Příspěvky uživatele

< návrat zpět

úkryt Zlaté (přes Zlatý les) >>>

Je chyba na mé straně? Co dělám špatně? Přemýšlela Aly při chůzi mezi zlatými stromy. Sama si nemyslela, že by byla tak špatná, že by nebylo možné najít si někoho, kdo by ji stál po boku a nejen ji podporoval, ale i chápal, proč dělá některé věci tak jak je dělá. A právě Rhaaxin se zdál být ten, kdo ji rozuměl. Tak proč zmizel? Jako by si s jejími city nehezky pohrával nějaký místní bůh, nebo co. Ona přeci chtěla dobro pro smečku a co. Smečka to neviděla. Co když to nevidí ani otec? Co když není rád, že jsme my starší tady? Zavrtěla hlavou. Tyhle myšlenky byly až příliš pesimistické a nelíbily se ji.
Hrdě vypjala hruď a odmítla, aby ji zlé myšlenky pohltily. Raději se zaměřila na něco užitečnějšího. Teba obhlédnutí toho, zda se v okolí nepohybují nebezpeční vlci. To už opustila les a do nosu ji udeřil slaný pach moře.

Spala dlouho. Však po té nemoci to bylo třeba, aby se její tělo zregenerovalo a nyní už ji chybělo ku správnému prospívání už jenom dobré jídlo. Když se Aly probudila, cítila se již odpočatá tak akorát. Zvedla hlavu a podívala se po doupěti. Nikde neviděla Rhaaxe, což ji trochu zamrzelo. No, dobrá, zamrzelo ji to mnohem víc. To byli snad bleskoví bratři všichni stejní? Poblázní vlčici hlavu a pak zmizí?
Zvedla se, protáhla a s dlouhým povzdychem se vydala ven z úkrytu. Bylo na čase, aby protáhla tlapky, doplnila živiny do těla a také se napila. Všechny tyto potřeby byly nutné. Nemohla přeci jen přežívat z ničeho.
V lese Alyanna vyhledala potůček a z něj se pořádně napila. Potom se vydala k zátoce trochu rozjímat nad svou citovou situací.

>>> Tichá zátoka

(Duben)
Jméno vlka: Alyanna
Počet postů: 1
Postavení: Gamma
Povýšení: xxx
Funkce: Bojovník
Aktivita pro smečku: xxx
Krátké shrnutí (i rychlohry): odebrala se nabrat sil po nemoci do úkrytu v naději, že si popovídá s Rhaaxem.

Území >>>

Aly se dostala do úkrytu a cítila se hodně unavená. Aby také ne. Po té nemoci si pořádně ještě nezdřímla a cítila, že spánek potřebuje jako sůl. Ano. Chtěla si také povídat s Rhaaxem. Venku ji byla zima i když normálně by ji zima ani nebyla. Možná na ni něco lezlo, nebo ji organismus chtěl jasně říci, že si má dát pauzu. Nechala se proto vést až do rodné nory. Oušky stříhala dozadu, jestli jde Rhaax za ní. Konec konců, to přece byl jeho nápad, že si trochu odpočinou a při té příležitosti si popovídají. Jak moc se Aly na povídání těšila. Cítila se jako malá holka. Jako pubertální vlče. Byl to podivně zvláštní pocit. Ale co měla dělat? Jak se s tím vypořádat?
V doupěti si našla místo a sledovala, kdy už dorazí Rhaax. Dívala se tak dlouho na vstup, až ji z toho ztěžkla, nejdříve hlava, kterou si položila na tlapky, posléze i víčka a usnula.

(Březen)
Jméno vlka: Alyanna
Počet postů: 1
Postavení: Gamma
Povýšení: xxx
Funkce: Bojovník
Aktivita pro smečku: xxx
Krátké shrnutí (i rychlohry): klábosí(spíš neklábosí, pač Rhaax je dead) s Rhaaxinem.

Sledovala, jak Naxin odchází. Nevadilo by ji, kdyby zůstal. Skutečně ráda by poznala všechny členy smečky. Rozhovory druhých spíše neposlouchala. Momentálně ne. Bylo by sice skvělé mít naprostý přehled, ale kdo ví, o kolik víc by ji to posunulo za hranici normálnosti. Možná, by to bylo ještě horší. Zavrtěla lehce hlavou. Měla pocit, jako by ji měla až příliš těžkou a to už nemoc, dalo by se říci, že úspěšně, prodělala.
Kývla na otce a věnovala mu milý úsměv. Sillarei se odebrala kamsi pryč a odpovědnost za rudé květiny tak nepřevzala a ponechala tuto starost na bedrech béžového vlka s krásnými znaky. Aly přimhouřila oči. Takže její sestra je léčitelkou, hezké. Bylo dobře, že byl léčitel někdo z rodiny. Jediné, co ji zamrzelo, že se nepostarala o květiny, když tedy byla pro to určená. Inu, ne vždy se zadaří.
Pohlédla do tváře Rhaaxe: "Myslím, že odpočinek prospěje nám oběma a možnost konverzace zní velmi příjemně," tím dala najevo, že s radostí přijme jeho nabídku, aby si mohli popovídat. "Chceš pomoc s těmi květinami?" Očividně měl stále ještě záchvaty kašle, které ji už, naštěstí, netrápily.
Pomalu se rozešla s Rhaaxem k úkrytu, ale samozřejmě počkala, až i on se dá do pohybu. "Víš, že mi došlo, že je dobré znát nějaké základy léčitelství i když jsi bojovník a ne léčitel? Vždycky se hodí vědět, jak poskytnout první pomoc, protože ne vždy je léčitel na dohled." Třeba jako teď.

>>> Úkryt

(Únor)
Jméno vlka: Alyanna
Počet postů: 4
Postavení: Gamma
Povýšení: xxx
Funkce: Bojovník
Aktivita pro smečku: účast na smečkovém srazu.
Krátké shrnutí (i rychlohry): Na setkání smečky se dala do řeči s Rhaaxinem a jeho bratrem Naxinem.

Zdravím zlatí vlci, Alyanna si pro vás připravila neherní akci s názvem:

Vlčí klauni
Nakresli člena smečky jako klauna. Tedy v klaunském přestrojení. Ne svou postavu, ale postavu jiného hráče, aby to bylo zábavnější.

Budou 3 kategorie, můžeš splnit jen jednu nebo všechny tři, podle času a chuti či nápadů. V každé kategorii můžeš kreslit jiného nebo stejného vlka, ale vždy pouze jednoho na kategorii.

1 veselý klaun
2 smutný klaun
3 děsivý klaun

Speciální odměna pro vyobrazeného vlka na 1. místě - získá speciální předmět - kostým na jedno použití, kterým může rozveselit, rozesmutnit nebo vystrašit jednoho vlka dle kategorie v níž jeho postava vyhrála. Čili speciální předmět pro pobavení na jedno použití ve hře.

Účast 5 kšm
Za kategorii 5 kšm
Za hlasování 5 kšm

Čas na tvorbu máte od teď do 6.3.2023 13.3.2023 do půlnoci. Výtvory do soutěže posílejte do vzkazů Alyanně, děkuji a doufám, že si akci užijete.

Vaše Aly



~ V Y H O D N O C E N Í ~

Jistě jste zvědaví, možná je zvědavá jen jediná účastnice a nebo nejste zvědaví vůbec. Tak či tak, odměny vypadají takto:
10 KŠM - Barnat
5 KŠM - Iona
5 KŠM - Minkar

speciální předmět - kostým na jedno použití, kterým může rozveselit, rozesmutnit nebo vystrašit jednoho vlka ve hře.
kostým - veselý klaun - Alyanna
kostým - smutný klaun - Azrael
kostým - děsivý klaun - Aetas

Děkuji Barnatt za účast.

~ Rhaaxin a Naxin ~

Alyanna pohlédla na Rhaaxina a souhlasně se na něj usmála: "Ano, to je," být zase doma bylo vždycky moc fajn. Jen pro ni to bylo možná trochu jinak. Nebyla si těmi slovy tak jistá. Potvrdila je sice sebevědomě a nikdo nemohl pochybovat o tom, že je ve skutečnosti v protikladu toho co říká a toho co cítí. Netýkalo se to toho, co bylo jejím posláním a předsevzetím ku smečce, ale prostě toho, jak již bylo zmíněno na schůzi. Ne všichni se cítili dobře v této smečce i ona si připadala, jako by nezapadala do smečky správně. Snažila se. Tak moc se snažila, až to na ni zanechávalo následky, které však nedovolila jen tak někomu, aby dokázal odhalit. To prostě nedovolila.
Ku své smečce byla zcela loajální a nikdy by ji nezradila. Věděla, kam patří, no zároveň se na ni dívali jako na někoho, komu nechtěli porozumět a odsuzovali. Koho by to netrápilo? I když to nedávala najevo a chodila s hlavou vztyčenou, uvnitř to bolelo. Proto i neopodstatněné rozhořčení její mladší sestry ji zasáhlo.
"Také se chvíli zdržím," i tohle potvrdila. Stačilo ji být s někým, komu nevadí, kým je. S někým, kdo se na ni nedívá skrze předsudky. "Bude třeba lépe střežit hranice. Potlouká se zde až moc vlků, co sem nepatří," a to nikdo ze zde přítomných neměl ani ponětí, že chaosani se nejen, že promenádují po jejich lese, ale dokonce i po území smečky, jako by se nechumelilo. Kdyby to jenom tušili...!
Byla ochotná smečku bránit a tak uznale pohlédla na Rhaaxina. Zdálo se, že jeho magie je opět plně funkční, což ji těšilo. Bylo na něm znát, že je opět ve své kůži, leč možná trochu unavený tou chorobou. To se ale jistě rychle zpraví. Léčitel! Kolik je tady vlastně léčitelů?! Myslela si, že Mireldis. Ani nevěděla, že její sestra, která pro ni nyní neměla pochopení, je léčitelkou. "Mireldis tady byla, ale někam již odešla." oznámila Rhaaxovi. Vážně nevěděla, že Sillarei je léčitelka. Jak by mohla. "Myslím, že loni se na dráhu léčitele chtěl dát i Atray, ale nyní je to jinak." Byl jiný. Byl jiný jak loni, tak letos. Úplně se změnil.
Potom se podívala na druhého z bratrů, Naxina: "To nevadí, to se s časem poddá a máš pravdu, budeme se potkávat," povzbudivě mu potvrdila jeho slova. To, že si nepamatoval, to byla nejspíš nějaká specialita zlatých vlků, asi. Nebyl jediný a nejspíš ani nebude posledním, kdo si tímto procesem ztráty paměti projde. Ani ona sama přeci nebyla vyjimkou. Možná ji zůstalo jakési povědomí, ale nějak již ztrácela přehled, co přesně a kdy se stalo. Byla to snad nějaká skrytá nemoc? Co to mělo znamenat?
Naxin se rozhodl, že se půjde projít. Aly na něj kývla se slovy: "Ráda si s tebou někdy popovídám," chtěla mít dobré vztahy s bleskovými bratry. Chtěla mít dobré vztahy se všemi členy Zlaté smečky, jenomže to možná nebylo možné.

~ Naxin ~
Druhý vlk, který se nápadně podobal Rhaaxovi, pro kterého se možná mohlo zdát, že mu Aly nevěnuje pozornost, což však nebyla úplně pravda, jenom nechávala prostor, snad byla i lehce unavená putováním a čekáním na otce a také chtěla položit Rhaaxovi první otázky, které ji napadly, se představil. Ano, věděla o koho se jedná. A byla přesvědčená, že se s ním osobně ještě nesetkala, ale slyšela o něm od jeho bratrů.
Nyní na něj pohlédla a jemně se usmála. Ne moc ale ani ne málo. "Těší mě Naxine, já jsem Alyanna a poznala jsem Atroxe i Rhaaxina, ale tebe ještě ne." Ani netušila, kde je Atroxovi konec, neboť ho neviděla od války. Vubec netušila, kam se poděl ani jestli vůbec žije. Zmizel z povrchu Mois Grisského? Nyní měli Alyanna a Naxin příležitost tuto skutečnost, že se společně ještě neznají, změnit. Utužit vztahy mezi členy ve smečce, o čemž se před pár minutami zmiňovali vlci na schůzi, že by bylo dobré. Aby se vlci necítili ve smečce, jako by do ní nepatřili. Však kvůli tomu Tiara odešla, ne? Tak to zmínila, že ji přijde, že nezapadá. Bohužel tenhle pocit měla i sama Aly. Podivná situace se Sillarei ji v tom ještě více posílila. Aly se však nechtěla vzdávat. Nikdy se nevzdávala. Třeba si promluví se Sillarei, možná, ale ne teď.
"Atroxe jsem ale naposledy viděla ve válce s cizáky. To už je poměrně dlouhá doba." Nevěděla o něm nic. Dokonce k němu už ani nic necítila. A on k ní nejspíš také ne. Nevěděla, co k ní cítí. Tehdá to mohla být jen taková dětská láska, nejspíš. Ta vyprchala s časem. Teď Aly cítila něco nového. Mohlo se zdát vtipné, že zrovna k bratru Atroxe, ale takový už osud někdy bývá, že? Komediant. Aly to však nevadilo. Cítila, že s Rhaaxem má určité souznění. Chápal to, co ostatní ne.
"Jsem ráda, že ses ty vrátil do smečky." Byl to přeci jeho domov. Nenarodil se zde, ale vyrůstal tady. Tohle místo bylo pro bratry Yaloru domovem.

(~ Atray • Rhaaxin ~)
Na Atrayova slova jen přikývla a věnovala mu přátelský úsměv. Však to byl její bratr. Také ho neviděla dlouho. Minulou zimu, ale zdálo se ji, že se změnil? Něco na něm bylo jinak, jen netušila co. Nešlo o vzhled, spíše o to, jak se projevoval. Neřekla však nic a jen sledovala dění, které ji však připadalo náhle chaotické. Možná to bylo z toho, jak se necítila dobře.
Brzy se odsunula kousek stranou, kde si u jednoho stromu lehla a jen potichu pozorovala setkání. Bylo to dost vlků, co potřebovali řešit záležitosti s otcem a nebyl tu nikdo, ke komu by měla blíž. Aileen se vypravila kamsi pryč a stejně tak Mireldis. Sillarei byla na Alyannu, bůh ví proč, naštvaná a tak Aly neměla vážně chuť prožívat nepříjemné pocity, aniž by tušila, co se za nimi skrývá. Sill ji dala jasně najevo, aby vypadla. To znamenalo, že si ani s Azem nemohla promluvit a upřímně, deptalo ji to. Proč to Sill tak rozrušilo? Co jí na tom vadilo?
Po chvíli začala podřimovat a z letargie ji vytrhl až hlas Rhaaxina, načež vystřelila hlavu nahoru a dokonce se i posadila. Zastříhala ušima a poslouchala, co zjistil. Chvíli seděla, než dokud nedomluvil úplně. Potom se zvedla na nohy a protáhla se, než se vydala k němu. Byla nesmírně ráda, že se vrátil a že byl v pořádku. Tedy, zdál se být unavený, ale zraněný nebyl.
Když dorazila až k němu podívala se na ty květiny. Rudé, do temna, trochu připomínaly vlčí máky, ale nebyly to ony. Aly takovou květinu nikdy neviděla. Z květiny pozvedla oči k Rhaaxovi. "Jsem ráda, že jsi zpátky." Bylo zřejmé, že Iriestu nenašel. Ale potkal někoho jiného. "Ti dna, řekli, co jsou zač?" Neslyšela o žádné Sirene a jméno toho druhého nebylo zmíněno, takže možná ani nebylo známo. Aly byla trochu podezřívavá a tak ji napadlo, jestli nemohou patřit k cizákům. Ale nejspíš ne, když je Rhaax pozval. Cizáky by přece nezval.

(Leden)
Jméno vlka: Alyanna
Počet postů: 7
Postavení: Gamma
Povýšení: xxx
Funkce: Bojovník
Aktivita pro smečku: účast na smečkovém srazu, předání informací o nemoci, duhové rostlině a neúspěchu při pátrání po vlku, který poštval medvěda při minulém setkání.
Krátké shrnutí (i rychlohry): Dál čekala s Mireldis na Aetase, přičemž se bavily o léčivých rostlinách a potom o základech boje. Po té se zúčastnili smečkového srazu a konečně předaly informace získané od minulé schůze.

~ Aetas, Sillarei, Aileen, Atray - zmíněna Merlin ~

(Aetas)
Alyanna již řekla vše, co chtěla. Nejspíš. Souhlasila s otcem, že by se měli členové smečky lépe poznat a snažila se tak učinit s Mireldis, ovšem chtělo to poznat i ostatní. Snažila se poznat i rodinu, jako třeba Sillarei loni, ale ta ji z nějakého důvodu odmítala.
S návrhem nepřišla, ale souhlasila, že hranice by se měly začít střežit lépe. "Měli bychom najít někoho vhodného, kdo by se ujal funkce hraničáře nebo obránce, aby naše hranice byly lépe střeženy, s tím souhlasím." Možná by měla ona sama obcházet hranice smečky, ale byla na to připravená? Připadala si mladá a hlavně si myslela, že na to jeden vlk nestačí.

Sledovala dění a snažila se být oporou Merlin, ačkoliv to nejspíš nikdo neocení. Byla s tím smířená i když ve skrytu duše ji mrzelo, jak se na ni a na její sestry vlci dívali. Přesně tak, jak to vyjádřila i Merlin. Být dcerou alf znamenalo, že se ostatní drželi dál, nebo nebyli otevření. Možná dokonce nebyli vůči potomkům vůdců ani zcela upřímní či od nich očekávali víc, než od kohokoliv jiného. Ať už to bylo jakkoli, vždycky s vědomím kým vlk je k němu přistupovali jinak než k ostatním. To bylo břímě.

(Sillarei)
Přejížděla vlky svým pohledem. Její zrak se na krátko zastavil i na Sillarei. Pořád Aly nebylo jasné, proč se na ni sestra zlobí. Bylo to proto, že byla na misi a ne na území smečky? Žárlila snad na to, že se chtěla Aly pozdravit s bratrem? Vážně netušila. Mrzelo jí to, ale co s tím tak mohla dělat, když se k ní sestra chovala takhle? To, když se Aly otočí, tak bude hned špatná? Zřejmě ano, alespoň se to takhle zdálo a pokud ano, pak s tím prostě nemůže Aly udělat nic i když by ráda. Nevraživosti své sestry nerozuměla.

(Aileen)
"Aileen," příchod její další sestry ji udělal radost, neboť viděla, že je její sestra v pořádku a to ji činilo šťastnou. "Jsem ráda, že jsi v pořádku." Přišla k ní a pozdravila se s ní jak se patří. Navzdory tomu, co si Sillarei myslela, vztah Aly a Aileen byl hlubší a Alyanna Sillarei nezavrhovala, bylo to naopak.

(Atray)
Dorazil také Atray, jeden z mladších bratrů. Minulou zimu ho viděla, ale to nebyl zrovna upovídaný. Změnilo se to nyní? "Zdravím, Atrayi," pozdravila i jeho. Ráda by zjistila víc. Ráda by jej poznala, nebyla si však jistá, jestli i on by to ocenil. Nebo snad pro něj byla totéž, co pro Sillarei? Jen starší sestra od které se bude držet dál, jako by byla prašivá?

(Aetas)
Otec chtěl znát podrobněji, jaké příznaky, momentální choroby pohlcující ostrovy, se u nás projevovaly. Mireldis už mu je nastínila a Aly se zamyslela. Nakonec doplnila slovy: "Měla jsem pocit, že mě na hrudi něco drtí, jako by na mě ležel spadlý strom nebo hromada kamení."

(Sillarei, Azrael)
Po té, co přesunula pozornost k bratru, kterého neviděla roky, zatímco sestřičku viděla před rokem, se zadívala na prskající a syčící lasičku na bratrově srsti. Zarazila ji ta reakce a podívala se na sestru. Nechápala, copak se na ni její sestra zlobí? Udělala snad Aly něco? Vždyť ji ani nevěnovala pozornost, po té, co ji Alyanna pozdravila a teď na ni takto vyjela. Nedávalo to smysl. Nebo jen Sil žárlila, že se chtěla Aly pozdravit také s bratrem? Aly byla zaskočena a udělala krok zpět. Nechápala, proč její sestře vadí, že se po těch letech chtěla pozdravit s bratrem.
Vyvolalo to v ní tolik špatných emocí. Mrzelo ji to. Ale nemohla se chovat jako Aileen. Nemohla panikařit a brečet jako malá. A přesto ji to bolelo. Její rodina ji připadala, jako by jednomu na druhém ani nezáleželo. Co se stalo?! Kdy se takhle odcizili?!
Přikývla a jen smutně a téměř neznatelně se na něj usmála, jako by se bála, že na ni skočí Sillarei a začně Aly cuchat srst, aniž by ta tušila, proč. "Ano, jsem to já." Sledovala ho a uši ji směřovaly ke skupině hlasů vycházejících od otce, Merlin a dalších. Chtěla jej obejmout, ale reakce její mladší sestry ji v tom dokonale zabránila. "Já... ráda tě vidím, ale nebudu vás rušit." Doufala, že si budou moci promluvit. Snad, někdy později, až nebude terčem, pro ni nepochopitelného, vzteku. S bolestným pohledem se otočila a zamířila od nich pryč.

(Merlin)
Potom zaslechla ta slova její druhé sestry, Merlin a také dalších členů Zlaté, jak se na ni sesypali. To byl další šok. Cítila, jak se ji před očimima pomalu zatmívá. Viděla záblesky vzpomínek, jak pohřbívali matku.

Zavřela oči, možná se i trochu rozkročila, aby udržela rovnováhu. Chvíli měla co dělat. Možná, že nebyla tak fit, jak si myslela a tohle byly dozvuky oné neznámé choroby. Nakonec to ale ustála. Pomohl ji v tom chaos, který vypukl v blízkosti jejího otce. Chaos a chaos.

(Merlin)
Aly nastražila uši. Jak moc dobře rozuměla Merlin slovům o tom, že chtěla být někým, pro koho nebude dcerou alf. Tomu rozuměla. Všichni je soudili. Všichni a jakmile se dozvěděli, kým jsou, okamžitě se na ně dívali jinak. Buď je soudili a považovali za namyšlené, nebo se jich, svým způsobem stranili. To bolelo.
Zamířila k ní a když se u ní zastavila, pohlédla ji povzbudivě do očí: "To bude dobré, Merlin. Jsi má sestra a společně to nějak vyřešíme." Chtěla ji pomoci. Chtěla ji ukrýt, před zlými pohledy těch, kteří ji soudili podle toho kým je, ale to nemohla. Doufala, že Merlin její snahu pochopí a nezavrhne. Věděla, že Merlin je silná i když nyní to možná tak nevypadalo.

Aly se cítila podobně, ale nedávala to najevo, nebo se alespoň snažila i když s tím bojovala opravdu silně. Nejraději by všechny objala a na celý ten svět se obořila. To však nebylo možné. Alyanna nikdy neukazovala své city tak otevřeně, jako třeba její sestra Alileen. Prostě to nedokázala. Chtěla být silná a to ji odsoudilo na pozici, kdy ji všichni vidí jako mrchu.

(Aetas, Mireldis, Merlin)
Bylo to tak. Dokonce i Ahvaryan to řekl, což znamenalo, že nemoc se šíří opravdu daleko a potvrzovalo to, že je všeobecnou hrozbou. Ona už se cítila lépe. "Já jsem už v pořádku, vážně," nemohla mluvit za Mireldis, avšak ona sama se z toho dostala, poměrně dobře, dalo by se říci. Potěšilo ji však, když se ozvala i její sestra Merlin s tím, že zná lék na tuhle nemoc. Věnovala ji uznalý úsměv. "To je skvělá zpráva." Pokud měli lék, nebo jej znali, byl svět zase o něco slunnější.

Aly se rozhlédla, jestli neuvidí béžový kožich Rhaaxina. Ukáže se zde? Zjistil něco dalšího a nového ohledně té kněžky z Noramu? Vydal se po ní pátrat. Otázkou zůstávalo, zda ji našel nebo jestli bylo jeho pátrání neuspěšné či stále pátrá.
Vlčice o nichž Aetas mluvil se ukázaly. Aly sledovala, jak si sedají kousek stranou dění. Jedna byla kamarádkou jejího otce. Nechala zkoumání návštěvníků a její pohled upoutal její bratr. Tak dlouho ho neviděla. Ani nevěděla, co říci. Ale měla by ho pozdravit, ne? Přinejmenším.

(Azrael)
Vykročila tedy k němu a zastavila se před ním. "Bratře?" Skutečně nevěděla, jak s ním pokračovat dál. Možná bylo na čase, udělat za mlhavou minulostí příkop a prostě začít znobu? Vlastně se ani pořádně neznali. Byl však jejím bratrem. "Ráda tě opět vidím," pokračovala tedy, doufajíc, že bude sdílný k jejich novému začátku.