Příspěvky uživatele
< návrat zpět
Predátoři - 9 - KONEC
>> Aetas <<
Nebyla taková, za jakou ji hnědá bezuchá a Renbli považovaly, proto se nesnažila na ně plivat a špinit jejich pověst, tak jako to učinily ony. Jednoduše je ignorovala a od chvíle kdy dorazila, dělala opět svou práci a sledovala to hnědé zvíře, aby nevylezlo z jámy a neublížilo někomu ze smečky. To byla totiž priorita, o niž Alyanně šlo, navzdory všemu ohavnému, co si o tom mnozí mysleli. Neměla jim to za zlé, prostě si to neuvědomovali. Nebyli otevření přijmout jiný pohled, jakmile ho totiž někdo měl odsoudili ho.
Když promluvil Aetas, kývla mu a když začal používat svou magii, ona ji použila také, aby mu pomohla. Soustředila se na magii země a snažila se medvěda tlačit pryč tunelem tím, že za jeho zadkem nechala vyrůstat kořeny, které mu bránily k tomu, aby se vrátil. Pochopitelně i ji používání magie ubíralo sil, ale to bylo normální. Nevzdávala to, až když bylo to zvíře pryč.
Predátoři - 8
>> Rhaaxin, Ingrid, Aetas <<
Pak-li, že byl medvěd útočný tím, že už byl zraněný, jen potvrzovalo, že neudělali nic špatně. To zvíře by na ně zaútočilo tak jako tak. Platilo tedy to co řekla, co se naučila od Lissandry. Jenomže Alyanna neměla chuť se hádat s někým, kdo měl větší tlamu než rozum. Ve výsledku jim stejně bude úplně jedno, co přimělo to zvíře přijít a ohrožovat smečku. Byla bojovník a věděla, že vždycky se najde někdo, kdo ochranu smečky nepochopí a ji bude považovat za krvežíznivou, tak už to zkrátka chodilo. Někdo tu profesi dělat musel a Aly byla tím někým, ať už se to někomu líbilo nebo ne.
Procházeli svou částí smečkového území. Po medvíděti nebylo ani vidu ani slechu, ba dokonce ani pachu, ale to už věděla dřív. Mohla se mýlit, jistě, ale nemýlila se. Dokonce by si i tipla, že medvěd byl samec, ale takové úvahy musely jít stranou, když tu šlo o bezpečí smečky. Pohlédla na své dva společníky, jestli si něčeho všimli, či nikoliv. Ji připadalo, jako by na téhle části území nebyly vůbec žádné stopy medvědovy přítomnosti, což bylo i předvídatelné a logické. Tudy zkrátka nešel.
Bylo na čase se vrátit. Prošli totiž celé území, které měli prohledat a nic nenašli. Kdyby ještě měli něco, co by chtěli prohlédnout, nenamítala by. Sice ji to už teď přišlo zbytečné, ale pro tentokrát jim dala prostor k vlastnímu vyjádření. "Souhlasím, vrátíme se." Ta zrytá mýtina byla cítit spíše divočáky, než medvědem. Aly by hádala, že se tady možná sešli dva kanci? Nic k tomu ale neříkala. Ingrid už pak taky nic neříkal, kromě toho, že to nevzdá a že ještě bude hledat sám. Alyanně se nelíbilo, že by měl jít sám, mohlo tady ještě být něco a on by na to byl sám. Ale on vypadal, že je mu to jedno a že po území se pohybuje tak dlouho, že si je sám sebou jistý, takže jen rezignovaně zavrtěla nad tím hlavou, když hnědý vlk mizel mezi stromy.
Dorazili k Aetasovi a ostatním, asi jako poslední. Ostatní vlci z druhé skupiny podle všeho už měli důvod. "V námi prohledávané oblasti na území smečky se medvěd vůbec nevyskytoval. Nic jsme nenašli." Sdělila stručně a bez jakýchkoliv emocí. Žádný vztek, žádná zlost, žádné rozrušení, žádná nenávist, žádné nadšení, žádná radost, prostě jen věcné informace. Ona alespoň byla vychovaná. Nakonec se vrátil i Ingrid. Přeci jen něco našel. Kdo ví kde, protože na území nebylo nic. Na hranicí nebo za nimi se něco ale muselo stát. Vyslechla si jeho slova. Jen kývla, neříkala už nic, protože bylo v téhle společnosti úplně jedno, co by řekla.
Predátoři - 7
>> Rhaaxin, Ingrid <<
Tak jako Rhaaxin, tak i Alyanna chtěla smečku bránit. A jak se jim jejich smečka odvděčila? Jen nepochopením, pohrdáním a hloupými výsměchy na úrovni malých vlčat. Ovšem, nechtěla to se smečkou vzdávat. Nikdy se nevzdávala a ani teď se nevzdá. Třeba nebude mít některé vlky ráda, třeba oni nebudou mít rádi ji, ale ona to nevzdá! Bude je chránit i když se jim to nebude líbit.
Pach medvíděte necítila ani o kousek dál. "Máš pravdu," zareagovala na Rhaaxova slova. "Udělal jsi správnou věc, Rhaaxi. Jediné, co ti já vyčítám je načasování toho útoku." A ani tak její výčitky nebyly míněny nějak vážně nebo příliš zostra. Řekla to jen proto, že věřila, že on její slova pochopí a vezme je jako poučení a ne jako osobní útok. Z jejího pohledu byl možná netrpělivý, ale zachoval se správně. Situaci vyhodnotil jako nebezpečnou a to také byla. Ani Aly nešlo do hlavy, proč si to nebezpečí nikdo z nich nechtěl uvědomit. Na místo smečky se starali jen o sebe nebo své blízké. Jako smečka nefungovali. Alyanna byla možná egoistická, ale nikdy neupřednosťnovala sebe před smečkou. Proto taky nevracela slova hnědé vlčici do tváře, ale jen se snažila vysvětlit to té bílé s černými a hnědými znaky, Renbli, jak si Rhaax nazval. "Ale oni tomu nerozumí. Netuší, co znamená starat se o smečku. Starají se pouze o sebe."
Kráčela lesem a snažila se zachytit nějakou stopu. Vysvětlení nebo důvod, proč ta šelma na ně zaútočila. Ale zatím nenacházela nic neobvyklého. Tu promluvil hnědý. "Jistě, že jsme také šelmy a predátoři. Lovíme zajíce, srny a jinou drobnou kořist. A kdybychom vstoupili na území skalních pum s tím, že prostě na ně vlítneme, měly by stejné právo na nás zaútočit jako my na medvěda. Ale copak by se nás ony ptaly, proč jsme jim narušili území? Ne, neptaly by se na naše důvody. Ale tady ani tak nejde o to, kdo je predátor, kdo je bestie, ale o to, že jako smečka jsme selhali. Viděl jsi to sám. To že někteří nemají stejný názor neznamená, že si místo řešení problému budou otvírat tlamy na ostatní. Kdyby jsme neměli magii, ten medvěd by nás dávno trhal na kusy. Neptal by se nás, co si o tom myslíme." Podívala se na vlka: "Jediný rozdíl mezi ním a námi je ten, že my se tady štěkali jak hyeny." Věřila tomu, že medvěd stejně jako oni přemýšlel o tom, jak se jich zbavit. Nebylo podstatné proč. On neměl smečku. On měl jen důvod, který zdejším vlkům unikal.
Predátoři - 6
Minkar, Ásleif, Renbli, Aetas, Rhaaxin, Ingrid
Tak nad otázkou šedého vlka se musela ušklíbnout. Skutečně si ten nekňuba myslel, že byla tahle věta myšlena vážně? Bleskla po něm v tu chvíli pohledem, ze kterého mu muselo - tedy doufala v to - docvaknout, že si nemyslela, že na med ho odlákají. Nebyla hloupá, rozhodně ne tak, jak si to většina vlků o ni nejspíš myslelo. Ale to nebyl její problém. Byl to jejich problém. Když soudili jen na základě slov a nečetli řeč těla, tón hlasu, prostě nic. Samozřejmě taková suchá věta mohla působit mnoha významy. Ale to, jak to někdo chápal v jeho osobním světě, nemohla Alyanna ovlivnit. Prostě to byl takový pokus o sarkasmus. Jasně, že nevěřila, že med zabere. Ale někteří si to jistě mysleli. Odfrkla si. "Jasně, že to nezabere, mě o tom nepoučuj." Přeci jen si neodpustila kousavou větu, když už mu tedy pravý význam oné věty unikl.
Švihla pohledem po bílé vlčici s černými a hnědými znaky, která tady škemrala o neubližování té bestii. Za normálních okolností, kdy by se s medvědem střetla Alyanna mimo území, by ani neuvažovala o tom na něj zaútočit, ale tohle byla jiná situace, kterou zcela očividně mnozí vůbec nechápali. Není důvod mu ubližovat. Jasně, drahá, on nás chce rozsápat, ale vážně není důvod mu ubližovat?! Div, že neprotočila očima. Ale tohle Aly nedělala. To ta by spíš potřebovala poučit o realitě života v divočině. Ale tu myšlenku si nechala pro sebe. Vždyť to byla mladá vlčice, co ta mohla vědět? Samozřejmě to zvíře na ně hodlalo zaútočit. A zaútočilo by. O tom ji nikdo nepřesvědčí, že ne.
Zdálo se, že Rhaaxin, jakkoliv byl jeho útok spontánní a nekoordinovaný, měl jako jediný podobné smýšlení, jako Alyanna. Když on navrhoval, co s tím problémem, musela mlčky souhlasit. Přikývla na jeho nápad hlavou Jo, to by bylo nejlepší. Je to řešení a dobré, jak se problému zbavit a mít třeba později i přeložku před trůn. Haha! Pomyslela si Aly. Ale teď neřekla nic dalšího. Bylo ji jedno, jestli medvěda eliminují definitivně, nebo ho jenom vyženou. Podstatné bylo, aby jim tady neškodil. Jen nevěřila, že když vykopají jámu, tak méďa odejde. To mohl udělat i bez toho, ale neudělal. Jestli si chce hrát někdo s medvědem, tak ať si to dělá mimo území a neohrožuje ostatní členy smečky. Tahle debata ji přišla absurdní a jako zlý sen. Bylo nutné něco udělat a ne tady debatit o důvodech, proč jim sem nakráčel a tvářil se, že neodejde, ba co víc, že ještě na ně zaútočí. On neútočil, tak tahle věta... copak byla slepá? Musela být a ještě měla tu drzost osočovat ji. Projevovat neúctu takhle podřadným způsobem.
Popošla k Rhaaxinovi, byla ochotná jej podpořit, ale pořád čekala, co na to nakonec řekne jejich alfa a její otec. Do té doby mlčela, protože na rozdíl od hnědé vlčice bez ucha, asi už chápala, proč ho neměla a víceméně bílé vlčice, měla určité vychování a neotvírala si tlamu na kohokoliv kdo nemá stejný názor, jako tyhle dvě.
A pořád sledovala také, co dělá ta obří masa chlupů drápů a zubů v jámě. Co by asi tak řekla bílá vlčice s černými a hnědými znaky, kdyby se na ni teď vrhl? On za to nemůže, on k tomu má jistě důvod. Jasně, má hlad, ale ne ta by řekla spíš, že za to může naše obrana. Řekla by, že za to můžu já a Rhaaxin. Prostě jen Renbli nechtěla připustit fakt, že ten méďa by se nezastavil. Věřila jen svému názoru a úsudku, stejně jako Alyanna tomu svému. Tady si holky prostě stály za svým.
Nad hloupými slovy hnědé vlčice neměla ani chuť se urážet. Proč by to dělala? Pokud i hnědá nepochopila Aly větu o medu, měla v hlavě leda tak mech ona sama, vlčice jež ta slova vyřkla. Alyanna se na hnědou usmála. Ano, v tom úsměvu nebylo nic milého. Znamenal jen pobavení nad tím, jak hloupě se tady hnědá předvádí. Do tlamy si očividně neviděla a jen dokázala, že i ona se bude hloupě snažit debatit nad medvědem, který nebyl žádným přerostlým huňatým petem. Nemělo smysl se s ní dohadovat. Neměla vychování ani špetku úcty.
No, co se týkalo úvah hnědého vlka, připadaly Alyanně stejně ujetý jak se s medvědem snažit domluvit. Zavrtěla nad tím hlavou. Pokud ho sem něco přivedlo, tak neodejde. Jasně že se vrátí. Jak pošetilý nápad to byl. Čím víc vlků vystupovalo s tím, že si budou s měďou hrát, tím víc praštěnější ji to celé připadalo. Co se to s touhle smečkou stalo?
Nakonec tomu dodala korunku zase ta mladá bílá vlčice s černými a hnědými znaky. Opravdu se chtěla teď dohadovat? "Varovala jsem vás, že zraněný medvěd je nebezpečný a za tím si stojím! A do útoku jsem zavelela po tom, co Rhaax začal medvěda dráždit, aby mu neublížil, aby neměl medvěd jediný jasný cíl." Vysvětlila ji Alyanna a měla co dělat, aby na ni nevyjela. Snažila se být nad věcí, protože tahle, rozhodně nad ní nebyla a jen slovy útočila. Tlamu měla prořízlou, ale vychování a respekt žádný. Pochybovala však, že to tahle vlčice přijme, neboť ji z očí sršela jen nenávist a zloba. Možná dokonce i pohrdání. A přes to všechno byla Aly přesvědčena, že udělala správně a vše pro to, aby Rhaax, člen smečky Zlaté, nebyl zraněn nebo zabit. Víc se obhajovat nehodlala. Jestli jim ani toto vysvětlení nestačí, nepostačí jim nikdy žádné. S tím se k tomuto tématu už nehodlala vracet.
Na Aetovo rozhodnutí jen kývla, že rozumí jeho příkazu a společně s Rhaaxinema a tím hnědým, se vydala hledat medvídě, o kterém byla přesvědčena, že tady není. Alespoň ne v blízkém okolí. Hlavou ji létaly myšlenky, které se ji nelíbily.
Predátoři - 5
Konala svou práci. Svou povinnost a jestli to, že svázala hubu medvědovi zachránilo Rhaaxina od toho, aby po něm chňapl, bylo ji ukradené, jestli si některý jiný člen myslel, že ona vyprovokovala útok. Ano, zavelela, protože to bylo potřeba. A svou práci odváděla.
Lhala by, kdyby řekla, že ji nepřekvapilo, že smečka se nechovala zcela jednotně. Jako by si někteří neuvědomovali, jakým nebezpečím takový medvěd je. Však řešit, kdo si o ní co myslí neměla v plánu. Ona chtěla jenom ochránit všechny členy smečky, ale co si o ní budou myslet, bylo vedlejší. Nebyl tady nikdo, kromě jejího otce, kdo by měl právo v tento okamžik ji říkat, co by měla dělat a když ten nemohl, pak logicky z principu věcí převzala tuto úlohu tak, jak se od ní očekávalo.
Až když Aetas konečně procitl a učinil pod medvědem díru do níž medvěd spadl, udělala zase to, co bylo logické a správné. Upřela pozornost k Aetasovi. Ale stále hlídala, aby medvěd nevylezl z jámy ve chvíli, kdy ostatní jen zírají a čekají, co se bude dít.
Samozřejmě, že iluze byla dobrá magie, tou však ona sama neoplývala a nakolik byli členové zdatní nevěděla. "Mou strategií je ho vystrašit," řekla Aetasovi. Konec konců, když medvěda požádají slušně, neposlechne je. A jestli tady měl mládě? Ona ho vnímala jako jeho, ne jako ji. A ani necítila, že by v okolí byl další medvědí pach. Jak chtěli řešit příčinu? Přišlo ji absurdní řešit, proč ti medvěd zaryje drápy do těla ve chvíli, kdy se na tebe řítí. Jediné plus bylo, že byl teď v jámě. Jestli ale chtěli, aby odešel... "Chcete ho odlákat na med?" podala návrh, ale v jejím hlase bylo znát, jak tomu plánu nevěří. Žádné mládě necítila, neviděla a neslyšela, proto nechápala, proč na ně chtěl zaútočit. A divila se, že si to někteří neuvědomovali? Nevěřila, že jim to zvíře nechtělo ublížit.
Predátoři - 4
Jistě, že neměla v plánu medvěda rozpupovat na kousky! Tedy pokud na to nedojde, avšak primární plán to nebyl a to mohl pochopit každý všímavější jedinec. Chtěla tu bestii v první řadě zahnat a vyhnat z území smečky, pokud to bude možné a zároveň chtěla ochránit každého člena, kterého by se medvěd rozhodl rozcupovat. Co měla asi tak dělat, když si Rhaaxin začal hrát na rudý hadřík? Jistě, že musela udělat cokoliv, co medvěda odradí od toho, aby Rhaaxe nepřekousl vejpůl. A bylo ji upřímně jedno, co si kdo o jejím jednání myslí. Podstatné bylo to, o co se snažila. Zachránit každého člena smečky, ať už se její jednání mohlo jevit jako chaotické, nebo dokonce tak, že si protiřečilo. Tohle Alyanna neřešila. Každý chytrý vlk musel pochopit, že pokud chtějí zachránit vlky před medvěděm, musejí jednat společnými silami. Kdyby chtěla smečka medvědovi utéci, nejspíš by se jí to nepodařilo a ještě by se ukázali jako vlci nehodni svého vlastního území. Tak či tak, když byl člen smečky vystaven přímému útoku, už nemohli jen tak stát a přihlížet. Medvěd se totiž rozhodl, že neodejde, to dal jasně najevo tím, že se neotočil a ani nezměnil směr své chůze. Proto vlci reagovali tak jak reagovali. "Když to bude možné, ať uteče z našeho území!" Odpověděla hnědé vlčici (Ásleif), pokud to byla otázka na ni. "Chraňme se navzájem!" Byla další věta, kterou snad dala jasně najevo, že musejí jednat všichni. Medvěd nebyl ještě zraněný, takže ho tohle jednání mohlo rozzuřit, ano, mohlo, ale mohlo ho také přesvědčit o tom, že by měl odejít, protože tahle kořist je silnější, než si myslel. Nevěděla, jestli medvěd skutečně bude chtít odejít. Ale museli zkusit ho zastrašit. Musela své smečce věřit.
Predátoři - 3
Rhaax jako první porušil půlkruh a vyrazil kupředu. Byl tak v ohrožení. Alyanna tedy rychle přejela pohledem ostatní vlky a pak, zavelela: "Do útoku!" Její hlas byl jasný, pevný a bez jakýchkoliv náznaků nerozhodnosti. Museli jednat a museli jednat koordinovaně. Jinak bude mít medvěd cíl a tím bude člen smečky, který na vetřelce stavějícího se na zadní zaútočil. Třeba když zaútočí všichni společně, medvěd usoudí, že s přesilou se rvát nebude.
Aly se odrazila od země a vyrazila za béžovým vlkem se znaky. Vrčela hrozivě a div že jí nesvítily zlatě oči, ale to byl možná jen odraz světla nad hlavou. Nebo to byla její magie světla? Už při běhu se soustředila na magii země, možná to chvilku přeskočilo i na magii světla a ze země vyjely kořeny, které se omotaly medvědovi kolem zubaté tlamy. Medvěd tak měl znemožněno kohokoliv kousnout. Ale měl volné přední tlapy se kterými mohl máchat. Alyanna měla ještě jeden nápad, která hodlala uskutečnit. Jenom počkala, až bude vhodná chvíle, protože by nerada udeřila dřív, než bylo nutné.
Predátoři - 2
Alyanna zůstávala poblíž svého otce, ale zároveň i vedle Mireldis. Promluvila více méně ke všem přítomným vlkům, ale k Mirel to bylo míněno, neboť cítila potřebu ji chránit: "Pokud se objeví tady a zaútočí, musíme se snažit jej rozptylovat. Nesmí si vybrat cíl. Ať je zmatený a neví na koho zaútočit dříve."
Nemuseli čekat dlouho a hnědá srst velkého zvířete se jim vystavila na obdiv ve své plné kráse a velikosti. Aby byla upřímná, nečekala, že bude až tak velký. No co, tak jako tak, byl medvěd hrozbou. Pohlédla letmo na bratra Atroxe, který se pohyboval pomalu do strany. Alyanna nebyla hloupá a i když možná neměla zkušenost v boji s medvědem, pochopila o co mu jde. Měla nějakou tu teorii od své kamarádky Lissandry. I když si nebyla jistá, zda v ní byl medvěd, ale určitě jej hnědá vlčice zmínila, alespoň v tom smyslu, že je tohle zvíře velkou hrozbou pro vlky.
Z Rhaaxina přemístila pohled na Mireldis a pak ostatní vlky. Kývla na Mireldis a sama se začala pomalými kroky, skoro jako kočka, ale bez té kočičí elegance, i když přeci jen s jistou elegancí ji danou, přemisťovat doleva od Aetase, aby vytvořili půlkruh a aby Medvěd viděl, že nenarazil na jednoho, ale na celou smečku vlků odhodlaných bránit svůj domov.
Kdo zaútočí jako první? Pokud to zvíře bude mít alespoň špetku zdravého rozumu, otočí se a odejde, ale pokud ne, budou mu ten rozum muset vykousat do kožichu. Byla připravena nejdříve medvěda zastrašit. Bylo by nejjednodušší, aby se vyděsil a utekl. Věděla, že pokud začne medvěd bojovat, nebude se chtít jenom tak vzdát. "Zraněný znamená zuřivý, myslete na to!" Varovala ostatní vlky na základě toho, jak ji myšlenky pluly hlavou, když na ně medvěd cenil zuby.
Predátoři - 1 - ZAČÁTEK
Zamířila společně s Mireldis ke skupince v níž byl její otec. Nevěděla, jestli Mireldis ví, že je Alyanna jeho dcerou, tak jí řekla alespoň toto: "Támhle je můj otec." Pokývla hlavou kupředu, kde Aetas stál a hovořil s dalšími vlky. Dorazila přímo k němu a ostatním vlkům. Kývla otci na pozdrav. "Zdravím všechny ve spolek," pronesla, avšak než cokoliv dalšího mohla říci, ucítila pach, který naznačoval nebezpečí. Na území smečky se pohybovala velká šelma.
Alyanna se napřímila a snažila se větřit, aby zjistila, odkud pach šelmy přichází. To zvíře nebylo daleko. Pach byl totiž dost silný na to, aby ho zachytily nosy ostatních vlků v okolí. Okamžitě se postavila do pozice, kdy měla i lepší rozhled a uši skenovaly okolí velmi bystře. Všemi smysly se snažila získat co nejvíc informací o nepříteli na jejich území. Medvěd byla hrozba a Alyanna byla připravena chránit členy smečky.
Zlatý les >>>
Blížili se k území jejich smečky a domova Alyanny. Mrkla na Mireldis, tak proto o ní zase tolik nevěděla. Protože když byla mlaďounká, začala se toulat a to bylo asi v době, kdy se Mireldis přidala do smečky, nebo spíše přesněji krátce po tom, co už se nějakou dobu Aly potulovala ve společnosti Liss. "Já se ve Zlaté narodila. Už to jsou tři zimy a tato zima bude moji čtvrtou." Zazubila se na Mireldis.
Překročily hranice území a pokračovaly dál k centru dění a k srdci Zlatého lesa. "Tenhle les mé oči uviděly jako první, když jsem vylezla z doupěte." Ach, ty vzpomínky. Ale zase tolik jich nebylo. V té době si nedokázala zapamatovat úplně všechno. Zdálo se, že je tady dneska docela živo. Zastříhala ušima a podívala se na Mirelsdis, jestli to také zaznamenává. Po pravdě, takhle živo tu nebývalo.
Zápis rychlohry Zlaté: Počet postů v rychlohře 4 = 1 herní post.
Aly zaslechla volání Aetase, svého otce a alfy její smečky a vydala se za ním. Oznámila smečce, že navštívila Svatyni a nyní se vrátila. Byla povýšena z Delty na Gammu. Přivítali se smečkou vlčata a někteří členové byli ztraceni. Vyslechla si nějaké novinky od členů, kteří také byli mimo smečku na výpravách. Tedy, řešily se bežné smečkové záležitosti.
Mlžné pláně (přes Zubří pláň) >>>
Přešly tedy z Mlžných plání na Zubří, kde už mlha nebyla a Aly si ulevila. Sice pořád chtěla prozkoumat Mlžné pláně. Sic byla nyní Dail ujištěna, že na nich není nic zajímavého, ale přesto by je ráda prošla jednou celé. Nicméně nyní byla její touha dostat se domů zase silnější. Konečně se dostaly ke Zlatému lesu. Aly se zhluboka nadechla. Domov vždycky voněl skvěle.
"Svatyně je na druhém ostrově. Ale ano, přechod na něj je na druhé straně tohohle z ostrovů. Už jsi tam byla?" Zeptala se Mirel zvědavě. Aly byla častěji a mnohem déle mimo smečku, ale teď, co dospěla, tak se více a více vracela domů a doma se zdržovala dlouho. Tedy, alespoň si to myslela. "Jak dlouho jsi vlastně ve smečce?" Nevěděla to, protože jako malá se potulovala po ostrovech a neměla přehled, který by ráda získala teď.
>>> území Zlaté
Podle vlčice ze smečky se nic nedělo, což bylo vlastně dobře. Znamenalo to, že je smečka v pořádku a bezpečí a to Alyannu uklidňovalo. Přikývla na tu informaci hlavou. Bylo fajn, že mlha kolem nich trochu prořídla. Představila se jako Mireldis a Aly si tak mohla její vzhled, vůni i jméno zapsat do seznamu poznaných vlků ze smečky. "Děkuji ti, Mireldis, za informace. Já jsem byla navštívit Svatyni, abych se stala silnější a mohla chránit lépe naši smečku." Pohlédla jsem na Dail. Ona se také představila a pověděla, že ona nemá v plánu zamířit do Zlaté. "Já, vlastně ano. Beru to trochu oklikou, ale ano mířím domů." Pohlédla na Dail i Mireldis. "A myslím, že zkoumání můžu na chvíli odložit. Děkuji ti Dail, že jsi mě doprovázela až sem. Nyní se budu muset rozloučit a vrátit se do smečky. Ale když budeš chtít, smíš mě navštívit." Pronesla Aly k Dail. Pak se podívala na Mireldis. "Půjdeš také, nebo se ještě chvíli zdržíš na průzkumu?"
Tak či tak, Aly pokývala hlavou na rozloučenou k Dail a podle toho, jestli Mireldis šla s ní nebo ne, případně i jí.
>>> Zlatý les (přes Zubří pláň)
Poslouchala Dail. "No, můžeš to zkusit. Třeba je čas, kdy padá samo. Nebo padá jenom když pro to má určitý neznámý podnět. Kdo ví." Jestli to byl magický strom, možná k získání ovoce byla určitá magie a kdo ji neměl, ten ovoce nezískal. Byla to zajímavá myšlenka, možná nad tím bude později přemýšlet více.
To dávalo smysl. "Asi máš pravdu. Mlhy bývají depresivní. A když nevidíš skoro ani na krok, no po delší dobu by z toho šla asi hlava kolem. Nedivím se, že jsi odtud odešla." Aly by se to nelíbilo, být v mlze dlouhý čas.
Přerušil je hlas s pozdravem. Aly zavětřila, protože to bylo automaticky to první, co mohla udělat. V mlze a za tmy pořádně neviděla o koho se jedná, ale pach smečky ji odpověď dal. Alespoň na to, že je to členka Zlaté. "Zdravím. Něco nového doma?" Zeptala se, jako by byly ty dvě známé, ale vlastně ji pořádně neznala. Věděla však, že do smečky patří. "Alyanna. Viděla jsem tě na pohřbu." Vyjasnila ji trochu situaci. Ale sama netušila, jak se vlčice jmenuje. No teď to nejspíš zjistí a už si dá pozor, aby to nezapomněla. Přeci jenom byla nyní víc než Kappa a měla by členy smečky znát.
Modrák (přes Začarovaný les) >>>
Záhada modrého stromu jim nejspíše zůstane i nadále záhadou. Kdyby Aly znala lidský svět, asi by řekla, že to ovoce je možná jenom atrapa. Ale neznala, takže nic takového ani říci nemohla. A nejspíš to ovoce bylo skutečné. Bylo možná magií nasáklé tak, že se nekazilo a nedalo se utrhnout. "Co když to ovoce jde utrhnout jen tehdy, když se ho nesnažíš utrhnout?" Jako takový obranný mechanizmus? Možné to bylo.
Brzy opět zmizely v barevném lese a i ten prošly celkem rychle a ocitly se na pláních pokrytých mlhou. "Ty jsi byla na pláních dlouho?" Zajímala se Aly. Vlastně si tu smečku i mohla pamatovat nebo ne? Těžko říci. Znala sice Lissandru, ale to ještě nebyla alfou Daénu. Všechno z toho období měla tak nějak v mlze. Jak příhodné. "Pověz mi o tom něco víc." Dobrý čas na vyprávění a také to bylo dobré na to, aby se samy sobě neztratily v mlze.
Jméno vlka: Alyanna
Počet postů: 17 + 1 z rychlohry Zlaté
Postavení: Gamma
Povýšení: z Delty na Gammu
Funkce: Bojovník
Aktivita pro smečku: účast na smečkovém setkání v rychlohře zlaté.
Krátké shrnutí (i rychlohry): Po té, co se rozdělila a rozloučila s Cinder, potkala Dail a spolu míří ke Zlaté. Aly zkoumá míta, kde ještě nebyla a celkově míří domů do Zlaté.