Příspěvky uživatele

< návrat zpět

-> Vyhlídka
,,Potencionální jméno vnoučete?" Zvědavě se podívala na svého partnera. Samosebou to chtěla přeci také vědět! Proč se jí dcera nesvěřila také? Na jednu stranu se trochu těšila, až bude babičkou. A hlavně byla spokojená s tím, jak se její rodina rozrostla. ,,No, mohou být obojí, nebo ne? Být Šaman je dobrá věc, ale umět se rvát jde ruku v ruce, " ušklíbla se na něj. Byla ráda, že synové i dcera měli o bylinky zájem. I ona měla. Částečně. Něco se vědět hodilo. Ale víc než na kytky spoléhala na surovou sílu.
Alduin nabral i Caina s Amonem a vyrazili. Vlčata už opravdu chtěla domů a ona vlastně také. Kývla Scarovi, i Artume, nyní už ppvýšené Betě. Vyrazili. Zem byla vlhká, všude bylo bahno které se lepidlo na jejich tlapky. Vlcata se před deštěm mohla skrýt pod křídly Alduina a částečně je i tepelně izolovaly pláštěnky z pavučiny, po kterých kapky stékaly. Amygdala se snažila o úsměv, ale moc jí to nešlo. Obecně neměla moc mimiku a Avante si všímala čím dál více. Ale nevadilo jí to. Proč taky. Lilith se naopak usmívala skoro jako matka.
Samael se zeptal, jestli je ten vlk špehoval. Dobrý postřeh, na takové mládě. ,,Je to možné." Otočila se na jejich otce, který dodal, že vnoučata nebyly jediné, co řešili po cestě. Měl tušení, kdo byl ten vlk?
Otočila se k Astaroth. ,,Ne travička jako tráva, ale travič, jako někdo, kdo umí tvořit otrávené návnady, lektvary nebo jídla. A tím i efektivně zabíjet," odpověděla jí zrzavá a kývla.
,,To je pavučina. Magií existuje mnoho, ale elementy jsoj vrozené. Ty máš vrozený oheň," poučila Astaroth a zároveň i další vlcata co se vyptávala. Otočila se na Alastora. ,,Tvůj element je voda. A vysušitse můžeš, stačí se soustředit a ovládnout vodu ve tvém kožichu. Máš element po otci. Pozná se to dle očí. Tmavší modrá je voda. Světlá je vzduch. Červená oheň a zelená země, " Vysvětlila jim zrzka. ,,Elementy se většinou dědí a vlci se s nimi rodí. Magie a další nevrozené elementy se dají také získat nebo koupit u Wua". Poučila je a sama se zastavila. Vytvořila ohnivou kouli, takovou na jakou jí stačila síla a vyslala jí na nejbližší strom. Ten shořel, i se vším co bylo na něm. ,,To je oheň. Je ničivý, nestabilní. Ale umí i hřát. Voda je ničivá, vlny umí udělat škodu, ale zároveň umí být klidná. Všechny elementy jsou silné," dodala jen a pokračovala v cestě. ,,Artume je výjimečná, ta má magii krve. A Dallius má oheň. Jako já. Ty máš vodu, Lilith," odpověděla jí matka.

Sněžné tesaky (pres nejvyšší a Červenou louku)

Vlčice sledovala stažená mračna a očima těkala po okolí. ,,Chápu. Řešili jste něco co bych měla vědět?" Zvedla obočí zrzavá a věnovala tázavý pohled Alduinovi i Artume. Doufala tedy, že si svůj čas s otcem užila. ,,Asi bych tak nedopadla, odyby se mu ještě nepodařilo z leže vystřelit vichřici. Polámalo mi to žebra," řekla, jako by to byla nějaká běžná denní rutina. ,,Alastor i Samael vypadají, že zdědili tvé nadání. A Astaroth asi bude travička," ušklíbla se zrzka a pak se otočila na dceru. Byla jí zima. ,,Už půjdeme. Nejsi z cukru," odpověděla jí Avanté a mávnutím tlapy její záda lehce pokryla pavučinovými vlákny, jako pláštěnku. ,,Nebude ti zima. A teď šup. Dom," kývla na mláďata, i na Caina co byl opodál a čmuchajícího Amona. ,,Snad nebude žádný problém. Kdyby náhodou, volej," kývla na Scara, věděla že si však s nezvanými hosty poradí. ,,A ještě jednou děkuji." Zrzka nikdy moc vděk neprojevila. Tohle bylo historické.
Pak se otočila na Artume. ,,Jsem na tebe pyšná, Vraní oko," kývla jí. Na Scarovi nechala, aby ji udělal jizvu. Přeci jen, ona byla ráda že stojí. ,,Chm, jedovatá. Jako fialky." Zrzka si rostlinu prohlédla. To se bude jistě hodit.
Vlcata už chtěla domu a ona se měla pomalu k odchodu. Její zrak však stanul na zrzavém vlkovi, který prolétával nad jejich hlavami. Pach nezachytila, ale cítila nepříjemný pocit v břiše. Intuice jí říkala, že tady není jen tak pro nic za nic. Věnovala pohled Alduinovi, který si létajícího vlka musel také všimnout. Lehce zavrčela. Kdo ví, co byl zač. A dozví se to někdy? Očima zabloudila ještě k Artume a ostatním. ,,Dobrá. Kdybys něco potřebovala, budeme v Zátoce... Mějte se." Kývla na vlky a pomalu se s Alduinem i dětmi rozešli domů. Déšť sílil. Allavante z posledních sil vytvořila všem dětem pavoučí pláštěnky, aby nezmokla. Mast pomohla dost, ale musela se šetřit. Naštěstí tohle bylo jednoduché kouzlo.
Očima ještě těkala směrem k Lesu, kam zmizel Zrzavý vlk. Neměla dobrý pocit, ale Alduinovi to neřekla. Pro jistotu však zamířila jiným směrem.

-> Rokle, přes Severní Hory, ostříž

Allavante měla zvláštní sen. Jeho obsah si pravděpodobně však pamatovat nebude. Pomalu se jí totiž vracelo vědomí. Ležela v blátě, na hlavu jí kapala voda. Cítila pach hlíny, která se jí bořila do čumáku. Slyšela hlasy. Prvně Wissfeoha. Pak svou dceru Astaroth a Amygdalu.Vše bylo v mlze. Zrak byl v mlze. Hulákání Scara, tlak na těle, bolest v ranách, slova jejích synů. Vůně Plazivce. A pak zase tma.
Otevřela oči. Stálo nad ní mnoho vlků, vlčata jí vkládala byliny do rány, Scar dával instrukce. Zamrkala, spíš proto, že ještě měla mžitky před očima. ,,Ušpinila jsem si kožich," pronesla mrzutě, když viděla Alduinovu tvář. Byla s nimi i Artume a nějaký nový vlk. ,,Moje hlava... a žebra," broukla, neodvažovala se vstát. Bolest byla tupá a už ne tak vzrušující, jako při boji. Adrenalin byl pryč. ,,Budu v pohodě, moji drazí. Jsem na vás hrdá," pronesla k jejím dětem, které se snažily jí pomoci bylinkami. Vděčně kývla i na Scara. V uších jí najednou utkvěl rámus, od vodopádů. ,,Co je to za bordel?" Hrozný hluk, očima našla Scara a nadzvedla obočí. Měl by to zkontrolovat. Ona nemohla.
,,Zabila jsem zrádce. Akorát mě bastard taky trochu překvapil," odpověděla Alduinovi na jeho otázku. Když jí zavrtěl do ucha, uchechtla se. ,,Jsem magnet na problémy. Mimoto, máš zpoždění," dělala naoko urazenou. Mast však účinkovala rychle a ona se cítila lépe. Rány se zacelovaly. ,,Díky vám všem," kývla na bratry a sestry Chaosu, přičemž se začala pomalu zvedat. Na zbylá slova Alduina kývla. ,,Pojďme domů."
Otočila se pak ještě na Ezru. "Vítej v Chaosu. Na tohle si zvykneš,' ušklíbla se a posadila se. Ještě jí vše bolelo, ale bude schopna se pomalu doplazit domu.
Déšť byl otravný.

Thia v Rozbitém severu

Legenda o Bludičce z Křišťálového jezera

Křišťálové jezero je známé svou průzračnou vodou a klidnou, harmonickou energií. Tiché hučení vodopádů, občasné kváknutí žáby a šplouchání malých rybek či kapříků, to je něco, na co jsme u tohoto jezírka zvyklí. Je skoro až nemyslitelné, že se k tomuto harmonickému a klidnému místu pojí tragická legenda o vlčici, která místo své lásky našla u jezera smrt.
Naše legenda začíná u mladého páru, vlčice, která byla dcerou alfa páru a vlka, syna bezvýznamného omegy. Nebylo jim souzeno býti spolu, jelikož smečka věřila na staré zásady a na svazky dle postavení a věhlasu daného rodu. I tak si tito dva mladí vlci našli cestu jeden k druhému, ve smečce se potkávali a dělali, že se skoro neznají, ale každé noci se vytratili z jeskyní svých rodičů, aby mohli být alespoň chvíli spolu. Scházeli se tajně právě u Křišťálového jezera, které bylo šikovně skryto a věděl o něm jen málo kdo. Tam měli klid a jen jezero vědělo, co si každou noc říkávali, než za rozbřesku opět vpluli do svých jeskyní.
Jednoho dne měli milenci už dost skrývání. Tušili, že brzy si budou muset vybrat partnery hodné svého postavení a budou muset žít jiný život, než jaký pro sebe chtěli. Každých několik let smečka slavila zatmění slunce a měsíce. Oslavy probíhaly celou noc a páru mladých vlků to přišlo jako ideální čas, kdy se vypařit. Stanovili si čas do půlnoci, kdy společně odejdou pryč a už se nevrátí. Vlčice dorazila k jezeru kolem jedenácté. Čekala na svého milovaného, ale ten nepřicházel. Jeho otec totiž na jeho útěk přišel a pomocí magie hradby ho uvěznil v jedné z jeskyní poblíž Severních hor. Když se pokoušel vlk dostat z jeskyně ven pomocí své magie, omylem vyvolal sesuv a v jeskyni ho to zavalilo, zemřel. Mladá vlčice u jezera čekala. Půlnoc byla dávno pryč a ona měla zlé tušení. Začala pochybovat, že vůbec přijde. Vrátila se na oslavy, ale nikde ho nenašla, jako by se po něm slehla zem. Utekla tedy zpět k jezeru, hledala svého milého, ale nebylo po něm ani stopy. Rozhodla se, že bez svého milého žít nechce a tak se utopila v jezeře.
Mrtvého samce otec pochoval a vina ho sžírala, až se z toho zbláznil. Tělo vlčice se však nikdy nenašlo.
Nyní u jezera lze občasně slyšet pláč. O půlnoci, když vám neštěstí přeje, můžete spatřit Bludičku, malé světýlko, jak se vznáší. Bude vás k sobě táhnout a vy nemůžete odolat. Bude vám zpívat o lásce, přičemž se budete topit pod vodou jezera.

-> Severní Hory

Všichni
Vlčici nějakou chvíli trvalo, než se dostala z hor dolů. Táhla se jako smrad, pomalým krokem šla, nechávajíc za sebou stopu krve. Každý krok byl vyčerpávající, ale zrzka byla houževnatá a měla výdrž. Tady jistě nezemře, ne. Byla velká Allavante, alfa Společenstva Chaosu. Nesměla padnout jako nicka. Ne když zranění nebyla smrtelná.
Občas sebou flákla po cestě na zem, ale zase vstala a pokračovala. Dýchalo se jí poměrně špatně, vzhledem k tomu, že při nárazu do stromu zřejmě polámala pár žeber. Věděla však, že její bratři a sestry jí pomohou. Doufala. A Alduin, ten se snad brzy vrátí a vyléčí jí.
Na Vyhlídce pořád Společenstvo bylo. Jistě už teď cítili pach její krve. Začalo více pršet, už bylo skoro odpoledne. Déšť smýval její rány, ale i pachy po bojích, které se v okolí odehrály. Přivřela oči. Její tělo se svalilo poblíž skupinky vlků. ,,Zrádce Excelsior... je mrtev." Hlesla a zavřela oči.

-> Vyhlídka

Se slovy, že se brzy vrátí, se vydala stopovat někoho, koho nenáviděla. Ten pach jí do nosu udeřil na Vyhlídce a ona se rozhodla, že onoho vlka najde a konfrontuje. Když se potkali naposledy, dělal si ze zrzky prdel. Musela zjistit, proč Excel nebyl na dvou srazech Společenstva. Cítila možnou zradu?
Ohnivé oči zkoumaly okolí a nos následoval pach, který dobře znala. Vítr pročesával její srst, která byla kratší, zato hodně drsná. Olízla si hubu, jako hladový dravec. Konečně našla i majitele onoho pachu.

Rychlohra s Excelem

Allavante konfrontovala Excela, přičemž proběhl líto souboj, který skončil remízou. Vlčice uštědřila pár ran a jizvu přes čumák. Excel jí odhodil vichrem a ona skončila v bezvědomí. Oba tam leželi dlouhé minuty. Bezvládní.
Cítila bolest, která rezonovala jejím tělem. Pomalu vstala, aby zjistila, jak na tom je. Měla nejspíše z nárazu polámané žebra, protože se jí dychalo opravdu těžko. Udělala pár kroků a zadívala se na vlka. Byla mu poměrně blízko. Usoudila, že je mrtvý. Jen se jemně ušklíbla, otočila se a pomalu vláčela bolavé tělo směrem k Vyhlídce

Konec
-> Vyhlídka

Kývla Yrsi na rozloučenou, očividně si ji vzal pod křídla Zeiran. Ušklíbla se. Tak přeci jen ti nováčci nejsou tak zlí, co? Mlaskla si sama pro sebe a pokračovala k hloučku vlků společně s vlčaty. V nose jí stále dráždil pach, který vítr přivál z hor. Znala ho. Ale smrděl... jinak. ,,Nefunguje. Křídla si musíte vysloužit nějakým velkým skutkem. Pak vás bohové obdarují." Nevěděla jak přesně to fungovalo, ale za co jiného, než za velký skutek, ne? Ideálně velký skutek pro Chaos. To by bylo ideální. Když se Roth zeptala, zda jiné strkat z útesu může, Allavante si povzdechla. S hlubokým vydechem se podívala na dceru. ,,Ano, jiné vlky můžeš. Ale nezabij se při tom, prosimtě," dodala jen a pobaveně se uchechtla. Astaroth jí připomínala samu sebe. ,,Některé rostliny umí léčit a jiné ubližovat cizím vlkům. A to se hodí, co myslíš?" Nadhodila směrem k dceři a zadívala se ještě jednou na Křečku. ,,Je to rostlina, která způsobuje bolesti žaludku, křeče. Vlk se pak nemůže moc hýbat, je to bolest kdy by ses nejradši svinula do klubíčka." Vysvětlila ještě jednou pro Astaroth a zbytek vlcat co neslyšela výklad Scara.
Když Samael řekl, že by byl rád léčitelem, Allavanté se ušklíbla. ,,Jako Léčitel se musíš hodně naučit. Otec ti ale poradí, jak na to. Určitě budeš velký šaman jako on, pokud budeš chtít," kývla synovi a pak zase otočila hlavu k tomu známému pachu. ,,Cítím... starého známého. Hned budu zpátky. Zůstaňte na chvíli u strýčka Scara. Žádné skákání z útesu!" Houkla na všechna vlčata a rozešla se do hor.

-> Severní hory

Lilith, Cain, Astaroth a Yrsi

Allavante ještě jednou hlasitě napomenula svoje malé spratky, kteří se jali skákat z útesu. Caina vyplivla dál od útesu a přitom Astaroth popostrkávala tlapou, aby se pohnula dál, přeci jen měla trochu obavu, aby třeba nezakopla a nespadla ze srázu. To už by ji Avanté nepomohla, neměla by asi jak. Tohle nebylo topení v Zátoce. Opodál byla i Lilith, která spíše zkoumala svět. ,,Ať tě to taky ani nenapadne, objevovat můžeš, ale drž se pod mým dozorem, " houkla na svou dceru, která ji byla tak podobná. Poté svůj zlý pohled otočila zpět na Roth a Caina. ,,A opovažte se někoho z našich strkat z útesu. Když už, tak aspoň někoho,
kdo není člen Chaosu," dodala jen a svůj důležitý pohled přesměrovala na Yrsi, která k ní došla. Zběžně jí projela pohledem. ,,No jistě, klidně už můžeš jít. Pokud bude zase nějaká akce nebo sraz, uslyšíš naše vytí. Doporučuji přijít, abys něco nezmeškala. Pokud se ti podaří zjistit třeba něco o okolních smečkách, dej nám vědět." Kývla jí a usklibla se. ,,Jinak, dobrá práce. Skoro jsi ho porazila. Těším se na tvé další úspěchy v Chaosu," pronesla jemným tónem a potom se zas otočila na vlcata. ,,Alfa Scar učí ostatní o kytkách, nějaké jsou zajímavé, nechcete se taky přiučit, místo páchání sebevraždy, hm?" Zvedla obočí a s hrdým pohledem popostrkávala vlčata nosem směrem k hloučku. Ucítila známý pach... nedaleko.

\Když Ayshi pronesla něco o tom, že vlčata mohou být nebezpečná a někomu ublížit, Allavanté se zasmála. ,,No jistě, mohly by tě třeba kousnout do tlapky viď." Protočila panenky a zabručela. Opravdu někomu vadilo to, že se vlčata seznamují a hrají si? ,,Tvoje vlčata pořádně neví, kdo je jejich matka, vychovali je cizí," odsekla jí, když pronesla, že její vlčata nikomu nic nedělají. Bodejť, jsou to normální dospělí. Teda, jeden z nich. Druhá zemřela, jak se doslechla. Ač cizí rozhovory poslouchat nechtěla, její zlepšený sluch a hodně vlků v okolí znamenalo, že slyšela i to, co nechtěla. Měla bys sklapnout, tvoje vlčce zdechlo a druhé tě nenávidí, matko roku. Neřekla to však nahlas, jen se zamračila Ayshiným směrem a mlaskla. Slyšela i rozhovor s Callidem. ,,Pořád to jsou vlčata vaší alfy," dodala bezemočně a pak se otočila spíše směrem ke Scarovi. ,,Nemůžu Ayshi vystát. To byla vždy tak otravná?" Pronesla mimoděk a zadívala se na Amygdalu. ,,To je dobře, jsi silná vlčice, pár kytek by tě nemělo rozhodit," kývla jí a ušklíbla se. ,,Přiuč se tady u Scara, vyčaroval další květinu, podívej," snažila se Amygdalu trochu zapojit do dění, aby tam nestála jako socha.
Zase se otočil na Scara. ,,Máš pravdu, bylo jich tu více. Kdo ví, zda zradili, nebo zmizeli. Není to jen Iridan." Měla z toho špatný pocit. ,,To by bylo dobré. Nějaké informace o našich členech bude mít jistě Hlídač," zadívala se na Scara a ušklíbla se. Ta je nedá zadarmo...
Zadívala se na Křečku, kterou Scar před chvílí vyčaroval. Alastorovi se zalíbila a zdálo se, že se rozhodl o ní zjistit více. ,,Křeče jsou taková bolest... většinou v bříšku. Svírá ti to žaludek a moc se nemůžeš hýbat, protože jsi... v křeči," odpověděla synovi, zbytek nevěděla, jelikož to byly informace, které mu musel poskytnout Scar. Jí by jistě taky zajímaly.
Otočila se na příchozí. ,,Jak řekl Scar, Thio, Wissfeohu můžete si vybrat své přezdívky a oficiálně vás pasujeme na Bety, až se rozhodnete. Nemusíte hned," kývla dvěma vlkům a pak se rozhlédla. Samael, Amygdala, Amon, Alastor byli tady, ale Cain s Astaroth a s Lilith v závěsu dělali skopičiny u srázu.
,,Bože, Astaroth zase postrádá sebezáchovu. pohlídáš mi zbytek, musím zabránit sebevraždě potencionálního materiálu," hukla na Scara nečekajíc na odpověď, běžela k Cainovi a Astaroth, kteří hazardovali se životy. Zaslechla jejich rozhovor o křídlech.
,,Žádné skákání! Mazejte zpátky, ať na vás vidím. Křídla vám skokem nenarostou, akorát se zabijete," houkla na ně, to už byla u nich a brala Caina za kožich do zubů.

Když Scar začal mluvit o Iridanovi, zrzava vlčice přikývla. ,,Je to docela dost možné. Zarsousím ho sama," dodala ještě nakonec. Doufala, že nikdo z Chaosu jí nevezme její povinnost zabít vlastní dítě. Ač se to dělalo těžko, Allavanté na to byla připravená. Cítila jisté selhání, zároveň si její syn vybral svůj osud a půjde příkladem, že Chaos opravdu nelaškuje. Nikdo Chaos neopustí. Nikdy. ,,Takže je možné že nezběhl. Jen ho něco přemístilo. Jako kdysi mě," Zrzka se odmlčela a zadívala se na nebe plně hvězd. Vítr se zvedl. Foukalo hodně, bylo chladno. ,,Pokud se objeví, najdu ho. A pokud se potvrdí naše obavy, sama ho zabiju." Nic víc asi Scar vědět nepotřeboval. Měl by věřit matce, že zabije své dítě? Kdyby to asi byl někdo jiný než Allavante, jistě by jí nevěřil. Ona ale umělá oddělit povinnost od mateřství. ,,Snažíme se neudělat stejnou chybu." Byla to horký pocit, zvláštní pachuť v ústech.
Zrzka se otočila na Callida. Ten se stále "bavil" se Samaelem. Zrzava se musela lehce ušklíbnout. Na odpověď mu kývla.
Faust jak se zdá zase odpálkoval matku. Nedivila se mu, ale musela se vnitřně uchechtnout. Otočila se zpět na Scara. Zrovna ukazoval nějakou kytku. ,,Plazivec, říkáš.... to si zapamatuju." Měla sice Alduina, ale tohle se mohlo hodit. Vlčice rostlinu zkoumala pohledem, pak si na ni šahla. Rozkousat, nanést, brnkačka.
Jeho slova jí překvapila. ,,Tania, no ano. A očividně i vyhrála." Zrovna ukončili souboj dole. Dobrá partie. Scar si uměl vybrat. ,,Věř mi, k plození ti stačí jen dobře zasunout, nemusíš se kamarádit nebo... být její partner, nebo se vázat. Můžeš si užívat dál a splodit třeba i víc generací s vícero samicemi, hm? Vy samci to máte jednoduchý". Poslední věta byla spíš stěžování, porod bolel a ona se ještě zcela nezotavila.
,,Ano, ti tři si to zaslouží. Řekněme jim to až dojdou zpět," kývla Avanté.

Callid přišel na Vyhlídku. Její oči zasměřovaly k zjizvenému vlku a ústa se jí roztáhla do širokého úsměvu. ,,Dobrá práce, na nováčka. Ale trochu tě zřídila," pronesla směrem k němu a poté se zase otočila na Scara. Ten se moc k žádné konverzaci neměl, ale ona jej stejně ještě hodlala otravovat. ,,Měl by sis také nějaké pořídit, mm? Nebo jsi snad na samečky?" Nadzvedla obočí a na tváři měla pobavený výraz. Pravda byla, že oni byli poslední alfy a Chaos zdědí jejich děti a děti Angela. Dereck to zabalil dřív než se rozmnožil a Scar zatím děti neměl. Což o to, jen ona měla nyní na krku sedm dětí, která potřebovala další partnery na rozmnožení a moc mláďat se v Chaosu zatím nenarodilo. Navíc, byla by škoda, kdyby Scarova linie vymřela, no ne? ,,Máš ještě nějaké novinky nebo informace? Dlouho jsme se obecně neviděli," zabručela a zadívala se kolem.¨
Tania a Thia také sešly k boji, netrvalo to dlouho a zvuky jejich souboje se roznášely jezerem. Vlčice je sledovala se zájmem, sem tam se podívala i směrem k Wissovi a Zeiranovi, kteří bojovali na Lukách. Šlo tam hůře vidět, ale zvuky boje slyšela perfektně.

Lilith opět zkoušela zvučné r, které jí dělalo problém. Matka jí pochválila, když se jí to povedlo dobře vyslovit. Poté se pustila do boje s Cainem. Zrzka je po očku sledovala, ale dále seděla vedle Scara. Čekala až přijde Alduin, byli s Artume docela dlouho pryč. Možná by mohla ukázat vlčatům lov? Mohli by už zkusit maso. Možná později... až si promluví se Scarem. Viděla poté Samaela, jak provokoval Callida, který se po něm trochu ohnal. Aspoň ho vyškolí.

Díky moc za akci :>
15 bodů využiju na 30% slevu do obchudku
5 na mincí a 3 na Rubín:>

Zapsáno

Aooj, nebudu to nějak natahovat o velké prosby. Budu ráda za zvážení povolení 5tého charakteru! Na MG jsem už... dinosaurus, takže tuto podmínku splňuji.
Aktivní jsem teď myslím docela hodně a rozhodně nechci přestávat, moje poslední pauza byla protože celý Mois měl pauzu, jinak si myslím že jsem do té doby docela hrála a nyní po rozběhnutí starých kolejí jsem zase také aktivní. :> Na jarní konkurz jsem se nahlásila, jelikož bych neměla asi po takové době šanci, takže to zkouším teď :>

• na prvním charakteru cca 250 postů - Mám asi 370 herních na Ávě (410, ale nejsou všechny herní)
• na druhém cca 150 postů - Měnila jsem Raashe za Ezkyla, na Ezkylovi mám 29 postů, na Raashovi bylo něco málo přes 170?
• na třetím alespoň cca 50 postů - Na Thyře mám 64
• na čtvrtém alespoň cca 30 post - Na Yrianovi mám 77 a pořádně ho rozjíždím :>

Splňuji vše, až na toho Ezkyla, ale jak říkám, Měnila jsem char a doženu to jistě v postované , wink wink!

Co se týče 5 Charu, přivedu Camiyu, sestru Ushari a posílím Namareyskou smečku. :>

Schváleno

Artume, Alduin

Když jí Artume kývla, jen se uchechtla a nechala ji, aby se bavila s otcem. Poté společně s Alduinem odešli. Zaslechla jen něco o jejich rodovém jméně a tak je oba nechala, aby si řekli svoje. Ona se mezitím postará o vlčata a navíc, musela sledovat zbytek zápasů. Těšila se na Zeirana i Wisse. Wiss měl ještě něco s její dcerou, ale s tím že už byli na odchodu, se nedočkali žádného dramatu. Škoda.

Lilith, Alastor, další vlčata

Lilith sledovala souboje, zrzka jí jen hlídala, aby nespadla z útesu. Když si procvičovala jéna, moc jí nešlo r. ,,R, Lilith... Yefrei, Artume," dávala důraz na R ve slově, aby se její dítě brzy naučilo přelámat to přes jazyk. ,,Ano, všichni jsou našii, všichni k nám patří," kývla směrem ke dceři a pousmála se, svým způsobem. Těžko říci, jestli patří "k nám" nebo "nám". Lilith poté šla vyzvat své sourozence.
Alastor se představil jako Stars. Nechala ho při tom. Poté se ptal na dar bohů. ,,Bohy neuvidíte jen tak. A dar od nich lze asi získat jen těžko, váš otec dostal křídla až po takové době. Kdo ví jak přesně to bylo, musíte se zeptat jeho, nebo dalších okřídlených," uzavřela to jejich matka. ,,To je plášť. Ten asi také dostal, nebo koupil u Wua, netuším," konstatovala zrzka.

Ayshi
Ayshi objasnila, že její dcera už nežije. Hlídač sic řekla, že je nezvěstná... možná opravdu zemřela. Nebo byla mimo ostrovy, těžko říci. O Allavanté si také mysleli, že je mrtvá, když ji odnesl vír. Mlaskla. Škoda dobrých členů. Pak převedla řeč opět k aréně.
,,Neboj, budeš k tomu mít ještě spousty jiných příležitostí. A Aréna jistě ještě někdy bude." Zrzavá už se na toto téma nechtěla víc bavit, věc považovala za uzavřenou. Vlčice jí může ukázat svou sílu třeba při páchání Chaosu, když už byli u toho.

Ayshi, Amygdala

Když Artume odešla, Amygdala zůstala stát, Ayshi jí poté uvěznila za trest liánami. Zrzka po ní střelila pohledem a lehce zavrčela, zvlášt když vlčice utrousila poznámku o výchově..,,Je to ještě děcko a hraje si. Což bys možná věděla, kdyby ses o ta svá zajímala," štěkla po ní zrzavá a nespokojeně mlaskla. Byla na ní vysazená víc než na jiné? Určitě. Mezi vlčicemi panovala zlá krev asi od počátku. Zrzka sledovala svou dceru. ,,Jsi v pořádku, Amygdalo?" Sledovala dceřinu kamennou tvář. Kdo ví, co jí v hlavičce šrotovalo.

Scar, Hlídač

Na Vyhlídku se dostavil Scar, vyzval Hlídač, aby šla dohlédnout na další zápas, ta se toho s nadšením ujala. Asi nikdy neviděla tuhle vlčici tak zapálenou. Ale ano, šlo přeci o boj.
Zrzka mu věnovala úšklebek a pokývnutí na pozdrav, když se posadil vedle. ,,To jsem ráda, snad brzy i mladí překvapí. Sic mají ještě trochu času... Artume i Dallius jsou už opravdu hodnotnými členy Chaosu," přikývla zrzka. ,,Všimla jsem si. Hlídač vypadala velmi nadšená," odpověděla mu s úšklebkem. Uslyšela Yefreiovo další a Scar poslal vlčice dolů k jezeru. ,,Je jich sedm. Nejmladší je támhle Amygdala, Lilith, Astaroth, pak ze samců Amon, Samael, Alastor a Cain. Každý z nich je už ted jedinečný. Ale Cain s Alastorem a Samaelem se docela dost vyvedli, jsou to silní bojovníci. A Astaroth nemá moc pudu sebezáchovy, což se ais taky hodí," uchechtla se Allavante.