Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Zinek upřímně nechápal, co přesně černého žere tak moc, že se chová jako malej, rozmazlenej zmetek. I proto si ho jen pozorně prohlížel. Ne že by se ho jakýmkoliv způsobem Zeiranovo nepřátelství dotýkalo. Bylo mu fuk, jestli ho nenávidí, miluje a nebo by mu rád vy-... no, myšlenka je jasná. Taylor se dal na odchod za jiným vlkem, kterého jen přejel pohledem a nevypadal zrovna moc zaujatě. Hnědej. Konec zájmu Zinka. Slova Shine si však uvědomoval a cítil, jak ho pálí na kůži. Že modroznaký chce, aby Zinek odešel, než bude mluvit, mu bylo fuk. Jen se mu nelíbilo, že bude zase muset Shine opouštět kvůli tomu, že se zjevně chtěl potopit sám - jinak nedávalo smysl, proč by byl tak uražený. Vždyť jediné, co řekl, bylo to, že je vůl, protože by někomu chyběl. No ne? Přejel ho pohledem. ,,Půjdu," řekl konečně k Shine. ,,Nenech si od něj ublížit. Nevypadá zrovna stabilně," pronesl k ní a absolutně ignoroval Vina, co se ptal na situaci. Jen zlehka projel čenichem srst na jejím krku, konečně se otočil k Vinovi a pokývl mu. ,,Dej na ni pozor. Nerad bych, aby stála tomu..." parazitovi ,,Zeiranovi v cestě, až se zase bude pokoušet o nesmyslnou sebevraždu. Není zač, zjevně jsme ti zachránili život." Můžeš trpět další den, usměj se, kreténe! sklonil pohled k Zeiranovi a pak se uchechtl. Jo, i on měl moment, kdy padal chladnou vodou ke dnu, zatímco kolem zuřila válka. Ta myšlenka mu projela myšlenkou a byla tak reálná a známá, že to otřáslo čímsi, čemu by se dalo říkat srdce. No, nějaké mít musel, jinak by se o Shine ani nemohl starat tak moc, jak by i chtěl. Stál o to - pečovat o ni. Ještě jednou se na ni podíval, pak pohled znovu sklopil k Zeiranovi u svých nohou a dlouze si povzdechl. ,,Hodně štěstí." Těžko říct, komu to říkal. Možná ho přál sobě. S tím se vydal pryč.

>> Zlatý les

Přivřel oči, když černý vlk zavrčel a i Zinek vycenil zuby. Zdálo se, že to byl někdo blízký Shine, takže chvíli přemýšlel, jestli něco odpovědět. Pak však řekl jen pár slov: ,,Nebojím se tě. A jestli se chceš rvát, rád výzvu přijmu." Jen to tiše zavrčel, ale nijak černého nenapadal. ,,S vytahováním vody z plic už mám zkušenosti," odpověděl Shine nezaujatě, až skoro chladně, protože si pořád měřil pohledem toho fracka u svých nohou. Jestli na něj hodlal vytahovat zemi, byli zjevně dva, kdo s ní uměli. Tak či tak, podíval se po Taylorovi, co byl až moc blízko a zhluboka se nadechl. Cítil tu vodu, co v sobě Zeiran měl, ale potřeboval se soustředit, aby vytáhl vodu z plic. A tak začal poněkud delikátní proces, co se naučil už na bílé krystalce. Zajímalo ho, jestli ještě žije. Tak či tak, chvíli Zeiran ještě nemohl dýchat, ale pak voda konečně skrz tlamu opustila jeho plíce. Zinek byl připravený se bránit, pokud by na něj černý skočil - ale tak nějak předpokládal, že teď bude chvíli rád, že může dýchat a tak u něj jen seděl a prohlížel si ho s mírně nedůvěřivým pohledem, který mu byl vlastní. Nehodlal se k němu chovat mile jen proto, že ho Shine zjevně znala. Ale... trochu pochopení si zasloužil. Však Zinek v jeden moment taky vzdával život ve vodě. ,,Nevím, co se ti stalo, ale věř mi, že mohlo být i hůř," prohodil nakonec a mrskl ocasem, jelikož celkově věřil, že se nemohlo stát nic tak příšerného. Viděl, že ten vlk s něčím bojuje, jeho aura o tom mluvila jasně - ale co přesně to bylo netušil, ještě v nich neuměl tak dobře číst. Byl smutný? Vzteklý? Frustrovaný? Nebyl si tím úplně jistý. Ale... rozhodl se zapamatovat to jméno. Zeiran. Slyšel ho vlastně někdy? Nebyl si moc jistý.

Za pomoci Shininých kořenů, Zinkovi vlky a Taylorova plavání se nakonec dostali na břeh všichni tři. Zinek, mokrý jak zmoklá slepice, se oklepal a ještě než stihl začít s proslovem, začal už mluvit Taylor. Málem se až nespokojeně naježil. Heh, to umí číst myšlenky, že ví, proč jsem tam skočil? projelo mu jen hlavou. Taylorovi to zjevně přišlo absolutně očividné. ,,Neboj, příště pro tebe skákat nebudu," odsekl nespokojeně. S tím jeho pohled padl na toho chcípáčka u jejich nohou. Trochu mi to připomínalo situaci s Enzem, jenže těžko říct, kdo jím v téhle situaci byl. Černý vlk skutecne vypadal, jakože by nejraději zdechnul.
,,Hele, mladej, takhle neblbni. Jestli neumíš plavat, tak do hluboký vody nelez. A jestli jo, tak jsi pěknej vůl. To nikde nemáš otce, matku, bratra, sestru, co by tě postrádali?" nespokojeně si ho měřil pohledem, ale nakonec si jen odfrkl a pohledem konečně sklouzl k Shine a jejímu výrazu. U toho mladého měl jistý náhled, co se jeho emocí týkalo, ale nebyl zrovna školní psycholog, aby se mu snažil říct, že bude líp. No však on se nějak vzchopí, ne? Asi. Snad. Možná.

>> Zubří pláň

Zamyšleně vyfoukl. Velký, bílozrzavý vlk? No, to si bude pamatovat. Už vedle Shine byl drobný a pokud někoho označila za velkého, musel to být titán. Upřímně jej to maličko děsilo. Nehodlal se nechat zašlápnout. I proto se teď nespokojeně oklepal a zatvářil se maličko nespokojeně. Snad byl ten Einar přátelštější než Khan. Rozhodně by to ocenil mnohem víc, než přístup Khana. Na toho skutečně neměl nervy. Kývl na její vysvětlení s Vinem a pokračoval v cestě. Dávalo to smysl. Sám se snažil nějakým způsobem přežít a jejich skupina to asi měla docela dost podobně.
Pomalu se přesouvali ke smečkám a Zinek kýval. ,,Daén, Chaos, Zlatá a ta pouštní byla Namarey. No a jak ty říkáš, ta severní, co ji vede ten zrzavo-bílý vlk. Takže pět," zopakoval její slova a pokračoval v chůzi směrem k jezeru. Musel se usmát nad její žádostí. ,,Není. Ale budu rád, když půjdeš se mnou," odpověděl a krátce projel čenichem její srst. To už se však dostali blíž k tomu místu, kde stála bokem dvojice vlků - vlčic, ale to teď nepoznal - a někdo se ráchal ve vodě. V první moment mu to přišlo vtipné. Prohlížel si, jak se nějaký modrý vlk plácá ve vodě s černým vlkem. To se rozhodli koupat v téhle kose? S mírnými otazníčky přihlížel, než se mu nad hlavou rozsvítila žárovečka. ,,To je Taylor. To je... to je... Taylor!" Překvapeně se rozešel k vodě, protože dostal pro sebe nelogickou starost, že ten jeho zatracený plášť nabere vodu a modrého vlka utopí. Zvlášť, když tahal černého, který byl snad o celého dalšího Taylora větší. Zinek ani nezůstával nad hladinou, nabral podobu vody a jednoduše pod hladinou přeplaval k plácající se dvojici. Bylo mu černého líto, proto chňapl spíš Taylora, kterého považoval za toho, kdo se brzy utopí. Jenže, jestli Taylor dál držel černého, tak se je nyní pokoušel odtáhnout oba. Dokonce si přivolal vlnu, která jim měla pomoct, aby byli vyvrženi na břeh. Tak či tak se ten jejich vláček potápěl. Zinkovi to bylo fuk, on neměl problém pod vodou dýchat, ale aspoň Taylora se snažil držet tak, aby se ten idiot neutopil. Jenže dva vlci byli velké sousto a odtáhnout je na břeh oba mohlo být těžké - i když si byl připraven pomoct vlnou, aby je vyvrhla. Pokud s ním Shine skočila do vody a pokoušela se je vytáhnout, tak ji prvně upozornil, než do nich vlna - na dříve klidném jezeře - udeřila.

>> Červená louka

Střihl ušima. ,,Einar? Ne, o tom jsem nikdy neslyšel," připustil Zinek. Ale rozhodl se to jméno si zapamatovat. Třeba se to jednou bude hodit. ,,Nejspíš ano. Nebyl jsem na území Daénu moc dlouho, než jsem se vydal směrem k Ráji a potkal tě," dodal. Pak si tiše povzdechl. ,,No, můj společník byl Vino. Znáš ho, máš pravdu. Byl to ten černý vlk s hnědými pruhy, co s tebou byl, když vypukl požár v bažinách." Pak se podle jejích slov odpojil od ní a Azraela a kamsi odešel s Lissandrou. Měl pocit, že si pak budou muset dost vážně popovídat. Jak mohl jen tak odejít od Shine? A jak mohla odejít Lissandra? Co si o sobě vůbec myslela? Tiše zavrčel. A co se týkalo té pouštní smečky, na kterou se ho zeptala předtím. Tiše si odfrkl.
,,Nic moc, co by stálo za zmínění. Namarey, pod alfou Khanem. Nevypadal moc příjemně. Vlastně na nás hned štěkal. Ne zrovna miláček, to ti řeknu. A ten jeho společník byl ještě větší idiot," to už se však zarazil. Takhle rozohňovat by se před ní neměl. ,,No, to je jedno. Kousek odtud je jedno jezero, kde můžeme napít. A pak... bych se asi měl stavit na území Zlaté smečky. Mám pocit, že potřebují nějaké informace a Lissandra jim je teď asi nedá." Seděla doma v Daénu. Přemýšlel proč asi. Tak či tak... usmál se na Shine a přidal do kroku, míříc směrem k jezeru.

>> Zlaťák

>> Rokle

Upřímně si nebyl jistý tím, co to vlastně ta Shinina magie dělá, ale když ho vyléčila ještě víc, byl si docela jist tím, že nějakou takovou magii má. Sama vypadala stejně vyjeveně jako on. Tudíž... čím to mohlo být? Buď se u ní projevila ta schopnost jako u něj mluvení se zvířaty a nebo to mohla být magie přívěšku. Přeci jen, ta jeho pro změnu umožňovala neviditelnost! Proč by léčení mělo být nějakým větším problémem? Zhluboka se nadechl, ale už se k tomu moc nestihl vyjádřit, jelikož přišlo na setkání s Wuem.
Zamyšleně si Shine sjel pohledem, když viděl, co si pořizuje. Sem tam se však jen usmál. Zjevně se chtěla taky trochu přiučit magiím. To ho moc nepřekvapovalo, spíš ho těšilo, že se takhle odhodlala. Předtím mu přišla dost... odtažitá, co se magií týče. Pravda však byla, že neznal moc jejích magií - neukazovala mu je. Ona věděla alespoň o tom, co dokázal s vodou. O tom nepochyboval.
Překvapeně ji přejel pohledem, když zmínila, že potkala alfu smečky na severu. ,,Myslíš tu pouštní?" optal se jí mírně zmateně. Ale to by nedávalo smysl. Dost možná narážela na tu, kterou potkal s Vinem, ale rozhodli se neporozhlížet. ,,Nebo snad tu v horách? Byl jsem tam s dalším členem smečky, ale měli jsme dost té přechozí, takže jsme se otočili a odešli," přiznal Shine. To bylo zajímavé. Co asi o té smečce mohla Shine vědět? Pokud by měla nějaké zajímavé informace, teoreticky by je pak mohl předat Vinovi, aby je předal Lissandře.

>> Zubří pláň

>> Ostříží zrak

Dvojice pokračovala pomalým tempem. Jednou nebo dvakrát i zachytil koutkem oka, že se Shine dívá po jeho zranění, ale nedával tomu moc velkou váhu. Nevěděl, proč by měl. Konec konců, byla léčitelka, ale on taky. Nebyl tu důvod, proč by se přemáhal, když by věděl, že by to vedlo k trvalému poškození. Nejspíš věřila jeho úsudku a proto se k tomu ani nevyjadřovala. Když však pokračovali v cestě, v jeden moment se o něj otřela a on ucítil... menší bolest. Když došlápl, jeho tlapka najednou nebolela tolik. Překvapeně zastavil a zvedl ji, aby se na ni podíval. Zranění už nevypadalo tak čerstvě, jakoby se zatáhlo. Jakoby přeskočil o pár dní kupředu. Tohle nemohla být pomoc trychtýřku. Muselo to způsobit něco jiného. Vypadal skutečně rozhozeně, než se na Shine podíval. ,,Ty umíš léčit?" optal se jí a krátce naklonil hlavu na stranu, zatímco si vlčici prohlížel. S tím už se však dostali do rokle, kterou Zinek opatrně slézal. S nově zataženým zraněním to však šlo docela dobře, brzy už byli dole. A dole... čekal vlk, kterého Zinek znal. Zmateně naklonil hlavu na stranu a prohlížel si ho. Wu. Co tu dělal? ,,No... tak to vypadá, že máme zase štěstí na našeho známého," podotkl k Shine, zatímco sám k Wuovi zamířil. Ten mu nadšeně ukazoval, že má přijít blíž a Zinek nijak neprotestoval. Wu mu začal povídat cosi o služebnících, ale šedý vlk jen nechával zmateně stažená ouška. Aby Wua umlčel, alespoň se pokusil si něco koupit. Upřímně, proč ne? Vzal si jednu tu krabičku s nejistým nákladem a taky nějaké tlapky, aby trochu zesílil. Naposledy to hodně pomohlo, takže tentokrát by mohlo také. Vypil je a nespokojeně se oklepal. No, ale nejspíš mu to pomůže s nějakou z magií, což bylo aspoň trochu prospěšné. S tím se podíval na Shine, jestli by také něco chtěla, než budou pokračovat. Vyčkal, zda si něco nepořídí a pak se sám vydal ve své cestě dál, stále po boku Shine. ,,Kousek odtud je les mé smečky," prohodil k ní jen tak mimochodem. ,,Kdyby ses mi zase někdy ztratila, bylo by dobré vědět, kde mě najdeš."

NÁKUP
Stav konta: 301kšm 4 rubíny 3 mince
Stínový služebník - zdarma
Mystery box - 50kšm
4 tlapky do světla - 260kšm
Převádím jednu minci na 40kšm
Stav konta po nákupu: 31kšm 4 rubíny 2 mince

Mystery box - 20 - Pružinky

Schváleno

>> Červená louka

>> Irisin ráj

Vypadala tak šťastně... a dokud byla šťastná ona, cítil to stejně. Samotneho jej to mátlo a děsilo, ale užíval si její přítomnost a vypadalo to, že je dobře, že s ní je. Při podělení o rostlinu, kterou našla, si ji Zinek prohlédl, očichal ji a konstatoval, že ji viděl na mnoha místech, ale nikdy ji nerozeznal jako léčivku. S tím sám Shine ukázal trychtýřek. Mohla si všimnout, že po cestě pajdal a tentokrát jí i vysvětlil, že má zranění po boji s jiným vlkem, ale že hodně pomohl odvar z jedné rostlinky. Stejně jako Shine jemu, předvedl jí květinu, o které mluvil. Vysvětlil i, která část je léčivá.
Jakmile však dorazili na louku, přišel čas něco ulovit. Zinek měl trochu potíže kvůli zranění od Enzoua, ale rozhodl se na to moc nebrát ohledy. Alespoň měl magii. Tak či tak, nakonec se mu podařilo za pomoci Shine ulovit něco poživatelného, co zatím zaplnilo jejich žaludky. S tím se jejich směr však nezměnil, Zinek si rád povídal a když už byli v chůzi... hodlal s ní pokračovat.

>> Rokle

Zůstával se Shine a upřímně si její blízkosti užíval a oceňoval ji. Byl šťastný - a to i když se začali bavit o tom, co se stalo během jejich návštěvy cizáků. Vůbec nepoznal, kdy vlastně Amorek přestal účinkovat. Prostě tu jen byl se Shine a užíval si její jemná slůvka a zelené oči. Bylo to zvláštní, že se jí tak najednou vyznal. Vždycky byl kolem ní tak opatrný... měl strach, že by ji mohl ohrozit. Dnes jí však povídal o tom, jak začalo hořet a co se dělo, když se rozdělili. Pověděl jí o tom, kam spadl a že potkal dva cizí vlky, Alyannu a Atroxe. Nezapomněl opomenout, že Atrox mu velmi připomínal jiného vlka, co znal. Měl modrého příbuzného. Kolem Atroxe však žádný modrý vlk neběhal, takže se možná jen sekl.
Popsal jí, jak postupovali bažinami a jak kvetl z dvojice výrostků - samozřejmě jemně, aby si Shine nemyslela nic špatného - a nakonec zmínil i vlky, co hledali přívěšek. Ukázal jí opál na tlapce a zmínil, že si ho nechal. Pak se přesunul k situaci v táboře, ale tu shrnul jen tak ledabyle - přišel tam, bojoval, nakonec se sklouzl na vlně a opustil mangrovy, protože ji nemohl nikde najít. Strávil tam s ní povídáním delší dobu. Mezitím už dávno přišlo odpoledne a Zinek zaujatě zvedl hlavu a nabídl Shine procházku. Teoreticky by si i mohli něco ulovit. Jistě by černé vlčici nějaké jídlo prospělo. Celou dobu byl až překvapivě krotký a dost možná i stydlivý. Celkově na něm bylo vidět, že se trochu bojí. Přesto... byl rád. Shine si po svém boku představit dokázal. Byla to úžasná vlčice. Právě proto nechtěl, aby jí bylo ublíženo. Ne kvůli tomu, že by se držela blízko u něj.

>> Ostříží zrak

Děkuji všem za přihlášky! Nezapomeňte, že dnes končí i přihlašování na kuck kuck jedinečnou kuck kuck akci, kde budete objevovat jednu z nenalezených rostlinek! Tady přikládám seznam vlků, které poprosím, aby se během pěti dní dostavili ke Zlaťáku na prvním ostrově. Zlaťák je jezero nacházející se na Baště.

Alatey: Astrid
Daén: Taylor
Chaos: Zeiran
Tuláci: Shine, Dagar
Zlatá: Mireldis

Bonus time: Vino, Xander

Nezapomeňte přibalit svačinku a dobrou náladu, budu se na vás těšit!

Edit: Co se týče penízků za neherní část!
Symbolických 10kšm a přihlášku na další část mají zajištěnou:
Shine, Zeiran, Sar, Dagar, Ásleif, Mireldis, Vino.
Zapsáno.

Dejte mi to jezero, sire! Alespoň procvičím své schopnosti v praxi.

TŘETÍ VÝPLATA - ÚNOR

Tak zase, klasicky. Vzhledem k našim malým číslům sice mám přehled, ale pro všechny zvědavé oči vás to nechám napsat. Zase. šilh Tenhle měsíc snad už přibereme víc lidí, co mi sem budou spamovat! Koukejte se i vy rozlízt do roztodivných krajin a tahat mi zájemce, někdo to dělat musí.

1) Počet příspěvků za měsíc.
2) Co vlk zažil?
3) Co vlk udělal pro smečku?

Čas na zapsání máte do 8.3.

Alatey, Astrid a Einar 2 posty, Dante 1 post

Nebudeme to protahovat, teď jsem byla mrtvá, ale přísahám, že se polepším!
Plánuju si založit čtvrtou postavu Ikari, na sourozence jsem domluvená s Ásleif a Solničkou, jak dlouho tu jsem fakt nevím, ale rok to už určitě bude a protože jsem přišla někdy na podzim, tak bych si věřila i ten půlrok.

Zinek - 261/200
Einar - 77/100
Renbli - 58/35

Povoleno, gratulujeme

Zapsáno.