Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Vlčice byla zahleděná do soubojů. Po očku sledovala souboj Fausta a Noira, který se blížil už ke konci. Sázela spíše na toho černobílého, byl to syn Letce, tak jí přišlo, že by se měl předvést. Byl to spíše vyrovnaný souboj. Na druhé straně bojovala její dcera a syn. Dallius byl silný, byla na něj pyšná. Na to, že se stal Betou poměrně nedávno, dělal svojí matce čest. A Artume... měla kreativní využití své magie, ale její syn se snadno nedal, chvíli vypadalo, že vyhraje. ,,Chmm," mlaskla zaujatě a mávla ocasem. To už vedle ní seděla Thia, zrzka jí pozdravila pohledem. ,,Zdá se, že Dallius má navrch. A ti dva brzy odpadnou," obeznámila jí s aktuální situací a oči zase upřela na souboje. Když její oči zabloudily k dvěma vlkům, Yefrei zrovna ukončoval zápas. Strakáč uškrtil svého soupeře. Lehce se uchechtla a pak se vrátila ke sledování svých dětí. ,,Čekala jsem že vyhraje spíše syn Letce. Škoda... Znáš více toho strakatého?" Zrzka příliš neměla přehled v Chaosské mládeži. Se strakáčem vždy prohodila spíše jen pár slov. Thia by ale mohla vědět. Zdálo se, že souboj jejích dětí už taky pomalu mířil ke konci a nakonec to vypadalo, že budou vyrovnaní. Do Arény nastoupili nováčci. ,,Na ty jsem zvědavá. Oba vypadají dost slibně," byla na sebe tentokrát pyšná, že našli opravdu klenoty mezi tolika odpadními vlky. Lepší než Kurážná a taky ta druhá divná, které jí stále moc nepřesvědčily, že do Chaosu patří. Zvlášť když Kurážné málem zrzka vypíchla oko, jak byla stažená u země a prosila o slitování. Nad tím se zrzka uchechtla. Krásná minulost. To byli ještě čtyři.
To už se k nim posadil i Osten. ,,Dobrá práce," mlaskla k němu alfa. Nevadilo jí, že prohrál, ač to bylo lehké zklamání, šlo stejně jen o poměření sil a ty byly vyrovnané. Taky došel vítěz, Faust. ,,Taktéž dobrá práce," přitakala i jemu. Trochu jí zaujal, rozhodně si tady své místo vydobyl.

-> Křišťálové jezero

Scar
,,Taky se mi pozdává. Uvidíme, co ukáže v souboji, vybral si Havrana, bude to zábava sledovat," ušklíbla se vlčice a ke zbytku jeho slov jen přitakala. ,,Šaman tu bude brzy, k větším zraněním či ztrátám snad nedojde," mlaskla zrzka. To byl její partner jediný přítomný léčitel? Měli jich přeci více... ,,Neviděla jsem ji," mlaskla zrzka.

Slyšela ještě jak se poštuchují nováčci, Havran a částečnou připomínku měla i její dcera. Zrzka nad tím jen protočila panenky a mlaskla. Kdyby radši tuhle nevybouřenou mladistvou energii věnovali do šíření Chaosu, proběhlo jí hlavou.

Když odcházela, její lepší sluch slyšel část nějakých uštěpačných poznámek, ale rozhodla se to ignorovat i proto, že neznala kontext. Neměla náladu řešit nějaké vnitřní problémy, pokud někdo nemá chuť řešit své mindráky nahlas, nebude na to brát ohled. Na tohle byla stará.
K její cestě na Vyhlídku se mlčky připletla Hlídač. Vlčice své alfě kývla a ona jí to oplatila. ,,Něco nového?" Vyzvídala zrzavá, ale věděla, že za informace se platí. ,,Ne, ne teď," Odvětila stroze vlčice. A tak společně kráčely na Vyhlídku. Před nimi v dáli byl Zeiran s Wissfeohem.
Uran zůstal u jezera s Yefreiem, který dohlížel na souboj. Zrzka to po očku sledovala, jak šla. Měli poměrně dobré místo, odkud to mohly sledovat. Pampeliška šel také pomalu za nimi. Když zastavili na vrcholu Vyhlídky, zrzka se posadila. Zeiran i Wiss byli opodál a bavili se spolu. Do konverzace se s nimi nepoustěla, ale kdyby něco potřebovali, byla tam. Sledovala své děti, jejich souboj právě začal.

Scar

Scar se ptal, jestli se ukáže ta nová krev, kterou slíbila. Yrsi přišla prakticky vzápětí a zrzka jí představila.
,,Povýšení? Ale jistě, povídej, kdo by se ti hodil" a odešla za ním, aby měli chvíli soukromí. ,,Osobně bych brala opláštěného na Betu," mlaskla. Wiss v Chaosu byl dost dlouho a ukázal svou oddanost. ,,Ano, Artume zde bude. Na souboj dohlížet nebudu, nebylo by to fér," dodala jen a přikývla ke zbytku. Měla podobný pocit. Když navrhl další bety jako rozhodčí, přikývla. ,,Yefrei s Hlídač se toho jistě ujmou rádi," ušklíbla se, protože věděla, že Hlídač moc nadšená nebude. ,,Alduin brzy přijde s vlčaty, tak moc nebudu mít čas hlídat souboje. Budu koukat z vyhlídky. Drobci se naučí alespoň našim způsobům," brala výchovu ve jménu Chaosu velmi vážně.
Zrzka se pak odtáhla dál, zbytek mohli slyšet už všichni. Sešla z kamene a posadila se zpět tam, kde seděla. Pak přišel i zbytek bet. Scar začal mluvit a zrzka spokojeně seděla a šklebila se. Doufala, že Alduin dorazí co nevidět, at nezmešká podívanou.

Wiss a Zeiran, okrajově Yrsi a Callid

Wiss jí řekl, že se vynasnaží. Na to mu pouze kývla a vlk s pláštěm se nakonec ubral k Zeiranovi. Ona to se zájmem sledovala. Hodně silná volba, myslela si. Zeiran byl jeden z nějsilnějších vlků. Byla na to zvědavá.
Potom oba vlci přišli. Zeiran arogantně, jako vždy. Kdyby mu mohla číst myšlenky, pravděpodobně by mu jeho pochyby o jejím úsudku hodně rychle vysvětlila zuby, ale naštěstí Usměvavá neuměla číst myšlenky. Černý prošel kolem nováčků a jak se zdálo, Yrsi měla pěkně drzý úsměv i na silnějšího. Ušklíbla se. Nevybrala si špatně, nováčci byli slibní. ,,Takže vy dva... Na louce," mlaskla zrzka a kývla jim. ,,Ale prvně rozdělíme bojovníky. Nebudete nejspíše první." Poté se otočila na Scara.

Dallius a Artume

Slyšela, že její syn vyzval svu sestru k souboji. Zazubila se. ,,Ano, jsem na vás dva zvědavá. Rozhodčího vám bude dělat Scar. Aspoň si vyřešíte ty svoje spory." Nevěděla, co Artume vadí, ale promluví si zuby. ,,Artume, Dalliusi, na Luka. Začnete první. Scar vás doprovodí," kývla na ně.

Rozdělení zbytku

,,Dále bychom rádi prvně viděli Fausta a Noira," mlaskla vlčice. Viděla, že mezi nimi vře krev. ,,Tady, u jezera. Blecha vám ukáže, kde," zazubila se zrzka. Všimla si, že Yrsi vyzvala Callida. ,,Nováčci... vy dva spolu. Callide, ač je to vlčice, doufám, že se nezlekneš a ukážeš co je v tobě. Vlčice Chaosu jsou občas dravější, než naši samci," ušklíbla se směrem k Yrsi a mávla ohonem. ,,Poslední nám tedy zbyla Tania a Thia. Vy dvě půjdete spolu," koukla na vlčice a kývla.
,,Ti, co nebojují, jdeme na Vyhlídku," zavelela zrzka.

Yefrei - Faust a Noir

,,Za mnou," zavrčel Blecha a kývl na Fausta a Noira. Šli kousek podél jezera, na místo, kde nebylo moc stromů a šlo tam vidět krásně z vyhlídky. Yefrei šel trochu dozadu. ,,Ty... tam. Ty... na druhý konec. Až zavyju, začnete," rozdělila vlky, každý "do jednoho rohu". Když došli na svá stanoviště, zavyl.

//Můžete začít.

- Zrzka pomalu vyšla na vyhlídku. Slyšela Yefreiovo vytí. Začlo to.

-> Na Vyhlídce

Wissfeoh
Prohlížela si vlka tichým pohledem. Líbil se jí jeho plášť a zvláštní cetky. ,,Dobrá tedy. Těším se na tebe v aréně. Doufám že ukážeš, čeho jsi schopen," bylo to snad povzbuzení? Přislíb? Tak či onak, Wiss by se jistě měl snažit, aby jeho výkon byl dobrý a zrzavou Alfu uchvátil.

Callid, Zeiran a Yrsi částečně.

Vlk říkal, že není zrádce. Mohla mu ti věřit, ale také nemusela. I ti, co v Chaosu dříve byli, se nakonec zrádci stali. Avšak utekli a vystopovat je bylo složité. Ale vařila se na ně voda.
Callid se představil Scarovi a vlastně celému společenstvu. Zrzka si všimla Zeiranova odfrknutí. Podívala se na něj spalujícíma očima, ale nic neřekla. Byla v tom výhrůžka? Možná to byl její budoucí zeť, neměla by se k němu chovat mile? No, kdo ví, s kým Artume nakonec skončí. Mlaskla a otočila se zpět na Callida. ,,Dobrá, alespoň uvidíme, zda nemáš ty jizvy jen na parádu, tvářičko, mrkla na něj a přemístila se dál.
Hlavou pozdravila i Hlídač a Pampelišku. Yefreie s Uranem zahlédla až nyní. Pohodila k nim hlavou. Po Uranovi mrskla pohled. Byl zvláštní. A něco cítila ve vzduchu kolem něj. Nevěnovala tomu však přílišnou pozornost.
Yrsi, která seděla opodál, se pořád jen usmívala. ,,Klidně se ještě chvíli můžete seznamovat s ostatními, " kývla na Yrsi a Callida, kteří byli noví. Mohli se bavit jak je libo.

Dallius, Artume

Zrzka si poposedla, když k ní najednou přišel její syn. Byli si hodně podobní. ,,Dalliusi," odmlcela se chvíli a věnovala synovi nepříjemný pohled ohnivých očí. ,,Jdeš pozdě." Nebyla moc příjemná. Ale není se čemu divit. ,,Aspoň nejsi poslední," zahučela, když se k nim přidala i Artume. ,,Měli byste být trochu reprezentací své rodiny a nechodit pozdě. Ale nevadí. Milost ještě nezačal." Dodala zběžně, byla to tedy výtka, ale nic méně od matky čekat nemohli. Ona byla nedočkavá a dbala na to, aby její rodina vypadala co nejlépe. Měli nějakou úroveň, ne? ,,Aspoň nejste jako bratr. Kde je skara Iridan?"Poslední větu spíše zavrčela pro sebe. Její syn se neukázal na dvou srazech Chaosu. Vyhodila z toho zrádcovství. A možná smrt. Čekala, kdy se objeví Alduin s vlcaty. Počítala, že jim to bude trochu trvat.

Allavante
Pokud budou nějaká procenta, prosím na KŠM

Zlatý vlk - Jack wolf lantern nejvyšší odměna, Luštěnky, Velikonoční výprava
Pisálek 300

Znamosti 35 : Alduin, Scar, Artume, Dallius, Iridan, Amygdala, Lilith, Samuel, Cain, Astaroth, Alastor, Amon, Balrog, Stray, Ayshi, Loki, AZRAEL, SCALLIA, ASAIRA, ITHIAL, IKARI, MORGAN, RIVENETH,Noir, Wissfeoh, Thia, Rhaaxin, Ellie, Dail, Solfatata, Taylor, Callid, Yrsi, Excelsior
Velkým jsou mrtvoly/uschovaní, snad se počítají:>

Mistr magie 2
5tiroček

Zapsáno

Callid

Zdálo se, že ve vlkovi vzbudila to stejné vzrušením které cítila i ona sama. Touhu po krvi. Mlaskla. Vlk jí přesvědčil o tom, že opravdu neudělala chybu, když mu místo ve Společenstvu nabídla. ,,To je dobře. A když prokážeš že za to stojíš, brzy se staneš Betou," být Beta znamenalo mít větší váhu a taky větší sílu. Větší moc. A po tom prahnul každý Chaosan. Moc byla totiž něco, co krmilo jejich ego. ,,To je dobře. Zrádcům tady rveme orgány," uchechtla se a mávla ocasem. ,,Nikdo tě nevyžene. Pokud porušíš svatá pravidla, smečka tě roztrhá. Tady vyhnanství nevedeme." Znělo to tvrdě, ale bylo to tak. Vyhnanci znamenali vlci s informacemi. Vlci s informacemi znamenali ohrožení Společenstva. A to si nemohli dovolit. Pokud však vlk nezabije jiného bratra z rozmaru, nebo nebude podrývat Chaos jako takový, tak mu to nehrozilo.

Callid, Scar, Thia, zbytek v doslechu?
Vlk jí následoval a pozdravil. ,,Toto je Milost, společný zakladatel a alfa Chaosu. Milosti, vedu dalšího. Callid se k nám přidal, nu, vlastně před chvílí. Ale jistě z jeho schopností zklamán nebudeš," obeznámila ho. Už jen vzhled Callida evokoval, že to nebude nějaké kvítko.
Zrzka se otočila. ,,Většinou tu tak rušno nebývá, ale dnes máme sraz a za chvíli začne boj. Aréna. Nová zábavná aktivita na utužení vztahů a ukázání sil. Zabíjet se nebudeme, ale poměřovat síly s ostatními Chaosany," dodala zběžně. ,,Můžeš se přidat." Byla to nabídka, ale mohl odmítnout. Zrzka o jeho minulosti nevěděla a tak netušila, zda to vlkovi nevyvolá nějaké špatné vzpomínky. A i kdyby, jí by to bylo jedno.
Pak s kývnutím popošla. Mohl se dál seznamovat, jestli chtěl. Ona zamířila za Thiou. ,,Ty jsi Corrine, m? Šaman mi o tobě vyprávěl." začala konverzaci.

Když odvětil, že se lépe necítil, Alfa Chaosu se usmála svým typickým způsobem. Zuby odhalila v děsivém šklebu a uchechtla se. Ano, měla pravdu, její tušení bylo správné. Tenhle vlk byl ideální. Nebylo asi nutné nic k tomu říkat, přesto zrzka promluvila. ,,Je to k nezaplacení, ten pocit moci nad cizím životem. A to vzrušení, když cítíš, jak pod tvými zuby prchá život," jen to popisovala, už se jí ježily chlupy vzrušením.
Poslouchala ho se zájmem. Už přestala kroužit, líně se posadila poblíž vlka. ,,Starat se o ně nemusíš. Ale pokud budou chtít pomoci se zabitím, určitě se rád připojíš," uchechtla se zrzka. Na zbytek jeho slov alfa přikývla. Nikdo ho jistě soudit nebude. Zabíjet bylo v Chaosu normální. Proto to byl Chaos, ne? Bylo by divné, kdyby krvežízniví vlci řešili morální hodnoty. Když opravdu poprosil, Allavanté ucítila pohlazení po svém egu. Lehce se zasmála. ,,Vítej mezi námi. Jen věz, není cesta pryč, " zrádce neměl nikdo rád. ,,Pojď, jistě rád poznáš i zbytek svých bratří, hm? To už ale nečekala a rozešla se kolem jezera zpátky.

Noir, Tania Scar, zbytek

Chvíli to trvalo, ale došla zase ke kameni, kde odpočíval Scar a k úkrytu, který někteří jedinci využívali k přespání. Kývla na Noira, dalšího syna letce, jelikož jí předtím taky pozdravil. Přidala se k nim i Taina, zrzka si s ní toužila také popovídat. Jen na ni kývla na její pozdrav. ,,Vedu dalšího," kývla do éteru, spíše ke Scarovi.

Callid

Foukal chladný vítr, noc byla velmi příjemná. Luna osvětlovala Křišťálové jezero a dodávala mu tak na kráse. Zrzka se zahleděla do vlkových očí. Zdálo se, že nad tím chvíli přemýšlel. ,,A měl jsi z toho pocit blaženosti, vidět jiné trpět?" Její sladký hlas vyřknul důležitou otázku. V Chaosu bylo důležité, aby se bratr nebál vidět utrpení. Nebo se nenechal odradit příkazem zabití. V jeho očích chvíli hledala, ale tušila, že je ve vlkovi ukrytá chuť po krvi.
,,Všimla jsem si. Ale není někdy fajn vědět, že v případě tvé zášti pomohou ostatní bratři a sestry vykonat pomstu? Zvlášť pokud se jedná o více vlků. Jednota je to, co nás dělá silnými." Zrzka byla také spíše sólová hračka, ale pokud se jednalo o zabíjení, pomstu či nějakou prácičku, kolektivní zábava byla lepší a více vzrušující, než dělat něco na vlastní pěst. Zvlášť pokud chtěl vlk ovládnout ostrov, musí na to mít nějaké prostředky, ne? ,,Pěkně poprosit," odpověděla mu se zazubením Allavante. ,,Samozřejmě máme pár drobných pravidel, aby se ti mezi námi žilo dobře. Nesoudíme bratry za jejich .... podivnosti a choutky. Nepleteme se do zábavy našich bratří. Pokud nám bratr dělá nějakou škodu, můžeme si to vyříkat v souboji. Nezabíjíme se mezi sebou. Nekrademe mezi sebou. Jinak máš svobodu. Můžeš se připojit k jakékoliv aktivitě, ale nemusíš. Nebudeš však odsuzovat činy jiných, zvlášť zabíjení nebo jiné radosti," dodala tak zběžně. Sebranka nebezpečných vrahů musela mít disciplínu, aby se nepovraždili mezi sebou ne?

Callid

Vlk se nenechal nijak rozhodit, což Allavante svým způsobem ocenila. Zdálo se, že měl tvrdý základ a také silnou vůli, žádný strach. Takové jedince potřebovali jako sůl. ,,Řekla bych, že ten příběh bude plný cizího neštěstí a utrpení. Ale možná i tvého, hm?" O utrpení něco věděla. Nebylo to dávno, co si prošla doslova Peklem. Její trest. Zaplacení dluhu. Nebo cokoliv to bylo. Jedna věc byla jistá, i tuhle vlčici při vzpomínce na to místo lehce mrazilo.
Nad jeho dalším komplimentem se pouze uchechtla. ,,Pěkná tvářička a komplimenty ti ale krk nezachrání, zvlášť ne v Chaosu, Callide." Pronesla svým líbezným hlásem a dala důraz na jeho jméno. Byla připravená na cokoliv. Zatím to ale vypadalo, že vlk možná bude nakloněn její nabídce. Nebyla to přímočará nabídka, ale byla tam. ,,No, rozsévám Chaos s úsměvem, " pronesla, přičemž mu svůj široký úsměv ukázala. Nebyl to úsměv jako takový, spíše škleb, ukazující tesáky. Někoho by to možná vyděsilo. Předpokládala, že tohoto vlka nikoliv. ,,Společenstvo si cení svobody a života svých bratří a sester. Nejsme smečka, nemáme tuctovou hierarchii. Alfy jsou samozřejmě zakladatelé, tedy já a bratr Milost. Beta je každý, kdo projeví Chaosu věrnost a prokáže svou loajalitu. Toto je naše zabrané území, ale jinak nemáme pevné hranice, bereme si co chceme a rádi púsobíme... no, Chaos." Vysvětlila mu to stručně. ,,Svoboda je důležitá. Nejsme vázáni smečkovými pravidly, nemáme hloupé povinnosti, každý jsme trochu sám za sebe, ale zároveň jednotní, rodina. Kdo ublíží našemu bratrovi, ten nevyvázne živý. Kdo obsadí náš revír, ten stěží uteče," mlaskla zrzka a stihla ušima.

Faust, Zeiran

Po cestě míjela vlky, které už znala z minula. Ten první byl Faust, mladý vlček, který se tu tak nějak ochomejtal. Nějak pořádně netušila, či je, ale věděla, že v Chaosu je odjakživa. Druhý nešel přehlédnout. Zeiran, syn letce a taky adept na partnera její dcery. Oba lehce sjela pohledem. Pozdravu jako takového se od ní nedočkali, Allavanté se na ně ale lehce ušklíbla a stihla ušima. To jim muselo stačit. Pak šla dále za zjizveným.

Callid
Chvíli si jej ještě prohlížela, jako zajímavého brouka, který se jí připletl pod tlapy. Byla ostražitá, ale uvolněná. I kdyby jí vlk mínil ublížit, rychle by mu ukázala, že není Alfou Chaosu pro nic za nic. ,,Vypadá to jako by každá jizva měla zajímavý příběh, " řekla medovým hlasem a pomalu kolem vlka začala kroužit. Spíše sledovala jeho jizvy, a prohlížela ho ze všech úhlů. Ona sama neměla jizev málo, ale všechny se držely pod chlupy, nebo zarostly. Nad komplimentem se lehce uchechtla. Možná by si i dala říci, kdyby tedy neměla partnera a nevrhla měsíc zpátky vlčata. Nikdo ale nebyl starý na nezávazný flirt, ne? ,,Taky si myslím'" dodala ještě s úšklebem. ,,Jsi na uzemi Společenstva Chaosu. Já jsem Usměvavá, alfa," byla pod tím cítit jistá výhrůžka, ale možná i nabídka. Allavanté nebyla hloupá, Chaos potřeboval dobré členy a on vypadal jako perfektní kandidát. Možná. Pokud bude zaclánět, bylo tady pár dalších vlků, kteří si s radostí vyzdobí jeskyni jeho orgány. ,,Jak ti říkají, zjizvený?" Nadzvedla obočí.

Yrsi, Wiss

Konečně se chvíli po jejím příchodu dobelhala i Yrsi. Allavante ji věnovala pohled a zadívala se na Scara. Ten prozatím vypadal, že sleduje přítomné a ještě jí nevěnoval plnou pozornost. Odfrkla si. ,,Tohle je Yrsi, přijala jsem jí do Chaosu. Má docela kuráž, porvala se s Artume. Moc dobře to pro ní nedopadlo, ale přežila, takže potenciál tam je. Bude také bojovat," dodala jen zběžně a pak se otočila na doupě. Zrovna vyšel černý vlk s pláštěm. Viděli se už několikrát, ale pořádně se asi neznali. Minimálně ona jeho, možná si matně vybavovala, že si říkal Wissfeoh. Popošla pomalým krokem k němu a pořádně si jej prohlédla očima. Usmála se. Svým úsměvem. ,,My jsme asi neměli ještě pořádně tu čest, že ano?" Nadzdvihla v obočí. Měla by Chaos svolávat častěji a více pečovat o jeho družnost. To že spousty vlku neznala brala trochu jako ostudu. ,,Líbí se ti v Chaosu? Máš něco zajímavého, o co ses třeba podělil se Scarem?" Vyzvala ho případně, aby jí doplnil nové informace.

Callid

Uslyšela žblunknutí a vyplašený řev kachen. Na dohled to nebylo znát, ale Allavanté měla poměrně bystrý sluch. Lepší než jiní vlci, díky magii Cizáků. ,,Omluv mne," houkla směrem k Wissovi a rozešla se směrem, odkud zvuk slyšela. Špeh? Nebo snad opožděný člen? Trvalo chvíli, než došla k místu určení. Před ní stál zjizvený vlk. Vypadal, jako by boji procházel poměrně často, soudě dle jizev, které třímal. ,,Hmm," prohlížela si chvíli vlka, který odpočíval. ,,Vypadáš jako by zabíjení bylo tvůj denní chleba," zkonstatovala Allavanté při pohledu na jeho jizvy. ,,Pohledný, leč možná nepřítel, m?" Nadzvedla jemně obočí a zuby roztáhla v typický úškleb. Nesmrděl jako Chaos. Ale možná byl dobrým adeptem.

-> Katakomby, přes Vodopády

Zrzka dorazila na místo určení. Po cestě se ještě lehce skočila ve vodě, protože nechutný smrad té stoky jí opravdu obtěžoval. Nestála o to, aby smrdela jak hnusná břečka. Měsíc jí svítil do zad. Opozdila se. Ladnym a sebejistym krokem však zamířila k místu, kde bývalá Chaosská slezina. Scar ležel znuděně na kameni a zrzka jej pozdravila pohledem. Další tady byl Osten a jeho sestra, Corinne, o které ji vyprávěl Alduin. Družila se Dalliusovi. Zrzka si ji pohledem zhodnotila a pak se ušklíbla. ,,Zdržela jsem se při verbování do Chaosu. A taky kvůli těm malým štěnicím," usklibla se zrzka a mavla ocasem. ,,Ale očividně jsem o moc nepřišla. Jeden jim slíbí překvapení a oni nepřijdou ani včas, " zabručela spíš ironicky. ,,Chceš ještě něco probral, než začneme?" nohodila a zvedla obočí.

- Nejvyšší hora,.přes rokli

Allavante sestoupila z hor a zaplula do tiché a deštěm zbahněmé rokle. Moc se netvářila, když se na jejich tlapkach objevila špína a bahno. Něco si zanadávala pod.fousy a pokračovala ladnym krokem dále. Neměla moc času. Ale přesto neutíkala. Věřila, že to stihne tak akorát na čas, aby její spolualfa nebyl úplně nasraný. Zrzka pomalu zaplula do jakési jeskyně. Katakomby.
Divně to tu smrdelo. Vlčice cítila pach nějakých vlků, nedávno tady někdo byl. Následovala ten pach ven. Smrad jí ale kolikrát naplnil čumák a bylo těžké sledovat něčí stopy. Byla nohama ponorena v nějaké hnusně vodě. ,,Fuj, pff," zabručela a nakrovila ksicht. To jí byl čert dlužné. Nechutné. Naštěstí již brzy uviděla světlo. Měla pocit, že ji něco sleduje, ale mrazení v zátylku jí dělalo dobře.

-> Křišťálové jezero přes Vodopády

-Sněžné tesaky, přes portál a červenou louku

Zrzka šla mezi červenými květy. Kochala se tou krásou, ale jen chvíli. Tahle louka jí připomínala válku, kterou podstoupila proti Daenské smečce. Měla na to skvělé vzpomínky. Krev na bojišti, křik a prosby o milost. Oblízla se. Chvíli počkala, jestli portálem neprojde i Yrsi a pak už jí ti přestalo bavit. Dala se do kroku. Věřila, že vlčice umí následovat čerstvý pach.
Z Louky se dostala na cestičku, která vedla do hor. Chvíli stoupala, poté se vydala cestou, která vedla okolo hory, směrem k rokli. Pamatovala, že Scar jí říkal o tajném místě kudy se dostat k vodopádům. Musela to jistě vyzkoušet a najít
,> Katakomby, přes rokli.

- Tichá zátoka přes mlzne

Allavante nějak nečekala na zbytek osazenstva, byla rychlá a hbitě. To že se za ní ostatní táhli jako smrad, to ji nějak nevadilo. Věřila, že nová sestra Chaosu není tak hloupá a jistě bude následovat její pach. Možná jí i dožene.
Byla noc. Vánek byl velmi příjemný a čechral její Zrzavý kožich. Po dni v horku si jistě zasloužila a ocenila toto noční ochlazení. Zastavila se po cestě u řeky, aby se pořádně napila a zaplnila tak i žaludek na cestu.
Nebyla ještě ve stoprocentní kondici, porod byl vyčerpávající a neustálé kojení taky stalo za prd. Nyní měla konečně i chvíli pro sebe. Cítila svobodu.
Nechtěla Scara nechávat dlouho čekat. Nemel to rád. A ona také ne. Prošla portálem a ocitla se na louce červených květin. Ve tmě vypadaly i tak magický.

- Nejvyšší hora, přes portál a Červenou louku.