Azdanthe

Magie

Základní element

Další elementy & magie

Vzácné magie

Speciální magie

Odznáčky

AKCE

POSTY

MIMOHERNÍ

DLOUHODOBÉ

SMEČKA

PARTNERSTVÍ

EVENTY

Zdánlivě vysoké ego, pýcha, neustálá touha poměřovat síly s ostatními. Možná se to na první pohled zdá všechno jednoduché, ale za touto maskou se skrývá vlk, který si ve skutečnosti vůbec nevěří. Egoistický, narcistický, agresivní a výbušný. Tak by se dal Azdanthe popsat na první pohled. Neustálá snaha být ten nejlepší v něm zakořenila potřebu se s každým poměřovat. Myslí si o sobě, že dokáže porazit každého a snaží se tak přebýt svou nízkou sebedůvěru uvnitř. Selhání ani prohry, těmi se nikde nechlubí. Naopak se chová a mluví tak, že všude byl, všechno zná a nepotřebuje někoho, aby mu radil. Tváří se, že všechny hned prohlédne a ví, jak na ně. Nenechá si líbit žádné korekce svého chování a přístupu. Do útoku přejde opravdu rychle a snadno vybouchne. Zakořeněný vztek se projevuje agresí vůči ostatním a nelítostnou arogancí. Nedělí se s nikým o jídlo, které si ulovil, protože pokud někdo není schopen si ulovit sám, neměl by na světě vůbec být. Věří, že příroda se postará o vyhubení slabých kusů, které nejsou schopné se o sebe postarat a přežít. Tím, že odmítá komukoliv pomoci v nouzi, prokazuje službu přírodě v čistce slabých kusů. To je jeho jednoduchá logika, kterou nikdo nedokáže změnit.
Posedlý neustálým sebezlepšováním a poměřováním sil s každým, koho potká, má svůj vlastní důvod. Pokud rodina nedokázala uznat jeho schopnost a sílu vést smečku, musí teď přeci dokazovat celému světu o co jeho rodina přišla. I když se to jeho rodina už nikdy nedozví, protože otec je po smrti, a jeho smečka se s ním už nikdy nesetká, alespoň to budou vědět všichni ostatní, co za skvělého a silného vlka mohlo být za alfu smečky. Má prakticky nulovou sebekontrolu, když se s někým setká. Ihned má tendence s každým soutěžit a dokázat svou sílu a velikost. I když se jedná jen o průměrně vzrostlého vlka, snaží se to nahradit svými agresivními gesty a výpady, kterými slabé jedince rozhodně dokáže zastrašit. S těmi silnými se pak pustí do rvačky velmi snadno. Vyprovokovat ho k útoku je tak snadné jako šlápnout vedle zmije. Často jedná impulzivně a nepřemýšlí nad svými činy ani nad svým chováním. Upřímně řečeno mu nedochází, jak moc by si mohl zavařit do budoucna, i když na to už jednou doplatil. Nebýt toho, že vyprovokoval alfu smečky, který ho hodil do řeky, nejspíš by dál dělal ramena na každého, kterého potká a útočil na všechny jako velmi naštvaná zmije. Je prakticky neschopný se dlouhodobě udržet v klidu a pohodě, s někým se dlouhodobě bavit bez toho, aniž by začal být agresivní. Někdy dokonce agresivním výpadům ani nepředchází varovné signály, ať už zvukové nebo tělesné nuance. Jakoby se zdálo, že je neustále připraven k útoku a k tomu, že bude muset někomu dokázat, jak skvělý, silný a neohrožený je. Ve skutečnosti si tento fakt dokazuje zejména sám sobě. Málokdy je schopný se uvolnit, zdá se, že je stále ve střehu a připraven zaútočit. Většinou dokonce kvůli faktu neustále nahromaděného adrenalinu, špatně spí. Dokonce se tváří, že nechce navazovat s nikým vztahy, ale ve skutečnosti je pro něj složité vybočit z nastavení, které má v hlavě už mnoho let. Miluje chuť krve v tlamě, té cizí nebo jeho kořisti a lov ho zvláštně uspokojuje. A o ulovenou kořist se nikdy nedělí, s nikým. Není schopen se dělit o něco, co sám získal vlastní zásluhou. Pro něj jsou všichni slabí, hloupí a neschopní, i když to zrcadlí fakt, že si tak ve skutečnosti připadá on sám.

Od útlého dětství byl tento hnědo-zrzavý vlk věčně za zadkem svému nejstaršímu bratrovi. Sarren byl pro něj vzor, chtěl být jako on, a tak se také snažil chovat. Býval princ, sebevědomý mladý vlk, který se snažil být ten nejlepší. Neustále se se Sarennem předháněl a jeho život se skládal z toho, že se snažil dohnat jeho sílu a schopnosti. Vždy měl však pocit, že žije v jeho stínu, a ačkoliv spolu s bratrem měli bratrský vztah, zároveň byl ten vztah z jeho pohledu dost rivalský. Sarenn byl pro něj opravdu rival, kterého nedokázal porazit. To mu sráželo hřebínek a štvalo ho to. Jeho život se však netočil jen kolem bratra, ačkoliv většinu času to tak skutečně bylo. Nebyli v rodině jen oni dva, ale i další sourozenci, se kterými měl i neměl vztahy. S většinou měl neutrální vztah a neměl si se sourozenci příliš co říct. S Azzrou měl vztah dobrý a hašteřivý, rádi se pošťuchovali a pro Azdantheho to bylo zpestření jeho života plného dohánění bratra. Sestra Namaya a bratr Waleyan mu přišli jako slabí chudáci a tudíž s nimi neměl zrovna pozitivní vztah. Většinu času jejich existenci ignoroval. Namaya byla sice hodná vlčice, ale slabá. Měl na ni názor, že to nikdy nedotáhne daleko. Waleyan byl pro něj chudák, u kterého částečně cítil lítost, ale nijak se s ním neměl potřebu sbližovat. Pro něj oba byli slabé články, které nečeká nic dobrého. Chtěl být s těmi silnými, které mohl dohánět. Ačkoliv bratr Farh mu přišel už zbytečně násilný a krutý, měl k němu negativní vztah a snažil se s ním moc nepřátelit. A sestra Lanthé byla namyšlená princezna, která mu lezla na nervy. Nejmladší Allavanté, která přežila jako jediná z druhého vrhu mu na nervy nelezla. Většinou si sice neměli co říct, ale měli spolu dobrý vztah. Jeho rodina byla plná různých charakterů a on si většinou vybíral ty, kteří byli silní a které mohl překonávat. To platilo i ve smečce. Jeho život měl jediný smysl - být ten nejlepší, nejsilnější a nejschopnější. O to se také snažil.
Po smrti otce se alfou stal Sarenn, což ho srazilo. Jeho veškerá snaha byla k ničemu. Jeho ego dostalo pořádně zabrat, v nitru se mu nahromadily všechny emoce, ať už to byla závist nebo nenávist. Sice chápal, že byl Sarenn nejstarší syn, a tak měl právo na takový post, ale nedokázal pochopit, že nebyl lepší než on a to privilegium nedostal on sám. Smečku hned po té opustil, protože nedokázal přijmout ten fakt, že se nestal alfa on. Stal se z něj tulák, svou rodinu zavrhl sám pro sebe, a slíbil sám sobě, že se stane ten nejlepší, aby rodina i smečka pocítila chybu, kterou udělala. Že se alfou nestal on, ale jeho bratr. Až v moment, kdy vyprchal ten největší vztek si uvědomil, že žití mimo smečku nebude tak snadné, jak si myslel. Musel z mysli vyhrabat všechny znalosti, které se naučil a začít je prakticky využívat. Lovecký výcvik se Sarennem se mu velmi hodil, když potřeboval přežít a ulovit si kořist. Lov ho začal postupem času velmi bavit a stal se jeho hobby. Když se mu podařilo ulovit svou zatím největší kořist, kterou byl los, tak z houští před něj vylezla hubená světlá vlčice. Prosila ho, aby se s ní o kořist podělil, ale Azdanthe odmítl. Nechtěl se dělit o něco, co si sám pracně ulovil. Připadalo mu to směšné, přeci by se měla vlčice naučit lovit sama, i on se musel po odchodu ze smečky naučit pořádně lovit. Drobná vlčice se však nedala a připlazila se k němu, prosila ho o kousek masa, a už byla dost blízko, aby si kousek kořisti ukradla. Hnědý vlk vrčel se staženými koutky vzad, připraven k útoku. Nakonec vyrazil a po vlčici chňapnul. V zubech mu zůstal chomáček srsti a světlá vlčice zmizela kdesi v houští, odkud přišla. V ten moment se z něj stal postrach lesa. Odháněl od sebe každého, kdo byl slabší než on sám nebo tak při nejmenším působil. A ti silnější, ty vyzýval hrdě na souboj, protože si potřeboval neustále dokazovat, že je nejlepší. Jeho agresivita stoupala, stával se z něj čím dál víc namyšlenější a egocentrický vlk, kterému šlápl na kuří oko i špatně mířený pohled. Jenže si začal se špatnými vlky a jeho chování způsobilo, že se před něj jednoho dne postavil alfa jiného smečky. Vlk o mnoho větší a silnější než on sám. Azdanthe se nenechal zastrašit a do rvačky se pustil s plnou vervou, sebevědomím až do nebes, ačkoliv už od pohledu měl mizivou šanci na výhru. Oba vlci se bili na život a na smrt, až nakonec silnější vlk Azdantheho chytil za krk a shodil ho do divoké lesní řeky. Pokousaný, vyčerpaný a zesměšněný spadl do vody, která se zbarvila jeho krví.

Zajímavosti

x element zdědil přes prarodiče a je to jedna z věcí, kterou nenávidí; většina jeho rodiny byla obdařena ohněm, což jim závidí
x byl obdařen dobrými loveckými schopnostmi, nebo si je vypracoval? Jedno je každopádně jisté, je dobrý lovec a je to způsobeno hlavně tím, že po odchodu ze smečky, se musel sám uživit, a je to taky jedno z jeho hobby
x nikdy se o ulovenou kořist nedělí, s nikým
x v půlce pravého oka je barva jeho duhovky světlejší (částečná heterochromie), v levém oku barva směrem k okrajům duhovky světlá do světlé fialovomodré
x hluboká jizva na krku, která není vidět, je skrytá pod srstí, ale připomíná prohru

Vlastnosti