Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Můj bratr se nehodlal ke Zlaté smečce přidat. Rozhodně jsem mu to neměl za zlé, jeho důvody jsem zcela chápal. I když mě to tedy mrzelo, mohl jsem jej mít na blízku, ale snad nás bude navštěvovat častěji. "Tomu rozumím. Přesto jsi u nás vždycky vítán," řekl jsem povzbudivě. Tak moc jsem mu přál, aby měl to, co chtěl. Určitě se mu poštěstí, ač jsme tedy nebyli nejmladší, na lásku byl správný čas vždycky. "Přeji ti hodně štěstí. Jistě tu pobíhá nějaká vlčice, která hledá právě tebe," usmál jsem se na něj.
Hlavu jsem otočil na Deirona, který se 'pral' se žlutým kvítkem. Vypadal opět rozhořčeně. Nebylo divu, byl ve věku, kdy se to v něm teď bude bouřit a nebude vědět, co vlastně chce. Nebo jsem se mohl mýlit, ale nebylo by to nic neobvyklého. I Blind jeho změnu v chování zaznamenal. Přikývl jsem. I Athai měla vodu a dříve byla taky divočejší než je teď.
Zastříhal jsem ušima a olízl si tlamu. "Dobrá. Každopádně nás kdykoli můžeš přijít navštívit," zopakoval jsem ještě jednou. "Nechceš nás doprovodit alespoň do lesa? Měli bychom jít," optal jsem se a pak se podíval i na Deirona. Aileen byla stále ticho, přesto jsem na ni koukl pohledem, že může jít s námi také. Netušil jsem, jaké má nebo nemá plány, ale rád bych s ní ještě chvíli pobyl.

→ Zlatý les

Za 6 žetonů si prosím 2x 20% slevu do PO ^^

Schváleno

Opravdu jsem byl moc rád, že jsem se Blindem po tak dlouhé době opět setkal. Těšilo mě to. O to víc, když jsem se konečně setkal i s Aileen a předtím i s Azraelem. Teď scházela jen Alyanna. Bohužel s Tessou se pravděpodobně nesetkám. Mrzelo mě to, tížilo mě to na srdci, ale to byl život a bohužel vlci odcházeli a přicházeli. Tak jsem to musel přijmout, jak to bylo. "Doufám v to. Tady jsi vždycky vítaný, Blinde!" zamával jsem jemně oháňkou a pousmál se. Rozhodně bych jej rád viděl častěji, pokud by o to sám bratr stál.
Přikývl jsem. "Ano, ano. Sedm vlčat. Ne vždycky to je jednoduché, nebudu lhát," pověděl jsem a podíval se na Aileen s Deironem, kteří stále mlčeli. "Děkuji ti, doufám, že se to poštěstí i tobě," řekl jsem upřímně. Neřekl nic, co by naznačovalo, že by měl rodinu ať už v minulosti. "Ach tak to mě mrzí... Opravdu doufám, že je někde... Někde v pořádku," vydechl jsem a svěsil jemně hlavu. "Nechceš se podívat do smečky?" navrhl jsem nakonec.

Ano. Bylo to již hodně dlouho, co jsem se se svým bratrem viděl posledně. Jak ten čas letěl. První vrh vlčat byl skoro dospělí, druhý už byl také dost veliký. Děsilo mě to. I my s bratrem jsme byli už docela staří. Usmál jsem se. Byl jsem rád, že Blind se má dobře. "Tak to jsem rád. Hlavně abys byl šťastný," vydechl jsem o něco spokojeněji. Pohledem jsem opět sklouzl k mým vlčatům a pokýval hlavou. "Ano, je to tak a ne mě, ale nám Blinde," přeci jen on do mé rodiny spadal taktéž, ač jsme se nevídali tolik, kolik bych si sám přál. Avšak Blind byl tulákem jak se zdálo a já vedl smečku, každý jsme měli svůj život.
Pokýval jsem, ač jsem věděl, že to nemohl vidět. Nemohl jsem si na to zvyknout. "Ano, zdá se že ano. Nikdy bych nevěřil, že se můj sen stane skutečností. Má partnerka je Athai a vlčat mám společně dohromady sedm," ujasnil jsem. Bylo to poměrně dost vlčat, asi více než jsem si jako mladý představoval, ale nelitoval jsem toho, jak bych mohl.
Řeč se dostal i k naší sestře. Jemně jsem sklopil uši. Má nejdražší setřička. "Bohužel dlouho ne," povzdechl jsem si. Věděl jsem, že Tessa byla silná vlčice, která se o sebe vždycky uměla nějak postarat, bohužel z ničeho nic zmizela a už jsem ji nikdy neviděl.

Z lovu sešlo ve chvíli, kdy jsem ucítil pach Aileen, která měla svůj srnčí úlovek, což pro Deirona byla dobrá zpráva, mohl se pořádně nacpat, ale na druhou stranu lov potřeboval procvičit ne že ne. Avšak to můžeme tedy udělat později. Byl jsem rád, že se tu Aileen objevila, hned jsem se ji ptal kde byla a jak se má. Doufal jsem, že je vše v pořádku a na nějakou dobu se zdrží na území smečky, Athai by ji jistě ráda viděla taky.
Do toho všeho jsem ucítil další známý pach. Střihl jsem uchem a pohlédl směrem, odkud přicházel. Byl to Blind, ale vypadal rozhodně jinak, než jsem si ho vůbec pamatoval, avšak to neměnilo nic na tom, že jsem byl rád, že jej vidím. "Blinde! tak rád tě vidím, je to opravdu doba," usmál jsem se aniž by to mohl můj bratr spatřit. "Jak se máš, starý brachu?" optal jsem se se zájmem a posadil jsem se. Ohlédl jsem se na své potomky. "Aileen, Deirone... Tohle je váš strýc," usmál jsem se na ně a hlavu obrátil zpět na Blinda.

Merlin zmizela a zůstal jsem tu s Deironem. Pousmál jsem se na něj a čenichem jej pohladil po hlavě. "Tak... Půjdeme ti ulovit něco k snědku, tedy," rozhlédl jsem se a rozhodl se jít dál po louce, ale to jsem ucítil známý pach a zastříhal ušima. Byla to Aileen. Pousmál jsem se a na Deirona kývl hlavou, ať mě následuje. Bude se moci setkat se svou starší sestrou.
Vypadal pořád stejně, jak jsem ji viděl naposledy a to už byl také nějaký ten měsíc zpátky. Zřejmě se vydala na lov, jako my. Jak jsme k ní dorazili, hned jsem ji pozdravil a následně ji 'obejmul'. "Tak moc rád tě vidím, Aileen," řekl jsem zcela upřímně a s úsměvem. Moc jsem si vážil, když jsem viděl první vrh vlčat, přeci jen všichni tři lítali kdo ví kde a za rodiči se ani nešli pořádně podívat. "To ano," souhlasně jsem přikývl a pohlédl na Deirona, který byl opravdu už dost velký. "Deirone, tohle je tvoje starší sestřička," obeznámil jsem ho, aby věděl, o koho se vlastně jedná. Následně nám nabídla se přidat ke jejímu úlovku. Pohlédl jsem na béžového vlčka a pohledem ho vybídl. Já sám jsem si kus vzal. "Děkujeme." Brzy kus kolouška byl už ve mně. "Tak Aileen. Jak se máš? Kde jsi vlastně byla? Jsem rád, že tu jsi," pověděl jsem. "Nedávno se ve smečce stavil i Azrael," dodal jsem ještě.

-VYHODNOCENÍ AMORKA-
Nebudu to vůbec nějak okecávat. Doufám, že jste si amorka užili. Pokud z vaší hry vyplynulo partnerství, napište mi prosím soukromou zprávu. Co se týče vyhodnocení, skoro všichni, kteří se přihlásili se i zapojili, což je super!

Jak bude probíhat vyhodnocení? Níže je uvedený počet odehraných postů s odměnou, kterou dostanete. Mám váš počet postů poznamenaný, tudíž není třeba psát nějaký komentář. Jediného, koho poprosím je Wissfeoh s Mireldis, kteří odehráli nejvíce postů - 28 a za to dostávají bonus tlapičku do magie. Napište, kam. Zbytek zapíši automaticky. V případě nejasností se ozvěte.

Amorek se započítává do odznáčku herních akcí.

Počet postů + odměn:
28-22 - 30 kšm, 3 mince
21-15 - 25 kšm, 2 mince
14-8 - 20 kšm, 1 mince
7-4 - 15 kšm
3-1 - 10 kšm

Doufám, že se zúčastníte i příští rok. Děkuji za účast ♥
- Aetas

Zapsáno

Byl jsem rád, že se k nám Merlin přidala, alespoň spolu strávíme čas jako rodina, ač jsme tu tedy nebyli všichni. Také mě zajímalo, kde Merlin zanechala svého kamaráda, se kterým zůstala na druhém ostrově. Na její odpověď jsem se jen usmál, byla zodpovědná, za což jsem byl moc rád.
Navrhl jsem, že se ke mě a k Deironovi může přidat, měli jsme v plánu něco ulovit, ale to se dcerce moc nezdálo, spíše chtěla být nesobecká a rozhodla se nechat Deironovi čas se mnou jen pro něj. Bylo to od ní hezké, ale přeci jen jsme mohli všichni trávit čas společně a ne se tu střídat. "Víš to jistě?" nadzvedl jsem obočí a podíval se na ni. Dělat to nemusela, já bych rád strávil čas s oběma. "Co myslíš, Dei?" pohlédl jsem na synka. Merlin vypadala rozhodnutě, chtěla najít Athai. "Nu dobrá," pokývl jsem hlavou. I já bych Athai rád viděl. Kdy jsme byli jen my dva spolu? Dlouho ne, chybělo mi to. Přišlo mi, že jsem se nějak odcizili a to mě mrzelo. Vlčata by měla spíše pouto posilnit, než jej oslabit, ne?
Vydechl jsem a pohlédl na syna. "Zajíce?" pousmál jsem se, ale to se mi do čenichu dostal pach krve. Zastříhal jsem ušima a rozhlédl se. V dálce jsem viděl vlka. Můj zrak nebyl už tak dobrý, jako býval. "Pojď," vybídl jsem jej. "Než začneme lovit, zjistíme, kdo to je, aby nás neohrozil," dodal jsem. Jak jsme se přibližovali, rozpoznal jsem vlčici. Aileen. Oči se mi rozzářily. Byl jsem rád, že ji vidím. "Aileen," usmál jsem se na ni. Zdálo se, že jsme ji vyrušili u jídla.

Jméno: Sierra
Smečka: Tulák momentálně (bude se přidávat do Alatey)
Zaměření: Léčitelka (?)
Člen discord zahrádky: Ano

← Zlatý les

Pomalými kroky jsem šel z lese s Deironem, který mi byl v patách. Usmál jsem se. Měl jsem radost, že s ním mohu trávit čas a na chvíli zase neřešit smečkové věci. "To je dobře! Syn alfy přeci musí být silný, ale síla není všechno," pověděl jsem k němu. Sic mohl být silný jakkoli chtěl, ale rozhodně to nebylo nejdůležitější. Pokora, tolerance... Další věci, které by měl znát a umět je používat, pakliže by se někdy třeba měl stát alfou a i kdyby ne, chtěl jsem ze svých potomků mít dobře vychované vlky.
Zaslechl jsem již známé štěbetání a kroky, následně i pach. Obrátil jsem se a to za námi šla Merlin. Šťastně jsem se pousmál a zastavil jsem. Ptáček si mi hned sedl na hlavu. Byl jsem rád, že mou dcerku dovedl domů a vypadala, že se jí nic nestalo a ten mladý vlk se o ni postaral, ale nebyl s ní. "Vůbec nerušíš, jen pojď s námi!" pohoupal jsem ocasem. "Kde jsi ztratila nového kamaráda?" optal jsem se zvědavě. "Jdeme teď s Deironem na lov, určitě se k nám přidej," usmál jsem se na obě vlčata.

Nuže, taky se zapojím! Představu o postavě mám, jedná se o sourozenci Nyctey! Co se podmínek týče, tak časovou podmínku splňuji a s dost velkou rezervou xD
Žádám tedy o šestou postavu:
Aetas 559/300 s tím že tam je určitě hromada neherních
Noelle 109/200
Enzou 149/100
Thia 80/70
Sierra 68/40

Takže vlastně splňuji na všech kromě Noelle, což se snažím dohnat, každopádně to jde trochu pomaleji :)

Povoleno, gratulujeme

Usmál jsem se na Deirona, který neměl v plánu odpočívat. Chtěl se naučit lovit a měl hlad. "To jistě jsi. O tom ani nepochybuji," usmál jsem se na něj a rozhlédl se kolem. Věděl jsem, kam půjdeme lovit. Měli jsme tu planinu blízko, dokonce po jistých zvláštních změnách na ostrovech, jsme měli planiny vedle lesa hned dvě a to bylo super. Poloha smečky byla hned o něco lepší a lákavější pro tuláky, kteří by se třeba chtěli přidat.
Přikývl jsem. "To se všechno naučíš, to se neboj. Čím víc budeš trénovat, tím lepší budeš," zazubil jsem se na něj a prohlédl si jej. Bylo šílené, jak rychle vyrostl, stejně tak jako Merlin. I drobounká Sillarei byla větší, ač byla ze sourozenců nejmenší a nejdrobnější. "Ty a i tví sourozenci budete jednou velcí vlci, schopní vlci, kteří se o sebe budou schopní postarat," dodal jsem a pomalu se rozešel. "Tak jdeme," houkl jsem k němu. "Jelen je velké zvíře, které má na sobě parohy, na hlavě... Vypadá to jako větve ve stromě," poukázal jsem tlapkou na větve jednoho ze zlatých stromů. "Tím, že je ten jelen vysoký, tak se mu může říct vysoká... Stejně tak jako laním, což jsou samice od jelena, ale ty nemají parohy," vysvětlil jsem. "Jako vysoká zvěř je i srnec, který je jelenovi podobný, ale jeho paroží není tak mohutné a samicím se říká srnky." Brzy jsme vyšli z lesa a rovnou jsme šli na louku.

---> Bašta

Usmíval jsem se. Lesní plody byly opravdu dobré, ač se z nich vlk stoprocentně nenasytí, byla to příjemná změna oproti masu, které u mě stejně vedlo. "Když bys někdy získal magii země, můžeš si je nechat vyrůst kdykoli budeš chtít," usmál jsem se na něj a pohlédl na fialovou tlamičku, kterou měl ušpiněnou od borůvek. "Teď je z tebe taky taková borůvka," zazubil jsem se pobaveně.
Magie byly rozhodně fascinující a mě samotného zajímalo, kolik magií vůbec existuje. Neměl jsme o tom přehled a nikdy se o ně více nezajímal, ne víc než bylo třeba. Přesto jsem dokázal něco i naučit a vysvětlit, ale jako učitele magií bych se nepovažoval. Zastříhal jsem ušima a pohlédl na Deirona. "Dobrá. Možná bych se žel podívat na vedlejší louku, třeba tam nějakého zajíce najdem." To se mu zamotaly nožky a spadl do sněhu. "Nechceš si odpočinout před lovem? Rozhodně by se nemělo lovit při únavě, nemusí to dopadnout dobře. Třeba taková vysoká... Budeš unavený, nepozorný a nějaký jelen ti pěkně může ublížit," vysvětlil jsem a pohlédl na něj. Záleželo jak se cítí, rozhodně s lovem chvíli můžeme počkat až nabere ztracenou energii.

Prosím na THIU tlapku do ohně, 2 % do vytrvalosti. A odznáček ofc.
Díky Zíňo za akcičku!

Vyhodnocení puzzle
Děkuji všem za účast!
Všichni získáváte 2 lístky do smečkové hry a odměnu v podobě 15 kšm. Jak jsem slíbila, prvním třem dám i bonus, týká se to Sillarei s časem 7:58, Barnatt s 9:15 a Ahvaryana, 15:33. Bonusem vám budiž 1 rubín!

Aetas ♥