Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Její partner jí vyprávěl o jeho rodině. Jak se ukázalo, Alduin příliš relativců neměl a Avanté to vlastně nijak nevadilo. Byla ráda, že ho má jen pro sebe a nemusí hlavně řešit žádné rodinné drama. ,,No, zdá se, že máš teda podobnou rodinu," zazubila se Avanté.

Její partner se vedle ní napřímil a ona na něj a jeho křídla byla pyšná. Walean se zdál být velmi překvapen, že jí vidí. Allavanté se jen ušklíbla. ,,Kdy jsi tady dorazil? Potkal jsi tady někoho z našich?" Nadzdvihla obočí. Asi nemohl čekat nějaké vřelé uvítání, ale celkem byla ráda, že staršího bratra vidí. ,,Moc ráda bych si s tebou poklábosila, ale máme s Alduinem nějakou práci, tak třeba jindy," kývla jeho směrem a otočila se na Artume.
Když jí dcera řekla, že jí ráda vidí, v Avanté svitla jakási jiskra toho, že vlčice nezapomněla, kým je a ke komu patří. Byla ráda že její dcera je stejná, leč přeci jen v něčem jiná, než kdysi. Z pohledu Waleana jí ale došlo, že ti dva o sobě nevěděli. Avanté se uchechtla. ,,Artume, toto je tvůj strýc Walean, můj starší bratr," pronesla zrzka a znovu se zadívala do rudých očí dcery.
,,Jak jsem již řekla, máme plány," podívala se po očku na Alduina. ,,Chaos začíná řídnout a tak jsme se s tvým otcem rozhodli počít další vrh. Neprosím tě o svolení, ale byla bych ráda, kdyby ses k této informaci postavila jako dobrá starší sestra. Už nejsi malá a i přes tu nehodu, věřím, že budeš jednou z budoucích alf," mlaskla zrzka a na nic příliš nečekala. Jak řekla, nežádá o svolení. Děti budou, ať už by jí to bylo proti srsti nebo ne. ,,A také... tvůj otec ti asi bude chtít něco nabídnout," vzhlédla k němu. Nejspíše by jí to měl říct on, že může přijmout jeho rodinné jméno.

-> Bašta

Alduin, poté Artume a Walean

Allavanté šla po Baště, už se stmívalo. Do čenichu jí padnul pyl květin a tak sem tam lehce pšíkla, jelikož to nepříjemně svědilo. Prohnal se i lehký déšť, ale ten za chvíli ustal. Oba měli lehce navlhlé kožichy, ale to zrzce příliš nevadilo. Měla déšť ráda. přišel jí... dramatický. ,,Ráda ho přijmu, drahý," byla to vlastně asi první věc, kterou od Alduina přijala, nebo mu podvolila. Přízvisko ukazovalo, že byla jeho. A on byl vlastně její. ,,Allavanté Gorthaur," hlesla s potěšením v hlase a jemně se ušklíbla. ,,Nikdy si mi vlastně nevyprávěl ty o svojí rodině," natočila hlavu a mlaskla. ,,A já tobě asi také ne. Můj otec byl alfa, velmi tvrdý a majestátní vlk. Matka mě měla jako jedináčka, moji sourozenci umřeli. A pak tu byl ještě starší vrh - 7 sourozenců, tři vlčice, čtyři vlci. Bratři byli směska různých povah, Walean je z nich asi... nejslabší a největší ořezávátko, ale tak snad Artume nijak neovlivní. je to už dospělá samice. A sestry si byly tak nějak podobné. Všechno mrchy," zazubila se s úšklebkem. Ne že by jí to vadilo. ,,Matka mnou byla posedlá a pak se zbláznila. Řekla bych, že byla trošku blázen už předtím. Vlastně, celá naše rodina má trochu pokřivené geny," zasmála se Allavanté a mávla ocasem.
Konečně dorazili ke Zlaťáku. Allavanté v dálce viděla svojí dceru. Pomalým krokem došla k nim. Očima projela bratra. ,,Waleane... ty ses vůbec nezměnil," mlaskla s nezájmem a otočila se na svou dceru. ,,Ráda tě vidím, Artume," hlesla a zastříhala ušima. ,,Je dobře, že jsi v pořádku. Jsi moje největší pýcha. Byla by velká škoda pro celý Chaos, kdyby se ti něco stalo." Více od ní její dcera asi nemohla čekat. Žádné slzičky, žádné srdceryvné shledání, pouze pragmatičřnost.

/ Mangrovy, přes Bažiny.

Avanté se společně s Alduinem vracela zpět na Baštu skrz Bažiny. ,,Krev je něco jiného, než tahle hnusná smrdutá špína a bláto," mlaskla mu v opověď, kterou už nejspíše sám dávno zval. Tvářila se přitom dost naštvaně, až znechuceně. Nebylo se čemu divit, tato Chaosská dáma nesnášela špínu. Chápala, že jí její manžel pouze trápí a dobírá si ji, což mu neměla za zlé, žili takto spolu v hluboké harmonii a porozumění. Větší porozumění a láska asi proudila ze strany Alduina, ale Avanté ho milovala zase svým způsobem. Byl to možná divný způsob ukázky lásky, ale víc po Avanté nikdo nemohl chtít.
,,To je vlastně pravda. Možná by naše děti měli mít tvoje přízvisko. A já bych si ho vlastně také mohla přivlastnit," uvažovala nad tím nahlas. Byla jeho partnerkou, takže teoreticky měla převzít jeho rodové jméno, stejně jako jejich vlčata.
Pokračovala za pachem Artume. ,,Ano, to je můj bratr. Walean," odvětila vlčice s lehkým nezájmem. Rodinu nikdy nijak nepotřebovala, své sourozence neřešila. ,,Je to neškodný vlk," dodala jen. Walean neměl psychotickou povahu jako zbytek jejích sourozenců. Nejspíše za to mohly špatné geny jejich matky, která se na staré roky zbláznila. Většina z její rodiny byli násilníci, nebo trochu psychouši.

-> Zlaták

/ Bažiny

Z bažin přešli do Mangrov. Bylo tady nepříjemně vlhko a zrzka musela dávat pozor, aby se neutopili v nějaké hluboké stojaté vodě. Přeskakovala po písečných místech a hledala cestu zpátky. ,,Tohle místo je pěkně nechutné. Ještě si ušpiním svůj kožich," pronesla nespokojeně a zamračila se. Rozhodla se jít zase zpátky. Stačila jí tady jen chvilka. Slunce už se dostalo nahoru a bylo odpoledne, ale přes stromy prosakovalo jen pár slunečních paprsků.
,,Není to ochota, nebo snad krása zázraku mateřství,"mlaskla a přeskočila znechuceně jednu větší vodní plochu. ,,Je to o odkazu. A o tom, aby se narodili vlci, kteří dále ponesou naše jméno. Nebo spíš tvoje jméno. Další Gorthaurové. Plní Chaosu. Další alfy, další pokračování rodu." Avanté moc nešlo o to být hodná maminka. Přeci jen, kdyby vlčata nesplňovala její nároky, neměla problém je potratit i v dospělosti. Sama by jim vzala život, pokud by to byli zběhové, budižkničemové, slaboši. ,,A pokud nebudou hrdě reprezentovat náš rod, bude to mít následky. Třebas smrt. Ale to přece víš. Nerodím pro radost, rodím pro odkaz a pro povinnost ke své pozici. A samozřejmě i pro Chaos," mrkla na něj, přičemž se vydala zpátky do bažin. ,,Vidíš, proto jsme si souzeni. Máme stejné myšlenky," zazubila se na něj zrzka. Najednou zachytila pach. Pach své dcery. A taky... ,,Cítíš to? To je Artume," řekla s jistým nadskočením v hlase. A Walean. Její bratr. Zrzka se rozešla rychlým krokem za pachem.

-> Bašta, přes Bažiny

-> Mělká pláž

Alduin teď díky křídlům vypadal i o něco vyšší než Avanté. Možná se i nyní cítil lepší a silnější. Zrzka mu to přála. Alduin byl jediný, ke komu chovala city a komu přála životní výhody. ,,Ráda ti svěřím do rukou svůj život." Na tváři měla velký úšklebek a pomalým ladným krokem šla po pláži dál, kde už se začaly roztahovat bažiny. Písek se měnil v mokrý mech. ,,Bylo by zajímavé vidět svět z výšin. Někdy bych chtěla být jako pták. Ale křídla by mi neslušely," zabrblala pobaveně a přidala do kroku. Proskákala místa, kde si myslela, že by se mohla do bažin ponořit. Byli už poměrně hluboko v lese. ,,Ano. A pokud selže, budeme ti, kteří ukončí jeho život," pronesla bez špetky citu, ač se bavili o vlastním synovi. někdy byla smrt milosrdná, ne?
,,Náš druhý vrh bude dokonalý. Už se možná i trochu těším. Chybí mi být matka, ač jsem si tuto roli v životě nikdy příliš nepřipouštěla," svěřila se mu zrzka. Bavilo jí formovat mladé dušičky do toho, čím byla ona sama. Její malá chlupatá armáda. ,,Neřekl, ale můžeš to říkat víckrát. Miluju když mi lichotíš," zahihňala se a rozběhla se vpřed.

-> Mangrovy

Hledáme hráče pro jednoho z našich synů, Iridana.
Změna jména i vzhledu, takže prakticky nový 3 letý charakter!
Požadavek je aktivní dítě s Chaos povahou, element voda.

Iridan je synem Alfy Chaosu Avanté a Bety Alduina, narozen 17.3.2021 společně s Artume a Dalliusem.
Jako postava se 150 posty už má něco odžité. Například to, že ve hře si stále myslí, že je partnerem s Merlin. Což si, i tedy Taylor, s případným hráčem pořeší - UKONČENÍ tohoto partnerství.
Minulost je většinou protkaná s rodinou(hlavně s Alduinem), nebo právě s Merlin. Ale vše se dá vyřešit, pořešit.

Ukončení vzrahu s Merlin může být právě ideální spouštěč změny chování, jména a vzhledu. :) Rozchod lze zahrát jako rychlohru po registraci.

Požadavky na hráče
-Hlavně ochotu se s námi domlouvat, komunikovat - Máme rodinný server do kterého následně budete přizváni
-Nějaké to aktivnější hraní, i když samozřejmě chápeme co se může a nemůže všechno v životě stát
-Ochotu a trpělivost s tím že herně jsme budovali dobré rodinné vztahy, které bychom také moc rádi i nadále udrželi a pokračovali v jejich hloubění. Syn by měl mít dobře vztahy s rodiči a zároveň ambice jako pravý Chaosan.
-Po rozchodu s Merlin, aby se ubírala jeho cesta a povaha k Chaosu - nemusí být vyloženě vrah a šílenec, ale povahově by měl do Chaosu zapadat.

Pokud máte zájem, kontaktujte mne či Alduina.

-> Zlatý les

Zrzka přidala do kroku. Už byli v území Zlaté smečky. ,,Můžeš se pak proletět, až si budeš jistý. Ráda bych pak věděla, co vidíš z výšky. Možná by se to hodilo i pro průzkum," pronesla alfa Chaosu a mrkla na svého partnera. Už byli na konci Zlatého lesa a pomalu přecházeli na písčitou pláž. Když Avanté pocítila teplý písek na tlapkách, připomnělo jí to Zátoku. ,,Je to zvláštní, ale je dobře, že je máš. Navíc ti moc sluší," zazubila se na něj a jemně ho olízla. Pak pokračovala v cestě. Moře bylo klidné a foukal od něj studený vzduch. To se v tomhle teple docela hodilo. Když Alduin na sebe vzal vinu, podívala se na něj svýma ohnivýma očima. ,,Možná bys měl. Ale není to jen tvá chyba. Selhala jsem jako matka a jako alfa. To už víckrát nedopustím." málo kdy by někdo viděl přiznat Avanté jakoukoliv chybu, ale své opuštění rodiny si vyčítala. Hlavně proto, že se nemohla podílet na výchově svých dětí. ,,Možná ještě není pozdě. Možná může být Iridan ještě spasen. A pokud máš pravdu, měli bychom tu vlčici najít... a konfrontovat. Možná postrašit, nebo jí lehce ublížit. Aby věděla, co se stane, když se chce přidružit k Chaosu," mlaskla zrzka. ,,Měla by jej nechat být. Když mu zlomí srdce, probudí se v něm konečně ten pravý Chaosan." Přikývla zrzka. ,,Možná bychom mu měli nakukat, že ho podvádí. Udělat nějakou lest, co myslíš? Možná ho to přesvědčí, aby ji sám zabil. Nebo minimálně alespoň opustil," zabručela Avanté a vydala se do bažin.

-> Bažiny

->Zlatý les

,,Myslíš, že se ti brzy podaří vzlétnout?" Otočila hlavu k jeho křídlům a hrdě se "usmála". Byla pyšná na svého partnera a na jeho novou majestátnost. Vybrala si opravdu dobře. Máchla ocasem. Lehce mu záviděla, ale samozřejmě by to nikdy nepřiznala. Musel se cítit opravdu svobodný, když měl křídla. Sama možná chtěla jednou pocítit, jaké to je být ve vzduchu... jako pták. Lehce se zasnila, no potom jí přerušil jeho hlas.
,,Myslíš jako, že by mohl být mrtvý? Pravda, že jsem o něm dlouho neslyšela. Snad se nepřidal k nějaké smečce. Nebo hůř, neutekl s tou vlčicí," zabrblala naštvaně Avanté a podívala se na nebe. Bylo teplé ráno. ,,Pokud by byl opravdu slabým, radši jej zabiju vlastníma tlapama," nebylo divem, že by byla zrzka schopná zavraždit vlastní dítě, když se nepodobalo jejímu chtěnému obrazu.
Vstoupili do Zlatého lesa. ,,Možná ho potkáme tady," pronesla. Pohybovali se na okraji území smečky. Cítila v dáli přítomnost vlků. Jen ať si zůstanou na svém písečku. Mlaskla.

-> Mělká pláž

-> Úkryt

Vylezla líným krokem z úkrytu a zařadila se vedle Alduina. Zátoka byla tichá, bylo ráno a nad vodou se vznášel opar mlhy. Avanté zamrkala, aby si její oči zvykly na světlo, které ji na chvíli oslepilo. ,,Přesně tak. Budou vědět, kde začala jejich linie." Ušklíbla se zrzka a mavla ocasem. ,,Samozřejmě. Zabila jsem toho vlka, co se mi dvořil v Lese u mostu. Byl to syn těch nuzáků, kteří se utábořili a vadili Hlídači," uchechtla se zlověstně. Měla radost z toho, jak si s ním pohrála a pak zničila jeho naděje a sny. Bylo to tak zábavné! Dlouho už se tak nebavila. ,,Tania. Budu si to jméno pamatovat. Doufám, že tahle vlčice bude pro Chaos přínosem. Věřím, ze ano." Věřila, že by Alduin nepřijal nějakou lůzu. ,,Musíme prvně Iridana najít, abychom mu mohli případně zkusit namluvit nějakou družku," zazubila se. Možná by nebylo od věci, kdyby se její děti pridružili k někomu z Chaosu. Doufala, že Scar brzy bude mít také děti, aby případně mohla její vlčata mít potencionální partnery. Měla by Scara popostrčit. Byl jedním z Alf, byla hanba, že ještě neměl potomstvo. ,,Máš pravdu. To jsou děti Angela. Jestli bude ta vlčice svolná... a Dallius nezklame," mlaskla zrzka. Bylo na čase ohlédnout okolí. ,,Co říkáš, že bychom se mrkli k našim nepřátelům?" Na odpověď nečekala.

-> Zlatý les

Dojedli společně zajíce a vlčice ještě ohlodávala jeho kostru a chroupala malé kostičky, které plnily její žaludek. Byla dostatečně sytá, ale tohle byl takový bonus navíc. Nesnědla toho moc, přeci jen, ze zajíce se dva vlci nenají a ona měla dost malý žaludek, kde ještě trávila zbytky vlka. Allavanté vytáhla ještě ze srsti dva tesáky, které uloudila jako výhru ze souboje, malá trofej. ,,Tohle dám našim vnoučatům, jestli se jich někdy dočkáme," ušklíbla se a schovala tesáky za jejich společný pelech. ,,Bude to tady zatím jako talisman. Snad dobře poslouží," ne že by věřila na nějaké čarodějnictví a pověry, ale kdo ví, možná talismany opravdu fungují. ,,Jo, to bychom mohli. Měli bychom s ním probrat vícero věcí. I další vrh, až na to přijde," mrkla na něj. Byla připravená být zase matkou. O část její "radosti" z mateřství ji připravil ten divný vír. Když pronesl něco o rande, jen se ušklíbla. ,,Tak mi pověz, cos dělal poslední dobu," ušklíbla se.
-> Tichá zátoka

Jméno vlka: Allavante
Počet postů: 9
Postavení: alfa
Aktivita pro smečku: Zakončení Chaos questu aneb vymýcení vlků z lesa.
Krátké shrnutí (i rychlohry): Ukončení Chaos hry a poté hledání Alduina, se kterým s enásledně setkala v jejich úkrytu a předali si info o Artume.
Bobříci- ještě z akce
Pěšák - byla pěšákem Hlídač při akci
Tyran a Střelec - ublíženo magií, ublíženo fyzicky vlku na akci.
Vrah - zabití vlka na akci

dohromady 60 kšm a 15% převést na KŠM

Z akce ještě poprosím - Allavanté - 12 postů - 24 kšm, 4 % - 4% převést na kšm.

,,To je dobře. Alespoň nějaká pozitivní zpráva, když už tedy nic jiného," odmlčela se zrzka a zadívala se směrem k východu. Musela dceru najít a sama se ujistit, že je vše tak, jak má být. Přeci jen, byla to právě Artume, do které alfa Chaosu vkládala velké naděje. Zvlášť skrz magii krve, která byla naprosto jedinečná. ,,To je v pořádku, I kdyby ses snažil sebevíc, nejspíše bys ho nepřesvědčil o opaku. Láska dělá divy, dělá z vlků slabochy, zbytečně uvazuje a je slabinou, velkou slabinou. Musíme jen doufat, že mu ta vlčice zlomí srdce. To jej posílí." Škoda že zrzka netušila, že její syn má srdce již dávno zlomené.
Když jí zavrněl do ucha, na chvíli zapomněla na všechny strasti a poddala se jeho slovům.

Když skončili, chvíli jen ležela a dívala se do stropu. ,,Ale jistě," kývla na nabídku jídla a také se pustila do hostiny. Byla sice nasycená vlčím masem, ale to Alduinovi říkat nemusela.

Snažil se jí uklidnit, ostatně, jako vždycky. Jako by voda hlásila požár. Zadivala se do jeho lesklých oči a našla tam útěchu. ,,Aspoň že ai vzpomněla. Částečně. Důležité je, že ji zůstala její smysl pro povinnost a že je ochotná bojovat za svůj rod," podívala hlavou Avante a byla konečně klidná. Doufala, že se s dcerou brzy shledá, aby mohly urovnat vztah. Něco málo z té ztráty pameti mělo i pro zrzku výhodu. Mohla opět vybudovat nový, silnější vztah. Předtím to s Artume nebyly schopny budovat tak dlouho. Nyní muze začít nanovo a pevneji.
,,Kdo ví, jestli ho spíše nezkazila ta vlčice ze Zlaté smečky. Měli jsme ji zabít dřív, než něco takového vzniklo," a tím my myslela Alduina. Zcvakla zuby a zabručela. Doufala, že se její syn začne konečně chovat podle svého údělu. Mno, musí jej najít a domluvit mu.
,,Myslím, že naše budoucí děti toho dokáží více než myslíme."
předpověděl zrzka., Brzy by měla nastat říje. Pak to můžeme probrat," kývla na Alduina.

,,Občas zapomínám, že už to nejsou malé děti. Ale jak vidíš, nejspíš stále potřebují dozor," zrzku trochu zklamalo, že její dcera nezvládla vyřídit jednoho vlka, se kterým si očividně dala rady i Hlídač se Scarem. Bylo to pro ni trochu zraňující. Ale jistě, selhat mohl každý. Každý, až na Allavanté. Ta si selhání nepřipouštěla. A stejně tvrdá byla i na své děti. ,,Počkej... Takže vlastně není v pořádku! Uhodila se při pádu, změnila si jméno a změnil se jí vzhled. Tomu říkáš zdravá a v pořádku?" Neodpustila si Avanté se zvýšeným hlasem. Samozřejmě že ji pobouřilo, že si její jediná dcera nyní říká Artume a vypadá jinak. ,,Prosím, řekni mi alespoň, že se nevzdala svých cílů, že není... jiná? Nezapomněla na svou rodinu, na své postavení, na svoji čest a na svoje poslání?!" Allavante záleželo spíše na jejím odkazu, než na zdraví. Kdyby se její dcera změnila, stala se hodnou, stala se slabou... To by zrzka byla radši, kdyby se utopila. Vydechla a snažila se nasát opět neutrální energii. Uklidnit se. ,,Pokud nemá vzpomínky, mohlo by se stát, že se stane slabou. Že zapomene na její potenciál budoucí alfy," dodala jen zrzka, tentokrát klidným hlasem. V Alduinových očích hledala nějaké ujištění. Ujištění, že její odkaz je zachován.
,,To mě moc neuklidňuje. Dlouho jsem Iridana neviděla a bojím se, že je ze všech tří nejslabší na duchu a na potencionálu. Myslím, že jsme ho trochu zanedbali," přemýšlela vlčice nahlas. Vydechla. ,,Doufám, že další naše děti budou trochu víc jako Rhy- teda... Artume. A jako Dallius." Podívala se svému druhovi do očí. Na to, že je nejkrásnější se jen ušklíbla. Oblizla mu tlamu.

Pach se přibližoval a zanedlouho do jejích společného domova vládl její partner. Podívala se na Alduina svým zlověstným pohledem, ale než stačila otevřít pusu a vyčíst mu vše ohledně hlídání jejich dcery a udržení jí na životě, Alduin se chopil slova a ona nestihla nic říct. Avanté zabručela. ,,To jsem si stihla domyslet, že žije, když ji cítím v úkrytu. Byla tady." Její pohled byl stále vyčítavý. ,,Prý spadla do moře. Myslela jsem, že je s tebou a že ji budes hlídat," pronesla nabroušeně. Zamlaskala. ,,Je dobře, že je v pořádku..." Chvilku se odmlčela. Dallius byl povýšen. Jsem hrdá matka", informovala jej, ač tedy nějaké velké nadšení v hlase neměla. Vnitřně byla ale pyšná. ,,A kde je vůbec Iridan?" Pak zmlka, po svém proslovu si až konečně partnera prohlédla, zvlášť když přešlapoval jak nedočkavé dítě. Když ukázal křídla, v očích mohl vidět její překvapení. Chtěla asi říct něco jako "hustý", ale všichni víme, že by se k něčemu takovému alfa Chaosu nesnížila. Místo toho jen už ale přikývla. ,,Narostly ti jen tak? Nadzvedla obočí. Tolik výhod, co mohla křídla přinést... ,,No, seš ještě větší fešák než předtím," odvětila něžně poté, co se k ní přitulil.