Příspěvky uživatele

< návrat zpět

K mému údivu vlčice velmi chytře přišla na to, že je na území ještě jeden vlk, rychle jsem se proto přikrčil a snažil se být neviděn, bohužel na hradbu bylo pozdě, aby neunikl můj pach. Ty jsi mi chytrá potvůrka, pomyslím pro sebe a bavím se nad tím, jak se snaží být drsná. Moc jí to nejde, ale prostě taková je. "Tak ty se mnou chceš bojovat? Mě neporazíš!" ozve se jí v hlavě zas. Mou nevýhodou je, že nemám kolem sebe půdo, bych mohl naplno využít zemi. Čím jí ale svázat, nebo trochu zamezit v pohybu? S tou myšlenkiu přišel i ohnivý bič, který já mávnutím proudku šlehl po nohou a donutil jí k pohybu kupředu dál od severu, blíž k zemině. Nemohla ale naštěstí vědět co mám v plánu. Začal jsem v její hlavě pátrat po nějakých zlých vzpomínkách, nebo nějakém strachu. Bylo to docela náročné, takhle držet všechny magie, ale ležel jsem a mohl se soustředit jen na to, takže to celkem šlo. Navodil jsem jí pocit strachu a vytáhl jí špatné vzpomínky. "Nebraň se tomu, poddej se tomu!" zazní jí hlas a snažím se jí utopit v tom nejhorším, má možná tuhý kořínek, ale vždycky se najde něco, co každého dostane do kolen a to včetně mě.

Cítil jsem některé z emocí vlčice, nebylo těžké je rozeznat, zachvátila jí panika co se děje. Začal jsem se pobaveně hihňat, když v tom mě osvítila úžasná myšlenka. "Neboj se mě Darkey, nic ti neudělám a tím, že se mě budeš snažit vytěsnit nezměníš fakt, že tu jsem," zašeptám jí do myšlenek trochu úlisným hlasem, který nevěstí nikdy nic dobrého. Jsem já to ale lišák mazaný! Tohle magii mi dal snad ďábel sám, měl bych se mu odvděčit "hezkým" užíváním! Pohodím očko po černo-modré vlčici a sleduju jak je napjatá, myslela na to, jak je ráda, že má magii ledu, ale co řekne na trochu teplíčka? Začnu kolem ní oteplovat okolí, až jí začne tát sníh pod tlapkama? Mohl bych jí takhle ohřívat a rozmražovat pořád dokola, ustála by to? To nevím? Mohla by se jí ale začít trochu motat hlava a to by podtrhlo mou halucinaci pro ní. Páni jsem fakt nápaditej! pomyslím spokojeně, asi se do toho zlounství fakt každým dnem víc a víc dostávám. Roztáhnu křídla kolem sebe a užívám si utrpení Darkey tam dole.

<<< Temný les (přes Ice sea)

Dál jsem plul vzduchem na svých křídlech, když jsem se konečně přiblížil k portálu, odkud zrovna vycházela nějaká vlčice, byla vážně dost podivně zbarvená. Napadlo mě na ní zaútočit, přeci jen, kdybych se snesl z nebe, asi bych jí dost překvapil. Nahlédnutím do její mysli jsem ale zjistil, už umí ovládat nejednu magii. Nehodlal jsem to riskovat, nejspíš by na mě neměla, ale nestál jsem ani o jedinou jizvu - už ne. Přesto jsem si s ní chtěl ale pohrát. Zatím si mě nevšímala, kdo by si taky všiml obří černé tečky v dálce. Zamířil jsem k prvnímu ledovému výčnělku a trochu ho zvětšil. Byla dost daleko, moc jsem nerozpoznával její rysy, ale věděl jsem, že tam je a můžu si s ní hrát. "Ahoj Darkey!" ozve se jí z ničeho nic v hlavě neutrálním hlasem. Prostě tam ta myšlenka najednou zazní a nic jiného. Věřím, že jsem dobře skrytý a asi mě nebude hledat nikde nahoře na ledovci, nebo si nebude myslet, že nějakej černej flek jí štrachá v hlavě. Co ale s ní? Chci jí jen pozlobit, nebo pořádně potrápit? Hm? Hm? uvidíme!

<<< Tajné ostrovy (přes les u mostu a most)

Občas mi přišlo líto vlků, kteří neměli tu možnost vidět svět z výšky, z pohledu, který byl pro mě dokonalý. Moci sledovat celý ostrov z ptačí perspektivy bylo dechberoucí i po těch letech a vážně nikdy mě to nepřestávalo omrzovat. Spokojeně jsem se usmál, když jsem přeletěl nad mostem, který byl tak prťavoučký! Temnému lesu jsem se raději obloukem vyhl, tam nikdy nebylo nic dobrého. Stočil jsem se nad vodní hladinu. Bylo vidět, že se pomalu začíná ochlazovat, i když svítilo sluníčko, léto pomalu končilo. Ne, že bych měl nějaké období raději než jiné, přeci jen v pařáku, kdy je pořádné dusno i nahoře se sice létá lépe, než v blizardu, ale všechno má svoje pro a proti a jak jsem říkal, let si já užívám vždycky! Líně jsem zívl a uviděl před sebou bílou plochu, napadlo mě ještě prozkoumat nedávno objevený ostrůvek a věděl jsem, že tady je portál. Zamířil jsem tedy tam.

>>> Ice world (přes Ice sea)

Po rozloučení se Sam jsem dal ještě nějakou přednost odpočinku před nějakou větší aktivitou. Možná jsem i tak trochu čekal, že nás Áres třeba šel hledat a najde ho někde poblíž, nebo prostě tak něco! Bohužel se tomu tak nestalo a když jsem se po šlofíčku probudil, byl jsem opět sám. Nezlobil jsem se, pravda, cítil jsem trochu smutek a stesk, ale to bylo tak všechno. Porozhlédl jsem se po okolí a rozhodl se konečně protáhnout křídla. Napadlo mě letět na sever a to z jediného důvodu - je tam příjemné chladno a to by mi neuškodilo, zase se trochu otužit. Zvedl jsem tedy svůj obří zadek a začal se protahovat. Dal jsem si pěkně načas, abych si náhodou nenatáhl křídlo, nebo tak něco, jeden musí být opatrný, kdy léta ve výškách. Konečně jsem se postavil pevně na všechny čtyři a zamával křídly, které mě snadno vznesly do vzduchu.

>>> Temný les (před Les u Mostu a Most)

Stále trochu zafuněný kouknu na ryby, které mi má drahá polovička naservíruje. Tohle bych si nechal líbit. Převalím se na břicho a zvednu hlavou, kterou stočím k ní a vděčně na ní kouknu. Začnu je pomalu jíst, zas nechci, aby mi bylo zle, když je tak zhltnu. "Díky," ozve se už s plnou tlamou, ale v tom mi do uší zazní slova, která nechci slyšet. Bude to takhle napořád? Budu se s ním o ní dělit? Ani trochu se mi to nelíbilo, ale co jsem mohl dělat? Necítil jsem se, že bych měl na výběr. Povzdechnu. "No dobře," řeknu tolerantně, ale je vidět, že jsem z toho dost nešťastný, to zkrátka neschovám. Posadím se a několikrát se ještě otřu o Samanthu, které se v srsti mísí pachy nás obou, stejně jako na mém kožichu. "Uvidíme se tedy později," řeknu. Nechci tohle trápení prodlužovat, myslím, že ani ona nemá ráda loučení a na druhou stranu, nemůžeme být pořád spolu, to by asi taky nedělalo dobrotu. "Kdyby něco, tak si tě najdu," dodám ještě a olíznu jí naposled.

Stále jsem se lísal a nemohl si pomoct, měla mě ve své moci a nevím co bych dělal, kdyby mi zase odskočila, asi by mi to roztrhalo tělo zevnitř. Všechno to, co jsem s ní cítil bylo jako sen, jako konečná satisfakce za to všechno zlo, co jsem si prožil. Měl bych jí to říct? Neměl jsem moc myšlenek v hlavě, vlastně všechna krev byla jinde, takže to ani nešlo přemýšlet. Přivřel jsem oči a naprosto vypustil vše, co bylo kolem nás, vnímal jsem jen její černou srst s fialovo-oranžovo-žlutým zbarvením a peříčka, která mě příjemně šimrala po tváři. Něžně jsem jí ještě několikrát olízl a otřel se o ní a pak už to prostě nevydržel.
...Aby zas někdo neměl problémy, dneska si asi o výrobě vlčat moc nepočtete, sorry :'(...
Udýchaný jsem odpadl na zem, měl jsem pocit, že takové to snad ještě nikdy ale nikdy nebylo. Mohlo za to to všechno, co jsem k Samanthě cítil? Miloval jsem se s ní protože jí opravdu miluju a ne jako vždycky protože "potřebuju"? Podlomily se mi nohy a padnul jsem na zem vedle ní. Svalil jsem se na bok a oddechoval stylem - teď po mě tak půl roku nic nechtějte. Křídla jsem roztáhl za sebe, protože mi bylo takové vedro, že jsem je nikde kolem sebe nesnesl. Přišla mi neskutečně těžká, stejně jako každá jiná část mého těla. Takhle chci jednou umřít!

Spokojeně jsem se povaloval a když se zvedla, jen jsem se převalil a koukal na ní. Mě se vůbec nic nechtělo. No i když... V záři naproti vodě vypadala tak majestátně. Převalil jsem se a položil hlavu. "Tak něco by se našlo," odpovím s nekalými úmysly a rozejdu se za ní. Otřu se o ní po celém těle a zastavím se u hlavy, kde jí olíznu po čenichu. Doufám, že tentokrát mi zas neuskočí a jestli jo, nenechám jí. Roztáhnu křídla a obě naše těla tak zahalím do stínu. Trochu s nima zatřepu a přiložím je blíž nad ní. Začnu se k ní lísat a otírat se celým tělem, takže jsem dost dotěrný, ale zároveň to asi není nejhorší. Čumákem rejdím po jejím těle a nasávám její vůni, která mě mámí jak žádná jiná droga nezvládne, konečně mám zas chvilku jen pro ní.

Hra, kterou chtěla Sam hrát mě příjemně dráždila a podněcovala k tomu samému. Zasmál jsem se, ale zároveň trochu zamračil. "Je fakt, že se k sobě perfektně hodíte," rýpnu si na její poznámku o Áresovi a o tom, jaký je to zplozenec pekel. Sam ale pokračuje ve svých hrádkách a ňafne mě do ucha, se kterým si bezstarostně začne hrát, celého mě zavalí jak mě obejme a tak nemám moc šancí na pohyb tak, abych jí nijak neublížil. Zastříhal jsem volným uchem a stále se culil jak sluníčko. "Si nějak dovoluješ na tak silného vlka!" zasměju se a roztáhnu křídla. Samantha věděla, že bych jí nikdy nic neudělal, ani kdyby mi sebevíc hráblo a tak i po jakékoliv výhružce nemusela mít ani za drápek strachu. Napřímil jsem se v zádech a celou svou vahou jí začal převažovat tak, aby po zádech pomalu dopadla dolů na zem, vzhledem k tomu, jak mě tlapama obímala kolem krku bylo dost pravděpodobné, že se jí nic nestane a nebude to nijak velká rána nebo tak. Snažil jsem se nějak stabilizovat křídly, ale kdo ví, čím mě ona zase překvapí.

Sledoval jsem Sam a docela mě překvapilo, že se vydala pro jídlo sama. Tedy ne, že by mě to překvapovalo, protože třeba neuměla lovit, nebo byla líná, nebo tak prostě, ale spíš protože jsem si jí rád tak nějak hýčkal. Posadil jsem se tedy na břeh a čekal, jak se jí povede. Sám jsem nějak hlad neměl a ta, když si něco ulovila, rozešel jsem se dál od vody a lehl si do stínu. Líně jsem zívl a čekal až přijde.
Jakmile se zdálo, že je najedená, rozešla se ke mně a otřela se, což jsem jí samozřejmě vrátil. Uchechtl jsem se a zastříhal ušima. "Co takhle nedělat prostě nic?" řekl jsme a zatahal jí za jedno z pírek, aby šla ke mně. Začal jsem jí něžně olizovat po krku a když šla níž, tak i po čumáku. "Musím si tě užít, než nás zas někdo začne vyrušovat," brouknu a dál se o ní otírám jak jen to jde. Tohle jsme potřeboval, trochu upustit páru, nebo spíš stres, měl jsem občas pocit, že na sobě nesu až moc velké břímě, hlavně po tom, co se začalo tolik vlků valit do chaosu, tak nějak jsem si myslel, že je musím všechny chránit a zároveň s nimi "likvidovat" naivitu ostatních a činit jim zle. Ale asi jsem jen moc přemýšlel.

Je mi ctí, že vám mohu představit konečně zhotovené bobříky pro chaos, o kterých jsme už nějakou chvíli mluvili na chatu. S Barnatt jsme si daly myslím že dost práce s tím to dát dohromady a tak doufám, že se to nějak uchytí a budete se snažit dělat chaosu čest a při tom sbírat i tyhle blbůstky.
Více informací najdete tad na nástěnce hned pod desaterem, stačí kliknout!

První sérii bobříků si dobře sepište a napište co nejvíce informací ke každému. > S kým jste byli, kde to třeba bylo, kdy to bylo atd atd. Bobříci se budou zapisovat při výplatách, ale na tyto první budete mít tři dny si to sem sepsat a pak už pojedeme prostě s výplatama. Když na něco zapomenete, napíšete to prostě tam.

Myslete taky na to, že tomu budeme ještě chytat mouchy a postupně se k tomu vytvoří jednotlivá pravidla. Pokud najdete nějakou kličku kolem a kolem, bude se řešit, nevydupete si hlouposti prostě :D

Příklad jak zapisovat:
Tyran - Anakhi - při jejich prvním seznámení
- Ayshi při prvním seznámení :D
- Francesca když ho naštvala v labyrintu při akci Nesmrtelných- 3x 10kšm
učitel - dung - 10kšm
tatér - Samantha - 10kšm + 5%
Vůdce - dung - 15kšm + 15%
Miluj - letěl s Ayshi chvíli po tom, co jí přijali, tak chtěli k vodě
- zachránil Sam při slunovratu 2x 10kšm + 5%
Náborář - Ayshi
-Samantha
-Stray 3x 10kšm + 5%

-> % propadají 45%; 115kšm

ANGEL ZAPSÁNO

Takže! Dotazník vás vyplnilo celkem 7 což je super, je to skoro celá smečka! :D

2 rubíny tedy putují k: Azraelovi, Stray, Scarovi, Elricovi, Ayshi, Samanthe a Azzip - protože jsi vyplnila za oba vlky jeden dotazník, pak k Áresovi dávám jen 1 rubín, přeci jen šlo o blbé klikání... (zda chceš 2 rubíny k Zipp a 1 k Áresovi nebo naopak je na tobě)



BONUS!
Bonusu se chtějí účastnit: Azrael, Stray, Azzip, Áres, Ayshi a Samantha

Přes randomizer vám byly přiděleny tyto úkoly! :D

• Stray - 9. Strčit zadek do vosího hnízda - 10% síla, 10% vytrvalost - nazepomeň, že si ponese pak alespoň 15 postů následky

• Azrael - 6. Snažit se vysvětlit fungování magie Stray - 1 tlapka + 10% vytrvalost - Mělo by se to týkat hlavně logiky kde se magie bere atd atd

• Azzip - 2. Nemluvit vůbec - po dobu 35ti postů - 1 tlapka + 5% vytrvalost + 5% obratnost - Smí akorát kňučet a vrčet

• Áres - 4. Mít chutě ehm ehm - po dobu 35ti postů - 1 tlapka + 5% vytrvalost - možné zahrát až po 26.9. kdy s ním bude třískat puberta o 106 (Možnost přelosování ze zbylých otázek, kdyby sis chtěla užít, že je vlče :D)

• Samantha - 3. Sníst Samanthino nejoblíbenější maso, které bude chutnat jako exkrement - 5% obratnost + 5% schopnost lovu - SPLNĚNO

• Ayshi - 7. Ukrást Samanthe peříčko - 10% obratnost + 10% schopnost lovu / 5% obratnost + 5% schopnost lovu + 1 tlapka < záleží jak na to půjdeš

Stále zbývá - 1; 5; 10; 8
Kdo vyplní svůj úkol a bude mít chuť na další, vylosuju mu další otázku!

Čas máte do konce roku 2019

EDIT: 20.9.
• Áres náhradní úkol - 10. Áres by měl žít dvakrát tak dlouho - takže se smrtelně zraní, ale jako zázrakem přežije - 1 tlapka + 15% vytrvalost (podle toho jak moc se zabije)

• Samantha druhý úkol - 5. Zmrzačit Azraela - 5% síla + 10% obratnost + 5% schopnost lovu (o tom, jestli naplníš celou odměnu rozhoduje Azrael :D )

Zbývá: 4; 1; 8

Ač byla návštěva Labyrintu dost vyčerpávající, neměl jsem chuť úplně spát. Místo toho jsem jen položil hlavu na přední tlapy a přivřel oči. Zatímco Samantha spala, já přemýšlel, teda ne moc, jen trochu. Přemýšlel jsem o chaosu a o tom, co bude dál. Hodně jsme se rozrůstali, ale pořád mi leželo v hlavě to ukradené vlče, za chvíli z něj bude velký vlk a třeba mu dojde, že ho Ayshi jen obelstila, nebo se mu prostě zasteskne po skutečných rodičích. Povzdechl jsem a nechal svou hlavu dál přemýšlet o tom co by mohlo i nemohlo být. V polospánku jsme ucítil, jak se Sam vzbudila a ihned zvedl hlavu. "Ale no dobré ráno," zasměju se a olíznu jí po hlavě. Vypadala hrozně roztomile. Samozřejmě mi neuniklo její hladové břicho. "Co takhle rybu ke snídani?" zeptám se a přitulím k ní. Nevím proč, ale po spánku mi vždycky přijde ještě neodolatelnější. Pohodím ocasem a lehce jí odkryju křídlem, kde se drží příjemné teplo. Chci aby zůstala ležet, ale zároveň potřebuju jít sehnat něco k jídlu. Zvednu se a s ohlédnutím na ní čekám, co by si dala, na co má chuť. Je to jednoduché lovit s mojí silou a magiemi, takže i kdyby řekla cokoliv, vím, že není problém to skolit a donést.

Neměl jsem důvod Samanthe nevěřit, hlavně jsem ani neměl důvod jí podezírat že mi lže. Přeci jen mi mohla říct všechno, to už věděla. Spokojeně jsem jsem se uvelebil a ještě se o ní několikrát otřel. "Ale za ty zkušenosti to stálo ne?" zeptám se jen tak, ale moc jsem odpověď nečekal. Nad její otázkou jsem se musel trochu zamyslet, přeci jen to první co mě napadlo by se jí asi dvakrát nemusela líbit, obzvlášť po tom, co řekla, že je unavená. "Co kdybychom jen leželi a odpočívali. Myslím, že chvilka klidu by ti prospěla, kor po tom, co si začala dělat náhradní matku tomu démonovi," zavtipkuju. Neměl jsem Árese dvakrát v lásce, ale tohle jsem myslel opravdu z legrace. Měl jsem pocit, že Samantha je vážně unavená, ale přišlo mi, že oba čerpáme sílu jeden z druhého mávnutím proutku. Začal jsem jí jemně přejíždět po krku čenichem a nechal se zmámit její vůní. Měl jsem potřebu jí prostě hýčkat a mazlit. Zasloužila si to, nejen za to v labyrintu, ale za to jaká byla a za to co všechno mi dala. Svou lásku, něhu i vášeň. Tohle bylo vážně úžasné.

Samantha - 5kšm a 3%
Azrael - 20kšm a 2% - Bonus za aktivitu
Ayshi - 15kšm a 3%
Elric - 10kšm a 1%
Scar - 22kšm a 2%
Áres - 10kšm a 1%
Azzip - 30kšm a 5% - Bonus za neplechu
Avanté - 20kšm a 2%
Angel - 20kšm a 3%