Příspěvky uživatele

< návrat zpět

18) post, Alduin

Zinek se ušklíbl. ,,No jo, kdo to kdy viděl, aby Chaosan sbíral kytičky na louce. Jo počkej! Já vlastně jo," vycenil zuby. Celý ten rozhovor dvou vlků byl pěkně pitomý a oba si tu jen leštili kulky a uráželi soupeře, jak se od správných nepřátel na odpočinku čeká. Na otázku, zda je osamělý, jen protočil očima. No jistě. Nejosamělejší ptáče na jihovýchodním pobřeží. I když by to tak možná být nemuselo. Ušklíbl se nad vzpomínkou toho, jak si náhle vybavil Shine, když Stray zmínila druidy. A vlastně ji... Hned běžel hledat. Jenže nenašel. To už jej však Alduin vyprovokoval a Zinek se rozběhl. Skutečně se mu jej podařilo povalit! A černý se nijak nevzpíral, spíš se až zdálo, že Zinkovi položil poklonu. Zinek taky vycenil zuby. ,,Kdo by bojoval fér, když má v rukávu skrytá esa?" a jeho tlama prudce vystartovala po krku, nebo aspoň hrudi černého, aby se mohl zakousnout a dát mu poznat radost vlastní krve, další krve. Pravdou však bylo, že led už nedržel a Alduin mohl používat drápy. Zinkovi to však teď bylo jedno. Sice měl trochu energie po odpočinku, ale mysl už nebyla tak bystrá jako na začátku. Alduin se tak mohl lehce bránit.

17) post, Alduin

Zavrtěl nad tím hlavou. ,,Nesouhlasím. Život stojí víc než za bolest a utrpení." Jenže... Tady to bylo jako mluvit do dubu. Neviděl v něm zhola nic, jenom divnou, tupou prázdnotu, kterou v sobě měla snad každá prázdná nádoba. Poslední dobou bylo takových vlků v okolí možná až moc, jednoduše jej iritovali. To už se však Alduin začal smát a Zinek se zatvářil rezignovaně. ,,Cokoliv pořádně napuštěnýho ti povije," odfrkl si s úšklebkem. Jenže to už přišel dotaz na partnerky a Alduin... Se zamyslel. Heh. Ticho občas docela napovídá.
Když pak vlk znovu promluvil, Zinek si byl jistý, že lže. ,,Nepotřebuju váhu, co mě potáhne ke dnu," vycenil zuby. Rozhodl se využít toho, že se protivník posadil a v reakci na jeho slova... Se maličko odpočinutý vlk znovu vrhl vstříc Alduinovi. Tenkrát se však stalo něco zvláštního - a to to, že tlapky černo-bílo-červeného zamrzly. Nebyl to úplně silný led, co obalilo jeho nohy, ale nemohl se okamžitě stavět a čelit protivníku, který... Do něj překvapivě jenom hodlal narazit a povalit jej.

16) post, Alduin

Trochu se zamračil, ale pak si odfrkl. Oni byli ti chaoští fakt debilnější, než si myslel. Přišel si znechucen už jen tou myšlenkou, že někdo neřeší něco smrt, protože byl slabší. Síla byla přeci v tomhle světě tak nekonkrétní věc, která se dala tvarovat různými okolnostmi. Už neměl potřebu zabít všechno kolem, ale pořád měl vztek. Pořád měl vztek na Chaos a dýchalo mu to z očí. Alduin.
,,Fakt by mě zajímalo, co je pro tebe pojem nudy. Přežívání vnoučat? Jo... To bude asi nuda pro všechny v Chaosu, když teda samici rovnou nevyžerou mladý z podbřišku jak potkani," vycenil zuby. ,,Nebo po sobě skáčete jak králíci... Těžko říct." Byl tu ten mladý hnědý, kterého potkal a mluvil mu o Chaosu. Štěně. Jejich. Jo, na to, že se chtěli mordovat, docela spolu souložili jak zvířata. Vlastně byli zvířata. V čem se lišili od lidí, když se jen chtěli bít, ojíždět, žrát a srát? Mírně nad černo-červeno-bílým nadzvedl obočí. Jo, dokonce mluvil jak zvíře, ve třetí osobě.
Zinek se teď po Lokim nedíval a bylo to dobře, protože by měl potřebu zasáhnout. Jen krátce cvakl zuby. ,,Řekni mi, Alduine... Čeká na tebe partnerka?"

15) post, Alduin

Černý znovu promluvil. Kdyby Zinek nebyl tak unavený, jistě by byl otrávený. Místo toho však zvedl hlavu, s ušima u hlavy. ,,A co lvíčka? Může zkusit pumpovat vodu ze své kamarádky, ale ta už se neprobudí," cvakl zuby a pohlédl za sebou a ustoupil do boku, aby odhalil pohled na Azzip. Ta samozřejmě mrtvá nebyla, to však černý mohl těžko vědět. Vypadala, jak kdyby ji voda vyvrhnula na břeh a teď jen narážela do nehybného těla. Zinek měl samozřejmě vztek a chtěl se rvát... Ale teď to nešlo. Sotva popadal dech a měl mžitky před očima. Už nebyl svěží jako když dorazil. Ale viděl... Viděl ty barvy kolem hlav vlků a znovu se tiše podíval po Lokim, kterého obtěžoval velký vlk. ,,Co přesně je pointa Chaosu? Jen jste se rozhodli zabavit a zaútočit?" nadzvedl obočí a odlehčil nohu. Odpočíval a připravoval se na nový souboj.

14) post, Alduin

V Zinkových očích rozhodně nebylo to, co si Alduin myslel, že vidí. Byl tam chlad a něco, co zůstane v očích někomu, kdo zabil a je ochoten to udělat znovu. I když... Ano, vztek tam byl taky, smíšený s únavou, jak zbytky adrenalinu opouštěly jeho tělo. I krátký souboj mohl jednoho nechutně vysílit. Kosti v Zinkově nože skutečně nepopraskaly, na to byly až moc silné a jeho společník těžko měl v čelistech takovou sílu. Bolest to však byla, to ano - velká.
Dost jej překvapilo, že se mu vážně podařilo vyrvat kus masa, ale neměl moc dlouho možnost oslavovat vítězství, jelikož to už se dvojice válela v bahně u břehu jezera. Hnusně mu lepilo srst a rvalo se všude, i do tlamy a do očí. Zinek se vydrápal na nohy pomaleji než černo-bílo-červený vlk. Dech už mu tolik nestačil a bylo to poznat v jeho pohybech. Byly pomalejší, svaly měl ztuhlé a pálily jej. Přesto si uvědomoval, že i když nezabije tohoto vlka, bude muset najít někoho. Kohokoliv, nejlépe snad Doryu. Jenže než se stačil nějak rozhodnout, rozehnala se k němu vlna. Tohle je MŮJ element. To vlastně nebyla pravda. Narodil se k času, ale od dob na těchto ostrovech... Jeho byl.
Proti vlně zdvihl zeď, ovšem ne dost rychle, tudíž ho část vody srazila. Neměl však s ničím takovým problém, pod vodou normálně dýchal. Přemýšlel, čím to bylo, že s i měl až tak hluboké spříznění. Na tom však na i nezáleželo. Zvedl se a z jeho těla tekla voda, bahno i krev. Nohu, na které měl kousanec, odlehčoval a pajdal na ni. Konec konců, měl zranění i na hrudi, na zádech i na krku. Bojoval s Černým, s Krystalovou a teď s ním. Měl právo cítit se unaveně. Zinek zatím další krok nepodnikal, jen dýchal a snažil se uklidnit vyplašené srdce, sledujíc pohyby protivníka.

13) post, Alduin

Kameny v okolí jezera nejspíše nebyly - aspoň na takové, o které by naráz Zinka z Alduina dostal. Jeho taktika však docela dobře zabírala. Zinek na černém vlál, ač ten měl jistě problém sebou pořád házet, když na něm napůl ležel o několik kilo těžší vlk a ještě ho držel až nebezpečně blízko krku, někde mezi ním a hrudníkem se držel, jak se pomalu propracovával blíž. A taky padal. Sice měl pořád tlapu mezi jeho lopatkami, ale nikdo by nevydržel konstantní pohyb protivníka, na kterém se drží - bylo to trochu jako jízda na býku, jen byl ten byl menší než on. To však neznamenalo, že méně smrtící. Cvakání se tedy k Zinkovi čím dál tím víc blížilo. Ah, já se skutečně zabít nenechám.
Kecy černého ignoroval. Teď nebyly podstatné. Podstatná byla jeho krev, která potříští tuto zem. Pak však po jednom ze skoků ucítil, jak se Alduin zahryzl do jeho nohy. Měl šanci se zakryznout výš, kousek pod podpažím, kde už bylo maso. Ozval se další ze zvuků bolesti, zakvičení, které vlci normálně vydávají, ale tady u Restu toho nikdo jiný zjevně nebyl schopen, a Zinek využil sklopené hlavy a prudce se přechytl, aby chňapl po jeho krku, nejlépe zatnul zuby a trhnul i s kusem masa. Těžko říct, jak reálné to bylo, když měl druhý vlk vcelku huňatou srst. Tak či tak, na zadních se držel statečně, ale tlapa z Alduinových zad klouzala a tak nakonec sletěl, dost možná stáhl i vlka, se kterým bojoval, jelikož se držel jeho tlapky dost blízko u těla.

13) post, Alduin

Zinek už byl unavený. Používal magii, snažil se zachránit svůj život... Ale pořád v tom šedém vlku sídlila jistá vytrvalost. Navíc, černo-bílo-červený už taky nějakou dobu bojoval, jinak by Daénského vlka nedokázal zabít. A tak... Tak nyní visel Zinek na jeho zádech a zvedl pravou tlapu, aby ji zarazil mezi lopatky černého a lépe se tak na jeho drobném těle udržel. Ano, bylo to celkem vtipné, že byl černý vedle Zinka tak... Malinký. Voda se samozřejmě trefila. Zinek se nesnažil uhýbat, jen zavřel na chvilku oči a zavrtal zuby ještě hlouběji do vlka, co se snad ani nesnažil s šedivým něco dělat. I tak však měla ta věc vcelku jasný efekt - když Zinek oči znovu otevřel, pořád mu z čela kapala do očí a zhoršovala výhled. I tak se však pokusil přechytnout, chňapl dál ke krku, aby měl lepší přístup k místu, které by mohlo černého zabít.

12) post, Azzip, Alduin, všichni v doslechu

Přišlo mu, že souboj s bílou nebere konců. Jenže ona energie pomalu vyprchávala a Zinkova vypůjčená síla zrovna tak. Vyhasla někdy v moment, kdy bílá ochabla a pár krystalů už vězelo v písčitém dně. Zinek měl prudce otevřené oči a sledoval ty její, když se pustila a její tělo se přestalo vzpírat. Modré oči. Modré oči, bílá srst a smrt ve válce s jinou smečkou. Jakoby jej někdo prudce udeřil do hrudi. Ucítil bolest a nemohl i dýchat i přesto, že schopnosti k tomu měl. Náhle si nějak nepřál její smrt, i když byla nepřítelem. I když byla...
Odrazil se ode dna a narazil tělem do bílé vlčice, aby ji vystrčil k hladině. Její tělo bylo částečně na tom jeho a minimálně její hlava byla nad vodou. Zinek ji chytil zuby za srst na krku a jal se plavat, ač se zátěží a tím vším to bylo obtížné. Azzip mu docela svým tělem lezla do cesty. Naštěstí to nebylo tak moc daleko od břehu a když ucítil pod nohama pevnou půdu, už ji jednoduše dotáhl v zubech. Část jejího těla ponechal ve vodě a ta tak nyní omývala její rány na bocích. Sklonil k ní hlavu, a nastražil ucho před její čumák. Potřeboval vědět, jestli dýchá. No, když už ji zachrání, tak aspoň z ní bude mít nějaké trofeje. Hodlal si později vyzvednout krystaly, které nyní ležely kus od břehu ve vodě. Nemyslel si, že je stihne schovat dno, než se pro ně vrátí. Hodlal to totiž udělat brzy. Necítil dech a tak prostě jen přivřel oči. Nejspíše bude mít plíce plné vody. Možná by mohl zkusit... Položil tlapku na nehybnou bílou. Prvně hýbal jen s vodní hladinou, co byla blízko, ale brzy ucítil i jinou vodu. Pootevřel víc tlamu Azzip a brzy z ní ta trocha vody, co se usídlila v plicích, vytekla. Následoval nádech. Zinek ho slyšel. Plíce byly volné a mohly pracovat. On se teď rozhlédl po okolí. Mlha odpadla.
Zahlédl Lokiho, jak se hádá s Belialem. Nejspíše spolu i bojovali... Nebo brzy budou. Zamračil se, postavil a připravoval se zasáhnout, když náhle... Jeho pohled padl na ležící tělo hnědého vlka. Ten černý, co se nad ním tyčil, jistě mohl za krvavou louži pod Amorphisovým hrdlem. Zinek stáhl uši a udělal vratký krok vzad. Srdce se mu rozbušilo. Tělo jej bolelo, bylo plné oděrek, kousanců a stop po drápech. A teď... Teď...
Nevěřil, že vlci umí brečet. A on to taky neuměl. Vzdal však poctu. Zaklonil hlavu a vypustil vysoký, tesklivý zvuk. Rozloučení, které bude následovat Amorphisovu duši. Hranin nic nedělá. I předtím si jen tak odešel, když viděl, jak zle je Dorye. A teď tam stál... Zinka se chytila zloba. Prudce a bojovně vycenil zuby a donutil zmožené tělo k pohybu. Šedý vlk se vrhl vpřed na černo-bílo-červeného protivníka, v pokusu mu zarýt zuby do ramene nad tlapou, nejlépe do hřbetu a nebo do krku. Vlk k němu nejspíše nebyl čelem, takže šel do částí těla, které mu byly blíž. Bez varování a bez milosti. Bude trpět.

ZADÁNÍ
Úkol: Vaším úkolem je tentokrát ZTVÁRNIT souhvězdí a nejjasnější z hvězd pojmenovat. Beru i kresby a popisy. Bez přiloženého předmětu fotografie NEUZNÁVÁM.
Odměna: 10kšm za kresbu nebo popis/1 rubín za originální ztvárnění
Dodatky: Uzavřela jsem přihlašování dříve, jelikož je vás dost a nikdo další se nejspíše už nepřidá. Navíc... Už i já se u války nudím, tak vám trochu potrápím závity. Čas máte maximálně týden, případně, pokud zašlou všichni, dodám úkol hned. NEZAPOMEŇTE HLASOVAT, KOHO CHCETE VYŘADIT.
Kasičky:
Aileen - 15kšm
Alduin - 15kšm
Asaira - 15kšm
Azrael - 15kšm
Ásleif - 15kšm
Enzou - 15kšm
Khan-fani - 15kšm
Loki - 15kšm
Mireldis - 15kšm
Nyctea -15kšm
Stray - 15kšm
Taylor - 15kšm
Tiara - 15kšm
Zeinab - 10kšm

10) post, Azzip
Medvědí požehnání 3/3

Vlčice se snažila uplavat, ale Zinek jí to odmítal dovolit. Jakmile chytil nohu, natáhl tlapy a zaťal jí je do slabin, aby se po nich zvládl nahoru dostat snáze. Tesáky si hledal volná místa, hledal nějaký z těch krystalů, ve kterých se leskly jeho zařící oči. A pokud našel... Zarval do něj zuby a trhl ve snaze si získat... Suvenýr. Vlčice se vytáčela a snažila se po Zinkovi natáhnout a on jí momentálně vyšel vstříc. Ač cítil, že brzy to posílení, které měl, vyprchá, musel ji ještě stáhnout níž.
Stáhnu ji s sebou do pekel.
Zinek pocítil pod nohama půdu, která jí zatím nebyla dopřána. Zaťal do ní zadní nohy. Azzip bohužel dozadu na krk dosáhnout nemohla, jelikož byl zády od ní, ale po jisté snaze a díky tomu, že jí vyšel vstříc, se dostala k jeho tváři... A teď přišlo zuřivé cvakání. Zinek ji zkoušel udržet tlapami, kterými se snažil dosáhnout výš a pokud se dařilo a ona se škubala, nechával za drápy rýhy. Opustili tě, jaké to je?
S největší pravděpodobností se jí podařilo někde s tesáky najít úrodnou půdu - on však nevzdoroval. On ji topil. Táhl ji ke dnu a snažil se postarat, aby se už nikdy nenadechla.

9) post, Azzip, Scar, Belial
Medvědí požehnání 2/3

Bolí to.
Vsechno se zvrhlo hrozně rychle. V jeden moment jej vlci drželi a v další byl pod vodou. Vlna jej smetla bez zájmu o tom, že on sám ji vyvolal a že přišla kvůli němu. Ucítil naráz, jak se všichni tři vlci zcukli jak ty podivné kuličky přenášející tlak. Nikdo však nestihl udělat nic, naráz byl příliš náhlý, než aby se odhodlal a zvládl zakousnout do byť jednoho z nich. Přesto se mu zatmělo před očima. Voda jej zase rychle strhla dolů a šedivý ignoroval, že klesá.
Nemůžu dýchat.
Cítil teplo na hrudi, na zádech. Na krku to nebylo tak zlé, srst tam byla mnohem hustčí, ale vlčice měla skutečně skus hodný Oskara. A tak klesal. Líbil se mu ten klid pod vodou, ale uvědomoval si, že mu začíná docházet vzduch. Možná že by měl plavat nahoru a nadechnout se. Jenže... Hladina byla tak bolestivě daleko. Zinek sebou škubl v agónii, co náhle jeho plíce zachvátila. V tom se však do hladiny opřelo světlo. Magie, jindy oslelující záře byla mlhou a vodou zredukována. Zase to všechno upadlo do klidného ticha.
Magie. Moment...
Nadechl se. Vždyť on mohl dýchat pod vodou! Ucítil uklidňující pocit a nadechl se znovu. Přivřel oči. Dnes se k Seveře nepřipojí. Měl pocit, že padá hrozně dlouho. Možná to vážně bylo hrozně dlouho, jen kolem něj byly kapky krve, které už pomalu měnily barvu na vzhled vody. Nahoře si po té době už museli myslet, že se utopil. Jediné, co dávalo vědět, že je stále při smyslech, byly zářivé oči, které... Zavřel. Zády se dotkl dna.
Možná bych tu měl zůstat. Počkat, než se všechno zase napraví. Nebo... Přestat dýchat.
Jenže... Lissandra na něj spoléhala. I Taylor na něj spoléhal. K čertu s nimi... Chtěl si teď jen odpočinout. Nikdy by jej nenapadlo, že jej dokáže tak krátký souboj vysílit.
Nebyl zas tak hluboko, vlna jej neodnesla příliš daleko od břehu. Bylo to však možná až příliš daleko. A tehdy... Tehdy znovu otevřel oči a začal se ve vodě pohybovat. Znovu. Dýchat, jelikož dech opět zadržel. Zinek... Nemohl plavat. Tlapky a kusy těla měl svázané pavučinou. Jak se z toho má dostat? Jak?! V ten moment přišel zpět jeho dávný přítel. Sledoval, jak led pomalu obaluje vlákna a pak už jen stačilo s tesáky a nově nabitou silou to všechno zpřetrhat.
Vítej zpět, starý příteli.
Ted mohl konečně plavat... A plaval. Měl dost dechu, měl dost času, měl dost vzteku. Plaval za Azzip, černého nechal být. Ovšem krystalové... Cvakl po noze, ocasu, po čemkoliv. A zakousl se s tím, že jí pokusil znovu stáhnout pod hladinu. On pod vodou dýchat mohl, ale co ona?

8) post, Scar a Azzip
Medvědí požehnání 1/3

Dvojice se překulila po zemi a bylo skutečně divem, že do klubka nevzali i Azzip. Zinek cvakal zuby po všem ve svém okolí, včetně po ní, když se opovážila dostat hlavu dost blízko. Byl léčitelem... Nebyl mocný bojovník, byl malý, ale zato rychlý. Jak si měl porovnávat síly se dvěma bojovníky, když si jej jeden podržel a druhý se zakousnul? Bolelo to, ale moc bolesti teď přes adrenalin necítil. Před očima měl rudo. Když se však už dvojice drápala na nohy, náhle ucítil zuby v husté srsti na krku, které jej strhly zpět. Nehodlal se však jen tak vzdát a silně svým tělem mlátil do stran, z čímž se dost možná vytrhnul, jelikož vlčice, jež jej držela, byla menší - a i když klidně mohla mít větší sílu, to nezměnilo nic na tom, že s vlkem, který je tak o půlku vaší váhy těžší, se špatně zápasí, když sebou tříská hlava nehlava. Jenže to už vyrazil Scar, který se do Zinka zakousl. Měl teď díky své družce ideální příležitost. Ozval se dost vysoký kňučivý zvuk, který Zinek vyrazil, když se mu zahryzl do oblasti odhaleného hrudníku. K tomu přišla pavučina, která mu obmotala nohy. Těžko se mohl bránit, když jej znehybnili, těžko se mohl zachránit. Palčivou bolest zatím potlačoval adrenalin, ale ten tu nebude pořád... Stejně jako Zinek.
Tehdy v očích vlkovi bliklo a za Scarem se ozvalo zašumění vody. Ohnal se zuby po uchu černého, na které měl teď skvělý přístup a tak si mohl těžko někdo všimnout, jak jeho oči náhle zalila záře. Voda za Scarem začala reagovat a brzy... Za Zinkových pokusů setřást oba a servat kůži ze Scarova obličeje, se přihnala vlna. Koho by napadlo, že vlk s elementem vody využije vody jezera, jež se nachází hned za nimi! K tomu posilněn drápem, který dostal od Wua, nyní měl... Víc síly. Aspoň mu to tak přišlo. Vlna do vlků s největší pravděpodobností narazila a smetla všechny tři - Zinek pod ní dýchat mohl, ale jeho tlapky byly stále svázány pavučinou. Samozřejmě se také mohlo stát, že by bílá nebo černý vlnu zablokovali, ale měli vůbec čas a šanci si jí všimnout, když oba měli zuby v mase šedého vlka?

7) post, Loki a Scar

Možná až moc mluvil... Možná až moc spoléhal na to, že jeho společník s ním bude mluvit. Jako Loki, který mu říkal o jeho alfách. ,,Radši bych byl samotář, než někoho slepě následoval, jak přišitej stín." S tím se i krátce podíval po Azzip. Nebýt mlhy (vypravěč), deště a rvačky dvou vlků nedaleko od nich, nemohl by do nevšimnout, že se za ním ozývá cákání jezera (v prvním postu se šel napít a nijak daleko od jezera neodešel). Nebo to možná bylo tím, že jeho protivník jednoduše nevydal ani hlásku, což bylo... Skutečně podivné. Místo toho Zinkovi skočil na záda a - nejspíš - zaťal drápy, připraven se zakousnout. Oproti Zinkovi byl vlk vyšší i silnější, ale nebyla to zas taková znatelná převaha, aby jej automaticky přišpendlil k zemi, jak hovoří gravitační zákon. Jenže co chcete dělat, když máte někoho na zádech? První instinkt Sivého byl podtrhnout sám sobě tlapky a dopadnout na zem, jenže to by mohlo být víc škody než užitku. Místo toho tak udělal jinou věc, prudce hnul přední částí těla a stočil se tak, aby vystartoval tesáky vstříc svému boku a tudíž i útočníkovi. Tehdy už pád na bok přišel, jelikož takhle stát skutečně nešlo.

6) post, Loki, Alduin, Amorphis, Azzip

Krátce pokývl Lokimu v porozumění. Zjevně měli stejný názor. To se však už ale ozval ten rudo-černo-bílý. Zinek stáhl uši. ,,Pustila tě tvoje matka na hlavu, když tě někam nesla? Už jsi někdy slyšel o náhodném setkávání se? Ne? Dobře, jsem rád, že tě mu budu moct naučit." Udělal krok vpřed... A objevili se dva další vlci. Jeden z nich byl člen Daénu. Zinek po něm jen sekl pohledem. Přišel mu tak mladý... Proč tuhle válku museli bojovat i mladí? Co bylo s Doryou špatně? Tiše si povzdechl a uslyšel i poslední slova, která nesměřoval vlk nikomu. ,,Ne všichni z nich."
Krátce se podíval po Lokim, který se mu tu zdál jako jediný inteligentní a dotkl se tlapkou obličeje, čímž dost jasně dával najevo vlčí facepalm - a to hned poté, co promluvila ta krystalová. ,,Jo, jo, jo. Koho sere kontext, když chceš mít kolem krku cizí varlata jako trofej, či? Nikoho," frkl si znechuceně. Ještě ten souboj ani nezačal a vlčice mu už lezla na nervy. Sledoval, jak se blíží. Skutečně z nějaké divné horniny neměl strach. ,,Jak se zdá, brzy to zjistím, Sněhová vločko. Protože se rozhodla otravovat mě - jaké to překvapení. Jsou všichni z Chaosu tak vlezlí jako tam ten a tady ta?" mávl packou k Alduinovi a k Azzip. Vážně nechápal, jak se mohl ještě z jejich pitomosti nechytat za hlavu. Už teď trpěl, i když vnitřně. Jeho psychika z nich trpěla. Vážně si přál prostě odejít s tím, že na tuhle demenci nemá čas. Protože on ji fakt neměl! Vždyť byl do prdele léčitel.
,,Takže začneme a nebo si budeš válet tu svou línou prdel, dokud neudělám první útok já?" optal se s povzdechem krystalové vlčice, která ho dráždila už jen tím, jak se debilně ksichtila. Proč prostě nemohla zalézt pod nějaký šutr a chcípnout tam? U Shay to fungovalo...

5,1) post, Loki

Neměl na toho prašivce štěstí. Neměl na něj štěstí nikdy - jen když se mělo někde bojovat. Seriózně přemýšlel nad tím, co je s tímhle světem špatně. Nespokojeně se však oklepal, když se od Daénu přivalila mlha. Pocítil jisté obavy o Taylora. Možná že se tam něco stalo... Možná by tam měl jít. Na druhou stranu, kdo by pak zastavil ty dva tady dole? Alespoň viděl i skrz dým auru co vyzařovali - ta se neschovala. K sakru s mlhou.
,,Hah, chceš vidět, jak moc jsem se zlepšil s magií?" optal se a vycenil zuby. No tak schválně! Co mu ten vlček asi tak udělá! Možná to bylo dálkou, ale zdálo se mu, že je ještě menší než on. Nebo... Se pletl? Cvakl pobaveně zuby a pak udělal krok vpřed. Nebyla v tom však tak úplně výzva a jeho další slova to potvrdila. ,,Nehodlám na tebe útočit, pokud nezaútočíš první. Jsi přítel Stray a s tou mám dohodu. Mohla by se zlomit, kdybych bezhlavě útočil na její společníky," zvedl hrdě hlavu. Inteligentní cesta, jak to okecat. ,,Ale nemůžu nechat projít ani jednoho z vás." Netušil, jak jsou silní. Jediné, co viděl, byla jejich agrese, která mu v očích svým jasným světlem tvořila slzy. Pulzovala a svíjela se. Neznal barvy Lissandry, neznal barvy Taylora a Solfatary, ale červená mu dávala docela jasnou nápovědu. Tohle nebylo o magii, tohle bylo o jejich pocitech. Mohly to být... Aury?