Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Mlžné pláně >>>

Šla a a šla, až pláně skončily a ona se ocitla na kraji moře. Dívala se, že v dálce vidí další ostrov. Dokonce se nezdál ani příliš daleko, ale teď neměla v plánu se snažit na něj dostat. Její pohled padl naopak na les s barevnými stromy. Wow, to tady máme takové divy? I Zlatý les je neobvyklý, jak jsem si stačila všimnout, ale tohle? To je zajímavé.
Tak se vydala k lesu a po březích kráčela dál až dokud ji nezahalily stromy. Tohle místo se jí zdálo dost působivé. Mohlo by být možná i dobrým romantickým místem. Ale ona neměla s kým takové místo sdílet. Její tlapy ji vedly dál pod příkrovem barevných stromů do hloubi lesa.

>>> Začarovaný les

Krápníková jeskyně (přes Sněžné Tesáky) >>>

Vydala se z hor dolů. Někam si to mířila, kde možná ještě nebyla, ale měla v plánu prozkoumat ostrov, takže byla i ráda, že pozná další místo. Konečně se dostala z hor a měla i čas přitom přemýšlet. Chci se vrátit domů, jenomže se tam nemůžu ukázat jako slabá vlčice. Co by si o mě máma s tátou mysleli? Jejich prvorozená a slabá jako moucha. Ne, rozhodně se nemůžu vrátit jen tak hnedka. Ve své mysli si mohla dovolit připustit, že není tak silná, jak by si představovala. Bývala silnější, ale z nějakého důvodu o svou sílu přišla. Bylo to asi tím, jak lenošila a to se muselo zase změnit.
Místo, kam se dostala nebylo nijak extra pěkné. Byly to sice pláně, takže už nemusela dávat takový pozor, aby se jí nesmýkla noha, ale zase tady byla dost mlha, takže nic moc. Nehodlala se na takovém místě zdržovat příliš dlouho, čili ani nezastavovala a prostě šla dál.

>>> Průliv

Sněžné Tesáky >>>

Ukázalo se, že prozkoumání jeskyně byla zase naopak volba dobrá, takže nakonec vydat se do hor nebyl až tak moc špatný nápad, jak si zprvu myslela. Když vstoupila do útrob, odhalil se jí pohled na mnohem větší prostor, než jaký čekala. Jeskyně byla dost velká, aby se do ní mohla schovat třebas celá smečka vlků.
Venku akorát začalo pršet a byla to taková ta prudká průtrž mračen, takže i proto byla ráda, že se měla kde schovat před tím nečasem, který se venku v horách rozpoutal. Jeskyně byla zdobena krápníky a byla celkem i útulná.
Aly v ní zůstala nějakou tu chvíli. Tak když ji prozkoumala, lehla si u jednoho ze sloupů a dívala se, jak se venku blýská. Takhle mohla odpočívat a nebýt mokrá, protože od doby, co vylezla z jezera, už stačila uschnout. Takhle by byla znovu mokrá a to by nebylo nejlepší.
Nicméně, hned jak ustala bouře, vstala a vykoukla z jeskyně, aby zhodnotila situaci. Zdálo se, že by ji mohlo vyjít to, že by z hor zase sešla dolů a nemusela by ji chytit nějaká další bouřka, takže se pustila do další cesty.

>>> Mlžné pláně (přes Tesáky)

Vlčí jezero >>>

Velice brzy pochopila, že to nebyl asi nejlepší nápad. Na jednu stranu bylo dobré poznat další část území ostrova na němž se narodila, na druhou stranu, zase takové kopečky, jak si je ve své mysli nazvala, to nebyly. Byly to hory! Regulérní, a docela ostré a špičaté. Na druhou stranu, ona sama měla ráda výzvy, takže ani teď se neotočila na patách a nešla zpátky. To by totiž nechtěla. Nemohla by se na sebe podívat, kdyby takovou překážku jen tak vzdala, takže zatla zuby a hezky se štráchala dál po strmých svazích.
Byla ráda, že je teď sama. Alespoň se nemusela ještě tvářit tak, jako by udělala to nejlepší rozhodnutí, když se do hor pustila. Takhle jen mohla pro svou vlastní potěchu šplhat dál a trénovat tlapky a balanc, protože čas od času se jí tlapka smýkla po nějakém tom uvolněném šutru.
Jak si tak tak kráčela, uviděla otvor ve stěně jedné z hor. Ani se nezdál velký, ale při pohledu na oblohu, kde se stahovala mračna, se zdál dobrý na to, aby jej prozkoumala blíže.

>>> Krápníková jeskyně

Bylo odpoledne a teploty se šplhaly k třicítce. Aly měla sto chutí se zchladit a tak sedící na břehu jezera, zvažovala, zda je dobrý nápad se v jezeře vykoupat. Voda byla čistá a průzračná, takže viděla dobře na místa, jako byl břeh a i to, jakým způsobem se svažuje. Nicméně, byť chtěla si zaplavat, tušila, že jistý zádrhel v tom bude a také se nemýlila. I tak zkusila vodu. Už věděla, že je studená, když se z jezera napila před tím, než se uvelebila na jeho břehu. Ale jak moc to bude vnímat na těle, to zjistila teprve tehdy, když se zvedla a strčila do vody tlapku.
Ta je ale setsakramentsky studená. Fakt, že jo! Pomyslela si, přesto nechtěla působit jako nějaká křehká princeznička, ačkoliv princeznou, dalo by se říci byla. Jenže ne tou křehoučkou, nýbrž bojovnicí. Vstoupila tedy do vody a po těle ji přeběhl mráz. I tak se namočila nakonec celá. Udělala jen kolečko, protože cítila, jak je ta voda strašně ledová. Raději tedy vylezla zpátky na břeh a otřepala ze sebe zbytky vody.
Alespoň se cítila osvěžená a čistá.
Zavětřila, protože ji do nosu udeřily slabé, ale čerstvé pachy. Zapátrala a v dálce uviděla dvě tečky. Pravděpodobně to byli vlci, ale na tu dálku nevěděla, kdo to je. Nicméně jeden z pachů ji byl trochu povědomý. Přesto nehodlala v tuto chvíli pátrat po tom, komu pachy patří.
Pohlédla na kopce kolem ni. No spíš hory, ale znáte to. Rozhodla se, že se na ně podívá.

>>> Sněžné Tesáky

Bašta (přes Zubří pláň >>>

Nakonec se s Atroxem rozdělili. I on se chtěl toulat, ale jeho cesta vedla tam, kde její ne. Ona se nechtěla vracet na druhý ostrov. Ne teď. Bylo na čase poznat lépe ten, kde se narodila. Druhý ostrov už znala poměrně dobře. A upřímně, po boji s cizáky se jí tam vracet moc nechtělo. Jako, ne že by se tam nechtěla vrátit už nikdy, to zase taky ne. Ale teď chtěla prozkoumat místa zdejší.
Vlastně bylo fajn, být chvíli sama, mohla si tak pročistit hlavu a srovnat si, co vlastně všechno zažila a proč a tak. Ale už by to chtělo zase někoho, s kým by mohla ostrov prozkoumat a necítit se sama, když se jí nechtělo vracet tam ani domů. Na druhou stranu i doma by se mohla ukázat. Bylo by to asi vhodné. Jenomže ji vrtalo hlavou, co si o ní budou myslet. Obvykle ji to bylo jedno. Ať si kdo myslí, co chce! Ale u rodičů to bylo jiné.
Došla k jezeru a posadila se na jeho břehu, aby si to tady mohla pořádně prohlédnout. Než tak ale učinila, stihla si očichat okolí a napít se z vody jezera.

Našla som všetky stužky, takže 97 bodov

50b - 25%
25 b - 10%
10b - 3%
10b - 3%
2b - 2 KŠM

Všetky percentá do sily 38% - 41% ~ 79%

Ďakujem za akcičku, trochu na odreagovanie pred skúškami pomohlo :D

Keďže sa mi uvoľnilo vo Februári viac času, tak hlásim Alyannu a Beliala, pričom nechávam na náhodný výber. :3

Poprosím Samanthu a Beliala nechať, čoskoro sa vrátim s nimi ku hre.

Mangrovy cez Bažiny

Alyanna sa ani nesnažila naznačiť, že by jej nejako moc súrodenci vadili, ale vedela moc dobre, ako dopadnú. No sama s nimi moc nechcela mať nič. Nech sa konečne o nich starajú rodičia. Tak aspoň dostanú do seba trochu royumu, ktorý ona nemala a žiaden rešpekt voči druhým jej chýbal. Pokrúti hlavou a radšej nič Atroxovi nehovorí na to, čo by naozaj chcela povedať nahlas. Len pomaly kráča a občas sa obzrie za Atroxom. Otočí sa za ním a prikývne. "Najbližší čas mám v pláne sa túlať. Možno potom sa vrátim do svorky, ale teraz som jednoducho nahnevaná na rodičov." Povie mu a dúfa, že to nebude chcieť rozoberať. No predsa len mu položí otázku. "Hmmm... čo si robil, kým si sa pridal ku mne v tých bažinách? Úprimne ma to zaujíma." Povie mu, pričom pomaly pokračuje ďalej v ceste.

Wolf lake cez Bull Meadow

Alyanna bola rada, že je pri Atroxovi. Doslova nevedela čo čo mala robiť a tak sa iba narovnala a prišla k nemu. Vedela isto, že nabudúce radšej pôjde sama. Nechcela už ohroziť Atroxa a ani iného vlka, ktorý by išiel s ňou. Očami skúmala či nemá žiadne zranenia a keď nevidela žiadne tak sa hneď išla o neho obzrieť možno vyzerala, že nemá žiadne city, ale voči svorke a nemu mala. No moc zo nerada prejavovala, pretože sa bála, že by to niekto proti nej využil. "Ja som v poriadku. Nič sa mi nestalo." Povie mu a jemne sa obtrie o jeho krk. No na jeho otázku, či sa chce vrátiť domov, tak na to odpoveď nepoznala. Chvíľu premýšľala, abx našla odpoveď. "Ja ani neviem, stali sa určité veci a moc chuť vrátiť sa práve nemám. Nemám chuť sa vrátiť sa k rodine, ktorá si myslí aká je dokonalá." Povie mu úprimne. Nemala chuť si hrať na dokonalú rodinku. To že si rodičia spravili ďalšie decká jej starosť nebola. No neverila tomu, že sa niečo zmení. Nič sa nezmení len tak z ničoho nič. Mala celkom hnev na nich a tak pokrutila hlavou. Pomaly začala ísť smerom ďalej, aby nestali na tomto mieste.

>>> Bašta (cez Baziny)

<<< Camp

Bola zmätená z toho všetkého čo sa dialo. Dokonca sa jej vo všetkom tom chaose podarilo stratiť Atroxa a k tomu všetkému mala o neho veľký strach. Čo ak sa mu niečo stalo? Čo ak mu ublížili? Je to moja vina. Nemala som mu dovoliť, aby išiel so mnou. Pomyslí si a vážne má strach o Atroxa. Nevie, kde by ho mohla nájsť a ako ich odtiaľto dostať čo najskôr. Doslova tapala v tme, keď stále mala dostatočne nasledky ako použila svoju mágiu. Trhne sebou na spomienky, ktoré z toho mala. No radšej pokrúti hlavou aby sa ich zbavila. Nespomínaj na to. Nebolo to dobré, ale prežila si. Pomyslí si a snaží sa zavetriť Atroxov pach. Po chvíli ho zachytí a cez korene sa snaží ku nemu dostať. Už jej toto miesto vadilo, ale nenechala sa vyviesť z miery. Prejde smerom k nemu a radšej sa ho spýta. "Si v poriadku?" Zaujímalo ju viac to, či bol on v poriadku ako to čo sa tam stalo. Bola jej zodpovednosť sa o neho postarať a ona to chcela dodržať. Hlavne jej záležalo na tom, aby bol v poriadku.

Ohh.... God díky za akciu dosť som si ju užila

30kšm, 2 mince a 10% do rýchlosti

Za 36 bodov si vyberám
35 - 7 mincí
1 - 2kšm

a veľmi ďakujem za odmeny.

Zapsáno

Atrox + Zinek

Alyanna sledovala vlkov niekde, nejaký vlk rozprávala, ale nejako ju to nezaujímalo. Skôr ju zaujímalo, čo sa to tu dialo. Nechápala väčšine vecí, ale predsa len chcela bojovať a chrániť Atroxa. Jej oči sledovali vlkov pred sebou a keď sa na ňu vyrútili nejaký vlci,tak im radšej uhla z cesty, ale žeby nejako utekala odtiaľ preč, tak to nie. Neutekala teraz, ani to nemala v pláne. chcela pomôcť Atroxovi sa zbaviť tých vecí a zachrániť to, čo sa dalo. Pozrie sa na Atroxa, pričom jej pohľad hovorí, že nikde neuteká a že je tam sním až do konca. Rozhodne nebola zbabelec, aby niekde zdrhla preč. Na to mala celkom dosť rozumu, aj keď si to nie každý mohol myslieť. "Čo teraz?" Opýta sa Atroxa a je zvedavá, či do toho pôjde tiež alebo nie. Ale bola by rada, keď by bojovali spolu. Aspoň by tak mohla na neho trochu dohliadnúť.

Atrox + Zinek

Alyanna mala celkon chuť ich nechať na pokoji, ale celú cestu mlčala, čo nevolo jej zvykom, ale jednoducho premýšľala ako by mohla pomôcť. Nevedela moc dobre, čo spraviť ale prešla portálom za vlkmi, aby sa poriadne dobre rozmyslela čo spraviť. Svojími ocami sledovala vlkov a rozhodnutá niečo spraviť, aby si zachránili život. Bola to jediná vec na ktorú myslela. Musela to vyriešiť skôr či neskôr a nechcela ohroziť Atroxov život. Jemne jej labky dopadli, keď sa presunuli portálom preč. Vrčať by začala, ale kvôli Atroxovi tým nič. Čo môžem pre neho urobiť? Ako mu môžem pomôcť? Ja nechcem aby trpel kvôli mne. Pomyslí si a trochu smutne pozerá okolo seba a s vrcanim sa zúfalo obráti k Atroxovi, aby vedela či je v poriadku. Bola smutná z toho fo čoho ho dostala a keďže ho mala rada, tak mu musela pomôcť dostať sa z toho.