Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Furijské hory >>>

V horách se nacházelo mnoho údolíček a dokonce i jezera. Alyanna si všimla, že skrz ně vedou pěšiny. Možná je vyšlapala zvěř, možná je vytvořili bohové. Tak či tak, díky těmto stezkám a díky magii Světla se dostala skrze pás hor na druhou stranu do velkého údolí, které se rovnalo velké louce. Tiché, tak klidné, zdálo se být a v něm se leželo jezero. Tráva, po níž tlapky vlčice kráčely, byla tak jemná hebká, že si Alyanna připadala, jako by kráčela po hebkém mechu.
Dorazila k jezeru a opět doplnila tekutiny, které mohla ztratit přechodem. Ohlédla se zpátky na pohoří, kterým právě přešla. No poté ji čekal další horský hřbet.

>>> Luka přes Sevhory

Les Alf >>>

Nakonec se od hranic smečky vzdálila a zamířila směrem, kde očekávala, že se nalézá Svatyně. Tedy džungle. Kráčela stále lesem. terén zde byl zvlněný a místy byl i obtížnější, ale to Aly nezastavilo. Přeci jenom se na ostrovech narodila a něco už tady zažila na to, aby ji nepoložil zvlněný terén. Jistě, musela si dávat pozor, kam pokládá packy. Avšak to jen do chvíle, než využila magii a pomocí Světla si nechala rozsvítit polštářky svých tlapek. Hned se jí kráčelo o něco lépe, když její vlastní poštářky osvětlovaly půdu před ní a pod ní. Bylo to fascinující a líbilo se jí to. Dokonce to u Aly vyklouzlilo úsměv na tváři. Kráčela sebejistě se svítícími polštářky i skrze hory.

>>> Němé údolí

Ostříží zrak >>>

Vstoupila do lesa a ihned pocítila, jak se světlo noci změnilo v ještě tmavší odstín. Cítila ve vzduchu vodu. Musela tu být poblíž. Potok, lesní řeka, nebo jezírko. To bylo dobré, neboť by se mohla vlčice napít a osvěžit se při svém putování. V lese cítila různé pachy zvěře i vlků. Narazila na jezírko a využila toho, aby se napila. Potom pokračovala dál, dokud nenarazila na známější pach, který patřil Lissandře. Cítila i další vlky a dokonce narazila i na silný pach značící hranice smečky. Lissandra byla cítit na více místech, což značilo, že tohle je její smečka.
Alyanna by ráda s Lissandrou promluvila, pozdravila ji, avšak netušila, zda by bylo vhodné, aby ji jen tak vyrušila. Sama se nechtěla příliš zdržovat mimo smečku, jelikož chtěla pomáhat otci a teď byla tady s jediným cílem, zajít do Svatyně. Kdyby ovládala nějakou magii na vzkazy, nechala by takový vzkaz s pozdravem a oznámením, že se brzy staví. Ale pro tentokrát musela pokračovat dál. I tak ji těšilo, že narazila na čerstvý pach Lissandry, který ji alespoň potvrdil, že je její dávná kamarádka a učitelka živá a zdravá.

>>> Furijské hory

Nejvyšší hora >>>

Stezka vedla dál a dál a už bylo téměř ráno. Stále byla ještě tma, to ano, ale brzy bude jistě nový den. Aly procházela kolem Rokle. V ní již byla a proto neměla potřebu se pustit dolů do jejích útrob. Místo toho zamířila na louku, kterou nazývali vlci Ostřížím zrakem. Zastříhala ušima a pohlédla na potemnělou oblohu předranní. Její oči sledovaly, jak hvězdy na obloze pomalu mizí, jak ustupují ránu a po té sjela pohledem dolů před sebe k lesu. Temný pás se táhnul západním směrem a právě tam zamířila Aly, aby si tento les prohlédla. Vždycky, když tudy procházela, míjela jej. Proč se do něj nepodívat, že? Byl čas, aby do lesa alespoň nakoukla. Cítila, že stopy vlků vedly tam a sem a různě se křížily.

>>> Les Alf

Červená louka >>>

Co to jen ten Wu vyráběl za podivné lektvary. Alyanna se vážně cítila poněkud zvláštně celou cestu po louce poseté rudými květy a dalšími květinami všelijakých tvarů a barev. Jeden by nečekal, že i v noci, některé květiny měly otevřené své květy. No, nejspíš to byly nějaké noční, tomu však Alyanna, žel, tolik nerozuměla. Ale možná Mireldis ano. Ta by jistě dokázala poznat rostliny, které své květy otevíraly nočním můrám.
Potom však louka přešla do svahu nejvyšší hory a Aly se pustila po jedné z pěšin, kterou doufala, že se dostane tam, kam potřebovala. nechtělo se jí příliš lézt nahoru, ale vedla po úbočí hory jedna stezka, přinejmenším jedna, kterou využívali vlci, když mířili do vnitrozemí ostrova.

>>> Ostříží zrak

Zubří přes Tesáky >>>

Ze Zubří pláně se dostala Alyanna do hor. Sněžné tesáky bylo nutné skoro celé přejít, aby se mohla dostat k portálu, který vedl na druhý ostrov. Jak kráčela, pořád narážela na stopy sestry a Atroxe. Čím víc, byla k portálu blíž, tím to bylo jasnější. Kam její sestra šla?
Nakonec se k portálu dostala také. I když se to tak mohlo zdát, Alyanna nesledovala sestru. To jenom jejich cesty byly částečně stejné. Prošla portálem na druhou stranu, stále však byla rozhodnuta jít do Svatyně a ne za sestrou a Atroxem. Ovšem všimla si, že nedaleko se nacházel známý obchodník, pan Wu se svým vozíčkem. Už jednou Aly udělal službičku, co se týkalo jejího vzhledu. Možná, byl čas, na další úpravu a tak zamířila přímo k němu. Pozdravila ho a on ji hned vybízel, aby se podívala a vybrala si.
Aly pečlivě prohlížela vše, co Wu nabízel. Nakonec si přeci jenom vybrala.


po převodu financí(viz. převody) na účtu Alyanny bude: | kšm: 74+50= 124 | rubíny: 11+5= 16 | mince: 7+7+10= 24

NÁKUP
• úprava vzhledu -200 KŠM
• Zvěd -150 KŠM a 2 rubíny
+ levely do magie Zvěda:
2. level - 50 KŠM
3. level - 60 KŠM
4. level - 70 KŠM
5. level - 80 KŠM = -260 kšm

Cena nákupu: 610 KŠM a 2 rubíny

Zaplatím:
120 KŠM
10 MINCÍ (hodnota 400 kšm)
11 RUBÍNŮ (hodnota 90 kšm a 2 rubíny)

zůstatek na účtu: | kšm: 4 | rubíny: 5 | mince: 14

Schváleno

Po té, co si vybrala, zaplatila obchodníkovi to, oč žádal, cítila na sobě změnu. Pokud si to ovšem jenom nenamlouvala. Vypila i ty podivné zmenšené tlapky a rozloučila se s Wuem. Po těch tlapkách se cítila trochu zvláštně a tak zamířila k hoře, aby ten divný pocit vychodila.

>>> Nejvyšší hora

Zlatá přes Zlatý les >>>

Vyrazila svižným krokem. Byla vlastně hodně odpočatá, tím, že se zdržela na území docela dlouho, takže měla dost energie na cestu. Když procházela Zlatým lesem, skenovala pachy, které cítila. Aileen a Atrox tudy prošli též a mířili, shodou okolností, tímž směrem, jako Aly. K teleportu na druhý ostrov. Tedy to ještě tak úplně nevěděla, ale prakticky šla po jejich stopách. Jestli se nerozhodli změnit směr, tak mířili tam, co ona. Cítila i Therona se Sillarei. Takže nakonec nešel za ní? A nebo už se rozdělili. Byla ráda, že za ním šla Sillarei, protože ta jistě bude vědět, jak Theronovi zvednout trochu náladu, aby ho netrápily myšlenky na něco hrozného třeba zbytečně.
Z lesa zamířila přes Zubří pláň ke Sněžným tesákům. Na krátko, jen na krátko se zamyslela a zavzpomínala, jaké to bylo, když mohla mluvit s Atroxem tak volně. Líbil se jí a zdálo se, že i ona se líbila jemu. Chápal ji. Ale to bylo tak dávno. Nyní? To byla otázka. Nyní kráčel bok po boku s její sestřičkou Aileen.

>>> Červená louka přes tesáky

přikývla na otcova slova, že úkryt společnými silami dají všichni dohromady a ať se rozhodně nebojí sdělit jim, jak si jej představuje. Aly v podstatě nešlo ani tak o vzhled úkrytu, jako spíš o to, aby byl funkční a příjemný pro vlky ze smečky. Naposled když v něm byla, byl takový pustý. Možná, že inovace z něj udělá místo, které bude pro vlky příjemné, kam se budou chtít vracet na zimu do bezpečí.
Líbil se i nápad Aly, za což byla ráda. I jí se to líbilo, proto to navrhla. A kdo ví, třeba by tento přídomek mohli nosit všichni smeččané. Ale to má čas, to se může prodiskutovat na smečkovém srazu.

Aetas, Sillarei, Atray
Když ji otec ubezpečil, že se Aly nemusí bát, že jí všechno vysvětlí a ukážel, vděčně se na otce usmála a zavrtěla ocasem. Teď, když zde prakticky zbyli jen rodina, kromě těch, co odešli, si dovolila více otevřeně otce obejmout. A stejně tak, když přišla k ní Sillarei, Aly se na ni usmála a obětí ji oplatila. Byla ráda, že někteří členové její rodiny se od ní neodtahovali tak, jako tomu bylo dřív. Samozřejmě jí mrzelo, že se na ni Merlin dívala nepochopeně. Ale tak už to chodilo.
Sillarei vytvořila iluzi o léčivých rostlinách. Aly pochopila, že její sestra se chce po nějakých podívat. "Rozumím, Sillarei, dávej na sebe pozor," kývla své sestře a pak se podívala na otce a Atraye. "Je od tebe hezké, že chceš převzít mé místo jako bojovník. Jestli tohle je to, co chceš dělat, tak budu na tebe hrdá, bratříčku." Usmála se na něj. "Jestli je však něco, co bys chtěl dělat raději, nikdo se na tebe nebude zlobit za to, co si nakonec zvolíš." Nechtěla, aby přijal funkci, kterou by třeba nechtěl. Ale chtěla, aby byl dobrý v tom, čeho chce dosáhnout.
"Já se půjdu podívat, jestli se naši členové opravdu nevydali do Svatyně, kde bych se chtěla zastavit i já a pak se hned vrátím." Bylo třeba, aby nabrala síly. "Měli bychom uskutečnit ten lov, ještě před zimou." Kde se jenom Ahvaryan ukrýval? "Když tedy i mě omluvíte, vyrazím, abych byla co nejdříve zpátky." Rozloučila se s otcem i bratrem.

>>> Zubří přes Zlatý les

(Atray)
Deiron, měla by ona říkat to, co by měl říci její mladší bratr sám? Dlouze se nadechla, než odpověděla: "Ano, setkali jsme se s Deironem krátce před tím, než jsme se potkali my dva a říkal, že chce najít vlčici ke které cítí silné pouto. Chtěl mluvit i s tebou, Atrayi, ale nejdříve chtěl najít ji." Láska byla krásná věc, ona ji znala, ale pouze ze svého zakoukání. Nebyl nikdo, kdo by miloval ji. Zatímco ona se zamilovala platonicky už dvakrát. "Doufám, že se tady brzy ukáže," ať už se rozhodne jakkoliv. Bylo to pouze na něm. "Chtěl si urovnat v hlavě nějaké věci." To potřebovali asi všichni.

(Aileen)
Nemohla si nepovšimnout, že se veselá nálada její milované sestřičky změnila, jako mávnutím křídel labutí a to hned po té co zazněla slova, která Aly měla uvést na novou kariérní dráhu. Střihla uchem a snažila se pochopit, proč se tak náhle proměnila. Vždycky stála Aileen při Alyanně a to za všech okolností, ale teď? Aly měla pocit, jako by jejich pouto bylo náhle slabší a ony od sebe vzdálenější od té chvíle, kdy se její sestřička odhodlala vytáhnout tlapky z území smečky. Že by to bylo tím, že konečně také začínala dospívat? "Děkuji ti Aileen, jako maminka snad budu, až se ještě naučím spoustu věcí ohledně toho." Pořád cítila jakýsi skrytý strach, aby smečku nezklamala.
Její sestra se rozhodla odejít do lesa a nechat tady všechny ostatní. Aly přišel odchod Aileen jako rychlý. Nemohla snad ono sousto pozřít? Takhle svou sestru neznala. Nedokázala si u ní představit, že by mohla prožívat něco jako závist. Bylo jí to líto, že Aileen odešla a chtěla jít za ní. Ovšem Theron byl o něco rychlejší a vydal se Aileen najít, alespoň se to tak na první pohled jevilo.

(Theron)
Aly na něj vděčně kývla, snad ten pohled zachytil a pochopil, že to byl takový tichý nevyřčený dík. I když on sám prožíval zklamání, že nenašel své rodiče a sourozence. Alyanna kývla i jemu: "I já tebe, Therone," Věnovala mu pohled, který mu měl říci, aby na Aileen dal pozor, věřila totiž, že šel za ní. Zdálo se to jako nejlogičtější i když to nezmínil přímo, pokud nechtěl být tedy sám, aby si urovnal své vlastní myšlenky.

Kdyby uměla být více otevřenější, třeba jako Sil, možná by ji vnímali jinak. Ale ani otevřenost Aileen se nesetkávala s pozitivním ohlasem. Bylo to těžké. Nejspíš byl osud Aly být tou neoblíbenou. Nu což, hlavní je, aby smečka byla v pořádku. Nemusí Alyannu milovat. Pohlédla se zamyšlenou tváří na Sillarei. Škoda, že nemluvíš, sestřičko. Myslím, že bychom si mohly toho tolik říci a třeba bychom si mohly i lépe porozumět, ve své mysli si Aly povzdychla. Měla své sourozence ráda, ale vinou všech možných okolností spolu prostě netrávili tolik času, kolik by si zasloužili.

("Theronova rodina" Theron, Aileen, Sillarei)
Aly doufala, že třeba jejich otec bude vědět, kde se rodiče Therona nacházejí, ale ukázalo se, že ani on to neví. Och, kde tedy mohou být? Sillarei šla Therona povzbudit. Alyanna obdivovala sestřinu otevřenost. Ona sama měla pořád takový jistý odstup od osobní zóny. Zkrátka se držela pořád dál od jakýchkoliv něžností na veřejnosti či snad nedokázala se až tak vcítit do druhých? Ať už tak nebo jinak, soucítila s Theronem, jen to zkrátka nedokázala takhle vyjádřit extrovertně jako její sestřičky Sillarei a Aileen. Jako by ona byla ta rozvážná a odtažitá, uzavřená do sebe, zatímco její sestry byly ty milé a vlídné elementy smečky. Náboje čiré vlídnosti, kterou tahle smečka potřebovala stejně, jako řád a disciplínu.
(Theron)"Možná jen plní své povinnosti mimo území smečky. Nebo navštívili Svatyni či Wua." Opatrně nadhodila, ve snaze Therona nějak uklidnit, ačkoliv její setřička to jistě zvládala efektivněji. Nemělo smysl ale hned myslet na něco špatného i když zrovna nikdo z nich o nich nevěděl. Pořád tady nebyla kompletní smečka amohli klidně být i s někým z nich. "Konec konců, Ahvaryan je hlavní lovec, možná někde vyhlíží vhodnou kořist k podzimnímu lovu," to byla sice možnost, o které mohly být spory, ale lepší varianta, než že se vypařili někam do neznáma. "A kdo ví, třeba se už brzy ukáží."
("Rekonstrukce úkrytu") se zamlouvala všem, takže se zdálo, že v brzké době by se i mohla uskutečnit. "Hodně z nás ovládá magii Země, úprava úkrytu by nám měla jít hezky od tlapek." Pronesla na to Aly. A pokud šlo o sochy, chápavě přikývla. Rozumněla, že se otci nechtělo stavět si vlastní sochu, ale zdálo se, že se té myšlence nebrání, aby ji jeho děti uskutečnili. "Mohli bychom si dát nějaký přídomek za jméno," napadlo ji. "A ne jenom naše rodina, ale třeba všechna vlčata, která se zde narodila?" Nadhodila. "Třeba ze Zlatolesa," nechala chvilku prostor. Možná se její návrh ani neujme, to by nevadilo. Byl to jenom náhlý nápad. Stejně jako mnoho nápadů, které vás napadnou jen tak a zdánlivě bez důvodu či smyslu. "Atray ze Zlatolesa, Theron ze Zlatolesa, Sillarei ze Zlatolesa, Aileen ze Zlatolesa..."
(Aetas) Přikývla, "Snad ne. Opravdu to vypadá, že to byla jenom náhoda. Že to byl jenom někdo, kdo na nás poslal medvěda jen pro své vlastní pobavení a nic většího za tím nebylo. Jsem ráda, že se tady už neukázal." A kdo ví, možná mědvěda ten vlk ani neposlal a šlo jen o náhodu, která tak vypadala. To se pravděpodobně už asi nedozví, neboť to bylo už dávno. Ani se tomu nechtělo věřit, že už uplynulo tolik času od oné události.
Pohlédla starostlivě na otce: "Vážně? Možná, že spánek nějak souvisí se zdejší magií. Při tom pátrání jsem narazila na vlčici, která zmínila, že rovnováha magie ostrovů je narušena a napravit by ji měla semínka nějaké rostliny z jiné dimenze, které měly být zasazeny na ostrovech na čtyřech místech." Vybavila si to setkání s hnědou vlčíci, kterou potkali s Rhaaxinem na Baště.
(Theron) I otec se snažil Therona uklidnit, aby jej nezachvátila zbytečná panika. Snad to zabere a jeho rodina se také ukáže. "Jak říká otec, Ahvaryan na mě působil jako velmi schopný vlk, žel tvou mámu neznám, ale určitě je to tak, jak říká otec." Pokusila se o něco, jako úsměv, leč jindy by působila jako skála.
(Aetas) Ještě chtěl otec vědět jak se má Sil. I Aly by to zajímalo, co mohla soudit dle toho, jak její sestřička vypadal, tak se zdálo, že se má relativně dobře. Alespoň tak se to jevilo. Aly mohla pozorovat, lehké popichování mezi jejím bratrem a sestrou a opět byla fascinována, s jakou lehkostí to její sourozenci zvládají, zatímco ona si připadala tak sevřená do sebe, že si o ní mnozí mysleli, že musí být namyšlená. Z těchto úvah ji vytrhl otcův hlas a jeho slova. Střihla uchem a potom zaznělo krátké ticho. Ačkoliv pro někoho se mohlo zdát jako dlouhé, možná až jako nesnesitelně dlouhé mlčení. Pak Aly přikývla a přistoupila ke svému otci s hlavou lehce skloněnou, dokud se mu nepodívala zpříma do očí: "Ráda přijmu tuto roli a ráda budu stát při tvém boku, tati." Jak řekla před tím, byla ochotna žít pro smečku a chránit ji. Byla ochotná otci pomoci a vlastně komukoliv ze smečky, pokud by pomoc potřeboval nebo o ni požádal. Ovšem: "Ale budeš mě muset ještě mnohé naučit. Protože si uvědomuji, že být Alfou znamená být za smečku ještě více zodpovědný, než jako její ochránce." Pohlédla na všechny zde přítomné. Znamenalo to být někým, komu mohou důvěřovat. "Uvědomuji si, že někteří členové nemusejí rozumět všem mým krokům ale chtěla bych, aby ve mne měli důvěru tak jako ke svým blízkým. Aby věřili tomu co dělám a nerada bych jejich důvěru zklamala. Nerada bych zklamala tebe, otče." Pokud měla být Alfou, chtěla, aby byla taková, jakou se vidí, dobrá, silná. Co jí chybělo, byla právě ta otevřená soucitnost a vcítění se, bude stačit to co má? Věřila, však, že pokud ji Aetas vyškolí, mohla by být v budoucnu tou, kterou by si její otec přál.
A Atray? Pohlédla na svého bratra. Byl vlastně jediný z chlapců, kdo pro smečku chtěl konečně také žít. V minulosti se toulal, podobně jako ona sama. Ale teď byl tady. Aly by byla ráda, kdyby mu mohla stát po boku také, nebo kdyby i on měl šanci dokázat, že je schopný být mezi vůdci či zástupci Zlaté smečky.

(Červenec)
Jméno vlka: Alyanna
Počet postů: 2
Postavení: Gamma
Povýšení: xxx
Funkce: Bojovník
Aktivita pro smečku: Mluví s rodinou a členy smečky.
Krátké shrnutí (i rychlohry): Na území smečky mluví s Atrayem, Aileen, Aetasem, Sillarei a Theronem.
Smečková minihra: 2 smečkové posty =+6 lístků

Mezi stromy se objevila Sillarei. Alyanna na ni zavrtěla ocasem a sledovala, jak jim všem šedá vlčice kýve na pozdrav. Byl to jediný způsob, kterým mohla dát jejich sestra najevo, že je zdraví. Aly byla ráda, že sestru vidí. Naposledy ji viděla, když si hrály v řece. Bylo to už dlouho a proto ji těšilo, že je Sill v pořádku. "Ráda tě opět vidím, sestřičko," pronesla k Sillarei.
Aileen souhlasila se slovy Atraye a Alyanny a ta se na ni usmála. Vypadalo to, že Aileen se už také otrkala a krátké putování ji mnoho dalo, z čehož měla Aly velkou radost. Její sestra se pomalu, ale jistě stávala dospělou.
Otec byl za nabízenou pomoc rád, nebo to tak alespoň vypadalo. A Alyanna chápala, že to na jejich otce musí být moc, protože na to byli vždycky dva s jejich mámou, ale od té doby na to všechno musel být sám. Zvláště, když Merlin odešla. Což se nakonec rozhodl Atray sdělit.
Nápad Aileen o úpravě smečkového úkrytu se líbil Atrayovi a vlastně to byl dobrý nápad, který se i Alyanně zamlouval. "Zní to jako dobrý nápad. Úkryt by měl poskytovat veškerý pocit bezpečí a komfort." Prozatím jen souhlasila a rozvíjení nápadů nechala na sestře, určitě jich měla dost.
(Aetas) Otec zase chtěl vědět jak se všichni mají.
"Já se mám, vlastně docela dobře. Teď, když se smečka schází, ještě lépe. Jediné, co mě zlobí, že se nám ten cizinec vytratil. Nepodařilo se nám zjistit, zda měl souvislost s Cizáky. Asi to byla jenom náhoda." Souhra náhod, kdo ví. "A ten dlouhý spánek, nejspíš postihl většinu vlků, ne-li všechny."

Nechala se obejmout tátou. Přeci jenom, byl to její otec a dovolila by mu, skoro, cokoli. I když, oproti své sestřičce Aileen nebyla až tak uvolněná pro mazlení se na veřejnosti, neboť ji přišlo, že takové něžnosti patří do soukromí, konec konců to byl také důvod, proč Deiron její setru obvinil z dětinskosti, nic však nenamítala a v hloubi srdce byla vlastně ráda, že otci na ni záleží. "A my tebe, otče," viděli ho rádi. Jen ta Theronova rodina nikde k vidění nebyla. Což, jak už zmínila mohlo být dané tím, že třeba byli na cestách. Jediné, co bylo jisté, že teď a tady nikdo z nich nebyl. Jestli se objeví, bude skvělé vědět, že smečka je v pořádku.
Alespoň našel Theron její sestru a z jeho radosti Aly usoudila, že ji má, vážně rád. Přinejmenším byla Aileen někdo, kdo byl pro něj důležitý. Chvíli je sledovala, jako by se snažila vyčíst, zda je Theron stejně tak důležitý pro její sestru. Bylo by skvělé, kdyby alespoň některé vztahy ve smečce se prohloubily. Což vlastně nakousl a nadhodil její bráška Atray.
"Ano, jak zmínil Atray, přijde nám, že se smečka příliš nezná. Poslední sraz byl před dlouhou dobou, možná by bylo dobré svolat smečku a zjistit, kdo je stále součástí. Na posledním srazu jsem viděla i novou tvář, ale nestihla jsem ani zaznamenat její jméno." Pravda, odběhla za jinými povinnostmi a vůbec, celé to bylo takové divoké skrze toho medvěda a cizího vlka, který zmizel někde v Mangrovech.
"Chtěli jsme, abys věděl, že jsme tady a stojíme při tobě. Můžeš se na nás kdykoliv spolehnout." Nechtěla zmiňovat, že někteří se zkrátka rozhodli odejít ze smečky, to nebylo v její kompetenci.

(Červen)
Jméno vlka: Alyanna
Počet postů: 2
Postavení: Gamma
Povýšení: xxx
Funkce: Bojovník
Aktivita pro smečku: Mluví se členy smečky.
Krátké shrnutí (i rychlohry): Pomáha společně s Atrayem najít Aileen a rodinu Therona. Setkala se s Aileen a Aetasem.
Smečková minihra: 2 smečkové posty =+6 lístků

"Vlastně nevím, jak se jmenovali, protože jsem odešla plnit povinnost." Odpověděla Theronovi. Pro ní byl ten samec Nekňuba a o té samici neměla žádné mínění, jen viděla, jak přišla do smečky.
Koukla na Therona, který projevil obavy, že by třeba svou rodinu již nikdy nespatřil. Jistě, mohlo se to klidně stát, ale, že by zmizela úplně celá rodina jen tak naráz? "Nemyslím si, že už nikdy nikoho z nich nepotkáš. Třeba jen vyrazili do Svatyně." Ona, když zmizela, obvykle mířila právě tam. Nebo řešit jiné záležitosti. "Každý člen smečky má své povinnosti, třeba je jen plní." Ale jak řekl její bratr, nemusí hned ztrácet naději.
Chápavě přikývla. Lehce se pousmála. "Dobrodružství jsou skvělá." A pro Aileen velice důležitá, neboť jich příliš nezažila. A kde jinde může vlk nejlépe dospět, než při dobrodružné výpravě za poznáním ostrovů?
Netrval dlouho a skutečně na někoho narazili. A byli to jejich otec a sestra. Aly se cítila hned lépe, když viděla, že jsou oba v pořádku. Pohlédla na brášku a přikývla na souhlas. "Ano, to je Aileen." Jak se blížili, přišlo Alyanně, že je její sestra trochu jiná. Ale nedivila se zase tak moc, neboť se vlci v průběhu života lehce měnili. A nebo si u Wua koupili úpravu srsti.
"Ahoj, otče, Aileen," pozdravila oba vlky a lehce zakmitla ocasem. Nesla se sice hrdě, ale rodině byla ochotna projevit náklonnost mnohem zřetelněji, než komukoliv jinému.