Příspěvky uživatele

< návrat zpět

(--- Jeskyně Glaciem
Povzdechl si. Byl takovým hlupákem dříve, to se mu muselo stát tolik hrozného aby si to musel uvědomit? Musel si to jako vždy uvědomit co nejpozději, jako typický muž. Litoval toho, co se mu muselo stát, ale minulost nelze zvrátit, ani když by měl své hodinky, které se navždy rozbily. "Vládce času..tohle uměl naposledy Kain, navíc já mám někde hodinky co už nefungují." Musel se nad tou ironií zasmát. Čas se ovládnout nedal, šlo se jen smířit s tím jak situace naším životem proplouvají. Někdy je ani i když o tom člověk ví nedokáže ovlivnit, taková je ironie osudu. "Naučím se to! Naučím se ovládnout oheň. Je to chyba v mém životě a to že budu nad ní zavírat oči nepomůže." Odpověděl a pak se podíval okolo sebe. Hle zase postoupil a ani si toho nevšiml.
---) Ledové pláně

(--- Ice world
Něco podobného nikdy neviděl. Ledová jeskyně může existovat? A bylo zde i o několik stupňů tepleji než venku. Nadšeně se usmál a ten úsměv mu zůstal tak dlouho na tváři dokud jej to nezačalo bolet. Objevoval se zatajeným dechem taje jeskyně, která se mu tu ukázala. Obdivoval její výzdobu kterou zde vytvořila jen zmrzlá voda. Tohle bylo něco na co jistě Taylor do konce svých dnů nezapomene a jistě to bude chtít Solf ukázat, nevěděl zda ona ale byla na něco takového, jen tiše obdivovat to co příroda dokázala. "Proč sem si jen.. nemohl nechat svůj původní magii." Zalitoval znovu nahlas Taylor a slyšel jak se jeho hlas roznášel po celé jeskyni. "Bál sem se, že se mi budou lidi smát za to, co to se mnou dělá, ale teď vím.. že to byla kravina se obávat." Odpověděl tiše sám sobě a vydal se raději zase ven, aby mohl déle obdivovat zbytek téhle zmrzlé krajiny.
--) Ice world

(---Pityas
Hned potom co Taylor opustil Pytias u kterého si ani nevšiml, že jeho cesta končí se konečně ocitl zde, na místě kam se toužil celou dobu dostat. Cítil se jako Elsa kterou vábil podivný hlas z lesa, který jim byl zakázaným ovocem. Pro Taylora bylo tohle zakázané ovoce. Chtěl to tu vše prozkoumat, chtěl to tu vše až do posledního kousíčku vidět a vše musel zažít, takže kdyby ho někdo chtěl přivézt zpět tak by to nešlo, byl až moc zažraný do tohoto místa, tak moc se mu zde zalíbilo. Viděl zde tvory co viděl ve svém životě tak málo, třeba jako modré motýly. Pro něj každý tento tvor byl modrý motýl, který ho lákal barvou svých křídel. Dokonce ani neodolal a olízl sníh, který byl na zemi, ovšem dal si pozor aby to nebyl žlutý sníh. Miloval zimu a tohle území pro něj bylo jako splněný sen. Radostně štěkl a skočil do hroudy sněhu. Nořil se v ní a radostně si to užíval. Nakonec se však s kupičkou sněhu na hlavě vynořil. Všiml si, že se dostal až k jeskyni. K něčemu co musel ihned prozkoumat.
--) Jeskyně Glaciem

(--- Salt
Taylorovi se v cestě opravdu dařilo a teď když byl ještě odpočatý z dlouhého válení na slaném jezeru se cítil opravdu dobře. Kdo by se necítil takhle dobře, kdyby byl nezávislí a jen tak cestoval tam kam jej nohy donesou. Taylor nebyl vlkem který se musel do všeho hrnout, spíše byl opatrný, ale tahle výprava byla nejvíce spontální krok který zde za dobu pobytu na MG udělal. Netřeba proto připomínat, že začal někde na území Daénské smečky, kde se mu bortila Alfa ze smrti jejího partnera. On samo sebou občas po cestě taky zapochyboval zda Solf miluje, ale bylo to spíše jen takové to nejisté předmanželské přemýšlení, které většině vlků také leželo v hlavě. Pro Taylora teda bylo naprosto běžné takto přemýšlet, hlavně pokud se dostal do situace, kdy byl dlouho sám, jako třeba teď. Ovšem to mu vůbec nevadilo a tak se s radostí potácel směrem k zmrzlé krajině, která ho vábila svým zpěvem který slyšel nejspíše jen on.
---) Ice world

(-- Laica Mar
Taylor si nikdy moc neuvědomil, že není jen moře slané, i když na jeho území se jedno nebo dvě slaná jezera nacházela. Ale vzhledem k položení Garmadonie se o tom dá dosti pochybovat, spíše u Lovců se dalo jedno najít a to opravdu velké, proto právě když uviděl Salt se k němu s radostí rozběhl, však rychle zabrzdil když ucítil tu povědomou vůni soli ve vzduchu. "Wow, i tady se dá najít slané jezero? No to je super!" Řekl nadšeně a zavrtěl ocasem. Pro něj to byl objev století že se někde mohlo slané jezero nacházet tak daleko od moře, teda podle jeho usouzení to bylo daleko. Vzhledem k unavenosti jeho pacek se rozhodl, že jezero jen tak neopustí. Byl opravdu vyčerpaný dlouhou štrekou kterou zase dneska urazil, proto se vydal do vody s tím, že se natáhne. Slaná voda nadnáší lépe než sladká ve které vlk skutečně musí plavat. Takhle mu stačilo vlézt do vody a jen sebou hodit na záda. Spokojeně si pak mohl lebedit na vodní hladině a pozorovat tvory, tedy spíše jen ptáky kteří nad touto krajinou jen prolétaly. Moc živočichů zde neviděl nejspíše kvůli slanosti jezera. Když jej omrzelo ležení na zádech a uvolňování svalů tak se vydal ke břehu a pak dále... měl ještě kus co chtěl prozkoumat.
---) Pityas

(-- Bad
Oproti Badu byl tohle opravdu krásný pohled. Taylor měl tuto část rád, navíc zde potkal i bratra Solf, teda někde v okolí, nevěděl kde přesně ta jeskyně byla, ale vděčil mu za to, že se mu podařilo onu nohu opravit tak aby byla více funkční. Povzdechl si a podíval se na potok, který touto krajinou protékal, nikdy se mu nechtělo věřit v zázraky, ale občas jeden musel uvěřit tomu co měl před sebou. Celá krajina na MG se měnila v závislosti na to, co hnědý vlk viděl a pozoroval to. Někdy to bylo spíše nehostinné a někdy to bylo spíše příjemné, jeden nikdy netušil co mu osud do cesty připraví, ale to neznamenalo, že by se hnědý vlk musel vzdávat pokud by narazil na překážku. Ani nevnímal to, že pomalu přecházel Laicu a vyrážel do spíše zasněžené části světa, kterou ještě snad neviděl. Možná právě proto ho to sem táhlo, možná proto se cítil tak moc nabitý energií, věděl že dnes ujde zase s přestávkami pořádný kus. Předtím se však stihl zastavit ještě někde kde nebyl.
--) Salt

(--- Temný les
Podíval se za sebe a uvědomil si, že vyšel z temného lesa. Nadšený že se konečně zase dostal na nějakou příjemnou a prosluněnou louku si uvědomil, že je u jezera, které se mu vůbec nelíbilo. Pochmurná atmosféra z něj přímo vyzařovala a aura zela mrtvolami, něco co se u vlků s podivnou magií Taylor naučil. Proto jej vůbec nepřekvapilo, když cestou ke břehu jezera neslyšel kachny, labutě či jiné vodní ptáky kteří běžně jezer žijí. Ani jej nepřekvapilo tedy když cestou k jezeru zakopl o mrtvolu kterou voda vyplavila. Králík neměl kus těla což jej vyděsilo snad ještě víc. Možná se to zdálo bláhové, ale opravdu nepotřeboval být sežraný nějakou příšerou, která žila jistě uprostřed tohoto jezera s podivnou aurou. Došel ke břehu jezeru a sklonil se, aby se mohl napít. Nevšiml si snad ani ryb které by v tomto jezeru žili. Rychle se tedy napil až se skoro zadusil a pak se radši sbalil a šel na Laica Mar kterou znal již z výpravy se Solf.
---) Laica Mar

(-- Spáleniště
Pohled na krajinu spálenou na popel v něm zanechal něco čeho se jen tak nezbaví, nenávist k tomu co má za element. Kdyby jen byl chytřejší a nedělal ve svém mládí takové kraviny. Kdyby jen byl o tolik chytřejší a nechal si poradit. I ta voda které se občas bál hlavně pokud byla hluboká mu připadala lepší než pitomý oheň. Něco si pro sebe zamumlal, uším druhého to bylo nesrozumitelné, pro něj to však bylo něco co mu zlepšilo náladu. Jak málo občas vlkovi stačí k tomu, aby se jeho nálada drasticky zlepšila a nechala ony hnusné mraky rozplynout a odhalit zase modré nebe. Taylor byl jedním z těch vlků, kteří pořád nad něčím přemýšleli a často mysleli ve své mysli více nahlas. Proto si zadumaný do svých myšlenek ani neuvědomil, že zase míří někam jinam než chtěl a než potřeboval.
--) Bad

(--- Assařin labyrint(přes temný les)
Taylor byl mile překvapen když se dozvěděl že ten podivný labyrint byl hned na začátku lesa, jistě tam někdy jednou Solf zavede aby jej spolu celý prošli, jistě v jeho středu bude odměna nebo snad něco, co jim odhalí více o historii labyrintu, který v něm zanechal tolik nevyslovených pocitů. Jak to jen měl popsat, jak se to jen dalo popsat. Nadšeně se podíval okolo sebe, již nebyl v temném lese, ale na místě které se zdálo snad svým výjevem ještě horší než by jeden chtěl. Povzdechl si a podíval se všude okolo sebe. Nic jiného než jen popel a spálené ohořené stromy neviděl. Takovou pohromu snad v životě neviděl, co se to jen s tímto nebohým lesem muselo stát že zůstal v takovémhle stavu? Zastavil se a díval se na zpustošenou krajinu, jak se to jen mohlo někomu povést? Ještě více se mu nelíbilo, že jeho magie uměla udělat takovouhle pohromu. Jak se to jen mohlo stát a jak se to jen někomu mohlo líbit se dívat na hořící les spolu se zvířaty? Nejspíše to byl magor. "Nikdy nechci použít svou magii.. je to.. příšerné a hnusné." Řekl nahlas, teda spíše to zašeptal. Tohle na hnědém vlkovi zanechalo velký kámen pochybností o magii kterou on sám měl. Mohl si zvolit cokoliv, nechat si magii původní kterou měl, ale on si zvolil jako vládce oheň. Bylo mu zle z jeho dřívejšího já. Radši se otočil, nemohl se na pozůstatky lesa více dívat. Radši zatřásl hlavou a s tím šel zas zpět do temného lesa.
---) Temný les

(--- Temný les
Možná se mu zdálo zprvu skutečně dokonalé jeskyni prozkoumat a zjistit co její útroby nabízí, ale nic horšího snad tento vlk nezažil. Podíval se všude okolo a najednou uslyšel neznámé kvílení. Znělo to jako by někoho někdo mučil. Nejspíše za tímhle místem byla nějaká pověst což Taylora nadchnulo v tom, aby se vydal dále objevit taje tohoto nejspíše podivuhodného místa. Možná by někde na zdi mohl najít něco co by mu poradilo k čemu toto místo sloužilo, ale kvílení se nepřestalo ozývat, nejdříve si myslel že je to jen vítr, ale když uslyšel i hlas vlčice tak se zarazil. Tohle přelud nebyl a vzhledem k tomu, že znal vlka co byl polobohem věděl že vše je na tomto místě možné. "Kso kéž bych tu tak měl Rin, jistě vy viděla duše všech a uměla s tím pracovat, nebo Koru..." Řekl a podíval se všude okolo sebe. "Haló? Stalo se vám něco že jste zde zemřela?" Zeptal se prapodivného kvílení, které se mu neozvalo zpět. O tohle Jayce s Korou mluvili... je to něco jako duch, který je uvězněný v jednom a tom určitém časovém úseku. Bez Kory magie jsem tu platný jak mrtvému zimník Pomyslel si Taylor a posadil se na tomto podivném místě aby si jej prohlédl. Brzy však uslyšel šouravé zvuky a všiml si nepopsatelného tvora. Zajekl a vydal podivný pazvuk ještě než se zase zvedl na všechny čtyři a upaloval ven z jeskyně.
--) Spáleniště(přes temný les)

(--- Most
A po mostu tu byl zase tento les. Popravdě ani ten Taylor nikdy neměl rád, ale vynořil se zrovna ve chvíli kdy tu mlhy bylo jak nasráno. Zabloudit se v ní dalo snad velice snadno a jak tak cítil, tak se mu to nejspíše i povedlo. Stále se motal na začátku lesa a nevěděl snad ani kudy dál, jak by se mohl sakra vymotat nebo se dostat tam kam ani nechtěl? Pro vlka jako Taylor který potřeboval jasně vidět cestu před ním tohle bylo jako mučení neviňátek. Což mu připomnělo ubohá králičí miminka která kvůli svému hladu zabil. "Sestřenice vždy říkala abych se stal veganem, měl sem jí poslechnout a jíst taky kořínky. Možná bych pak nemusel zabít ty malé králíčky, ale hlad je hlad... ale co třeba borůvky? Mohl sem je v tom lese najít. Povídal si sám pro sebe nahlas, aby se zbavil strachu. Však najednou zase zakopl a spadl před jeskyni. Podivné, nevěděl že v tomhle lese je jeskyně? Vydal se proto do ní, aby jí mohl prozkoumat.
---) Asshiřin labyrint

(-- Les u mostu
A zde to zase začalo. Nikdy neměl rád tenhle most a navíc jej trýznila i ta výška ve které se nacházel. Jeho stav snad nebylo nutné ani komentovat, tohle byl prostě hnus a Taylor přes něj již po několikáté ve svém životě musel jít. Člověk by si na to už snad zvykl, ale tenhle most vždy přinesl tolik nepříjemností, každé jeho zapraskání znělo jako by se měl během následujících tří minut rozpadnout na jeden velký kus dřeva spolu s termity kteří v něm jistě žijí a živí se prkny která snad zažila i prvního vlka zde na MG. "Boha matičko za co všechny co přechází tento most trestáš." Řekl nahlas a raději se rozhodl pohnout zadkem jen aby za sebou tuto nepříjemnost měl a mohl si jí odškrtnout ze seznamu splněných věcí které na téhle své cestě přešel.
--) Temný les

(--Tajné ostrovy
Možná to byla jistota v něj samotného nebo jen šílenství, ale připadal si, že se cítí mnohem lépe. Podíval se proto okolo sebe a usmál se. Zde se se Solfatarou vracely do Daénu a dokonce ulovili i králíka, kterého jí skoro celého nechal, ale bylo mu to jedno, on mohl jíst kdykoliv jindy. Zasycen ještě ovocem se rozhodl, že tedy lovit znovu nebude, i když by to možná chtělo hodit do žalůdku ještě něco masitého, aby to nebyla jen veganská strava. Zamyslel se tedy pořádně, jelikož věděl že mu ovoce nemohlo dodat dostatečnou sílu. Nakonec tedy v hlavě svolil k tomu, že možná nějakou tu myš uloví aby se zasytil. Vydal se tedy hlouběji do lesa jen aby našel něco skutečně úžasného. Tlapa po tlapě, čím dál lepší nálada a hle! Taylor se skutečně dostal k něčemu kurioznímu, spíše do toho spadl po čumáku, ale byla to nora s malými zajíci. Matka se u nich moc nezdržovala a navíc je schovala do ostřužiníku. Taylor si pak teda bude muset vytahat pár ostnů a olízat si krev, ale tohle bylo dokonalé jídlo pro někoho komu se lovit samotnému nedařilo. Příroda byla krutá ke každému a proto čapl tři už větší králíčky a zuby jim rozdrtil hlavičku. Svou kořist si pak slavnostně s hodně kňučením vytáhl z ostružiní. Sice to křupalo a masa to moc nemělo, ale zasytilo to. S černým svědomím však mohl pokračovat. Cesta k mostu skrz les a následně přes mýtinu už nebyla vůbec těžká.
--) Most

(--- Les u mostu
Taylor se zhluboka nadechl a podíval se okolo. Cesta mu kupodivu utíkala a on byl za to jedině rád. Co by si jiného mohl počít? Objevovat tenhle svět jej bavilo, protože to bylo něco co mu dodávalo svobodu. Co kdyby měl křídla? Hm, jaká by to byla představa si jen tak létat a pozorovat svět zezhora. Jeho kroky jej však zavedli na podivné místo, které ho vytrhlo z myšlenek. Díval se na moře na kterém viděl i další ostrovy. Neváhal a ihned se k nim vydal přes terén který tu rozhodně nečekal. Občas však musel zaskučet, když se mu tlapa zasekla o kámen a nechtěla jej poslechnout. Jak by v téhle chvíli měl rád ta křídla, nebo vlastně k čemu by mu byla? Bál se výšek a nejspíše by mu je brzo někdo urval, ale takový plášť se kterým by mohl lehce pohybovat a byl by z podivných pírek ptáků co měl jen v domovině. Brzy však jeho tlapky stanuly na jednom z ostrůvků.
Podíval se okolo sebe a usmál se. Tahle krajina se mu začínala líbit více a více, jak jen by tu chtěl zůstat, ale něco mu říkalo že se zde nemůže více zdržet. Nějaký hlásek v hlavě mu šeptal že brzy zase nastane chvíle kdy tohle místo opustí. Taylor si jen povzdechl a podíval se na cestu před sebou. Osud byl někdy hrozný, ale shledával tu podobnost s jeho domovinou. Jak moc se mu po ní zastesklo. Sic to od moře bylo dál a vlci se k němu nepouštěli díky divokým vlnám, ale nikdo se nikdy neptal pokud tam jeden šel. Teď tu zase stál a díval se na klidné moře. Žádné vysoké vlny jako viděl doma nebo o jakých mu ostatní vyprávěli. "Co když je tohle celé jedna velká zkouška?" Zeptal se a podíval se na své packy. "Abych dokázal že nejsem tak zlý.. ale proč bych na téhle zkoušce byl sám?" Zeptal se do větru a pomalu přešel do mělké vody, aby se dostal na další ostrůvek. Voda mu sahala do půl krku, ale on šel dál. Nakonec se však zastavil přesně v půlce. "Pokud chci odpovědi, tak musím pokračovat dál. Najít více vlků, možná poznat více Lissandru nebo Zinka, přeci jen nikdo nemůže soudit knihu podle prvních pár stránek." S tím se otočil a se zvedlou hlavou se vydal dále. Nechtěl nikdy nic více než jen pochopení. Jeho cesta zpět k mostu byla kratší než si však představoval.
---) Les u mostu.

(--- Luka
Taylor se s úsměvem na rtech dostal právě do tohoto lesa, který na něj také dýchl milion vzpomínek a hlavně na Solf. Možná právě ona byla ta se kterou měl zůstat a vědět že ona ho nikdy neopustí. Zalitoval že se nejspíše do války nestihne vrátit, ale aspoň cestou zpět nasbírá nějaké ty květiny které by mohli pak Solf pomoci od ran. Mohl se naučit spoustu věcí, ne jen opakovat ty úplné základy, ale koho by pro to měl najít? On ovládal jen květomluvu, což mu teď přišlo úplně nejvíce zbytečné. "Chci jim být více užitečný, chci jim být co nejvíce užitečný, ale jak to jen udělat? Možná bych mohl trénovat své ovládání ohně.. nebo se posílit." Pronesl svou myšlenku nahlas a ani si nevšímal že míří k dalšímu jemu neznámému místu místo k mostu, kde by se mohl dostat na druhý ostrov.
--) Tajné ostrovy.