Příspěvky uživatele

< návrat zpět

E I N A R

Z dálky asi mohli vypadat jako dvě ohnivé koule, které se zmítají v chuchvalci. Allavante se však opřela do jeho těla a vytrhla se z jeho sevření.
Zrzavá alfa odskočila dozadu. Dýchala hluboce, spíše proto, že se dostavila bolest zlomeného žebra, které ji prasko při jejich prvním střetu. Z krku jí stékala krev a lechtala ji mezi srstí na kůži. Allavante vyplivla krev se srstí, která patřila okřídlenému samci. ,,Tak slabý... cože seš vlastně zač, kuřátko?" Zvedla obočí a posměšně se uchechtla. Její tváře se opět vycukly do úšklebu. Olízla si pysky od krve. I jednu z tlap měla potřísněnou jeho krví. Zdálo se, že jsou dosti vyrovnání, přesto ho Allavante chtěla vyprovokovat. A hlavně chtěla vědět, s kým má tu čest. ,,Myslíš že proti mně máš šanci?" Odhrnula pysky a z hrdla se jí ozvalo vrčení a pak opět zase smích. ,,Ukážu ti co dovede Usměvavá, alfa Společenstva Chaosu," štěkla po něm a vyrazila. To však vlk vzlétl a začal zářit. Allavante přivřela oči (2), světlo však bylo dosti oslepující.
Allavante viděla jen obrys, který padal přímo na ní. Vlčice se pokusila vytvořit štít z hradby, aby předešla přímému nárazu (4 na tvou 4)

E I N A R

Zuby zrzavého samce se jí stále zarývaly do krku. Jakmile jí čapnul za srst a zaryl zuby do masa, cítila nápor jeho síly, snažil se jí vyvést z rovnováhy a trhnout o zem. Allavante zaryla drápy do země (5) a ač s ní Einar lomcoval, přicemž na krku způsoboval větší poškození, na zem jí nestrhnul. Ustála to a obratně prešla do útoku. Pro její štěstí však vlčice zvládla svými zuby trefit cíl a zakousla se Einarovi do horní části hlavy a ucha.
V ústech pocítila krev společně s kusy srsti, jelikož seveřan byl docela nasrstěný, tak příliš zničující její útok nebyl. Einarovi však z rány na hlavě vyteklo trochu krve. Držela se jej co to šlo.
Její útok bičem Einara sice na zem nesvalil - což byl původní účel, ale alespoň vlka lehce popálil, ne však moc. Jelikož vlk sám vzplál. Zrzka byla zakousnuta do jeho hlavy, avšak jakmile začal hořet, musela se pustit, jelikož jí plameny z jeho srsti pálily na jazyku (2 - proti tvojí 4 - vzplanutí).
Její drápy však našly svůj cíl a zabořily se do masa na jeho boku. Allavantin bič se rozplynul a druhá tlapa se pokusila škrábnout vlka po boku a lépe se tak zachytit o jeho tělo (1) a její srst také začala plápolat ohněm (4), přeci jen, oba měli stejnou magii a on nebyl jediný s tímto trikem v rukávu.
Allavante se jen zachechtala, na jazyku cítila brnění po popálení. Vlk se snažil se k ní přitisknout a držet jí na místě, což se mu částečně dařilo, zrzka se však bránila a snažila se vyprostit z jeho sevření tlakem svých tlap oproti jeho tělu (3 na tvojí 3), držel jí však stále blízko, pálili se vzájemně svými plameny. Zrzce z tlamy vyšel plamen, mířící k jeho krku (1), kdy se snažila alespoň jej vyvést z míry. Obratně se snažila konečně vysmeknout sevření jeho čelistí a těla, aby mohla odskočit více dozadu (5). Jestliže se jí to povedlo, udělala mezi nimi větší vzdálenost, pokusila se vydýchat a nabrat síly na další útok.

Díky moc!
Procenta Yrianovi do rychlosti :>

E I N A R

Jak se zdálo, zrzek si s ní povídat nechtěl. Allavante přešlápla, nebylo to nervózní přešlápnutí, nýbrž uvolnění svalstva a kalkulování dalšího útoku. Protáhl křídla a vycenil zuby. Allavante se zasmála. Byl to pronikavý, řezavý a dlouhý smích. ,,Jak myslíš, broučku. Tak si zatančíme!" Na tváři alfy Chaosu se objevil její typický skleb. Zuby odhalila do šíleného úsměvu, až ji bolely tváře.
On nechtěl, aby trpěla. Ale ona si hodlala zatančit na jeho vnitřnostech. Tohle nebyl starý Excelsior, pitomá mamina Ayshi nebo jakýkoliv jiný podobný pleb, se kterým měla možnost bojovat. Ne, tohle byl konečně silný soupeř a její plán byl ukázat, že je důvod, proč je ona Alfou Společenstva Chaosu.
Vystartoval. A ona nehla ani brvou. Pitomě se šklebila, jako bláznivá nána. Když už byl u ní, sama hrdelně zavrčela a vyrazila proti němu. Zkusila se jeho tesákům vyhnout (1, miss), avšak to se jí nepovedlo a vlk jí zasáhl do strany krku. Zuby se jí zaťaly do masa a on mohl ve svých uších slyšet jen její smích.
Střetli se těly na tělo a Allavante chňapla vlka po horní části hlavy a uchu, tam nyní měla přístup (4), přičemž z pravé tlapy jí vyšel ohnivý bič, který měl za cíl vlka švihnout a omotat se okolo jeho nohou (4). Levá tlapa mířila drápy po jeho krku (2).

Na záda zrzavé vlčice se snášel sníh. Cítila v nozdrách tu krásnou železitou vůni krve. Přivřela oči a vychutnávala si se zdviženými koutky závěr štvanice. Vlk padl na zem. Každý jeho bolestný zvuk v ní vyvolával absolutní pocit euforie. Tohle bylo jako droga. Naprosto úžasné kino. Trochu jí zklamalo, že nežádonil o život. Ale byl to vlk Chaosu. Čekala však možná trochu víc.
Oblízla si koutky tlamy. Před ní se odehrál naprosto dokonalý masakr. Z teplého masa a ostatků šla pára, vznášela se do vzduchu. Teplé maso bylo poházené do okolí, Uran už byl vlastně k nepoznání.
Allavante se sbíhaly sliny. Pomym krokem došla blíž pětici, která byla v zuřivém rauši. ,,Uran, že ano? Moc z něj už asi nezbylo," uchechtla se zrzka a projela pohledem po všech vlcích. ,,Co přesně se stalo? Tuším, že to mělo něco společného s voláním Blechy?" Pouze si domýšlela. Pochybovala, že by vlci zabili jednoho z nich jen tak pro nic.
Možná by následovala i pochvala. Viděla jak Riveneth dobře ovládá magii a jak všichni součinně pracovali. Než však stihla zabřednout do větší konverzace, koutkem oka zaměřila letící... cosi.
A pak následovala už jen bolest. Byla v chuchvalci. Nárazy o velké tělo, o křídla, o zem, cítila na hrudníku drápy, hlavu se snažila zarazit nepříteli do jeho hrudníku, aby se ochránila před otřesem. Křup. To bylo nejspíše její žebro.
Dva vlci se odkutáleli opravdu daleko. Mokří od sněhu, Allavante z huby tekla krev. Když se přestali kutálet, zůstala ležet na Einarově zrzavém těle. Nebyl však asi čas na láskyplné objetí. Zrzka se snažila rychle vzpamatovat, ač se jí motala hlava. Na hrudníku cítila bolest, dech byl nepravidelný, ale adrenalin se dostavil dosti rychle. Vlčice uskočila dozadu - tedy, pokud se tomu dalo říkat uskočení, spíše to bylo něco jak opilá chůze dozadu. Snažila si udělat odstup. Obnažila tesáky a vlka si prohlédla. ,,Tohle bylo pěkně debilní," poznamenala s uchechtnutím. ,,Co seš zač?" Zvedla obočí a oblízla si pysky. Vůně krve v ní probudila rauš.

-> Tichá zátoka (Louka, HP - 11el)

Allavante povstala z popela jako Fénix. Tohle cestování bylo poměrně šikovné, ale vlčici samozřejmě stálo nějakou energii. Proč se objevila zrovna zde, to netušila. Vytí předtím prichazelo z dálky, až někde od Lesa u Mostu. Ona však cítila pachy... toho Zrzka z Vyhlídky, Ezru... Callida, Fausta a další Chaosany. A to jistě nemohla být náhoda. Společenstvo nebylo tak soudružné a to, že se tady pravděpodobně sešli z nějakého důvodu, musela být reakce na ono vytí.
A tak se zrzka rozpohybovala. Svaly měla ztuhlé, sníh byl neúnosný a hrozně se jí protivil. Nohy jí studily a její nelibosti byla vypsána v její tváři. Následovala pach vlků, které znala.
V dálce je viděla, pronásledovali nějakého vlka - Allavante došlo že to byl Uran. Znala ho, jeho pach, jeho vzhled. Pořád se motal kolem Yefreie.... a ten byl vlastně původce onoho vytí, které slyšela předtím. Přivřela oči. O co tu šlo?
Sledovala je z dálky. Vlci Urana Štvali jako lovnou zvěř a zrzka si nějakým zvraceným způsobem užívala co viděla. Tania ho švihla bičem, všichni se přidali k masakru, který následoval. Zrzka měla potutelný úsměv. To, že štvali člena Společenstva znamenalo, že zradil. Přesto však měla otázky a tak počkala, až si dokonají své a půjde je vyzpovídat.

Její oči zabloudily k Alastorovi. ,,Další zrádci? No, moc jich zase není, většinu jsme zabili," uchechtla se zrzka. ,,Utopený vlk chutná... no, neřekla bych že dobře. Pokud maso není čerstvé, tak ho nejezte. Teď už je to jedno, rozloží se v hrobě." Zrzka přivřela oči. ,,Nevím zda by bohové chtěli vlčí oběti, Alastore. Ale většina Chaosu jistě ocení, když zabiješ nějakého zrádce."Nedaleko prošla i Artume, ale nejspíše neměla namířeno k nim. Nechala jí tedy, ať si jde kam chce. Allavante se uvelebila na zemi. ,,Odpočiňme si, než dojde otec," Zrzka vytvořila plamínek na zahřání a společně všichni usnuli.
Allavante probudil známý hlas. Zvedla oči. ,,Alduine," řekla k němu, když konečně dorazil. Prohlédla si svá vlčata, která cestovala s otcem. ,,Astaroth, Caine," pronesla uznale a pokývala. Žili, to bylo hlavní. Viděla je poměrně ráda. ,,Úkryt je úplně zničen. Ale to zvládneme obnovit. Bohužel už očividně padl sníh," zabručela vlčice a její oči spočly na Amonovi. Zase spal otci na zádech. Allavante Zvedla obočí na Alduina. Možná by už mohl zkusit fintu s nehodou, že by mu syn spadl z křídel při letu. Stejně se zdál zbytečný. Odfrkla si.
V dálce uslyšela vytí. ,,Zdá se, že naši Chaošští bratři potřebují pomoci," semkla pysky. ,,Půjdu se podívat co se děje. Až se vrátím, vynahradíme si ztracený čas," mrkla na Caina a Ast. Zbytek vlcat si teď aspoň mohlo užít otce.
,,Budu brzy zpět." S těmi slovy vlčice vzplála a shořela. Zbyl po ní jen popel. Povstala jako Fénix, jen o pár území dále.

-> Nížina hojnosti (přes Louku a Hraniční pohoří)

Díky moc za akci!

Ava - 50 - předmět.
15kšm, 1 rubín, 15% a 1 tlapka - tlapka do hradby, procenta na kšm

Camiya - 50 b
- Speciální magie (ještě nevím) 41b
- 1 tlapka a 1 kšm - 9b
15kšm, 1 rubín, 15% a 1 tlapka - tlapky do země, 15 procent do lovu

Althyra
- Speciální magie (ještě nevím) 41b
- 1 tlapka do vody a 1 kšm - 9b
15kšm, 1 rubín, 15% a 1 tlapka - tlapky do vody, procenta do lovu

Illyrian 45 bodů
- 70 sleva do obchodu 35 b
2x 5 bodů- 4 procenta = 8 procent do obratnosti
15kšm, 1 rubín, 15% a 1 tlapka - tlapka do vzduchu, procenta do lovu

Ezkyl 28b
20 - element vody
8 tlapka - země

1bod
× Zkontroluj svůj/smečkový úkryt (Camiya. Ava, Althyra)
× Prokonzultuj s jiným vlkem povodňová zranění (Althyra, Camiya, Allavanté, Illyrian)

2 BODY
× Odhal následky potop (Althyra, Camiya, Allavanté, Illyrian)

3 BODY
× Jakkoliv se zbav nalezeného, vyplaveného těla (Althyra, Camiya, Illyrian, Ava)
× Ošetři/nech si ošetřit vážné zranění související s potopami** (Althyra, Camiya, Allavanté,  Illyrian)

Dohromady
Ava: 50
Cami: 50
Thyra: 50
Yrian: 45
Ezkyl: 28

-> Úkryt

Zbav se mrtvého těla.

Ležérně se vynořila z úkrytu a přejela očima vlčata. Položila spící Amygdalu do vchodu úkrytu, tam kde bylo poměrně sucho. Její oči na pláži Tiché zátoky viděly kožešiny a některé jejich věci, které vyplavila voda. ,,Jak se zdálo, úkryt je úplně zdevastovaný. Jakmile přijde otec, pomůžete s úklidem a výstavbou, dobrá?" Podívala se na ně a uchechtla se. ,,No, bude to chtít nějakou magii, abychom vytáhli zbytek vody a tam... alespoň si procvičíte své schopnosti," mlaskla. Očima hledala Alduina, ale nikde nebyli. Neměla však obavy či strach. On se o sebe i jejich děti uměl postarat. Zvedla hlavu a zavyla táhle, aby svého partnera informovala, že je tady. Doma. Pak se otočila na vlčata. Když Zvedla zraky, Všimla si něčeho v dáli. Prvně myslela, že to je kožešiny, ale... Nedaleko za vlčaty však její oči zaměřily tělo. Bylo to větší vlče, asi. Zrzka ho přejela pohledem, ležel v písku a zdál se... utonutý. ,,Ten moc štěstí neměl. Zakopejme to, než z toho bude mor," mlaskla a jala se udělat díru. Jestliže jí vlcata pomohla, společně pak mrtvolu umístili do hrobu a zahrabali. Nic moc na účet mrtvého neřekla. Byl to koloběh a hlavně, co jí bylo po cizím decku?

-> Tichá zátoka

Zkontroluj úkryt

Vlčice pomalým krokem došla k úkrytu. Byl jen kousek a vlčata jí pravděpodobně Zvědavě následovala, aby i oni skontrolovali stav úkrytu. Allavante nakoukla dovnitř a to co viděla, pro ni bylo velice nemilé. Kožešiny které tady byly to vyplavilo kdo ví kam. Bylinky byly mokré, rozházené kolem, některé chyběly. V tom měl většinou přehled Alduin. Všechny jeho věci byly rozházené po úkrytu. Bylo tam bláto, něco vzadu páchlo. ,,To je... zase losraná práce," zavrčela vlčice a volala více dovnitř. Nohy se zaryly do bláta a písku, který se tu vytvořil. Naštěstí ho nebylo tolik. Všude po ukrytí byla cítit vláha a všude to bylo prosté a jednoduše mokré a nechutné. Allavante ohrnula čenich a její oči spadly do místa, kam si schovala svoje trofeje. Zub od vlka, kterého zabila v Lese u Mostu, jak jim nakázala Hlídač, ten našla náhodou na zemi. ,,Vida. Tebe by byla škoda," uchechtla se zrzava vlčice a schovala zub do srsti. Poté vyšla před jeskyní, kde stála vlčatA

-> Zátoka

-> Hraniční pohoří

Odhal následky potop

Allavante šla bok po boku s vlčaty, mířili horskou cestou směrem k louce a posléze do zátoky. ,,Řekla bych, že voda je důležitá k vytvoření duhy. Ale proč, to mě nikdy nezajímalo. Duha jako taková k ničemu není," odpověděla oběma synům bez nějakého většího zájmu o přírodní ukaz. Když Lili zmínila, že by mohla být magická, Avante se na ni chvíli podívala. Možná? Že by to byla jen nějaká... iluze? To všechno? Voda se vypařila opravdu rychle, ale to zrzka přisuzivala boží síle. Zamračila se a otočila se na děti.
,,Nenyslím, že to mělo za účel likvidovat zvěř. Ať to bylo cokoliv, myslím, že to bylo za vyšším cílem," Ava nad tim přemýšlela, než slezli dolů na Kvetoucí louku. Bylo tady spousta mrtvých ptáků, kousky listí co přinesla voda, mnoho kmenů a vyvrácených stromů. Jedním slovem, Chaos. A to zrzce příliš nevadilo. ,,Jak to poznáš? Stačí pohled do očí. Síla. Nějaký vnitřní pocit. Ten vlk se zdál psychicky odolný. Ta vlčice byla jen drzá a namyšlená, ale neuměla zhola nic. Navíc páchla jako smečka, takže byla nepřítel." Odpověděla poměrně jednoduše. ,,Nepřátele? Asi primárně zrádce Chaosu. Excelsiora jsem zabila, ale jsou tu i jiní, co Společenstvo zradili... a poté asi Alfy Zlaté a Daénu. Aetas a Athai. A Dorya, tuším, tak se jmenovala," semkla pysky do rovné linie. Jejich nohy už zapadly do bláta. Louka byla celá promočená. ,,S Alduinem budou v bezpečí, " Ujistila Lilith.
Amygdala na jejich zádech nejspíše usnula. Allavante to neřešila, chápala její únavu. Konečně stanuli v Zátoce a zrzka se jala zkontrolovat úkryt.
-> Úkryt

-> Prokleté přes temný les
Odhal následky potop

Allavante se rozešla směrem do hor. Prvé prošli kousek Temného lesa, než jejich tlapky vstoupily do pohoří. Les byl také zdevastovaný, vše kolem bylo rozbředlé, kusy stromů a popadané kmeny byly vlastně všude kolem. ,,To co je na obloze, je duha. Přírodní jev, většinou se objeví po dešti," kývla synům, kteří byli zvědaví. ,,Zdá se, že to všechno mělo nejspíše nějaký důvod... ale proč?" Allavante sama nevěděla a jak už tušila, boží cesty byly velmi nevyzpytatelné a ona chápala, že to mohla být jen další nuda těch nahoře, nebi nějaká směšná šaráda. Tak či onak, nechávalo jí to poměrně chladnou. Teď byla priorita najít Alduina.
Zrzavá vlčice pokračovala horským průsmyku. Dostali se poměrně vysoko, aby si mohli z dálky prohlédnout vše, co voda natropila. ,,Všude je bahno. Zdá se, že kytky se teď budou shánět těžko. Zajímalo by mne, kolik vlků stihlo chcípnout," uchechtla se sama pro sebe. Její kroky směřovaly dolů z hor. V úkrytu byly především kožešiny, zásoby a ano, i byliny. Otec chtěl ale stejně úkryt zvětšit, tak alespoň bude příležitost... a jídlo snad najdeme po cestě." Mlaskla zrzka.
-> Tichá zátoka

Allavante se nechala syny ošetřit a poděkovala jim kývnutím hlavy. Zdálo se, že se její rány začaly pomalu zatahovat, tak či onak nebyly tak vážné, aby z toho něco nutně bylo. Jediné na co si musela dávat pozor byla infekce, což jí její synové samozřejmě poučili.
Zvedla svůj zadek a zadívala se do dáli. Ač byli v Temném lese, trošku výše v horách, stále se jim naskytl přes tmavé stromy výhled na... slunce. A duhu. ,,No konečně! Už jsem měla pocit, že to bude nekonečné!" Procedila možná až skoro radostně.
Její oči spadly na Amygdalu, která se zdala po tom všem dobrodružství dosti vyčerpaná. Allavante ji chytila za kůži na krku a vysvihla ji na záda. ,,Pojďme za otcem. Jistě bude už kontrolovat úkryt. Potkáme se snad tam. A aspoň zjistíme, co nám z úkrytu zbylo," pronesla zrzavá a vyšla ven, mířící přes hory směrem k Zátoce. Voda se, jak se zdálo, stáhla nadpřirozeně rychle.

-> Hraniční, přes temný les

Prokonzultuj s jiným vlkem povodňová zranění (
Ošetři vážné zranění související s potopami

Allavante Zvedla oči ke Garethovi. Jak se zdálo, přemýšlel a tak svou pozornost radši přesměrovala na Noira s Faustem. ,,Snad už to bylo poslední koupání, " odvětila s lehce nespokojeným tónem a pak vlkům kývla, když odcházeli. Sama se zvedla a rozešla se do úkrytu, nechávajíc Garetha za sebou. Přeci nebude stát na dešti, ne? Pokud se vlk bude chtít přidat, jistě za nu přijde sám.
To už na ní mluvil Alastor. Očima sjela k němu a hleděla na něj shůry. ,,Vidíš, ani jsem si nevšimla. Byla jsem zabraná do toho tu vlčici vyhnat, ani jsem nezaznamenala, že mě poškrábala" Cítila ránu na krku, to trochu ano, ale škrabance na těle začaly pálet až vykezla ven. "Voda je špatná, za to jistě může Temný les. Infekce možná bude silnější, to ano...Jen běžte. Vem i sestry, já budu v jeskyni," kývla mu na to, že budou hledat Plazivec, aby ji ošetřili rány. Zalezla do úkrytu a sledovala, jak vlčata hledají flekatou rostlinu. Sama si oblízla krvavé šrámy. Lehce to štípalo, ale vlčice to neřešila.
Z dálky už viděla Alastora, který za chůze žvýkal plazivec. Jakmile přišel, vložil jí ho na ránu. Jemně se na něj ušklíbla a kývla mu. ,,Výborně. Za chvíli to bude zase dobré..." Její oči se zadívaly ke zbytku vlčat. ,,Ještě si odpočinte. Vypadá toy že už prší trochu méně. Vidy jiste brzy odpadnou a my se vydáme hledat otce. Vyoadáte trochu potlučení, po tom vodním dobrodružství. Měli byste nabrat síly."