Příspěvky uživatele

< návrat zpět

1.lov
Po mém příchodu se hned Peisia jala slov o tom, že snad by se dalo s probíráním počkat. Chtěli jít lovit. Ah, takže jsem se přidala ne k řešením funkcí, ale k lovu. ''Tak to se v tom případě přidám moc ráda.'' Podívala jsem se na Camiyu. Ač byla občas... svá. O blaho smečky se starala vždycky. ''Je to možné. Jestli ano, omlouvám se.'' Neměla jsem problém uznat svou chybu. Ale těch chyb se musím určitě vyvarovat. Jedna věc je udělat chybu jako vlk, protože to je běžné, druhá tím ovlivnit celou smečku! Pořád jsem se měla určitě co učit. Každopádně, ano. Ohledně nakrmení smečky jsem rozhodně chtěla přidat tlapku do práce. I když lovení nebyla má priorita, učit jsem se to učila také.
A s mým souhlasem o tom, že se přidávám k nim se Peisia hostila návrhu strategie nedalekých přímorožců. A vskutku jsem ji nemluvila něco jiného, byla smečkovým lovcem a tak jsem tohle nechala na ní. A tak jsem se vydala s Peisiou na druhou stranu kudyma Camiya nažene stádo. Dokud byl čas prohlížela jsem si ho. Mláďata chránili převážně uprostřed, starší kusy byly s mladšími vesměs promíchané. Do oka mi padla jedna starší, která už snad měla i drobné šedinky, ale ne že bych to z takové dálky viděla, mohl to být jen odraz slunce a písku. Každopádně jsem svůj návrh zaměření hlavou poukázala Peisii. A ať už souhlasila nebo vybrala jinou, stádo se brzy začalo blížit, rozhodnutí muselo padnout teď a nebo nikdy. Ale Peisii jsem vskutku věřila.

<- Namarey

Skoro mi až trhalo srdce, že jsem ho tak z ničeho nic nechala samotného, ale věřila jsem že mé důvody pochopí. Byl to skvělý vlk. Po nějaké době následovaní pachu sestry se přidal ještě jeden. Peisia! Už jsem se o ní začínala bát, protože jsem ji předtím dlouho neviděla. Že by byly spolu? Mhm, možná s ní Peisia řeší Zohara a chování, které se k němu neakceptuje v této smečce? Kdo vĺ. Chvilinku jsem snad i uvažovala, že by se úplně nehodilo abych je při společné debatě rušila, ale nakonec jsem si zase připomněla že jsem nyní byla Alfou a s lehkým dovolením jsem si mohla dovolit holky vyrušit. Zvlášť v rámci smečky a rodiny, a když Peisiu bral jako rodinu Zohar, já taky. Tak. A tím bylo moje rozhodnutí jasné.
-budu cokoliv, o co mě sestra požádá..., byly první slova, která jsem měla na doslech. Takže se jednalo o smečkové záležitosti? Výborně. Tak to jsem k vlčicím přistoupila už prakticky bez nějakého studu. "Smečkovou roli zastávat budeš, drahá sestro." Byla první a zcela jasná věta. Pak se můj pohled otočil na pouštní Betu. "Moc ráda tě vidím Peisio." a pak jsem se podívala i, už s úsměvem, "Samozřejmě i tebe Cami." Aby si zase nemyslela, že chci být na ní přísnější, než je potřeba. "Vlastně jsem s vámi potřebovala něco probrat." A malé dodání proč jsem se rozhodla mezi ně vstoupit. Že měli v plánu lovit jsem netušila, spojila jsem si jejich konverzaci čistě s funkcemi.

Zasmála jsem se pobaveně. ''Jestli ti to zní drsně, proč ne?'' Že by to bylo extra drsné mi nepřišlo, ale já jsem tím byla celý život, on nějak extra ne nejspíš. Takže.. Jestliže mu to přišlo drsné, neměla jsem nic proti tomu. Hlavní je že v poušti chtěl zůstat, to bylo pro mě víc cenné, než cokoliv jiného. A nejen on, ale všichni členi smečky.
Když zmínil že mě rád doprovodí, to jsem lehce mávla spokojeně oháňkou. ''To jsem ráda. Alespoň na to místo budu znát i názor někoho jiného, ale musíš slíbit že budeš zcela upřímný.'' Přikývla jsem, neboť jsem tušila že by klidně mohl říct jen to co chci slyšet a to by pak nebylo ono! Ale když tu jsme šli za hranicemi, pocítila jsem známý pach. Camiya. Nedávno vyšla z území, "Delphe," Zmínila jsem jeho jméno a na chvíli jsem se zase zastavila. "Teď budeme muset změnit plány. Můžu se spolehnout že bys šel napřed a očíhl to tam? Našel bys jestli je tam nějaká jeskyně, nebo nora se kterou bychom dokázali dál pracovat?" Věřila jsem že i při této změně bude na něj spoleh. "Cítím sestru se kterou bych ráda něco prioritně probrala, protože posledně jsme určité věci neměli čas vyřešit a rozhodně nechci rodinné vztahy tahat pak na srazu před všemi členy smečky, to by se nehodilo." Vysvětlím svou náhlou změnu rozhodnutí.
Když jsme pak šli směrem z území zatím pryč, tak se zeptal co jsou to ty ruiny. ''Ah, ty jsi vlastně ještě nebyl v úkrytu, že?'' Podívala jsem se na něj, než jsem vrátila pohled kupředu. ''Je to takový starodávný komplex, který se nachází pod oázou. Doposud to smečka používá jako smečkový úkryt. Ale když se smečka vzdá oázy, už nebude přístup k ní. A tak nové území musí mít jistotu o tom, že bude mít nový místo na úkryt, případně to musí zemní vlci tvrdou prací vytvořit.'' Ano, ano. Merlin byla schopná v magiích, to budu případně muset probrat s ní. A také se Zoharem a sestrami, stejně jako já se narodili se zemí. A jakmile byla pachová stopa nejsilnější, znovu jsem na Delphina, "Tady se teď rozdělíme. Já se pak k tobě přidám, jo? Buď opatrný."
A s tím místo abych vykročila k Tiché, mé cesty mířili do útrob pouště.

-> Poušť

Tak Delphimu znělo přestěhovat smečku dobře. Dobře, to byl jeden z patnácti. Sledovala jsem jak se po poušti rozhlédl a s tím jsem se pousmála. ''Jak říkám. Většina z nás je narozená a žijících v poušti celý svůj život.'' Přikývnu. S jeho slovy chvály se narovnám a také rozhlédnu. Kromě možného přestěhování smečky jsem také přemýšlela i nad dalšími věcmi, které mě jako Alfu čekali. Některý musím povýšit a musím si povykládat pak s Merlin. Bude na to však připravená? Uvidíme.. Ona i Sonora.. Nesmím toto rozhodnutí uspěchat. A můj bratr? Inu.. Když bude Betou bude to příliš nebezpečné vůči Camiye a Nitocris, ale když bude níž, než ony.. Tak je to stejně tak nebezpečné. Zhluboka jsem se nadechla a podívala pak na Delphina, ''Nuže. Budu ráda když mě teď ještě doprovodíš právě směrem k té Zátoce, jelikož když se území posune, ztratíme ruiny. Jelikož i tak to je dost pusté, musím zajistit že tam bude místo na smečkový úkryt, jinak se budu muset rozhodnout jinak.'' Kývnu. ''Ale jestli chceš, můžeš jít na vlastní pěst zkoumat, samozřejmě tě nechci držet pořád u sebe jenom.'' Ušklíbnu se omluvně. A nebo taky chci, ale to přece neřeknu nahlas, nene. Zase měl právo poznat zbytek smečky a ostrovů a tak. Hah. Jakpak se rozhodne?

Otočila jsem se k Delphinovi, jenž se zajímal o to jak se můj bratr jmenuje. ''Zohar. Jmenuje se Zohar. Ale spousta vlků mu také říká Lišák. Je to přízvisko na..'' Zarazila jsem se. Ne, nebudu přece vykládat kvůli tomu že to byl v naší rodné smečce bastard.. ''Je to symbol toho, že skvělý lovec.'' Dodala jsem tedy nakonec.
Území se mu líbilo, což bylo fajn, ale já měla plán malinko jiný.. ''Bez pochyby. Ale přesto je v něčem nevýhodné.'' Když se území přesune trochu dál, tak bude větším lákadlem. ''Myslím že už od svého založení.'' Dodala jsem odpověď na jeho otázku. ''Ale zvažuji že logickým krokem je smečku přesunout blíže k Zátoce a k louce. Rozšířit obzory. Poušť nám samozřejmě zůstane taky, neumím si představit, že bych silnou většinu pouštních vlků, včetně sebe, přesunula mimo poušť. To ne.'' Tak a byl první komu jsem to řekla. Navíc členem byl, takže jen jsem si natrénovala začátek proslovu, který mě brzy bude očekávat. Musím svolat sraz.

VÝPLATY
za Květen

Jméno vlka: Tamara
Počet postů: Herní příspěvky během období 1. 5. - 31. 5.
Postavení: Aktuální herně odehrané postavení
Povýšení: Pokud jste byli tento měsíc povýšení a máte to herně zahrané, můžete si napsat o jednorázovou odměnu
například -> povýšení ze sigmy na kappu
Funkce: Aktuální herně přidělená funkce / funkce, kterou byste chtěli pro vašeho vlka
například -> hlídač / chtěl bych být hlídačem
Aktivita pro smečku: Co jste pro smečku udělali? Zachránili jste někoho? Sdíleli jste užitečné informace s členy? Plnili jste svojí funkci? (např. jako hlídač jsem označil hranice smečky)
Krátké shrnutí (i rychlohry): Všechno co jste za tento měsíc stihli zažít
Smečková minihra:

Do půlnoci 13. 6. 2025

Hodnocení minulé výplaty-
Ushari- 7 kšm

Zapsáno

Když zmínil, že mu přijde srandovní, že mu nedochází že většina vlků není z ostrova, mírně se pousměji. ''Jo, je to zvláštní.. Jak si osud vybírá, kteří vlci se tu dostanou a jak se tu dostanou. Já jsem kdysi se svým bratrem lovila a odnesla mi ho písečná bouřce.. A na tom stejném místě, když jsem se pořád a pořád snažila hledat jeho stopy... Ta stejná písečná bouřce odnesla i mě. Skončila jsem ve zdejší poušti.'' Mávla jsem lehce ocasem. ''Ale našla jsem tu svého bratra a nový domov.. Dokonce se tu po čase objevili i moje sestry.'' Měla jsem tady prostě všechno. ''Tyjo.. To je mi líto, ale tady můžeš zjistit, že ve smečce je dobře. Jsme jedna rodina i když nejsme všichni spojení krví.'' Mírně se pousměji. Odnesla ho sem velká voda, považoval to za osud, ''To každopádně. Taky si myslím, že to co se děje v našich životech není jen pouhá náhoda.'' Ušklíbnu se pobaveně.

VÝPLATY
za Březen a Duben

Jméno vlka: Zlatan
Počet postů: Herní příspěvky během období 1. 3. - 30. 4.
Postavení: Aktuální herně odehrané postavení
Povýšení: Pokud jste byli tento měsíc povýšení a máte to herně zahrané, můžete si napsat o jednorázovou odměnu
například -> povýšení ze sigmy na kappu
Funkce: Aktuální herně přidělená funkce / funkce, kterou byste chtěli pro vašeho vlka
například -> hlídač / chtěl bych být hlídačem
Aktivita pro smečku: Co jste pro smečku udělali? Zachránili jste někoho? Sdíleli jste užitečné informace s členy? Plnili jste svojí funkci? (např. jako hlídač jsem označil hranice smečky)
Krátké shrnutí (i rychlohry): Všechno co jste za tento měsíc stihli zažít
Smečková minihra:

Do půlnoci 17. 5. 2025

Hodnocení minulé výplaty-
Ushari - 8 kšm

Jméno vlka: Ushari
Počet postů: Březen - 7, Duben - x
Postavení: Alfa
Povýšení: x
Funkce: Léčitelka
Aktivita pro smečku: Snažila se po poslovi Daénské smečky vyslat Alfě návrh o poznání se navzájem a vzniku případného přátelství mezi smečkami.
Krátké shrnutí (i rychlohry): Odešla ze Začarovaného lesa, kde v poušti počkala na domluvenou schůzku se Sachi se kterou si vyměnili formální i neformální slova a pak pokračovala ve vykládaní si s Delphinem.
Smečková minihra:

Zapsáno

Čas plynul s Delphinem rychle. Čas mi s ním utíkal příjemně a vůbec jsem to teď nebrala jako Alfa se svým členem, nýbrž prostě jako vlčice s vlkem. Mávla jsem oháňkou, když jsme si tak příjemně povídali. A to i o Sonoře a jejím božstvu, hihi.. ''Vlastně úplně nevím jak to funguje zase u místních. Zkus se na to pak zeptat Merlin, ta se na Mois Grisu narodila. Myslím totiž, že Sonořiny bohové jsou z její domoviny, jak říkáš- byla k tomu vedena a co tak vím, není ze zdejších ostrovů. Stejně jako my.'' Takže jsem si opravdu nemyslela, že by měl Delph někoho urazit. ''A co něco z tvé minulosti? Tos nikdy nebyl ve smečce? Co tvá rodina?'' Zkusila jsem začít nové téma a pak jsem zamyšleně střihla ušima, ''Jestli na to nechceš odpovídat nemusíš, nevyslýchám tě teď jako tvá Alfa, ale... řekněme třeba kamarádka.'' Usmála jsem se, nechtěla jsem aby si myslel, že ho chci teď vyslýchat jako výše postavená.. To nikoliv, prosím pěkně.

Lhala bych, kdybych řekla že mi tyto lichotky nedělali radost. Musela jsem se pořád usmívat. ''Děkuji Delphe, těchto slov si opravdu vážím.'' Kdybych mohla, asi se i červenám. Ale naštěstí jsem nemohla a tak jen můj vřelý úsměv byl jediný důkaz toho, že mě to opravdu hřeje na srdci.
Na jeho další slova jsem přikývla. ''Nejsme bohové, to vskutku. Je to však otázka snad daleké budoucnosti a ne teď. Ale s vlky jako jsi ty, věřím že Namarey jen pokvete.'' To bylo obrovské, snad splnitelné přání. Smečka která prosperuje a které se daří, takovou jsem Namarey chtěla. Když se zeptal jestli věřím v nějaké božstvo, podívala jsem se na něj a pak zavrtěla hlavou, ''Snad ti Sonora nestihla poplést hlavu svým božstvem?'' Pozvedla jsem jedno obočí a ušklíbla se, ''Tedy, ať si každý vlk samozřejmě uznává co chce, jak chce.. Ale ne, já osobně nevěřím. Nebo spíše.. věřím že něco nad námi existuje, ale neřekla bych úplně, že to nutně já osobně nějak potřebuji prožívat. Vůbec né.'' Zavrtěla jsem hlavou. Jediný co jsem věděla bylo, že nejvíc tomu věřila právě Sonora. Ale dále?

<- Poušť

Líbilo se mi, že Delphin úplně hltal každé moje slovo.. Bral začlenění se do smečky opravdu vážně a já se jistě mohla pyšnit nadějným vlkem. Všichni byly.. Troufala jsem si tvrdit, že s trochou praxe všech se staneme skvělou smečkou. To bylo to, co jsem si doopravdy přála. 'Máš pravdu. Smečka je rodina a nezáleží tolik na tom s kým tu krev máš spojenou.'' Kývla jsem v souhlas. ''Všichni jsme jedna rodina.'' Usmála jsem se a zase lehce pohodila oháňkou. Řetízek byl pořád pro mě nový, ale už jsem si na něj pomalu zvykala. Potěšilo mě, když zmínil, že se mu líbí můj přistup. ''Jako léčitelka jsem se na nikoho nedívala jako zlého, či hodného. Snažím se se všemi jednat stejně, ať je vlk jakýkoliv. A doufám že tímto směrem se mi podaří vést i celou Namarey.. Aby se otevřela světu.. Aby se nebála nabídnout pomocnou tlapku druhým.'' Jen jsem doufala, že ji nikdy nepostavím do výběru volby. Musím stejně někoho pověřit, aby mi obešel všechny smečky, aby zjistil vztahy, které po sobě Khan zanechal. ''Jen doufám, že žádné z mých rozhodnutí nikdy neohrozí smečku. Nikdy bych si to neodpustila.'' Podívala jsem se na Delphina. Mohl vidět to, že i když jsem byla Alfou, pořád jsem byla obyčejnou vlčicí, která se to všechno teprve musela naučit. ''Ano, Sachi byla moc milá. Doufám, že taková je i její Alfa.'' Vždyť.. zajímala se o dobro smeček, které měla Sachi obejít, že?

''I tobě sbohem Sachi.'' Rozloučila jsem se tedy s vlčicí, která už nic dalšího nepotřebovala a vydala se zase po svých a já jsem tu tedy zůstala sama s Delphem. Chápavě jsem přikývla, když že nic moc dalšího, už se nedozvěděli. ''Chápu.. Ale to nevadí. Víš že je celkově Mois Gris pokryt nejrůznějšími rostlinami, které nikde jinde na světě nenajdeš?'' Pozvedla jsem obočí. Teda, možná někde ano. V poušti kde jsem žila, rozhodně nikdy nebyly.
To už jsme se pak rozešli pouští směrem na území. ''Odhadem..'' Zasmála jsem se po těchto slovech, ''Víš, jednou z mých povinností je vědět kolik je přesně vlků ve smečce. Ne jen odhadem.'' Ale byl v tom všem nový, neměla jsem mu to za zlé a brala jsem to prostě z humorem. Nechtěla jsem působit přísně, když jsem s kdejakým vlkem trávila čas jen ve dvou, navíc Delphin vypadal jako sympaťák a byl to moc milý vlk. ''Takže. zkusím ti je i popsat, abych měl trochu přehled o tom kdo je kdo, když na něj narazíš, ale plno z nich jistě brzy poznáš přímo a oni tebe, takže se nemusíš ničeho bát.'' Švihla jsem ouškem a občas se na něj podívala, i když většinu cesty jsem koukala hlavně před sebe, ''Na postu Bety jsou dvě vlčice- Serbia, což je černá vlčice, která mi předala post Alfy, pak Peisia, na první pohled vypadá jako srnka. '' Začala jsem vyššími posty, ''Pak jsou Kappy, to už jsou vlci, kteří jsou ve smečce už delší dobu od svého přijetí. Na tom postě se nachází; Zephir, Zubraya, Merlin a Nitocris.'' Popsala jsem samozřejmě i jejich vzhledy (/to se prostě jen podívej jak jmenovaní vypadají, Zubraya je v NPC, a může teda Delphin vědět jak vypadají) ''Ale obávám se co se týče Zephira, jestli ho dále považovat za člena smečky, neviděla jsem ho od svého vlastního přijetí...'' Přidala jsem svou drobou obavu, ''Dále jsou tedy Sigmy, to je post pro nové vlky, podobně jako jsi ty, tam se aktuálně nachází většina smečky, včetně ostatních členů mojí rodiny.'' Začala jsem a to jsem věnovala opět pohled jemu, ''To jsou; Akros, Sonora, Sivatag, Tundra, Camiya, Zohar, Etoile, Aira, Aerrav, Morpheus, Alhajoth a pak ty. Ale tebe tobě samému snad popisovat nemusím.'' Zasmála jsem se. Samozřejmě že ke každému jménu jsem mu přidala i drobný popis. ''Zohar, Camiya a Nitocris jsou mí sourozenci, Sivatag náš strýc, Tundra je zase sestrou Peisii a...'' Zauvažovala jsem, ''Jo, Etoile a Alhajoth jsou také sourozenci a Merlin adoptovala Airu jako malé vlče.'' Až jsem měla najednou sucho v krku a musela jsem si trochu odkašlat. ''Takže to je osmnáct vlků, spolu se mnou devatenáct.'' Zakončila jsem svůj sálodlouhý projev o vlcích ve smečce. A když jsem nad tím tak zpětně uvažovala.. spoustu z nich musím povýšit..

-> Území Namarey

Podívala jsem se prvně na Delpha po jeho odpovědi, ''Myslela jsem tím zda nebyl řečen název toho křoví s šiškami, třeba.'' Usmála jsem se.
Pak jsem se dále věnovala Sachi, která vyjádřila podporu a důvěru k prosperitě i ještě nakonec souhlasila s tím že můj vzkaz své Alfě předá. Měla jsem z tohohle setkání radost, jen jsem doufala aby to tak dobře šlo pak i s její Alfou. Byla jsem v této oblasti nezkušenou, ale to jsem doufala a trochu spoléhala na svou schopnost učit se rychle. Mávla jsem ladně ozdobenou oháňkou. ''Mám radost, že jsme se takhle dokázali domluvit. Nuže dobrá. Berme to jako domluvu a během několika následujících dní vyšlu někoho z našich za vámi. Budu se těšit na naše opětovné setkání.'' Kývnu a tím jsem brala naši domluvu jako ukončenou. ''Pokud tedy potřebuješ, můžeš jít. Kdykoliv jsi u nás ty, nebo někdo z vašich vlků vítán.'' Kývnu a pak se podívám na Delpha, který se nabízel. Znovu mávnu ocasem, ''Vlastně budu ráda, když již momentálně zůstaneš v mojí přítomnosti, je na čase aby ses seznámil i se zbytkem smečky.'' Povím mu. A pro Sachi to byly poslední chvíle, kdy mohla něco dalšího sdělit. Pomalu jsem se chystala, snad společně s Delphem, vrátit na území smečky.

Seděla jsem na hranicích a sledovala jsem směr, kterým byl onen Začarovaný les. Uplynulo možná i pár hodin, ale čas byl relativní pojem a má profese mě naučila mnohé trpělivosti. A jak koneckonců jedno staré přísloví říká... trpělivost růže přináší. Brzy jsem s východem slunce zahlédla dvě siluety a když sluníčko dosáhlo vyššího bodu, tak přede mnou stanuli Sachi spolu s Delphinem. Letmě jsem se usmála na Sachiiny slova, která jménem své smečky žádala ony informace. To jsem se prvně postavila, ''Vítej v poušti, Sachi, posle z Daédenské smečky.'' Musela jsem se i všeobecně naučit jednat trochu důstojně a tak.. proč to nevyzkoušet prvně na téhle milé vlčici? ''Omlouvám se, že jsem se ti nepředstavila předtím vším co ke mě náleží. Jmenuji se Ushari a jsem Alfou a Léčitelkou Namareyské smečky. Alfou jsem se stala během povodní, kdy mi předchozí Alfa předala svou funkci a proto jsem si nedovolila před tolika cizími vlky prozradit tuto skutečnost. Má smečka se po povodních naštěstí zotavuje dobře a nikomu z vlků se nic nestalo,'' To byla odpověď kterou nejspíš chtěla slyšet, že? ''Ale nepozvala jsem tě jen kvůli tomu, abychom si popovídali o tom v jakém stavu je má smečka. Jako posla bych tě ráda také využila, pokud dovolíš...'' Pozvedla jsem obočí, ''Byla bych ti vděčná, kdybys vzkázala své Alfě, že bych se s ní chtěla setkat a navodit mezi našimi smečkami dobré vztahy. Brzy bych poslala posla naší smečky pro odpověď.'' Vyslovila jsem tedy svou žádost a trpělivě jsem Sachi pozorovala.
Pak můj pohled skončil ještě na Delphinovi, když byla ta chvíle věnovat se i jemu, ''Bylo po mém odchodu k těm křovím či tvorečkům ještě řečeno ještě něco nového?'' Naklonila jsem zvědavě hlavu.

<- Začarovaný les

Kráčela jsem z lesa pomalu opětovně do pouště. Obchůzka byla poměrně úspěšnou, vzhledem k tomu že jsem skutečně narazila na vlka ze své smečky a ještě se něco nového o fauně a flóře přiučila co jsem ještě neznala.
Když jsem dorazila do pouště tak jsem se začala zase rozhlížet. Ve snaze najít toho, kdo mi daroval předmět, který nyní zdobil můj ocas, ale nikdo-nikde. Kromě mých stop z předtím tu ani žádné další nebyly. Ale nedalo se nic dělat. Pokračovala jsem dál hlouběji do pouště, mířila jsem ke smečce, ale prozatím jsem se posadila jen u jejich hranic. Proč? Vyhlížela jsem Sachi, zda se opravdu ukáže. Rozhodla jsem se ji dát chvíli, neboť jsem ji to sama navrhla, ale pokud nedorazí... Prostě se pak vrátím k původnímu plánu, který se konečně blížil do svého finále.