Příspěvky uživatele

< návrat zpět

3/20 dekantér bublina
1/20 - Nabrání vody z KL, na teleport do Křišťálového jezera
-> Ovocný lesik, přes Luka

Alfa Chaosu zamířila přes Luka. Sluníčko už nebylo vůbec na obloze, zacházelo na západ, ale světlo ještě bylo, alespoň minimální. Cikády hrály muziku a zrzka vesele houpala ocasem. Měla dobrou náladu, že i kdyby ji dnes někdo skřížil kroky, asi by i ušetřila jeho mizerný život. S šklebem na tváři, jejím typickým úsměvem, se dostala přes louku až k vodám jezera, které tak dobře znala. Křišťálové jezero bylo takové jako vždycky. Magicky průzračné. Někde v dálce slyšela kvákat žáby, které rušilo akorát zvuky vidy padající z nerových vodopádů. Zrzka se skonila nad vodou. Zabila ovoce, které sežrala v lesíku a do dekantéru nabrala další vodu, tentokrát do druhého a prvního. Tušila, že do toho prvního bude muset ješě cosi vložit. Uchechtla se, složila předmět a nasála pachy. Nikdo, koho by znala, v okolí nebyl. A tak se otočila na patě a šla pryč.

-> Jižní hory, přes Luka

2/20 - bublina (dekantér)

-> Tajné ostrovy, přes LuM

Zrzavá vlčice se vydala zpět. Přes moře už nešlo jít nikam, tudíž zamířila nyní zase zpět do Lesa. Možná by se mohla podívat k jezeru, jestli se tam nenachází někdo ze Společenstva Chaosu? Možná by tam mohla narazit i na Artume? Když procházela lesíkem, ucítila známý pach ovoce. Možná by se ještě před tím mohla občerstvit? Její tlapky tedy zamířily do ovocného lesíku. Procházela mezi sady stromů. Kdo to tady vůbec takhle zasadil. Hm? Její oči se zvedly směrem k ovoci na stromech. Mávnutím tlapy ovládla element ohně a pomocí menší kuličky sestřelila ovoce ze stromu. Hruška spadla na zem a Allavante ovoce ochutnala. Pro její překvapení, nebylo to vůbec špatné! Sic, maso a krev chutnala značně lépe, ale ani tohle nebylo zlé. Její oči se stočily na borůvky a maliny, rostoucí na keři. Něco málo snědla a pak se zas odporoučela k jezeru.

-> Křišťálové jezero přes Luka

-> Most, přes LuM

1/20 - Nabrání slané vody do dekantéru. Na bublinu

Allavante procházela lesem, který už docela dobře znala. Měla však čas na přemýšlení, čas na procházení a průzkum. A tak zamířila více nahoru, směrem k moři. K jejímu překvapení, neprošla do džungle, ale když vyšla nahoru, objevila jakési ostrůvky. Tady ještě nebyla. Zvláštní. Vlezla z trávy na měkký písek, který byl po celém dní poměrně nahřátý a příjemně pálil na polštářcích. Allavante to tady připomínalo zátoku. Domov. ,,Možná bych měla najít Alduina. A zbytek dětí. Chm. Kde vězíš, Artume?" Zvedla oči k zapadajícimu slunci, které brzy přineslo zpěv hmyzu a klidný vánek, chladný a příjemný. Od moře foukalo o něco více. Její oči spočinuly na předmět, který jaksi mezi písek nepatřil. Skleněný dekantér byla jakási věc se třema nádobkama. Allavante, jako by snad věděla, co má dělat, nabrala do dekantéru slanou vodu z moře. AC ještě netušila, k čemu jí to bude, tato věcička v budoucnu dokáže udělat bublinu a někoho v ní uvěznit, nebo jí zachránit. A to se může hodit, že?
Vydechla, narovnala se a zamířila pryč.

-> Ovocný lesík, přes Les u mostu

-> Ashhiřin labyrint, přes TL

Allavante šla směrem na most pomalým krokem. Vstoupila z Temného lesa na orvní prkna visacího můstku, který vedl na druhou stranu. Šla tady tudy už nespočetněkrát. Její oči směřovaly dolů do nekonečné propasti, kdy se voda rozbíjela o skaliska pod ním. Zrzku to fascinovalo, taková otevřená náruč smrti uprostřed ostrovů. Jednoduše nádhera. Malými krůčky překonávala vzdálenost, Most se pod jejíma nohama pohupoval a ona se u toho prazvláštně usmívala, jak měsíček na hnoji. Čekala možná, že spadne? Cítila se na mostě jako na hranici mezi životem a smrtí. Bylo to vzrušující. Z přemýšlení nad rozmletým tělem o skály jí vyrušil zvuk z Lesa. Uchechtla se, Zvedla hlavu a nakrčila se. Její nohy zamířily směrem do Lesa, do kterého most vedl. Jednoduchá cesta. Pomalé kroky. A byla tam.

-> Tajné ostrovy, přes Les u Mostu

-> Temný les

Allavante se potloukala temným lesem, užívala si atmosféru uvnitř a byla vlastně poblíž syna, kdyby se náhodou přihodilo cokoliv. Její oči však zamiily k malé výduti mezi stromy. Byla to spíš jeskyně, Allavante na moc nečekala a vlezla hned dovnitř. Necítila, že by tady snad mohl být medvěd nebo cokoliv. Ve vnitřku jeskyně to nebylo nijak malebné. Avante brzy zjistila, že před ní je několik chodeb, kterými se může vydat. Rozsela se tedy vpřed po jedné, jako by jí to tam táhlo. V dálce slyšela najednou jakési kvílení, jakýsi hlas. Zrzka se jen uchechtla. ,,Tohle mě má jako vystrašit? Ukaž se, ráda rozmažu tvoje střeva po zdech, jestli si troufáš," smála se zrzka, až se to odráželo o zdi. Chvíli bloudila labyrintem, no nenašla vlastně nic zajímavého.

-> Most, přes Temný les

SCAR

Allavante chvíli přemýšlela, jaký byl důvod Faustova rychlého opuštění boje. ,,Těžko říct. Uprostřed boje se to těžko vyhodnocuje." Nezdálo se, že by byl zraněný, zároveň Allavante nevěřila, že by zbaběle zdrhnul. Kdo ví? ,,Je to poprvé od války, co si jiná smečka dovolila zaútočit. Znamená to nejspíš otevřený konflikt. Pokusím sd sehnat rodinu a společně zamíříme k jezeru. Ještě předtím bych ráda našla Artume a Dalliuse." Určitě k nim potřebovala promluvit. Ale, kde sakra byli? Dlouho o sobě nedali vědět. Možná byl čas porozhlédnout se po ostrovech trochu více? Stále byly zákoutí, kam Allavante nikdy nedošla. Asi nastal čas to změnit. ,,Nepotkala jsem ani jednoho. Až dokončíš tady své potulky, tak se potkáme u jezera. Myslím, že je ještě čas. Pochybuji, že by zrzek něco plánoval." Věděli, kde se Společenstvo scházelo. Možná nebylo moudré jít k jezeru hned. Počkají. Allavante měla svůj momentální plán a Scar jak se zdálo, sbíral členy a rostliny. To bylo dobře. ,,Tak se měj, Milosti." Kývla k němu a poté vyšla směrem, kde cítila pach syna.

CAIN, XADEN

Allavante šla lesem. Jak se zdálo, Cain byl poblíž, cítila jeho pach. Ale i pach jiného vlka. Měl na sobě i pach Alduinův. Když k nim došla, zastavila se blíž syna. ,,Půjdu si něco zařídit. Koukám, že společnost sis našel." Propíchla očima neznámého. Cítila z něj i Taniu, tudíž musel být v jejich blízkosti. Byl snad člen Chaosu? Nejspíše nový. Možná ho Alduin přibral. S Cainem normálně mluvli, tudíž usoudila, že nebezpečí nehrozí. ,,Uvidíme se," projela oba vlky pohledem a zmizela v lese.

-> Asahiřin Labyrint

Láska je jen iluze. Něco nehmatatelného, co vám zvyšuje tep a díky tomu děláte hloupé, absolutně nevysvětlitelné věci. Nakonec to však stejně skončí. Cit ochabne, srdce vám už nebije tak rychle. Partner vás časem omrzí. To, co kdysi vzbuzovalo vzrušení a nadšení je nyní jen klasická rutina. Občas se stane, že partnerovy činy ve vás vzbudí jakousi dávku sentimentu a vzpomínek na krásnou minulost, avšak si záhy stejně uvědomíte, že to byly jen hezké časy, s*x a zábava- nebo drogy. Houby, amorův šíp, divný bobule a zkvašený ovoce. To byl i můj případ. Alduin je moje jistota. Původně to byl jen hezký flink, občasné flirtování, příležitostné hrátky a vlastně jen zabíjení nudy. Srdce u toho bušilo při vzrušení, lásky tam v tom moc nebylo, abych byla upřímná. Šaman chápal moje cíle a byl schopný mi je splnit. Taková hezká loutka, využita na maximum. No ale stačily drogy a nakonec z toho bylo pěkných pár vlčat. Je už asi ostrovní klasikou, zfetovat se a splodit potomstvo. Nadšená jsem z toho příliš nebyla, ale s Alduinem jsme se toho ujali jako správní rodiče a vychovali jsme si své nástupce, budoucí vrahy a násilníky, tak jak to má správně být. Šaman ale stále neodcházel, ač zasil sémě, užil si zábavu a dostal mladé. Ne, zůstal. Staral se. Zdál se být zamilovaný! Velmi bláhové! Samozřejmě, že jsem toho využila, kdo by to taky udělal jinak, že ano? Staral se o naše potomky i po tom, co jsem zmizela v Pekle. Tam jsem si uvědomila, že Alduin je nakonec velmi výjimečný. Jedinečný. A tvoříme ideální pár. Vždy přistoupí na mou hru, podpoří mě v těch největších zvrácenostech, ten blázínek by kvůli mně zapálil celej Mois Gris a to je absolutně vzrušující! Každá ženská touží po partnerovi jako je Alduin. Nemilosrdný. Skvělý herec. Vlk co vyléčí všechna zranění z boje. Podpora v boji i při povinnostech. Zábava do nepohody. Dobrej genetickej materiál. Viděli jste ty křídla?
S Alduinem to původně nebyla láska. Není to asi ani teď - minimálně mi to nikdo z vás nedokáže. Ale už jsem si na Šamana po svém boku zvykla. Ba co víc, vrhla jsem mu dalších 7 příživníků! A to se počítá, ne? Moje oběť jemu i Chaosu byla obrovská. Alduin ke mně patří, jsme si prostě souzený. Jestli je to ta láska, to nevím. Ale je můj.
Společně máme 8 dětí. Nepočítám Amona, co chcíp a Iridana, kterej si našel nějakou samici ve Zlaté a zradil. A utek. Zbytek vlčat není zklamání. Primárně Artume a Dallius. Zbytek jsou ještě malý a moc nedokázali, ale věřím, že se ještě ukážou v dobrém světle. Jestli ne, dám si je k večeři.

,,Na plození potomků máš ještě času dost, Caine. Neboj, jistě v tom možná najdeš zalíbení. Až budeš velký," uchechtla se zrzka a posléze už došli je Scarovi. ,,Jen běž. A nedělej ostudu. Až uslyšíš naše vytí, přijď." Dodala jen synovi, věděla, že se brzy opět potkají. Teď se ale začala věnovat Milosti, který před ní stál. Cain odešel a tak zůstali uprostřed Temného lesa sami. Mohli mluvit nyní otevřeně. ,,Ne. Aspoň jsem si nevšimla. Ale Faust se z boje vytratil poměrně brzy," mlaskla zrzka bez nějakých větších emocí. Bylo to částečně však zklamání. ,,Myslím, že zrzek budd chvíli lízat rány." Ona sama jich však měla dost, dýchání ještě trochu bolelo skrz zlomená žebra, ale naštěstí vše podléčila Wuovým předmětem a Alduinivými bylinkami, takže už byla skoro jako nová. Nepochybovala, že zrzek taky zůstal v péči léčitelů. ,,Čmuchal. Musel mne poznat, byl to plánovaný útok. Chaos honil zrádce Urana, to byl ten co chodil všude s Blechou. Umřel. A pak přiběhla smečka se zrzkem z hor. Jsem překvapená, že jsme to přežili a ubránili se." Jemně se uchechtla a kývla na jeho slova. ,,Něco u tebe?" Chystala se už odejít pomalu za synem.

Ava - 0,3,6,8,14
Althyra - 2,7,11,13,18
Ezkyl - 1,4,12,15,19
Illyrian - 0, 5, 9, 16, 18
Camiya - 1, 8, 10, 17, 19
Skadir - 3, 6, 9, 13, 16

Althyra a Ezkyl - 20 kšm
Camiya - 20 kšm a 3% do lovu prosím :>

CAIN, SCAR

-> Kvetoucí louka

Avanté ucítila nedaleko pach, který znala. No ano, byl to Scar, toho přeci jen zrovínka hledala. A tak mu tedy šla naproti. Přes louku se po nižším pohoří dostala společně se synem až do Temného lesa. Po cestě si však ještě povídali. Zrzku pobavilo, že si Cain myslel, že páření znamená zneškodnění. Ach, ty dětské mozky. ,,Ne, nemusí ho nutně zneškodnit, ač může, posléze. Páření znamená, že spolu splodí potomky. A ten akt je dán pudy. Určitě sis všiml, že máš mezi nohama něco jiného, než sestry. A když se při páření spojí samec a samice, pak se narodí potomstvo. Ale na to musíš být trochu větší, víš. Teď jsi ještě sám mladý vlk, na potomky a páření budeš mít ještě dost času," pronesla zrzka bez nějakých velkých emocí, bylo jasné, že to jejího syna jednou čeká. A až ti přijde, měl by vědět, že takové furryhooha může mít následky v podobě malých svišťů.
,,Nepochybuji, že bys zklamal. Tak se předvedeš, jen co promluvím se Scarem," už u Cain ho musel cítit, černý vlk byl poblíž. Zanedlouho jeho siluetu viděla v tmě.
,,Milosti, jaké příjemné setkání," houkla směrem k němu, přičemž došla blíže. ,,Ten zrzavý vlk s křídly a jeho smečka nás napadli na Nížině," řekla tiše. ,,Bylo by moudré brzy svolat Společenstvo."

-> Tichá zátoka

Allavante neměla chuť Scara někde nahánět a hledat, šla prostě jen za nosem a případně doufala, že svého spolualfu někde ucítí. Tušila, že pravděpodobně bude někde u jezera, tam se zdržoval vždy. Přivřela oči. ,,Bude jistě rád, že z vás vyrostli silní vlci a členové Společenstva. Kdo ví, možná i brzy získáš post Bety a vkastní přezdívku." Snažila se syna navnadit k většímu páchání Chaosu. Což možná ani nemusela, její děti to přeci jen měly v sobě, ne?
,,Artume chtěla rozšířit naše řady a najít si vhodného samce k páření, co jsem tak naposled od ní slyšela... a Dallius, kdo ví. Možná se taky někde druží. Bylo by na čase," ušklíbla se. Iridana nepočítala, jeho stopu nenašla dlouho. Buď byl mrtvý, nebo mimo ostrov. Utekl se svou milou? To Avanté trápilo. Ale nedala to najevo.
,,Výborně, tak by nebylo naškodu, kdybys mi ukázal, jak umíš lovit sám, hm? A můžeš předvést i lepší ukázku ovládání ohně," pobídla syna. ,,Na oplátku ti ukážu, jak správně bojovat. A co víc, ukážu ti, kde zesílit, u Mistra."

-> Temný les přes jezero smrti

C A I N

Kývla synovi. ,,Možná jednou. Nemyslím, že je to naposledy, co o horské smečce slyšíme. Jistě opět proběhnou nějaké boje," řekla to více než spokojeně. Hrdě Zvedla hlavu a jakmile došla do obchodu, synové jí následovali. Samael vypadal jinak, jakmile pozřel nějaký Wuův drink. Neřešila to. Kývla mu k odchodu a pak její syn zmizel. Dcery zůstaly v Zátoce a nyní se kolem ní ochomejtal už jen Cain. ,,Rozhodl ses se mnou projíť? Dobrá... tak pojďme na obchůzku. Musím najít Scara a domluvit s ním sraz. A taky bychom měli najít tvou starší sestru a bratra. Dallius se mi už dlouho nehlásil," Bylo to trochu nepříjemné, ale viděla ho naposled u Arény, takže žil a asi se měl dobře. Tedy, snad. Přeci jen, byly potopy. ,,Tak mi řekni, jak ses měl s otcem? Naučil ses něco nového, hm? A co bys ještě tak chtel umět?" Vyzvídala jeho matka.

-> Kvetoucí louka

Když jí Cain řekl, že je skvělá, jen se pyšně uculila a věnovala mu snad i láskyplné otření. ,,To jsem. Škoda že měli přesilu, jinak bych vám donesla jeho křídla jako trofej," uchechtla se. Sama však byla dobitá, nebylo to tak jednoznačné, ale samosebou chtěla před dětmi vypadat jako vítěz.
,,Daénští byli, nebo... nejspíše stále jsou jen slaba sebranka, stejně jako Zlatá. Už jsem o jejích alfách neslyšela roky. Řekla bych, že jejich smečky upadají. Tihle.. měli ducha, řekněme." Pronesla vlčice, ale nebylo to nijak zabarvené. Vítala výzvu, vítala nepřátele.
,,Ano, ten co tehdy prolétal." Přitakala mu a poté se otočila za Cainem. ,,Netuším, jak se jmenuje jejich smečka, ale je jisté, že žijí v Hraničním pohoří... Musíme proto svolat Společenstvo a zjistit, zda o nich někdo něco neví více," odpověděla mu zrzka.
Když se zeptal Samael, jen se uchechtla. ,,Váš otec společně s vaší starší sestrou zabil jejich členku a nechal jí zdechnout na hranici jejich smečky. Akorát asi nezdechla a nechala zprávu." Teď už to bylo jedno, nevyčítala to Alduinovi. ,,Jsme nyní ve válečném stavu, tak dávejte v okolí hor pozor, ať vás nezabijou."
Když měl Alduin proslov, jen přitakala. ,,Už je na vás, kam se vydáte. Jste stále ještě mladí, tak se nepouštějte do nerovných soubojů, ale lžete a dostávejte se do cizích hlav lstí. Jestli vás někdo napadne, bojujte se ctí. A pokud umřete, tak hrdě, ať na vás mohu být pyšná," s tím se podívala i na Amonův hrob a zpátky na ně. Nemohou umřít jako nuzáci. Jako Amon.
,,Až bude sraz, uslyšíte moje vytí." Kývla Samaelovi. ,,A co se týče toho výletu, kdo chce, může se přidat. Zbytek si jděte lo svých." Řekla jim jednoduše.
Sama pak zamířila k obchodu. U Wua jen zběžně vybrala zboží a zaplatila. Pak se vydala na procházku po Zátoce.

Nákup:
98 kšm, 5 rubínů a 1 mince na kšm = 188kšm
Lvl 10 hradba - 130 kšm
Mysteriózní box - 50 kšm

Zůstane 8 kšm

Mystery box - 14 - Pytlíček s bylinkami
Schváleno

Aooj, i já se zase hlásím o další charakter :>
Co se aktivity týče, myslím že se snažím opravdu psát často, charaktery stíhám a jsem aktivní i na akcích, zvlášť poslední rok :>
U některých charakterů nesplňuji limit, Ezkyl je třeba nový a vyměněný, u dalších mám třeba rodinné hry nebo mi chybí pár postů do limitu.
Zároveň píšu občas i za NPC do akcí - aréna, štvanice, mrtví :>

Ucházím se o 7 char :>
Allavante- Skoro 500 postů, řekla bych že cca 400 je herních / 350
Ezkyl - 74/250 - Ezkyl je docela nový, měnila jsem ho za Raashe, který má 250 *kuc*
Althyra - 120/150 - chybí pár, to doženu :>
Illyrian - 140/100
Camiya 78/60
Skadir 13/40 - Skadir je ještě vlčátko a stále je v rodinné hře, takže tam držím tempo :>

Budu moc vděčná za zvážení, myslím že většinu doženu do konce jara (kromě Ezkyla, ehm...)
Zároveň s dalším charakterem asi posílím Zlatou nebo Maingar :>

Do 17. 4. čas na prokázání aktivity.
EDIT: Neschváleno