Příspěvky uživatele

< návrat zpět

(292)

(III)× Servi se s cizím vlkem (4b) 2/3

Alyanna světlé vlčici věnovala pohled. "Cením si tvé rady, leč musím odmítnout." Nehodlala ustoupit, natož poslouchat cizího vlka, o kterém nic nevěděla a který si její poslušnost nezasloužil. Po té zabodla pohled jedovatě zelených očí do vlka před sebou, který se tady začal chovat jako doma. Ale všichni přítomní moc dobře věděli, že tady doma není. "Dám ti ještě šanci, aby ses otočil a odešel. V míru." a nebo taky ne. Vlk se domníval, že když si vchod označí, bude automaticky úkryt jeho. Alyanna se na něj pobaveně podívala a dokonce nadzvedla obočí. "Jména hloupých na všech sloupích? Fajn. Možná, kdyby ses nechoval jako samolibý provokatér, zvážila bych možnost, abys tu s námi zůstal, ale nelíbíš se mi tak bys měl jít." To už ji ofoukl vítr, který ji rozcuchal srst. "Poslední varování." Pohled měla do něj doslova zabodnutý, že kdyby to šlo, vypálila by do něj díru. Což vlastně možná i šlo, ale stále mu dávala šanci na to odejít.

(291)

Sněžné tesáky →

(III)× Servi se s cizím vlkem (4b) 1/3
(III)× Pokus se ubránit své bezpečné místo před nájezdníkem (včetně predátorů) (3b)

Následovala sestru a už to nebylo daleko. Vklouzla do úkrytu, kde na ně, nejspíš už někdo číhal, nebo byl jenom blízko a ještě ne vevnitř? Zatím si toho nevšimla, respektive nezaznamenala pohyb, který by přítomnost cizinců dokázal i když něco ji do nosu přeci jenom praštilo. Někdo musel být blízko.
Alyanna nechala rozsvítit světelnou kouli, aby si jeskyni prohlédla, přitom odpověděla sestře: "Zdá se, že to je ideální místo, sestřičko. Myslím, že se ti podařilo najít dobrý úkryt." Pochválila Aileen bílá vlčice. přikývla: "Teď už jenom najít zbytek smečky." Potvrdila Aly.
V tom se za nimi objevil cizí vlk. Otočila se na hnědého vlka, jehož odlesky v srsti byly rudé (Nevím, jestli už má nové zbarvení. kuck) Přimhouřila oči a zaujala bojový postoj. "Mám za to, že jsem slyšela něco jiného, takže ne, není teď váš!" pronesla ostrým hlasem Alyanna. Nehodlala se nechat zastrašit.

(III)× Pokus se ubránit své bezpečné místo před nájezdníkem (včetně predátorů) (3b)

"Já vás oba, Aileen, Therone. A jsem moc ráda, že se tvůj otec objevil. Tak vidíš, nejsi nakonec ztracený." Věnovala Theronovi vřelý úsměv. On už mohl trochu poznat, že Alyanna není jen namyšlená princezna. Jestli se na ni díval i z jiné stránky, to už bylo však na něm. Aly jej brala jako člena smečky a vlastně by se dal považovat také za vrstevníka. Skoro. Samozřejmě byl mladší, ale ona s Aileen nebyly staré, že ano.
"Ano, Alfa Alatey. Ať si klidně chodí na návštěvy. Jen bych ocenila, kdyby to nedělal takhle vehementně a v tento nepříznivý čas." Zkrátka tahle návštěva nepůsobila dobře, ale byli si tím kvit a tohle nebyla už její starost, po tu míru, dokud se nedotýkala bezpečí smečky. Ale tím nechtěla sestřičku a Therona zbytečně zatěžovat. "Nechce, aby se o Alatey mluvilo, to je celý, takže o ní nemluvte." Na této informaci neviděla nic špatného. Každopádně ten predátor, doufala, že odejde. A patrně ano, něco upoutalo jeho pozornost a možná i díky tomu si rozmyslel, dorážet na dočasný úkryt. Když bylo zvíře pryč, Alyanna nechala zmizet kořeny a všichni patrně následovali Aileen, která našla příhodný úkryt.

→ Zasněžená skrýš

(III)× Napiš v horách jeden post/den po dobu čtyř dní (4b) 4/4
(III)× Dej své alfě (nebo betě*) vědět o momentální situaci (2b)
(III)× Pokus se ubránit své bezpečné místo před nájezdníkem (včetně predátorů) (3b)

Ukryt, který našla nebyl špatný. Nebyl sice nijak extrémně velký, že by se do něj vešla smečka, ale postačil by pro skupinku vlků. Alyanně se stejně hlavou honily myšlenky, kde asi všichni jsou? Stačili odejít z lesa? Věděla, že mnozí členové Zlaté z lesa odcházely, když se začala voda valit do úkrytu, leč jestli tak učinili všichni, to už nevěděla. Sice dávala signál, pro případné opozdilce, ale každý nejspíš zamířil jinam. Jen doufala, že si vzali její radu, aby nechodili sami, k srdci. A ona tady byla sama. Rhaaxina někde ztratila, když ji strhl proud a jen doufala, že se brzy objeví a bude v pořádku. A co nováčci? Někteří se na ostrovech vyznali, ale pak tu byli také ti, co je tak dobře neznali.
Najednou někdo do jeskyně vstoupil. Vytrhl tak Alyannu z úvah. Otočila se a byla připravena bránit úkryt, avšak nebyl to predátor, nýbrž její sestra a Theron. "Ach, jste v pořádku, to se mi ulevilo. Že by mi Iris dávala znamení, že mou modlitbu vyslyšela?" Usmála se na sestru i na hnědého vlka. Na něm spočinula pohledem trochu déle. "Vypadáš trochu jinak," ale nakonec mu věnovala také úsměv.
Naslouchala sestře a přitom se k ní sklonila a otřela se o ní. "Ano, venku je to nyní velmi nebezpečné, máte pravdu. Našli jste nějaké bezpečnější místo? Úkryt? Já, no, ta záře, co osvítila celý les a narušila tak smečkový sraz, to byl alfa Alatey. Přišel na návštěvu za Rhaaxinem." Oznámila Alyanna sestře a Theronovi. Pokud byli všímaví, mohli z tónu jejího hlasu vyčíst, že tahle návštěva se jí nelíbila. Bránila ji v tom, aby všechny zavedla do bezpečí a to jí rozčilovalo. Ale dokázala se ovládat a rozhodně tuto nevoli, která přišla zrovna tak nevhodný čas, si nehodlala vybíjet na členech své rodiny a smečky. "Zlatý les je už pod vodou také. I Zubří pláň. Myslím si, že Bašta na tom bude naprosto stejně. Je štěstí, že vás ten proud neodnesl na moře." Inu, jak na tom byli ostatní, to právě nevěděla. "Než mě strhl proud, dala jsem vědět těm, kteří se ještě v lese zdržovali, aby se přesunuli do hor. Doufám, že je brzy najdeme." A když ne, snad to přečkají někde v bezpečí. Jistě, až voda opadne, se zase všichni shledají.
Jen co to dořekla, do jeskyně nakoukla něčí hlava. Predátor? "Aileen, Therone, pozor!" Varovala Alyanna své společníky před případným nebezpečím. Před kočkovitou šelmou, která nakukovala dovnitř, aby si oskenovala své možnosti, začaly vyrůstat výhony trnitého keře, aby jí zabránily vstupu do jeskyně.

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 10/5
(III)× Napiš v horách jeden post/den po dobu čtyř dní (4b) 3/4

Déšť pořád neustával. Večer se již chýlil ke konci a zbývalo již jen několik hodin do naprosté tmy, kdy se už nebude považovat za večer, nýbrž za plnohodnotnou noc. Aly položila ušáka ke svým tlapám a pohlédla vzhůru k temným nebesům. Byly zahalené mraky a hvězd se, jak už to tak vypadalo, nedočká ani tuto noc. "Iris, jestli opravdu existuješ, zastav, prosím tento nekonečný déšť. Chápu, že třeba se mnou nemusíš mít slitování, ale se Zlatou smečkou bys mít mohla, co myslíš?" Tiše zašeptala modlitbu, doufajíc, že ji třeba bohyně skutečně vyslyší. Avšak jestli ano, to netušila. Co si měla Alyanna o bozích Moisgrisských myslet?
Sklonila hlavu a chvíli jen naslouchala večernímu šumění deště. Po té, popadla ušáka a vydala se dál hledat nějaký úkryt. Našla místo, které by mohlo být ideální, pro hledání úkrytu v jednom z mnoha horských údolíček. Zdálo se, že je toto místo prázdné. Jestli skutečně bylo nebo ne, to se těžko takhle soudilo, ale nyní tu bylo ticho a ostré pachy predátorů Alyanna necítila.
Procházela údolíčkem a ve svahu objevila otvor, který vypadal jako puklina. Šla se do ní nakouknout. Opatrně zavětřila dovnitř, ale kromě netopýrů necítila z vnitřní části nic, co by nasvědčovalo, že by tenhle úkryt někomu patřil. Zalezla proto dovnitř a konečně po mnoha hodinách neustálého bubnování deště do jejich zad, pocítila úlevný klid. I když ji už déšť nebičoval, stejně ještě cítila jeho šimrání v kožichu. Ale otřepala se pořádně a začala si prohlížet úkryt.

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 10/5
(III)× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem (5 postů) (3b) 5/5

Vlastně Aly dost uvažovala i nad tím, že zajíce pustí a po kojotovi skočí. Fyzický boj byl něco, co pro některé mohlo vyvolat v jejich těle třes a nepříjemné pocity, no v jejím to byl adrenalin. Takový boj zuby na zuby bylo něco jiného, než si hrát na siláka pomocí magie. Aly by se do něj ráda pustila, ovšem musela také myslet na to, v jaké situaci smečka je a dost možná bude jejich sil, ať už fyzických, tak magických, třeba jinam než jimi plýtvat na kojota. Překousla si ušáka v tlamě, aby po kojotovi mrskla kamenem. Zasáhla ho do žeber, ale nijak hrozivě, že by mu snad žebra zlámala. Kojot zakňučel a když po něm Aly hodila dalším kamenem, stáhl ocas a nakonec to vzdal. Vyhrála. Ušák byl její. Však si ho také ulovila. A nyní ho i ubránila.

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 9/5
(III)× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem (5 postů) (3b) 4/5

Kojot byl z toho zmatený, leč možná si ani neuvědomoval, že příčinou jeho momentálních potíží je právě vlčice, kterou se snažil ohrožovat. Možná tuhle situaci bral jen jako nehodu způsobenou přírodním jevem. Prostě, taková věc se může přihodit i bez cizího přičinění. I bez magie a jejich sil. A tak to, dost možná, nepřisuzoval Alyanně. Vyškrábal se z díry a byl celý od bláta. pokusil se otřepat a pak, jako by si vzpomenul, o co mu vlastně šlo. Za normálních podmínek, by se okamžitě dal na útěk. Byl tady sám. A takovou pošetilost by zkrátka neudělal. Ale hlad byl nejspíš jeho hnacím motorem. Zabodl do vlčice své oči. Sklonil hlavu a pokusil se naběhnout na vlčici, jako by ji snad chtěl zastrašit. Opět. Jako by s tím před chvílí neměl problém. Ale možná se jen nechtěl vzdát, stejně jako ona sama.

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 8/5
(III)× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem (5 postů) (3b) 3/5

Rozhodl se neutéct, když pro to měl nejlepší možnou příležitot, ale zaútočit přímo se mu, nejspíš, také nechtělo. Možná, že začal skenovat situaci a vymyslet nějaký plán, kterým by vlčici oblbnul, nebo se snažil přijít na to, jestli tady s ní není i její smečka. Nakonec udělal pár kroků kupředu, než se rozběhl a pokusil se kousnout Alyannu do zadní čísti těla. Ta se nenechala jen tak lehce vyvést z míry a použila magii země, aby pod kojotem vyvolala menší díru. Stačila právě tak na to, aby do ní malá šelma zahučela a Alyanna ji zase zasypala hlínou. Kojotovi tak trčela z jámy hlava. Mohl se vyhrabat, ale nějaký čas mu to zabere. Aly se na něj dívala a přemýšlela, jestli se tady neposadí a nebude se bavit tím, jak se kojot bude snažit z jámy dostat. Ale zavrtěla nad tou myšlenkou hlavou a nechala kojota, aby se hlína změnila v bláto a on se tak z mazlavé jámy mohl vyškrábat ven.

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 7/5
(III)× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem (5 postů) (3b) 2/5
(III)× Napiš v horách jeden post/den po dobu čtyř dní (4b) 2/4

Ani Aly, ani kojot nečekali, že na sebe narazí. Byl to moment překvapení pro obě šelmy. Alyanna se nenechala však zastrašit malou šelmou. Zavrčela na kojota a zajíce nehodlala pustit ze svého sevření. Samozřejmě, pokud by musela, pustila by ho, ale zatím se spoléhala hlavně na moment překvapení a rychlého naznačení útoku, což by mohlo kojota odradit a mohl by vzít do zaječích už jen proto, že by neměl čas přemýšlet nad nějakou strategií, jak nad vlčicí vyhrát.
Avšak, zcela očividně se nehodlal vzdát jenom tak, protože sice uskočil zpátky dozadu, ale neutekl, nýbrž se zastavil. Jeho pud sebezáchovy byl v momentálním počasí otupen, jako by veškerá ta voda mu vyplavila ten jeho mozeček a začal na vlčici také vrčet. Kdo ví, co si tak mohl myslet o sobě a o své protivnici.

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 6/5
(III)× Setkej se tváří tvář s predátorem (1b)
(III)× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem (5 postů) (3b) 1/5
(III)× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní (4b) 1/4

Konečně! Konečně se její tlapy opět dotkly půdy. A jakmile se tak stalo, začala se škrábat na svah hory. Bahno bylo velmi kluzké, takže jí tlapy podkluzovaly, ale nyní si dovolila trošku si vypomoci magií země. Soustředila se na drobné, kameny v okolí svých tlap a seskupila je pod sebe tak, aby podloží zpevnily. Pak už jen stačilo se od kamenů poskládaných jako takové nášlapky, jednoduše odrazit a dostat se tak z vody, která hodlala spolknout vše, co se nechá strhnout.
Popolezla trochu dál od nebezpečného břehu a ohlédla se. Kde je Rhaaxin? Neměla o něj, vyloženě strach, ale přece jen, v téhle situaci ho blesky sotva mohly zachránit. Teď byla většina vlků odkázána na plavání, jak se ukázalo, když shlížela na planinu plnou vody. Les byl pod vodou a pláň už také. Snad se dostali všichni z lesa ven včas! Jistě, že si dělala o ně starosti. Musela však smečce věřit. Myšlenky jí zabloudily k sourozencům, zda-li jsou všichni, ať už byli ve Zlaté nebo ne, v pořádku v bezpečí. A také k otci. Byl i on již na místě, kde mu nehrozilo utonutí? Snad ano.
Najednou se proti ní vyřítil zajíc. Aly zareagovala rychle. Pomocí magie světla vyslala do jeho očí paprsek. Zajíc ještě doskočil normálně, ale potom už jeho skoky byly poněkud vyděšeně chaotické, zvíře bylo oslepeno a Alyanna se jej jala dohnat, aby ho už zuby usmrtila. Vítězně se jí zablýsklo v očích, když tu se ze směru, odkud vyběhlo zděšené zvíře vyřítil kojot. Alyanna se naježila a napřímila. Kojot se zarazil a také, prudce zastavil. Nečekal totiž, že se jeho kořist změní ve vlka.

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 5/5
(III)× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty (3b) 3/3

Plavala dál, ani moc nesledovala, kam až ji proud odnesl, prostě se jen soustředila na to o co se snažila. Překonat říční proud a dostat se do hor do, jak doufala, bezpečí. Přinejmenším od stoupající vody. Samozřejmě že si nemyslela, že tím, že se vyškrábe na svah, bude to už hotovo, to zdaleka ne. Silný proud vodního toku zeslábl a to byla přesně ta chvíle, na kterou, krémová vlčice s pruhy na hřbetě, čekala! Jakmile jé šlo plavání snadněji, okamžitě zabrala a plavala ještě urputněji. A když se dostala do klidnějších vod, zase polevila, aby se zbytečně nevyčerpala. Nebyla hloupá a uvědomovala si, že čím déle bude muset plavat, tím více sil ztratí. Vytrvale, ale už odlehčeněji plavala, skoro jako vydra, by se dalo říci, bez potápění se k úpatí. Konečně zase dosáhla tlapami na zem. Ještě chvíli se brodila vodou, než mohla tohle plavecké sólo považovat za hotové.

→ Sněžné tesáky

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 4/5
(III)× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty (3b) 2/3

Proud sílil, což Aly vnímala zcela jasně. Cítila na svém těle, jak se do ní voda opírá a jak ji táhne stranou, pryč od směru, kterým hodlala plavat. Musela se hodně soustředit a soustředila se hlavně na to, aby plavala k horskému úpatí. Odpoledne se přehouplo k večeru a ona se do hor chtěla dostat dříve, než na krajinu padne tma. Už tak, jak bylo pořád zamračeno, příliš dobrého světla nebylo. Proud ji nakonec strhnul. Byla unášena kamsi dál, směrem k Baště, ale nevzdávala se a snažila se dál plavat. Hlavu držela zdviženou a kopala tlapami, aby jí voda nestáhla pod hladinu. To se naštěstí, alespoň pro zatím nedělo, ale proud ji odnášel dál od vytyčeného cíle. Ať už se ji však snažila skrytá řeka odnést, Aly se dál snažila a možná že jen ždíbek po ždíbku, přibližovala se k místu, kde proud už neměl takovoui sílu.

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 3/5
(III)× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty (3b) 1/3

Z téhle prohlubně, do níž zahučela tak lehce, jako když ryba vpluje pod hladinu, se dostala docela snadno. Tady totiž byla voda stojatá. Vlčice se nemusela ničeho obávat. Za normálních okolností, zde ani jezírko nebylo. Stojatá voda, jak se to vezme, ona, jako určitý pohyb měla, ale byl tak nepatrný, že se dala považovat za vodu stojatou. Horší situace nastala, když se Aly přebrodila územím pláně dál a přiblížila se k horám. Tady už cítila, že se s vodou něco děje. Ale neměla křídla ani ploutve, aby se mohla bezpečně mimo proudící vodu dostat k hornaté oblasti, takže jí nezbývalo, než se vodou i nadále brodit. Cítila sílu proudu, který, čím více mířila kupředu, sílil, doslova až jí odtrhl od půdy. Úplně ji strhl hlínu pod tlapami, že nezbývalo nic jiného než začít plavat.

... Zlatý les

(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 2/5
(III)× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody (1b)

Kráčela, nebo místy dokonce už i skoro plavala, musela totiž občas z vody vyskočit, podél hranic, doufající, že se k ní její kamarád připojí. Tedy pokud na ni nezačne pohlížet podobně, jako zrzek. Ano i ona měla své démony, kteří ji občas našeptávaly věci zlé a nepříjemné, asi jako každý, jen je nechtěla ukazovat na veřejnost tak jako to dříve dělala její sestra. Ale i Aly se bála, že jí nikdo nemá rád. Trápilo ji to stejně, jako kohokoliv jiného kdo to na sobě dával znát. Nechávala si to však pro sebe.
Hlavou se jí honily všelijaké myšlenky. Ale nejsilnější byly ty, kde jsou ostatní členové smečky. Předtím vnímala, že opouštěli les. Ale nevěděla, jestli tak učinili všichni, doufala, že ano. Doufala, že nikdo nezůstal na území. Teď němělo cenu chránit hranice. Museli se přesunout do hor a najít úkryt pro celou smečku.
Z lesa se konečně dostala na planinu, aby se jí naskytl pohled na vodní plochu. Vypadalo to skoro jako po tání sněhu, ale přeci jen to bylo o dost horší. Vody totiž nebylo jen, co by prstíky ukrylo, nýbrž často až po břicho. V podstatě se nedalo pláň přejít suchým místem. Všude byla vody jen někde byla hlubší jinde zase ne. Alyanna se musela pořád brodit. V jednu chvíli měla vodu po břicho a v tu druhou zahučela do prohlubně o níž neměla potuchy.

(III)× Promluv si s jiným vlkem o momentálním počasí (1b)
(III)× Projdi se po zatopeném území (1b)
(III)× Zamiř do bezpečí (1b)
(III)× Vydej se hledat bezpečné místo (minimálně 5 postů) (3b) 1/5

Co se týkalo šedé vlčice, jejíž jméno Alyanna ani neznala, neobdařila ji kousavou poznámkou, ani však nestáhla ocas. Neměla pro to žádný důvod a ať si o ní mysleli, co jen chtěli, pokud nechtěli přijmout skutečnost, která se jim děla přímo před očima, že voda ve Zlatém lese stoupala, nejspíš nikdy nepochopí obavy, které Alyanna o smečku měla. Pokud šli opravdu navštívit jen a pouze Rhaaxe, mohli to udělat kus dál od hranic, mohli přijít v příznivější časy a ne teď, když tady byla potopa. Očividně, když už i v samotném lese bylo vody po kotníky.
"A já neřekla, že jste to řekl, řekla jsem, aby jste neuzavíral obchody, které by mohly vést k ohrožení Zlaté smečky. A byla to žádost," zopakovala to, protože její slova, očividně překrucoval i on sám. Doufala, že bude schopen přijmout, že ani ona nechce smečce škodit. A neplatilo to pouze pro zrzka, ale i pro člena zlaté.
I tyhle řeči jí byly jasné, neviděla důvod, aby je pronášel, pokud sám nechtěl ze sebe dělat chytrého, tak že se snažil ukázat jak dbá na bezpečnost a prevenci. Ale nechala ho. To, že jednou doprovodila vlčici k jeho území, protože ta projevila přání se k jeho smečce přidat a on na ní shlížel takto, nebyl její problém.
Uráželo ji jen to, že je nyní zdržoval, když bylo nutné řešit smečku a ne návštěvy a ještě když na to slušně poukázala, tak se hned ozvala šedá? No jo, ale to byla návštěva Rhaaxina a ne její nebo Zlaté smečky. Takže měla držet tlamu, jak si šedá myslela. Fajn, jsme si kvit, zrzku, teď můžeš odejít, jestli nejsi slepý a opravdu nevidíš, že je tady voda po celém lese. Nahlas to ale neřekla. Byli si kvit a věřila, že si příště vybere jiné místo ke kontaktu, než hranice smečky. Ona to tak přece taky udělala, tak proč by nemohl on.
"I na vás, ať Iris a Nero dohlédnou," pronesla na rozloučenou Alyanna. Neměla proti nim vlastně nic zlého, jen ji tížila situace ohledně stoupající vody. To bylo jediné, co jí na tom v tuto chvíli rozezlovalo.

Dívala se dokud jí Alateyčané nezmizely z očí. Pak pohlédla na Rhaaxina. "Opravdu čekali, že když přijdou k hranicím a udělají světelnou show pro celou smečku, že příjdeš pouze ty?" Tomu prostě nemohla uvěřit. A že by ona měla držet tlamu, tomu také ne. Zavrtěla nad tím hlavou.
"Les je plný vody. Máme problém. To počasí se nemění. Vypadá to, že s každou další minutou jen ztrácíme čas potřebný k tomu, aby se všichni dostali do bezpečí." Už ani nemusela chodit po hranicích, aby jí bylo jasné, že území smečky je zatopené. Nicméně, stejně kolem části hranic projít musela, aby mohla zamířit k horám. "Musíme se dostat do hor." A i když byly, podle zrzka, prastaré způsoby komunikace na dálku, menším znakem etikety než vytí, stejně zvedla hlavu a dala vytím signál členům Zlaté smečky, aby se přesunuli do hor, pokud zde ještě někdo zůstal. Po té se vydala podél hranic, doufaje, že ji Rhaaxin bude následovat. Voda stoupala a už to nebylo tok, že by se mohla vyhnout kalužím. Prostě se brodila vodou po zatopeném území.

→ Zubří pláň