Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Mazlení s Ashin mě naplňovalo nesmírnou radostí, jako bych byl zase mladý puberťák bez křídel, odznaků nebo šátku. Podíval jsem se na Ashin a jen letmo zahlédl její srst, která se kolem mě vrtěla. Spokojeně jsem přivřel oči a zhluboka se nadechl a vydechl. "Myslím, že štěstí, to je rodina," řekl jsem a opět si vzpomněl na to, že existuje taková super činnost, co mě moc baví, načež se mi i v hlavě rozsvítil majáček !Pozor nebezpečí vlčat! Jen jsem nad tou myšlenkou pohodil hlavou a musel se trochu zamyslet nad její otázkou. "To by se ti asi moc nelíbilo, na východ odtud jsou takové vysoké hory a tam je to moc pěkné, ale byl jsem tam naposledy, když jsem ještě snil o tom, že chci létat," zazubil jsme se. To jsem ještě ani šátek neměl. Jen obyčejný černý vlk se zelenýma očima. "A nebo to krásné jezero, jak jsme u něj byli, tam se mi taky líbilo, hm?" zvedl jsem na konci hlas, abych tak dal najevo, že by mě zajímal její názor. "Až nám někde najdeme smečku, tak se někam ještě můžeme podívat," řekl jsem a najednou se zarazil nad oním zájmenem, které mi vylétlo z tlamy. Jako opařený jsem se zarazil a v hlavě mi to zase začalo šrotovat, co jsem to řekl za hloupost.

Smutně jsem svěsil uši a čekal, nehorší. Ashin se ale zdála ledově klidná, ostatně jako vždycky - tedy pokud nemusela někam do výšek. Nastražil jsem uši a ohromeně se na ní otočil. "Já... To ani nečekám!" vyžbleptl jsem. Tahle vlčice mě nepřestávala překvapovat. Sice jsme nevěděl, co jsou ufoni, ale asi to bylo nějaké zlé zvíře. Pootevřel jsem tlamu a jednou rychlou otočkou o 360 stupňů jsem se k ní překulil a přimáčkl na tělo. "Ty jsi tak nejskvělejší vlčice na světě, víš to?" řekl jsem po jejích slovech a začal jí sladce olizovat po čenichu, načež jsem se k ní spokojeně přitulil a nadechl se její omamné vůně.
Bylo mi trochu líto, že Ashin nemohla vidět nádhery světa jako já, ale zas na druhou stranu jsem si uvědomoval, že bych na to měl jít trochu takticky - přeci nechci, aby mi teď někam utekla! Hrklo ve mě a začal jsem se vykecávat. "Ááále, o nic si nepřišla, říká se sice, že za plotem je tráva zelenější, ale není to pravda a to mi věř. Všude najdeš louky, kopce a jezera. Jasný, někde je to fakt úžasný, ale i tady jsou překrásná místa, vážně, není zas tak o co stát," řekl jsem a při těch slovech mi začalo docházet, že mám vlastně pravdu. "Svět tam kolem ti štěstí nepřinese," dodal jsem najednou trochu zaraženě a utápěl se ve vlastních myšlenkách. Takových let co chodím po tomhle světě a konečně až teď mám pocit, že žiju. Podíval jsem se na Ashin a jen tak jí znovu olízl. "Hmm chceš tu ještě ležet, nebo půjdeme dál?" zeptal jsme se po chvíli, ale vážně se mi nikam nechtělo.

Její bratr musel být asi pěkné kvítko, když se jen tak mohl sbalit a odejít. Pohodil jsem nechápavě hlavou a koukl kolem. Nechápu, proč někdo opustil Ashin a její rodiče, znělo to spíš tak, že měla super rodinu a fajn smečku, tak proč kuli jedné vlčici odcházet. No i když, pomyslel jsem a koukl na Ashin, která mi za tu chvíli, co jí znám stihla převrátit celý život vzhůru nohama. Usmál jsem se poslouchal její další slova.
Jak došlo na smečku, tak mě prostě argumenty převálcovala. Povzdechl jsem, protože ona byla tak optimistická, že nešlo jí ani odporovat. Pohodil jsem ocasem ze strany na stranu a nervózně přešlápl předníma. Lehl jsem si na břicho a koukl na ní s takovým tím otráveným výrazem. "Tobě se vážně nedá odporovat," řekl jsem a dal jasně najevo, že další slova nemám. "Možná že máš pravdu, rozhodně bych tě do nějaké špatné smečky nepustil," řekl jsem a olízl jí po tváři letmo. Její otázka ohledně mých zkušeností lehce zamrazila. Nechtěl jsem o tom mluvit, ale když už se zeptala. Mohl jsem zalhat, nebo říct něco ve stylu, že o tom nechci mluvit, ale byla to moje drahá polovička, nebudu jí lhát, ani nechci. Zhluboka jsem se nadechl a po dramatické chvilce ticha se zahleděl do dálky, jako bych to viděl před sebou i dnes. "Všechno to začalo, když jsem byl malé vlče, sotva mi odbila puberta a já mohl od mámy, jedna smečka Válečných vlků se rozhodla, že tohle území bude jejich. Alfa Scaaro byl jeden z nejmocnějších vlků vůbec, měl ohromnou smečku vlků, které odmala cvičil k boji, stejně jako mě. Odvedli mě od rodiny a musel jsem jít s nimi. Jak šla léta, postupně jsme napadali různé smečky a prý "rozšiřovaly území", ale myslím, že ho to jen bavilo. Někdy smečku někdo z nás varoval, aby utekla alespoň vlčata, někdy se nám podařilo někoho pustit, ale když se na tebe vrhne rozzuřený vlk, který brání své území, dobrovolně mu krk nenastavíš. Nebylo nás moc, něco kolem 15cti až 20ti, jak kdy, byli jsme ti nejlepší, ale ve smečce jsme se snadno ztratili, když se odpočívalo. Prošel jsem tak velkou část světa, spoustu toho viděl, neseděl jsem jen na místě, kde je pár lesů a luk. Tohle byla prostě smečka, která přinesla jen bolest - neposlechl si, dostal si trest, poslechl si a stejně to nebylo o moc lepší. Nerad na to vzpomínám." řekl jsem a odvrátil pohled z dálky. Stáhl se od Ashin a nechtěl na ní ani pohledět, hrozně jsem se bál, že přesně díky tomuhle se na mě teď bude dívat jinak.

Kdo si o co kam napsal, má PŘIDÁNO :)

I přes to všechno, co Ashin o své smečce řekla bylo hezké, že si stále drží svůj optimismus a místo špatného vzpomíná na to dobré. Co dobré nebylo, bylo nazačátku její kuckání, ale zaskočené sousto musela zvládnout sama. Nevypadala, že by jí jedení dělalo problém. Pohodil jsem ocasem už s čumákem celým od krve a zkusil se podívat na svou starou smečku jejíma očima. Hm, zamyslela jsem se a hledal něco dobrého. Ano, silná přátelství! pomyslel jsem, protože moje parta byla parta vlků, inu něco jako moji bratři. Pohodil jsem znovu ocasem a vzpomněl si, kolik nás zemřelo a kolik z nás bylo zmrzačeno v kalužích krve. Pohodil jsem hlavou nad tou temnou minulostí a otočil se opět k Ashin a pak střihl pohledem po jídlu. Na to jaký jsem měl hlad jsem se v jídle spíše šťoural. "A tvůj bratr zemřel? Proč není s tebou?" zeptal jsem se hned, bylo to to první co mě v tu chvíli napadlo. Zastesklo se mi i po Shine, kterou jsme si skoro nepamatoval, ale jistě bych jí poznal na první pohled, byla mi strašně podobná, jen vlčice no. Olíznul jsme si tlamu a hned na to ze mě vypadl další dotaz. "No a to se nebojíš, že v další smečce si nebudeš muset hlídat zadek ještě víc? No víš jak, tam jsem byla vlče, něčí dcera, kdo měl respekt, ale tady? Tady budeš sama za sebe? Cizák v nějaké společnosti, která tě třeba ani nemusí přijmout, co když všichni kolem tebe budou jen chodit jak pěna a pomlouvat tě za zády, nebo tě budou napadat? Co když budeš Omega? Ani ti nenechají kus žvance? Nebo prostě tak...?" začal jsem strašit, ale v tu chvíli to bylo spíš o tom, že jsem plácnul co mi slina na jazyk přinesla. Lehce jsem vykulil oči a zděšeně přemýšlel nad tím, zda tomu všemu chci svou drahocenou Ashin vystavit.

Vesele jsem sledoval Ashin, která vypadala spokojeně a kývl jsem na ní. Kamzíka jsme společně dotáhli na ono místo. Byl to velmi pěkný plácek, bylo tu vidět na celé okolí a přesto to bylo skryto, jedinou hrozbou byl možná nějaký orel. Moc vysoko jsme nebyli, ale i tak tu bylo hezky. Oklepal jsem se a ulehl k jídlu. "Dobrou chuť," usmál jsem se a čekal, až si vezme první sousto. "Miluju hory a skály, při lovu se mi už několikrát, jako i dnes, stalo, že si zvíře zlomilo nohu při útěku, jak snadná kořist," řekl jsem a zastříhal ušima.
Po chvilce ticha plného mlaskání jsem zvedl hlavu a koukl na Ashin, najednou mě tak napadlo, že nevím nic o její minulosti, jen že má jednoho sourozence. "Proč si vlastně odešla ze smečky?" zeptal jsem se a dál pomalu a klidně ojídal kosti a spokojeně přežvykoval maso. Najednou jsem se sám uvnitř sebe zarazil. Co když se zeptá na to samé? pomyslel jsem a to už se mi nechtělo moc rozvádět. Moje minulost nebyla to nejlepší, co bych chtěl říkat nějaké vlčici. Pohodil jsem hlavou a doufal, že se nezeptá.

Nový ostrov už visí v novinkách a pro všechny 4 vlky, kteří "mají své území", chci ještě dodat, že na konci popisku najdete větičku "Šťastné místo..." - to znamená, že na tomto místě budete mít krapet větší štígro, než ostatní. Co tím chci říct? Třeba když se rozhodnete lovit, tak třeba zajíc zakopne a zlomí si nohu, nebo že tu najdete přívěšek (to už pak domluvte s Felíšem :D), bude se vám tu více dařit v boji (jako zas to nepřehánět, třeba že vás protivník skočí těsně vedle, nebo náhodou sklouzne po trávě a spadne atd. atd.) všechno má svou míru, snad jí znáte. :)

Promiň Gadeo, ale tohle ti nemohu schválit, jestli chceš načervenalou kouku, dejme tomu, že louka č. 2 by mohla být plná řekněme podivných narudlých travin, ale to s těmi znaky nevím nevím, možná, že by tu byla silnější magie pro vlky s elementem ohně, třeba, ale prosím aby si to trochu umírnila :) doufám, že víš, jak to myslím :)

Takže jsme konečně zlomili hranici 200 postů! Během 3 týdnů a jednoho víkendu jste stihli nasbírat 239 postů!
Myslím, že aktivita na MG se zvedla úžasným stylem, vidím tu aktivní jak staré známé, tak i nováčky, což je supr-čupr-príma! :D

Takže, k mojí odměně. Slíbila jsem, že vlk, který bude mít nejvíc postů, smí pojmenovat území. Protože jsem trochu lenivý tvor na tohle, území jsem vám vyčarovala hned několik k pojmenování, takže vlčků vyberu rovnou 5!

1. Louka - Obyčejná louka, která by měla být zelená, ne moc kytičkatá, z jedné stran přechází v písečnou pláž. Na území je čiré jezírko (trochu větší jezírko) a sem tam nejdete strom.
2. Louka - Tato louka nemá čistě zelenou barvu, je trochu nažloutlá, protože se nachází mezi územími, kde je to trochu divočejší s půdou. Není na ní však nic špatného, jen je tu trochu vlhká půda. Území z malé části protíná řeka a je tu pidi jezírko.
3. Pláž - Toto území je dlooouuuhé, táhne se po téměř polovině jedné strany nového ostrova. Z půlky je to klasická písečná pláž - sem tam s palmou - z části jsou pak traviny.
4. Les - Les se může zdát trochu temný, jsou tu dvě jezírka a z nich pramení říčka.
5. Hory - Hory nabírají jakýsi kruhový tvar a obklopují tak malé území. Není na nich jinak nic extra zvláštního.

Myslím, že každý si všiml, že nejčipernějším vlčkem je Felicio s šílenými 73 posty. Myslím, že ty si zaslouží víc než potlesk a protože je to opravdu nadmíra.

Díky Feliciovi se nám dobře umístila i Athai, která se nám rozepsala na skvělých 32 Postů.

Na dalším místě tu máme Gadeo, která též díky Feliho osudování získala 18 postů.

Poslední místo patří Ashin, která o jeden post zaostává za Gadeo - 17 postů.

Aby byla hra čestná a spravedlivá, rozhodla jsem se pro následující: Protože Felicio opravdu nahnal nadmíru, přeji si, aby pojmenoval 2 území (protože jsem se s Angelem umístila jako 3tí s 28 posty, tak to můžete brát i tak, že se pro něj vzdávám této šance - inu, už jsem si pojmenovala území dost, sice ne po sobě, ale přece :D ) Feli si vybírá jako první a vybere si výše dvě území, která pojmenuje a může k nim vymyslet i nějakou tu zajímavost do popisku, kterou pak použiji do oficiálního popisku, aby to opravdu na ono území sedělo. Jako druhá si bude vybírat samozřejmě Athai, jedno ze 3 zbylých území. Dále pak jedno Gadeo a co zbude na Ashin je Ashin. Samozřejmě onu zajímavost do popisku vítám od všech :)
Vše prosím pište dolů do komentářů, ať je přehled.

Ráda bych první 3 místa odměnila tlapkou do magie.
Vlci nad 10 postů u mě mají 20kšm
Ten, kdo se účastnil každý týden (s minimálně 1 postem) získává 1rubín
Vlci pod 10 postů získávají 10kšm
- O odměny, kam co chcete připsat pište do komentářů.

NOVÉ MAPY SE DOČKÁTE, HNED JAK MI VŠICHNI VLCI ZAŠLOU NÁZVY ÚZEMÍ.

Výsledková tabulka:

Děkuju za hlasy pro toho mýho puberťáka, prosím všech 8% do obratnosti k Shay O:)

<<< Salt

Vesele jsem začal pohazovat ocasem, ano byla vážně skvělá! "To jo, ještě tě někde nechám a... Poklad jako ty se musí hlídat!" řekl jsem vřele a olízl jí po čenichu. Je to možné? Že já? Já Angel mám takové štěstí? Zastříhal jsem ušima a ještě se o ní láskyplně otřel hlavou. Rozhlédl jsem se kolem a vyrazil směrem k horám. Jak já miloval hory!
Celou cestu jsem větřil, zda nenarazím na nějaký zajímavý pach, který nebude zajíc. Lehce jsme pohazoval ocasem a hledal nějaké cestičky, který by byly dobře schůdné. Podíval jsem se na Ashin a vesele usmál. "Křídlo?" vzpomněl jsem si na to, že bylo zraněné a párkrát s ním pohnul. "Už docela dobrý," odpověděl jsem, i když to trochu ještě bolelo, určitě už by se s ním létat dalo. "Co tvoje tlapka? Koukám, že už na ní můžeš došlapovat," odvětil jsem vzápětí a pořád šmejdil čenichem kolem.
Konečně jsem narazil na známý pach kamzíků, kteří tu museli nedávno projít. "Dala by sis kamzíka?" zeptal jsem se tiše Ashin a mlsně olízl. Kývl jsem na ní, aby zůstala, kdo ví, jestli to pochopila. Tiše jsem odcupital stranou a v tom je spatřil. Neklidné stádo asi 6ti kamzíků, nevypadali sice nic moc, ale rozhodně stojí za to je zkusit ulovit. Začal jsem se tiše plížit a úplně cítil, jak s každým mým krokem znervózňují víc a víc, věděli o mně, jen si asi nebyli 100% jisté. Znovu jsem se hladově olízl a vyčkal v houští na správný okamžik. Kamzíci se lehce uklidnili za těch pár minut a to byla moje chvíle. Vyskočil jsem z křoví a v tom se strhla klasická honička. Netrvalo to ale dlouho, jen pár chvil, co mladý kamzík uklouzl a zlomil si nožku - jaké štěstí! Ihned jsem k němu přiskočil a i když se snažil, pro vlka jako já to byla až příliš snadná kořist. Sice mě trochu pokopal, ale nakonec jsem mu vítězoslavně prokousl hrdlo a začal táhnout zpět k Ashin. "Máme ohromné štěstí!" zamumlal jsem v kamzíkovým krkem v tlamě a předhodil jí čerstvé mladé maso. Cítil jsem se tak pyšně.

4. Týden
Angel 2
Shay 3

Reakce Ashin mě velice mátly, chvíli to vypadalo, že bude naštvaná - jo udělal jsem blbost, tak kde je křik? Dřív jsem vždycky dostal za vyučenou, tvrdý trest a kor za lež, ale ona? Nasucho jsem polkl a když řekla, že je to hezký, skoro mi vypadly oči z důlku. CO?! pomyslel jsem vyděšeně a koukal na ní, jako na boží zjevení. I Iris, já ty vlčice snad nepochopím! proletělo mi jen hlavou. "Ty se nezlobíš?" bleptl jsem a sledoval každý její krok kolem mě.
"Plány?" zopakoval jsem po chvíli vejrání na její sexy krok a pohupující zadnici. Ne nevejral jsem jí na zadek, koukal jsem na ní celou, zas tak špatně jsme na tom nebyl. "Já... já..." žbleptl jsem a nevěděl co dodat. "No,
můžeme na louku, tam by něco mohlo být," řekl jsem už trochu klidně, ale stále koukal, jak když mi nadloube. "Můžeme se kouknout v horách a pak to zkusit na louce," dodal jsem, protože mě napadlo, že by někde mohla být třeba horská koza a to by jí mohlo chutnat, když tedy není na ty zajíce. Zvedl jsem se, oklepal s hleděl k odchodu. "Ashin?" řekl jsem po chvíli pořád trochu zmateným hlasem.

>>> Pityas

Pomalu mi tak začalo docházet, že jsem se tak trochu napráskal. Nasucho jsem polkl a kdybych mohl, tak jsem červený jak rajče. "Mmm, to je najednou vedro," hlesl jsem nervózně a začal si olizovat zteplalý čenich. Mysli, mysli, snažil jsem se vymyslet něco fakt super, ale... Asi to bude chtít pravdu. Podíval jsem se na Ashin, která tak nějak nevypadala naštvaně, spíš mi přišlo, že to říká s klidem, ale nebudu dráždit hada holou tlapou. "Netahám tě za ocas!" obořil jsem se na ní ihned a tím tak prolomil své zamyšlené mlčení. Nechtěl jsem, aby si myslela, že jí vodím za nos. Frkl jsem a podíval se na ní. "No dobře nooo," řekl jsem nakonec a povzdechl. "Jak jsem řekl, tohle je blíž a hlavně, tahle území moc neznám, tak jsem to tu chtěl projít a myslela jsem, že tu někoho potkáme, je to blíž k druhému ostrovu a tam je toho ještě tolik na zkoumání a a a a no..." ztichl jsem nakonec a sklopil smutně uši. Teď mě stáhne z kůže za živa, pomyslel jsem a tiše zakňučel.

Za 3. Týden tu máme 51 postů
Dohromady 181 postů