Příspěvky uživatele

< návrat zpět

-> Tiché útočiště.

Allavante konečně po úmorném porodu vylezla na světlo. Byli to už pár týdnů od doby, kdy se mláďata narodila. Dala si na čas, chvíli ještě pobyla v úkrytu s Dalliusem. Artume odešla o pár desítek minut dříve. Zrzku hned trefil do nosu dusný vzduch a s ním i vůně železa. Ušklíbla se a zaostřila, světlo jí totiž na chvíli oslepilo.
Nedaleko úkrytu viděla svou dceru a další neznámou vlcici. Jejich konverzace rychle vyústila ve rvačku. Avanté to se zájmem sledovala. Posadila se opodál a sledovala, jak jsou dvě vlčice zapálené pro boj. Zdálo se, že to vyprovokovala ta druhá, což zrzka považovala za komické. Nepřišla jí silná, ale kuráž měla. Trochu jí připomněla Ayshi. Té také Avanté málem se Scarem a Derekem vypíchla oči, pak jí přijali do Chaosu. Sladké staré časy.
Artume měla, jak se zdálo, navrch. A to ještě neukázala plnou sílu a magii. ,,Přestaňte si hrát, " zahučela zrzka. ,,Co to tady máme, hm? Že by večeře?" Avanté už byla u nich a se zuby venku se dívala na neznámou vlčici. Viděla v ní trochu potenciál, alespoň dle toho, že zrovna vylezla z moře a byla ještě nadšená se rvát

,,No, k dispozici ano, ale kdo ví, na jak dlouho," zašklebila se Avanté a máchla ocasem. ,,Mám radost, že ctíš své Společenství a hodláš přivést dar v podobě další posily. Jsem na tebe pyšná," odvětila jí zrzka a ušklíbla se. ,,Obvzášť tvá magie Chaos jistojistě posílí tak, jako nikdá," zazubila se zrzka.
,,Určitě, to je dobrý nápad. Myslím, že už jsou připraveni čelit venkovním hrozbám." Mlaskla zrzka a podívala se na malé vlčata, která už nebyla tak malá, už pomalu objevovala a měla zájem jít ven.
V té chvíli došel i Dallius. Artume na něj reagovala dosti odměřeně, až naštvaně. Zrzka nadzvedla obočí, ale neřekla nic. Asi něco měli mezi sebou, Avanté to bylo jedno, zase se nutně milovat nemuseli, stačilo, jak spolu budou vycházet. ,,Ráda tě vidím, synku. No, veselká kupa... spíš jen kupa piraní," zazubila se jejich matka a vstala. ,,Zrovna jdeme ven. Přidáš se?" Mrkla na něj a pak štěkla na vlčata, aby následovala mléčný bar.

.> zátoka

Jméno vlka: Avanté
Počet postů: 5
Postavení:alfa
Aktivita pro smečku: porodila nové posily
Krátké shrnutí (i rychlohry): Odchod ze srazu, porod a pak starání se o vlčata, pokec s Artume a utužování rodinných vztahů, also plotting pro Chaos

Amygdala, jak se zdálo, byla převelice chytrá. I ostatní vlčata s Artume interagovala, ale zdálo se, že Amygdala jako by chápala, že je to jejich velká sestra. Allavanté soudila dle pohledu, který její starší dceři věnovala. I zbytek vlčat nyní začal dorážet na Artume, hlavně tedy Cain, kterého t po chvíli přestalo bavt a šel otravovat jeho matku. Allavanté se nechávala ožužlávat a obtěžovat svým synkem, ale nechala ho také, aby spadnul. Pak se najedl a usnul. ,,I Alastor, jak se zdá, chápe, že jsi velká sestra," soudila dle zkoumavého pohledu malého vlka.
,,Magie asi přímo ne," odmlčela se Allavanté. ,,Ale když jsem byla těhotná s tvým vrhem, dostala jsem nabídku od démona, kterou nešlo odmítnout. Sílu pro můj vrh, nebo spíše, pro tebe." Zrzka si prohlédla své děti. Některé měly element ohně, jiné vody. Nic víc se u nich nevyskytovalo. Artume měla oči krvavě rudé. ,,V naší rodině bylo vždy početně vlčat ve vrhu, proto soudím, že první vrh byl ovlivněn démonem. Říkám, možná si díky své magii pár sourozenců v břiše pozřela." Ušklíbla se. ,,Je to ale jen teorie," mlaskla zrzka. ,,Víc o tom elementu nevím. Jen, že za něj byla cena. Tu už jsem asi zaplatila. No a také, že je to neobyčejná síla," ušklíbla se zrzavá vlčice.
Když Artume pronesla, že by chtěla vlastní potomstvo, zrzka se usmála, no, svým typickým způsobem. ,,Budu babička?" Trochu se uchechtla. ,,A už máš nějakého dárce? Angelovi synové by nebyli k zahození, pokud tě zajímá názor tvé matky. Dereck ani Scar vlastně žádné děti neměli, takže jsou ve hře tihle, synové alfy, nebo pak nějaká schopná Beta..." mlaskla zrzka a ušklíbla se. ,,Navíc vypadáš, že si to testování schopností malých sourozenců užíváš."

Alduin chvilkami spal, jindy k němu sem tam přilezlo vlče hledat struk, nebo se zahřát. Společně celé dny pečovali a váleli se, Allavanté hlavně krmila, oblizovala nebo sledovala, jak se vlčata osobnostně projevují.
Do toho malého stereotypu vnikla Artume. ,,Rádi tě vidíme," pronesla s úšklebkem. Vnitřně byla ráda, že se starší sestra zajímala o své mladší sourozence. Dá jim aspoň trochu nějakou školu. Než stačila odpovědět na jméno bílé, Alduin se už probral a převzal to za ní. ,,Je jich hodně, na to, že je to druhý vrh. Řekla bych, že tvá magie krve v prvním vrhu ovlivnila počet sourozenců, jinak by vás možná také bylo více. Možná si jich ještě v břiše i pár sežrala, kdo ví," zazubila se na svou dceru a mávla ocasem. ,,Zdá se, že otcova bílá nějak převládla v jejím kožichu," pronesla tak mimoděk, když viděla, jak ji Artume zkoumá. Pak ji vzala do tlamy a odnesla. Avanté nehla ani brvou. Pravděpodobně by nehla ani brvou, kdyby ji Artume zabila z rozmaru. Tedy, asi by nebyla ráda ze ztráty potenciálu, který Amygdala měla.
Alduin se rozhodl jít načerpat nové schopnosti a pak upravit úkryt. ,,To je dobrý nápad. Je nás tady jako smetí a pokud se naše rodina třeba v budoucnu ještě nějak rozroste, už se tu nevlezeme," pronesla jen tak mimoděk, doufala také, že její děti brzy zapustí kořeny. ,,Jen běž, brzy se vrať." Pak Alduin odešel.
,,Ten největší je Cain. Je také prvorozený a řekla bych, že to bude skvělý bojovník Chaosu. Vyprovokoval i tuhle rvačku," zazubila se zrzka a sledovala mládež, jak se mlátí. Pak ukázala hlavou na vlče, co se válelo s Cainem. ,,To je Alastor. A teď se k nim přidal i Samael," Představila jí vlčky v chomoutu bitky. ,,Tadyten je Amon, poslední samec. Nedávali jsme mu moc šanci na přežití, ale vypadá to, že už nabírá síly." Kývla směrem k vlčkovi, který se zatím jen tiskl u ní. Astaroth taky pouze hodovala u struku a Lilith matku sledovala jako obrázek, zkoumala, zdálo se, že dokonce měla i její úsměv. Pak se zapojila do interakce se sourozenci. Allavanté sledovala Amygdalu, jak si poradí s tím, že jí její starší sestra vzala od sourozenců.
,,Byl to náročnější porod. Ale žádný z nich, jak se zdá, nemá magii krve jako ty. Jsi asi jedná a vlastně nejspíše nejvýjimečnější z naší rodiny," podívala se na Artume vážně. ,,Máš vlastně z části krev démona. Tvé narození a mé těhotenství bylo předtím ovlivněno jistými silami. Jak se zdá, já tu magii dál už předat nemohu. Chvíli jsem doufala, že možná ano, ale u žádného z vlčat se neprojevilo nic. Jen oheň a voda. Nejspíše jen ty můžeš." Allavanté jí odhalila původ její magie.

,,No, je peklo a peklo. Ale máš pravdu," ušklíbla se a myšlenkou se vrátila tam, do temnoty. Ne že by jí to nějak rozhodilo. Víckrát už to ale nedopustí. ,,Ano, Společenstvo Chaosu bude silnější, než kdy dříve. Až vyrostou, budou plenit." Zrzka spokojeně sledovala své malé bojovníky, jak se snaží probít si cestu k mléku. Alduin vzal nejmenšího vlka z vrhu a udělal mu místo. Avanté na to nic neřekla, pouze jen sledovala, jak malé vlče začalo pít. ,,Amon, nezní špatně," mlaskla Avanté a drkla do drobečka, který již nabíral síly. ,,Bylo by škoda, kdyby tolik bolesti přišlo vniveč. Snad to zvládne." Sledovala jeho pohyby a poté to, jak spokojeně usnul. ,,Vypadá čilejší, než když se narodil. Myslím, že nakonec doroste i své bratry a sestry," ušklíbla se na něj.
,,To je dobrá zpráva. Myslím, že s trochou cviku brzy poletíš bez zastávek," kývla na něj.
Čas v jeskyni běžel rychle. Avanté většinu dne spala, nebo se povalovala s mláďaty. ,,hele, oči už se jim pomalu otvírají," a opravdu, vlčata už pomalu začínala vidět. Minimálně světlo a tmu již jistě zvládla rozeznat. Pomalu se batolila za strukem, sem tam je Avanté musela přenést. ,,Amygdala vypadá, že nebude tak akční... zato samci pořád akčně sourozence odstrkují. Jsem zvědavá, jací budou, až povyrostou." Amygdala se jí zdála trochu zvláštní svým chováním, ale Avanté to nebrala nijak zvlášť, nemyslela, že by to bylo něco, s čím by nemohla žít.

Když Alduin promluvil uprostřed porodu, ani ho skoro neslyšela. Otočila se na něj až posléze, když bylo po všem. ,,Ano, jsou silní. Mmm, donesl jsi jídlo?" Nadzvedla obočí. Když jí ho podal, pohlédla na něj snad i s vděkem a pustila se do jídla. Netrvalo dlouho a měla kus snězený. ,,Samozřejmě že jsem si to zasloužila, dostat ven tuhle sedmičku bylo docela peklo," ušklíbla se na něj, nemyslela to ale zle či vyčítavě. ,,Další ale už nechci. Nebo zařídím, aby si je porodil ty," zahuhňala s úšklebkem.,,Dala jsem jim ta jména, cos vybral." Pronesla hrdě a oblízla všechna svá vlčata. Nad tím, že budou dělat Chaos v Chaosu se zasmála - takovým tím svým typickým smíchem. ,,Je pravda, že možná ten Chaos převálcují. Čekala jsem jich méně. Ale aspoň máme nyní opravdu malou armádu," zasmála se tomu zrzka. ,,Cain, Alastor, Samael, Astaroth, Lilith a Amygdala... mají pěkná jména, ne? A to malé Bezejmenné.. uvidíme, možná v následujících dnech nabere sílu. Nebo ne," bylo jí to vlastně i trochu jedno, razila heslo, že silnější přežijí. ,,Byla by ho škoda. Ale víš jak to bývá - silnější vždy pohltí ta slabší," ,,Je dobře, že jsi to stihnul. Letěl jsi?" Nadzvedla obočí.

-> Křišťálové jezero
POROD

Ocitla se doma. Rychle se položila na zem, protože se jí z teleportu udělalo víc než nevolno. Nakrčila se a trochu si ublinkla. ,,Zasrané teleportování," mlaskla. Naštěstí lahvička už byla prázdná a víckrát se použít nedala. Zrzka to ani nechtěla pokoušet. Vlčata v břiše se hýbala a kopala. ,,Bude vás hodně, maličcí. Bude vás tolik, že Chaos pohltíte svou úžasností," uchechtla se a podívala se směrem k východu. Alduin by tu měl být brzy, nebo porod promešká.
Zanedlouho jí začaly první kontrakce a odešla plodová voda. ,,Nepamatuju se, že by to bylo takhle náročný," zabručela, vstala a jala se chodit, to jí pomáhalo. Kontrakce se stupňovaly a ona už nedokázala ani chodit. Ani si nevšimla, zda Alduin přišel. Položila se na zem a začala tlačit.
První se narodil silný a statný malý vlček. Byl jí neskutečně podobný, trochu jí připomínal její vlastní matku, aspoň tedy zbarvením. Vrátily se ji s ním zvláštní vzpomínky. ,,Budeš Cain," rozhodla se a při tom prožila další kontrakci. Druhý se narodil taky samec, moc pěkný, taky měl její barvy, ale tak trochu jinak. ,,Tvůj otec vybral jméno Alastor. To by na tebe mohlo sedět, mladíku," položila vlče ke struku, stejně jako Caina. Mezitím se narodil třetí vlček. ,,Zase samec, ha?" Ne že by jí to mrzelo. Cítila, že dceru jistě bude mít. ,,Co kdyby ses jmenoval Samael, hm?..." Samael se podobal i na otce, aspoń bílou barvou.
Chvíli byl klid. Poté se narodila vlčice. ,,Konečně. Sice vypadáš spíš jako tvůj otec, ale to nevadí. Jsi krásná a budeš jistě silná, Astaroth..." A hned po Astaroth se narodilo malé vlčátko. Možná nakonec bude nejsilnější...nebo mrtvé. ,,Ty nevypadáš, že by ses dožilo rána. Chmm... pij, maličký. Uvidíme zítra." Hned vzápětí se narodily dvě vlčice, hned za sebou. ,,Společně, jako dvojčata. Podobné si moc nejste. Ale jste obě krásné a cítím z vás sílu. Ty budeš Lilith. A ty Amygdala," rozdělila vlčicím jména a přiložila si je k struku.

-Použití Vlkozmizu

Nic moc se nedělo. Chvíli hleděla na Scara, zda se k něčemu bude mít, ale nevypadalo to tak. ,,Měl by sis taky někoho najít," broukla směrem k němu. ,,Zajímavých vlčic je tu víc než dost," ušklíbla se s pohledem na Taniu, ta jí zaujala.
Ani jí nepřišlo, že se sraz a cesta na něj tak protáhly. Vlčata už jí kopala v břiše. A měla takové neblahé tušení, že brzy budou na světě. ,,No nic, jestli mne omluvíš, brachu, myslím, že nová Chaosská posila chce na svět," kývla na Scara a zazubila se. ,,Necháme tu novinku až po tom, co porodím. přijdu se vám tady s malými brzy ukázat. Nebo nás navštiv v úkrytu," mrkla na něj a mávla ocasem.
Otočila se pak ke svému choti. ,,Myslím, že už je čas. Počkám tě v úkrytu. Klidně si ještě vyřiď své, myslím, že to chvilku zabere," uchechtla se jemně a poté vytáhla lahvičku s tekutinou co měla u sebe. Získala jí poměrně dávno, ale věděla, že je to teleport.

-> Tiché útočiště

Allavanté sledovala přítomné. První se představil Wiss, o kterém už nějaké ponětí měla a snad se už i párkrát viděli.
Představila se i vlčice Tania, která Allavanté zaujala svým vzhledem. Možná by se s ní i dala do řeči, kdyby na to byl někdy čas.
Poznala i Corinne, o které jí vyprávěl Alduin v jeskyni. byla by skvělou partií pro Dalliuse. Prý. Dokonce jej i pozdravila. Avanté se sama pro sebe jen lišácky ušklíbla a věnovala pohled Alduinovi.
,,Já jsem Allavanté," představila se, ač teda doufala, že většina z nich už jí alespoň z vyprávění Scara či jiných. ,,Většina z vás mě ale zná pod jménem Usměvavá. Jsem alfou Chaosu," pronesla hrdým hlasem, sebevědomé vystupování jí samozřejmě nechybělo.
Podívala se na Scara, když jí pozdravil a ušklíbla se. ,,Nápodobně," mrkla na něj.
Když Scar kulantně zmínil arénu, Allavanté se zazubila. ,,Ano, máme takovou malou novinku... kterou bychom vlastně mohli uspořádat hned po srazu. možná to i trochu utuží zdejší sebranku," uchechtla se.

-> Vyhlídka

Scházeli z vyhlídky. Po cestě je ještě potkala jejich dcera, která kolem nich proběhla a šla napřed. ,,Horlivé mládí, hm?" Ušklíbla se Allavanté a dala si na čas. Byla alfa Chaosu, mohla si přijít, kdy chtěla, ne? Navíc, došli asi přesně včas, Scar začal se svou řečí, v tu chvíli se zjevili i oni s Alduinem. Iridana neviděli, ale svou dceru a syna Dalliuse zahlédli hned nedaleko. Zrzka vešla mezi ostatní vlky, všem jen přikývla. ,,Dorazili jsme. Po cestě jsme měli... menší zdržení," ušklíbla se na svého partnera a zařadila se ke svým dětem. Ještě jednou uznale pokývala na svého syna, jelikož se stal Betou. ,,No, když jsme u těch novinek," mlaskla a popošla trochu dopředu. ,,S Alduinem jsme se rozhodli opět rozšířit naše řady a přivést na svět další adepty Chaosu. Myslím, že se jich brzy dočkáte," kývla ještě na Scara, doufala, že tuto novinu přijme s radostí. Měli by se ještě s ostatními pobavit o té aréně. Allavanté si představovala, že by ji mohli už konečně zahájít, ideálně dříve, než přivede na svět malá vlčata

-> Na vyhlídce, přes Ostříž, Severní hory

,,Je pravda, že naposledy jsme se viděli jen s částí Chaosu, při tom lovu na vetřelce v tom lese nedaleko," kývla hlavou daným směrem a zadívala se na nebe. Už se stmívalo, foukal lehký vánek a Avanté do nosu trefil pach pylu a kytek. ,,Jsem zvědavá, jestli se za tu dobu společenstvo rozrostlo trochu více," ušklíbla se. O Iridanovi už se moc bavit nechtěla, jen s mlasknutím přikývla na slova svého druha. ,,Hm... jo, to máš pravdu. Mohli bychom Dalliuse trochu do výběru partnerky popostrčit. A naši drahou dceru taky. Zvlášť s její magií.." Ušklíbla se zrzka a mávla ocasem.
,,To se mi líbí, ta jména. Doufám, že teď bude více dcer, abychom to třeba vyvážili," zazubila se zrzka. Sice, svou věrnou kopii už měla a tou byla jejich první, ale doufala, že by se mohlo jí podobných vlčat urodit více.
Když se její partner rozhodl křídla použít, sledovala to s obdivem a jistou závistí. Ale svým způsobem mu to samozřejmě přála. Chvíli plachtil a potom se opodál sesunul na zem. Avanté k němu došla a jen pokývala. ,,Na první pokus to nebylo nejhorší," ušklíbla se na něj a pokračovali v cestě.
-> Křišťálové jezero

-> Sněžné tesáky, přes Červenou louku a Nejvyšší horu

,,To je pravda, možná nám Scar zase představí nějaké nové členy," přemýšlela nahlas a pohupovala ocasem. ,,To doufám, mohl by tam být... alespoň bychom si s ním vše vyjasnili. Pokud kvůli té vlčici nezběhl," zabrblala zrzka. ,,Jo, to máš asi pravdu. Už by se ten stařík mohl taky rozrůst, ať mají naše vlčata s kým tvořit páry. Bylo by to logické, aby se děti alf braly mezi sbeou, ne?" Naklonila hlavu s úsklebkem. Když bylo po tom, Avanté byla spokojená. Po chvilce mazlení ale museli dál. Allavante prošla portálem a její druh byl hned za ní. Bylo to vždy trochu zvláštní, tohleto cestování.
Červená louka byla krásná jako vždy. Prošli jí poměrně rychle. ,,Taky jsem zvědavá. Kolik jich bude, a... už jsi přemýšlel nad nějakými jmény? Něco, c o by se ti líbilo?" Nadhodila, aby konverzace nestála. ,,Mohl bys zkusit ta křídla," navrhla navíc s úsměvem - tím jejím.

-> Na vyhlídce - přes Ostříž, Severní hory

-> Zlaťák, přes Baštu a Zubří pláň

Allavanté se ještě otočila na své dítě a svého bratra a potom beze slova zmizela. Alduin jí následoval, pokračovala přes Baštu. ,,Zajímalo by mě, co nám Scar chce," mlaskla zrzka netečně a ladným krokem pokračovala dále. Všimla si veselého Alduinova ocasu a zasmála se. ,,Možná je někde zase nějaký problém. Viděli jsme se vlastně celkem nedávno. Ale to by asi nesvolával celé Společenstvo. Nu, uvidíme," zazubila se vlčice. ,,Jsi připraven? Já myslím, že už to přišlo. Že je čas. Scarovi to oznámíme, jak bude po všem. Nemyslím, že by ho to jinak nějak extra zajímalo," ušklíbla se Alfa Chaosu a jala se najít nějakou jeskyni.
Byli už ve Sněžných tesácích, cestování jim zabralo docela chvíli.
,,Co tady?" Kývla k místu, kde viděla, že je malá jeskyňka, zakrytá křovím. Asi bylo jedno, kde se to stane, byli oba v náladě a byl čas. Zaplula do jeskyně, počkala na Alduina a oba se oddali tomu, co tak dobře znali.
A bylo zaděláno.
Posléze, když si na chvíli odpočali, vydali se zase na cestu. ,,Neměli bychom se zdržovat, Scar nebude rád," zazubila se a vběhla do portálu.

-> Rokle, přes Červenou louku a Nejvyšší horu

,,Ano, rádi tě uvidíme, až se mláďata narodí. Mělo by to být... tuším, za pár měsíců. Moc dlouho čekat nebudeš. Zavyju, až se tak stane," pronesla ještě dodatek, cítila, že říje se blíží a jistě to cítil i Alduin. Otočila se na Waleana. ,,Tebe taky ráda znovu někdy potkám. Klidně se můžeš taky přijít podívat na své synovce a neteře. Budeš jich mít po ostrovech dost," ušklíbla se na bratra - že by věkem měkla? Spíše před bratrem vždy hrála milou vlčici. A v hloubi duše jí ho možná bylo trochu líto. Mohl mít lepší potenciál, nebýt jejího bratra Farha a týrání, co Waleanovi způsoboval.
Na přízviska jen pokývala hlavou. ,,Rozmysli si to a potom otci řekni, jak ses rozhodla," kývla na ni Allavanté. Pak uslyšela zavytí. ,,To je Scar... zdá se, že svolává Společenstvo. Musím jít. Ale uvidíme se," mlaskla a podívala se na oba. Beze slova se otočila, měli splněno, co chtěli vyřídit. Koukla na Alduina po očku a ušklíbla se. Byl čas.

Rychlé cestování-
Sněžné tesáky, přes Baštu a Zubří pláň.