Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Temný les >>>

Dorazila do části lesa, která nebyla vůbec pěkná. Vypadala jako spálená země, což asi i nejspíše byla. Když se rozhlédla, tak kam jenom její oko dopadlo pohledem, tam ze země trčely jenom pahýly opálených stromů a místy dokonce ze země stoupal i nepříjemný kouř. Ve vzduchu poletoval popel. Ne, tady se Alyanně tedy nelíbilo. Vlčice, která ji následovala mlčela a nevyjadřovala se k místu. Aly jenom mohla hádat, zda tady už někdy byla nebo ne. "No..." začala Aly.
"Tady zřejmě také bezpečno nebude. Co je to za místo? Už jsi tady někdy byla? Víš, co se tady stalo?" Patrně to nebylo čerstvé. A nepřipadalo jí to jako čistý oheň. Každopádně i tak zamířila pryč a nechtěla se zde nějak moc zdržovat dlouho.

>>> Prokleté jezero přes Temný les

Všimla si, že si ji vlčice prohlíží. Představila se ji jako Dail. To jméno ji nic neříkalo, takže se akorát i ona představila: "Já se jmenuji Alyanna."
Nelíbilo se jí tady a tak chtěla, aby se někam přesunuly, kde bude bezpečněji a kde nebude hrozit, že na ně spadne nějaký ten kymácející se strom. "To ano, také si myslím, že někde nějaký ten strom už i spadl" S každou ránou nebo nepříjemným zavrzáním to v Aly vzněcovalo nejistotu a byla prakticky ve střehu, kdyby se některý ze stromu opravdu uráčil na ně spadnout. "Tak jdeme." Návrh byl přijat téměř okamžitě.
Tímhle lesem procházela už dříve, ale neprošla ho celý a kdo ví proč, rozhodla se jít někam, kde ještě nebyla. Jestli to byl dobrý nápad, to se mělo ukázat v následujících chvílích. No, zatím měla čas na to, prozkoumat vlčici, kterou právě střetla. Nevěděla, jestli je to tulačka nebo členka některé smečky, hodlala to zjistit, tedy pokud ji ona vlčice řekne pravdu.

>>> Spáleniště

Čeho si ještě Aly mohla po probuzení všimnout bylo, poměrně větrno. I když tenhle Temný les byl docela hustý, koruny stromů se hodně kývaly a kmeny temných stromů často vydávaly nepříjemné vrzání a praskání a dokonce i bušení, jak o sebe občas narazily. Občas... docela často. Jako kladiva, veliká dřevěná kladiva nebo rovnou kyje. Alyanna pohlédla vzhůru do korun. Hrozilo, že některý strom se vyvrátí. Snad to ale nehrozilo přímo tady. Někde však jistě nějaký ten strom spadl.
Sledovala stále vlčici a ta dokonce prošla kolem skoro jako by si Aly nevšimla, ale nakonec se přeci zastavila a vrátila k místu, kde byla Aly.
"Také zdravím." Odpověděla zdvořile, ale vlčici si prohlížela bedlivě. Neznala ji a nevěděla, co je ona vlčice před ní zač. "Dnes je poněkud větrno." Poznamenala Aly. Bouchání a vrzání stromů bylo trochu znervózňující. Občas dokonce někde upadl i kus kůry, jak se stromy o sebe třely. "Nevím, jestli je bezpečné, zůstávat zde." Ne, že by se Aly bála Temného lesa, ale kývající se kyje v podobě stromů byly už tak trochu děsivé.

přes Most z Lesa u Mostu >>>

Aly vkročila na půdu Temného lesa jako první. Udělala několik kroků, ale když se ohlédla zpátky, po Cinder nebylo ano vidu ani slechu. Zůstala na mostě? Možná ano. Počasí nebylo nijak zlé, aby se vlčice, nedej bohové, spadla dolů. Aly se kousek vrátila, ale potom zase přešla zpět do lesa a posadila se pod jedním ze stromů. I když byl den, les nepropouštěl tolik slunečních paprsků, aby v něm bylo příjemné přítmí, ale spíš tu panovala tma. Nebyla to vyloženě tma jako v noci, ale ani ta příjemná.
Aly čekala na Cinder, ale nakonec ji přepadla únava a dala si šlofíka.
Nakonec ji probral zvuk. Otevřela oči a zvedla hlavu, avšak Cinder to nebyla. Byla to nějaká neznámá vlčice. Aly se zvedla od stromu na všechny čtyři. Protáhla se a sledovala, jak se vlčice blíží.

Červen
Jméno vlka: Alyanna
Počet postů: 2
Postavení: Delta
Funkce: Bojovník
Aktivita pro smečku: -
Krátké shrnutí (i rychlohry): Míří s Cinder domů.

přes Luka z Jižních hor >>>

Cestou k lesu se den proměnil ve večer. Brzy měla nastat noc. Po celý den bylo dosti horko, takže Alyanna byla ráda, že se dostaly pod stromy a konečně mohly obě vlčice zakusit tak vytouženého stínu. K večeru také začal pofukovat vítr. Aly měla dojem, že příroda ji napovídá, možnou bouřku, proto se v lese nechtěla zdržovat, respektive chtěla překonat Most dříve, než-li by je zastihla bouře a nebo silný vítr. "To doufám. Ale nebude mu vadit, že do vaší skrýše přivedeš cizinku?" Napadlo ji ještě. Ale podle toho, co Cinder o něm říkala, by to měl být pohodový vlk. Pohlédla na oblohu, která se pomalu měnila v noční a vítr jim povíval z chlupy na těle. "Měly bychom se co nejdříve dostat přes most, aby nás tam nezastihla bouřka." Takové letní bouřky bývaly prudké.
S těmito slovy vybídla Cinder pohledem a sama vykročila k Mostu, aby tuhle překážku měly obě vlčice co nejdříve za sebou. Cinder ji docela překvapila otázkou. Ona nad tím ještě sama nepřemýšlela. Cin ji ale donutila a tak chvíli mlčela, než začala hovořit.
"Vždycky jsem chtěla být dobrý člen smečky. Chtěla jsem jít příkladem a být silná, abych mohla být pro smečku přínosem a aby se na mě mohla smečka spolehnout. To se stalo mým hlavním cílem, po té, co jsem se tak nějak vrátila domů z mláděcího putování." Na chvíli zastavila v mluvení, neboť se potřebovala soustředit na most, ale potom pokračovala: "Je tady vlk, který se mi líbil, ale už jsem ho pěkně dlouho neviděla. Dokonce ani otec ho dlouho neviděl. Je to tak dlouho, že už si ani nejsem jistá, jestli jsme na tom spolu tak, jako tenkrát." Tenkrát byla ještě štěně. Opravdu si teď nebyla ničím jistá. A tímhle čím dál tím méně. "Prakticky vzato nemám partnera a tudíž ani pomyšlení na to, jestli bych chtěla vlčata. Ale jedno přece jenom vím," pohlédla Cinder do očí, což tedy znamenalo, že se musela zastavit a ohlédnout se na hnědou: "Rozhodně chci mít na rodinu čas. Až ji jednou budu mít, chci, aby byla na prvním místě. Aby se ani jediné vlče necítilo, že je pro své rodiče přítěží." Své rodiče samozřejmě milovala. Ale také ji překvapilo, že si pořídili další vrh, když měli tolik povinností se smečkou.
Konečně se znovu dala do pohybu a netrvalo dlouho a byly obě z Mostu v Temném lese.

>>> Temný les (přes: Most)

Aly poslouchala, co Cinder říkala o Alatey. Neřekla přímo to, co by si představila, že řekne, aby si mohla ověřit svou domněnku ohledně Alfy, ale zjistila, že smečka jako taková není hlavní výhodou, nýbrž, že to prostředí je to, co tuhle vlčici a jejího partnera učarovalo. Něco to o Alatey svědčilo, ale co, to si nechala pro sebe. Bylo zbytečné, aby tím zatěžovala Cinder. Ale prohloubilo to její nedůvěru ve vedení té smečky ještě více.
Přikývla na její slova o tom, proč si vybrali Alatey.
Aly se zasmála, pochopila, co tím Cinder myslí. "Tak, že ho pozdravuji a děkuji, že jeho zásluhou jsi mi pomohla najít cestu na dávno zapomenuté místo." Lehce na Cinder mrkla. Ale skutečně byla ráda. Jistě, našla by cestu nejspíše také, ale zcela určitě by to trvalo mnohem déle. Teď mohla Cinder doprovodit a zároveň se podívat zase domů, co je tam nového a možná se ukázat, že je silnější a schopnější pomáhat své smečce.
Nabídka Cinder zněla skvěle. "Oh, to by bylo od tebe hezké. Ráda se seznámím s tvým partnerem a pokud bych to zvládla, ráda bych pohlídala vaše vlčata." Jestli by byla dobrá chůva netušila. Vlastně ani nevěděla, jaký vztah k vlčatům má. Upřímně, s žádnými vlčaty se pořádně ani nesetkala, takže tohle opravdu nevěděla. Doufala však, že se s vlčaty dá nějak normálně komunikovat, jako s dospělými.
"Ráda, stejně musím jít touže cestou." Tedy nemusela by, ale chtěla s Cinder ještě pobýt, než zase zamíří domů, aby dala Zlaté najevo, že stále žije. Protáhla se a vykročila tedy přímo k Louce po níž se šlo k Lesu u Mostu.

>>> Les u Mostu (přes: Luka)

BŘEZEN
Jméno vlka: Alyanna
Počet postů: 10
Postavení: Delta
Funkce: Bojovník
Aktivita pro smečku: /
Krátké shrnutí (i rychlohry): Rozloučila se s otcem a vydala se nabrat dovednosti, aby mohla plnit funkci ve smečce s klidným srdcem. Proto zamířila do Svatyně, kde na cestě tam potkala vlčici Cinder a protože si přesně nepamatovala, kde Svatyně je, nechala se vést Cinder.

DUBEN
Jméno vlka: Alyanna
Počet postů: 9
Postavení: Delta
Funkce: Bojovník
Aktivita pro smečku: /
Krátké shrnutí (i rychlohry): Dorazily s Cinder do Svatyně a Aly konečně nabrala více dovedností. Po té se zastavily v Ovocném lesíku, kde chytily pana Wua a Aly získala novou magii a také nové znaky.

KVĚTEN
Jméno vlka: Alyanna
Počet postů: 4
Postavení: Delta
Funkce: Bojovník
Aktivita pro smečku: /
Krátké shrnutí (i rychlohry): Zastihla je bouře, před kterou se musely schovat do jeskyně v horách, kde ji mohly přečkat bez úhony.

Aly se protáhla a nakonec vyšla před úkryt, kde se před tím schovávaly s Cinder před noční bouřkou. No spíše to byl takový přístřešek, ale nyní už stála v celé své kráse před výklenkem a vystavovala své tělo slunci. Tak krásně teď hřálo a Aly potřebovala nabrat tepla z jeho hřejivých paprsků. Nebylo léto, slunce nepálilo tak, že by jeden chtěl před ním schovávat kožich, proto si tyhle jarní paprsky užívala, jak jenom mohla.
Natočila hlavu k Cinder. Skutečně se chtěla už vrátit? Otázkou bylo, zda opravdu chtěla či jen musela. Vlastně nevěděla, jaké to je v Alatey, ale předpokládala... ne nepředpokládala nic moc. Kromě uzavřenosti a nepřátelskému postoji k členům cizích smeček, které poznala, nemohla předpokládat nic jiného. Mohla se jenom domnívat. Ale Cinder se zdála, že je spokojená. Možná by měla navštívit svou kamarádku Vé, aby zjistila, jestli smečka, do níž se uchýlila, je skutečně tak dobrá, jak se jevilo, alespoň ze slov Cinder. Jenomže mohla tam jít? Minule se k ní Alfa, no, vlastně podle toho, jak se přetvařovali, spíš Kappa, tvářil dost odměřeně, možná trochu povýšeně, zatímco zmíněný Alfa, byl spíše plachý. Ano, stále nevěděla, že si z ní Einar a Vidar udělali legraci, nic méně, tušila, že to jejich vystoupení prostě nesedí. Jako když vyjete falešné tóny a představujete je jako hymnu noci.
Chápavě přikývla. K tulákům se Alatey chovala hezky, dokonce až moc, proti tomu jak se chovala k vyslancům z jiných smeček. Takže dokázala pochopit, že na Cinder ta smečka musela udělat lepší dojem, než na Aly, jakožto přátelskou návštěvu, kdy se k ní choval onen zrzavý Kappa, tak nedůstojně. Přimhouřila oči nad tou vzpomínkou. "Takže na vás udělala Alatey dobrý dojem," spíše to konstatovala, než-li by to byla otázka. Ale dokázala přijmout fakt, že ne každý má svůj dobrý den každý den. "Takže vás ten béžový Alfa dokázal přesvědčit." Zkoumavě se na Cinder podívala. Teď si prostě chtěla ověřit, svou domněnku, že béžulák není Alfou, neboť pro to neměl ty správné vlohy, alespoň podle toho, jak se tvářil, zatímco zrzek, ten byl zase moc suverénní na obyčejnou Kappu.
"Plánujete vlčata? Páni, tak to vám přeji. Tvůj partner musí být skvělý vlk." Určitě by Cinder nechtěla vlčata s nějakým divným vlkem. Na to byla tahle hnědá vlčice dost chytrá, takže i její partner musel stát za to. Aly nepředpokládala, že by se Cin zahazovala s kde jakým vlkem podobným třeba právě béžulákovi. "Jsem ráda, že jste si našli místo, kde se vám líbí. Jen je škoda, že to není naše smečka, ale i tak můžeme být kamarádky." Rozhodně si Cinder vysloužila uznání u Aly a tak nějak si ji dokázala představit i jako starší sestru. V přátelství mezi smečkami Alyanna neviděla takový problém. Vlci mohli být přátelé i když pocházeli z různých smeček. Však se mohli potkávat mimo území. Také nemuseli o smečkách mluvit a tudíž ani nic prozrazovat. Mohly zkrátka dělat, že z žádných smeček nejsou, když se setkali.
"Jestli chceš, tak tě teď mohu doprovodit." Nabídla se Aly. I když měla své plány, ty mohly nejspíš počkat.

Ovocný lesík >>>

Následovala hnědou vlčici do hor. Doufala, že nebudou muset v bouřce hledat moc dlouho, protože lézt po mokrých svazích by mohlo vést k nějakému úrazu a na to, že měla Aly jako magii zemi, moc zdatná v bylinkářství nebyla. Vlastně by se dalo říci, že vůbec. Když na to přišla řeč se sourozenci, tehdy došla k závěru, že by nebylo špatné, něco málo vědět. Alespoň něco, že jo? Ale zatím nenarazila na nikoho, kdo by tomu rozumněl a mohl ji něco naučit. "Ty asi neznáš, nějaké ty byliny, že?" Zeptala se Cinder. Za zeptání přece nic nedá.
Našly vhodné místo, které je mohlo nejen ukrýt před deštěm, ale i před větrem, což bylo jenom dobře. "To je v pořádku. lepší je suchý, než-li mokrý kožich." S tím souhlasila. Uvelebila se vedle Cinder. Cítila se v její společnosti dobře a tak ji nevadilo využít jejího tepla k tomu, aby se také ohřála a usušila mokré chlupy. Nechtěla zapáchat jako mokrý pes. "Vypadá to tak." štěstí, že takové počasí samo vybízelo k tomu, aby jeden usnul. Asi to tak bylo vymyšlené, aby se tvorové nenudili, když čekali na to, až bude venku lépe.

"I tobě dobré ráno, Cinder." Opětovala ji Alyanna a vstala. Byla dobře odpočatá a druhý spánek ji jenom udělal dobře. Venku byl krásný den, skoro jako letní, vybízel k tomu, aby šly dál. "Co máš vlastně v plánu teď, Cinder?" zeptala se Alyanna. Věděla, že se vlčice bude chtít asi vrátit. Ale když si to měla přiznat, bylo ji v její společnosti docela dobře, takže by ji bylo nejspíš líto, kdyby se teď rozdělily.

Protáhla se a postavila na nohy. Vítr sílil a brzy se i první kapky začaly snášet k zemi. S návrhem Cinder musela Alyanna jenom souhlasit. Noc brzy zahalila celý kraj a Alyannina magie, získaná nově od Wua, se projevila. Srst na těla, jako by se na krátký okamžik rozzářila. Nebylo to nijak silné světlo. Připomínalo to, jako když se odráží kapky vody od hladiny louže a vytvářejí takovou zvláštní mlhovinu bílých drobných roztříštěných kapiček odskakujících od hladiny. Prostě velmi jemná záře. Možná, si mohla Cinder všimnout i lehké záře v očích. Aly se ale nesnažila nijak s magií výrazně manipulovat. Jen si pomyslela, že dnešní noc bude nejspíš dost temná, když nebudou svítit hvězdy.
"Asi ano. Bude to nejlepší." Mokrý kožich, to nebylo nic pro Aly, ale už to zažila hodně krát, takže hádala, že i teď to přežije. Jen co to bylo možné, vydaly se obě vlčice k horám. "Myslíš, že tam najdeme nějaké vhodné místo k přečkání toho deště?" V těch horách už byla, ale nepamatovala si, jestli tam bylo dost míst, kam se schovat. Pravděpodobně to však bylo místo, kde tu šanci mít však budou větší.

>>> Jižní hory

Ještě, než se Aly skutečně odebrala do říše snů, vyslechla si, že Cinder Wua zná a že si nic nekoupila proto, že na něco šetří. To dávalo smysl, proto na to stačila chápavě kývnout hlavou. Možná to nebylo třeba, omlouvat se, ale byla to zdvořilost, kterou si Aly myslela, že by měla prokazovat, obzvláště když byla dcerou Alf. Byla princezna a neměla by se nikdy chovat jako nějaký potulný vlk, který nepoznal nikdy smečky. Zkrátka měla by prokazovat dobré vychování, aby tak ukázala, že se za ni rodiče nemusí stydět.
Po té ale usnula. Ještě zaznamenala poslední větu, nad tou však zatím nepřemýšlela.
Ani nevěděla jak dlouho spala. Když se však probudila, byl večer a i ten se chýlil ku konci. Brzy měla nastat noc, možná za pár minut. Byl teplý večer a jen vítr, jako by nabral na síle. Aly se protáhla a zívla si a pak se podívala na Cinder, jestli ta už je taky vzhůru. Obloha naznačovala, že v noci hvězdy jenom tak neuvidí, protože se pomalu zatahovala mračny. "Zdá se, že v noci bude pršet." Pronesla Alyanna s trochou obavy. Nejspíš by se měly někam schovat. Kdo ví, jak dlouho bude pršet. Měla dojem, že taková mračna déšť slibují a dá se jim v tomhle věřit.

Cinder byla rovněž uvelebená, takže si mohly holky konečně v klidu odpočinout. Wu se celkem rychle spakoval a mohly už jenom sledovat, jak mizí zase kamsi pryč. Má celkem zajímavý život. Pořád na cestách, pořád potkává nové tváře, ale i ty staré, které už poznal. Očividně ho to ale baví, protože i teď vypadal spokojený a šťastný. Pomyslela si Alyanna.
"Děkuji. Alespoň nějaká památka na matku." Pronesla Aly. Sice to nebyly přesné znaky, jako měla její matka, spíš jen takový náznak a navíc v úplně jiné barvě, ale jí se takto líbily. Byla tak jedinečná i když ty znaky byly podobné. "Ty sis nic nekoupila." Konstatovala Aly.
Brzy se ji ale začaly klížit oči a zívala jak stodola, by se dalo říci. "Když mne omluvíš, trochu si zdřímnu," ještě zamumlala se zívnutím a už byla v říši snů. No, nebylo to divné, po tak velkém fyzické vypětí, které zažila. Musela si odpočinout a nabrat nových sil, aby si také mohla vyzkoušet novou magii, kterou získala.

Mlžná džungle >>>

Aly byla přesvědčena, že i Cinder jistě ocení, když nebudou spát tady v džungli, proto také vyrazila k lesíku a příliš neotálela s čekáním na odpověď. Konec konců stejně očekávala kladnou odpověď. A i kdyby se Cinder rozhodla, že Aly následovat nebude, stejně by nezůstala ani jedna tady, proto tedy usuzovala Alyanna, že obě se rozhodnou stejně a síly načerpají na místě, které Alyanna navrhla. Přeci jenom tohle nebylo místo, které by bylo bezpečné a obzvlášťě, pokud se zde jeden rozhodl přenocovat.
Ani Cinder nevypadala, že by ji návštěva Svatyně nijak nepoznamenala, což byl další důkaz toho, že odpočinek obě potřebovaly.
Zbytek cesty džunglí se soustředila hlavně na to, aby někam hloupě nestoupla a nebo aby na ni něco nespadlo, ať už větev nebo nějaký predátor v podobě hada. Aly si nemohla být jistá tím, na koho narazí, proto byla ráda, když se z mlžného lesa vymotaly a před nimi se objevil Ovocný lesík plný stromů s ovocem. Tohle místo už navštívila a tak ji nepřekvapilo, ale i tak ji nadchlo, jak zvláštně působilo.
Kromě stromů si ale všimla i pohyb. Tedy nejdříve byl spíše stacionární, ale jak se blížily, zjistila, že to je vlk s vozíkem. Obchodník. Už u něj byla. Věděla, tedy o koho se jedná.
"Pan Wu," oznámila Cinder a i když byla unavená a rozhodnutá sebou fláknout pod nejbližší strom, tahle možnost setkat se opět s Wuem přeci jenom převážila únavu a tak, seč unavená, přeci jenom zamířila k němu.
Zdvořile pozdravila a pak si prohlížela, co zrovna prodává. Zaujala ji jedna magie a pak ji napadlo, byl to takový náhlý a spontánní nápad, že by se ji líbilo, kdyby měla něco málo na památku po své matce. Představila si svůj nápad a pak jej sdělila Wuovi.

na účtu mám 218 kšm 13 rubínů

NÁKUP
magii Světla -170 KŠM a 3 rubíny (48 kšm/10 rub)
6 rubínů proměním na Kšm (108 kšm/4 rub)
znaky - s Barnatt domluveno -50 kšm
a 2.level do magie Světla -50 kšm

na účtu mi zbyde 8 KŠM a 4 rubíny

Když si koupila, co uznala za vhodné, rozloučila se s poděkováním s panem Wuem a pak skutečně poodešla k jednomu ze stromů, kde si lehla a pozorovala Cinder.

Schváleno

Svatyně >>>

Když byl trénink ukončen a Alyanna zaplatila tolik mincí, kolik si Mistr vyžádal, mohla se vydat zpátky do džungle. Nebylo nutné setrvávat ve Svatyni déle, než-li bylo nezbytné. Jako by místo samo o sobě udržovalo klid a mír a návštěvníky nenásilně vyprovázelo ihned po té, co dostali to oč žádali. Cítila se unavená a to hodně. Také nebylo divu, vždyť tenhle trénink byl dlouhý a tak musel být vyčerpávající a Aly si sáhla pěkně až na dno svých sil.
Ocitla se opět mezi vlhkými stromy zahalenými chomáčky mlhy. Ohlédla se za sebe, ale Cinder ještě nespatřila. Tedy ne hned, však netrvalo to dlouho a ta se objevila následně také. Aly se zastavila, aby počkala na vlčici, která ji pomohla najít Svatyni.
"Děkuji ti za tvou pomoc," cítila potřebu sdělit poděkování. "Jsem docela unavená," poznamenala, konec konců únava na ni byla znát. "Tady ale odpočívat nebudu. Myslím, že je tady takový ovocný lesík. Tam bychom si mohly odpočinout a nabrat nových sil." To bylo jediné, na co teď dokázala myslet, jak byla unavená. Počkala na vyjádření hnědé vlčice, než zamířila směrem, kterým hádala, že by lesík s ovocnými stromy mohl být.

>>> Ovocný lesík