Příspěvky uživatele

< návrat zpět

~ Aetas, Mireldis, Tiara, Sillarei, Azrael ~

(Mireldis, Aetas)
Jejich trénink byl náhle přerušen. Byl to Aetas, Aly švihla ocasem a jemně se uklonila na pozdrav svému otci. Konec konců na něj čekaly a nyní měly možnost předat mu veškeré informace, které získaly od poslední smečkové schůze. "I já tebe zdravím, otče," pronesla Alyanna.
Aly nechala Mireldis promluvit jako první. Když ta sdělila tu důležitější informaci, Aly přikývla, že tomu tak skutečně je a sama se připravovala na to, aby podala nějakou stručnou, ale zároveň ucelenou odpověď ohledně toho, co vlastně obě vlčice a také Rhaaxin dělali.

Přitom se začali scházet další členové smečky. Byla tady Tiara a ptala se prakticky na totéž, co Aetas. Aly ji kývla na pozdrav. Po té se rozhlédla kolem sebe, neboť slyšela a cítila i další vlky, jak míří k nim.

(Sillarei, Azrael)
Aly na ni pohlédla a kývla ji v pozdravení, které také doplnila slovy: "Ahoj, sestřičko, ráda tě opět vidím," přitom ze dvakrát švihla ocasem. Skutečně ji ráda viděla. Věděla, že si se Sillarei moc nepopovídá, ale to neznamenalo, že by neměla zájem s ní trávit čas. Vůbec ne. Jenom teď plnila misi společně s Mireldis a Rhaaxem a byly dlouho pryč. Po kývnutí Sill někam ke stromům, Aly tam zaznamenala hnědavou srst bývalého zlaťáka. Azrael? Vybavovala si ho jen jako mladého, malého vlka. Nevzpomínala si, že by se ve smečce zdržoval déle. Věděla, že se někdy něco mezi nimi stalo, nebo byly vztahy napjaté, ale už si ani nepamatovala proč. Byla připravená na bratra změnit názor. Vlastně ani žádný už neměla. On byl někdo, jehož pach byl rodinný, ale ani ho pořádně neznala, stejně jako on nemohl znát ji. Tak dlouho se neviděli. Zvědavě na něj pohlédla a čekala, co udělá. Připojí se k nim?

(Všichni, ale hlavně Aetas a Mireldis)
Již si trochu srovnala myšlenky, co se týkalo novinek, které chtěla otci sdělit.
"Když jsme se s Mireldis a Rhaaxinem vydali pátrat po možné nové hrozbě ze strany Cizáků, ztratili jsme stopu toho vlka, který poštval medvěda na území Zlaté, někde na Zubří pláni. Tam nám zmizel. Rhaaxin chtěl prozkoumat bažiny, jestli tam není znovu jejich tábor a tak jsme se vydali právě tam. Pátrání po Cizákovi nebo jejich základně nepřineslo žádný úspěch. V Bažinách ani Mangrovech jsme nenašli žádné stopy po přítomnosti Cizáků ani jiných neznámých vlků." To byla první část shrnutí toho, co tito tři vlci dělali v době po minulé schůzi.
"Jak už zmínila Mireldis, při našem pátrání se vyskytl další problém. Na Mělké pláži jsme narazili na mrtvá těla ryb a nějakého tvora s ploutvemi," (lachtan nebo něco takového). "Ty těla jsme pohřbili, ovšem možná byly příčinou zmíněné nemoci, která se dnes šíří v okolí Zlaté, ale možná i dál po ostrovech. Nemoc se nevyhnula ani nám, řekla bych. Nebo jsme se jen nachladily. Těžko soudit." Bylo důležité tohle zmínit. Přeci jenom šlo o smečku. "Já už se teď cítím mnohem lépe." Pohlédla na Mireldis. Jestli k tomu také ještě něco řekne nebo doplní něco, na co Aly zapomněla.
A potom tu byla poslední část toho, co chtěly Aetasovi říci: "Na Baště jsme objevili výskyt záhadné duhové květiny. Od hnědé vlčice jsme se dozvěděli, že na ostrovech mají být čtyři místa, kam je měli zasadit čtyři vlci vybráni nějakou Iriestou z Noramu. Rostlina má regenerovat a stabilizovat magii na ostrovech."

"Musíš se pokusit odhadnout ne jen slabiny, ale i jeho záměr, proč vlastně útočí. Chce ti jen ublížit? Chce tě oslabit? Chce tě přímo zabít? Nebo se jenom brání." Možností bylo víc, jako vždycky. A záleželo z jakého důvodu útočí. "Pokud je to labilní jedinec a nechá se snadno vyprovokovat, pravděpodobně nebude příliš přemýšlet jak bojovat a půjde mu o to tě zasáhnout, tedy bude chňapat po tom, co bude mít v dosahu." Zastavila se a vysvětlovala dál Mireldis možné nejpravděpodobnější důvody, kdy vlk napadne druhého. "Pokud není hloupý, půjde po částech těla, která tě dokáží oslabit. Třeba tlapy. A pokud ti chce vážně ublížit nebo tě zabít, půjde ti po krku nebo po slabinách." Vlastně pokud útok vyprovokuje ona, musí počítat s tím, že nějaký kousanec schytá.
"Boj neznamená, že musíš soupeře zabít nebo zranit natolik, že nebude schopen dál bojovat. Pokud to je možné, tak se boji vyhni. Ale nad protivníkem můžeš vyhrát i tak, že jej přemůžeš, aniž bys mu ublížila nějak zásadně. Prostě ho donutíš, aby se ti vzdal a boj tak končí." Alespoň ve zvířecí říši to tak bylo. Nikdo nechtěl čelit zbytečným zraněním. Zranění znamenala zvýšené riziko smrti.

Alyanna sledovala Mireldis soustředěným pohledem. Věděla, že Mirel je momentálně nemocná a nehodlala ji zatěžovat, ale spíše ji dávala rady, aby se mohla nad tím zamyslel a zlepšit své schopnosti. A až přijde jaro, Mireldis ji na oplátku ukáže byliny. To byl férový obchod. Ne, že by to však Aly brala jako obchod. Ona by to udělala pro každého člena smečky, který by požádal o její pomoc. Dokonce i pro tu tříbarevnou, která pro Aly měla jen pohrdavý výraz ve tváři.
"Obíhání soupeře má několik důvodů," pokračovala Aly. "Jednak tím můžeš protivníka vyprovokovat k akci, nebo ho můžeš zastrašit a ukázat, že jsi v plné síle," vysvětlovala dál. Kéž by mohla říci, že své kamarádce. Na to však bylo nejspíš brzy nebo pozdě. Aly netušila co z toho platilo. Měla vůbec skutečnou kamarádku? Možná Cinder.
Aly nebyla hloupá, aby si neuvědomovala, že Vé by ji klidně mohla kdykoliv zradit.
"Taky může nastat situace, že to s ním ani nehne," objasňovala situaci Aly. "Co v takovém případě, kdy nevidiš slabinu? Potom prostě musíš zariskovat. Můžeš se pokusit zjistit, jak je protivník rychlý a obratný. Sílu můžeš odhadnout podle stavby těla. Hádat můžeš i rychlost, ale obratnost je něco, co neodhadneš."

Alyanna v tom problém neviděla, ale když se nad tím trochu zamyslela, pro méně chápavé by to problém být mohl. Ovšem nic, co by se nedalo vysvětlit, že jo? "Možná, ale bude to v pořádku." Mrkla na Mireldis Aly. Jistě, mohla by na ni zaútočit, ale to by nebylo tak prospěšné.
"Když ti někdo hrozí, že na tebe zaútočí, pokus se odhalit jeho slabiny. Takové ty, kterých si můžeš všimnout. Přiměj protivníka, aby se musel pohnout. Tak zjistíš z jeho držení těla, jestli má momentálně slabinu v podobě nějaké bolesti. Třeba kulhá, nebo se nějak kroutí." To vše mohla odhalit pohledem na soupeře.
Aly se pohnula, ale nezaútočila přímo, nýbrž jen Mireldis oběhla dokola. "Také můžeš zjistit, jak se soupeř rychlý."

(16)
Naslouchala a snažila se zapamatovat si všechno i když hádala, že to nebude tak snadné a možná to i pozapomene. Věřila ale, že pokud ty rostliny uvidí, očichá si je, tak to bude jednodušší nezapomenout, než nějaký název. Název byl název, ale to, jak kytka se specificky odlišuje od ostatních, to se zapamatovat dalo. Přikývla souhlasně hlavou a potěšilo ji, když se Mireldis cítila lépe. Nicméně však také řekla, že hned tak zdravá nejspíš nebude. "Hm, to je možné, cítím, že jsme však na dobré cestě." Nyní musely čekat na Aetase, aby mu mohly sdělit vše, co zjistily a nedalo se nic dělat. Tedy ne, že by se nedalo dělat vůbec nic, jenom nemohly popohnat čas, aby už ty novinky alfa věděl. Samozřejmě mohly dělat spousty další věcí, jako třeba: "Chtěla bys tedy nějaké základy boje teď?" Optala se Alyanna své společnice.

Jméno vlka: Alyanna
Počet postů: 2
Postavení: Gamma
Povýšení: xxx
Funkce: Bojovník
Aktivita pro smečku: Čeká společně s Mireldis na Aetase, aby mu předaly zprávy z výpravy.
Krátké shrnutí (i rychlohry): S Mireldis na území čekají, až se jim bude moci Aetas věnovat.

(15)
Neměla důvod, proč by se z toho měla chtít vykroutit. "Určitě ano. Plány zatím nemám, tak proč ne. Ale budou teď růst?" Počasí bylo přeci jenom takové studené, že se jim nemusí ty rostliny podařit najít. Aly však zájem měla. Alespoň se naučí něco nového a užitečného. A jestli ty bylinky neporostou, tak na jaře určitě ano. To se přeci všechno zelená.
Zjistila, že co se týče toho kašle, už nepociťuje takové nutkání a nebolí ji tolik na plicích, jako ještě před pár hodinami. Že by to byla známka toho, že se uzdravovala? "A jak se teď cítíš? Je ti už trochu lépe? Já mám pocit, že se to u mě už lepší." Nejspíše to nejhorší měla za sebou.
Alyanna zašvihala ocasem. "Ale jistě. Nějaké základy ti mohu ukázat." Souhlasila s tím. Sice nevěděla, jak moc dobrá je, ale po soupeření s Mistrem, nebyla na tom zase až tak marně. Něco od něj přeci jenom také pochytila.

(14)
Dál naslouchala a snažila se si zapamatovat ty informace, ale bylo ji zcela jasné, že pokud ty kytky neuvidí, nebude vědět, která se jak jmenuje. Už tak v tom měla zmatek a to měla jako magii zemi. Možná by s tím měla něco dělat. Přikývla, že rozumí, alespoň tomu, co se ji snažila Mireldis říci, ale bylo ji jasné, že bude potřebovat mnohem víc.
"Jitrocel a..." Přemýšlela, jak že se to jmenuje. "Asi mi ty květiny pak budeš muset ukázat." Nevinně zamrkala Aly. Jenomže to teď stejně nebylo možné, protože jim na čumák začaly dopadat sněhové vločky. Zima se blížila a dávala to jasně najevo chladem, který vlčice začal obklopovat a také sněhovými vločkami sypajícími se z nebe.
"Vlastně, dá se říci, že ano. Ale spíš jsem to tak cítila. Prostě chci chránit smečku i když se to některým členům nelíbí, chci, aby byli všichni v bezpečí." Vysvětlila Aly.

Jméno vlka: Alyanna
Počet postů: 13
Postavení: Gamma
Povýšení: xxx
Funkce: Bojovník
Aktivita pro smečku: Zkoumání duhové rostliny na Baště, přemýšlení nad nemocí.
Krátké shrnutí (i rychlohry): S Rhaaxinem a Mireldis zkoumali rostlinu na Baště a zjišťovali o ní informace od vlčice Bryce, která tuto rostlinu zasadila. Po té, co se Rhaaxin od nich oddělil, že půjde ještě pátrat dál, Alyanna s Mireldis se vrátily do Zlaté, aby předaly všechny informace, které doposud získaly. Čekají, až se jim bude moci Aetas věnovat.

(13)
Zaposlouchala se do slov Mireldis. Bylo to pro ni, jako by nyní naslouchala nějakému jinému jazyku. Pravdou bylo, že znala jen pár názvů a slov, jako třeba řasy nebo kostihoj, tomu by ještě rozuměla. Jo, to si dokázala představit. Ale ty další názvy? No, jednou se rozhodla, nebude to vzdávat a ještě navíc přímo na začátku. Vlastně, ona se nikdy nevzdává, takže ani teď ne!
"Řasy, dobře, tak mi řekni něco víc o té řase, kterou bych mohla použít, prosím, a potom můžeme probrat ty ostatní názvy. Asi budu potřebovat ty rostliny vidět, protože, mám-li být upřímná, nikdy jsem se tomuto řemeslu nevěnovala a tak o nich vím snad jen od vidění." To znamenalo, že mohla vidět, ale nedokáže si přiřadit název k rostlině a také co která dělá. Aly by dříve nepřipustila, že tohle nezná, ale ona byla bojovnice, takže nebylo třeba se hanbit za neznalost bylin.
Aly byla ráda a souhlasila s tím, že něco ji Mireldis ukáže. "Určitě, zájem mám. Vím, že ze mne nebude odborník, ale jak jsem řekla. Bude dobré, něco málo mít, kdyby se něco někde zvrtlo, však jistě chápeš. Na bojišti se hodí každá pomoc."

(12)
Posadila se do suché trávy a dívala se, jak ti tři debatují. Možná, kdyby špicovala uši, dokázala by rozeznat slova, ale to neměla zapotřebí. Pozornost věnovala nyní Mireldis a jen občas po očku pohlédla na otce, jestli bude mít čas na ně. Mezi tím, poslouchala Mireldis a přemýšlela, co by ji ze světa rostlin zajímalo. "Ráda bych se dozvěděla o nějaké rostlině, která by třeba dokázala zabránit krvácení. A infekci?" Pochopitelně by ji zajímavo víc, když už se nad tím zamyslela, tak ono nebylo na škodu něco málo mít v kožichu pro případ nouze. A jako bojovníkovi ji napadlo jako první právě tohle.
Upřela na Mireldis pohled, jako nějaká žačka ve škole. Byla ochotná se učit. Alyanně neděla problémy se něco nového naučit. Problém byl, kdyby ji chtěl někdo poučovat. V tom byl zásadní rozdíl. Mireldis byla milá vlčice a nebyla ani hloupá, takže u Alyanny stoupla v ceně.

• První nákaza
• Nakažte jiného vlka - (Rhaaxin) 10.11.2022 Aly měla to datum 5 postů s Rhaaxinem - Bašta
• Začněte zjišťovat, jaké má nemoc příznaky - Zlatá smečka 18.11.2022 a další posty kdy o tom přemýšlí.

~ Aetas, Sillarei a Atray ~

(11)
Mohla to samé, co Aly cítit i Mireldis? Aly nad tím přemýšlela i když ji druhá vlčice řekla, že to musejí prostě přečkat. Jistě, nemusely dělat vůbec nic, ale co když nešlo jen o neškodné prochladnutí? Proč našli s Rhaaxinem a Mireldis ta mrtvá zvířata? A nebyla to jediná zvířata. Přikývla však na její slova, a tedy to dál nerozmazávala. Nicméně, přeci jenom zareagovala, ale ne na nemoc jako spíš na byliny. Nikdy dříve jí to nijak nezajímalo, ale po tom, co si zažila, napadlo ji, že by nemuselo být špatné vědět alespoň něco, proto se Mireldis zeptala: "A ty se v bylinách vyznáš? Znáš nějaké užitečné byliny, které bych třeba mohla v nouzi použít pro někoho? Kdyby třeba zrovna nebyl po tlapce léčitel."
Když obě vlčice vstoupily na mýtinku, mohly spatřit hnědý kožíšek jejich alfy Aetase. Byli u něj dva sourozenci Alyanny. "Zdá se, že zrovna něco řeší s mými mladšími sourozenci. Nejlepší bude, když počkáme?" S podivem, že se spíše ptala Mireldis, než-li, aby to rovnou řekla jako hotovou věc. Alyanna nebyla tak povrchní, za jakou ji někteří měli.
Nevěděla na jak dlouho to její otec má. Normálně by za ním šla a prostě regulérně mu řekla, co objevili, jenomže nyní neměla ten hnací motor. Posadila se, Aetas si obou vlčic mohl všimnout, stejně jako její mladší sourozenci. Nevěděla, nakolik je Mireldis zná nebo ne a tak řekla jejich jména: "Sillarei a Atray." Oba poznala trochu minulou zimu, když našli Athai.
Pokud se na ně Sillarei, Aetas nebo Atray podívali, pokývla jim hlavou na pozdrav.

(10)
Už se cítila o něco lépe, ale i tak občas zakašlala a při tom cítila, jak ji to v plicích dusí. Nicméně, cítila se trochu lépe. Pravda, lov zajíce ji unavil o dost více, ale to bylo při jejím zdravotním stavu nejspíš zcela normální projev. Mir ji sdělila, že nečekala nijak dlouho, což se Aly ulevilo. Přeci jenom ji ten lov přišel nějak delší, což mohlo být opět způsobeno tou nemocí. Nikdy by nečekala, že nějaké prochladnutí má až takový dopad. Nebo, že by to bylo něco jiného?
Přikývla: "Asi máš pravdu. I když bylo zvláštní to světlo. Čekala bych spíš něco jako stín, ale kdo ví, co to bylo." Možná to byl nějaký vlk s magií, co mohla Aly vědět. Kdo ví, jak by ona sama vypadala, kdyby použila svou magii Světla v mlze. Třeba by se jevila také větší. Střihla ušima a pak sledovala jak se její společnice pustila do zajíce. Hned na to učinila totéž.
Když dojedly, švihla ocasem a zareagovala na tu větu slovy: "Ano, pojďme." Musely teď hledat Aetase. Kde asi byl? Aly se podívala na Mireldis. "Je ti dobře? Já se před pár hodinami cítila docela divně. Už to je o něco lepší, ale kdo ví, jestli je to jen prochlazení." Měřila si ji zkoumavým pohledem. Měla o ni zkrátka starost.

(9)
"Dobře, tak se sejdeme tady." Souhlasila Alyanna. Chvíli ještě sledovala, kam Mirel kráčí a po té se vydala jinam. Zavětřila a snažila se zachytit každý vhodný zvuk, který by ji mohl napovědět, kde se nachází kořist. Jak kráčela mezi stromy, večer se chýlil ku konci a brzy měla nastat noc. Mlha v mléčné konzistenci se opět objevila na území, dokonce i tady, kde ji Aly spíše nečekala, než že by to byl běžný jev zdejší krajiny.
O to horší podmínky pro lov měla. Bylo to, jak to bylo, švihla ocasem a jala se hledat vhodnou kořist. Pachů zde bylo hodně. Dokonce v jednu chvíli zahlédla i něco, co v první okamžik ani nepovažovala za kořist. A dobře udělala. Bylo to cosi, co kolem svého těla vytvářelo jakousi záři. Zřetelně ani neviděla tvar, spíš jen jakousi světelnou masu, která se zdála být větší než Aly sama. Co to... je? Přimhouřila oči a vydala se za tím, ale opatrně. Po pár krocích ji ona bytost zmizela v mlze. Prostě bledla, až vybledla a nezůstalo po ní vůbec nic. Ani Stopy, ani vůně, ani zvuk. Nic. Byl to snad přízrak?
Zatřepala hlavou a vydala se dál lovit. Nic většího momentálně lovit nechtěla. Tedy, ona by chtěla, ale jaksi se na to necítila zrovna nejlépe. Nakonec se ji podařilo ulovit alespoň menšího zajíce. Inu, i to bylo trochu namáhavější, než normálně. Ale, alespoň něco měla.
Vrátila se tedy na místo, kde se s Mirel rozdělily. Viděla, že i ta měla štěstí. "Snad nečekáš dlouho?" měla trošku starost. "Neviděla jsi v lese něco podivného?" Zeptala se Aly Mireldis. "Takové zvláštní světlo pohybující se mlhou jako nějaký rozmazaný jelen." Popsala svou vizi. Ovšem nebyla si tak úplně jistá, že šlo o jelena. Jen to tak trošku vypadalo.