Příspěvky uživatele

< návrat zpět

>> Bašta

Nesouhlasně zavrtěl hlavou. ,,Ne, to není pravda. Tam, odkud jsem, měl každý vlk svého patrona," vysvětlil Shine a pak si povzdechl. Dotkl se tlapkou svého přívěsku a nadzvedl ho. ,,Moje patrona byla... Tedy, je, bohyně Hestie. Po bitvě s Chaosem si mě našla a dala mi tenhle přívěsek. Symbolizuje čas, světlo, i vodu," dodal, tiše zkoumajíc fáze měsíce na kroužku s vykrojeným středem. Brzy však zase packu dal podél těla a rozešel se dál, směrem na bažiny, po boku černé, krásné vlčice. ,,Změnila. Vlastně jsem se celý po odchodu z Irisenu... Předchozí smečky, změnil. Ale všiml jsem si, že některé magie, co jsem se naučil, si našly cestu zpět," osvětlil Shine. ,,Naučil jsem se de zemí a ledem, což bylo taky kompletně pryč, když mě vyvrhlo moře. Jenže nějak se to začalo vracet zpátky a nějak mě zase začaly ty magie doprovázet - a sílí," pousmál se nad tím, když se podíval na svou cestičku, kterou lemovala jinovatka. Líbilo se mu za sebou nechávat zmrzlá stébla trávy. Jednoduše jej to nějak těšilo.
,,Ale máš znaky a tohle," ledabyle se dotkl svých uší, aby poukázal na náušnice v jejích uších. Nakonec, když se seznámili, ještě je neměla. Ovšem víceméně zmlkl, když se konečně dostali na to podivné místo. Bažiny. Snad nikde se nelišily. Všude to bylo divné, bublající bahno a jeho smrad spolu s rozkladem něčeho zdechlého. ,,Opatrně," pronesl k ní. Viděl kdesi mezi stromy mihnout se stín, ale poznal jen nějakého tmavého vlka, co mu zase okamžitě zmizel z dohledu. ,,Smrdí to tu tak, že nic necítím," prskl nespokojeně a naježil se, pokračujíc dál. Ale i když noc necítil, tak alespoň slyšel. ,,Tudy!" vyhrkl náhle a rozběhl se do bažin. Nějak měl pocit, že se tu něco děje. Mohla za to celá ta ponurá a hustá atmosféra. Byla jako mlíko, neprostupná a zkyslá tak, že se jednomu chtělo zvracet.

Její stud by normálně asi moc nepoznal, ale tentokrát si jej spojil s její aurou a sám se usmál. Jen sklonil hlavu, aby sledoval její reakci v dalších slovech. Střihl uchem. A o, nebylo by od věci ji seznámit se Stray. I když to řekla tak, že by jí možná ráda poznala sama - jenže pravda byla, že se stejně museli vidět i ve třech, pokud chtěli nějak pokročit s Aliancí. Vědělo se o ní, ale zatím nebyla nijak vytvořena.
,,Místní magie je zvláštní. Tam, kde jsem se narodil, byla úplně jiná," osvětlil jí. ,,Vlastně jsem se narodil s magií času ve vínku. Nedávno jsem o tom slyšel i u jiného vlka, takže to asi je tímhle ostrovem, že to tu není," osvětlil jí. ,,Vlastně jsem nikdy neuměl s vodou, až tady," zamyšleně zvedl tlapku. ,,Ale je pravda, že já se hodně změnil i po fyzické stránce, po jistých... Událostech. Možná to mělo spojitost i s elementem," nadhodil zamyšleně, ale pak jen zvedl hlavu a usmál se na ni. ,,Ale na tom nezáleží. Půjdeme?" optal se a otočil se k bažinám. I kdyby už odtamtud nedul vítr, pořád to bylo místo, co ještě neprozkoumal. A tahle procházka přeci měla důvod zkoumat. ,,Říkám si... Moc toho o tobě ještě nevím. Nechceš to napravit?" nadhodil povzbudivý úsměv. Pravda byla, že on něco mlel v jednom kuse, ale ona moc upovídaná nebyla.

>> Bažiny

>> Zátoka

Dvojice si nakoupila od Wua potřebné věci a pokračovala v chůzi. Tohle nebyla úplně taková ideální procházka o poznávání okolí, jak původně chtěl. Myslel, že trochu poznají Mois Gris a pak přišel s tím svým dramatickým odhalením a všechno se nějak pokazilo. Cukl očima bokem. Mířili směrem na ty bažiny, odkud původně dul ten prudký vítr, který do nich tak vztekle narážel. Střihl ušima. Pak se však rozhodl alespoň navázat na to, co si Shine pořídila toho divného vlka. ,, Kotlík, hm?" pousmál se nad jejím výběrem, který vcelku kopíroval ten jeho. Nebo byl minimálně velmi podobný. Jen si koupila o zlatý kroužek navíc. ,,Ale ten náramek ti bude sedět k naušnicím," nadhodil jemně a usmál se. Všechno by jí slušelo. I otřesný, pernatý plášť, nebo ocas kolem krku. Všechno by tak nějak vypadalo dobře na Shine. Skutečně zvažoval, že by jí dal jeden z krystalů, co dostal z té divné vlčice, co ji orval. Střihl uchem a rozhlížel se. Tohle bylo dobré místo na odpočinek. Viděl jezero, ale blíž k němu nešel, jelikož tam viděl z dálky obrysy dvou vlků. Nějak se teď nechtěl k někomu přidávat. ,,Co máš teď v plánu? Myslím... Až se rozejdeme." Podíval se po ní. Ne že by to plánoval brzy.

>> Pláž

,,Možná," odpověděl a dále se k tomu tématu nevrátil. Nebylo to zrovna moc překvapivé... Tížilo ho to a takové věci raději nechával kdesi hluboko pohřbené. Na bouřku jen zavrtěl hlavou. Nebyl si jist, že přichází bouře... Ačkoliv... Kdo ví. Ale kromě větru nic něčemu takovému nenasvědčovalo. Mračna byla sice tučná a šedá, ale zrovna moc to nevypadalo, že bude ještě pršet. Dvojice tak dál kráčela směrem od pláže. Vlastně přecházeli k oné podivné zátoce se slanou vodou. Mohl by se lehce znovu změnit ve vodu a proplout jí, ale pochyboval, že by Shine udržela krok a tak šel po svých. Stále pokulhával na přední nohu, ale už se cítil o dost lépe a proto to nebylo tak extrémně znatelné. Už z dálky poznal šedého vlka, kterého znal. Často se ukazoval na místech, kde byl on se Shine. Asi na něj jednoduše měli štěstí, nebo možná tady čmuchal peníze. Dost možná i obojí... Třeba tudy teď procházeli vlci za tím divným průvanem. Jen vycenil zuby v pokusu o úsměv a chtěl jít dál, než jeho pohled padl na něco, co jej velmi zaujalo. Byl to... Kotlík. Věděl, co to je za věc, normálně ji měli dvojnožci. A Zinek zastřihal ušima v zaujetí. ,,To by se docela hodilo. A ta brašnička taky..." Bude pohodlnější nosit byliny v ní než v tlamě. Jen tak jako loupl pohledem po Shine. Byli tu i další vlci, nejspíše si taky nakupovali. Wu byl prostě kouzelník... Vždy svůj obchod rozložil na nejlepším místě. ,,Chceš něco?" optal se jí. Něco by jí asi mohl vzít... Teď však nějak jen řešil, co s Wuem... Ale dohodli se na ceně a Zinek si vybral kotlík a brašničku. Wu jej ukecal i na nějaké překvapení. Protočil očima. ,,Bude to k něčemu vůbec?" zahučel a potřásl hlavou. Nebyl si vůbec jistý, proč na to přistoupil. Wu mu slíbil dostat jeho hrnec a další věci do Daénu, jen slíbil, že přihodí i překvapení pro dlouhodobého zákazníka. ,,Jó, jó, jasně. Shine, půjdeme?" počkal, než si vyřídí, co chtěla, aby se znovu rozešel směrem, odkud trn vítr tak vztekle dul.

>> Bašta

OBCHŮDEK

Původní stav účtu
191kšm 12 rubínů 5 mincí

Převod 11rubínů - > 110kšm, 2 mince - > 80kšm
--> 381kšm 1 rubín 3 mince

NÁKUP
Mystery box (50)
Kotlík (200 + 1)
Brašna (120 + 2)
Sojka chocholatá (Ásleif)

370kšm, 3 mince a jedna duše

Po nákupu: 11kšm 1 rubín 0 mincí

Schváleno
Mystery box - číslo 15 - 3 mince

Hlásím se. :)
Se všemi třemi.

Já říkala, že tam ti moji nejsou! Díky za akci, I need more, s t o n k s.

Cítil se tak nějak... Pokořeně. Jenže ona se nezlobila. Vypadala spíš, že čekala něco horšího. I přesto stáhl uši, zatímco ji pozoroval. I když to nebrala tak zle, jak další, jednoduše... Se ze sebe necítil o moc lépe. Pak však přišla otázka. Otázka... O které nevěděl, co říct. ,,Já nevím," odpověděl. ,,Chtěl jsem se vrátit, ale pak... Pak si mě vzalo moře," vydechl. Zavrtěl hlavou. ,,Byli mladí, když jsem odešel. Ani nevím, jestli si mě pamatují... Jestli žijí," přivřel oči. Zavrtěl hlavou. Na tom teď nezáleželo. Teď byl daleko. Velmi daleko. Zvedl proto i oči k Shine. Jenže... Dlouho je na ní neudržel a sjel zpátky k moři, aby pozoroval vlny, které se pomalu rozbíjely o pobřeží. Vzpomínal si... Když přišel a potkal se Shay přes vodu odtud, používal vlnky, aby se osvobodil. Teď by mohl klidně zvednout celé moře a přelít jim ho přes hlavy. Zesílil. Jenže musel uvažovat nad tím, proč. Proč zesílil? Měl vůbec pro co být silnější? Vydechl a voda za Shine zabublala. Pomalu se odlepila nesourodá část vody, která začala pomalu vířit a pak nabrala tvar koule... Do které náhle udeřil vítr a když vlček otočil hlavu, jednoduše kousek odletěla a pak se vrátila zpátky do moře, ze kterého se původně vynořila. ,,Nevšiml jsem si, že by doteď tak foukalo!" zavolal, aby přehlušil řev větru, který se náhle začal zvedat.
Je běžnou chovatelskou praxí připouštět samici na území samce (samice se dává do klece samce). Pokud je samice svolná, většinou dojde velmi rychle k páření, které trvá do několika vteřin, po něm se samec svalí na bok vedle samice, může u toho vydávat i různé zvuky.
Zavrtěl hlavou. ,,Chceš se jít podívat, co to způsobuje?" optal se jí. Nebyl si totiž jist, jestli to je... Dobré. Objevilo se to z ničeho nic a teď to tu bylo, snad aby to rozhodilo atmosféru. On... Stejně byl rád, že se měl na co vymluvit. Proč? Protože teď se jednoduše necítil pokračovat, jakoby se nic nestalo. Protože stalo, ač to Shine nebrala tak silně, jako on. Nakonec, ona se vždy snažila všechny pochopit. Snažila se všechny vidět jako dobré... Jenže občas bylo až moc věcí, které se nedaly brát s nadhledem. Shine... Možná proto ji měl tak rád.

>> Zátoka

Hlásím se o třetí dospělý charakter.
O postavě melu už půl roku dopředu, půjde o Einara Friska - mého zrzavého chlapce. Rok na MG budu za měsíc, takže tuším, že splňuji. Na Zinkovi mám momentálně něco kolem 180ti postů. Jen Renbli pokulhává - malá vlčata se hrají těžko. Momentálně mám však v plánu nasadit tryskový pohon. Chybí mi 34 postů, což jsem, myslím, schopna stáhnout za víkend. Mám teď aktivního spoluhráče, takže to půjde. ^^
Zinek od 1.8. - 40 postů.
Renbli od 1.8. - 14 postů.
A kdyby někoho zajímal vypravěč, tak ok 1.8. - 36 postů.
Neherních akcí se myslím účastním a herních se snažím taky. Myslím, že jsem na další charakter dost akční, i když ty posty chybí. Na druhou stranu, na Zinkovi mi naposledy chybělo 40 a taky jsem to stáhla. Takže to dokážu!

Souhlasil. Tahle sypká věc byla vážně docela zabiják. Vzpomínal si, jak v poušti potkal toho cizího vlka s tmavým kožichem... Jak se to vůbec jmenoval? Nevěděl. Ale ta divná, hnědá, se kterou se poznal v oáze... Když si na tu vlčici s čárkami pod očima vzpomněl, prostě jen stáhl uši k hlavě. Jenže to už se dostali k vodě a Shine se vydala ji užívat. Tlapkala v ní a nechávala za sebou stopy, což ho donutilo se mírně usmát. Když si vzpomněl na toho černého, co si tak přešel po hladině vody, napadlo jej... Že ta voda je pro některé vlky nic. Jen další cesta. Ale co pro něj?
To už však vyslovil ta slova a hned toho zalitoval. Začal hrabat tlapkou v písku a přivřel oči. Měl by o tom mluvit? Asi ne. Asi... Asi si to měl nechat pro sebe. Ale možná trochu chtěl, aby to věděla. ,,Než jsem se dostal sem, měl jsem... Družky," začal opatrně. ,,Samozřejmě každou zvlášť, jenže... Vždycky... Když jsem si s nějakou vlčicí začal, nějak.. Zmizela. Odešla, nebo ji nakonec něco stálo život," plácl ocasem do písku. ,,To ale není to, co jsem ti chtěl říct," zvedl tlapku a dotkl se své hlavy, aby přejel po uchu a pak zase položil přední nohu na zem. Jak to říct... ,,Tak nějak jsem se nakonec rozhodl za sebou všechno nechat a odejít... Vlastně jsem si Zinek začal říkat sám, není to moje jméno," povzdech si. Jenže teď se dostával k tomu, co jí vlastně chtěl říct. ,,No... To ale není ta nejhorší část. Horší je že... No... Já jsem... Mám... Ugh..." odmlčel se. ,,No, někde mám... Vlčata. Kaskádu, Segina, Minkara, Ansera a Mirach. Jen jsem... Měl pocit, že bys to měla vědět, když..." zavřel oči a povzdechl si. Neměl jí to říkat. Ale... Nějak doufal, že to pochopí.

>> Duny

Měl celou dobu pocit, že dělá hlouposti. Vlastně se i cítil tak, že ji jakákoliv jeho chyba donutí se otočil na patě a odejít. Nebylo to úplně to, co by si přál cítit. Když však zareagovala má jeho poněkud provinilé zazubení nad sjezdem duny, střihl krátce ušima na její slova. ,,Klouzání mi nikdy nevadilo," vysvětlil jí krátce. ,,Ale spíš jsem zvyklý na led než písek. Samozřejmě ho znám, ale je dost nepředvídatelný na to, abych si zvykl," osvětlil černé celou tu záhadu. On byl vlk z obyčejného, smíšeného lesa, co se nakonec dostal do tunder, kde trávil kus svého života. Dávalo mu to všechno smysl, když se nad tím tak zamyslel. Odešel a čokoládová srst změnila barvu na šedivou. Stáhl uši k hlavě. Nedávalo to logiku, někdo nebo něco tehdy zasáhlo. Někdo nebo něco mu po smrti Severy dalo... Stříbřitý klid a led. Led... Led!
Střihl po ní ušima, když nabídla, že se vykoupou. Přikývl. Její aura jemně pulzovala barvami a on netušil, co to může znamenat. Dobře to však nejspíš nebylo. ,,Vím o ní. Myslím, že koupání bude fajn," odpověděl, i když měl i trochu žízeň. Vodu si však mohl zavolat kdykoliv.
Když dorazili k lesklému moři, jež se táhlo až kamsi... Pryč... Usadil se na jeho břehu a jen pozoroval vlnky. Zatím k Shine úplně nic neříkal, jen si prohlížel vzezření celých těch ostrovů. Tohle místo bylo magické, ale přesto si přál být zpátky doma - i když teď už ne tak úplně. ,,Shine, měl bych ti něco říct," pronesl k černé vlčici, opředený jistou nervozitou. Co si o něm pak bude myslet? Jenže... Nebylo to tak, že by jí v tom ohledu někdy lhal. Jen se mu docela ladně vyhýbal.

>> Asshiřin labyrint

Zinek si vyslechl, co mu řekla. A upřímně... Překvapilo ho to. On většinou ignoroval, když se dostal k pachu spáleniny. Neviděl ji jako takový problém. Ovšem rozhodl se to brát s nadhledem, každý měl problém s jiným pachem. Tenhle byl docela vlezlý a když jej neměla ráda, jednoduše se mu hodlal vyhýbat. Teď se však dvojice dostala k písku. Tohle si pamatoval. Byl tady...? Nebyl si jistý, v dunách úplně asi ne. Ale tady se mu líbilo. Co se mu však naopak nelíbilo... Bylo ticho Shine. Jakoby neměli o čem si povídat. Tak to tedy samozřejmě nebylo, ale nejspíše se oba cítili dost trapně na to, aby začali konverzaci.
Sklouzl po jedné z dun víceméně po zadku, když mu podklouzly na konci tlapky a šedý vlk se jednoduše vysekal na úpatí písečné stavby. Zvedl se a jal se oklepat. Písek lítal všude kolem. Jeho pohled okamžitě vyhledal černou vlčici, aby zjistil, jak se tváří. Snad si toho zkoulení nevšimla... Doufal. I proto krátce vycenil zuby v úsměvu, aby odvedl pozornost od ne zrovna povedené akrobatické kreace.

>> Pláž

>> Temný les

Vyměnili si zmatené pohledy. Pak už se oba vydali do té podivné jeskyně. Zinek vcelku překvapeně nastražil uši. Tohle místo bylo vážně podivné. Chladné. Oklepal se a vyhledal pohled Shine, aby zjistil, jak se tváří. Jak na ni tohle místo působí... Ale nechtěl se tu zrovna zdržovat. ,,Myslím, že tohle... Nemusíme prohledávat. Nebo možná jindy," pravil a věnoval jí pohled. Zdálo se, že snad nebude zrovna mít tendence se sem vracet.
Krátce zavrtěl ocáskem. ,,Proč jsi byla od toho listí?" zeptal se jí konečně, jelikož teď... Se přiblížil víc k ní. Nezdál se ale být zrovna moc rozhozený, jen položil otázku, zatímco, odcházel pryč, snad po jejím boku.

>> Duny

>> Les u mostu

Zinkův první instinkt, když skočil na druhou stranu, aby se oklepal a vydechl. Podíval se zpátky na most a stáhl uši k hlavě. Pak už však ucítil pach... Který znal. I když byl z části překryt pachem listí. Nadzvedl obočí a vydal se směrem, kde byla. Po cestě mu však cosi padlo do oka. Zvláštní, malá jeskyně. Prakticky tam jen šel strčit čumák. Naštěstí... Shine už byla na dohled. ,,Shine?" optal se jí, když se otočil zpět k tomu podivnému průchodu.
,,Víš, co je tohle?" optal se jí, jestli náhodou... Netušila. Než tam udělal krok, trochu zmateně se na ni zahleděl. Měla na rameni přilepený list a smrděla po listí. Ale proč? Možná do něj spadla. Snad byla v pořádku... Ale nepřišla mu od pohledu zraněná. I ten list však viděl těžko přes barvy, co obklopovaly její tělo. Pořád z toho byl trochu... Mimo. Usmál se. Pak vklouzl dovnitř, aby zjistil, co to je za místo, které tak podnítilo jeho zvědavost.

>> Asshiřin labyrint

>> Svatyně

Zinek klusal směrem k mostu, aby nakonec zastavil a rozhlédl se. Stál na přelomu lesa a propasti, nad kterou se ta rozvrzaná... Věc... Táhla. Shine tu neviděl, i když vzdálené cítil. S tím se rozťapkal směrem k mostu, na který položil zlehka jednu tlapku. Byl utahaný, ale nechal nějakou dobu předtím odpočinout nohy a teď i proto jednoduše pomalu ťapkal vpřed. Dřevo mu zavrzalo pod nohami a on se zhluboka nadechl. Teď jen přejít na druhou stranu... To půjde. To zvládne.
Přidal do kroku a šel rovně přímo po mostu, bez pohledu dolů do té prázdné díry. Ano... Tohle bude mnohem lepší. Jen se dívat dopředu a čekat, až se ukáže. Až se ukáže druhý ostrov a ten... Inu, temný les. Snad na druhé straně bude čekat Shine.

>> Temný les

ZÁVĚR
Kasičky:
Aileen - 86kšm + rubín + 3% + tlapka
Alduin - 73kšm + mince + 3% + rubín + tlapka
Ásleif - 82kšm + 2 rubíny + mince + 5% + tlapka
Stray - 79kšm + 2 rubíny + mince + 3%

Blahopřeji hvězdám k výhře! Toto kolo byla samozřejmě vyřazena Ásleif, která i spolu s úkoly pro Zářné nasbírala dohromady 107kšm + 2 rubíny + mince + 5% + 1 tlapka.

Požádám VŠECHNY, aby si napsali s hodnocením akce o to, kam chtějí rozdělit procenta a tlapky. Na zapsání máte týden, potom odměna propadá. Myslím, že tohle máte zapsáno do pěti minut.

Gratuluji k ukončení první sezóny Městečka padlých hvězd!