Příspěvky uživatele

< návrat zpět

(--- Mělká pláž
Možná si lehce packu popálil, ještě nebyl dokonalý v tomto vypalování ran, ale rozhodně to bylo lepší než dostat infekci a umřít na otravu krve či vážné zhoršení stavu. Taylor si to nemohl dovolit, zvlášť když měl mít mladé se Solfatarou. Musel pro ně být v plné síle, což znamenalo nebýt blbej a snažit se přežít jak jeden nejlépe mohl. Možná se to zdálo naivní, ale o tomhle život je. O tom mít nějaký ten sen. Jak si jen mohl myslet, že by mohl být nějaký úžasný bojovník, když se spíše učil na to aby vlky léčil, protože ho to bavilo. Bavilo ho pomáhat ostatním. Díky tomu mohl využít i svou magii kdekoliv jinde než jen v boji.
Podíval se kde teď vlastně byl protože se mu šlo opravdu špatně. Hah, blbá bažina zase. Neměl rád bažiny, aspoň bude vědět kam s vlčaty rozhodně nepůjde pokud je bude chtít vzít někam hodně daleko na prochajdu. Tady to nebude, ještě by je pak musel vodou omývat a to se mu nechtělo. Už jen protože vodu neměl a taky protože se mu nelíbilo vlčata koupat po každé jejich procházce, jen ať se ušpiní, ale tady ne. S tím se rozhodl zjistit co bylo ještě za bažinou, protože tady cesta nekončila.
---) Mangrovy

(--- Bašta
Když se konečně dostal na pláž tak si oddechl, teď si stačilo jen packu smočit v oné slané vodě a ještě nakonec vypálit ohněm, aby skutečně předešl infekci. Vzpomněl si na slova, která mu říkal Jayce a tím ho vlastně učil jak se postarat o to co zbylo u Cerumova oka. Musel mu to pak vyndat protože se to začalo zanicovat a tak Cerum skončil bez oka. Kulhavým krokem došel až k vodě. Písek ještě nebyl úplně teplý a proto se vrhl do velice klidného moře. Teda ne že by se do něj vrhl, protože by musel ujít docela dost velkou dálku jen aby se mohl dokonale ponořit. Ale teď stačilo si smočit jen packy. Jen co se do rány dostala slaná voda, tak to začalo pálit. Držel v sobě nějaké to zaskuhrání, musel vypadat velice drsně, aspoň pro ostatní.
Když vylezl z vody, vytvořil oheň který byl tak akorát teplý, aby úplně neuškvařil pokožku, ani nic jiného neudělal krom vypálení rány. Dával si pozor, aby se od dvou vlků jenž viděl v dálce držel co nejdál. Proto si zkousl jazyk místo křiku bolestí, oheň mířil jen na ránu. Poté co se povedlo se prostě zvedl, oheň nechal zmizet a ještě stále kulhavou chůzí se vydal pryč.
---) Bažiny

(--- Zlatý les
Konečně se vzdálil od lesa, který nejspíše patřil smečce. Nemohl zapomenout na to s kým bojoval během té směšné války. Celý chaos byl velice vtipný. Proč na ně vlastně chtěli na ně zaútočili? Udělali jim v minulosti něco na co se nedalo zapomenout? Vlastně v ten moment padla jeho víra v Doryu jako v dobrého vůdce. Skoro nic nevěděla, nechala po sobě šlapat. Jak se to vůbec mohlo stát, že někdo jako ona byl alfou? Proč už se od začátku, nebo spíš od smrti předchozí alfy nezvolila Lissandra? Betu jejich smečky taky neviděl a to tam byl už docela dlouho ve smečce, sakra byla to beta, kde se mohla celou dobu toulat? Taylor se cítil provinile, protože se toulal a neplnil své povinnosti vůči smečce. Jenže on neměl takový závazek vůči smečce jak ona. Zamručel si něco pro sebe. Darkey a Hranina také dlouhou dobu neviděl a navíc je během války opustila Dail. Neuvěřitelně naivní vlčice které by nejraději roubil hubu. Nevšímal si ani kde byl, jen se nechával pohltit svými myšlenkami, které mu v hlavě proudili jako vír. Ale když se konečně rozhlédl všiml si, že je někde kde ještě nebyl. Packou šlápl na jeden ze šlahounů ostružiny a musel zanadávat. Měl by ránu co nejdříve vymýt, nejlépe slanou vodou. Nasál proto pachy okolí a vydal se po vůni soli doufajíc že jej to zavede až k moři.
---) Mělká pláž

(--- Zubří pláň
Než se nadál, a vlastně to vůbec nevnímal takže to pro něj bylo překvapením, se ocitl v lese který měl vskutku unikátní barvu. Sledoval jak světlo prosvicovalo ono zlaté listí a tvořilo úžasný odstín na zemi. Miloval onu barvu hned na první pohled, ale pořád tento les řadil na druhé místo. Kouzelný les jej prostě upoutal více. Možná tím, že měl radši fialovou než zlatou. Ale to se nesměla dozvědět jeho partnerka, která by jej za toto rozhodnutí rozhodně poslala někam, protože na sobě měla ony zlaté znaky. Povzdechl si. Tohle bylo těžké. Proč byl život tak těžký? Ale zase kdyby byl lehký, tak se většina nudí. To samé by se nejspíše nudil někde na trůnu on. Jenže to bylo na dlouhou debatu sám se sebou, kde by byl šťastnější. Možná by se jako vládce nebudil a pořád by něco řešil. Stejně jako Lissandra. Ta pořád něco řešila a byla v jednom kole. Obdivoval jí. Cítil tu pach další smečky, nejspíše té co jim pomohla, ale rozhodně se nechtěl zdržovat déle než to bude nutné. Proto přidal do kroku.
--) Bašta

(--- Vlčí jezero (přes Mlžné pláně)
Taylorova cesta pokračovala znova přes krajinu zahalenou mlhou. Díky ní se ocitl zase někde jinde, tam kde se Solf dříve nenarazil. Tohle bylo ale vskutku divné. Ale co by s tím mohl dělat, prostě se v mlze nikdy moc dobře neorientoval. Vždy mu akorát pomotala mozek. Vzpomínal si ale moc dobře na Ceruma, ten se i s jedním okem v mlze vyznal dobře a navíc, většinu květin museli získat za lehce horších podmínek. Uvědomil si, že Solf už musela být na cestě někam jinam, nejspíše za svým bratrem aby mu řekla že se jí brzy narodí vlčata. To... on by to nejspíše taky udělal, ale kdyby měl aspoň komu. Nevěděl kde kdo byl, dlouho je neviděl a možná že i zemřeli. Tento styl ale Taylorovi nepřipadal zcela milým. Nechtěl více si přiznávat, že jeho přátelé mohou být dávno pod drnem. Nechtěl si to ani na vteřinu připustit.
ZÁPIS RYCHLOHRY S ISOGAI
Taylor zde potkal velice divnou vlčku, kterou nechtěl urazit, ale řekl narážku na její velice neobvylkou barvu, která spíše připomínala plíseň. Vlčka se mu svěřila se mu, že to bylo šílené rozhodnutí. Šíleným by to tedy stoprocentně nazval. Nabídla mu králíka a zeptala se co kdy šíleného udělal. Odpověď byla prostá a dokonce si i odmítl dát králíka, však jedl před nějakou chvilkou! Ale vskutku to byla milá vlčice, jen musel pospíchat zase pryč.
KONEC ZÁPISU
S tím už zase Taylor utíkal pryč. Kamsi směrem ale kam neměl, zlaté listy lesa jej asi moc uchvátili.
--) Zlatý les

(--- Průliv (skrz Mlžné pláně)
Projití mlhou zalitých plání mu dělalo lehce problém, ale nebylo to nic příšerného. Navíc se jeho tělo potřebovalo zase prohřát. Teploty byly znatelně lepší než během zimy, dokonce se mu dařilo si tělo prohřát jen během cesty přes ony zmíněné pláně. Čím více se mlha rozestupovala, tím lépe viděl jezero ke kterému zabloudil. Nebylo to nic divného, dokud k němu nepřistoupil a packou se nedotkl vody. Byla ledová jak srdce vlčice, kterou kdy v minulosti potkal. Byla dokonce i ledovější než nejchladnější voda v Garmadonii. Ach, jak mu jeho domov chyběl, ale teď tu měl jiný svět. Jen své sourozence by rád viděl, Ceruma a dokonce i toho zpropadeného Jayce. Jenže vše už bylo v minulosti, nikdo z nich ho nevyhledá protože nevědí kde se Taylor nachází a nikdo z nich mu už neřekne jak naivní je. Sklonil hlavu a napil se vody. Zabolela ho na zubech a v hrdle. Ale potřeboval se osvěžit.
Zvedl hlavu a povzdechl si. Byl čas zase jít, neprotahovat to.
---) Zubří pláň(skrz Mlžné pláně)

<- Kočičí luka (Přes Písčiny)

Byl rád, že se jejich vztah za poslední dobu tak moc zlepšil a rozhodně jim děti ještě víc prospějí, i když to nemělo být na slepení vztahu, tak.. to přeci jen bylo úžasné. Budou mít své milované prcky u sebe, stačilo už jen počkat a mezitím vymyslet co se v jeho minulosti skutečně stalo. Podíval se ještě jejím směrem a povzdechl si. Zvládla by léčivý odvar, to bylo to nejhlavnější. On by si zase měl sehnat nějaké bylinky na vylepšení jeho stavu. Noha ho bolela víc jak čert. Když řekla místo jejich dalšího shledání tak pokýval hlavou. "Budu tam." Potvrdil jí pevným hlasem a díval se na cestu která byla před ním. Zase ledová voda. Místo rozloučení jí olízl a pak se i on vydal za dobrodružstvím.
Ledová voda byla jako tisíce jehliček. Cesta sem byla... nepříjemná, ale cesta zpět už byla o hodně lepší. Tolik míst co ale bude muset objevit než se vrátí, aby si ještě dozmapoval ostrov. Přesto se dále snažil zdolat průliv.
---) Vlčí jezero (přes Mlžné pláně.)

(-- Sakura (přes Malé hory)
Zeptala se na podobu šalvěje a určila jí správně. "Budeš potřebovat jen její listy. Ty vhodíš do vody kterou díky ohni ohřeješ a vypiješ to. Uleví ti to a navíc je to přírodní, takže to prcky nezraní." Doufal že tu šalvěj rostla. Najednou se mu v hlavě objevila vzpomínka na sběr rostlin a jejich následné sušení. Potřeboval přírodní analgetika díky bolesti nohy, proto se naučil jak užívat bylinky a také bylinné masti díky Cerumovo oku. Vše jej to musel naučit jen jediný vlk. Jayce. Jak hezky tohle zapadalo do sebe, proto věděl o šalvěji a heřmánku. Cerum měl často problémy s trávením a celkově ho trápíval žalůdek. On mu pomáhal a Cerum zase pomáhal jemu. Povzdechl si. Jak na něco takového mohl zapomenout? Nechápal to. Zamumlal si něco pro sebe a pak se podíval na Solf. Ukáže se včas, pokud jej něco na jeho cestě nezdrží. "Víš že mi můžeš věřit." Zazubil se na ní. Les se pomalu měnil v louku a v dálce kdesi za loukou už byli vidět písčiny. To byla jediná cesta odsud a on si to velice dobře uvědomoval. Ale byl plný enerie a dokonce i najezený. Sledoval jak se příroda okolo nich probouzela. Už tu byl rok... dýl jak rok. Ten čas hrozně letěl. "Pak něco najdu. Kde si dáme sraz?" Zeptal se jí aby věděl kde na ní měl kdyžtak čekat nebo ona na něj. Pokud se chtěla vrátit do Daénu či se setkat někde jinde, tak tomu rozuměl.
----) Průliv (přes písčiny)

(--- Malé hory
Povzdechl si, copak si to neuvědomila? "Rozeznáš vůbec od sebe šalvěj a heřmánek?" Zeptal se jí pro jistotu, kdyby se otŕávila bylo by to snad ještě horší než kdyby se prostě pozvracela jen z toho že jí prostě bylo nevolno, ale musela se držet aby malé neobírala o živiny. Nechtěl aby se to nějak zvrtlo a narodily se jim malé potraty kvůli tomu, že Solf by nejedla a vše by vyzvracela. Podíval se na ní a ušklíbl se. "Nevěřím že by mě něco zdrželo na dva měsíce." Nevědělo se, zda se ale přeci jen něco nepokazí. Podíval se na Solf a pak na les do kterého právě vešly. Byl takový pěkný, hezky barevný. Líbilo se mu v něm velice moc. Pak se ale otočil na Solf. Ta říkala že by chtěla nějaký úkryt poblíž Daénu. "Co třeba kousek od Iris? Tam to bude pěkné." Zeptal se jí a usmíval se při tom. Mohlo to tam být krásné.
--) Kočičí louka(přes malé hory)

Pořád bylo něco v Taylorovi, co se uzavřelo před světem. Nepamatoval si moc jak se mu za války dařilo, nepamatoval si co bylo po ní. Chtělo to nějaké nakopnutí jeho mozku, aby si konečně sakra vzpomněl na to kým byl. Hodně silné kopnutí. Rozhodně si ale pamatoval to hlavní, díky tomu si dokázal odpustit. Díky tomu byl teď skoro zdravý. Ale hodilo by se mu zjistit kolik vlků skutečně přežilo a promluvit si s nimi o tom. Sakra kéž by tu byl Cerum. Ten vlk se nikdy nevzdával. Ale teď bylo hlavní tu jejich procházku shrnout rychle, cesta do Daénu bude o něco víc rychlejší. "Stejně... pokud se ti udělá špatně, tak by sis to měla dát." Odpověděl jí na to velice vážným tónem. Nechtěl se bavit o tom, že by se mohlo cokoliv stát a ona by vyvrhla tak důležité jídlo. Obě ty byliny měli zklidnit žalůdek. "Ale, drahá, proč bych se nevrátil před narozením malých." Zeptal se jí protože chtěl vědět i její názor na tu věc. On se vždy vrátil. "Můžeme, ať se sem pak nemusíme vracet dokud nebudeme chtít mít onu jeskyni." S tím se vydal hned za ní. Netřeba zmiňovat že jí i předehnal.
--) Sakura

Musel si vzpomenout na věci, co vytěsnil s velkou radostí. Kvůli čemu chtěl zapomenout na ty chvíle kdy cestoval? Možná jen jeho mysl měla další obranný mechanizmus. Lissandra mu mohla pomoci, ale netušil jak by mu to samotnému postačilo. Musel si na to a chtěl si na to vzpomenout sám. Co by to bylo za život kdyby mu někdo dal odpovědi místo něj samotného. Když řekla že jí v žaludku vypukla bouřka, tak se zarazil. "Měla by sis dát šalvěj nebo bych mohl nechat vyrůst Heřmánek a uměle jej zkusit usušit." Řekl automaticky Taylor když zmínila své problémy. Že by se přeci jen něco vracelo? Docházelo mu pomalu, ale jistě že on nemohl být bojovníkem více. Co tedy byl? Kdo ho naučil tyhle znalosti? Sakra, měli by se pomalu vydat k Daénu a jako by mu Solf četla myšlenky, tak se tak stalo že jejich cestu domů zmínila. "Půjdeme spolu a já se pak na chvilku odpojím, ale jak víš, ještě se nestalo, že bych si tě pak znovu nenašel." Mrkl na ní.

Probrala se až s jeho slovy. Neměl jí to za zlé, ale on od války nikdy nespal déle. Pořád i jako vyléčeného vlka ho trápily vzpomínky na nesmyslnou vojnu. Co bylo horší tím jak byl skoro zdravý mu mozek vracel skutečné vzpomínky. Vzpomínal si na to, kým se skutečně po válce stával. "Je to blbé říct, hlavně se ptát tebe, ale nemáš něco jako magii s myslí? Nikdy jsem se nezajímal co vše umíš do hloubky.. a mysl by se mi teď hodila... potřebuju si vzpomenout co se pak skutečně dělo." Zeptal se Solf během toho co pracovala na tom, aby se pořádně najedla. Že by navracení toho co zapomněl bylo finální částí léčby? Toho že si skutečně někde uvnitř odpustil. Věděl že by nebylo možné aby u Liss zastával jakoukoliv pozici kde by musel bránit, jeho tělo bylo po válce slabší způsobeno hlavně zadní levou packou. Když mu řekla, že by se měl najíst, tak si uvědomil, že je to pravda. Sužoval ho hlad a on si to neuvědomoval. "Jak ti je?" Zeptal se jí hlavně díky tomu co se odehrálo ještě než usnuli.
Pustil se do kozy, tedy do toho co z ní zbylo. Nepotřeboval tolik síly, cestou může sníst cokoliv. Teda může si cokoliv ulovit. Nebyl limitován tím jaké zvíře chtěl lovit, prostě nebyl mlsná huba. Netroufal si ale říci, na co zrovna narazí cestou zpět. Rozhodně by ale měli vyrazit zase směrem ke smečce. Solf bude muset jít napřed, on bude bádat nad tím, co by mu mohlo vrátit všechny vzpomínky.

Jméno:
Taylor
Smečka:
Daén
Zaměření
Hraničář
Člen discord zahrádky:
Ano

Liss mi dala snad nejvíc tučné ano jaké sem od ní dostala.

Probral se s cuknutím. Matké vzpomínky na to co se jim povedlo. Pokud to bylo pravdou, Solf potřebovala nějaké to jídlo, aby se vývoj vlčat dařil. Musel jít tedy lovit, ale kde? Jeho pohled padl na malé hory. Jistě, tam by se hlavně mohly nacházet nějaké druhy zvířat žijící pouze tady. Taylor proto neváhal a vstal. Musel být rychlí, dříve než se Solf probere. Navíc díky jeho vysokým schopnostem lovu a tomu, že nebýt jeho rodičů by se pro smečku nejspíše stal lovcem se mohl vrátit docela brzo. Jeho taktika na ulovení zvěře obsahovala i fungování jeho magie. Ačkoliv nikdy neznal a nejspíše ani nepozná Merlin, tak oproti ní bude v magii pořád ten druhý. Ale zase mu to nahradí to kým byl. Byl vždy milý vůči ostatním, i když se stranil tak by na ně nikdy nebyl schopný nadávat. Hlupák.
Plížil se. Cítil totiž pach své další kořisti. Nevinná horská koza. Znal je ze své domoviny. Akorát ty u něj doma byli mohutnější a měli více rohů. Ty co viděl zde byli nejspíše jen nějaké vzdálené příbuzné. A pak to začalo. Vystartoval až poté co si dokonale obhlédl krajinu po které měl kozu nahánět a naplánoval i menší taktiku. Díky tomu si jí hnal přesně tam kam potřeboval. Směrem k jedné z jeskyní. Vzdálil se z travnatých kopců na skalnatý povrch lehce vyšších hor. Nebyl tu vůbec žádný sníh. Dokonce se zdálo že tu ani nebude, teplo tu bylo stále velké. Netrvalo dlouho a díky plamenému biči obmotanému okolo krku kozy jí skolil. Když se otočil spolu i s mrtvou kozou zpátky, všiml si že z jeskyňky kam zahnal kozu byl výhled na pláž od které přišli. O tento fakt se podělí se Solf. Teď pospíchal spolu s kozou jí nasytit.
Zastavil se kousek od své družky. Mrtvé zvíře nechal ležet před ním. Nebylo lehké sem kozu dotáhnout, byla pěkně macatá na to jaká drobná byla, možná pro Solf měla normální velikost, to on nevěděl. "Snídaně, šípková růženko."

Já bych ráda požádala o třetí charakter. Aktivitu bych občas mohla zlepšit, nebýt tak moc hodná a odejít pokud se mi sekne postava(ano jsem fakt blbá v tomhle, ruku na srce za to). Občas se sama seknu(nikdy to není dýl jak týden), když mám těžší období, ale myslím si, že dokážu psát aktivně(ba dokonce si myslím že má aktivita je lepší než když sem si brala Merlin). Akcí se snažím účastnit, ale prostě když mě nějaká nezaujme, tak se neúčastním, abych se zbytečně netrápila.
Za Taylora mám o 130 postů více než je požadované množství. Bohužel u Merlin je to slabé, jak je to vlče a pořád mi jí někdo sekal tak mi na jí 24(?) postů chybí, nechci jí úplně trhat od rodiny jen abych si za ní aktivně zahrála.(akce se Zei byla nezbytná aby chudinka přežila).

Děkuji předem za zvážení!

Povoleno, gratulujeme!