Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Výplaty Březen:
Jméno vlka:
Počet postů:
Postavení:
Povýšení: (Jestliže jste byli v tomto měsíci povýšeni a máte to odehráno, napište to zde, ať dostanete jednorázovou odměnu!) -> Povýšení ze sigmy na betu
Aktivita pro smečku:
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Bobříci- popis, kde byli získáni + výpis celé odměny a % kde je chcete, případně převést % na KŠM

čas do 10.4.


Jméno vlka: Scar
Počet postů: 7
Postavení: alfa
Povýšení: -
Aktivita pro smečku: -
Krátké shrnutí (i rychlohry): byl se svou ženou, sebral kytku od Hlídače, dohodl se s Allavanté, že dohlídne na nováčky a nyní se seznamuje s Faustem
Bobříci: -

Prosím u Barni i Scara převést na kšm ^^

Barnatt
- Poučte se o rostlině (od Stray) 2

Cithrian
- První nákaza 1x (Třezalka) 2
- Nakažte jiného vlka 1x (Zinek) 2
- Poučte o rostlině 2
- Onemocněte 1
- Vyhledejte léčitele 3
- Identifikujte nemocné a nabídněte pomoc 2
- Prodělejte úspěšně nemoc 2
- Zkontrolujte své nemocné 2

Nyctea
- Onemocněte 1
- Najděte bezpečný úkryt 1
- Identifikujte nemocné 2
- Poučtě o rostlině 2
- Prodělejte úspěšně nemoc 2
- Vzdejte hold padlým 2
- Předejte info o nákaze 1

Shine
- Poučte o Rostlině (Sierra) 2
- Vyhledejte léčitele 3
- Onemocněte 1
- Připravte se na nejhorší 2
- První nákaza 2
- Zjišťování příznaků 1
- Poučte o Rostlině znova ve 4. části Podběl 2
- Prodělejte úspěšně nemoc 2

Barnatt:
2 body - 4 kšm

Cithrian:
16 bodů - tlapka (vzduch) + mince + 2 kšm
15 kšm + 1 mince + 5% (do lovu)
Odznáček akce roku

Nyctea:
11 bodů - tlapka (led) + 2 kšm
15 kšm + 1 mince + 5% (3% do síly, 2% na kšm -> 2kšm)

Shine:
15 bodů - tlapka (voda) + mince
15 kšm + 1 mince + 5% do lovu

Mám asi celkově radši kratší akce, vedené vypravěčem přímo, ale akce se mi líbila, protože to bylo zase něco nového. Taky se mi líbilo, že jsme si mohla nahrabat neherní akci za víc postav, aniž bych se musela za všechny přihlašovat, nebo se složitě rozhodovat, koho tam chci a koho ne. Líbila se mi kombinace lehčích a složitějších úkolů a že tu byly i takové, které se daly plnit nezávisle na spoluhráči. (gimme extra muny to Shine, thamk)

Henlo :>

Hlásím se o další, 10. charakter (dospělý).
Slot bych si pravděpodobně nějakou dobu ponechala nevyužitý, abych ho měla pro případ, že se naskytne nějaký zajímavý inzerát, nebo dostanu nějaký nápad.

• na prvním charakteru cca 612/500 postů Dost postů tu bude neherních
• na druhém charakteru cca 438/400 postů
• na třetím charakteru cca 135/300 postů Deimos. Bez komentáře.
• na čtvrtém charakteru cca 362/250 postů
• na pátém charakteru cca 409/200 postů
• na šestém charakteru cca 112/150 postů
• na sedmém charakteru cca 97/100 postů Měla bych poměrně rychle dohnat
• na osmém charakteru cca 61/60 postů
• na devátém charakteru cca 8/40 postů Ta je bohužel docela seknutá ve hře :|

Vzato kolem a kolem, nejsem nejaktivnější, co se týče postů, ale jsem většinou docela k zastihnutí a neplánuju hru v nejbližší době opouštět.

S přimhouřenýma očima Schváleno. Gratulujeme!

Jméno vlka: Barnatt
Počet postů: 13
Postavení: beta
Povýšení: -
Funkce: obránce
Aktivita pro smečku: přijala Taylora
Krátké shrnutí: cestovala se Stray, pak se rozešly a ona potkala taylora, s kterým strávila Valentýn a přijala ho do smečky

Jméno vlka: Minkar
Počet postů: 3
Postavení: sigma
Povýšení: -
Funkce: -
Aktivita pro smečku: -
Krátké shrnutí: konečně se dali se Zarčou dorhomady a oznámili to Aetovi

Jméno vlka: Iona
Počet postů: 2
Postavení: sigma
Povýšení: -
Funkce: Hlídač
Aktivita pro smečku: -
Krátké shrnutí: přijala svou funkci ve smečce

Výplaty únor:
Jméno vlka:
Počet postů:
Postavení:
Povýšení: (Jestliže jste byli v tomto měsíci povýšeni a máte to odehráno, napište to zde, ať dostanete jednorázovou odměnu!) -> Povýšení ze sigmy na betu
Aktivita pro smečku:
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Bobříci- popis, kde byli získáni + výpis celé odměny a % kde je chcete, případně převést % na KŠM

čas do 10.3.

Vyhodnocení akcičky:
Alduin - 10 kšm + 1%
Dallius - 10 kšm + 1%
Zeiran - 10 kšm + 1 kšm

Výplaty:
Scar - 10 kšm + 15 kšm
Ikari - 5 kšm
Zeiran - 10 kšm + 1 kšm + 15 kšm
Riveneth - 5 kšm + 1 kšm
Dallius - 5 kšm
Noir - 10 kšm
Thia - 6 kšm
Rhysburr - 10 kšm + 1 %



Jméno vlka: Scar
Počet postů: 10
Postavení: alfa
Povýšení: -
Aktivita pro smečku: Přijal Ikari a informoval ji o smečce
Krátké shrnutí (i rychlohry): Setkali se s Ikari na mostě, strávili spolu Valentýn a Ikari byla naverbována
Bobříci: Náborář - 10 kšm + 5% -> 15 kšm

Výplaty Leden:
Thia - 1 kšm
Allavanté - 10 kšm + 3 % -> 13 kšm
Noir - 1 kšm
Rhysburr - 5 kšm

Dále tu pro vás mám jednodušší akcičku, tedy křížovku. Vyplnit můžete jakkoli, buď přímo do křížovky, nebo mi odpovědi jen vypsat. I pokud nebudete vědět všechno, můžete poslat, odměna bude podle počtu správných odpovědí. Odměnou budou kšm, první tři, kteří křížovku pošlou správně kompletně vyplněnou, dostanou něco málo navíc ^^
čas stejně jako u výplat do 10.3., vyplněné posílejte na Scara do vzkazů.

7.

Byli jsme si podobnější, než jsem si myslela. Jeho vyprávění vyvolalo vzpomínky na můj starý domov a na okolnosti, za jakých jsem ho musela opustit. Nevyhnala mě válka, ale sama jsem za to cítila vinu, před kterou jako by se nedalo uniknout. Natáhla jsem se k němu a zlehka položila svou tlapku na tu jeho. Nevěděla jsem, co mě to popadlo, ale připadalo mi to v tu chvíli přirozené. nebyl v tom sám. A i když tu možná nenašel přesně to, co potřeboval, život mohl být vždy lepší. Vždy dokázal překvapit a přinést i to dobré.
Sledovala jsem jeho pohled k nebi. I po každé no i opět vyšlo slunce. "Proč přidávat k obětem války ještě jednu další?" zeptala jsem se, "nebylo jich dost i tak?" Kdyby tehdy zemřel, svět by byl jistě jiný. Nepoznal by vlky, které poznal později, nezakusil by mnoho dalších krás života...
...nemohli bychom tu teď stát a bavit se spolu.
Nechala jsme ho, aby si mou nabídku promyslel. vypadal, že ho to trochu překvapilo, ale nakonec se rozhodl pro. Usmála jsem se na něj. "Tak vítej ve Zlaté smečce, Taylore. Doufám, že se ti u nás bude líbit." patrně tedy nebudeme takoví cizinci, jak jsem si prvně myslela, ale nemohla jsme tvrdit, že by mi to vadilo. Možná, že mi pak bude Zlatý les opět připadat jako domov, když budu vědět, že tam mám přítele.
Sotva začal vyprávět o světě mrtvých, položila jsem se na zem. Pokud tu ještě chvíli pobudeme, bylo by trochu nepohodlné celou dobu stát a sakurové lístky vypadaly tak měkoučce. "A i tak jsi se tam dostal hned dvakrát?" Možná měl i on nějaké schopnosti, o kterých tak docela nevěděl? "Je to už docela dávno, ale byl to svět, kde žili vlci jako my. Ale jejich svět byl jiný, měli technologie, o kterým se nám ani nesní a brali vlky z našeho světa, abychom jim pomohli vyřešit problémy v jejich světě. Ukradl nás odsud vír a změnil nás v někoho jiného. Mám všechny vzpomínky z toho světa, ale jmenovala jsem se tam Sandy a byla jsem z písku. Právě tam jsme se potkala s Navinem. Bylo nás tam myslím pět nebo šest, nepamatuju si, že bych někdy potkala ještě někoho dalšího, kdo tam s námi byl."

Barnatt
- Poučte se o rostlině (od Stray)

Cithrian
- Poučte o rostlině (Ellie, Taylor)
- Onemocněte
- Vyhledejte léčitele (dostal odvar od Zinka)
- Identifikujte nemocné a nabídněte pomoc (Viděl Ellie a nabídl jí léčivou rostlinu)

Nyctea
- Onemocněte
- Najděte bezpečný úkryt (spolu s Noirem našli úkryt v lese, kde odpočívali, aby se trochu vyléčili z nemoci)
- Identifikujte nemocné (Identifikovala Noira jako spolunemocného a poradila mu, že by měl být v klidu a v teple, pak hledali úkryt)

Shine
- Poučte o Rostlině (Sierra)
- Vyhledejte léčitele (složila se v Alatey a dostala přidělené Sierru a Astrid)

6.

Naklonila jsme hlavu na stranu. To neznělo jako bláznovství, ale pokud se chtěl nazývat bláznem... pokud se za něj chtěl považovat... jen těžko jsme mu to mohla rozmlouvat. Bylo v tom nejspíš víc, než kolik říkal a jen on sám mohl nejlépe vědět. "Našel jsi tu alespoň co jsi hledal?" Chtěla jsem slyšet jeho životní příběh. Chtěla jsem mu na oplátku vyprávět svůj. Mohli jsme tu zůstat spolu, skrytí před světem a jeho strastmi a vypovědět si všechno. Ta představa byla zvláštně uklidňující. Svět na nás mohl chvíli počkat.
"Těší mě. A pokud bys chtěl, mohla bych tě do smečky přijmout. Nebo tě k nám můžu doprovodit a představit tě alfovi." Co jiného mohl nový začátek znamenat, než přidání se do smečky? Ovšem jestli chtěl být ve Zlaté, znamenalo to, že se možná nerozejdeme tak, jak jsem prve myslela. Možná se budeme moct vídat víc. Možná... možná byl přesně takový přítel to, co by mě přimělo vrátit se domů a zapomenout na stíny minulosti. "Svět mrtvých? Jak se tam dá dostat?" Znamenalo to snad, že bych mohla své blízké ještě vidět? Znovu potkat Navina, znovu vidět mé rodiče, kteří už patrně také nebudou mezi živými, znovu si promluvit s Athai, říct jim všem, jak mi chyběli... "Já byla ve světě jménem Yalor."

5.

Vlk toho jistě musel za svůj život už prožít mnoho. Až teď jsem si uvědomila, že vlastně vůbec nevím, jak se jmenuje. zabrali jsme se do rozhovoru a ani jednoho z nás nenapadlo se představit, Naklonila jsme hlavu na stranu. "Proč sám sebe nazýváš bláznem?" nebyl přece blázen. Vypadal docela příčetně. "Mohla bych znát tvé jméno? Já jsem Barnatt, beta Zlaté smečky." Zajímalo mě, jaký je asi jeho životní příběh. Co prožil a co ho nakonec dovedlo sem, abychom se mohli setkat. Musel už jistě být nějakou dobu tady na ostrovech, o čemž vypovídal jeho barevný kožich a plášť. S takovými věcmi sem vlci nepřicházeli. Byl k němu osud milostivý? Našel tu svůj domov stejně jako mnoho dalších? Poprvé mě napadlo, jak moc nás vlastně ostrovy měnily. Nešlo jen o zážitky, ale i o místní magii. Než jsme sem přišla, byla jsem obyčejnou černou vlčicí, která ovládala vzduch. teď jsme měla magií několik, můj kožich zdobily modré znaky a havraní pírka a kdo ví, jestli jsme stále ještě byla obyčejným vlkem. "To opravdu ne. Myslím... byla jsem před časem v jiném světě. Myslím, že mě ten svět změnil víc, než jsem si myslela. Byla jsme tam někdo jiný. S jiným jménem, jinými schopnostmi, jinak jsme vypadala." Neřekla jsem na rovinu, že jsem byla prakticky chodící hromada písku, ale že to mělo s pískem něco společného, to si klidně mohl domyslet. "Patrně jsem se nevrátila tak docela stejná."

4.

"To musel být moudrý vlk. Ale pořád někoho ztrácet... je to unavující. Sotva se smíříš se smrtí jednoho, ztratíš někoho dalšího." Opravdu jsme si ale vážili ostatních tak moc, jen protože jsme je dřív nebo později museli ztratit? Byl to nikdy nekončící kruh ztrát. Milovaní mizeli z našich životů a nacházet nové, kteří by zaplnili prázdná místa, co po nich zbyla, jako by stálo víc a víc energie. Věci z minulosti se vracely, aby nás strašily a mrtví se vraceli jako přízraky v těch, které jsme nově poznávali. Když jsem nad tím přemýšlela, bylo to docela legrační. jen nějakou dobu zpět Stray bědovala nad něčím docela podobným a teď jsem tady byla já a svěřovala se tomuhle vlkovi se svými problémy. Vysmíval se mi snad osud? Nazýval mě pokrytcem za to, co jsem té vlčici předtím říkala?
Písek se mi povedlo docela... no, schovat. Netušila jsem, jak jsme to udělala, ale asi to patřilo k věci. bylo zajímavé, že jsem o tom až doteď neměla ani tušení, ale po prvotním šoku jsme na to už teď docela rezignovala. Když byla moje krev písek, proč bych ji nemohla vtahovat přes kůži zpět do sebe, že? "Už... to tak asi bude. Docela mě to zpočátku vyděsilo ale... dává to asi smysl." Všimla jsme si, že se na to moc netváří. Asi ho to poněkud zaskočilo. Doufala jsme jen, že se nedá na útěk jako Stray.
Přitiskla jsem uši k hlavě. "... neděsí vás to, že ne?"

3.

Ztratil také někoho, kdo pro něj byl důležitý? Jeho slova zněla jako by mi skutečně rozuměl, jako by sám znal bolest ze ztráty blízkých víc, než dobře. "Každý přítel nebo partner, kterého ztratíme, odešel příliš brzy... asi už to k životu patří." A tak už to bylo. Ale život přinášel i to dobré. Teď mi přihrál do cesty cizince, někoho, s kým jsem si o všem mohla nezávazně promluvit. Byla v tom jistá útěcha. připadala jsme si s ním v bezpečí a mohla jsme mu říct skutečně cokoliv. Vždyť se po tomhle už možná nikdy nemusíme potkat. Ale... ale teď jsem chtěla být s ním. Najít útěchu v jeho slovech a náruči. Nebyl to Navin, ale možná... možná jsem mohla alespoň na okamžik předstírat, že ano, že to skutečně on je.
jenže než jsem se rozhodla, co vlastně hodlám dělat a jak hodlám s tímhle setkáním naložit, odvedl řeč jinam. Opět jsem sklopila pohled na písek. "No... totiž, to je moje krev. Teda... myslím." Být tu kdokoli jiný, asi bych to tak na rovinu neřekla, ale neochvějná jistota, že mi tenhle vlk rozumí a nikdy by mi neublížil, která se vzala neznámo odkud jako by mě nutila nic neskrývat a prostě všechno říct tak, jak to bylo. Ale já se nechtěla bavit o hromádce písku. Rychle jsme ji zakryla tlapkou (ovšem ne tedy že by byl můj pokus příliš úspěšný, protože zas tak malá hromádka to nebyla a pořád po stranách zpod tlapky vyčuhovala. Přála jsme si v tu chvíli, aby zmizela.
A ona... to udělala. Doslova se nasála zpět do mého těla až na zemi mezi květy zbylo jen pár opuštěných zrníček.

2.

To bylo tedy hezké první setkání. V duchu jsme se zastyděla, že jsem ho začala zrovna tak. Byla to ale zvláštní náhoda, když přiznal, že si mě také s někým spletl. tak proto jsme tu teď stáli? protože jsme nebyli schopní bezpečně poznat, že druhý vlk není náš známý?
Navin byl mrtvý, ať by mu byl vlk sebepodobnější, neměla jsem důvod si ho s ním splést. Mrtví neožívali, tak to ve světě prostě nechodilo, a přesto bych teď dala cokoli za to, aby tu se mnou Navin skutečně mohl být. jenže nebyl. Místo toho se tu objevil tenhle vlk, který ho tak připomínal barvou kožichu. jeden by řekl, že to snad byl osud. Byla to příliš velká náhoda, než aby tu nešlo o nějaký zásah vyšší moci (kuck kuck, Barn a Taylorky, kuck kuck). Mírně jsem se na něj pousmála a prohrábla tlapkou malou hromádku písku, nyní už napůl zahrabanou v okvětních plátcích sakur. "Tak jsme si kvit," řekla jsem. "Navin... byl to někdo pro mě velmi důležitý. Už nežije." Neměla jsem důvod to cizinci říkat, ale co na tom záleželo? Když se ptal, proč by to nemohl vědět? Bylo tak snadné mu to říct. Potřebovala jsme se s tím někomu svěřit. Se smrtí partnera, smrtí mé nejlepší kamarádky, smečce, kde jsem sotva trávila čas, protože tam na mě číhalo příliš vzpomínek, napůl zapomenutému prokletí, které se vrátilo a přišlo mě strašit ve chvíli, kdy jsem na něj už téměř dokázala zapomenout. Mohla jsem mu říct i o té šílené vlčici, která mě napadla a pak zděšeně utekla, a co bylo nejzvláštnější, byla jsme si téměř jistá, že mě bude poslouchat a porozumí mi.

1.

Zůstala jsem tu dočista sama jen se svým pískem. Až po chvíli jsme si začala uvědomovat, že je to patrně všechno. Že se tu nerozpadnu v hromadu písku, jak jsem se prve obávala. Bylo to jako by moje krev byla písek. Musel to být jistě pozůstatek mé návštěvy Yaloru. Asi nikdo nevyšel ven nezměněný. Jaký byl asi můj druh před Yalorem? Jací byli ti ostatní? Co si kdo z nich odnesl? Bylo to prokletí nebo požehnání? A co všechno to znamenalo? Seděla jsme tam a zírala na hromádku písku. Kdo ví, jak dlouho jsme tam mohla sedět. Vyrušil mě až cizí hlas. Stray? Vrátila se? Ale ne. Byl to jistě samec. Vzhlédla jsem a když jsme ho uviděla, srdce mi poskočilo v hrudi. Bílomodrý kožich! "Navine?" Vydechla jsme užasle. Až vzápětí jsem si uvědomila svou chybu. Tohle nebyl Navin. Barvou podoba končila. Byl menší a v jeho kožichu se prolínaly odstíny fialové a tyrkysové. Měl plášť a dvoubarevné oči. Vlastně nemohl být mému druhovi méně podobný. "Uhm, pardon, ne, nic se nestalo, já jen..." Zadívala jsem se na hromadu písku. V tu chvíli jako by mě něco přimělo ke kašli. Nevěděla jsem, co to bylo, ale když jsme opět vzhlédla, jako by přede mnou stál někdo jiný, než předtím. Zůstala jsme na něj zírat. Viděla jsme ho v úplně jiném světle. Tohle nebyl můj mrtvý druh, ale na tom nezáleželo, protože jsme v hloubi duše věděla, že přede mnou stojí vlk stejně speciální.

Vůbec jsem nečekala, že bych ji mohla vyděsit. Šla jsme za ní přece celou dobu, musela o mně vědět, nemohla mě zapomenout tak rychle. A stejnětak jsem nečekala, že by po mně chňapla zuby. ucítila jsme ostrou bolest, jak její zuby pronikly kůži, a instinktivně ucukla. "Au, co blbneš? Vždyť..." Ať jsem chtěla říct cokoli, stačil jediný pohled na poraněnou nohu, abych to zapomněla. Zůstala jsme na ránu zírat úplně stejně jako ona. To... nebyla krev. bylo to zlatavé a sypalo se to, skoro jako by to byla jemná zrníčka čehosi. Písku? Ucouvla jsem od ní, ocas stažený mezi nohy. "Já..." nevěděla jsem, co se to děje. nebyla jsem z písku. nebyla jsem z písku už od Yaloru a teď... teď se to vrátilo. Jako bych celou dobu byla jen hrouba písku ve vlčí kůži a neměla o tom ani tušení. A teď ze mě písek unikal a sypal se na zem. vysype se všechen? Zůstane ze mě jen prázdná kůže? vyděšeně jsme se zadívala na Stray. Chtěla jsem prosit o pomoc, chtěla jsem říct, co se děje, ale nebyla jsme schopná jediného slova.
A pak se dala na útěk.
"Stray..." zavolala jsem za ní, ale bylo příliš pozdě, už byla pryč. Ponechala mě pod rozkvetlými stromy vlastnímu osudu. Nevěděla jsem, co mám dělat. Co si mám počít. Písek se brzy sypat přestal a zanechal v mé kůži jen ránu, která už... nekrvácela? Hromádka ho však zůstala u mých nohou.