy potkal a nevypadal zrovna jako... příkladný člen Chaosu." Jak už jsem řekl Zeiranovi, nemohli jsme si členy zas tak vybírat, ale někde jsme hranici stanovit museli. Třeba však an tom vlkovi bylo víc, než jak to vypadalo.